Totéž není totéž - zpět na článek

Počet komentářů: 13

Přidat komentář
  1. Gruzie je země s 3,7 miliony obyvatel a dalšími 300 000 na separatistických územích. Podle některých zdrojů tam existuje více než 30 tisíc neziskovek. Podle fact checkerů je ale aktivních pouze cca 4000 z nich. I to je obří číslo. Většina je placená ze zahraničí. Mnoho politických představitelů pochází právě z tohoto prostředí (současná prezidentka Gruzie, bývalý prezident Saakašvili, který svrhl prezidenta Ševarnadzeho a k tomu byl vyškolen Američany v Srbsku a následně se pokoušel o to samé i na Ukrajině).
    Je těžké zjistit kolik peněz to představuje, ale stačí možná malá sonda. U nás v ČR dostávají neziskovky typu Evropské hodnoty desítky milionů ročně. Čí zájmy asi tak zastává někdo, kdo je zcela závislý na financích od zahraničních ambasád a nadací? A co to je za „občanskou společnost“, když opravdové spontánní občanské neziskovky a třeba začínající politické strany, jsou bez peněz a proti nim stojí zahraniční agenti s desítkami milionů na účtech?
    V Gruzii utratil jenom George Soroš více než 85 milionů dolarů. Evropská unie dává Gruzii na grantech v letech 2021-2024 340 milionů Euro. Americký USAID utratil v Gruzii 6 miliard dolarů. Vtipné je, že tyto americké peníze mají být použity na to, aby „posílily odolnost Gruzie vůči zahraničním vlivům“. I kdyby demonstrovali pouze lidé placení těmi 4000 neziskovkami, tak to dělá protesty o desítkách tisíc lidí.
    Vtipné je, když už byla řeč o tom Srbsku a Miloševičovi, že ten byl nakonec na žádost Američanů souzen u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu za válečné zločiny. Ten stejný soud nyní obvinil z válečných zločinů Netanjahua a americký senátor Lindsey Graham nyní vyzývá vládu, aby Spojené státy sankcionovaly Mezinárodní trestní soud, pokud vydá zatykač na izraelské představitele, protože jinak se američtí úředníci a vojáci můžou taky ocitnout na lavici obžalovaných v Haagu.

