Doufam, ze si autor clanku dokaze najit praci nekde ve vyzkumu, Googlu a nebo pripadne jinde, kde se da setkat s neuronovymi sitemi atp, protoze stret s kazdodenni realitou prace znacne nadprumerne ohodnoceneho programatora (cti: clovek, co umi spravne dat za sebe casti kodu nalezene na Stack Overflow) by ho mohl poslat primo do blazince.
{‚/Title‘: ‚Témata k maturitní zkoušce z předmětu POS třídy IT4‘, ‚/Author‘: ‚Michael Klečka‘, ‚/Creator‘: ‚Microsoft® Word 2016‘, ‚/CreationDate‘: „D:20181218152141+01’00′“, ‚/ModDate‘: „D:20181218152141+01’00′“, ‚/Producer‘: ‚Microsoft® Word 2016‘}
dj-bobr
Novykrávooo.. tak teď se vše vysvětluje, proč mám posledních deset let pocit, že kvalita všeobecného technického vzdělání mezi mládežníky rok od roku klesá. Baví třeba vůbec dnešní středoškoláky bastlení? (počítám i Arduino!)
Když jsem si text pročítal, projela mnou vlna nostalgie. Komu je zde okolo pětatřiceti a absolvoval třeba SPŠE Ječná, musel se nostalgicky zachvět taky. Tehdy se totiž opravdu _učilo_ a i ty nároky na studentstvo byly o řád až dva vyšší.
– absolvent uměl držet trafopájku a zapájet plošňák, šikovnější včetně SMD, půl třídy i vědělo jak svědí chlorid železitý na prstech,
– absolvent znal výbuch elektrolytického kondenzátoru a věděl, proč se tak děje,
– absolvent znal základní hradla, logické operace, trochu i asm x86,
– absolvent uměl Ohmův zákon včetně jeho reálné aplikace,
– absolvent měl povědomí o HTML, Javascriptu, Javě (sice nic z toho pořádně, ale zhruba měl ponětí),
– absolvent měl, měl-li štěstí na kantora, široké matematické znalosti včetně derivací a pochopení jejich smyslu (na škole zazněla fráze „derivace je laicky řečeno rychlost změny“, což vydá za milion učebnic),
– absolvent tušil, jak funguje soustruh, vrták, pilník, viděl i v chodu obrážečku,
– absolvent měl maturitu ještě stále celkem vydřenou.
Průšvih byl v případě kombinace „dementní učitel“ vs. „žák, co zná věci z praxe a zná je jinak, než se to ve škole učí“. Dělal jsem reparát z elektroniky a nadpoloviční většině komise jsem už předtím dělal antény na 2.4GHz, opravoval mobily či notebooky atd. a ptali se mě, co tam na konci srpna vlastně dělám.
Jinak dobrého kantora poznatky z praxe potěší. Budiž Zem lehká našemu skvělému třídnímu, který se u mé maturity z elektroniky královsky bavil po mém úvodu, kdy na otázku „jak poznáme vysokofrekvenční vedení?“ mě nenapadlo nic lepšího jak „tak, že se výrobce vedení nebojí udávat charakteristickou impedanci či útlum v závislosti na frekvenci“.
Autorovi článku děkuji za trigger těchto nostalgických okamžiků.
xluke79
Je mi 40 a Ječnou jsem si prošel.
A že by v ’98 byla matura sranda, to ani náhodou.
Na FELu jsme ale pak byli s elektrikou v pohodě, na druhou stranu s matikou a fyzikou pěkně v řiti. A co si budeme povídat, ty jsou první dva roky nejdůležitělší a kreditově nejvíc hodnocený.
Hanes
No jo, ale ona ta matika a fyzika (zdravím prof. Kulhánka) byla před změnou studijních programů (cca 2007?) na FELu úplně jinej brutus než dnes. Ječná byla fakt dobrá elektro-adresa.
Wildcat
Ono to s tou matikou na to neboli bohvieko ani absolventi gymnazii. Na prvej prednaske z mat. analyzy prednasajuci povedal: Zopakujeme si trocha stredoskolsku matematiku. A zhrnul ju do pol hodiny…a to bolo v polovici 80. rokov.
Wildcat
Vacsinu hore popisaneho som vedel ako absolvent gymnazia. Teda, az na HTML, Javu, etc. Tie akosi este neexistovali. A z toho isteho dovodu som neopravoval mobily a notebooky :-P
V srpnu jsem byl požádán o připravení devatenáctiletého kluka na přijímací pohovor do zaměstnání. Absolvent školy elektro + EZS/EPS a IT. Absolventi navíc do života dostali par.5 vyhl.50. Kamarádka, která mne o to požádala, správně tušila, že neni všechno, co se třpytí. Měl jsem na to měsíc. 10 dní jsem ho vzal jako podržtašku na výměnu řídícího systému pro TZB a zbytek u kompu. AutoCAD, Boole algebra, točivé a netočivé stroje, algoritmy pro řízení TZB, elektromechanické obvody, obchodní korespondence, nabídky a poptávky.
Nadprůměrně inteligentní kluk se zájmem o obor.
Suma zjištění:
– Při dotazu na kvalitu výuky o PC jsem byl oslněn leskem kartičky, která tvrdila, že držitel je PC guru. I zeptal jsem se, co to je kontingenční tabulka a následně jsem mu doporučil, aby už tu kartičku za žádných okolností nikde neukazoval.
– Absolvent elektrotechnického oboru neumí číst liniová schemata a a neorientuje se v MaR.
– Absolvent elektrotechnického oboru není schopen vytvořit samodržící obvod.
– Týž absolvent nezná různé způsoby zapojení třífázového asynchronního motoru a neví, jak u něj otočit směr rotace, dtto u jednofázového. Nedivil bych se, že nedá dahlander, ale Y/D, YY/D, Y/DD by teda kurva mohl.
– Absolutní neznalost kreslících programů typu CAD
– Absolutní neznalost typů teplných a tlakových senzorů a jejich možností.
– Absolventi el. oboru neumí spočítat transformátor a neví, jaký typ a příkon zvolit.
– Neznají rozdíl v použití reléového a triakového ovládacího výstupu
– Neví, co jsou to vyšší harmonické a proč dojde k zahlcení parazitními VF.
A spousta a spousta dalšího.
Alespoň, že to byl kluk z venkova a tedy manuálně zručný, takže na konci praxe už byl schopen měnit regulátory v TZB a přepojovat je.
Paradoxem je, že ZA MĚSÍC většinu zmíněného a nezmíněného, alespoň v základech, dohnal, chyba tedy musí být v té škole. Do toho zaměstnání ho vzali, instaluje a bude programovat zabezpečovačku.
