Střílet ve školce je rozhodně v pohodě - zpět na článek

Počet komentářů: 259

  1. Proč ten ZMRD vytahuje před dětma zbraň? PROČ? Děti 3-6 let tohle vůbec nemají vidět a řešit. Zbraň, jako smrtící nástroj, VŮBEC NEPATŘÍ do dětského světa. Policajta vyhodit (pro naprostou neschopnost a obecné ohrožení), jeho šéfa degradovat a všem policajtům v republice zakázat chodit na besedy do školek.
    Nezlobím se na policajty, je mi líto těch dětí.

    1. Šaškovat před dětmi kvérem je v pohodě. Až na to že takové dítě, pokud se k pistoli nějak dostane později to bude považovat za zábavnou hračku co jim ukazoval ten pán ve školce a neopatrnou manipulací si ustřelí kebuli nebo postřelí kamaráda. Ale to je v pohodě.

      Naopak jsou tu nesmírně nebezpečné věci jako zapalovače, které mají jiný tvar než zapalovače, tudíž je EU nařízením zakázala. Jakékoliv ozdobné nebo zajímavě tvarované zapalovače. Jako by nestačilo, že se skoro nedají zmáčknout, s tou silnou „protidětskou“ pružinou.

    2. Krab: Vy jste ještě nikdy neviděl děti ve školce hrát si na vojáky? Pokud si můžou hrát s atrapou „smrticího nástroje“, myslíte, že skutečný kvér jim nějak ublíží? Jak?

      Neřeším debila v uniformě, co se k tomu kusu železa neumí chovat, ale obecně, neb Váš komentář byl také obecný.

      1. Jsou to vypatlaný sluníčkáři, von i kablbák.

      2. Milý fatdwi, nejspíš viděl, neb jsem do školky chodil a na vojáky si taky hrál. Pamatuju si, že nikdo nechtěl dělat Němce, protože ty museli, podle doktríny, vždycky padnout. Jinak to nebyla fér hra.
        Přijde vám to ale jako ten správný morální standard a základ výchovy? Že svět je krutej, tak ať si fakani zvykaj? A co třeba ty děti učit místo boje spolupráci. Nebylo by to a) lidštější, b) efektivnější? Buď si z nich vychováme bytosti, které mají nepřítele, nebo budeme mít děti, které budou znát své přátele. Vyberte si sám, čemu se přikláníte.

        1. Krab: já se, zcela nepřekvapivě, přikláním k realitě. Spolupráci se naučí samozřejmě taky, nakonec i ty vojáčky se řeší v týmech. A život, prakticky celý, je o spolupráci se „svou“ skupinou a soupeření se skupinami jinými. Je přitom jedno, jestli děláte na pile, v IT nebo v cukrárně.

          Bez ohledu na hraní si na vojáčky, jistě Vám neušlo, že jste se s někým kamarádil a s někým ne. To je taky málo „lidské“? Že je někdo v kolektivu více či méně oblíbený?

          Takže Vaši sociálně-inženýrskou snahu o předělávání dětí na „lidštější“ a „efektivnější“ nesdílím (ani jste si zjevně nevšiml, jak jsou ta slova v protikladu, jako byste chtěl dělat lidštější stroje). Současně se můžete podívat do USA, kde jsou snowflakes coby výsledek výchovy, která neustále děti před něčím chrání, velmi patrné a velmi špatné. Tj. s ohledem na to, že tyhle věci už vyzkoušeli neúspěšně jiní, netuším, proč to dělat blbě znovu. Co k tomu vede Vás?

          1. Snowflakes se ale nevyrobili tím, že je někdo před něčím chránil ve třech letech, ale že je před tím chrání až do třiceti let.

            1. starter25: v té školce to začalo a pak nějakému Krabovi stále přišlo, že „je to moc brzo“ a ejhle, máme vysokoškoláka, neschopného fungovat v reálném světě.

