Když je tedy základem „publikovat“, tak kdo má ještě čas na ŠKOLE učit ? Bohužel jsem absolvoval dvě VŠ. Jednu v Brně a druhou v Ostravě (obě technického zaměření – elektronika/IT) a musím konstatovat, že čím déle jsem tam chodil, tím více jsem nabýval pocitu, že tam jenom foukám vzduch. Úroveň některých „učitelů“ byla/je natolik tragická že by to snad lépe odučila i uklízečka. Ale předpokládám, že mají „odpublikováno“ a tak je vše v nejlepším pořádku – a studenti ? To je jen taková nepodstatná kulisa zmrdího univerzitního systému…
alfonz19
Pokud je v ročníku 500+, tak je to asi problém. Škola mě naučila méně, než jsem se (nestrukturovaně) naučil já sám v řídkých přestávkách flákání se. Za celou dobu jeden učitel používal knihu, dva učitelé měli skripta (celkem 3předměty!), a jeden doktorand měl dobrej předmět a aktivní přístup. Ostatní frčeli powerpoint tak odfláknutý, že bez přítomnosti na přednášce byl nedešifrovatelný. Na phd jsem měl z učitelů a jejich rad pocit, že studenti jsou tam jaksi na obtíž. Ale dokážu si představit proč tomu tak může být. S cca 2000 studentů jsem měl tu čest poznat se, a snažil jsem se jim věnovat osobně. To stálo extra množství času, a možná mezi nimi bylo i 30 dobrých, kteří měli snahu, „hráli to se mnou”, a pomohlo jim to. Ostatní to chtěli povětšinou opsat, přečůrat či odfláknout. Parafrázuje futuramu: vš je ± školní družina pro fetky a alkáče, ne škola v pravém slova smyslu. Pokud je někdo student, asi si to tam moc neužije :D
Carloss
To je mi Vas lito. Pokud se muzu zeptat, podle ceho jste si vybiral skolu? Ja osobne na CVUT FEL (odkud mam ing) potkal mozna tak 10 % lidi na ktere nemelo cenu chodit, zbytek byli tak pul-na-pul „normal“ a dobri… To ze je clovek dobry vedec, neznamena ze musi i dobre ucit; pokud tyhle role nejsou dost robre rozlisene/oddelene/spojene/whatever, chybu hledejte v managementu skoly. Vim ze to studenta bezne nezajima, ze chce proste dobre a zajimave prednasky (alespon ja chtel, typicky student mozna chce proste „papir“), ale na druhou stranu, dostatecne aktivni student muze slozeni vedeni skoly ovlivnit. A uz se tu dokolecka dokola dostavame k obecne verejne angazovanosti…
Abych ale odpovedel, trochu se tu prebira anglosasky model. Zatimco v Evrope (potvrzeno mam CZ, SK, AT, DE a FR) byl typicky vyzkum (takovy ten verejny, o kterem se tu bavime) veden ve vyzkumnych ustavech (napr. AVCR), v Britanii a USA byl vyzkum vic promichany s vyukou. No a ted se „nas“ klasicky styl micha s tim Oceanskym, a mate to lidi. Osobne jsem (z Britanie) zvykly na jejich model (vyzkumak bez studentu tu je, ale stejne se tomu rika universita, napr. Cranfield: https://www.cranfield.ac.uk/) a docela mi vyhovuje, umoznuje to shanet „mladou krev“ mezi schopnymi studenty… A pokud se podivate do zakona, profesor je titul pedagogicko-vyzkumny, takze clovek by mel byt dobry v obojim aby ho dostal. Bohuzel ale na mnohych ceskych univerzitach jsou vedecke pozadavky na profesora nizsi nez jinde v CR pro uspesne PhD. Na me katedre profesori bezne maji jednu prednasku tydne a k tomu treba jedny nebo dvoje laborky (kde ale jsou jen na zacatku a po vetsinu doby tam pak jsou „jen“ doktorandi); jinde ale bezne travi vic jak pulku sveho casu ucenim a na vyzkum uz jim nezbyva cas. Ale to uz je tema na samostatny clanek…
drobek
Též mám ing. z ČVUT FEL a v minulosti jsem se s ČVUT FEL pokoušel i spolupracovat. Nerad Vám beru iluze, ale nechcete snad tvrdit, že věci, které sám kritizujete, se tam nedějí?
Já jsem nastupoval do studia v roce 2002 a zažil jsem poslední rok oboru, který byl na 5,5 roku (11 semestrů). Ti po nás šli do strukturovaného studia (3 roky Bc + 1 rok Mgr.). Zatímco my jsme měli v 1. zkouškovém 5 zkoušek a jeden klasák, ti strukturovaní si stěžovali, že nemají prázdniny, že musí jít ke zkoušce z matematiky. V jiných předmětech měli „po reformě“ nárok na známku již za body ze semestru. Reforma školství, která zavedla strukturované studium, vedla k úplnému rozvratu výuky. Zrovna na FELu se narychlo překopávaly studijní plány a hodně učitelů odmítlo vůbec aspoň trochu učit s tím, že v té rozbité koncepci není na co navázat a kam směřovat. Kvalita výuky se potom na rok dva drasticky propadla, než se situace stabilizovala a škola zajela zas do nějakých kolejí.
A když už se tu bavíme o hodnocení. Víte, k čemu to vedlo? Část mých spolužáků „dezertovala“ do strukturovaného studia, takže poslední dva roky na Ing. studovali „po novu“. Povětšinou to byli ti, kteří to zas tak vážně nebrali, občas opakovali předmět nebo ročník… A jak jsem pak kulil oči, když jsem viděl, že u promocí dostávají červené diplomy! Z nás těch, co jsme zůstali, neměl červený diplom nikdo, protože jsme si táhli svoje trojky z matematik a fyzik z prváku, kdy jsme stíhali akorát tak kulit oči… Jenže u těch „dvouletých“, kteří si nejdřív udělali Bc., bylo tohle dávno zapomenuto… A na magisterském se jelo na samé jedničky poměrně snadno…
To, že profesoři mají 1 – 2 přednášky týdně, je běžné i v ČR, dokonce i u nás ve vidlákově. Nevidím na tom nic špatného, pokud se na každou přednášku poctivě připravují. Konec konců oni by měli být ti světlonoši, kteří vnášejí světlo do výzkumu nám mladším. O realitě tohle ale nevypovídá zhola nic.
mhafan
Takze jste si vladou nechal zaplatit dve skoly, ktere vas neuspokojovaly. Dochazel byste do nich, kdybyste to mel platit vy sam?!