Co ho tři roky na tom učňáku učili a jak mohl odmaturovat chvalitebně, nechápu.
Aris
Yanku, nehoupeš nás trochu?
Vím, že je v poslední době v módě nadávat na upadající úroveň školství.
Ale že by absolvent s vyhláškou neznal schéma hvezda/trojúhelník, nebo že nezapojil dvouotáčkovy motor, to se mi vážně nezdá. Ani neznalost triakového ovládání nepůsobí věrohodně.
Jestli je to ovšem pravda, tak co tam sakra dělali 4 roky?
Ani za prase neznal. Mne ovšem nejvíc dostaly ty problémy s elektromechanikou. Klasický START/STOP okruh se samodržem ani ťuk. Jak zapojit zpožďovací relé, natož pak impusní, ani náhodou. Jediné, co ho jakž takž naučili, byly logické obvody. AND, OR, XOR a podobně. Bohužel mu tyto znalosti nedokázali promítnout d reléové logiry silových obvodů.
BonfireCZ
Ja jsem treba na prumyslovce 4 roky lil a kalil. A nelituju toho. 50tku jsem taky mel, vsechny tyhle veci jsme probirali jak teoreticky tak prakticky na dilnach, clovek to vsechno vstrebal, a jakoukoliv vec z tveho seznamu jsem schopen (a jsem presvedcen ze i mi spoluzaci co tam byli se mnou) se naucit a prakticky pouzivat. Kdyz clovek neni kreten tak nema problem. Kdo problem ma, tak se takove veci holt musi nabiflovat a pak si je nazpamet pamatuje i po opusteni skoly, coz treba muj priklad neni.
Pri cteni clanku jako souhlasim, protoze ty naroky byly i tehdy na nas docela male (maturita v 2008). Ale treba takovou cestinu jde videt ze se autor clanku ucil sam, protoze je to hruza cist. (Taky nepisu buhvijak spisovne/citelne, ale na urovni komentare, ne clanku).
vasek
Heh, ja si po 25 letech po elektro prumce pamatuju matne, jak vypadala ta budova, kde ji asi najdu, pokud este stoji, ze ten plesatej ucitel (jmeno uz nevim) usinal pri vyuce, ze operak se zapojuje s odporovou zpetkou vazbou (ale nevim uz na ktere nozicky), ze tranzistor je NPN a PNP ale nevim kterej je kterej.
A pv pripade potreby to jsem schopen nastudovat do pouzitelneho stavu behem odpoledne.
Nejvetsi prinos, co davaji skoly je, kdyz nauci se ucit a nauci sebekzni, ze zkratka ten protokol z mereni muzi byt v utery odevzdanej, jinak pruser. Ucim se cely zivot.
semancko
25rokov po maturite by som uz s triakovym ovladanim mal problem, musel by som si to nastudovat. Ale tie schemy ma prekvapili, to je vazny nedostatok lebo bez toho sa nepohnem.
Wildcat
Ked uz hovorime o schemach: Ked som zacal robit sucasnu pracu, schemy ma naozaj prekvapili. Kontakt vyzera ako kondenzator a vstupny ci vystupny modul ma nakreslene aj skrutky…
semancko
Ine zvyklosti alebo nejaka odborova specialita? Radsej som studoval nemecke schemy od strojov ako teraz tie francuzske ale maju to chlapci urobene celkom dobre a ma to hlavu a patu. Iba je to ine.
servisdok
Evropa vždycky měla nám bližší pravidla, DIN normy nám byly jako Evropanům vždycky bližší. A československý kreslení vlastně z německého vycházelo, co si budem povídat.
Zpočátku, někdy mezi 11-13 rokem, když jsem se začal dostávat k zámořským schématům, byl trochu problém s americkým a následně japonským kreslením/značením/kódováním hodnot. Zvyknout si na americký/japonský kreslení součástek i značení hodnot chvilku trvalo. Jacky, cinche, Cannon atd. jakbysmet.
Wildcat
Ale nie, bezne americke a japonske elektronicke schemy mi problem nikdy nerobili. Konieckoncov, cely profesionalny zivot som pracoval hlavne s americkymi a japonskymi vyrobkami. Lenze teraz som sa dostal k priemyslovej automatizacii a tam je to uplne ine. Toto je napriklad spustac motora s moznostou zmeny smeru otacania a s nadprudovou ochranou. A schemy PLC vyzeraju podobne. https://epub1.rockwellautomation.com/images/web-proof-large/GL/40985.gif
servisdok
Tak jasně, jsi mladší a měl jsi k tomu daleko lepší přístup, než moje generace.
První echt japonské a americké přístroje, československému červu finančně dostupné tak, že rok žral suchej chleba, dřel a šetřil, se sem začaly pravidelně dovážet někdy v pětašedesátém. Průmyslová elektronika do důležitých odvětví možná o fous dřív. Tenkrát se ještě k přístrojům povinně přikládala schémata, no čuměli jsme na to, jak trubky. Možná, že vysokoškolácí z VUT na tom byli s přístupem přes vědecký knihovny líp, ale my červi jsme k tomu přístup neměli a stejně to všecko mělo nejmíň rok-dva zpoždění.
Wildcat
No, ono co sa tyka domacej elektroniky tyka, ja som tiez z generacie snivajucej pred Tuzexom. Na druhej strane, na intraku sa dost kolegov podivovalo ze moj B115 hra lepsie ako ich JVC-KD-V11…
servisdok
Nějakou chvíli jsem se po převratu, pár let motal okolo výroby-kompletace a instalace MaR, kde se tenkrát převážně používaly Bernecker&Rainery a frekvenční měniče Yaskawa. To první vždy v pohodě, je to Evropa, ale Japonec nakonec, to byly dost orloje, ale spolehlivý. Tenkrát do toho dávali powerblocky i kondy Matsushita, takže ve vyšších teplotách se vysíralo jen jejich řízení, výkon skoro nikdy. Dokonalá dokumentace, ale chtělo to chvíli zvyku na jejich systém a hlavně koncepci. Japonští konstruktéři uvažují trochu jinak, než Evropa.
Neviem ako u vás v ČR ale u nás sa nepoužíva slovné spojenie „vyššie harmonické“ ale správne je harmonické zložky – ale to len taký detail, aby reč nestála.
servisdok
Já za „vyšší harmoniky“ považoval všechno nad druhou :D S tím nás ve škole podusili taky – naladit oscilátor násobiče s krystalem, třeba na jeho sedmou harmoniku :D
jbem
Autorovi se dá věřit, že výuka na jeho škole stála za hovno (nebo na to dlabal), protože nacpat na jednu dvě stránky textu asi čtyřicet odstavců je kumšt. Na mé střední škole stála výuka češtiny za hovno, tedy 90% času i důležitosti se přikládalo literatuře. Napsat mail bez chyb jako kráva je pro většinu odmaturovaných do teď oříšek.
