takže neco jak ty zkurvený igeliťáky z teska se škrobem, dáš si vejrobek nekam do skříně a za pár let to vodevřeš a všude budou rozteklý smradlavý sračky a výrobek nepoužitelnej pomatlanej tím humusem? nedík tvl
Sysop
Celkem hodne ted roste hliva. Chutove uplne jinde proti vanicce z marketu.
Otto
Jj chutná jinak. Sbíráte i penízovku sametonohou? Typická zimní houba, naprosto suprová.
Sysop
Zena ujizdi na vaclavkach a hlive ustricne. Penizovky znam z Moravy, jenze tam jsme sbirali i holubinky a moje zena nad nimi ohrnuje nos. Vzhledem k tomu, ze ja jsem tak hluboko klesl, ze se na Sumave nezohnu pro nic, co nema klobouk aspon dvacet cisel v prumeru, tak ma penizovka smolik. Pokud se pamatuju, roste na kmenech i celkem vysoko, tak bych se nemusel ohybat…
Otto
Václavky miluju, dělám guláš, na smetaně, na kari a taky jen tak na kmíně na pánvi. Táta je zavařoval. Holubinky sbírám, cca 10 druhů. Šumavu závidím, však jsem tam občas zajel a pro nic jiného, než pro praváka jsem se (s výjimkou lišek a ryzců) taky nesehnul… Penízovka roste především na vrbě, u vody i mimo ni a klidně ve výšce očí (podobně, jako Jidášovo ucho na bezu). Vánoční houba, opět spojená s tátou: máma dělala 24.12. rybí polévku a táta bramboračku s penízovkama, hezky celé oranžové klobouky….. Memories…
shifty
U nás byl největší hit v pozdním létě sběr Ryzců Syrovinek. Snadno se poznají, sebemenší poškození znamená bílé krůpějky, velmi slaná chuť… na plátech kamen od trouby na verandě to byl pro celou familii vždycky hit. škoda, že to moc nejím.
Sysop
Moje mama byla z Krkonos, tam pro zmenu k vanocnimu obedu frcely houbovy chlupacky. V tech bych se uzral.
willy50
Letos byl na houby, pokud tím rozumíme plodnice vyšších hub, extrémně bohatý rok. Jen na mé zahradě bych jich napočítal určitě několik tisíc – od jara až doteď.
Otto
Já to měl podobně, mj. několik kilo strmělek mlženek, což se vynikající pozdní houba.
Díky za článek. Hned jsem si vzpomněl na tzv „chytrou houbu“, která zlikviduje plísně.
Amphibius
U nás v lese zase máme hloupou plíseň, která likviduje houby. Přijde mi, že v posledních letech se nějak rozlezla. Ale důvod neznám. Větší vlhkost to nebude, byly sucha.
Hroch
Letos rostly jako z praku, byl jsem čtyřikrát, hodně praváků, hnědáci, babky a klouzky jsem ani nesbíral.
Obyčejně s houbařením končím ke 28. říjnu, letos se opozdilo padání listí, tak to šlo ještě déle.
Mykologie je taky dobře bezbřehý obor, i dlouholetým odborníkům přináší stále nová překvapení.
Malej Jarda
Houby, houby, houby,
malý, velký, tlustý, tenký,
máám tak ráád….
Ale letos jsem to docela prosral.
Na jaře, ač jiný roky bejvaly, závojnatky podtrnky ani hovno. Pečárky běžně dloubu na zahradě celý léto, letos jich ale bylo hodně poskrovnu. Na podzim se nevyskytla čirůvkovina, která taky bejvá, ale václavky mě mile překvapily. Dosud vyrážely už před václavem, a to ve velkejch trsech a malinký. Byla s tím sice práce, ale chuťový pohárky nestrádaly. Letos eště tejden po svatým nic, tak jsem hlasitě lamentoval, kam jste se kurvy poděly? Pár dní na to zírám, bulvám nevěřím, loučka posetá krásnejma koláčkama cca 12cm, pěkně pravidelně na značkách jako na spartakiádě. Ve dvou vrzích to dalo na skoro plnej bramborovej košík, byla jednodruhová lahůdková bramboračka, smetanová houbová máčka a eště dvě smaženice. A co bylo kuriozní, skoro fšechny letos sebraný houby byly zdravý! Jiný roky je až půlka sežraná.
V lese sem letos nebyl (já debil), páč nejrůznější domácí úkoly, koulektivní hobby, sociální a sousedské zahradní veselice a bolavej člověk, když jsem byl cestou z krpálu zahodil velocipéd do kopřiv (já podruhý), tomu nepřály. Ale slyšel jsem story, viděl foto, parádní kousky přes půl kila brutto.