Mimochodem, ten vas postoj nic nevypovida o tech skolach. Studenti maji v posledni dobe zcela mylna ocekavani. Pracovne tomu rikam Norimbersky trychtyr. Cekaji, ze po zapisu do skoly se stanou pro skolu stredobodem vesmiru, profesori kolem nich budou krouzit a velmi prijemnym zpusobem do nich budou nalevat znalosti. Dokonce se ocekava, ze dobry profesor vyrobi odbornika ze zcela libovolneho zapsaneho studenta (studijni predpoklady, usili, apod jsou nemoderni a diskriminacni) a to dokonce zabavnym zpusobem. Velmi modernim aspektem vyzadovanym studenty je dale odbourani samotne dochazky do skoly – to je proste anachronismus. Nalevani do studentu se musi odehravat na dalku. Kolegove mi nedavno vypraveli, ze jejich student zazalovat skolu za to, ze ho nedostatecne pripravila ke statnicim a proto u nich neuspel :-)
Velka rada studentu otevrene priznava, ze nechteji vzdelani (to stoji znacne usili na jejich strane), ale vyzaduji predevsim diplom. Kladou rovnitko mezi pojmy vzdelani a diplom. Kdyz nedostanou diplom, tak skolu zaluji u soudu za to, ze jim odeprela „ustavni pravo na vzdelani“ – to si nedelam prdel :-)
Pred asi deseti lety se stat rozhodl, ze je treba vice „vzdelanych lidi“ mereno poctem lidi s diplomem. Prikazal skolam (financni motivace) nabrat hromady lidi, ktere by skoly za normalnich okolnosti odmitly vzdelavat. Tito jedinci ted obchazi ruzne internetove diskuse a davaji na jevo sve znechuceni nad tim, ze skoly nefunguji – protoze proste Norimbersky trychtyr je jenom legenda.
Adam
A) Ano, školy bych si bez mrknutí oka zaplatil (dokonce jsem s tím počítal), jelikož jsem je studoval dálkově jako člověk v aktivním pracovním procesu. Asi z toho pochopíte, že jsem rozhodně neočekával, že se stanu středobodem vesmíru, vzhledem k tomu minimu času co jsme na to měli.
B) Ten důvod proč jsem si je ale dělal bylo že „musím mít papír blablabla…“ (což se splnilo) a druhý – chtěl jsem se něco dozvědět a tady jsem ale pohořel. Výsledkem celého toho útrpného procesu bylo, že jsem se nedozvěděl nic tak nového, aby to ospravedlnilo ty roky strávené na VŠ.
Dokonce v jednom případě jsem se setkal s tak otřesným přístupem vyučujícího (s brutální 0! praxí – prostě doktorandské ucho) u povinného předmětu, že jsem v půlce studia raději měnil obor (a nebyl jsem sám). To je to na co narážím. „Učí“ lidé, kteří jsou absolutně neschopní něco vysvětlit a jejich skripta jsou napsaná asi v Čínštině. Konzultace probíhá stylem: „nemám čas, to si vyhledáte v literatuře XYZ…“ Do češtiny přeloženo: „No jasně, nemám čas, protože musím jít psát článek abych měl zmrdibody a ty šmejde jeden mě už nveotravuj…“
Jako nezlobte se na mě, ale mě osobně nějaké jejich publikování fakt absolutně nezajímá. Já tam přišel s tím, že se chci něco naučit. Obor byl otevřen pro XX lidí a tak očekávám, že je organizačně ošetřeno to, že se každému studentovi v případě jeho zájmu dostane přiměřené péče, jelikož vše se ze skript pochopit nedá.
Samozřejmě že se to týkalo jen jednotlivců (ale u povinného předmětu to vlastně vytváří firewall k dalšímu vzdělání), ale říkat něco o tom, že „studenti očekávají“ je také nadnesené. Protože i mezi nimi jsou takoví co „papír“ berou jako sekundární efekt toho že se něco naučí – no a ti si potom pokládají otázku: „Měl jsem to zapotřebí?“
mhafan
Ten papir se da ziskat velmi komfortnim a pratelskym zpusobem na mnoha mistech soukromych VS, ktere za timto ucelem nepokryte inzeruji nakup diplomu. Posledni dobou vidam na webovych strankach reklamy. Je to hodne zabavne cteni. Studium se tam provozuje zpusobem, ktery v podstate jenom protokoluje nejakou snahu vzdelavat a zkouset pro ucely zakona.
Je treba se vyrovnat s faktem, ze VS studium je (melo by byt) velka drina, u ktere se ocekava dochazka do vyuky, domaci priprava, reseni ukolu a skladani zkousek. Vsechno ostatni je lez. Vsechny online kurzy, e-learning, dalkove studium a podobne – toto jsou predstiracky vzdelavani. Pokud chcete misto dochazky do vyuky dochazet do zamestnani, necekejte, ze se kdokoliv bude kdykoliv na pozadani venovat. Je absurdni, aby studenti nedochazeli na prednasky a pak jeden po druhem chteli doucovani v individualnich konzultacich.
Adam
Děláte si ze mě srandu? Víte vůbec jak funguje dálkové studium ?? Podle tohoto komentáře jste evidentně zcela mimo mísu. „Dálkové“ znamená, že v nějakém časovém intervalu (např. 1x za 14 dní) jste celý den ve škole a ano – v tuto dobu přesně očekávám, že se nám „dálkáčům“ budou ti učitelé věnovat, jelikož vohnoutisticky řečeno „já to na rozdíl od prezenčních studentů platím…“
Totiž jde o to, že u dálkového studia není čas jako u prezenčního si sednout a nechat si to „nalít do hlavy“. Právě že u dálkového je studium postaveno na vlastní píli po večerech doma a věřte, že když dálkáč potřebuje konzultaci tak se potřebuje obvykle zeptat na jeden/dva konkrétní problémy (a ne jako prezenční – „čemu nerozumíte kolego“, „no všemu“)
Máte snad představu, že dálkové je nějaká ulejvárna a prezenční je ten super hardcore? – ne. Je to o tom, že ten čas studiu musíte věnovat úplně stejně, akorát to děláte doma po nocích a ne přes den ve škole. A dovolená je po ty roky pro vás synonymum ke slovu škola.
A znovu opakuji. Pokud škola příjme na obor XX studentů tak prostě (podle mě) musí zajistit to, aby se každému z nich dostalo i odpovídající péče ve smyslu např. konzultací. Pokud to ti učitelé nestíhají tak:
a) ať naberou míň studentů
b) naberou víc učitelů
Ale vám, který mícháte e-learning, online kurz a dálkové studium dohromady je asi zbytečné to dál popisovat. Jdu raději vytvářet „hodnoty“ aby si mohli akademici psát další „články“ :-)
mhafan
ha, pardon, chybne jsem pochopil, jak jste psal „dalkove“. Nasi studenti totiz takto pristupuji k dennimu, takze se mi to plete ;-)
Pokud je clovek extremne motivovany a dusledny, tak i pri dalkovem studiu (s dochazkou napr. 1 za 14 dni) lze dosahnout dobreho vysledku. Prilis tomu ovsem neverim. Mozna je to vhodne pro nejake obory, napr. administrativa, ekonomka, … sotva nejake prirodni vedy nebo technika. Micham e-learning, … a vsechno proste proto, ze to neberu prilis vazne. Muj osobni postoj a zkusenost.
Souhlasim s tim, ze pokud skola prijme XX studentu do placeneho dalkoveho vzdelavaciho programu, tak by mela alokovat dostatek zdroju na to, aby byl kazdy obslouzen dle predem dohodnute normy. Tim tuplem nechapu, proc jste to platil/navstevoval, kdyz to podle vas nefungovalo. Smim vedet, ktere to byly skoly?
