jako zeje v každé slušné armádě propast mezi důstojníky a mužstvem (už mezi kaprály a mužstvem, žánop, proto se tak ti seržanti ostatně nazývají), tak zeje propast mezi vedením firmy a řadovými makáči u pásu, a úplně stejně zeje propast ve škole mezi učitelstvem a žactvem. tak to chodí. rekrut si musí počkat a získat pár frček, než ho pustí do důstojnické jídelny a přidavač na stavbě nechodí na tojku pro stavbyvedoucího a mistry.
mimochodem, vyhrazené stoly a přednost u okýnka v jídelně mají učitelé i ve všech těch montesori a waldorfech.
jediné co lze kritizovat, je způsob (vkus?), jakým jsou „manažerské výhody“ přijímány a vyžadovány.
Jantar
Taky si myslím že tímto demokratickém učíme děti jen k neúctě k ostatním.
To se nedá srovnat, jaký výkon ve škole podá učitel a jaký dítě. Tak určité přednostní právo je na místě.
Dělat učitele je značně vyčerpávající a náročné na psychiku i fyzično. Proto se tam taky nikdo nehrne. A zůstává tam jen odpad co chce jistotu státního zaměstnání.
Kvalitní učitel by měl mít 100 čistého měsíčně za ty galeje a za to že supluje i zpackanou ne-výchovu liberálních rodičů. Místo aby jen učil, tak dohání co bylo zanedbáno rodiči v mateřské školce.
Dnešní fakani vyžadují uctivé chování k sobě, ale k druhým se tak sami nechovají. To je cesta do pekel.
a jak poznáš kvalitního učitela, notabene ve stádním? votázky, samý votázky
Jantar
Třeba můj známý si řekl že má dost toho, nechat na sebe ječet na Sdružení Rodičů a Nepřátel Školy (SRNŠ) rodiče zpovykaných fracků, a dohánět v hodinách odborných předmětů zanedbanou výchovu těch fracků.
Po pár letech živnostničení v oboru školení dospělých a soukromých přednášek se vypracoval tak že se válí v milionech a lidi ho prosí na kolenou aby jim zařídil odborné školení.
Takhle třeba se pozná dobrý učitel.
Jantar
Málem bych zapomněl, mezi školou a živnostničením dělal nějakou dobu HR specialistu a velké firmy se o něj přetahovaly a uplácely ho hromadami prachů už tehdy.
Ten mezičlánek si asi dal proto aby ze sebe smyl ty hromady hnoje co na něj nakydali židozednáři z pražského MŠMT, rodiče fracků i rozmazlení fakani samotní.
Zřejmě taková osobnostní rekonvalescence ke znovunabytí sebevědomí a sebedůvěry ve vlastní schopnosti.
Bahnak
@Behe
Poměrně jednoduše.
Je to ten, kterýho chtěj mít pro svý dítě jiný učitelé.
Je to stejný jako otázka „jak poznáš kvalitního doktora, notabene ve státním?“
leon
Ono stačí poslouchat jaký slovník používají, dlaždič by se styděl. A vůbec jim nevadí, že jsou kolem dospěláci a s malými dětmi.
To leccos vypovídá o jejich slušném chování a kvalitě výchovy jaké se jim (ne)dostalo.
fatdwi
Lukas B.: jak jste správně popsal, standardním řešením jsou oddělené „facility“, nejen proto, aby se zabránilo podobně trapným situacím, ale taky proto, aby se dalo (konkrétně pokud jde o jídlo) servírovat i něco lepšího a plebs nezáviděl. U filmu byl vždycky super štábní catering, extras vůbec netušili, jak to tam vypadá a o co přicházejí.
Když ale instituce oddělené facility nemá, pak buď má mít pravidla zcela jasně daná (něco jako na vleku, kde je VIP vlez na lanovku, předbíhající komplet frontu) nebo by měla být pro všechny stejná. Soudružka ředitelka je prostě slepice, neschopná elementární slušnosti stejně jako jasného nastavení pravidel, kde by ji nijak projevovat nemusela. Takže ač ji neznám, z popsané situace je zřejmé, že s hodnocením Kakuny i D-F lze jen souhlasit.
Lukas B.
může být, nemusí. některá jasná pravidla jsou psaná (třeba cedule označující vyhrazený jízdní pruh), jiná neméně jasná jsou nepsaná a zvyková (a to tam, kde je minimální výskyt lidí „z venku“).
fatdwi
Lukas B.: nebylo mým cílem vyjmenovat všechny možnosti, v daném případě to vidím na základě článku tak, jak jsem napsal. Existenci možných zvykových pravidel jsem vyloučil, to by nejspíš zbytek pedagogů nestál frontu. Kakuna by to nejspíš nijak nekomentoval, kdyby bylo zřejmé, že soudružka ředitelka má přednost. Prostě to na mě dělá dojem, že je to kravka, co si neumí nic zorganizovat a velmi připomíná soudružku ředitelku v mně známé škole.
Lukas B.
že ostatní pedagogové stojí frontu jsem ovšem v článku nenalezl. nalezl jsem tam informaci, že mladistvý vypravěč některé ještě neviděl využívat přednost, což může mít opět více výkladů.
nicméně soudím, že stejně jako všude jinde bývalo a je: pedagogové přednost nějak stanovenou mají, ale pokud jsou pátí na řadě, tak ji nevyužívají (protože jim za tu prudu úspora půl minuty nestojí), ale pokud je před nimi fronta na dvacet minut (což v prime-time pět-deset minut po zazvonění bývá), tak ji rádi využijí.
Jantar
Třeba kdyby tam dala ceduli „učitelé mají přednost“ tak by ji roznesli na kopytech pražští židozednáři z woke neziskovek či lóžoví bratři z ministerstva.
To jak ministerstvo CÍLENĚ sere na hlavy učitelům je už do nebe volající.
Když se nějaký ředitel vzepře, tak je odvolán a nahrazen servilním.
leon
Stačí aby si někoho vzal na mušku presstitut jelikož chce sledovanost, a je vymalováno. Dnes o bytí či nebytí rozhoduje kdejaký pisálek.
Se nediv, že jsou všichni opatrní a raději sklopí uši. Obzvláště potom co zaklekli učitelku Bednářovou.
Jihočech Honza
„propast mezi důstojníky a mužstvem “
Toť otázka, třeba u letectva, ať luftwaffe, RAF nabo USAF, byla vždycky daleko menší a nezdá se, že by fungovala nějak hůře než klasická armáda s řevem poddůstojníků.
NA druhou stranu, důstojnická jídelna ano, ale třeba německá armáda si zakládata na tom, že všichni vojáci dostávají stejné jídlo.
Lukas B.
něco jako letectvo je možná vysoká škola, případně velmi specifická škola střední (třeba uměleckoprůmyslová). sídlištní základka je jen obyčejná infantérie.
Jantar
Dfens na stará kolena socialistou ?
Ten elitářský systém mramorových bankovních paláců a CEO v luxusních autech tu zavedl už Klaus Pružinskyj. Vyvlastnění drobných akcionářů už pak byla jen třešnička na hovně.
Ono je zajímavé jak je to papalášství komunistických bafuňářů (z prognosťáku) kompatibilní s elitářstvím zmrdského kapitalismu.
PePa byl úspěšnýnza bolševika a ještě úspěšnější za demokraturního kapitalisty.
To fakt není náhoda.
Ada
Ne to není náhoda, to je normální světa běh. I v budhistickém klášteře, kde má teoreticky každý jen to oranžový pyžamo se už podle úklony pozná, kdo je v hierarchii výš. Ten má také lépe umístěný pokoj, nepřipadají na něj tak často úklidové služby atd. V jiných kulisách by měl tlustší koberec, větší kancelář, lepší auto atd., za pávka mladšího by měl na cvičení vlastní stan, ve stanu kamínka a tatranku navíc.
Jantar
Jenže ten vedoucí kláštera měl tomu odpovídající schopnosti a zkušenosti.
V KoZá společnostech jsou nahoře to největší všeho schopní šmejdi.
Aspoň já bych Macrona či Borise Johnsona nebo Lejnovou ani náznakem nesrovnávalns představeným tibetského kláštera.
To máte v hlavě nějaké pomotané.
Víte že si u pirátů 2 klíčové osoby, tedy kapitán a kormidelník braly jen dvojnásobek z kořisti oproti řadovému členu posádky ?
Zatímco management dnes má klidně 20 násobek mzdy řadového pracovníka.
Ada
Kapitán a kormidelník jsou obdobou vedoucího skladu a vedoucího pobočky. Tam to klidně může platit i dneska. Vrchní hlavoun je velitel celé flotily a všech doků.
Každá elita asi časem zdegeneruje. Rytíř nasazoval ve válce život za krále o pár generací později jeho potomek už jen vymetal plesy. A tak ho právem semlela revoluce a objevily se zase jiné elity. A tak furt dokola.
a tys tam byl a kontroloval jim to, že seš tak informovanej?
Jantar
Ten příběh mi připomíná zážitek co jsem měl před lety na jednom týdenním „soustředění“.
