Minulý text se věnoval doplnění historického kontextu do článku „Tenkrát osmadvacátého“ od Mariana Kechlibara a soustředil se na tři jím prezentované teze. Nicméně stranou zůstala jedna lehce spekulativní, ale tím atraktivnější teze zmíněná v článku.
historie_1918
Tenkrát osmadvacátého aneb nejen bílé a černé klobouky
Rád čtu články Mariana Kechlibara, oceňuji jeho výběr témat a vážím si jeho snahy o objektivitu a, pokud si někdy předplatím Echo, jeho texty budou hlavním důvodem. Přesto jsem se nad jeho nedávným článkem „Tenkrát osmadvacátého“ neubránil nutkání „povytáhnout obočí“ a podtrhávat „nesouhlasnou vlnovkou“.

Jo, jenze ucitelu je malo a riditel/ka si ho zpravidla nemuze dovolit vyrazit.
Tak tak, u nas v montazi ventilu jsou vyhradne zenske, ale v laboratori, ktera dela analyzu reklamaci jsou vyhradne chlapi. Nicmene, ve vyvoji jsou zensky i chlapi.
Hele mam v tymu par bab a mam s nima uplne stejny zkusenosti, jako ve svych firmach s Ceskama. Kdyz se zenske po lopate vysvetli, co se po ni chce, (...)
Asi tak, na venkově nebo maloměstě je to plat slušný, s jistotou a fůrou volného času, ale zase bez velkých perspektiv do budoucna. Jinak spíš po ženské, kde většinu peněz (...)
Jenže ten zbytek má na své straně stát a média, takže když se půjde do konfrontace, tahá pedagog za zatraceně krátký provaz.