Preju hodne uspechu ve vytvareni hodnot. Je zejmena treba se neustale presvedcovat o tom, ze akademici nic hodnotneho na tomto svete nevytvari ;-) Treba se vam ulevi ;-)
Adam
Zase mi zrak sjel na D-FENS :-)
Ne neříkám že akademici hodnoty nevytváří – ale nezapomeňme na článek o kterém diskutujeme (a diskuse sklouzla jiným směrem, ale to už tak bývá..), ve kterém autor, jak jsem pochopil insider, sám píše o věcech jako „kafemlejnek“ apod. kdy dnešní prioritou jsou jakési „body“ a ty se dostávají za „články“. Takže vítězí kvantita nad kvalitou. Ano kvalita nepochybně také existuje, ale kvantita ji podle všeho poráží. Někdy mám pocit že se opět vracíme do doby, kterou znám z vyprávění, „my se tváříme že pracujeme a oni se tváří že nás platí“. Věci se dnes dělají jen tak na oko, aby „jako byly“. Ostatně výsledkem této doby je, jak sám správně říkáte, ve VŠ vzdělání efekt trychtýře.
Valná většina studentů studuje „pro papír“ a navíc tomu většina učitelů vychází vstříc, protože i oni sami musí zase někde odevzdat nějaký jiný papír – a to je podle mě sakra špatně.
Původně jsem narážel na to, že mi přijde zvláštní, že se nějaké instituci říká „škola“, ale jejím smyslem je, aby na ni figurovali různí lidé, jejichž prioritou není vzdělávat, ale získávat body. A na tom jsou biti studenti se zájmem o danou problematiku. Ostatním, co tam jsou jen pro ten papír je to stejně jedno – jsou rádi, že projdou a učitel moc neprudí. Zkrátka během studia jsem si někdy připadal jen jako kulisa nějakého „euro-grantového“ představení.
A proč a jak jsem si vybíral školu a proč jsem ji studoval ? Školu jsem si vybral jednoduše takovou, která byla v dané době nejblíž, měla +/- to co mě zajímá (podle propagačních materiálů). Když jsem pak zjistil, že to není „ono“, tak jsem si pragmaticky řekl: „Bude to někde jinde lepší?“. Odpověď je asi jasná. A důvod studia? Taková klasika:
– Tlak rodiny (černá vovce co nemá titul :-)
– Tlak zaměstnavatele (u nás jsou všichni inženýři)
Ale že by mě to nějak odborně obohatilo, to se říct nedá…
drobek
Otázka je, jestli by dálkové studium mělo vůbec probíhat. Je to neuvěřitelná zátěž jak na studenty (mají rodinu, práci, …), tak i na učitele (ti totiž mají za sebou to samé a po padesátihodinovém pracovním týdnu pak ještě v sobotu jdou… učit). Navíc, v této formě nejdou nahradit laboratorní cvičení atd. Z mého pohledu je to strašně moc sil vynaloženo na nejistý výsledek. Na obou stranách. Jenže, jak říkáte, ono se to dneska „musí“, protože „aby to bylo“.
mhafan
Neni to sice vas pripad, ale tak nejak obecne:
Spousta nasich studentu behem doby studia dochazi do nejakeho zamestnani. Pak nabyvaji dojmu, ze uz se jaksi uzivi ted a nejspis i v libovolne dlouhe budoucnosti. Zamestnavatel ma lepsi paky z nich vytriskat usili a cas, a to pak nastavuje i jejich priority skola versus zamestnani. Svoje studijni nadseni degraduji velmi rychle na bezbolestny pruchod a ziskani diplomu. Bohuzel se jim to dari.
Studenti se dopousti pri tomto zivotnim stylu nekolika osudovych omylu (me se nedari jim to vymluvit, bohuzel):
– pokud pri svem soucasnem stavu znalosti jsou schopni odvadet nejakou praci, a tento fakt u nich zpusobuje pocit, ze uz nic vic vedet nepotrebuji, pak je VS vzdelani nadbytecne. Spolecnost se dopousti chyby, kdyz jim ho plati.
– domnivaji se, ze takto muzou fungovat do duchodu. Prekvapive, zamestnavatel je snadno nahradi za jineho cerstveho mladeho pracovnika s nizkymi mzdovymi pozadavky.
– svoje mladi proserou delanim malo kvalifikovane prace ve firme, kdyz by meli tento cas venovat studiu, ktere kvuli te praci zanedbavaji. Nevybuduji si zaklady pro poradnou profesni karieru. Nicemu poradne nerozumi. Takto karieru nastartuji a nejspis ji takto budou i cely zivot provozovat. Prumernost a povrchnost.
Tento stav bohuzel vadi jenom ucitelum. Zbytek zucastnenych je spokojeny: vlada vykazuje investice do vzdelavani, firmy v univerzitnich mestech maji nekonecny prisun levnych pracovniku, studenti po nekolikaletem gulasi kvazi-studia a brigad ziskaji diplom, rodice si pobreci na promoci a urcite to ma i pozitivni vliv na HDP ;-) Nakonec si i ta nase skola hrde vykaze, ze vsichni nasi absolventi maji zamestnani, ktere vetsina ziska jiz pri studiu.
Body v kafemlejnku jsou opravdu rozsahle tema. Snahou je vycislit, ktera skola je lepsi nez druha. Tech metrik je velka rada. V oblasti vzdelavani se kuprikladu meri, kolik studentu vycestuje na zahranicni studijni pobyt. Kdyzbychom nalozili cely rocnik do dobytkace a vyvezli do Finska, tak dle metodiky ministerstva budeme nejlepsi skolou v republice ;-) Z toho je i patrne, jak moc jsou tyhle ministerske ankety vypovidajici ;-)
jizlivec
Před mnoha a mnoha lety mě zaujal inzerát jakési firmy* s očividně technickou náplní činnosti, poptávající alternativně inženýra se 6 lety praxe nebo průmyslováka s 9 lety praxe…
Z toho mi vyplynulo, že 3 roky praxe jsou ekvivalentem 5 let studia VŠ, tudíž vzdělanostní přínos VŠ studia je záporný…
Do té doby jsem se bláhově domníval, že VŠ studium má poskytnout právě takové teoretické znalosti a případně dovednosti (např. schopnost provádět různé výpočty), které nelze získat libovolně dlouhou praxí…
* Tehdy samozřejmě státního podniku…
mhafan
Chybna dedukce, rekl bych. Z jednoho pripadu nelze usuzovat obecne pravidlo.
Kazdopadne spousta vysokoskolaku pracuje na pozicich, ktere by zvladl nadany zauceny stredoskolak. Spousta cinnosti v IT vcetne jednodusiho progrramovani je prace pro stredoskolaky. Bohuzel se u nas stredni skoly nepestuji a vsichni touzi po VS diplomu. Dava nam znacnou praci presvedcit studenty, ze i Bc je hodnotny titul a pro mnohe absolutni dosazitelny top. Kdyz jim toho ing-a nedame u nas, da jim ho nekdo jiny.