              1. hele-vocaď pocaď a selsky rozumně. dvouletému nepatří do ruky snad ani příborový nůž nebo nůžky, předškolák už může pod dozorem krájet zeleninu nebo sekat sekerou, sedmiletý by neměl do přírody vycházet bez kudly, desetiletý by měl mít volný přístup ke všemu v dílně a zahradním domku (co není na plyn, benzín nebo elektriku), později se přidají další činnosti od vrtačky přes svářečku k cikrulárce a řetězové pile, a někde v té řadě má místo i osahání vzduchovky a případných dalších hraček.

                1. Lukas B.: nejsme ve sporu. Nicméně předškoláka bych se sekerou dělat nejspíš nenechal, je hezký, že na to člověk dohlíží, ale sekera je sviňa a zasekne se kam chce i pod dohledem, člověk nestihne reagovat. Ale máte-li šikovné děti, proč ne.

                  Současně hodně záleží na tom, jak je dítě na „všechno v dílně“ zvyklé – dítě z paneláku, co v životě vidělo tatínka maximálně zatlouct skobu na obraz nebo složit lego z ikea nemusí mít tušení, co který nástroj dokáže. Takže k věku bych přidal ještě předchozí expozici práce s daným nástrojem.

                  Pokud jde o kvér, vidím zásadní rozdíl mezi „hrajeme si s atrapou“, „koukáme na někoho, kdo má v ruce skutečnou zbraň“ a „saháme na zbraň“. První a druhé může být klidně současně ve školce, to třetí bych čekal, že bude o dost později.

                  1. ono nemá smysl vášnivě bazírovat jestli sekeru v pěti nebo sedmi letech, shodneme se jistě na tom, že stejně jako je blbě nepustit patnáctiletého ani k nakrájení chleba je blbě pustit čtyřletého k cirkuli nebo svářečce (i jako blízkého diváka). analogie ke zbraním jsou nasnadě.

                    1. Lukas B.: mohu pouze zopakovat, že nejsme ve sporu:-)

                    2. ostatně, měl jsem kolegu podtatrance, a ten mi vyprávěl historku, jak jeho otec důchodce (celý předchozí profesní život tatranský dřevorubec) řezal dříví motorovkou na dvorku, a jedno z jeho mnoha vnoučat se nepozorovaně přibatolilo a dotklo se dědy zezadu pod kolenem, ten se lekl, otočil se s pilkou v ruce, a čistě špičkou lišty ufiknul robátku špičičku nosu. prý to bylo jen pár kapek krve, na šití to ani nebylo, naštěstí to byl chlapec, a pro vostrého chlapa východňára je jizva v obličeji tím nejlepším šperkem, ale dědek z toho byl úplně hotovej a nikdy potom na dvorku neřezal v přítomnosti dětí v chalupě.

                    3. Lukas B. To nemusí bét ani motorovka. Stačí dyš se děcko zezadu přimotá a vy mu šlápnete kanadó na nohu. Nebo přikládáte do krbovéch kamen a přinde zezadu děcko a lehce vás „přižďuchne“.

                    4. Jasně, celoživotní profík dřevorubec si nechá při práci s motorofkou po zahradě flákat batole tyvole… Pak se lekne a otočí se jak se samopalem. To je slabý i jako urband legend.

                    5. to není urban legend, to je historka z Lendaku o starém panu H, mladší pan H (ročník 1958, stavebný majster, murár a tesár) mi to vyprávěl v roce 2010, a historka se odehrála v půlce devadesátek.
                      velká rodina, velký pozemek a na něm asi čtyři chalupy (pro každého syna)…

                    6. Lukas B 10:38
                      Sorry jako, ale nějak se nemůžu ztotožnit s tím, že zkušený profesionální dřevorubec si při práci nejistí prostor už jen z toho důvodu, že od toho řetězu lítaj třísky a někdy i jiné věci, výjimečně to může být i řetěz nebo jeho fragmenty. To není ta pověstná rutinní chyba, kdy se i mistr tesař utne, to je absence elementárních pravidel bezpečnosti nechat si při práci s motorovkou pohybovat v blízkosti kohokoli nezainteresovaného*, natož dítě. U policajta z bouchačkou se nedivím, ale u dřevorubce který se tím živí ano.