Metete Utelete
Boha jeho, literaturu mi ani nepřipomínejte :). Nejzbytečnější předmět na škole a přesně jak uvádíte, dávalo se mu 90 % významu. Diktáty já měl dycky perfektní, (dneska už je to horší, zejména vlivem překlepů), slohem jsem se pak asi 10 let živil, ale při maturitě se 20 minut dohadovali, jestli mě nechají projít, nebo ne, protože z literatury jsem věděl fakt úplný hovno (baba, co nás učila, tlačila na to, že já v tomto vesmíru a čase nemůžu projít, pokud v něm bude figurovat i ona – no, prošel jsem za 4 a jí to vydrželo taky ještě aspoň 10 let, budiž jí země těžká).
Jinak autorovi článku děkuju, hezky jsem si zavpomínal, měli jsme to se zbytečností našeho ústavu podobné. Výjimkou byla jedna profesorka, kterou jsme měli na matiku a programování (té budiž země co nejlehčí), byla sice vostrá jak Moruga, ale naučit dovedla a k něčemu to člověku i bylo. Já se na tom naučil slušně základy programování a pak už jsem se rozjel sám, bohužel chyběl styk s něčím, v čem by se smysluplně programovat dalo (Pascal, hehe ;), takže jsem se tím nakonec neživil, ale sem tam si něco zajímavého uskriptím i dnes. Vrcholem mé programátorské činnosti byl bohužel jen obyčejný peněžní deník pro tehdy podnikající osobu blízkou, kde se daly dělat v čase docela zajímavé fišpuntálie :) (na rozdíl od toho papírového).
Jihocech Honza
Mě literatura nevadila, ale bylo jí pravda zbytečně moc. Aspoň malinko jsem je „potrollil“, když jsem čtenářský deník zaplnil svými oblíbenými knížkami o II. světové válce.
Lachim
Jako literatura na prumyslovce me srala strasne moc, ale porad jsem videl svetlo na konci tunelu – jednou se musi dojit k tomu 20. stoleti, ze ktereho jsem precetl prakticky vsechno, o cem se pak „ucilo“ a mnohem vic. No, ani hovno – precist kompletniho Remarqua jest studentovi zcela k prdu, dulezite je umet pojmenovat styly a ja uz fakt nevim co, no zkratka prepsat do pisemky prislusny odstavec z ucebnice. Jebat to vsechno, byl jsem vsech zaskolaku kral a po mautrite jsem si rek, ze nelituju jedineho dne, ktery jsem misto sezeni v zatuchle tride prozevlil venku :)
JASAN
Znalost literatury pomáhá lidem pochopit fóry a vůbec všelijaké jazykové obraty či kulturní klišé. Samozřejmě je nahovno rozsuzovat ve třeťáku (nebo kdy se to bralo) na gymplu mladočechy a staročechy, ale ena druhou stranu je docela fajn si přečíst si vedle sfifáren Komenskýho, Šrámka, Herrmana, Kische, Kafku a Dekameron. Vzdělání spočívá v tom, že prostě vítě kam sáhnout. Jestli to dneska nahrazuje gůgl to nevím, každopádně když někde třeba zahlásíte nějakou notoricky známou hlášku ze švejka a někdo se chytí, tak máte alespoň trochu šanci že s tím člověkem najdete alespoň nějakého společného kuturního jmenovatele. Dávat do gůglu fór, který jste právě slyšeli, pak si naštudovat kontext a po 5ti minutách se zasmát jaksi podle mě není ono.
deacon
Pointa literatury je v tom, aby se harantum znechutilo cteni :) (a je vhodne upozornit vnimave jedince, ze existuji dulezita dila, jez by bylo vhodne znat) Bez ni by byla cestina tak na jednu hodinu tydne.
JASAN
Asi záleží na štěstí a na učiteli. Už na základnce jsem si chodil do knihovny pro knížky co mě zaujaly úryvkem v čítance. Na gymplu jsme měli musím říct jednu dobu pěknou piču a to jsem četl převážně sci-fi, ale pak jsem měli dobrou úču a už jsem zase chodil do knihovny pro knížky z čítanky.
A co se týče těch děl co „by bylo vhodné znát“ – ona je to většinou a velmi dobrá a čtivá literatura – páč jinak by se ztratila ve víru dějin, takže tam je to 2 mouchy jednou ranou – znáte klasiku a rozhodně se u toho nenudíte.
Apropo třeba jedna z knih co sice je známá ale nikdo jí moc nečet je „U snědeného krámu“. Vzpoměl jsem si na ní zrovna když jsem někde ve vedlejší diskusi četl od tý gréty ten jízlivej komentář jak dřív bylo líp. Znalost dobových reálií a vůbec historického praktického života skrzevá literaturu taky není podle mě úplně neužitečná věc.
zarniwup
Hm, nám na střední řekli, že gramatiku máme umět ze základky.
Childeater
Kondensátor.
Není Vaším dědečkem jistý OC?!… :-))
Jinak gratuluji k ČVUT a přeji hodně úspěchů při studiu. Občas mladé absolventy strojní fakulty potkávám a většinou to jsou šikovní mládenci. Je to jako se vším; jste dobrej v tom, co Vás baví.
@childeater
sis nikdy misto dědy/babičky nepsal vomluvenku a nechtěls by to vypadalo že ji fakt naspali voni????? :O :D ;D ;D podle mýho násoru se míra dělá starší než jakoby dovopravdy je by zmát pronásledovatele ale ppššššššššššššš :O :O :D :D ;D ;D
@childeater
btw v těch odevzdanejch zdrojáčcích hele je několik konzolovejch aplikací nóó ale jenom jakoby jedna konsolová :D :D ;D ;D
vasek
Nebudu souhlasit s plenem zakyslych dedku, podle me je to naopak na prumku velice slusny zaber a je to rozhodne lepsi, nez co jsem na elektro prumce dostal ja v roce 90-94.
Ucelem tohoto typu skoly je seznamit zaka s tim, ze dany obor/vec vubec existuje a jak se pokudmozno nezabit.
Coz je obecne ukolem skol – ukazat cestu, dat moznosti.
Zbytek si kazdy dostuduje sam dle sveho zajmu a zamereni.