Byl tam i zahraniční host, žijící legenda co založila už někdy po válce alternativní směr v jeho oboru.
Drobný seschlý stařík přes 80 ze švédska, tedy „socialista“ tělem i duší.
On tam ale nebyl jen jako superstar, jak to bývá na různých zmrdiakcích, kde se objeví „zahraniční hvězda“na 20 minut aby pořadatel mohl vyšponovat ceny.
On byl hlavní tahoun akce, co tam frčel od 9 ráno do 9 večer (byť s přestávkami).
I já jsem už večer padal na hubu únavou, a to jsem byl jen účastník. Jak ten program byl nabitý.
No a ta žijící 85letá legenda se pak večer, když jsme stáli ve frontě na večeři, postavila způsobně za mě a odmítala se nechat pustit přednostně k výdejnímu okénku.
Teď ten chlapík má už přes 90, a v podstatě ho prý v jím založeném institutu ve švédsku musí držet násilím, kdy on sice moc chce jet na další akci do ČR a okolních zemí. Ale kvůli jeho zdravotnímu stavu by to mohla být cesta poslední. Což si uvědomuje spíš jeho okolí než on sám.
Tahle meziválečná generace, to jsou entuziastičtí tahouni této civilizace.
Bez nich to půjde do hajzlu. Chalifát, deindustrializace, green deal a sbohem a šáteček.
Pohodar
jo, můžu potvrdit v německu. ty s kterýma se mi nejlíp cokoliv řeší jsou 60+ nebo dávní migranti, co systém doma nezkurvil a po přesunu do německa se chtěli vyšvihnout do sedla (což se o novodobých přivandrovalcích říci většinou nedá)
Jester
Americké námořnictvo za Druhé světové dávalo svým příslušníkům v horkých regionech zmrzlinu. Jednalo se o velmi vítané osvěžení i narušení běžné rutiny a mužstvo mělo „odpolední zmrzlinu“ ve velké oblibě.
Na palubě letadlové lodi Enterprise v létě 1944 skupina důstojníků vyrazila pro svůj příděl zmrzliny. Když viděli dlouhou frontu, rozhodli se využít svoji „vysokou mosaz“ a předběhnout. Najednou se z fronty ozvalo: „Padejte na konec a počkejte si, jako každý.“. Když zjišťovali, kdo se opovážil napomenout je, zjistili, že mezi hromadou devatenáctiletých kluků stojí admirál loďstva William Halsey. Respektovaný velitel, o kterém se říkalo, že je „tak tvrdý, že jaho vousy nejdou oholit, ale musí si je opalovat letlampou.“ Halsey stál mezi námořníky druhé třídy, odmítal se nechat pustit dopředu a trpělivě čekal, až na něj přijde řada. Takže, Confirmed.
orin
Ja to vidim z inej perspektivy. Ak by sa vedla mna postavil v jedalni skoly direktor s tackou, nechal by som v rade predomnou priestor aj 5 metrov. Teraz tuto uctu uzivam ja. Ono ta karma sa vracia. Ked bude mat Kakuna 60 a nejaky mlady Oganesjan ho v rade na listky kopne do prdele…? Toto je zalezitost vyvoja kultury naroda. Oni aj ti uznavani Alfa samci maju pocit povinnosti postarat sa o kmen. V opacnom pripade uz uznavani nebudu.
Tvl a četl vůbec ten článek? Nerespektovaná kunda, co byla do sedla dosazená kdovíkým, aniž by k tomu měla adekvátní schopnosti, samozřejmě není žádnej vůdce, a přesně tak k tomu všeci přistupujou.
Hupert
Ředitelé snad musí absolvovat výběrové řízení, zatímco kunda pro zařazení do tvého slovníku tuším ne. Která pozice má pak větší váhu?
výběrový řízení, asi jak na té škole jak tam stávkovali smradi proti jiné podobné kundě ředitelovi, kerýho si tam dosadila starostenská čubka? starostenský si tam jako zřizovateli dosadijou koho chcou voni, řízení je tak akorát zástěrka
Arnold J Rimmer
Mne teda fascinuje přestava jak harant ve škole posuzuje kdo je kunda a kdo ne. Ono to vlastně leccos vysvětluje.
Hupert
Kunda přeci předbíhá.
Hupert
Možná ale, že se Kakuna loudá.
Arnold J Rimmer
Hle, to mi nedošlo. Kunda je rafinovaná.
Hupert
Hlavní ale je, že k jejímu odhalení stačí 1 kritérium.
Arnold J Rimmer
Já jsem taky takhle jednu kundu odhalil už v osmi letech! Ta svině chtěla abych se učil!
Malej Jarda
A kdo vyhrál?
Arnold J Rimmer
Ona, uměla tahat za šísky, domina zatracená. Já na ní nedosáhnul.
Malej Jarda
Jo, věky prověřená metoda, která dala světu mimo mnohý jiný taky Heyrovskýho, Vichterleho, Žáčka (magnetron), Vlastu Buriana, Wericha i Einsteina.
Mně nastražily sudičky do cesty dva prvorepublikový učitele, už jenom jako prdůchodce, na odpolední rodičema rozhodnutý, jinak dobrovolný, jazykový vzdělávání.
Rodiče moudře uznali, že ruština mi sice umožní poklábosit se soudruhy komsomolci o metodách rozdojení kozla, ale jinak je nahovno. Což nebyla ouplně pravda, páč v ruštině vycházely bleskurychle veškerý veřejně dostupný světový pokroky v přírodních vědách. Překvapivě i kybernetika a digitalizace, a hlavně se daly vobjednat přes jakejsi kulturní abtailung při Domu ruský kultůry, potažmo ouřadu ruskýho protektora. V češtině se vobjevilo tak 10% po deseti letech a vo něco víc % v originále bylo k vobjednání po stejný době v Zahraniční literatuře.
Prdušný učitelé byli dva. Voba během hodiny volně kroužili v perimetru, měli dar zaujmout žactvo vkládáním různejch historek a zajímavostí, i pobavit. Ale bezvýhradně a důsledně trvali na absolutním zapojení žactva do edukačního procesu. Běda, kdo poněkud bloudil duchem, či dokonce praktikoval mimovzdělávací aktivity! Anebo vykazoval neklamný znaky, že na domácí přípravu, nedej bože celej jejich předmět, hází bobek!
Jeden, když se nasral, vytáh z futrálu housle a „zazpíváme si, děti!“. Začal fidlat, my kvílet, a on se rafinovaným vobloukem přiblížil k hříšníkovi, co ho nasral, a bez varování ho říznul šmytcem přes záda, hnáty, nebo tak podobně. Fší silou, tu a tam i zaznělo „auúúú kurva“, i jelita byly. 100% výchovnej účinek, důvod byl nepochybnej a nikdo to dál neřešil.
Druhej zase projevil v intonaci rostoucí rozrušení a aniž by přerušil pedagogickou aktivitu či výklad, případně examinaci, ležérním krokem a ovšemže voklikou doputoval k hříšníkovi. Kde se vzal, tu se vzal, stál vedle něj. Léty praxe zdokonaleným grifem sevřel jeho šísky a pokračuje plynule ve vzdělávání žactva provedl nešťastníka vedle sebe po špičkách kolem celý učebny zpět na jeho místo, kde ho zase vodložil.
Tuhle metodu ovládala i tehdejší přesluhující ředitelka, asi neuměla dost dobře hrát na housle. Fakt je, že do nás tehdy dostali za první dva roky školní docházky možná víc, než vězí v dnešních „studentech“ druhýho stupně ZŠ.
Socialistický školství ale muselo bejt pokrokový, moderní a vjedecký.
Ve třetí třídě jsem proto měl novou soudružku ředitelku, co čert nechtěl, současně třídní. Učila češtinu, ale byla vodněkud ze Slovácka a běžně i při hodině kvákala tím jejich moravským dialektem. Žáky za používání žargotu šikanovala poznámkama do žákovský, puntíkama do sešitku, zavíráním ve třídě po skončení vyučování. Hrozná kráva, nulovej respekt i mezi staršíma učitelama, proto tam vydržela až do penze.
Němčinu začali učit taky nějaký divný soudruzi a naučili nás hovno. Rodiče po půl roce pochopili, že je to zabitej čas a převedli mě na radiotechnickej a modelářskej kroužek.
Jo, uzivam. Ked ta na ulici pozdravi kazdy druhy kolemjdouci, v potravinach v Jednote najmenej 10 ludi, prejavuju svojim sposobom uctu. Nezriedka teba s mensim nakupom ako maju oni vo voziku vyzvu, aby si siel pred nich. Toz kultura.
karban
Vy chodíte sám nakupovat, pane Babiš?
Sysop
Ano, to je vec kultury. Vcera jsem se byl projit okolo Debrniku smerem k Schwellhaeusl a klasicky – mijejici Nemec pozdravil vzdy jako prvni,i kdyz byl vyrazne starsi, nez ja. Ceskej luftak nikdy a obcas ani neodpovedel na pozdrav.
Holt, kultura.