JJ
Spousta vysokoškolákků pracuje na posicích, které by zvládla cvičená opice ;-)
jizlivec
Tentokrát vážně: ve skutečnosti shledávám chybu toho inzerátu v tom, že jakoby hledal inžinýra s možností jeho náhrady průmyslovákem, zatímco ve skutečnosti chtěli průmyslováka, ale vzali by i VŠ…
Navíc dnes považuji za naivní předpoklad, že VŠ studium nějak „obsahuje“ SŠ penzum ve stejném oboru, takže inžinýr je použitelný místo průmyslováka, dokonce po kratší praxi. Kdysi to tak bylo a dokonce třeba na maturitním vysvědčení z obchodní akademie bylo přímo uvedeno, že platí jako výuční list v nevím-už-jakém oboru…
Pořád ale doufám, že i dnes umí např. každý inženýr-strojař něco vytočit nebo svařit…
drobek
Bojím se, že v té poslední větě nedoufáte správně :-(.
Není to tak dávno, co moje přítelkyně hledala práci, absolvujíc Právnickou fakultu University Karlovy. Z Prahy měla rovněž 3 roky praxe z firmy na vymáhání pohledávek. První 3 měsíce si naivně myslela, že jí ten latinsky popsaný diplom ve formátu A3 přinese komparativní výhodu. Pak už jen žasla, na jaké posice firmy požadují vysokou školu. Místy byla už tak zoufalá, že jsem jí musel bránit v tom, aby reagovala na nabídky typu „přijmeme asistentku ředitele, VŠ vzdělání podmínkou“. Problém tkvěl v tom, že tady v prdelákově se všichni navzájem znají, ona se přistěhovala a tím pádem akorát jen narušovala předpřipravené vztahy. Nakonec se jí adekvátní zaměstnání podařilo najít, ale trvalo to. Poptávka po vysokoškolácích je opravdu přesycena a tlak na studium je mnohdy nesmyslný. Vždyť i bezpečností agentury, co provozují bouchače, už dneska požadují, aby velitel bouchačů byl ing. v oboru Bezpečnostní technologie. V mnoha, a to i soukromých, firmách je situace taková, že bez titulu nemůžete pomýšlet na vyšší posici, údajně proto, že by to „blbě vypadalo na dveřích“.
Pro jistotu to zopakuju ještě jednou: Současný stav věcí mě sere a nehodlám jej nijak obhajovat, ale bohužel mám pocit, že někteří diskutující žijí v takových kruzích, ze kterých si ještě nevšimli, že už není rok 2006, ale 2016 – a on nám ten zmrdismus ještě trochu poposkočil :(.
jizlivec
Ty žebříčky kvality jsou beztak srandovní, vizte třeba klasický příklad bitevních lodí: posuzují se tři parametry (rychlost, ráže děl, tloušťka pancíře) a máme tři prototypy. Každý z nich je v jednom parametru nejlepší, v jednom prostřední a v jednom nejslabší. Který je nejlepší, když A je ve dvou parametrech lepší než B, B je ve dvou parametrech lepší než C a C je ve dvou parametrech lepší než A?
Dachsmeister
A to neberete do uvahy vycvik posadky a uroven velitele.
A napr. v pripade Kirisimy radar protivnika.
jizlivec
Také vás mrzí, že nemáme nějaký ostrůvek a aspoň maličký dělový člun?
Ice cream
Re: jizlivec 25.2.2016 v 20:02
Je to velmi hezká romantická představa, ale mě osobně to nemrzí. Naprostá většina pobřežních států má loďstvo vhodné tak akorát na stíhání „piráta“ který se svým člunem porušil maximální rychlost v přístavu, navíc i tradičně námořnické státy si dokáží udělat z ostudy kabát (viz např Australské a Španělské ponorky). My máme spousty problémů jen s jednoduchou pozemní a leteckou technikou, kdybychom měli mít něco tak sofistikovaného, jako jsou námořní plavidla, tak bychom se pravděpodobně nestačili vůbec divit, co všechno je možné.
Carloss
Tenhle prispevek je zlato, sam bych to lip nenapsal, tesat do kamene!
Mimochodem, kdyz uz se tu diskutuje veda vs. vyuka, tak bych rad podotknul, ze hodne casto „veda dotuje vyuku“, napr. profesor travi 50 % sveho casu se studenty, ale je z 80 % placeny z vedeckych penez. Pred lety jsme si delali par vypoctu a tak nejak nam vyslo, ze aby se skola uzivila ciste z vyuky pri soucasnem financovani, musel by byt pocet studentu na zamestnance cca 18. Coz je obrovske cislo, trikrat tolik nez ma (mival) zminovany FEL. No a co s tim muzeme udelat? Ziskat penize jinde. Muzete delat projekty pro prumysl, muzete shanet sponzory,… a nebo muzete presunout cast penez co mate na vyzkum do vyuky. Oficialne se to nesmi, ale celkem snadno se to schova, navic z dlouhodobeho hlediska se to i vyplati. No a nebo proste naberete tolik studentu, aby to zaplatili na skolnem (poznamka na neznale: presto ze to urcuje a plati ministerstvo, je to normalni skolne co se plati za hlavu a semestr) a holt kvalita pujde dolu.
Takze az si budete zase stezovat, ze na vas nekdo nemel cas protoze travi pulku sveho casu psanim clanku, tak se zkuste zamyslet/zeptat kolik jeho casu psani clanku plati…
drobek
Ještě si dovolím podotknout, že stav, kdy škola získává část financí z projektů je žádoucí vždy, ale možný jen někdy. Pak přicházejí na řadu další metody optimalizace. Například moje ex studovala anglistiku a osobně se setkala s přístupem „snad si nemyslíte, že to za těch 5 let vystudujete!“. Ne, že by to nešlo, ale bylo žádoucí držet co nejvíce repetentů. Třeba tak, že se vědělo, že do druháku postupuje 80 studentů a tak se otevřel povinný předmět s kapacitou 60 lidí. Dalších 20 muselo rok počkat. Tento předmět byl prerekvizitou k dalším předmětům (= nebylo lze jej přeskočit), takže těm, co měli smůlu, nezbylo, než si na daný rok zapsat předměty volitelné a holt si o rok studium protáhnout. Stejný ústav pak dělal to, že od Bc. státnic vyhodil v prvním kole 66 % studentů. Nezdá se mi to jako normální stav. To tam 3 roky drželi neschopné studenty? Nebo ti studenti nebyli neschopní, ale bylo žádoucí navýšit čísla na následující rok?
Pro rejpaly: vím, že to bude svádět k plivání na studium humanitních oborů. Zde můžete s klidem vzít na vědomí, že dotyčná pracuje jako soukromá překladatelka a když je třeba, též jako soudní tlumočnice.
Ad školné: současný stav je takový, že školné platí za studenty stát po nezbytně dlouhou dobu studia + 1 rok. Pokud přetahují, nebo začali studovat nějakou školu, nedokončili a pokračují jinde, většinou to nestihnou a pak si platí za své, typicky 10 – 20k za semestr. Osobně se mi toto řešení líbí, protože eliminuje tzv. věčné studenty. Na druhou stranu, školy, které se chovají jako ty, kterou jsem popsal výše, pak generují řady neurotiků, neboť u mnoha i schopných studentů se stává, že +1 rok může znamenat jen pomalé internetové připojení v době, kdy se otevřel zápis… Každá mince má holt dvě strany.