HVLS
Problém střední školy je ten, že se tam přistupuje, ve valné většině, ke všem stejně. Tedy i kluk, co si plete v angličtině slovíčka „church“ a „Churchill“ z ní nakonec odmaturuje. Na hodinách se snad kromě jazyků (alespoň u nás) moc nerozlišovalo, kdo je na jaké úrovni, což je škoda. Mohla mi ta střední dát i trochu víc. Mě v té době hodně bavila grafika. Nebýt toho, že jsem se tomu věnoval mimo školu bych asi uměl hovno. A tak to je dneska na škole asi se všemi předměty. Buď tě to baví, zajímáš se o to víc než 2x 45 minut týdně a rozvíjíš základ, který ti ta škola dá nebo to máš na párku, znáš základy, ale netušíš vůbec jak to funguje.
Jihocech Honza
Asi tak. Třeba covídek povede rodiče k zamyšlení, jestli tento způsob vzdělávání je opravdu to pravé ořechové a jestli by se to nedalo dělat jinak a lépe. Třeba učit méně, aby děti uměli více, a dát větší prostor tomu, co je zajímá. Koneckonců i pro učitele je příjemnější a zábavnější mít ve třídě 15 nadšenců, než 30 otrávenců.
x-f
No já byl na střední elektro/telco. Měli jsme tam i obor výpočetní techniky. Plýtvali tam časem na takovejch blbostech, jako jak identifikovat model grafické karty podle čísel na gpu atd. Nechápal jsem k čemu to je. Já si uměl složit počítač ještě než jsem na střední šel, zkoušel jsem si občas něco psát už na základce v basicu, později turbopascal atd. Nejspíš mě v praktických věcech okolo počítačů klucí co dělali informatiku za celý ty čtyři roky nepředehnali.
My jsme měli v rámci telekomunikací víc toho elektro. Já se teda od mala zajímal i o elektro, takže narozdíl od ostatních jsem se nemusel např. učit pájet. Musím říct, že i po čtyřech letech to velká část kluků dost ošklivě lepila a jejich práce nevypadala hezky. Když jsme měli poprvé navrhnout plošňák, nakreslit na šmírák, osvítit, vyleptat, tak jsem to jako jediný z celé třídy nakreslil zrcadlově a tudíž mě na rozdíl od ostatních pasoval integrovaný obvod do patice jak má :)
V praktických zkouškách jsem byl také skoro jediný kdo dokázal naprogramovat ústřednu, nebo na analogové releové ústředně doměřit kde je závada a opravit to. Většina kluků to nikdy nedokázala, případně našli závadu náhodou a nedokázali to podle schémat doměřit.
Přesto mě příjdou ty požadavky a stížnosti na absolventy co čtu v diskusi výše přehnané. Prostě mám pocit, že bych toho půlku taky nedal.
Jinak přímo v oboru telekomunikací jsem nikdy nedělal. Vždycky mě to táhlo k počítačům. Ale jsem rád, že jsem na informatiku nešel. Nic bych se tam nenaučil. Takhle jsem si odnesl i něco z toho elektra, ikdyž z toho využiju zlomek a většinu už v hlavě nemám. Když si dneska bastlím arduino, tak musím přemýšlet, vzpomínat a i osvěžit gůglem a to tam mám okolo pár rezistorů, kondenzátorů, tranzistorů…
Nedávno jsem našel nějaký osazený plošňáky co jsem si navrhoval když jsem byl na škole a přes intenzivní zkoumání a vzpomínání jsem netušil k čemu to slouží :)
Nicméně zkušenosti z praxe se se školou nedají srovnat. Za pár měsíců se člověk naučí víc, než za 4 roky ve škole. Znal jsem dobrá ajťáky co jsou vyučení například jako kuchař. A znám výbornýho ajťáka na úrovni senior/L3/architekt, kterej je vyučenej truhlář.
A jindy zas člověk potká informatika s diplomem, kterej je o 10 let starší a znalostma a dovednostma je +- někde kde jsem byl tak po 5 letech praxe.
Tedy ono strašně záleží kde člověk dělá. On ten růst je úplně jinej v outsourcingu a jinej je když se člověk upíchne do interního IT ještě navíc ve firmě, kde na všem šetří a místo technologií hledají cvičený opice na klikání.
Sysop
Prfedevcirem u nas v praci rano na dve hodiny nesel Intranet. Mame tam tri ajtaky. Po hodine a pul cekani uz jsme byl lehce nervozni a sel se zeptat, jak jim to jde a tak. Chlapci byli lehce podrazdeni a jeden povida ‚kurva mame tady hledat chybu, kdyz jsme vsichni jen mechatronici…‘. Doprdele prace, vsichni tri proste se k tomu dostali tak, ze vedeli, jak se strka napajeci kabel do tiskarny a tim padem z nich vedeni udelalo ajtaky, protoze holt v horach nesehnali nikoho jinyho. Kdyz to funguje, hosi maji voraz. Kdyz se neco sere, jsou fpici. Tragedie. Musel jsem oprasit dvacet let stary vedomosti a nejak jsme to dali do kupy.
Nicmene dneska jsem na Hovinkach nebo kde videl clanek srovnani mezd v Cesku a musim konstatovat, ze Praha pri zohledneni horni hranice mezd uz je na nemeckem standardu.
Jan Mrcasik
Jestli ona ta „horní hranice mezd v Praze“ nebudou německé firmy s detašovaným pracovištěm v Práglu, kde dávají německé platy bo diskriminace ;-)
x-f
Ono je to +- všude stejný. Voni za to nemůžou kucí mechatronický. Za to může vedení. Je to prostě o penězích. Maj tam takový lidi, jaký jsou ochotní zaplatit.
Když není ochota investovat do technologií a lidí, tak to vždycky dopadne stejně. Až když dojde k nějakýmu průšvihu, tak najednou peníze jsou.
Ty klucí buď nemaj zájem, nebo jsou na hraně svých schopností.
Vono to v takhle malejch firmách ani moc nejde se něco naučit a dát tomu nějakej koncept. Ani to ty schopnější nijak nepřitahuje taková firma. Prostě je na to malá.
Vím že to slovo není populární, ale pro ty malý firmy je vhodnější outsourcing, případně si nechat menší počet lidí na ty běžný věci.
To interní IT se vždycky nechá vmanévrovat do sekání kostů a jdou v tom vedení na ruku. Není tam nikdo kdo by měl v zájmu tlačit investice.
Někdy ta synergie vedení co chce všechno ultra levný a zaměstnanců, kteří na to zcela přistoupili zajde fakt daleko. Viděl jsem firmu kde chtěli Macy, ale protože je to drahé, tak interní IT stavělo počítače z běžných komponent a instalovali cracknutý MACOSX, nebo firmu kde jako servery měli staré vyřazené PCčka stará 10-17 let atd. Jaké kreativní přístupy mají k licenčním podmínkám, zálohování atd. netřeba zdůrazňovat.