Alan.Cox
Já bych také neodpověděl na pozdrav v němčině nebo v jiné svahilštině, kterou neznám.
fatdwi
Ono to (bohužel?) není zas tak černobílé, jak článek naznačuje (jeden vedoucí dokonalej, druhej neschopnej). Mnohem častější je kombinace vysokého výkonu a vysokého zmrdství, která právě těmhle lidem umožňuje se na ten vrch vůbec dostat. Neschopnej debil, dostatečně příchylnej k vedení to sice může ve státní správě a velkém korporátu (což je to stejné) dokázat taky, ale v menších firmách málokdy (tam je zase častější nepotismus). Chápu ale, že pan domácí zná akorát tohle prostředí a tak neví, jak to chodí jinde.
Nicméně souhlas s tím, popsaná situace, kdy se vedoucí cpe dopředu i tam, kde žádný nárok na přednost nemá, je to velmi spolehlivé poznávací znamení zmrda. A Sinka jsem sice viděl, ale mrknu znovu, je to už pár let, takže díky za připomenutí.
Kdo je „rakouskej Apple“? Magna Steyer? AVL? Něco jiného? Svého času (než to začalo vypadat na krach) se vzývalo KTM, ale tam netuším, proč by vám prcka nabízela BMW, to by spíš přišla s mobility loesungem v podobě sbírky elektrokol a nejspíš by nezačala u ředitele…
Malej Jarda
Kapsch
LD
Tyhle pokrokářské experimenty s rovností děckám vytluče z hlavy spolehlivě dvojí fronta, zleva učitelé, zprava studenti, pak je nepřekvapí ani dvojíkilometr. Pamatuji to ze střední, na základce jsem byl vystresovaný z toho co dostanu, takže ani nevím :-), až na VŠ byla jen jedna. I na základce kam jdu občas vyzvednou oběd vidím, že učitelé mají express lane.
HonzaV
V téhle souvislosti bych se chtěl p.t. obecenstva zeptat na to, jak vlastně dneska zdravit. Předpokládejme, že jsme v prostředí, kde se dva lidi, ač se neznají, pozdraví – vnitřní prostory velké firmy, vesnická náves, vchod velkého paneláku. Nemám problém zdravit první (i když mi bude šedesát, neberu to rozhodně tak, že by mi měl někdo prokazovat úctu k šedinám), ale očekával bych nejdřív navázání očního kontaktu.
Takže na vesnici to celkem funguje, ale ve firmě a paneláku postup vypadá tak, že se blížím k protichodci a ten dělá všechno možný, aby se na mě nemusel podívat – kouká stranou, čumí do telefonu, najednou ho strašně zajímá flek na kravatě. Při dosažení podkritické vzdálenosti mi to většinou nedá a spustím první, ale u telat kolem dvacítky je mi to dost proti srsti. Posledně jdu do vchodu, před ním čuměl nějaký Rohlík nebo jiný Košík, a nenapadlo ho, aby zvednul hlavu – úplně jako nějakej indickej slouha nejnižší kasty. Já bych to nevydržel.
Arnold J Rimmer
Debily pod 30 a jejich tupý pohledy kamsi kilometr za tebe vůbec neřešim. Seš vzduch, sestimsmiř. Až ho jednou najdu ležet na ulici, tak to hovado překročim.
Malej Jarda
Lépěji pochcat.
Sysop
To je cesky specifikum. Nevim proc.
Jako, ze mestaci na vesnici nezdravi, je sice vyrazem hulvatstvi, ale budiz, proste nemaji bunky na to, aby jim seplo, ze nejsou ve meste. I kdyz treba v Mnichove v parku te pozdravi i Mnichovan.
Ale on tak nejak v Cesku nezdravi nikdo, pokud toho druheho vylozene nezna (a nekdy ho nepozdravi, i kdyz ho zna).
Paxe Cesi durdi, ze je Nemci berou nekdy jako Untermenschen. Ale ti Nemci jen otevrene nazvou to, jaxe vec ma, bohuzel.
Arnold J Rimmer
Obojí rusáci to taky většinou nedělají. Vleze a zůstane čumět, případně spíš rovnou spustí co chce. Ale některý už se povedlo civilizovat. Kdo má dost času, může čekat na kouzelný slovíčko.
Sysop
Ja prosazuju japonsky model. Busido mne fascinovalo uz v patnacti a celkem dost mi to dalo.
Kdo nepozdravi, ten neexistuje. Tak nas to ucili.
Arnold J Rimmer
Tohle dělal kamarád v Mariánkach za barem. „Já vim, že přicházim vo kšeft, ale já je to jednou naučim.“
Sysop
Funguje to, lety osvedcene.
h72
Já zas vychovávám lidi ku nějaké bezprostřednosti a přátelskosti. Když něco prodávám (a prodal jsem již osobně desítky tisíc kusů desítkám tisíc zákazníků), povětšinou lidem tykám, bez rozdílu věku, a chovám se velmi ….. velmi ….. familierně. Většina lidí ožije a chovají se tak, jakoby jim to bylo milé. Kolikrát mi vyprávějí celé litanie, soukromé věci. Dostal jsem i dost spontánních objetí a polibků. Zřejmě něco takového lidé potřebují a chybí jim to.
Sysop
Jo, to je zajimavy, ze napriklad o Nemcich se obecne rika, ze jsou to studeni cumaci. Ale pritom oni si vetsinove v krame a na ulici tykaji a i cizi lidi se obcas zacnou bavit spontanne. Nevim, mozna jsem ve spatny brbline, ale co jsem odesel z Moravy, tenhle fenomen uz v Cechach skoro nevidam. Lidi uzavreny do svyho mikrosveta, kdyz na ne promluvim, maji skoro dojem, ze jsem uchyl. Zejmena ti hodne mladi. Moje generace se obvykle otevre a par slov prohodi.
Alan.Cox
Mladší komunikují přes sociální sítě.
princdrson
smajlíky
Arnold J Rimmer
Troufnu si říct že bystre u mi neprodal ani sirky. Radši bych si připálil eletrickou plotýnkou.
Hupert
AJR: Nebyl bych tak kategorický. Jsou i komodity, kde se při prodeji určitý stupeň důvěry předpokládá. Perník, koks.
Arnold J Rimmer
Hupert: Pravda, ovšem u Albánců na hochčech netrvám.
Já bych po takové familiérnosti raději hledal jiného prodejce. Vám bych se vyhýbal, měl-li bych alternativu.
Hupert
h72: Ty snad prodáváš vstupenky na koncerty Marka Ztracenýho a když se pro fanynku najde dobrý flek, dostaví se i vděk. Samozřejmě jen dílčí, zbytek bude rezervace pro Marka.
Když prodává desítky tisíc kusů, tedy něco hmatatelného, desítkám tisíc, tak se poměr ks a zákazníků bude spíš blížit 1:1, čili ne pytlíky bonbónů nebo hřebíky po 50ks. Líbat ho budou buďto baby anebo dezorientovaní muži. Volím první alternativu. Ale proč ho líbají? Asi umí nabídnout nějaký bonus, co navíc zjitří jejich emoce, místo u pódia (česky kdysi jeviště, nyní stage). Jsou většinou mladé, tykačka je OK. Téma se od řeči o idolu snadno posune k soukromí. Jistě by mohl prodávat i něco většího, jako např. vysavače Electrolux s osobní dopravou na místo jako vošoust Leo Popper, ale to je méně pravděpodobná varianta.
Tykačka na první dobrou je znakem humpoláctví a ne úcty k druhému člověku.
To nemá s familiérností nic společného.
Slecna Ling
Jo, tykacka je familierni..A proc teda pises, jak pises osloveni v prvnim pade? Vzdy a za burana, koko. Jsi dement nebo jsi vojak? Nebo si jen tak nevidis do huby,SAVi?
Hupert
SAVP:“Tykačka na první dobrou je znakem humpoláctví a ne úcty k druhému člověku.“
To záleží na situaci i komunitě. Třeba soudruzi si nevykali a co jsem živ, nepřišlo mi to určitě humpolácké např. u kolektivních sportovců a popravdě, nehodlám vykat ani nějakému nicku. Dnes je mi fuk, jestli mi někdo tyká, třebaže v některých případech vnímám tykání jako porušení standardu slušnosti. Respekt si zpravidla lze udržet i jinak než vyžadováním vykání.
pyčo to tady psal pětkrát, dělá mj. nejaký ty ruční poletuchy z balsy či co
h72
To je hezké ……. oni si to mladístaří hoši i pamatují. Poletucha z balzy má jeden velký účel.
Účel jest – pokud se nějaké dítě chová jako my debilové, kteří sedí u počítače a plkají vo blbostech, poletucha to dítě snad dostane ven a až mu poletucha uletí někde do prdele, malý sráč si při zběsilém lovení poletuchy rozbije kolena, rozbije si hubu, budou ho šeredně bolet nohy a ruce a třeba i žebra, až pro poletuchu poleze …… ale něco zažije.
Jako jsme to měli my.
A pak si začně stavět své poletuchy.
Tak by měla fungovat poletucha.
To si nesmí chodit hrát s letadýlkem doprostřed města či parku. :-D
Na otevřeném poli se tohle moc často nestane.
h72
Nejlepší je to v kopci.