                      *Když dělá parta dřevorubců, tak každý ví, co ten druhý dělá aniž by si to složitě vysvětlovali, a vědí jak se k tomu mají postavit, podobně jako souhra v hokeji.

                    7. Jako jinoch jsem byl svědkem domácí zabijačky (respektive jedné z mnoha). Úlohy odpravit a zpracovat prase se zhostil místní myslivec, amatérský řezník. Jateční přístroj neměl, prasata střílel zásadně malorážkou – občas to mělo i výhody v tom, že spolehlivě lehlo i prase okolo čtvrt tuny, které se jatečním přístrojem poráželo blbě.
                      No, a na tý zabijačce se stalo to, že chlapík přišel k praseti s nabitou malorážkou, pomalu přikládal hlaveň k prasečí hlavě a prase švihlo hlavou ke straně a srazilo lauf flinty doprava, tam kde stály maminky, babičky a děti v očekávání velké podívané. Chlap měl naštěstí správné návyky alespoň v tom, že neměl prst na spoušti, jinak bylo tutově neštěstí. Zezelenal, protože si uvědomil co se mohlo stát, dva kroky couvnul a střelil prase z bezpečné vzdálenosti.
                      Na další zabijačce už jsem ho viděl s jatečním přístrojem. Dodnes na to ten chlap vzpomíná s hodně velkou dávkou sebereflexe.

                    8. Childeater: střílet prase malorážkó mňe teda nepřipadá jako dobré nápad, protože sem to prase držívál a představa že na mňe negdo (skoro) míří flintó fakt nic moc. Vono zabit se dá aj bez střílání, dyš je dobře uvázaný tak se podtrhne, zaklekne a pichne.
                      Jednó sme mňeli pozvanýho řeznika keré pistolu na prasata vůbec nemňél, jindy jinýho keré jo ale vlhký náboje = selhač = a tak se enom pichlo.

                    9. vltava 19:38
                      je to naprosto debilní nápad. A ten chlap už to třicet let ví.
                      Jenom zakleknout a píchnout jsem asi nikdy neviděl. Několikrát jsem viděl prase omráčit a píchnout. K omráčení nebyla kupodivu zapotřebí ani tak velká rána, postačilo kladivo jako u Kadyrovců, nebo tupá strana sekery.

      3. Děti si hrají na kdeco…třeba na doktora a kromě policajtů i na padouchy (a pokud můžu mluvit z vlastní zkušenosti tak padouch byla daleko oblíbenější role). Nepošleme dětem do školek tak ukazovat reálnou práci gynekologa nebo Krejčíře, že ne? Nebo co si od člena monopolu na legální násilí ve školce slibuješ? Kromě toho, že dětem do hlav naleje propagandu. Osobně mě navíc přijde předvádění se s pistolkama trochu dětinské, a to i mezi dospělými.
        Spíš bych ocenil někoho, kdo jim přijde otevřít dveře třeba do finanční či internetové gramotnosti.

        1. starter25: zjevně jste nepochopil smysl napsaného. Krab psal, že „smrtící nástroj“ do „dětského světa vůbec nepatří“, přitom s jeho atrapou si děti hrají pořád, takže netuším, co je na tom za problém.

          Pokud byste při hraní na doktory na spolužačce prováděl gynekologické vyšetření plastovou atrapou, něco mi říká, že spatření skutečného nástroje by nejspíš žádný vliv nemělo, nebo ano? Pokud ano, proč? Normální děti, které znám já, nic takového neprovádějí, tedy ani není důvod jim ukazovat reálnou práci gynekologa. Nechápu, že nechápete rozdíl („hraju si s pistolkou – vidím skutečnou pistoli“ vs. „nevím, co je gynekologie a spolužačkám mezi nohy nic nestrkám – vidím, jak to dělá gynekolog“).