Možná příště, Jiříčku.
tai sou na zahradě samý ty nežratelný žampóny, takový ty prej že dyž se to dá na pánev, tak je to asi jak škvařenej polystyren
Malej Jarda
A zkusils sám požít?
Lidi toho nakecaj, některý aby zamaskovali, že se bojej, páč nerozeznaj ty jedovatý. A těch je dost, hlavně zápašnej roste hnojně, ovšem otrava se projeví tak, že se posereš, pobleješ, vykloktáš slivovicí a po ptákách.
Hlíznatý žampióny sou fajn, ale jako by z voka vypadly mochomůrce zelenský, která je horší než vodní kámen, s těma nejsou žerty. Ale jsou vzácný a prevence je jednoduchá: má to hlízu = nebrat, i když některý jsou výtečný, estli sem jedlou našel a bezpečně (doma, kompjůtrem) identifikoval tak do pěti kousků za celou dobu.
Na zahradě mi většinou rostou ty ovčí, luční (ty sou dost aromatický, ale výborný) a polní (lehce bedlovaný klobouky) s různejma klonama. V sousedství némlich. Není to mišelínská hitparáda, ani ty pěstovaný ve sklepě nejsou a ani chlíva nejni, ale dobře ukuchtěný jsou příjemný oživení menáže. Bramboračka, smetanová máčka, pod pečený maso bez problému. Do žampyjónový smaženice se ale pouštím, jen když jich je hafo, jsou vopravdu pěkný a přišly by na zmar, tohle papů není zrovna jejich parketa, ale ani hnus to není.
Mám zkušenost, že spousta lidí vede motivační přednášky vo rituální přípravě smaženice, a pak zjistíš, že umí hovno a uklohnili blivajz i z půlkilovejch praváků. Typický chyby: moc horká pánev, celá osminka másla a smažení namísto dušení, vznikne sračka, kerou nastaví pěti vejcema, nedaji kmín, málo vosolí a vyklopí lopatu pepře – dúvenblejt velebnosti.
TIP: na pánev dát na malinkatý kostičky pokrájenej uzenej špek, tak dvě full lžíce, máslo jen na chuť, když přes to nejede vlak, já nedávám, na MÍRNÝM vohni nechat rozpustit a teprv pak na to jebnout houby. NIC NEMÍCHAT, samo se to pustí dna během dušení, přiklopit a dusit do měka cca 20-30min. Vodklopit, chvilku nechat vodejít páru. Jedna – dvě špetky drcenýho kmínu podle chuti, sůl a vejce jen jedno – dvě, aby se to spojilo. Teprv teď zamíchat! Pepřit jen trochu nakonec, když na pepři někdo ujíždí, jako já…..
Čerstvý slaný pečivo, nějakej řemeslnej ležáček, ……
Musím do kuchyně kurva….
kolega vzkazoval že to dal na pánev a přesně takle to prej bylo; já to moc nežeru, narval sem do konzervovýho guláša nejaký klouzky co vyrostly trsy pod stromem, ale byly dost červavý teda, a to mi stačí zas na rok
navíc ty žampóny co sem letos koukal na střelnici měly všecky znaky toho zapašňáka
Qitecek
Škoda, že jinak celkem hezkej článek je zprasenej pindama o udržitelnosti a výzvách o změně klimatu… :-/
Night_Watchman
Děkuji za přečtení článku a za zpětnou vazbu. Chápu, že pojmy jako „udržitelná budoucnost“ nebo „ekologie“ mohou na někoho působit jako klišé, zvlášť v době, kdy jsou často spojovány s kontroverzními projevy některých aktivistických skupin (lepení se k silnicím atd). Plně respektuji, že určité části společnosti jsou na tato témata už alergické.
V článku jsem se ale snažil tato hesla použít věcně, bez fanatismu, a zasadit je do kontextu zvoleného tématu. Chtěl jsem ukázat, jak houby mohou hrát klíčovou roli nejen v přírodě, ale i v řešeních moderních problémů – ať už jde o regeneraci půdy, ekologické zpracování odpadu nebo jejich potenciál ve výživě a medicíně.
Qitecek
Ok. Z vyznění článku mi přišlo, že to tam je proto, páč to tam musí bejt. Něco jako kdysi pindy o nezadržitelným vítězství socialismu na celým světě, a bez toho by to snad ani neotiskli. A máte pravdu, su na to už docela dost alergickej.
Jinak článku bych dal za 1, ale s tímhle nee, nemůžu, tak radši nehodnotím.
shifty
Tady mě to zrovna netahalo za oči(ale taky sem si všiml, ale fakt nic hroznýho ).
Naopak jsem byl velmi potěšenej jak tématem, tak formou vyprávění.