Za tejden budou poletuchy v Bedřichově. Poletucha urazí i sto metrů.
To pak bolej nohy, když si to dáš párkrát nahoru dolu.
A má to taky souvislost s druhdy ohnivou debatou, tady ……
Prodávat a lítat se bude v podstatě na německym hřbitově. Náhrobky za zdí, u které budeme lítat , jsou v podstatě německé, a taky tam přijede dost lidí, protože je to taky u kostela a na nějaký výročí.
Vyrábím taky luky, docela vostrý, a často jsme stříleli určitým směrem, jenže prckové ani netrefili erč a zádržné plochy. Šípy lítaly mezi hroby.
Kua, Svatební košile, márnice tam je taky ….. že se mi nepřišli ti umrlci mstít ………
h72
Za tři tejdny jedou poletuchy na jiný německý hřbitov.
Horní Malá Úpa.
V pětačtyrycátym se přímo na Sněžce a do Sněžky vyboural Ju-52. Jeho trosky právě na HMÚ jsou vystaveny a my budem lítat hned vedle.
U zdi hřbitova a u těch trosek.
Snad dopadneme líp.
To sou paradoxy, by řekl Vaněk, který vařil nedaleko Krákoru, kterého nikdo nepije.
Ale von ten den koulel Šarkezy, takže je z obliga.
Snad se někdy dočkáme, že napíše i někdo kdo si ji užívá či užíval. :-D
h72
Já nemám rád, když mně lidi v marketu zdraví, zvláště u prodavaček je mi to podezřelé. Vždycky pak kontroluji, zda mám všechno zapnuté ……. Často mne zdraví děti, cizí děti. Asi něčím vzbuzuji buď respekt nebo posměch.
Sysop
To vis, vypadat jako Alain Delon, to je udel.
h72
Alain Delon si nechal minulý měsíc narůst pekelného kníra. Přišlo mi to srandovní nápad. Vypadám jako debil. Změna muší bejt.
Ja se 1/4 stoleti holim na strniste a moje draha mi nekolikrat rekla, jestli nechci zkusit kozi bradu, nebo tak neco. Me se ale vousy krouti a zarustaji do kuze, coz paxvedi jaxvina a jsem jak spareny prase. Takze ja si tyhle frajeriny nemuzu dovolit.
h72
Známej, který mu to sluší, má to, co jsem kdysi provozoval. Brada asi 45 cm. On si tam splete copánek, dá si tam barevný gumičky, a i přes svůj věk vypadá roztomile. Zkus to.
Ad děti. Respekt možná, ale spíše se podívejte do vobčanky na datum výroby. :-D
martin_100
Bydlim na vsi 8. rokem. Byl jsem 33 let městskej. Presto od prvniho dne na vsi zdravim. A vychovávam. Dělam na zahradě něco u plotu a po ulici jde člověk. Čumí co dělam. Pozdravim…. a ticho, jde dál. Tak pronesu: „Tak si polib prdel!“
Světe div se, po 8 letech už zdravi téměř všichni a kolikrát i první.
@HonzaV. Mě je 50 a zdravím tak nějak normálně dobrý den/večer. Přijde mi normální, že když potkám někoho, koho vidím třeba v blízkosti baráku, kde bydlím, tak pozdravím. Většinou odpoví. Někteří jsou v šoku. Zdravím takhle i pošťáka. I ten si zvykl. Na druhou stranu, když mi nikdo neodpoví, tak ho/ji přiště vynechám. To se ví, že se někdy spletu :-) a znovu pozdravim. V domě mě překvapila nová sousedka, kolem 20, která čuměla jak tele, když jsem ji podržel dveře a pozdravil. V Praze na ulici to ale fakt neřeším, nic méně komunity se pořád zdraví ne? Horolezci, se normálně zdravíme a to i mladí. Jachtaři, tedy ti slušní na sebe aspoň mávnou. Pejskaři taky a to se ani nevídáme nijak pravidelně. Občas mám pak problém s tim, když jedu z kanclu na kole a přibližuju se domovu, jestli mám sousedku pozdravit, když u sebe nemám čokla.
Latimerie podivna
Dával bych si pozor na tvrzní, že evoluce nedělá chyby. Evoluce chyby dělá, jen to není tak vidět. Mohu být např. v populaci fixovány nevýhodné varianty genu, třeba za situace, kdy dojde k výraznému snížení popuplace a následně převládně (mírně) nevýhodný gen jen díky „náhodě“.
Notor
Ono už to “veri na evoluci“ je dost zvláštní. To je asi jako věřit na gravitaci.
Otázkou jest, zda věříte na gravitaci takovou, jaká se vyučuje na základce, nebo na tu, která je prostě popsána nikoliv ze své podstaty, ale jen a jen ve svých důsledcích. Pokud potřebujete pracovat s nějakým makroskopickým jevem, který je pro vás důležitý, vůbec nemusíte znát podstatu, odkud se to bere a tak. Stačí popsat, matematizovat, chování toho jevu. Analyzovat jeho projevy a matematizovat souvislosti a důsledky. To už není věc víry. Hleďte, svět se dělí na filosofy, logiky, matematiky ….. a inženýry. I v otázce gravitace vám stačí, pro běžný účel, inženýrský přístup. A to není otázka víry. Pokud jste hloubavý a chcete tu věc pochopit, pak musíte být filosofem a matematikem. Ale na stavbu domu či konstrukci běžného letadla to nepotřebujete. Pokud chcete ale poslat nějakou sondu putující Vesmírem a chcete, abyste jakžtakž mohl dedukovat její trajektorii, pak vám Newtonowský a Keplerův model nepostačí (jsou chybné). Ostatně, jakýkoliv model reality je pro toho, který v něm jede, věc praktická, inženýrská (pokud model funguje). Pro ostatní, kteří v tom nejedou, se to jeví jako otázka víry. Což je blbost. Inženýr přece svému modelu vůbec nemusí věřit. Stačí mít ověřenu jeho funkčnost, použitelnost.
Jsou modely Všehomíra, které vůbec třeba Čas a Gravitaci nepotřebují. Ostatně, ani jedno nejsou objektivní fysikální veličiny, nejsou objektivní vlastností světa. Je to jen a jen na vás, zda je potřebujete či nikoliv.
Proč si myslíte, že současná věda zná něco jiného než makroskopické projevy jevů? Podstata pod tím je nám utajena. Nevíme pořádně ani co je to elektron.
Popis nějakého jevy versus podstata jevu jsou dvě naprosto rozdílné věci. K úspěšnému popisu jakéhokoli chování jevu nepotřebujete vůbec nikdy znát jeho podstatu.
Alan.Cox
Jsou různá náboženství. Někdo věří v bezchybnou evoluci, někdo v jiný nesmysl.
KPL70
Tak především nic jako evoluční chyba nemůže z podstaty existovat, neboť u evoluce není objektivně definováno, co je dobrý výsledek. Jedinou nutnou podmínkou k tomu, aby druh nebo jeho podmnožina nezanikli je, že jsou schopni se množit alepoň v míře dostatečné pro udržení populace. Ta skupina organismů přitom může mít nespočet vad, které jí přežití ztěžují, avšak dokud je ta podmínka splněna, setrvává a může se vyvíjet dál, a to klidně do stavu v němž pozbyde životaschopnosti. Přičemž ani to, zdali oragisnmus je či není schopen udržet populaci není objektivně ani dobré, ani špatné, protože evoluce je samovolný děj vzniklý v důsledku náhody a není kdo by u něj jakékoli vyhodnocovací podmínky stanovil. Pokud bychom jako chybu evoluce označili vznik takového druhu, který není schopen přežití, pak evulce chyby dělá a dělá jich dost. Vyhynulých druhů a slepých vývojových větví je známo mnoho.
Co se v článku popsaného vzniku hierarchie lidské společnosti týče, tak jde o evoluční pohádku jsoucí v rozporu se současnými poznatky. Hierarchické uspořádání člověk zdědil po svých vývojových předchůdcích a velmi podobné je patrné u dnes žijících lidoopů. A mají ho i jiní živočichové žijící ve skupinách, a to často druhy vývojově podstatně níže, například divoká prasata či vlci. A ta „zvířecí“ a pravěká hierarchie se od té současné lidské podstatně liší. V ní je postavení jedince určeno buďto prostě jeho silou nebo nějakým přínosem pro skupinu, jako počtem potomků nebo loveckými schopnostmi. Nikdy ale není dáno žádným nezpochybnitelným právem a neexistuje v ní tak ekvivalent majitele firmy, panství nebo dědičného krále.
Alan.Cox
Pokud by bylo cílem eviluce přežití druhu – tak evoluce udělala už baziliónkrát chyby, protože vymřelo obrovské množství druhů.
jako zeje v každé slušné armádě propast mezi důstojníky a mužstvem (už mezi kaprály a mužstvem, žánop, proto se tak ti seržanti ostatně nazývají), tak zeje propast mezi vedením firmy a řadovými makáči u pásu, a úplně stejně zeje propast ve škole mezi učitelstvem a žactvem. tak to chodí. rekrut si musí počkat a získat pár frček, než ho pustí do důstojnické jídelny a přidavač na stavbě nechodí na tojku pro stavbyvedoucího a mistry.
mimochodem, vyhrazené stoly a přednost u okýnka v jídelně mají učitelé i ve všech těch montesori a waldorfech.
jediné co lze kritizovat, je způsob (vkus?), jakým jsou „manažerské výhody“ přijímány a vyžadovány.