          Od fízla ve školce si neslibuji vůbec nic. Psal jsem o zbrani obecně, tak, jak o ní psal Krab. Tedy je fuk, jestli ji tam přinesla ozbrojená pěst dělnické třídy nebo jestli má jednu ruku dlouhou vychovatelka. Jde o samotnou přítomnost skutečné zbraně v „dětském světě“. Přitom jak psal někdo jiný, kdyby to bylo bezpečné (znehodnocená skutečná zbraň), nevidím na tom nic závadového, naopak. Stejně tak mě jako děcko bavilo střílet, prolézat vojenskou helikoptéru, transportér nebo tank (pravda, to až na základce, poprvé cca v 8 letech). Nemyslím, že by to na mě zanechalo nějaké strašlivé stopy, že jsem se v „dětském světě“ střetnul se „smrtícími nástroji“. To spíš některé především spolužačky měly osypky z poplachového cvičení s maskami a během návštěvy „u vojáku“ se nudily, protože lézt do tanku jim přišlo asi jako mě česat vlásky panenky.

          1. Mě teda přijde dost divné, že tvůj rozhodovací strom se řídí tím na co si děti hrají nebo nehrají.
            Napsal jsi že si na něco děti stejně hrají, takže vidět to pak reálně je ok a vlastně to nemá na nic vliv.
            Já tam ale právě ten rozdíl mezi realitou a hrou spatřuji propastný a ukázal jsem ti to na příkladu s gynekologem a kriminálníkem. Považuji krajně nevhodné, že by pan gynekolog před dětmi naživo vyšetřil paní učitelku. Taky bych nerad ukazoval dětem zmasakrované vojáky v reálné válce. Když si tedy děti hrají na ty vojáky a není problém jim ukazovat realitu.

            1. Jenže to je špatná analogie. Ukázat dětem zbraň není nič špatného, krajně nevhodné by bylo někoho reálně střelit. Stejně jako ten gynekolog může přijít na besedu s dětmi a ukázat jim zrcadla nebo kyretu.

              1. Ta pistole ale nemá nožičky a nepřišla se ukázat sama od sebe, že ne? Když ke mě přijde policajt žeroucí bobule, ověšený kdečím, který má budit respekt a to jak je tvrdej jako feature tak rozhodně nemám stejný pocit jako když ke mě přijde 4 leté dítě s plastovou stříkací pistolkou a říká, že je policajt. Machrování s pistolkou je už jenom třešnička na dortu toho divadla. Nedivil bych se, kdyby tam machroval s dalším vybavením jako třeba teleskop nebo pouta. To podle mě chtěl říct Krab.
                Ale samozřejmě někteří si odmyslí všechno ostatní a omezí diskuzi na „ukázala se pistole, dyť co je na tom špatnýho“. No na samotné pistoli nic.

            2. starter25: jste zajímavý případ funkční negramotonosti. Máte to tam v závorce dokonce zcela po lopatě rozepsané, máte tam napsaný přesný opak toho, co tvrdíte, že jsem napsal a zase melete to stejný. Tedy nevidím smysl v další diskusi, když mi vyvracíte nějakou svou fantazii tím, že píšete to, co já. Jako kdybych Vám řekl, že je dnes fakt 6. března a Vy furt mlel, proč říkám, že je duben, když je přece 6. března!