Když je tedy základem „publikovat“, tak kdo má ještě čas na ŠKOLE učit ? Bohužel jsem absolvoval dvě VŠ. Jednu v Brně a druhou v Ostravě (obě technického zaměření – elektronika/IT) a musím konstatovat, že čím déle jsem tam chodil, tím více jsem nabýval pocitu, že tam jenom foukám vzduch. Úroveň některých „učitelů“ byla/je natolik tragická že by to snad lépe odučila i uklízečka. Ale předpokládám, že mají „odpublikováno“ a tak je vše v nejlepším pořádku – a studenti ? To je jen taková nepodstatná kulisa zmrdího univerzitního systému…
Pokud je v ročníku 500+, tak je to asi problém. Škola mě naučila méně, než jsem se (nestrukturovaně) naučil já sám v řídkých přestávkách flákání se. Za celou dobu jeden učitel používal knihu, dva učitelé měli skripta (celkem 3předměty!), a jeden doktorand měl dobrej předmět a aktivní přístup. Ostatní frčeli powerpoint tak odfláknutý, že bez přítomnosti na přednášce byl nedešifrovatelný. Na phd jsem měl z učitelů a jejich rad pocit, že studenti jsou tam jaksi na obtíž. Ale dokážu si představit proč tomu tak může být. S cca 2000 studentů jsem měl tu čest poznat se, a snažil jsem se jim věnovat osobně. To stálo extra množství času, a možná mezi nimi bylo i 30 dobrých, kteří měli snahu, „hráli to se mnou”, a pomohlo jim to. Ostatní to chtěli povětšinou opsat, přečůrat či odfláknout. Parafrázuje futuramu: vš je ± školní družina pro fetky a alkáče, ne škola v pravém slova smyslu. Pokud je někdo student, asi si to tam moc neužije :D
To je mi Vas lito. Pokud se muzu zeptat, podle ceho jste si vybiral skolu? Ja osobne na CVUT FEL (odkud mam ing) potkal mozna tak 10 % lidi na ktere nemelo cenu chodit, zbytek byli tak pul-na-pul „normal“ a dobri… To ze je clovek dobry vedec, neznamena ze musi i dobre ucit; pokud tyhle role nejsou dost robre rozlisene/oddelene/spojene/whatever, chybu hledejte v managementu skoly. Vim ze to studenta bezne nezajima, ze chce proste dobre a zajimave prednasky (alespon ja chtel, typicky student mozna chce proste „papir“), ale na druhou stranu, dostatecne aktivni student muze slozeni vedeni skoly ovlivnit. A uz se tu dokolecka dokola dostavame k obecne verejne angazovanosti…
Abych ale odpovedel, trochu se tu prebira anglosasky model. Zatimco v Evrope (potvrzeno mam CZ, SK, AT, DE a FR) byl typicky vyzkum (takovy ten verejny, o kterem se tu bavime) veden ve vyzkumnych ustavech (napr. AVCR), v Britanii a USA byl vyzkum vic promichany s vyukou. No a ted se „nas“ klasicky styl micha s tim Oceanskym, a mate to lidi. Osobne jsem (z Britanie) zvykly na jejich model (vyzkumak bez studentu tu je, ale stejne se tomu rika universita, napr. Cranfield: https://www.cranfield.ac.uk/) a docela mi vyhovuje, umoznuje to shanet „mladou krev“ mezi schopnymi studenty… A pokud se podivate do zakona, profesor je titul pedagogicko-vyzkumny, takze clovek by mel byt dobry v obojim aby ho dostal. Bohuzel ale na mnohych ceskych univerzitach jsou vedecke pozadavky na profesora nizsi nez jinde v CR pro uspesne PhD. Na me katedre profesori bezne maji jednu prednasku tydne a k tomu treba jedny nebo dvoje laborky (kde ale jsou jen na zacatku a po vetsinu doby tam pak jsou „jen“ doktorandi); jinde ale bezne travi vic jak pulku sveho casu ucenim a na vyzkum uz jim nezbyva cas. Ale to uz je tema na samostatny clanek…
Též mám ing. z ČVUT FEL a v minulosti jsem se s ČVUT FEL pokoušel i spolupracovat. Nerad Vám beru iluze, ale nechcete snad tvrdit, že věci, které sám kritizujete, se tam nedějí?
Já jsem nastupoval do studia v roce 2002 a zažil jsem poslední rok oboru, který byl na 5,5 roku (11 semestrů). Ti po nás šli do strukturovaného studia (3 roky Bc + 1 rok Mgr.). Zatímco my jsme měli v 1. zkouškovém 5 zkoušek a jeden klasák, ti strukturovaní si stěžovali, že nemají prázdniny, že musí jít ke zkoušce z matematiky. V jiných předmětech měli „po reformě“ nárok na známku již za body ze semestru. Reforma školství, která zavedla strukturované studium, vedla k úplnému rozvratu výuky. Zrovna na FELu se narychlo překopávaly studijní plány a hodně učitelů odmítlo vůbec aspoň trochu učit s tím, že v té rozbité koncepci není na co navázat a kam směřovat. Kvalita výuky se potom na rok dva drasticky propadla, než se situace stabilizovala a škola zajela zas do nějakých kolejí.
A když už se tu bavíme o hodnocení. Víte, k čemu to vedlo? Část mých spolužáků „dezertovala“ do strukturovaného studia, takže poslední dva roky na Ing. studovali „po novu“. Povětšinou to byli ti, kteří to zas tak vážně nebrali, občas opakovali předmět nebo ročník… A jak jsem pak kulil oči, když jsem viděl, že u promocí dostávají červené diplomy! Z nás těch, co jsme zůstali, neměl červený diplom nikdo, protože jsme si táhli svoje trojky z matematik a fyzik z prváku, kdy jsme stíhali akorát tak kulit oči… Jenže u těch „dvouletých“, kteří si nejdřív udělali Bc., bylo tohle dávno zapomenuto… A na magisterském se jelo na samé jedničky poměrně snadno…
To, že profesoři mají 1 – 2 přednášky týdně, je běžné i v ČR, dokonce i u nás ve vidlákově. Nevidím na tom nic špatného, pokud se na každou přednášku poctivě připravují. Konec konců oni by měli být ti světlonoši, kteří vnášejí světlo do výzkumu nám mladším. O realitě tohle ale nevypovídá zhola nic.
Takze jste si vladou nechal zaplatit dve skoly, ktere vas neuspokojovaly. Dochazel byste do nich, kdybyste to mel platit vy sam?!