Taky si myslím že tímto demokratickém učíme děti jen k neúctě k ostatním.
To se nedá srovnat, jaký výkon ve škole podá učitel a jaký dítě. Tak určité přednostní právo je na místě.
Dělat učitele je značně vyčerpávající a náročné na psychiku i fyzično. Proto se tam taky nikdo nehrne. A zůstává tam jen odpad co chce jistotu státního zaměstnání.
Kvalitní učitel by měl mít 100 čistého měsíčně za ty galeje a za to že supluje i zpackanou ne-výchovu liberálních rodičů. Místo aby jen učil, tak dohání co bylo zanedbáno rodiči v mateřské školce.
Dnešní fakani vyžadují uctivé chování k sobě, ale k druhým se tak sami nechovají. To je cesta do pekel.
a jak poznáš kvalitního učitela, notabene ve stádním? votázky, samý votázky
Třeba můj známý si řekl že má dost toho, nechat na sebe ječet na Sdružení Rodičů a Nepřátel Školy (SRNŠ) rodiče zpovykaných fracků, a dohánět v hodinách odborných předmětů zanedbanou výchovu těch fracků.
Po pár letech živnostničení v oboru školení dospělých a soukromých přednášek se vypracoval tak že se válí v milionech a lidi ho prosí na kolenou aby jim zařídil odborné školení.
Takhle třeba se pozná dobrý učitel.
Málem bych zapomněl, mezi školou a živnostničením dělal nějakou dobu HR specialistu a velké firmy se o něj přetahovaly a uplácely ho hromadami prachů už tehdy.
Ten mezičlánek si asi dal proto aby ze sebe smyl ty hromady hnoje co na něj nakydali židozednáři z pražského MŠMT, rodiče fracků i rozmazlení fakani samotní.
Zřejmě taková osobnostní rekonvalescence ke znovunabytí sebevědomí a sebedůvěry ve vlastní schopnosti.
@Behe
Poměrně jednoduše.
Je to ten, kterýho chtěj mít pro svý dítě jiný učitelé.
Je to stejný jako otázka „jak poznáš kvalitního doktora, notabene ve státním?“
Ono stačí poslouchat jaký slovník používají, dlaždič by se styděl. A vůbec jim nevadí, že jsou kolem dospěláci a s malými dětmi.
To leccos vypovídá o jejich slušném chování a kvalitě výchovy jaké se jim (ne)dostalo.
Lukas B.: jak jste správně popsal, standardním řešením jsou oddělené „facility“, nejen proto, aby se zabránilo podobně trapným situacím, ale taky proto, aby se dalo (konkrétně pokud jde o jídlo) servírovat i něco lepšího a plebs nezáviděl. U filmu byl vždycky super štábní catering, extras vůbec netušili, jak to tam vypadá a o co přicházejí.
Když ale instituce oddělené facility nemá, pak buď má mít pravidla zcela jasně daná (něco jako na vleku, kde je VIP vlez na lanovku, předbíhající komplet frontu) nebo by měla být pro všechny stejná. Soudružka ředitelka je prostě slepice, neschopná elementární slušnosti stejně jako jasného nastavení pravidel, kde by ji nijak projevovat nemusela. Takže ač ji neznám, z popsané situace je zřejmé, že s hodnocením Kakuny i D-F lze jen souhlasit.
může být, nemusí. některá jasná pravidla jsou psaná (třeba cedule označující vyhrazený jízdní pruh), jiná neméně jasná jsou nepsaná a zvyková (a to tam, kde je minimální výskyt lidí „z venku“).
Lukas B.: nebylo mým cílem vyjmenovat všechny možnosti, v daném případě to vidím na základě článku tak, jak jsem napsal. Existenci možných zvykových pravidel jsem vyloučil, to by nejspíš zbytek pedagogů nestál frontu. Kakuna by to nejspíš nijak nekomentoval, kdyby bylo zřejmé, že soudružka ředitelka má přednost. Prostě to na mě dělá dojem, že je to kravka, co si neumí nic zorganizovat a velmi připomíná soudružku ředitelku v mně známé škole.
že ostatní pedagogové stojí frontu jsem ovšem v článku nenalezl. nalezl jsem tam informaci, že mladistvý vypravěč některé ještě neviděl využívat přednost, což může mít opět více výkladů.
nicméně soudím, že stejně jako všude jinde bývalo a je: pedagogové přednost nějak stanovenou mají, ale pokud jsou pátí na řadě, tak ji nevyužívají (protože jim za tu prudu úspora půl minuty nestojí), ale pokud je před nimi fronta na dvacet minut (což v prime-time pět-deset minut po zazvonění bývá), tak ji rádi využijí.
Třeba kdyby tam dala ceduli „učitelé mají přednost“ tak by ji roznesli na kopytech pražští židozednáři z woke neziskovek či lóžoví bratři z ministerstva.
To jak ministerstvo CÍLENĚ sere na hlavy učitelům je už do nebe volající.
Když se nějaký ředitel vzepře, tak je odvolán a nahrazen servilním.
Stačí aby si někoho vzal na mušku presstitut jelikož chce sledovanost, a je vymalováno. Dnes o bytí či nebytí rozhoduje kdejaký pisálek.
Se nediv, že jsou všichni opatrní a raději sklopí uši. Obzvláště potom co zaklekli učitelku Bednářovou.
„propast mezi důstojníky a mužstvem “
Toť otázka, třeba u letectva, ať luftwaffe, RAF nabo USAF, byla vždycky daleko menší a nezdá se, že by fungovala nějak hůře než klasická armáda s řevem poddůstojníků.
NA druhou stranu, důstojnická jídelna ano, ale třeba německá armáda si zakládata na tom, že všichni vojáci dostávají stejné jídlo.
něco jako letectvo je možná vysoká škola, případně velmi specifická škola střední (třeba uměleckoprůmyslová). sídlištní základka je jen obyčejná infantérie.
Dfens na stará kolena socialistou ?
Ten elitářský systém mramorových bankovních paláců a CEO v luxusních autech tu zavedl už Klaus Pružinskyj. Vyvlastnění drobných akcionářů už pak byla jen třešnička na hovně.
Ono je zajímavé jak je to papalášství komunistických bafuňářů (z prognosťáku) kompatibilní s elitářstvím zmrdského kapitalismu.
PePa byl úspěšnýnza bolševika a ještě úspěšnější za demokraturního kapitalisty.
To fakt není náhoda.
Ne to není náhoda, to je normální světa běh. I v budhistickém klášteře, kde má teoreticky každý jen to oranžový pyžamo se už podle úklony pozná, kdo je v hierarchii výš. Ten má také lépe umístěný pokoj, nepřipadají na něj tak často úklidové služby atd. V jiných kulisách by měl tlustší koberec, větší kancelář, lepší auto atd., za pávka mladšího by měl na cvičení vlastní stan, ve stanu kamínka a tatranku navíc.
Jenže ten vedoucí kláštera měl tomu odpovídající schopnosti a zkušenosti.
V KoZá společnostech jsou nahoře to největší všeho schopní šmejdi.
Aspoň já bych Macrona či Borise Johnsona nebo Lejnovou ani náznakem nesrovnávalns představeným tibetského kláštera.
To máte v hlavě nějaké pomotané.
Víte že si u pirátů 2 klíčové osoby, tedy kapitán a kormidelník braly jen dvojnásobek z kořisti oproti řadovému členu posádky ?
Zatímco management dnes má klidně 20 násobek mzdy řadového pracovníka.
Kapitán a kormidelník jsou obdobou vedoucího skladu a vedoucího pobočky. Tam to klidně může platit i dneska. Vrchní hlavoun je velitel celé flotily a všech doků.
Každá elita asi časem zdegeneruje. Rytíř nasazoval ve válce život za krále o pár generací později jeho potomek už jen vymetal plesy. A tak ho právem semlela revoluce a objevily se zase jiné elity. A tak furt dokola.
a tys tam byl a kontroloval jim to, že seš tak informovanej?
Ten příběh mi připomíná zážitek co jsem měl před lety na jednom týdenním „soustředění“.
Byl tam i zahraniční host, žijící legenda co založila už někdy po válce alternativní směr v jeho oboru.
Drobný seschlý stařík přes 80 ze švédska, tedy „socialista“ tělem i duší.
On tam ale nebyl jen jako superstar, jak to bývá na různých zmrdiakcích, kde se objeví „zahraniční hvězda“na 20 minut aby pořadatel mohl vyšponovat ceny.
On byl hlavní tahoun akce, co tam frčel od 9 ráno do 9 večer (byť s přestávkami).
I já jsem už večer padal na hubu únavou, a to jsem byl jen účastník. Jak ten program byl nabitý.