              1. Jo píšu, co ty. Jen s tím rozdílem, že ty si účelově vybíráš, která realita je vhodná a která ne.

    3. Krab: Nesouhlasím, děti se se zbraněmi mají seznamovat co nejdříve a naučit se, že zbraň není cool gadget, ale věc, která může při správném zacházení zachránit život a při blbnutí s ní nebo při neopatrné manipulaci naopak život zničit. Starší děti by měly také být vedeny k základním dovednostem ohledně manipulace se zbraněmi a střelby.
      Propaganda „zbraně jsou špatně, protože mohou zabíjet ááááno“ je naprosto nesmyslná a vedla ke ztrátě mnoha životů (typicky při povinném odzbrojení obyvatelstva libovolnou diktaturou). Já osobně jsem se díky střeleckému kroužku dostal ke vzduchovkám a později i k menším palným zbraním už v sedmi letech, plnotučným pistolím a automatickým puškám díky patronátu tehdejší místní posádky PS v devíti letech při střelbách pod dozorem na výcvikové střelnici. Zbraně díky tomu nevidím jako démony, ale jako užitečné pomocníky, ke kterým je ale nutno přistupovat s patřičným respektem.

      1. takovou osvětu by ale měl dělat někdo jako místní sportovní klub, místní KVH, místní pobočka LEXu, apod., občas hasiči mají nějaký vzduchovkový atrakce na akcích, a tak

        opicajt tam v minimálně 4 případech z 5 bude plantat nějaký hovna, propagandu, tvářit se jak Drsnej Harry, a v jednom případě ze sta něco posere a něco/někoho prostřelí

  2. Autor uvedl vše podstatné. Jen ať se budoucí Zvědové (Junior Spies) učí. Zbývají už jen dva proruští antivaxeři s koženou brašnou, kteří prostě nesmějí projet.

  3. Prosím – střela a ne kulka, nejsme na Novinkách. Jinak AFAIK příslušníci PČR už fasují JHP, což u sádrokartonových příček nepomůže, ale 20 cm ytongu s nějakou tou nezfušovanou omítkou s perlinkou už to zastaví.

    1. Kulka je obvyklé pojmenování jednotné střely do krátkých i dlouhých kulových palných zbraní…
      Střela je příliš široký obecný pojem, zahrnující vše od šípů přes diabolky po dělostřelecké granáty…

      1. Kulka tahá za uši.
        Kulky maj psi.

        1. Psi maj varlata.

        2. takže výraz „kulobrok“ jsou Brokova varlata? Kulka tahá za uši úplně stejně, jako to vaše „kulky maj psi“. obojí je slangový výraz pro nějaký odborný termín.

          1. Kulka je vlastně anachronismus. Něco jako piktogram parní lokomotivy na značce železničního přejezdu. Nebo označení pětka pro desetkorunu. Pětka je ještě z dob, kdy se u nás platilo zlatkama. Když u nás koncem 19. století zavedli korunovou měnu, tak se z pětizlatky stala desetikoruna, ale označení přežilo. Kulka je holt relikt z dob, kdy se z palné zbraně střílelo kulema a kulkama, panč nic jinýho k dispozici nebylo. Kromě žaludů teda.

            1. mají pravdu vašnosti. akorát bych vám vytknul slovo „panč“, pač je to fonetická zkrácenina slova PoněvADŽ (správněji tedy padž) :-)

              1. Myslim, že je to zkrácenina z nářečního poniváč. Nejsem si jistej, jestli maj tyhle podivnosti vůbec nějakej ustalenej pravopis. Ale klidně to můžu psát blbě, to zas jo.

                1. to je fuk, to písmenko N tam zkrátka foneticky hapruje :-) … slovo pač se v našich končinách používá velmi často, slýchával jsem ho již od své prabáby… pač, někdy i páč, často něco mezi krátkým a dlouhým a.
                  ale v důsledku si to pište jak chcete a jak jste zvyklý, protože spisovně nejsme ani vy a ni já :-)

          2. treb
            to by platilo v případě, že by se jednalo o kulkobrok.

            Kulka není výraz slangový, jen ve střelecké komunitě nepoužívaný. Vy ho klidně používejte.