Mimochodem, ten vas postoj nic nevypovida o tech skolach. Studenti maji v posledni dobe zcela mylna ocekavani. Pracovne tomu rikam Norimbersky trychtyr. Cekaji, ze po zapisu do skoly se stanou pro skolu stredobodem vesmiru, profesori kolem nich budou krouzit a velmi prijemnym zpusobem do nich budou nalevat znalosti. Dokonce se ocekava, ze dobry profesor vyrobi odbornika ze zcela libovolneho zapsaneho studenta (studijni predpoklady, usili, apod jsou nemoderni a diskriminacni) a to dokonce zabavnym zpusobem. Velmi modernim aspektem vyzadovanym studenty je dale odbourani samotne dochazky do skoly – to je proste anachronismus. Nalevani do studentu se musi odehravat na dalku. Kolegove mi nedavno vypraveli, ze jejich student zazalovat skolu za to, ze ho nedostatecne pripravila ke statnicim a proto u nich neuspel :-)
Velka rada studentu otevrene priznava, ze nechteji vzdelani (to stoji znacne usili na jejich strane), ale vyzaduji predevsim diplom. Kladou rovnitko mezi pojmy vzdelani a diplom. Kdyz nedostanou diplom, tak skolu zaluji u soudu za to, ze jim odeprela „ustavni pravo na vzdelani“ – to si nedelam prdel :-)
Pred asi deseti lety se stat rozhodl, ze je treba vice „vzdelanych lidi“ mereno poctem lidi s diplomem. Prikazal skolam (financni motivace) nabrat hromady lidi, ktere by skoly za normalnich okolnosti odmitly vzdelavat. Tito jedinci ted obchazi ruzne internetove diskuse a davaji na jevo sve znechuceni nad tim, ze skoly nefunguji – protoze proste Norimbersky trychtyr je jenom legenda.
A) Ano, školy bych si bez mrknutí oka zaplatil (dokonce jsem s tím počítal), jelikož jsem je studoval dálkově jako člověk v aktivním pracovním procesu. Asi z toho pochopíte, že jsem rozhodně neočekával, že se stanu středobodem vesmíru, vzhledem k tomu minimu času co jsme na to měli.
B) Ten důvod proč jsem si je ale dělal bylo že „musím mít papír blablabla…“ (což se splnilo) a druhý – chtěl jsem se něco dozvědět a tady jsem ale pohořel. Výsledkem celého toho útrpného procesu bylo, že jsem se nedozvěděl nic tak nového, aby to ospravedlnilo ty roky strávené na VŠ.
Dokonce v jednom případě jsem se setkal s tak otřesným přístupem vyučujícího (s brutální 0! praxí – prostě doktorandské ucho) u povinného předmětu, že jsem v půlce studia raději měnil obor (a nebyl jsem sám). To je to na co narážím. „Učí“ lidé, kteří jsou absolutně neschopní něco vysvětlit a jejich skripta jsou napsaná asi v Čínštině. Konzultace probíhá stylem: „nemám čas, to si vyhledáte v literatuře XYZ…“ Do češtiny přeloženo: „No jasně, nemám čas, protože musím jít psát článek abych měl zmrdibody a ty šmejde jeden mě už nveotravuj…“
Jako nezlobte se na mě, ale mě osobně nějaké jejich publikování fakt absolutně nezajímá. Já tam přišel s tím, že se chci něco naučit. Obor byl otevřen pro XX lidí a tak očekávám, že je organizačně ošetřeno to, že se každému studentovi v případě jeho zájmu dostane přiměřené péče, jelikož vše se ze skript pochopit nedá.
Samozřejmě že se to týkalo jen jednotlivců (ale u povinného předmětu to vlastně vytváří firewall k dalšímu vzdělání), ale říkat něco o tom, že „studenti očekávají“ je také nadnesené. Protože i mezi nimi jsou takoví co „papír“ berou jako sekundární efekt toho že se něco naučí – no a ti si potom pokládají otázku: „Měl jsem to zapotřebí?“
Ten papir se da ziskat velmi komfortnim a pratelskym zpusobem na mnoha mistech soukromych VS, ktere za timto ucelem nepokryte inzeruji nakup diplomu. Posledni dobou vidam na webovych strankach reklamy. Je to hodne zabavne cteni. Studium se tam provozuje zpusobem, ktery v podstate jenom protokoluje nejakou snahu vzdelavat a zkouset pro ucely zakona.
Je treba se vyrovnat s faktem, ze VS studium je (melo by byt) velka drina, u ktere se ocekava dochazka do vyuky, domaci priprava, reseni ukolu a skladani zkousek. Vsechno ostatni je lez. Vsechny online kurzy, e-learning, dalkove studium a podobne – toto jsou predstiracky vzdelavani. Pokud chcete misto dochazky do vyuky dochazet do zamestnani, necekejte, ze se kdokoliv bude kdykoliv na pozadani venovat. Je absurdni, aby studenti nedochazeli na prednasky a pak jeden po druhem chteli doucovani v individualnich konzultacich.
Děláte si ze mě srandu? Víte vůbec jak funguje dálkové studium ?? Podle tohoto komentáře jste evidentně zcela mimo mísu. „Dálkové“ znamená, že v nějakém časovém intervalu (např. 1x za 14 dní) jste celý den ve škole a ano – v tuto dobu přesně očekávám, že se nám „dálkáčům“ budou ti učitelé věnovat, jelikož vohnoutisticky řečeno „já to na rozdíl od prezenčních studentů platím…“
Totiž jde o to, že u dálkového studia není čas jako u prezenčního si sednout a nechat si to „nalít do hlavy“. Právě že u dálkového je studium postaveno na vlastní píli po večerech doma a věřte, že když dálkáč potřebuje konzultaci tak se potřebuje obvykle zeptat na jeden/dva konkrétní problémy (a ne jako prezenční – „čemu nerozumíte kolego“, „no všemu“)
Máte snad představu, že dálkové je nějaká ulejvárna a prezenční je ten super hardcore? – ne. Je to o tom, že ten čas studiu musíte věnovat úplně stejně, akorát to děláte doma po nocích a ne přes den ve škole. A dovolená je po ty roky pro vás synonymum ke slovu škola.
A znovu opakuji. Pokud škola příjme na obor XX studentů tak prostě (podle mě) musí zajistit to, aby se každému z nich dostalo i odpovídající péče ve smyslu např. konzultací. Pokud to ti učitelé nestíhají tak:
a) ať naberou míň studentů
b) naberou víc učitelů
Ale vám, který mícháte e-learning, online kurz a dálkové studium dohromady je asi zbytečné to dál popisovat. Jdu raději vytvářet „hodnoty“ aby si mohli akademici psát další „články“ :-)
ha, pardon, chybne jsem pochopil, jak jste psal „dalkove“. Nasi studenti totiz takto pristupuji k dennimu, takze se mi to plete ;-)
Pokud je clovek extremne motivovany a dusledny, tak i pri dalkovem studiu (s dochazkou napr. 1 za 14 dni) lze dosahnout dobreho vysledku. Prilis tomu ovsem neverim. Mozna je to vhodne pro nejake obory, napr. administrativa, ekonomka, … sotva nejake prirodni vedy nebo technika. Micham e-learning, … a vsechno proste proto, ze to neberu prilis vazne. Muj osobni postoj a zkusenost.
Souhlasim s tim, ze pokud skola prijme XX studentu do placeneho dalkoveho vzdelavaciho programu, tak by mela alokovat dostatek zdroju na to, aby byl kazdy obslouzen dle predem dohodnute normy. Tim tuplem nechapu, proc jste to platil/navstevoval, kdyz to podle vas nefungovalo. Smim vedet, ktere to byly skoly?