No a ta žijící 85letá legenda se pak večer, když jsme stáli ve frontě na večeři, postavila způsobně za mě a odmítala se nechat pustit přednostně k výdejnímu okénku.
Teď ten chlapík má už přes 90, a v podstatě ho prý v jím založeném institutu ve švédsku musí držet násilím, kdy on sice moc chce jet na další akci do ČR a okolních zemí. Ale kvůli jeho zdravotnímu stavu by to mohla být cesta poslední. Což si uvědomuje spíš jeho okolí než on sám.
Tahle meziválečná generace, to jsou entuziastičtí tahouni této civilizace.
Bez nich to půjde do hajzlu. Chalifát, deindustrializace, green deal a sbohem a šáteček.
jo, můžu potvrdit v německu. ty s kterýma se mi nejlíp cokoliv řeší jsou 60+ nebo dávní migranti, co systém doma nezkurvil a po přesunu do německa se chtěli vyšvihnout do sedla (což se o novodobých přivandrovalcích říci většinou nedá)
Americké námořnictvo za Druhé světové dávalo svým příslušníkům v horkých regionech zmrzlinu. Jednalo se o velmi vítané osvěžení i narušení běžné rutiny a mužstvo mělo „odpolední zmrzlinu“ ve velké oblibě.
Na palubě letadlové lodi Enterprise v létě 1944 skupina důstojníků vyrazila pro svůj příděl zmrzliny. Když viděli dlouhou frontu, rozhodli se využít svoji „vysokou mosaz“ a předběhnout. Najednou se z fronty ozvalo: „Padejte na konec a počkejte si, jako každý.“. Když zjišťovali, kdo se opovážil napomenout je, zjistili, že mezi hromadou devatenáctiletých kluků stojí admirál loďstva William Halsey. Respektovaný velitel, o kterém se říkalo, že je „tak tvrdý, že jaho vousy nejdou oholit, ale musí si je opalovat letlampou.“ Halsey stál mezi námořníky druhé třídy, odmítal se nechat pustit dopředu a trpělivě čekal, až na něj přijde řada. Takže, Confirmed.
Ja to vidim z inej perspektivy. Ak by sa vedla mna postavil v jedalni skoly direktor s tackou, nechal by som v rade predomnou priestor aj 5 metrov. Teraz tuto uctu uzivam ja. Ono ta karma sa vracia. Ked bude mat Kakuna 60 a nejaky mlady Oganesjan ho v rade na listky kopne do prdele…? Toto je zalezitost vyvoja kultury naroda. Oni aj ti uznavani Alfa samci maju pocit povinnosti postarat sa o kmen. V opacnom pripade uz uznavani nebudu.
Tvl a četl vůbec ten článek? Nerespektovaná kunda, co byla do sedla dosazená kdovíkým, aniž by k tomu měla adekvátní schopnosti, samozřejmě není žádnej vůdce, a přesně tak k tomu všeci přistupujou.
Ředitelé snad musí absolvovat výběrové řízení, zatímco kunda pro zařazení do tvého slovníku tuším ne. Která pozice má pak větší váhu?
výběrový řízení, asi jak na té škole jak tam stávkovali smradi proti jiné podobné kundě ředitelovi, kerýho si tam dosadila starostenská čubka? starostenský si tam jako zřizovateli dosadijou koho chcou voni, řízení je tak akorát zástěrka
Mne teda fascinuje přestava jak harant ve škole posuzuje kdo je kunda a kdo ne. Ono to vlastně leccos vysvětluje.
Kunda přeci předbíhá.
Možná ale, že se Kakuna loudá.
Hle, to mi nedošlo. Kunda je rafinovaná.
Hlavní ale je, že k jejímu odhalení stačí 1 kritérium.
Já jsem taky takhle jednu kundu odhalil už v osmi letech! Ta svině chtěla abych se učil!
A kdo vyhrál?
Ona, uměla tahat za šísky, domina zatracená. Já na ní nedosáhnul.
Jo, věky prověřená metoda, která dala světu mimo mnohý jiný taky Heyrovskýho, Vichterleho, Žáčka (magnetron), Vlastu Buriana, Wericha i Einsteina.
Mně nastražily sudičky do cesty dva prvorepublikový učitele, už jenom jako prdůchodce, na odpolední rodičema rozhodnutý, jinak dobrovolný, jazykový vzdělávání.
Rodiče moudře uznali, že ruština mi sice umožní poklábosit se soudruhy komsomolci o metodách rozdojení kozla, ale jinak je nahovno. Což nebyla ouplně pravda, páč v ruštině vycházely bleskurychle veškerý veřejně dostupný světový pokroky v přírodních vědách. Překvapivě i kybernetika a digitalizace, a hlavně se daly vobjednat přes jakejsi kulturní abtailung při Domu ruský kultůry, potažmo ouřadu ruskýho protektora. V češtině se vobjevilo tak 10% po deseti letech a vo něco víc % v originále bylo k vobjednání po stejný době v Zahraniční literatuře.
Prdušný učitelé byli dva. Voba během hodiny volně kroužili v perimetru, měli dar zaujmout žactvo vkládáním různejch historek a zajímavostí, i pobavit. Ale bezvýhradně a důsledně trvali na absolutním zapojení žactva do edukačního procesu. Běda, kdo poněkud bloudil duchem, či dokonce praktikoval mimovzdělávací aktivity! Anebo vykazoval neklamný znaky, že na domácí přípravu, nedej bože celej jejich předmět, hází bobek!
Jeden, když se nasral, vytáh z futrálu housle a „zazpíváme si, děti!“. Začal fidlat, my kvílet, a on se rafinovaným vobloukem přiblížil k hříšníkovi, co ho nasral, a bez varování ho říznul šmytcem přes záda, hnáty, nebo tak podobně. Fší silou, tu a tam i zaznělo „auúúú kurva“, i jelita byly. 100% výchovnej účinek, důvod byl nepochybnej a nikdo to dál neřešil.
Druhej zase projevil v intonaci rostoucí rozrušení a aniž by přerušil pedagogickou aktivitu či výklad, případně examinaci, ležérním krokem a ovšemže voklikou doputoval k hříšníkovi. Kde se vzal, tu se vzal, stál vedle něj. Léty praxe zdokonaleným grifem sevřel jeho šísky a pokračuje plynule ve vzdělávání žactva provedl nešťastníka vedle sebe po špičkách kolem celý učebny zpět na jeho místo, kde ho zase vodložil.
Tuhle metodu ovládala i tehdejší přesluhující ředitelka, asi neuměla dost dobře hrát na housle. Fakt je, že do nás tehdy dostali za první dva roky školní docházky možná víc, než vězí v dnešních „studentech“ druhýho stupně ZŠ.
Socialistický školství ale muselo bejt pokrokový, moderní a vjedecký.
Ve třetí třídě jsem proto měl novou soudružku ředitelku, co čert nechtěl, současně třídní. Učila češtinu, ale byla vodněkud ze Slovácka a běžně i při hodině kvákala tím jejich moravským dialektem. Žáky za používání žargotu šikanovala poznámkama do žákovský, puntíkama do sešitku, zavíráním ve třídě po skončení vyučování. Hrozná kráva, nulovej respekt i mezi staršíma učitelama, proto tam vydržela až do penze.
Němčinu začali učit taky nějaký divný soudruzi a naučili nás hovno. Rodiče po půl roce pochopili, že je to zabitej čas a převedli mě na radiotechnickej a modelářskej kroužek.
Co to vysvětluje?
úctu? užíváš, opravdu?
Jo, uzivam. Ked ta na ulici pozdravi kazdy druhy kolemjdouci, v potravinach v Jednote najmenej 10 ludi, prejavuju svojim sposobom uctu. Nezriedka teba s mensim nakupom ako maju oni vo voziku vyzvu, aby si siel pred nich. Toz kultura.
Vy chodíte sám nakupovat, pane Babiš?
Ano, to je vec kultury. Vcera jsem se byl projit okolo Debrniku smerem k Schwellhaeusl a klasicky – mijejici Nemec pozdravil vzdy jako prvni,i kdyz byl vyrazne starsi, nez ja. Ceskej luftak nikdy a obcas ani neodpovedel na pozdrav.
Holt, kultura.
Já bych také neodpověděl na pozdrav v němčině nebo v jiné svahilštině, kterou neznám.
Ono to (bohužel?) není zas tak černobílé, jak článek naznačuje (jeden vedoucí dokonalej, druhej neschopnej). Mnohem častější je kombinace vysokého výkonu a vysokého zmrdství, která právě těmhle lidem umožňuje se na ten vrch vůbec dostat. Neschopnej debil, dostatečně příchylnej k vedení to sice může ve státní správě a velkém korporátu (což je to stejné) dokázat taky, ale v menších firmách málokdy (tam je zase častější nepotismus). Chápu ale, že pan domácí zná akorát tohle prostředí a tak neví, jak to chodí jinde.