  2. V Gruzii vládne politická strana Gruzínský sen (pojmenovaná po rapovém songu syna zakladatele strany BTW, který je něco jako tamní Rytmus).
    Tato strana nastoupila po straně Sjednocená národní strana (UNM), za kterou byl nějaký čas prezidentem jistý Michail Saakašvili. Michail se vyznačoval tím, že vystudoval na prestižních školách v EU a USA a byl kamarád ukrajinského prezidenta Porošenka.
    V roce 2003 svrhl v puči prezidenta Ševarnadzeho, který ho před tím jmenoval ministrem spravedlnosti.
    Jeho svržení se byl učit od Američanů v Srbsku, kde proběhl identický puč jako později v Gruzii (19 let starý článek o tom, že ho učil velvyslanec USA v Bělehradě Richard Miles najdete v britském Guardianu)
    V roce 2004 následně vyhrál prezidentské volby s 95% hlasů. Což je taková běžná demokratická hodnota.
    V roce 2007 vyvolala v říjnu obvinění z vražd a korupce vznesená Irakliem Okruašvilim, někdejším Saakašviliho spolupracovníkem a bývalým členem jeho vlády, sérii protivládních demonstrací, které byly násilně potlačeny a byl vyhlášen vyjímečný stav.
    Další volby ovšem zase vyhrál s 53% hlasů.
    V roce 2008 zaútočil vojensky na separatisty v Jižní Osetii, při čemž bylo zabito i několik ruských vojáků, což vedlo ke krátké válce s Ruskem, kterou prohrál.
    V roce 2009 byly proti jeho vládě opět masivní demonstrace a podle tvrzení jeho vlády se chystal i ozbrojený puč a atentát na jeho osobu. Takže byly opět násilně potlačeny.
    Saakašvili usiluje o vstup Gruzie do EU a NATO. Což mu NATO v zásadě přislíbilo.
    Dne 13. srpna 2014 byl Saakašvili obviněn ze zpronevěry rozpočtových prostředků.
    5. ledna 2018 byl gruzínským soudem v Tbilisi shledán vinným z překročení pravomocí prezidenta republiky, když udělil milost policistům odsouzeným za vraždu bankéře Sandra Girgvlianiho. Byl v nepřítomnosti odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
    Je podezřelý z podílu na úmrtí expremiéra Zuraba Žvaniji.
    V roce 2013 emigroval do USA a v Gruzii je na něj zatykač.
    Teď to začíná být zajímavé.
    Saakašvili byl velkým podporovatelem Euromajdanu na Ukrajině a přítelem prezidenta Porošenka, se kterým se seznámil při studiu v Kyjevě.
    V exilu získal ukrajinské občanství a stal se guvernérem Oděsy, do kteréžto funkce ho jmenoval právě přítel Porošenko. Následně Saakašvili ovšem Porošenka obvinil z korupce a ten mu občanství zase sebral a on emigroval zpět do USA.
    Pak se ale vrátil na Ukrajinu, kde byl zatčen Ukrajinskou bezpečnostní službou za organizování demonstrací proti Porošenkovi. Což je už druhý prezident, který ho někam jmenoval a on se ho pokusil svrhnout.
    Po propuštění poté, co se v nedostavil k výslechu, byl 12. února 2018 zadržen a letecky deportován do Polska.
    V roce 2021 se vrátil do Gruzie, kde byl zase zatčen, uvězněn, držel hladovku, převezen do nemocnice, zastala se ho Amnesty International, OSN, vláda USA a prezident Zelenskyj. Je stále ve vězení.
    18. září 2023 obvinila Státní bezpečnost Gruzie (SSG) uvězněného Saakašviliho a jeho stoupence ze spiknutí s ukrajinskou vládou a Gruzínskou legií (skupina gruzínských dobrovolníků bojujících za Ukrajinu) z plánování státního převratu proti gruzínské vládě.
    EDIT: tento týden prohrál Saakašvili spor, který vedl s Gruzií u Evropského soudu pro lidská práva. Ten jeho žalobu zamítl s tím, že proces proběhl v pořádku a důvody jeho odsouzení jsou kriminální, nikoli politické.
    Tolik k zakladateli hlavní opoziční strany a jeho kariéře prozápadního demokrata, který je kupříkladu nositelem Řádu čestné legie Francie.
    Teď k té straně vládnoucí.
    Gruzínský sen zvítězil ve volbách roku 2012 s 55% hlasů.
    V roce 2013 podepsala tato strana/koalice asociační dohodu s EU.
    Chovala se tedy stejně jako Saakašvili jako proevropská.
    V roce 2016 znovu vyhráli volby a získali 115 křesel ze 150.
    V roce 2019 se proti jejich vládě vzedmula vlna odporu po té, co na mezinárodním Meziparlamentním shromáždění o pravoslaví vystoupil Sergej Gavrilov, ruský zákonodárce z Komunistické strany Ruské federace, tedy země okupující část území Gruzie.
    Masivní protesty byly opět potlačeny násilím, protože hrozilo, že protestující zaútočí na parlament a bude puč. Následně vláda odstoupila a byly vypsány nové volby.
    V nich opět drtivě zvítězili se 48% hlasů a většinou 90 křesel ze 150.
    Opoziční Saakašviliho strana UNM měla 27%.
    Opozice ovšem volby neuznala a následovala krize, zatčení některých opozičních politiků, za něž pak Evropská unie zaplatila kauci! Krize byla nakonec zažehnána.
    Následně vypukla válka na Ukrajině. Zelenskyj vyzval 4 a půl milionovou Gruzii aby zaútočila na Rusko a otevřela druhou frontu, což Gruzie, odmítla, mimo jiné proto, že její hlavní město je 30km od hranic s Ruskem a už jednu válku s Ruskem prohrála během pár dní.
    Gruzie řekla, že bude Ukrajinu podporovat humanitárně, ale nikoliv vojensky.
    V červnu 2022 přijal Evropský parlament šestistránkovou rezoluci vyzývající Evropskou radu, aby uvalila osobní sankce na zakladatele strany Gruzínský sen Bidzinu Ivanišviliho a obvinila ho, že „určil negativní postoj současné gruzínské vlády k sankcím vůči Rusku“.
    Gruzínská vláda následně obvinila EU a Ukrajinu, že chystala puč a vztahy se ještě zhoršily.
    Následně Gruzínský sen vystoupil z Evropské socialistické strany po té, co se premiér Gruzie účastnil konzervativní konference CPAC v Maďarsku. Tady jsou stopy oné orbanizace země.
    No a následně přišel ten zákon o zahraničních agentech a vzedmuly se „největší protesty v moderní historii Gruzie“ a naprosto celý západ začal Gruzii intenzivně kritizovat. Znovu opakuji, že kvůli tomu, že se NEZISKOVKY FINANCOVANÉ ZE ZAHRANIČÍ MUSÍ REGISTROVAT.
    Zdá se, že vadí, že západ ztratí vliv podobně jako v Maďarsku a na Slovensku.
    Co se týče těch největších protestů, tak v Tbilisi se proti zákonu několikrát sešlo cca 50 000 lidí. Gruzie je asi poloviční než ČR. Když se pro srovnání v Praze sešlo 70 tisíc lidí, tak se nestalo vůbec nic a všichni řekli, že to je jen pár bezvýznamných dezolátů. V zásadě nic se nestalo ani když na Letné protestovaly stovky tisíc lidí proti Babišovi.
    Strana Gruzínský sen a jejich koaliční partner má v předvolebních průzkumech pro letošní volby téměř 50%. Opoziční UNM 13%.
    Gruzínský parlament včera přehlasoval prezidentské veto tohoto zákona, proti čemuž protestuje i naše Ministerstvo zahraničí. Kromě toho o této „události světového významu“ informovala všechna naše média jako Rozhlas, ČT, Novinky, Seznam, Aktuálně, Deník N, Lidovky a další.
    Gruzínský premiér nyní navíc prohlásil, že mu maďarský eurokomisař při nátlaku, aby daný zákon neprošel, vyhrožoval, že skončí jako Fico. Ten to popřel s tím, že mu nevyhrožoval, ale varoval ho, protože polarizuje společnost. Nicméně skutečně řekl, že by mohl skončit jako Fico, když toho nenechá.
    Situace je poněkud pikantní, protože vyhrožujícího eurokomisaře jmenoval Orbán, který je podle médií naopak spojencem Gruzínců. Takže by spíš dávalo smysl, že kolegu upřímně varoval. Přičemž v Maďarsku mají podobný zákon taky, takže ho varoval před něčím, co udělal Orbán, který ho nominoval na eurokomisaře.
    Naše Ministerstvo zahraničí tvrdí, že většina gruzínského lidu zákon nechce. Na čem toto tvrzení staví, když vláda, která ho navrhuje, má nadpoloviční podporu obyvatel, je otázka.
    Je také podivuhodné, že se kvůli zákonu o neziskovkách, který se běžných lidí prakticky nemá jak dotknout a má ho i třeba Francie, sešlo tolik protestujících. V takové EU se neprotestuje ani proti tomu, když se nastolují skutečně svobodu omezující zákony jako DSA.
    Zdá se, že zahraniční neziskovky jsou pro chod demokracií v některých zemích zcela klíčové. Zatímco v jiných zemích diktátorské manýry jejich prezidentů nehrají roli. Proč zrovna v Gruzii, kde má vláda podporu, o které si může většina západních politiků nechat jen zdát, je otázka.
    Ještě něco k těm neziskovkám. Podle EU samotné je ve 4 a půl milionové Gruzii 10 tisíc neziskovek. „Iniciativa pro udržitelnost občanské společnosti v Gruzii“ byla jedním z největších podpůrných programů EU v posledních letech zaměřených na posílení občanské společnosti v Gruzii. V letech 2017-2020 bylo v rámci projektu vynaloženo více než 5 milionů eur. Projekt využilo více než 10 000 zástupců nevládních a komunitních organizací, iniciativních skupin, mládeže, učitelů, univerzit, centrálních a regionálních médií, podniků zapojených do společenské odpovědnosti a místní samosprávy. Veřejná kampaň projektu oslovila více než milion občanů“
    To je jedna neziskovka na 450 obyvatel.
    Zdá se, že EU má s Gruzií velké plány.
    Podle jiného zdroje je v Gruzii registrováno více než dvacet pět tisíc nevládních organizací. Podle gruzínských úřadů pochází 90 procent jejich financování ze zahraničí, ale tento průměr zakrývá skutečnost, že naprostá většina gruzínských nevládních organizací nemá vůbec žádné místní financování. Pokud je to pravda, tak by to vysvětlovalo množství lidí na demonstracích. Když každá neziskovka vyšle dva lidi, tak to je oněch 50 tisíc v ulicích.
    Kupříkladu jenom Open society fund George Sorose k dnešnímu dni investoval v Gruzii přes 85 milionů dolarů.