Od takových ruce pryč. Je to zkažené prostředí. Vedení si každé 3 roky mění svoje Lexusy, Audiny atd., ale když chce IT pár set tisíc na sanaci katastrofálního stavu, tak peníze nejsou. Hlavně že pan majitel má doma sbírku Bentley a v kapse Veru.
To je celkem běžnej stav. Co se týče HW, jako dobře zrepasovanej HW i po 15 letech slouží naprosto bez problémů.
Eště horší sou sítě, firma s obratem desítky, i stovky milionů a mašiny i kancly po zánovních halách popropojovaný nadivoko kdejakejma plastovejma krabičkama.
x-f
Tak PC prostě není server. A to že funguje je dobře, ovšem problém nastává, když fungovat přestane. Není na to podpora, nedaj se sehnat komponenty. Nedá se to rychle zprovoznit.
Běžně se to dělá tak, že se nakoupí HW a s podporou o výrobce. Ono to ani jinak nejde, protože prostě ve značkovým serveru něco odejde, tak se to nikde jinde sehnat nedá. To není jako desktop, kde se koupí jiná deska v krámu a vona tam pasuje. Zvedne se telefon, zavolá se do Dellu/HP atd. a za 4 hodiny přijede komponenta a vymění se. Když se to staví redundantně, tak taková závada ani neznamená výpadek. Výrobce běžně drží podporu aspoň 5 let. Samozřejmě to něco stojí. Jakmile je to end of life, tak se infrastruktura obnovuje.
Dělá to tak každý, kdo to myslí vážně.
Deset béžovejch desktopů ve skladu na polici prostě není serverovna :)
Přijít do takový firmy na pohovor, tak jim hezky poděkuju a jdu pryč.
Doufam, ze si autor clanku dokaze najit praci nekde ve vyzkumu, Googlu a nebo pripadne jinde, kde se da setkat s neuronovymi sitemi atp, protoze stret s kazdodenni realitou prace znacne nadprumerne ohodnoceneho programatora (cti: clovek, co umi spravne dat za sebe casti kodu nalezene na Stack Overflow) by ho mohl poslat primo do blazince.
Jsou ty präsentace skutečně zcela anonymizované?
zdravíme autora maturitních votázek pana klečku :D :D :D :D ;D ;D
Novykrávooo.. tak teď se vše vysvětluje, proč mám posledních deset let pocit, že kvalita všeobecného technického vzdělání mezi mládežníky rok od roku klesá. Baví třeba vůbec dnešní středoškoláky bastlení? (počítám i Arduino!)
Když jsem si text pročítal, projela mnou vlna nostalgie. Komu je zde okolo pětatřiceti a absolvoval třeba SPŠE Ječná, musel se nostalgicky zachvět taky. Tehdy se totiž opravdu _učilo_ a i ty nároky na studentstvo byly o řád až dva vyšší.
– absolvent uměl držet trafopájku a zapájet plošňák, šikovnější včetně SMD, půl třídy i vědělo jak svědí chlorid železitý na prstech,
– absolvent znal výbuch elektrolytického kondenzátoru a věděl, proč se tak děje,
– absolvent znal základní hradla, logické operace, trochu i asm x86,
– absolvent uměl Ohmův zákon včetně jeho reálné aplikace,
– absolvent měl povědomí o HTML, Javascriptu, Javě (sice nic z toho pořádně, ale zhruba měl ponětí),
– absolvent měl, měl-li štěstí na kantora, široké matematické znalosti včetně derivací a pochopení jejich smyslu (na škole zazněla fráze „derivace je laicky řečeno rychlost změny“, což vydá za milion učebnic),
– absolvent tušil, jak funguje soustruh, vrták, pilník, viděl i v chodu obrážečku,
– absolvent měl maturitu ještě stále celkem vydřenou.
Průšvih byl v případě kombinace „dementní učitel“ vs. „žák, co zná věci z praxe a zná je jinak, než se to ve škole učí“. Dělal jsem reparát z elektroniky a nadpoloviční většině komise jsem už předtím dělal antény na 2.4GHz, opravoval mobily či notebooky atd. a ptali se mě, co tam na konci srpna vlastně dělám.
Jinak dobrého kantora poznatky z praxe potěší. Budiž Zem lehká našemu skvělému třídnímu, který se u mé maturity z elektroniky královsky bavil po mém úvodu, kdy na otázku „jak poznáme vysokofrekvenční vedení?“ mě nenapadlo nic lepšího jak „tak, že se výrobce vedení nebojí udávat charakteristickou impedanci či útlum v závislosti na frekvenci“.
Autorovi článku děkuji za trigger těchto nostalgických okamžiků.
Je mi 40 a Ječnou jsem si prošel.
A že by v ’98 byla matura sranda, to ani náhodou.
Na FELu jsme ale pak byli s elektrikou v pohodě, na druhou stranu s matikou a fyzikou pěkně v řiti. A co si budeme povídat, ty jsou první dva roky nejdůležitělší a kreditově nejvíc hodnocený.
No jo, ale ona ta matika a fyzika (zdravím prof. Kulhánka) byla před změnou studijních programů (cca 2007?) na FELu úplně jinej brutus než dnes. Ječná byla fakt dobrá elektro-adresa.
Ono to s tou matikou na to neboli bohvieko ani absolventi gymnazii. Na prvej prednaske z mat. analyzy prednasajuci povedal: Zopakujeme si trocha stredoskolsku matematiku. A zhrnul ju do pol hodiny…a to bolo v polovici 80. rokov.
Vacsinu hore popisaneho som vedel ako absolvent gymnazia. Teda, az na HTML, Javu, etc. Tie akosi este neexistovali. A z toho isteho dovodu som neopravoval mobily a notebooky :-P
V srpnu jsem byl požádán o připravení devatenáctiletého kluka na přijímací pohovor do zaměstnání. Absolvent školy elektro + EZS/EPS a IT. Absolventi navíc do života dostali par.5 vyhl.50. Kamarádka, která mne o to požádala, správně tušila, že neni všechno, co se třpytí. Měl jsem na to měsíc. 10 dní jsem ho vzal jako podržtašku na výměnu řídícího systému pro TZB a zbytek u kompu. AutoCAD, Boole algebra, točivé a netočivé stroje, algoritmy pro řízení TZB, elektromechanické obvody, obchodní korespondence, nabídky a poptávky.
Nadprůměrně inteligentní kluk se zájmem o obor.
Suma zjištění:
– Při dotazu na kvalitu výuky o PC jsem byl oslněn leskem kartičky, která tvrdila, že držitel je PC guru. I zeptal jsem se, co to je kontingenční tabulka a následně jsem mu doporučil, aby už tu kartičku za žádných okolností nikde neukazoval.