            1. proč? kule nebo kulky… používá se obojí. jak u psa, tak u zbraní. A máte pravdu, kule (kulka) jako střela je výraz spisovný. To jsem, pravda, nevěděl.
              https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=kule&hsubstr=no

              1. Peace, chtěl jsem jen sdělit, že není vhodné používat výraz „kulka“ mezi střelci, budou se Vám tlemit.
                Jinak jde vo tužku.

                1. Prosím o vysvětlení sousloví „jde o tužku“ – vidím to poprvé…
                  Jinak zrovna tužka je také zajímavá – slovensky ceruzka, polsky ołówek, obojí odkazuje na dávno již nepoužívanou technologii…
                  Kromě kulky přežívá v lidu obecném ještě třeba „kolťák“ pro jakýkoliv leborbér, jinak též „bubínkáč“…
                  Naproti tomu „brovnink“ použil naposled co je mi známo Josef Švejk v úvahách o střílení arcivévodů…
                  Zajímavé pojmy jsou také „kvér“ pro všechny bouchačky (z německého „Gewehr“= puška) nebo „flinta“ pro všechny pušky („Flinte“= brokovnice)…
                  A našlo by se toho ještě mnohem víc…

                  1. A to jsem ještě zapomněl, že flinta je správně jenom křesadlovka…

                    1. Die Flinte je brokovnice. Pazourek je der Flint nebo der Feuerstein. Křesadlový zámek je pak Steinschloss.

                  2. Prostě bleistift, no.

                    1. shane 6.3.2023 v 15:06

                      Zajímavý je také francouzský карандаш, ne?

                2. Childeater:
                  Pokud má někdo s kulkami/kulemi (těmi olověnými) problém, lze celkem s úspěchem používat výraz projektil, což je výraz široce užívaný pro střelu z palné zbraně, nikoliv však pro střelu z mechanické zbraně.

                  1. Nesouhlasím: projektil je prostě střela (jakákoliv), tedy v původním latinském významu předmět „vržený vpřed“…

                    1. jízlivec:
                      TO máte samozřejmě pravdu, nic to ale nemění na faktu, že slovo projektil je široce akceptovaný výraz pro střelu palné zbraně a pro mechanické střely se tento výraz neužívá. Nebo máte jinou zkušenost?

                    2. Především mám zkušenost, že v médiích se používají rozmanité výrazy promiscue bez ohledu na věcnou správnost…
                      Typicky letoun x letadlo, ostatky x pozůstatky, zemřel x zahynul a mnoho dalších…

  4. Při vší té mizérii to nakonec dopadlo dobře v tom smyslu, že děti obdržely cennou lekci o tom, že i policajt může být idiot a bouchačka nebezpečná věc.

  5. zdravím zde milé přítomné,
    checht, stejně jak výrok: brambory či chleba zdražily, tak i výrok zbraň vystřelila je naprosto nesmyslný, ačkoliv ta plebska češtin, tuž jazyk co jest tak asi sto rokuv stary, to tak nějak umožňoje napsat, tož když jsem se zeptal brambory. proč se zdražila, mlčela, stejně tak, když jsem se zeptal svého lufťoka, zda by vystřelil sám, jistě tušíte odpověď, tak neodpověděl, číli, aškoliv ony předměty zkoumání, brambor a lufťok, mají potencial energie, jeden v sacharidech, druhý v natažené pružině, nemají v sobě žádnou rozhodovací pravomoc, tu jim dodává u brambory prodejce, u zbraně její ovladatel, čili výrok zbraň vystřelila jest výtokem mozkového myšlení debila.