    1. Na pasece se pase bílý kůň. Jakou má barvu? CIA//rovné CML tj. centrální mozek lidstva a znáte ze seriálu návštěvníci – & stalin?, pardon co kdyby že jo. A neděleyte kozy falze flagisti. ROZUMÍTE :-)
      https://fastshare.cloud/c4169fda288ac648530368c0dd10c15d80595a79ea4df9d999eb597e3d88bbfb0a2596f12a29ee5189d36f627d22fc5d79b1d317e753cc1bf2b1feaa92d8580631b9eb2b

      1. No, možná bych to neměl dávat takhle jak mi psala jedna ctitelka „dadaisticky ale nemohu si pomoct když se chechtám. Při dobré konstelaci nebo i nepravděpodobně a to nebude ten správný výraz jako podpantofelník bych i poslechl, k nevíře. Zvířata .. jsou skvělý
        https://www.youtube.com/watch?v=KNE2bpE-DIE

    2. Ale no jo, no, proste co je ‚v nasem zajmu‘, to je vzdy v poradku, i kdyby u toho lidi umirali. Jak si navic nejakej Gruzinec muze prisvojit pravomoc rozhodovat v Gruzii o tom, kdo jim tam do politiky smi a nesmi strkat prsty, co?? Neuveritelna drzost tech Gruzincu, si snad myslej, ze to je jejich zeme, nebo co?