Pěkný, dík
Naše firma teď testuje obalové materiály na bázi jakési organické drti, prorostlé podhoubím na místo polystyrenu a podobných hmot.
takže neco jak ty zkurvený igeliťáky z teska se škrobem, dáš si vejrobek nekam do skříně a za pár let to vodevřeš a všude budou rozteklý smradlavý sračky a výrobek nepoužitelnej pomatlanej tím humusem? nedík tvl
Celkem hodne ted roste hliva. Chutove uplne jinde proti vanicce z marketu.
Jj chutná jinak. Sbíráte i penízovku sametonohou? Typická zimní houba, naprosto suprová.
Zena ujizdi na vaclavkach a hlive ustricne. Penizovky znam z Moravy, jenze tam jsme sbirali i holubinky a moje zena nad nimi ohrnuje nos. Vzhledem k tomu, ze ja jsem tak hluboko klesl, ze se na Sumave nezohnu pro nic, co nema klobouk aspon dvacet cisel v prumeru, tak ma penizovka smolik. Pokud se pamatuju, roste na kmenech i celkem vysoko, tak bych se nemusel ohybat…
Václavky miluju, dělám guláš, na smetaně, na kari a taky jen tak na kmíně na pánvi. Táta je zavařoval. Holubinky sbírám, cca 10 druhů. Šumavu závidím, však jsem tam občas zajel a pro nic jiného, než pro praváka jsem se (s výjimkou lišek a ryzců) taky nesehnul… Penízovka roste především na vrbě, u vody i mimo ni a klidně ve výšce očí (podobně, jako Jidášovo ucho na bezu). Vánoční houba, opět spojená s tátou: máma dělala 24.12. rybí polévku a táta bramboračku s penízovkama, hezky celé oranžové klobouky….. Memories…
U nás byl největší hit v pozdním létě sběr Ryzců Syrovinek. Snadno se poznají, sebemenší poškození znamená bílé krůpějky, velmi slaná chuť… na plátech kamen od trouby na verandě to byl pro celou familii vždycky hit. škoda, že to moc nejím.
Moje mama byla z Krkonos, tam pro zmenu k vanocnimu obedu frcely houbovy chlupacky. V tech bych se uzral.
Letos byl na houby, pokud tím rozumíme plodnice vyšších hub, extrémně bohatý rok. Jen na mé zahradě bych jich napočítal určitě několik tisíc – od jara až doteď.
Já to měl podobně, mj. několik kilo strmělek mlženek, což se vynikající pozdní houba.
to je asi to globální sucho, žejo? :D
Díky za článek. Hned jsem si vzpomněl na tzv „chytrou houbu“, která zlikviduje plísně.
U nás v lese zase máme hloupou plíseň, která likviduje houby. Přijde mi, že v posledních letech se nějak rozlezla. Ale důvod neznám. Větší vlhkost to nebude, byly sucha.
Letos rostly jako z praku, byl jsem čtyřikrát, hodně praváků, hnědáci, babky a klouzky jsem ani nesbíral.
Obyčejně s houbařením končím ke 28. říjnu, letos se opozdilo padání listí, tak to šlo ještě déle.
Mykologie je taky dobře bezbřehý obor, i dlouholetým odborníkům přináší stále nová překvapení.
Houby, houby, houby,
malý, velký, tlustý, tenký,
máám tak ráád….
Ale letos jsem to docela prosral.
Na jaře, ač jiný roky bejvaly, závojnatky podtrnky ani hovno. Pečárky běžně dloubu na zahradě celý léto, letos jich ale bylo hodně poskrovnu. Na podzim se nevyskytla čirůvkovina, která taky bejvá, ale václavky mě mile překvapily. Dosud vyrážely už před václavem, a to ve velkejch trsech a malinký. Byla s tím sice práce, ale chuťový pohárky nestrádaly. Letos eště tejden po svatým nic, tak jsem hlasitě lamentoval, kam jste se kurvy poděly? Pár dní na to zírám, bulvám nevěřím, loučka posetá krásnejma koláčkama cca 12cm, pěkně pravidelně na značkách jako na spartakiádě. Ve dvou vrzích to dalo na skoro plnej bramborovej košík, byla jednodruhová lahůdková bramboračka, smetanová houbová máčka a eště dvě smaženice. A co bylo kuriozní, skoro fšechny letos sebraný houby byly zdravý! Jiný roky je až půlka sežraná.
V lese sem letos nebyl (já debil), páč nejrůznější domácí úkoly, koulektivní hobby, sociální a sousedské zahradní veselice a bolavej člověk, když jsem byl cestou z krpálu zahodil velocipéd do kopřiv (já podruhý), tomu nepřály. Ale slyšel jsem story, viděl foto, parádní kousky přes půl kila brutto.
Možná příště, Jiříčku.
tai sou na zahradě samý ty nežratelný žampóny, takový ty prej že dyž se to dá na pánev, tak je to asi jak škvařenej polystyren
A zkusils sám požít?