    1. vysvětlivka pod čarou: lufťok-obecně vzduchovka, předmět emitující střely, např. diabolky pomocí tlaku plynů, nejšastěji tlakem vzduch vytvořeného pomocí pístu, jemuž je udělen pohyb vymyršťující se pružinou, odborněji, po ukončení deformace pružiny, ta se navrací do puvodní tvaru, a odevzdá deformační energii vzduchu, kde jest v lufťoku přeměněna na přímočarý pohyb např. diabolky

      1. no a druhak: v tej souvislosti připomínám naprosto genialní výrok , zde velmi dobře znán : změřen radarem,
        brambora se zdražila, zbraň sama vystřelila, radar změřil, – ty jooo,

        1. ale ono to na rozdíl od otrockých překladů s trpným rodem (brambory jsou zdraženy) odpovídá živému usu jazyka. to už byste se mohl posmívat dvojnému a vícenásobnému záporu (nikdo si nikdy na nic nestěžoval) nebo podobným jevům odporujícím zjevné logice, kterých je naše mateřština plná.

          1. na tom není nic nelogickýho tvl, nikdy určuje celkem jednoznačně kdy konkrétně si nigdo nestěžoval (včera, předevčírem, předloni)

            nikdo si někdy nestěžoval je z hlediska slovosledu poněkud podivný, ale víceméně to má úplně jinej význam, než nikdo-nikdy

    2. jungvoj: A nemá bét správně „Zdražili brambory“? Jo, tahá to voči, ale je to podle vzoru „Zavřeli hranice“.

      1. záleží, co tím chceš říct, povolený je vobojí, má to trochu jinej význam

      2. vltava: např- benzím zdražil, máslo zdražílo——běžně používané. ale není jasné koho nebo co ten benzín zdražil ,,,,,,, máslo místo ramy zdražilo bábovku, čili máslo zdražílo bábovku, benzin místo nafty zdražil používaní auta,a pod, ,,,,jen chcu naznačit, že obecná češtin se dá zneužít dost nechutným způsobem, a právě , mimo jiné, placenci státemu to zvládají bezvadně, ale…..
        ten poliš s tou pistolkou jednoznačně se dopustil maření ukolu uřední osoby, pravděpodobně z nedbalosti, a to tím, že ačkoliv mněl něco vykonat, a to povinně, čili zabezpečit zbraň, toto evidentně neučinil,

  6. Naprosot netušená nová úroveň policejního honění. Tentokrát se nejen mačkají plechy, ale dokonce řítí domy. I na nezúčastněného řidiče.

    https://t.me/casusbellilive/95721

    Jsem zvědavý kdy toto zavedou ploskolebí i u nás.

    1. tak v tom baráku snad nikdo nemohl bydlet a byl určen na demolici?

    2. Kde udělali soudruzi z Baltimoru chybu?

    1. mickey86:
      A co ty? myslíš si, že máš k něčemu podobnému daleko…?

      :OD

      1. Nikdo k ničemu nemáme daleko, zvlášť ne ke smrti. Ovšem u studenta, adepta náročné práce se zbraní, je tento způsob skonu poněkud nešťastný. Stejně jako ta evidentně neopatrná manipulace se zbraní toho policisty v té přerovské školce. Že to dopadlo jen výstřelem, je vlastně štěstí, protože kdyby ten mamlas policajtskej někoho trefil, tak by to byl obrovský průser. Jsem názoru, že když pracuje civilista se zbraní, tak by měl být extrémně opatrný, ale když s ní pracuje příslušník AČR, PČR nebo městské policie, tak by měl být ještě opatrnější než ten civilista, protože průsery těchhle lidí jsou daleko horší.

        1. néseš ty nejakej tamten, dežolátor?

        2. mickey86:
          Ano, nikdo to nemusí mít daleko – zvláště když jde o manipulaci s nebezpečnými věcmoi jako zbraně, vozidla, stroje, el. zařízení apod.
          Onehdá mi předvedl jeden boreček velmi hloupý způsob zacházení se zbraní a já jej za to „uvědomil“, aby se pamatoval a tu věc neopakoval. Jej, to bylo z řad „svobodemo“ debatérů křiku, jak jsem zlý.