  3. Jen k doplneni v EN The Foreign Agents Registration Act (FARA): A Guide for the Perplexed – https://www.cov.com/en/news-and-insights/insights/2018/01/the-foreign-agents-registration-act-fara

  4. Ja myslim, ze snad kazdymu je jasny, ze nejde o nejaky pravo a spravedlnost. Jde o prosazovani nasich zapadnich hodnot za kazdou cenu a soucasne o ochranu pred tim, ze by nekdo jinej delal to samy. Proste jen jeden vladce na Zemi. Ty pindy v mainstreamu jsou pro bezny prezvykavce techto sracek.

    Ze se to sype, to je vec jina.

    1. Ještě jednou to zkusím (naposledy, pokud to vydržím, ale míchá mě, když inteligentní člověk nechápe realitu).

      Pokud vedle sebe sídlí několik států (skupin států, jurisdikcí), z nichž jedna vyznává teorii jednoho metru a stejných práv pro všechny, zatímco okolní jsou vyznavači zákona džungle, a není nad nimi žádný nestranný arbitr, musí být ta jednometrová řádově silnější, aby uhájila svou existenci.
      To možná platilo pro pax americana 1990-2001, ale od toho zmíněného roku to neplatí. Jednometristi buď dramaticky posílí (krátkodobě nereálné), začnou být realpolitiky a ne jednometristy (děje se) nebo vyhynou.

      Jiná věc je, že skrze princip předběžné opatrnosti, Green Dictate a hypertrofovaný socialismus intenzivně pracujeme na své slabosti.

      1. Kdo ze států/jurisdikcí vyznává teorii jednoho metru? Který stát/jurisdikce se tak chová? Nejsou to USA, není to EU a ani Rusko či Čína. Každá významná „mocnost“ hájí své zájmy a na nějaké „spravedlivé“ principy kašle. Tvrdit, že USA/EU jsou „spravedlivé“ a Rusko je „nespravedlivé“ mě přijde trošku odtržené od reality. USA i Rusko jsou známé tím, že „lidská práva“ vytáhnou, když se jim to hodí a když se jim to nehodí, tak na nějaká práva sere bílý tesák.
        Pax Americana ani Pax Romana neznamenal, že se všem měří stejným metrem. Znamenal pouze to, že je zde jeden „největší“ boss a ten si hlídá (nebo se o to snaží) své zájmy a nějaká ta nespravedlnost, pokud je v jeho zájmu, vůbec nevadí. Zpravidla to vyzní tak, že co je v jeho zájmu je spravedlivé a co v jeho zájmu není, tak je nespravedlivé. Každá „mocnost“ může občas udělat dobrý skutek, ale je to výjimka z pravidla, že „mocnosti“ hájí své zájmy a nikoliv „spravedlivé“ principy.

        1. Ze států naštěstí žádný (sluníčkáři v EU se o to snažili), ale ze zdejších diskutujících tu furt někdo vytahuje metry.

          1. Vytahuju a vytahovat budu protože se podle toho snažím chovat i v běžném životě. Lidi pak to pokrytectví elit vidí a chovají se (někdy i nevědomky) podle toho. Pak to tady mezi lidmi vypadá jak to vypadá. Sice je materiální dostatek a máme skvělé technologie ale lidi se k sobě chovají jako dobytek. Jsme na Západě. Gratuluju.

            1. petrj:
              Někteří jako dobytek, někteří slušně a lidsky. V posledních cca 10 letech pracuji hodně „s lidmi“. Většinou jednorázově, takže sociální bublina nehrozí. A můžu vás se vší vážností ubezpečit, že většina lidí je slušná. Předpokládám, že jste nemyslel VŠECHNY lidi, ale NĚKTERÉ. Chápu. Nicméně váš příspěvek tak nepůsobí, proto reaguji.

              A kontrolní otázka (myslím, že notoricky známá): Když za dopoledne potkáte deset slušných lidí a jednoho debila, který vás vytočí, koho si budete až do večera víc pamatovat?

              Chápete, co tím naznačuji?

  5. Třeba i naše vláda připraví podobný zákon. I my potřebujeme znát, kam Rusko posílá své peníze aby brzdilo náš postup vpřed.

Napsat komentář

D-FENS © 2017