Preju hodne uspechu ve vytvareni hodnot. Je zejmena treba se neustale presvedcovat o tom, ze akademici nic hodnotneho na tomto svete nevytvari ;-) Treba se vam ulevi ;-)
Zase mi zrak sjel na D-FENS :-)
Ne neříkám že akademici hodnoty nevytváří – ale nezapomeňme na článek o kterém diskutujeme (a diskuse sklouzla jiným směrem, ale to už tak bývá..), ve kterém autor, jak jsem pochopil insider, sám píše o věcech jako „kafemlejnek“ apod. kdy dnešní prioritou jsou jakési „body“ a ty se dostávají za „články“. Takže vítězí kvantita nad kvalitou. Ano kvalita nepochybně také existuje, ale kvantita ji podle všeho poráží. Někdy mám pocit že se opět vracíme do doby, kterou znám z vyprávění, „my se tváříme že pracujeme a oni se tváří že nás platí“. Věci se dnes dělají jen tak na oko, aby „jako byly“. Ostatně výsledkem této doby je, jak sám správně říkáte, ve VŠ vzdělání efekt trychtýře.
Valná většina studentů studuje „pro papír“ a navíc tomu většina učitelů vychází vstříc, protože i oni sami musí zase někde odevzdat nějaký jiný papír – a to je podle mě sakra špatně.
Původně jsem narážel na to, že mi přijde zvláštní, že se nějaké instituci říká „škola“, ale jejím smyslem je, aby na ni figurovali různí lidé, jejichž prioritou není vzdělávat, ale získávat body. A na tom jsou biti studenti se zájmem o danou problematiku. Ostatním, co tam jsou jen pro ten papír je to stejně jedno – jsou rádi, že projdou a učitel moc neprudí. Zkrátka během studia jsem si někdy připadal jen jako kulisa nějakého „euro-grantového“ představení.
A proč a jak jsem si vybíral školu a proč jsem ji studoval ? Školu jsem si vybral jednoduše takovou, která byla v dané době nejblíž, měla +/- to co mě zajímá (podle propagačních materiálů). Když jsem pak zjistil, že to není „ono“, tak jsem si pragmaticky řekl: „Bude to někde jinde lepší?“. Odpověď je asi jasná. A důvod studia? Taková klasika:
– Tlak rodiny (černá vovce co nemá titul :-)
– Tlak zaměstnavatele (u nás jsou všichni inženýři)
Ale že by mě to nějak odborně obohatilo, to se říct nedá…
Otázka je, jestli by dálkové studium mělo vůbec probíhat. Je to neuvěřitelná zátěž jak na studenty (mají rodinu, práci, …), tak i na učitele (ti totiž mají za sebou to samé a po padesátihodinovém pracovním týdnu pak ještě v sobotu jdou… učit). Navíc, v této formě nejdou nahradit laboratorní cvičení atd. Z mého pohledu je to strašně moc sil vynaloženo na nejistý výsledek. Na obou stranách. Jenže, jak říkáte, ono se to dneska „musí“, protože „aby to bylo“.
Neni to sice vas pripad, ale tak nejak obecne:
Spousta nasich studentu behem doby studia dochazi do nejakeho zamestnani. Pak nabyvaji dojmu, ze uz se jaksi uzivi ted a nejspis i v libovolne dlouhe budoucnosti. Zamestnavatel ma lepsi paky z nich vytriskat usili a cas, a to pak nastavuje i jejich priority skola versus zamestnani. Svoje studijni nadseni degraduji velmi rychle na bezbolestny pruchod a ziskani diplomu. Bohuzel se jim to dari.
Studenti se dopousti pri tomto zivotnim stylu nekolika osudovych omylu (me se nedari jim to vymluvit, bohuzel):
– pokud pri svem soucasnem stavu znalosti jsou schopni odvadet nejakou praci, a tento fakt u nich zpusobuje pocit, ze uz nic vic vedet nepotrebuji, pak je VS vzdelani nadbytecne. Spolecnost se dopousti chyby, kdyz jim ho plati.
– domnivaji se, ze takto muzou fungovat do duchodu. Prekvapive, zamestnavatel je snadno nahradi za jineho cerstveho mladeho pracovnika s nizkymi mzdovymi pozadavky.
– svoje mladi proserou delanim malo kvalifikovane prace ve firme, kdyz by meli tento cas venovat studiu, ktere kvuli te praci zanedbavaji. Nevybuduji si zaklady pro poradnou profesni karieru. Nicemu poradne nerozumi. Takto karieru nastartuji a nejspis ji takto budou i cely zivot provozovat. Prumernost a povrchnost.
Tento stav bohuzel vadi jenom ucitelum. Zbytek zucastnenych je spokojeny: vlada vykazuje investice do vzdelavani, firmy v univerzitnich mestech maji nekonecny prisun levnych pracovniku, studenti po nekolikaletem gulasi kvazi-studia a brigad ziskaji diplom, rodice si pobreci na promoci a urcite to ma i pozitivni vliv na HDP ;-) Nakonec si i ta nase skola hrde vykaze, ze vsichni nasi absolventi maji zamestnani, ktere vetsina ziska jiz pri studiu.
Body v kafemlejnku jsou opravdu rozsahle tema. Snahou je vycislit, ktera skola je lepsi nez druha. Tech metrik je velka rada. V oblasti vzdelavani se kuprikladu meri, kolik studentu vycestuje na zahranicni studijni pobyt. Kdyzbychom nalozili cely rocnik do dobytkace a vyvezli do Finska, tak dle metodiky ministerstva budeme nejlepsi skolou v republice ;-) Z toho je i patrne, jak moc jsou tyhle ministerske ankety vypovidajici ;-)
Před mnoha a mnoha lety mě zaujal inzerát jakési firmy* s očividně technickou náplní činnosti, poptávající alternativně inženýra se 6 lety praxe nebo průmyslováka s 9 lety praxe…
Z toho mi vyplynulo, že 3 roky praxe jsou ekvivalentem 5 let studia VŠ, tudíž vzdělanostní přínos VŠ studia je záporný…
Do té doby jsem se bláhově domníval, že VŠ studium má poskytnout právě takové teoretické znalosti a případně dovednosti (např. schopnost provádět různé výpočty), které nelze získat libovolně dlouhou praxí…
* Tehdy samozřejmě státního podniku…
Chybna dedukce, rekl bych. Z jednoho pripadu nelze usuzovat obecne pravidlo.
Kazdopadne spousta vysokoskolaku pracuje na pozicich, ktere by zvladl nadany zauceny stredoskolak. Spousta cinnosti v IT vcetne jednodusiho progrramovani je prace pro stredoskolaky. Bohuzel se u nas stredni skoly nepestuji a vsichni touzi po VS diplomu. Dava nam znacnou praci presvedcit studenty, ze i Bc je hodnotny titul a pro mnohe absolutni dosazitelny top. Kdyz jim toho ing-a nedame u nas, da jim ho nekdo jiny.