Nicméně souhlas s tím, popsaná situace, kdy se vedoucí cpe dopředu i tam, kde žádný nárok na přednost nemá, je to velmi spolehlivé poznávací znamení zmrda. A Sinka jsem sice viděl, ale mrknu znovu, je to už pár let, takže díky za připomenutí.
Kdo je „rakouskej Apple“? Magna Steyer? AVL? Něco jiného? Svého času (než to začalo vypadat na krach) se vzývalo KTM, ale tam netuším, proč by vám prcka nabízela BMW, to by spíš přišla s mobility loesungem v podobě sbírky elektrokol a nejspíš by nezačala u ředitele…
Kapsch
Tyhle pokrokářské experimenty s rovností děckám vytluče z hlavy spolehlivě dvojí fronta, zleva učitelé, zprava studenti, pak je nepřekvapí ani dvojíkilometr. Pamatuji to ze střední, na základce jsem byl vystresovaný z toho co dostanu, takže ani nevím :-), až na VŠ byla jen jedna. I na základce kam jdu občas vyzvednou oběd vidím, že učitelé mají express lane.
V téhle souvislosti bych se chtěl p.t. obecenstva zeptat na to, jak vlastně dneska zdravit. Předpokládejme, že jsme v prostředí, kde se dva lidi, ač se neznají, pozdraví – vnitřní prostory velké firmy, vesnická náves, vchod velkého paneláku. Nemám problém zdravit první (i když mi bude šedesát, neberu to rozhodně tak, že by mi měl někdo prokazovat úctu k šedinám), ale očekával bych nejdřív navázání očního kontaktu.
Takže na vesnici to celkem funguje, ale ve firmě a paneláku postup vypadá tak, že se blížím k protichodci a ten dělá všechno možný, aby se na mě nemusel podívat – kouká stranou, čumí do telefonu, najednou ho strašně zajímá flek na kravatě. Při dosažení podkritické vzdálenosti mi to většinou nedá a spustím první, ale u telat kolem dvacítky je mi to dost proti srsti. Posledně jdu do vchodu, před ním čuměl nějaký Rohlík nebo jiný Košík, a nenapadlo ho, aby zvednul hlavu – úplně jako nějakej indickej slouha nejnižší kasty. Já bych to nevydržel.
Debily pod 30 a jejich tupý pohledy kamsi kilometr za tebe vůbec neřešim. Seš vzduch, sestimsmiř. Až ho jednou najdu ležet na ulici, tak to hovado překročim.
Lépěji pochcat.
To je cesky specifikum. Nevim proc.
Jako, ze mestaci na vesnici nezdravi, je sice vyrazem hulvatstvi, ale budiz, proste nemaji bunky na to, aby jim seplo, ze nejsou ve meste. I kdyz treba v Mnichove v parku te pozdravi i Mnichovan.
Ale on tak nejak v Cesku nezdravi nikdo, pokud toho druheho vylozene nezna (a nekdy ho nepozdravi, i kdyz ho zna).
Paxe Cesi durdi, ze je Nemci berou nekdy jako Untermenschen. Ale ti Nemci jen otevrene nazvou to, jaxe vec ma, bohuzel.
Obojí rusáci to taky většinou nedělají. Vleze a zůstane čumět, případně spíš rovnou spustí co chce. Ale některý už se povedlo civilizovat. Kdo má dost času, může čekat na kouzelný slovíčko.
Ja prosazuju japonsky model. Busido mne fascinovalo uz v patnacti a celkem dost mi to dalo.
Kdo nepozdravi, ten neexistuje. Tak nas to ucili.
Tohle dělal kamarád v Mariánkach za barem. „Já vim, že přicházim vo kšeft, ale já je to jednou naučim.“
Funguje to, lety osvedcene.
Já zas vychovávám lidi ku nějaké bezprostřednosti a přátelskosti. Když něco prodávám (a prodal jsem již osobně desítky tisíc kusů desítkám tisíc zákazníků), povětšinou lidem tykám, bez rozdílu věku, a chovám se velmi ….. velmi ….. familierně. Většina lidí ožije a chovají se tak, jakoby jim to bylo milé. Kolikrát mi vyprávějí celé litanie, soukromé věci. Dostal jsem i dost spontánních objetí a polibků. Zřejmě něco takového lidé potřebují a chybí jim to.
Jo, to je zajimavy, ze napriklad o Nemcich se obecne rika, ze jsou to studeni cumaci. Ale pritom oni si vetsinove v krame a na ulici tykaji a i cizi lidi se obcas zacnou bavit spontanne. Nevim, mozna jsem ve spatny brbline, ale co jsem odesel z Moravy, tenhle fenomen uz v Cechach skoro nevidam. Lidi uzavreny do svyho mikrosveta, kdyz na ne promluvim, maji skoro dojem, ze jsem uchyl. Zejmena ti hodne mladi. Moje generace se obvykle otevre a par slov prohodi.
Mladší komunikují přes sociální sítě.
smajlíky
Troufnu si říct že bystre u mi neprodal ani sirky. Radši bych si připálil eletrickou plotýnkou.
AJR: Nebyl bych tak kategorický. Jsou i komodity, kde se při prodeji určitý stupeň důvěry předpokládá. Perník, koks.
Hupert: Pravda, ovšem u Albánců na hochčech netrvám.
Také začínají větu slovem Já?
Já bych po takové familiérnosti raději hledal jiného prodejce. Vám bych se vyhýbal, měl-li bych alternativu.
h72: Ty snad prodáváš vstupenky na koncerty Marka Ztracenýho a když se pro fanynku najde dobrý flek, dostaví se i vděk. Samozřejmě jen dílčí, zbytek bude rezervace pro Marka.
Cože? On nedělá MZ managéra? :-D
Když prodává desítky tisíc kusů, tedy něco hmatatelného, desítkám tisíc, tak se poměr ks a zákazníků bude spíš blížit 1:1, čili ne pytlíky bonbónů nebo hřebíky po 50ks. Líbat ho budou buďto baby anebo dezorientovaní muži. Volím první alternativu. Ale proč ho líbají? Asi umí nabídnout nějaký bonus, co navíc zjitří jejich emoce, místo u pódia (česky kdysi jeviště, nyní stage). Jsou většinou mladé, tykačka je OK. Téma se od řeči o idolu snadno posune k soukromí. Jistě by mohl prodávat i něco většího, jako např. vysavače Electrolux s osobní dopravou na místo jako vošoust Leo Popper, ale to je méně pravděpodobná varianta.
Vokom píšete?
Vo nějakým bajkaři?
Tykačka na první dobrou je znakem humpoláctví a ne úcty k druhému člověku.
To nemá s familiérností nic společného.
Jo, tykacka je familierni..A proc teda pises, jak pises osloveni v prvnim pade? Vzdy a za burana, koko. Jsi dement nebo jsi vojak? Nebo si jen tak nevidis do huby,SAVi?
SAVP:“Tykačka na první dobrou je znakem humpoláctví a ne úcty k druhému člověku.“
To záleží na situaci i komunitě. Třeba soudruzi si nevykali a co jsem živ, nepřišlo mi to určitě humpolácké např. u kolektivních sportovců a popravdě, nehodlám vykat ani nějakému nicku. Dnes je mi fuk, jestli mi někdo tyká, třebaže v některých případech vnímám tykání jako porušení standardu slušnosti. Respekt si zpravidla lze udržet i jinak než vyžadováním vykání.
Ale no tak Huperte.
Je komunita a komunita.
Je přeci rozdíl mezi kolektivem, ve kterém lidé provádějí nějakou společnou aktivitu anebo tykat někomu jenom tak.
Chcete snad říci, že kdyby k vám přišel v reálu nějakej 20 letej mladík a začal vám tykat, tak to přejdete?
Víte vůbec jak vzniklo české tykání v online prostoru?
Nebo je pro vás běžné, že tykáte třeba cizím prodavačkám, doktorů etc.
Anebo někomu na ulici s kým si pokecáte o něčem co se v danou dobu na daném místě děje?
To určitě ne.
A taky si určitě všichni soudruzi netykali. Jen ti, kteří se znali.
Páč členů bylo 1,8 milionu.
Takže soudruh z Aše asi na první dobrou netykal soudruhovi z Košic. :-D
pyčo to tady psal pětkrát, dělá mj. nejaký ty ruční poletuchy z balsy či co
To je hezké ……. oni si to mladístaří hoši i pamatují. Poletucha z balzy má jeden velký účel.
Účel jest – pokud se nějaké dítě chová jako my debilové, kteří sedí u počítače a plkají vo blbostech, poletucha to dítě snad dostane ven a až mu poletucha uletí někde do prdele, malý sráč si při zběsilém lovení poletuchy rozbije kolena, rozbije si hubu, budou ho šeredně bolet nohy a ruce a třeba i žebra, až pro poletuchu poleze …… ale něco zažije.
Jako jsme to měli my.
A pak si začně stavět své poletuchy.
Tak by měla fungovat poletucha.
Spravne.
To si nesmí chodit hrát s letadýlkem doprostřed města či parku. :-D
Na otevřeném poli se tohle moc často nestane.
Nejlepší je to v kopci.
Za tejden budou poletuchy v Bedřichově. Poletucha urazí i sto metrů.