          :OD

    2. mickey86
      jak se říká, na posranýho i hajzlík spadne.
      Prostě smůla…tomuhle se asi nikdy předejít nedá.

      1. Blbá náhoda. Spolužák z béčka spad na hřišti z metrovýho zábradlí. Umřel při převozu. Zlomenina spodiny lebeční. Každej z nás přežil mnohem horší pády. Někdo má holt smůlu

        1. Edgar Allan Poe – Anděl pitvornosti.

  7. To je ještě hovno, lepší bylo, jak tomu vysokému náčelníkovi polské policie přivezli vloni darem ten 40mm granátomet z Ukrajiny…a on byl překvapivě nabitý – náčelník pobořil v budově několik místností, spadla i část stropu, bohužel si už nevzpomenu na odkaz, byl to článek asi na Novinkách.

    Průser se zbraní se může stát i tomu nejchytřejšímu a nejsvědomitějšímu, při dlouholeté praxi bych se obával zákonité ztráty obezřetnosti.

    Je to jako s řízením motorových vozidel – začátečník si to trochu osahá, a začne si myslet, že to není zase tak hrozně náročné – a po několika měsících udělá první průser.

    Poučí se, jezdí dál, a obezřetnosti zase ubývá, další průser přijde po letech a další zase třeba zase po desítkách let.

    Nikdo není schopen jezdit celý život, aniž by udělal chybu.

    Ideální jsou pravidelné, jakési „výstražné“ občasné průsery, kdy nenastane škoda, zranění nebo dokonce úmrtí, ale člověk je rád, že měl zase jednou kliku.
    Jezdím už skoro 45 let se vším možným, mnoho let i jako řidič z povolání, nedávno jsem s úlevou skončil a odešel do penze.

    Jsem zvědav, jestli se Pan Domácí pochlubí, až se mu podaří nechtěný výstřel z Glocka a napíše o tom článek…

    Beseda o zbraních a policii ve školce mi nepřipadá jako něco absurdního nebo nehorázného.
    Policie i zbraně jsou nutné zlo, žít bez nich neumíme a tak je třeba s nimi seznamovat děti už od útlého věku.

    Ideální průběh bych viděl takto – nejdříve přednáška v budově, při použití tzv. školního střeliva, ukázat manipulaci, rozborku, zdůraznit bezpečnost – stokrát omílané vždy se zbraní zacházet, jako by byla nabitá, nikdy nevěřit nikomu, že není nabitá, trigger discipline, nemířit nikdy na co nechci střílet…
    Přidat pár průserů z praxe, kuriozity, sám jsi vzpomínám, četl jsem o případu, kdy na střelnici došlo ke smrtelnému úrazu dívky nechtěným výstřelem ze vzduchovky vz.47(!).

    A pak druhá část – vzít děti na střelnici, ať si naposlouchají pár výstřelů, ukázat jim, co zbraň dokáže, prostřílet třeba dveře od auta…
    No bylo by to asi v dnešní době už neprůchozí a v kolizi s provozním řádem střelnice, ale děti, zvláště kluci, by si to užili.
    To jsem se trochu zasnil, to šlo za komunistů, tak v 60. letech, kdy ještě nebyl život svázaný tisícem nařízení a předpisů na každou pitomost.

    Zbraně jsou jenom nástroj, jako nůž nebo šroubovák, a je špatně, když je děti znají jenom jako jakýsi tajemný předmět, opředený mýty a pověrami, jenom z filmu nebo televize.

    1. „Zbraně jsou jenom nástroj, jako nůž nebo šroubovák, a je špatně, když je děti znají jenom jako jakýsi tajemný předmět, opředený mýty a pověrami, jenom z filmu nebo televize.“

      S tím naprosto souhlasím. Jen je tak trochu problém, když chce edukovat děti člen státního gangu, který navíc u toho málem přizabije sebe či někoho jiného a i průměrný hobík toho nastřílí víc než průměrný policista.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017