– Absolvent elektrotechnického oboru neumí číst liniová schemata a a neorientuje se v MaR.
– Absolvent elektrotechnického oboru není schopen vytvořit samodržící obvod.
– Týž absolvent nezná různé způsoby zapojení třífázového asynchronního motoru a neví, jak u něj otočit směr rotace, dtto u jednofázového. Nedivil bych se, že nedá dahlander, ale Y/D, YY/D, Y/DD by teda kurva mohl.
– Absolutní neznalost kreslících programů typu CAD
– Absolutní neznalost typů teplných a tlakových senzorů a jejich možností.
– Absolventi el. oboru neumí spočítat transformátor a neví, jaký typ a příkon zvolit.
– Neznají rozdíl v použití reléového a triakového ovládacího výstupu
– Neví, co jsou to vyšší harmonické a proč dojde k zahlcení parazitními VF.
A spousta a spousta dalšího.
Alespoň, že to byl kluk z venkova a tedy manuálně zručný, takže na konci praxe už byl schopen měnit regulátory v TZB a přepojovat je.
Paradoxem je, že ZA MĚSÍC většinu zmíněného a nezmíněného, alespoň v základech, dohnal, chyba tedy musí být v té škole. Do toho zaměstnání ho vzali, instaluje a bude programovat zabezpečovačku.
Co ho tři roky na tom učňáku učili a jak mohl odmaturovat chvalitebně, nechápu.
Yanku, nehoupeš nás trochu?
Vím, že je v poslední době v módě nadávat na upadající úroveň školství.
Ale že by absolvent s vyhláškou neznal schéma hvezda/trojúhelník, nebo že nezapojil dvouotáčkovy motor, to se mi vážně nezdá. Ani neznalost triakového ovládání nepůsobí věrohodně.
Jestli je to ovšem pravda, tak co tam sakra dělali 4 roky?
Ani za prase neznal. Mne ovšem nejvíc dostaly ty problémy s elektromechanikou. Klasický START/STOP okruh se samodržem ani ťuk. Jak zapojit zpožďovací relé, natož pak impusní, ani náhodou. Jediné, co ho jakž takž naučili, byly logické obvody. AND, OR, XOR a podobně. Bohužel mu tyto znalosti nedokázali promítnout d reléové logiry silových obvodů.
Ja jsem treba na prumyslovce 4 roky lil a kalil. A nelituju toho. 50tku jsem taky mel, vsechny tyhle veci jsme probirali jak teoreticky tak prakticky na dilnach, clovek to vsechno vstrebal, a jakoukoliv vec z tveho seznamu jsem schopen (a jsem presvedcen ze i mi spoluzaci co tam byli se mnou) se naucit a prakticky pouzivat. Kdyz clovek neni kreten tak nema problem. Kdo problem ma, tak se takove veci holt musi nabiflovat a pak si je nazpamet pamatuje i po opusteni skoly, coz treba muj priklad neni.
Pri cteni clanku jako souhlasim, protoze ty naroky byly i tehdy na nas docela male (maturita v 2008). Ale treba takovou cestinu jde videt ze se autor clanku ucil sam, protoze je to hruza cist. (Taky nepisu buhvijak spisovne/citelne, ale na urovni komentare, ne clanku).
Heh, ja si po 25 letech po elektro prumce pamatuju matne, jak vypadala ta budova, kde ji asi najdu, pokud este stoji, ze ten plesatej ucitel (jmeno uz nevim) usinal pri vyuce, ze operak se zapojuje s odporovou zpetkou vazbou (ale nevim uz na ktere nozicky), ze tranzistor je NPN a PNP ale nevim kterej je kterej.
A pv pripade potreby to jsem schopen nastudovat do pouzitelneho stavu behem odpoledne.
Nejvetsi prinos, co davaji skoly je, kdyz nauci se ucit a nauci sebekzni, ze zkratka ten protokol z mereni muzi byt v utery odevzdanej, jinak pruser. Ucim se cely zivot.
25rokov po maturite by som uz s triakovym ovladanim mal problem, musel by som si to nastudovat. Ale tie schemy ma prekvapili, to je vazny nedostatok lebo bez toho sa nepohnem.
Ked uz hovorime o schemach: Ked som zacal robit sucasnu pracu, schemy ma naozaj prekvapili. Kontakt vyzera ako kondenzator a vstupny ci vystupny modul ma nakreslene aj skrutky…
Ine zvyklosti alebo nejaka odborova specialita? Radsej som studoval nemecke schemy od strojov ako teraz tie francuzske ale maju to chlapci urobene celkom dobre a ma to hlavu a patu. Iba je to ine.
Evropa vždycky měla nám bližší pravidla, DIN normy nám byly jako Evropanům vždycky bližší. A československý kreslení vlastně z německého vycházelo, co si budem povídat.
Zpočátku, někdy mezi 11-13 rokem, když jsem se začal dostávat k zámořským schématům, byl trochu problém s americkým a následně japonským kreslením/značením/kódováním hodnot. Zvyknout si na americký/japonský kreslení součástek i značení hodnot chvilku trvalo. Jacky, cinche, Cannon atd. jakbysmet.
Ale nie, bezne americke a japonske elektronicke schemy mi problem nikdy nerobili. Konieckoncov, cely profesionalny zivot som pracoval hlavne s americkymi a japonskymi vyrobkami. Lenze teraz som sa dostal k priemyslovej automatizacii a tam je to uplne ine. Toto je napriklad spustac motora s moznostou zmeny smeru otacania a s nadprudovou ochranou. A schemy PLC vyzeraju podobne.
https://epub1.rockwellautomation.com/images/web-proof-large/GL/40985.gif
Tak jasně, jsi mladší a měl jsi k tomu daleko lepší přístup, než moje generace.
První echt japonské a americké přístroje, československému červu finančně dostupné tak, že rok žral suchej chleba, dřel a šetřil, se sem začaly pravidelně dovážet někdy v pětašedesátém. Průmyslová elektronika do důležitých odvětví možná o fous dřív. Tenkrát se ještě k přístrojům povinně přikládala schémata, no čuměli jsme na to, jak trubky. Možná, že vysokoškolácí z VUT na tom byli s přístupem přes vědecký knihovny líp, ale my červi jsme k tomu přístup neměli a stejně to všecko mělo nejmíň rok-dva zpoždění.