To pak bolej nohy, když si to dáš párkrát nahoru dolu.
A má to taky souvislost s druhdy ohnivou debatou, tady ……
Prodávat a lítat se bude v podstatě na německym hřbitově. Náhrobky za zdí, u které budeme lítat , jsou v podstatě německé, a taky tam přijede dost lidí, protože je to taky u kostela a na nějaký výročí.
Vyrábím taky luky, docela vostrý, a často jsme stříleli určitým směrem, jenže prckové ani netrefili erč a zádržné plochy. Šípy lítaly mezi hroby.
Kua, Svatební košile, márnice tam je taky ….. že se mi nepřišli ti umrlci mstít ………
Za tři tejdny jedou poletuchy na jiný německý hřbitov.
Horní Malá Úpa.
V pětačtyrycátym se přímo na Sněžce a do Sněžky vyboural Ju-52. Jeho trosky právě na HMÚ jsou vystaveny a my budem lítat hned vedle.
U zdi hřbitova a u těch trosek.
Snad dopadneme líp.
To sou paradoxy, by řekl Vaněk, který vařil nedaleko Krákoru, kterého nikdo nepije.
Ale von ten den koulel Šarkezy, takže je z obliga.
Ale jo párkrát to napsal. Že kdysi před XY lety nakoupil XYZ kusů do foroty.
Behemot: Tolik času, abych tu četl všechno, nemám. Čtu hrozně pomalu a dumám nad každým písmenem. Poletuchy mi ale přijdou lepší než perník i koks.
No jo familiérnost.
Snad se někdy dočkáme, že napíše i někdo kdo si ji užívá či užíval. :-D
Já nemám rád, když mně lidi v marketu zdraví, zvláště u prodavaček je mi to podezřelé. Vždycky pak kontroluji, zda mám všechno zapnuté ……. Často mne zdraví děti, cizí děti. Asi něčím vzbuzuji buď respekt nebo posměch.
To vis, vypadat jako Alain Delon, to je udel.
Alain Delon si nechal minulý měsíc narůst pekelného kníra. Přišlo mi to srandovní nápad. Vypadám jako debil. Změna muší bejt.
Jak tedy vypadá debil?
Ja se 1/4 stoleti holim na strniste a moje draha mi nekolikrat rekla, jestli nechci zkusit kozi bradu, nebo tak neco. Me se ale vousy krouti a zarustaji do kuze, coz paxvedi jaxvina a jsem jak spareny prase. Takze ja si tyhle frajeriny nemuzu dovolit.
Známej, který mu to sluší, má to, co jsem kdysi provozoval. Brada asi 45 cm. On si tam splete copánek, dá si tam barevný gumičky, a i přes svůj věk vypadá roztomile. Zkus to.
Ve kterém marketu? U pokladny?
Ad děti. Respekt možná, ale spíše se podívejte do vobčanky na datum výroby. :-D
Bydlim na vsi 8. rokem. Byl jsem 33 let městskej. Presto od prvniho dne na vsi zdravim. A vychovávam. Dělam na zahradě něco u plotu a po ulici jde člověk. Čumí co dělam. Pozdravim…. a ticho, jde dál. Tak pronesu: „Tak si polib prdel!“
Světe div se, po 8 letech už zdravi téměř všichni a kolikrát i první.
Důležitá to činnost.
Zdraviti každého okolojdoucího.
pozdrav pánbů
Hab d’ehre.
@HonzaV. Mě je 50 a zdravím tak nějak normálně dobrý den/večer. Přijde mi normální, že když potkám někoho, koho vidím třeba v blízkosti baráku, kde bydlím, tak pozdravím. Většinou odpoví. Někteří jsou v šoku. Zdravím takhle i pošťáka. I ten si zvykl. Na druhou stranu, když mi nikdo neodpoví, tak ho/ji přiště vynechám. To se ví, že se někdy spletu :-) a znovu pozdravim. V domě mě překvapila nová sousedka, kolem 20, která čuměla jak tele, když jsem ji podržel dveře a pozdravil. V Praze na ulici to ale fakt neřeším, nic méně komunity se pořád zdraví ne? Horolezci, se normálně zdravíme a to i mladí. Jachtaři, tedy ti slušní na sebe aspoň mávnou. Pejskaři taky a to se ani nevídáme nijak pravidelně. Občas mám pak problém s tim, když jedu z kanclu na kole a přibližuju se domovu, jestli mám sousedku pozdravit, když u sebe nemám čokla.
Dával bych si pozor na tvrzní, že evoluce nedělá chyby. Evoluce chyby dělá, jen to není tak vidět. Mohu být např. v populaci fixovány nevýhodné varianty genu, třeba za situace, kdy dojde k výraznému snížení popuplace a následně převládně (mírně) nevýhodný gen jen díky „náhodě“.
Ono už to “veri na evoluci“ je dost zvláštní. To je asi jako věřit na gravitaci.
Nebo na ježíška. :-D
Otázkou jest, zda věříte na gravitaci takovou, jaká se vyučuje na základce, nebo na tu, která je prostě popsána nikoliv ze své podstaty, ale jen a jen ve svých důsledcích. Pokud potřebujete pracovat s nějakým makroskopickým jevem, který je pro vás důležitý, vůbec nemusíte znát podstatu, odkud se to bere a tak. Stačí popsat, matematizovat, chování toho jevu. Analyzovat jeho projevy a matematizovat souvislosti a důsledky. To už není věc víry. Hleďte, svět se dělí na filosofy, logiky, matematiky ….. a inženýry. I v otázce gravitace vám stačí, pro běžný účel, inženýrský přístup. A to není otázka víry. Pokud jste hloubavý a chcete tu věc pochopit, pak musíte být filosofem a matematikem. Ale na stavbu domu či konstrukci běžného letadla to nepotřebujete. Pokud chcete ale poslat nějakou sondu putující Vesmírem a chcete, abyste jakžtakž mohl dedukovat její trajektorii, pak vám Newtonowský a Keplerův model nepostačí (jsou chybné). Ostatně, jakýkoliv model reality je pro toho, který v něm jede, věc praktická, inženýrská (pokud model funguje). Pro ostatní, kteří v tom nejedou, se to jeví jako otázka víry. Což je blbost. Inženýr přece svému modelu vůbec nemusí věřit. Stačí mít ověřenu jeho funkčnost, použitelnost.
Jsou modely Všehomíra, které vůbec třeba Čas a Gravitaci nepotřebují. Ostatně, ani jedno nejsou objektivní fysikální veličiny, nejsou objektivní vlastností světa. Je to jen a jen na vás, zda je potřebujete či nikoliv.
A co teprve gravidita! :-D
Proč si myslíte, že současná věda zná něco jiného než makroskopické projevy jevů? Podstata pod tím je nám utajena. Nevíme pořádně ani co je to elektron.
Popis nějakého jevy versus podstata jevu jsou dvě naprosto rozdílné věci. K úspěšnému popisu jakéhokoli chování jevu nepotřebujete vůbec nikdy znát jeho podstatu.
Jsou různá náboženství. Někdo věří v bezchybnou evoluci, někdo v jiný nesmysl.
Tak především nic jako evoluční chyba nemůže z podstaty existovat, neboť u evoluce není objektivně definováno, co je dobrý výsledek. Jedinou nutnou podmínkou k tomu, aby druh nebo jeho podmnožina nezanikli je, že jsou schopni se množit alepoň v míře dostatečné pro udržení populace. Ta skupina organismů přitom může mít nespočet vad, které jí přežití ztěžují, avšak dokud je ta podmínka splněna, setrvává a může se vyvíjet dál, a to klidně do stavu v němž pozbyde životaschopnosti. Přičemž ani to, zdali oragisnmus je či není schopen udržet populaci není objektivně ani dobré, ani špatné, protože evoluce je samovolný děj vzniklý v důsledku náhody a není kdo by u něj jakékoli vyhodnocovací podmínky stanovil. Pokud bychom jako chybu evoluce označili vznik takového druhu, který není schopen přežití, pak evulce chyby dělá a dělá jich dost. Vyhynulých druhů a slepých vývojových větví je známo mnoho.
Co se v článku popsaného vzniku hierarchie lidské společnosti týče, tak jde o evoluční pohádku jsoucí v rozporu se současnými poznatky. Hierarchické uspořádání člověk zdědil po svých vývojových předchůdcích a velmi podobné je patrné u dnes žijících lidoopů. A mají ho i jiní živočichové žijící ve skupinách, a to často druhy vývojově podstatně níže, například divoká prasata či vlci. A ta „zvířecí“ a pravěká hierarchie se od té současné lidské podstatně liší. V ní je postavení jedince určeno buďto prostě jeho silou nebo nějakým přínosem pro skupinu, jako počtem potomků nebo loveckými schopnostmi. Nikdy ale není dáno žádným nezpochybnitelným právem a neexistuje v ní tak ekvivalent majitele firmy, panství nebo dědičného krále.
Pokud by bylo cílem eviluce přežití druhu – tak evoluce udělala už baziliónkrát chyby, protože vymřelo obrovské množství druhů.