Lidi toho nakecaj, některý aby zamaskovali, že se bojej, páč nerozeznaj ty jedovatý. A těch je dost, hlavně zápašnej roste hnojně, ovšem otrava se projeví tak, že se posereš, pobleješ, vykloktáš slivovicí a po ptákách.
Hlíznatý žampióny sou fajn, ale jako by z voka vypadly mochomůrce zelenský, která je horší než vodní kámen, s těma nejsou žerty. Ale jsou vzácný a prevence je jednoduchá: má to hlízu = nebrat, i když některý jsou výtečný, estli sem jedlou našel a bezpečně (doma, kompjůtrem) identifikoval tak do pěti kousků za celou dobu.
Na zahradě mi většinou rostou ty ovčí, luční (ty sou dost aromatický, ale výborný) a polní (lehce bedlovaný klobouky) s různejma klonama. V sousedství némlich. Není to mišelínská hitparáda, ani ty pěstovaný ve sklepě nejsou a ani chlíva nejni, ale dobře ukuchtěný jsou příjemný oživení menáže. Bramboračka, smetanová máčka, pod pečený maso bez problému. Do žampyjónový smaženice se ale pouštím, jen když jich je hafo, jsou vopravdu pěkný a přišly by na zmar, tohle papů není zrovna jejich parketa, ale ani hnus to není.
Mám zkušenost, že spousta lidí vede motivační přednášky vo rituální přípravě smaženice, a pak zjistíš, že umí hovno a uklohnili blivajz i z půlkilovejch praváků. Typický chyby: moc horká pánev, celá osminka másla a smažení namísto dušení, vznikne sračka, kerou nastaví pěti vejcema, nedaji kmín, málo vosolí a vyklopí lopatu pepře – dúvenblejt velebnosti.
TIP: na pánev dát na malinkatý kostičky pokrájenej uzenej špek, tak dvě full lžíce, máslo jen na chuť, když přes to nejede vlak, já nedávám, na MÍRNÝM vohni nechat rozpustit a teprv pak na to jebnout houby. NIC NEMÍCHAT, samo se to pustí dna během dušení, přiklopit a dusit do měka cca 20-30min. Vodklopit, chvilku nechat vodejít páru. Jedna – dvě špetky drcenýho kmínu podle chuti, sůl a vejce jen jedno – dvě, aby se to spojilo. Teprv teď zamíchat! Pepřit jen trochu nakonec, když na pepři někdo ujíždí, jako já…..
Čerstvý slaný pečivo, nějakej řemeslnej ležáček, ……
Musím do kuchyně kurva….
kolega vzkazoval že to dal na pánev a přesně takle to prej bylo; já to moc nežeru, narval sem do konzervovýho guláša nejaký klouzky co vyrostly trsy pod stromem, ale byly dost červavý teda, a to mi stačí zas na rok
navíc ty žampóny co sem letos koukal na střelnici měly všecky znaky toho zapašňáka
Škoda, že jinak celkem hezkej článek je zprasenej pindama o udržitelnosti a výzvách o změně klimatu… :-/
Děkuji za přečtení článku a za zpětnou vazbu. Chápu, že pojmy jako „udržitelná budoucnost“ nebo „ekologie“ mohou na někoho působit jako klišé, zvlášť v době, kdy jsou často spojovány s kontroverzními projevy některých aktivistických skupin (lepení se k silnicím atd). Plně respektuji, že určité části společnosti jsou na tato témata už alergické.
V článku jsem se ale snažil tato hesla použít věcně, bez fanatismu, a zasadit je do kontextu zvoleného tématu. Chtěl jsem ukázat, jak houby mohou hrát klíčovou roli nejen v přírodě, ale i v řešeních moderních problémů – ať už jde o regeneraci půdy, ekologické zpracování odpadu nebo jejich potenciál ve výživě a medicíně.
Ok. Z vyznění článku mi přišlo, že to tam je proto, páč to tam musí bejt. Něco jako kdysi pindy o nezadržitelným vítězství socialismu na celým světě, a bez toho by to snad ani neotiskli. A máte pravdu, su na to už docela dost alergickej.
Jinak článku bych dal za 1, ale s tímhle nee, nemůžu, tak radši nehodnotím.
Tady mě to zrovna netahalo za oči(ale taky sem si všiml, ale fakt nic hroznýho ).
Naopak jsem byl velmi potěšenej jak tématem, tak formou vyprávění.
Autore, jen tak dál. Za 1. Článek potěšil.
A znáte tenhle megahit? https://www.youtube.com/watch?v=M4xYR88gStw
tpč dyby to neznělo jak dyž kvílí kočka s chuchvalcem chlupů v krku…to bych to snad i já nazpíval líp, ne? ufffff