Spousta vysokoškolákků pracuje na posicích, které by zvládla cvičená opice ;-)
Tentokrát vážně: ve skutečnosti shledávám chybu toho inzerátu v tom, že jakoby hledal inžinýra s možností jeho náhrady průmyslovákem, zatímco ve skutečnosti chtěli průmyslováka, ale vzali by i VŠ…
Navíc dnes považuji za naivní předpoklad, že VŠ studium nějak „obsahuje“ SŠ penzum ve stejném oboru, takže inžinýr je použitelný místo průmyslováka, dokonce po kratší praxi. Kdysi to tak bylo a dokonce třeba na maturitním vysvědčení z obchodní akademie bylo přímo uvedeno, že platí jako výuční list v nevím-už-jakém oboru…
Pořád ale doufám, že i dnes umí např. každý inženýr-strojař něco vytočit nebo svařit…
Bojím se, že v té poslední větě nedoufáte správně :-(.
Není to tak dávno, co moje přítelkyně hledala práci, absolvujíc Právnickou fakultu University Karlovy. Z Prahy měla rovněž 3 roky praxe z firmy na vymáhání pohledávek. První 3 měsíce si naivně myslela, že jí ten latinsky popsaný diplom ve formátu A3 přinese komparativní výhodu. Pak už jen žasla, na jaké posice firmy požadují vysokou školu. Místy byla už tak zoufalá, že jsem jí musel bránit v tom, aby reagovala na nabídky typu „přijmeme asistentku ředitele, VŠ vzdělání podmínkou“. Problém tkvěl v tom, že tady v prdelákově se všichni navzájem znají, ona se přistěhovala a tím pádem akorát jen narušovala předpřipravené vztahy. Nakonec se jí adekvátní zaměstnání podařilo najít, ale trvalo to. Poptávka po vysokoškolácích je opravdu přesycena a tlak na studium je mnohdy nesmyslný. Vždyť i bezpečností agentury, co provozují bouchače, už dneska požadují, aby velitel bouchačů byl ing. v oboru Bezpečnostní technologie. V mnoha, a to i soukromých, firmách je situace taková, že bez titulu nemůžete pomýšlet na vyšší posici, údajně proto, že by to „blbě vypadalo na dveřích“.
Pro jistotu to zopakuju ještě jednou: Současný stav věcí mě sere a nehodlám jej nijak obhajovat, ale bohužel mám pocit, že někteří diskutující žijí v takových kruzích, ze kterých si ještě nevšimli, že už není rok 2006, ale 2016 – a on nám ten zmrdismus ještě trochu poposkočil :(.
Ty žebříčky kvality jsou beztak srandovní, vizte třeba klasický příklad bitevních lodí: posuzují se tři parametry (rychlost, ráže děl, tloušťka pancíře) a máme tři prototypy. Každý z nich je v jednom parametru nejlepší, v jednom prostřední a v jednom nejslabší. Který je nejlepší, když A je ve dvou parametrech lepší než B, B je ve dvou parametrech lepší než C a C je ve dvou parametrech lepší než A?
A to neberete do uvahy vycvik posadky a uroven velitele.
A napr. v pripade Kirisimy radar protivnika.
Také vás mrzí, že nemáme nějaký ostrůvek a aspoň maličký dělový člun?
Re: jizlivec 25.2.2016 v 20:02
Je to velmi hezká romantická představa, ale mě osobně to nemrzí. Naprostá většina pobřežních států má loďstvo vhodné tak akorát na stíhání „piráta“ který se svým člunem porušil maximální rychlost v přístavu, navíc i tradičně námořnické státy si dokáží udělat z ostudy kabát (viz např Australské a Španělské ponorky). My máme spousty problémů jen s jednoduchou pozemní a leteckou technikou, kdybychom měli mít něco tak sofistikovaného, jako jsou námořní plavidla, tak bychom se pravděpodobně nestačili vůbec divit, co všechno je možné.
Tenhle prispevek je zlato, sam bych to lip nenapsal, tesat do kamene!
Mimochodem, kdyz uz se tu diskutuje veda vs. vyuka, tak bych rad podotknul, ze hodne casto „veda dotuje vyuku“, napr. profesor travi 50 % sveho casu se studenty, ale je z 80 % placeny z vedeckych penez. Pred lety jsme si delali par vypoctu a tak nejak nam vyslo, ze aby se skola uzivila ciste z vyuky pri soucasnem financovani, musel by byt pocet studentu na zamestnance cca 18. Coz je obrovske cislo, trikrat tolik nez ma (mival) zminovany FEL. No a co s tim muzeme udelat? Ziskat penize jinde. Muzete delat projekty pro prumysl, muzete shanet sponzory,… a nebo muzete presunout cast penez co mate na vyzkum do vyuky. Oficialne se to nesmi, ale celkem snadno se to schova, navic z dlouhodobeho hlediska se to i vyplati. No a nebo proste naberete tolik studentu, aby to zaplatili na skolnem (poznamka na neznale: presto ze to urcuje a plati ministerstvo, je to normalni skolne co se plati za hlavu a semestr) a holt kvalita pujde dolu.
Takze az si budete zase stezovat, ze na vas nekdo nemel cas protoze travi pulku sveho casu psanim clanku, tak se zkuste zamyslet/zeptat kolik jeho casu psani clanku plati…
Ještě si dovolím podotknout, že stav, kdy škola získává část financí z projektů je žádoucí vždy, ale možný jen někdy. Pak přicházejí na řadu další metody optimalizace. Například moje ex studovala anglistiku a osobně se setkala s přístupem „snad si nemyslíte, že to za těch 5 let vystudujete!“. Ne, že by to nešlo, ale bylo žádoucí držet co nejvíce repetentů. Třeba tak, že se vědělo, že do druháku postupuje 80 studentů a tak se otevřel povinný předmět s kapacitou 60 lidí. Dalších 20 muselo rok počkat. Tento předmět byl prerekvizitou k dalším předmětům (= nebylo lze jej přeskočit), takže těm, co měli smůlu, nezbylo, než si na daný rok zapsat předměty volitelné a holt si o rok studium protáhnout. Stejný ústav pak dělal to, že od Bc. státnic vyhodil v prvním kole 66 % studentů. Nezdá se mi to jako normální stav. To tam 3 roky drželi neschopné studenty? Nebo ti studenti nebyli neschopní, ale bylo žádoucí navýšit čísla na následující rok?
Pro rejpaly: vím, že to bude svádět k plivání na studium humanitních oborů. Zde můžete s klidem vzít na vědomí, že dotyčná pracuje jako soukromá překladatelka a když je třeba, též jako soudní tlumočnice.
Ad školné: současný stav je takový, že školné platí za studenty stát po nezbytně dlouhou dobu studia + 1 rok. Pokud přetahují, nebo začali studovat nějakou školu, nedokončili a pokračují jinde, většinou to nestihnou a pak si platí za své, typicky 10 – 20k za semestr. Osobně se mi toto řešení líbí, protože eliminuje tzv. věčné studenty. Na druhou stranu, školy, které se chovají jako ty, kterou jsem popsal výše, pak generují řady neurotiků, neboť u mnoha i schopných studentů se stává, že +1 rok může znamenat jen pomalé internetové připojení v době, kdy se otevřel zápis… Každá mince má holt dvě strany.