No, ono co sa tyka domacej elektroniky tyka, ja som tiez z generacie snivajucej pred Tuzexom. Na druhej strane, na intraku sa dost kolegov podivovalo ze moj B115 hra lepsie ako ich JVC-KD-V11…
Nějakou chvíli jsem se po převratu, pár let motal okolo výroby-kompletace a instalace MaR, kde se tenkrát převážně používaly Bernecker&Rainery a frekvenční měniče Yaskawa. To první vždy v pohodě, je to Evropa, ale Japonec nakonec, to byly dost orloje, ale spolehlivý. Tenkrát do toho dávali powerblocky i kondy Matsushita, takže ve vyšších teplotách se vysíralo jen jejich řízení, výkon skoro nikdy. Dokonalá dokumentace, ale chtělo to chvíli zvyku na jejich systém a hlavně koncepci. Japonští konstruktéři uvažují trochu jinak, než Evropa.
S rozhlasama AUA 4710 apod. si náhodou nedělal?
Neviem ako u vás v ČR ale u nás sa nepoužíva slovné spojenie „vyššie harmonické“ ale správne je harmonické zložky – ale to len taký detail, aby reč nestála.
Já za „vyšší harmoniky“ považoval všechno nad druhou :D S tím nás ve škole podusili taky – naladit oscilátor násobiče s krystalem, třeba na jeho sedmou harmoniku :D
Autorovi se dá věřit, že výuka na jeho škole stála za hovno (nebo na to dlabal), protože nacpat na jednu dvě stránky textu asi čtyřicet odstavců je kumšt. Na mé střední škole stála výuka češtiny za hovno, tedy 90% času i důležitosti se přikládalo literatuře. Napsat mail bez chyb jako kráva je pro většinu odmaturovaných do teď oříšek.
Boha jeho, literaturu mi ani nepřipomínejte :). Nejzbytečnější předmět na škole a přesně jak uvádíte, dávalo se mu 90 % významu. Diktáty já měl dycky perfektní, (dneska už je to horší, zejména vlivem překlepů), slohem jsem se pak asi 10 let živil, ale při maturitě se 20 minut dohadovali, jestli mě nechají projít, nebo ne, protože z literatury jsem věděl fakt úplný hovno (baba, co nás učila, tlačila na to, že já v tomto vesmíru a čase nemůžu projít, pokud v něm bude figurovat i ona – no, prošel jsem za 4 a jí to vydrželo taky ještě aspoň 10 let, budiž jí země těžká).
Jinak autorovi článku děkuju, hezky jsem si zavpomínal, měli jsme to se zbytečností našeho ústavu podobné. Výjimkou byla jedna profesorka, kterou jsme měli na matiku a programování (té budiž země co nejlehčí), byla sice vostrá jak Moruga, ale naučit dovedla a k něčemu to člověku i bylo. Já se na tom naučil slušně základy programování a pak už jsem se rozjel sám, bohužel chyběl styk s něčím, v čem by se smysluplně programovat dalo (Pascal, hehe ;), takže jsem se tím nakonec neživil, ale sem tam si něco zajímavého uskriptím i dnes. Vrcholem mé programátorské činnosti byl bohužel jen obyčejný peněžní deník pro tehdy podnikající osobu blízkou, kde se daly dělat v čase docela zajímavé fišpuntálie :) (na rozdíl od toho papírového).
Mě literatura nevadila, ale bylo jí pravda zbytečně moc. Aspoň malinko jsem je „potrollil“, když jsem čtenářský deník zaplnil svými oblíbenými knížkami o II. světové válce.
Jako literatura na prumyslovce me srala strasne moc, ale porad jsem videl svetlo na konci tunelu – jednou se musi dojit k tomu 20. stoleti, ze ktereho jsem precetl prakticky vsechno, o cem se pak „ucilo“ a mnohem vic. No, ani hovno – precist kompletniho Remarqua jest studentovi zcela k prdu, dulezite je umet pojmenovat styly a ja uz fakt nevim co, no zkratka prepsat do pisemky prislusny odstavec z ucebnice. Jebat to vsechno, byl jsem vsech zaskolaku kral a po mautrite jsem si rek, ze nelituju jedineho dne, ktery jsem misto sezeni v zatuchle tride prozevlil venku :)
Znalost literatury pomáhá lidem pochopit fóry a vůbec všelijaké jazykové obraty či kulturní klišé. Samozřejmě je nahovno rozsuzovat ve třeťáku (nebo kdy se to bralo) na gymplu mladočechy a staročechy, ale ena druhou stranu je docela fajn si přečíst si vedle sfifáren Komenskýho, Šrámka, Herrmana, Kische, Kafku a Dekameron. Vzdělání spočívá v tom, že prostě vítě kam sáhnout. Jestli to dneska nahrazuje gůgl to nevím, každopádně když někde třeba zahlásíte nějakou notoricky známou hlášku ze švejka a někdo se chytí, tak máte alespoň trochu šanci že s tím člověkem najdete alespoň nějakého společného kuturního jmenovatele. Dávat do gůglu fór, který jste právě slyšeli, pak si naštudovat kontext a po 5ti minutách se zasmát jaksi podle mě není ono.
Pointa literatury je v tom, aby se harantum znechutilo cteni :) (a je vhodne upozornit vnimave jedince, ze existuji dulezita dila, jez by bylo vhodne znat) Bez ni by byla cestina tak na jednu hodinu tydne.
Asi záleží na štěstí a na učiteli. Už na základnce jsem si chodil do knihovny pro knížky co mě zaujaly úryvkem v čítance. Na gymplu jsme měli musím říct jednu dobu pěknou piču a to jsem četl převážně sci-fi, ale pak jsem měli dobrou úču a už jsem zase chodil do knihovny pro knížky z čítanky.
A co se týče těch děl co „by bylo vhodné znát“ – ona je to většinou a velmi dobrá a čtivá literatura – páč jinak by se ztratila ve víru dějin, takže tam je to 2 mouchy jednou ranou – znáte klasiku a rozhodně se u toho nenudíte.
Apropo třeba jedna z knih co sice je známá ale nikdo jí moc nečet je „U snědeného krámu“. Vzpoměl jsem si na ní zrovna když jsem někde ve vedlejší diskusi četl od tý gréty ten jízlivej komentář jak dřív bylo líp. Znalost dobových reálií a vůbec historického praktického života skrzevá literaturu taky není podle mě úplně neužitečná věc.
Hm, nám na střední řekli, že gramatiku máme umět ze základky.
Kondensátor.
Není Vaším dědečkem jistý OC?!… :-))
Jinak gratuluji k ČVUT a přeji hodně úspěchů při studiu. Občas mladé absolventy strojní fakulty potkávám a většinou to jsou šikovní mládenci. Je to jako se vším; jste dobrej v tom, co Vás baví.
Něco se Vám nesdá?
@childeater
sis nikdy misto dědy/babičky nepsal vomluvenku a nechtěls by to vypadalo že ji fakt naspali voni????? :O :D ;D ;D podle mýho násoru se míra dělá starší než jakoby dovopravdy je by zmát pronásledovatele ale ppššššššššššššš :O :O :D :D ;D ;D
@childeater
btw v těch odevzdanejch zdrojáčcích hele je několik konzolovejch aplikací nóó ale jenom jakoby jedna konsolová :D :D ;D ;D
Nebudu souhlasit s plenem zakyslych dedku, podle me je to naopak na prumku velice slusny zaber a je to rozhodne lepsi, nez co jsem na elektro prumce dostal ja v roce 90-94.
Ucelem tohoto typu skoly je seznamit zaka s tim, ze dany obor/vec vubec existuje a jak se pokudmozno nezabit.
Coz je obecne ukolem skol – ukazat cestu, dat moznosti.
Zbytek si kazdy dostuduje sam dle sveho zajmu a zamereni.
Problém střední školy je ten, že se tam přistupuje, ve valné většině, ke všem stejně. Tedy i kluk, co si plete v angličtině slovíčka „church“ a „Churchill“ z ní nakonec odmaturuje. Na hodinách se snad kromě jazyků (alespoň u nás) moc nerozlišovalo, kdo je na jaké úrovni, což je škoda. Mohla mi ta střední dát i trochu víc. Mě v té době hodně bavila grafika. Nebýt toho, že jsem se tomu věnoval mimo školu bych asi uměl hovno. A tak to je dneska na škole asi se všemi předměty. Buď tě to baví, zajímáš se o to víc než 2x 45 minut týdně a rozvíjíš základ, který ti ta škola dá nebo to máš na párku, znáš základy, ale netušíš vůbec jak to funguje.
Asi tak. Třeba covídek povede rodiče k zamyšlení, jestli tento způsob vzdělávání je opravdu to pravé ořechové a jestli by se to nedalo dělat jinak a lépe. Třeba učit méně, aby děti uměli více, a dát větší prostor tomu, co je zajímá. Koneckonců i pro učitele je příjemnější a zábavnější mít ve třídě 15 nadšenců, než 30 otrávenců.
No já byl na střední elektro/telco. Měli jsme tam i obor výpočetní techniky. Plýtvali tam časem na takovejch blbostech, jako jak identifikovat model grafické karty podle čísel na gpu atd. Nechápal jsem k čemu to je. Já si uměl složit počítač ještě než jsem na střední šel, zkoušel jsem si občas něco psát už na základce v basicu, později turbopascal atd. Nejspíš mě v praktických věcech okolo počítačů klucí co dělali informatiku za celý ty čtyři roky nepředehnali.
My jsme měli v rámci telekomunikací víc toho elektro. Já se teda od mala zajímal i o elektro, takže narozdíl od ostatních jsem se nemusel např. učit pájet. Musím říct, že i po čtyřech letech to velká část kluků dost ošklivě lepila a jejich práce nevypadala hezky. Když jsme měli poprvé navrhnout plošňák, nakreslit na šmírák, osvítit, vyleptat, tak jsem to jako jediný z celé třídy nakreslil zrcadlově a tudíž mě na rozdíl od ostatních pasoval integrovaný obvod do patice jak má :)
V praktických zkouškách jsem byl také skoro jediný kdo dokázal naprogramovat ústřednu, nebo na analogové releové ústředně doměřit kde je závada a opravit to. Většina kluků to nikdy nedokázala, případně našli závadu náhodou a nedokázali to podle schémat doměřit.
Přesto mě příjdou ty požadavky a stížnosti na absolventy co čtu v diskusi výše přehnané. Prostě mám pocit, že bych toho půlku taky nedal.
Jinak přímo v oboru telekomunikací jsem nikdy nedělal. Vždycky mě to táhlo k počítačům. Ale jsem rád, že jsem na informatiku nešel. Nic bych se tam nenaučil. Takhle jsem si odnesl i něco z toho elektra, ikdyž z toho využiju zlomek a většinu už v hlavě nemám. Když si dneska bastlím arduino, tak musím přemýšlet, vzpomínat a i osvěžit gůglem a to tam mám okolo pár rezistorů, kondenzátorů, tranzistorů…
Nedávno jsem našel nějaký osazený plošňáky co jsem si navrhoval když jsem byl na škole a přes intenzivní zkoumání a vzpomínání jsem netušil k čemu to slouží :)
Nicméně zkušenosti z praxe se se školou nedají srovnat. Za pár měsíců se člověk naučí víc, než za 4 roky ve škole. Znal jsem dobrá ajťáky co jsou vyučení například jako kuchař. A znám výbornýho ajťáka na úrovni senior/L3/architekt, kterej je vyučenej truhlář.
A jindy zas člověk potká informatika s diplomem, kterej je o 10 let starší a znalostma a dovednostma je +- někde kde jsem byl tak po 5 letech praxe.
Tedy ono strašně záleží kde člověk dělá. On ten růst je úplně jinej v outsourcingu a jinej je když se člověk upíchne do interního IT ještě navíc ve firmě, kde na všem šetří a místo technologií hledají cvičený opice na klikání.
Prfedevcirem u nas v praci rano na dve hodiny nesel Intranet. Mame tam tri ajtaky. Po hodine a pul cekani uz jsme byl lehce nervozni a sel se zeptat, jak jim to jde a tak. Chlapci byli lehce podrazdeni a jeden povida ‚kurva mame tady hledat chybu, kdyz jsme vsichni jen mechatronici…‘. Doprdele prace, vsichni tri proste se k tomu dostali tak, ze vedeli, jak se strka napajeci kabel do tiskarny a tim padem z nich vedeni udelalo ajtaky, protoze holt v horach nesehnali nikoho jinyho. Kdyz to funguje, hosi maji voraz. Kdyz se neco sere, jsou fpici. Tragedie. Musel jsem oprasit dvacet let stary vedomosti a nejak jsme to dali do kupy.
Nicmene dneska jsem na Hovinkach nebo kde videl clanek srovnani mezd v Cesku a musim konstatovat, ze Praha pri zohledneni horni hranice mezd uz je na nemeckem standardu.
Jestli ona ta „horní hranice mezd v Praze“ nebudou německé firmy s detašovaným pracovištěm v Práglu, kde dávají německé platy bo diskriminace ;-)
Ono je to +- všude stejný. Voni za to nemůžou kucí mechatronický. Za to může vedení. Je to prostě o penězích. Maj tam takový lidi, jaký jsou ochotní zaplatit.
Když není ochota investovat do technologií a lidí, tak to vždycky dopadne stejně. Až když dojde k nějakýmu průšvihu, tak najednou peníze jsou.
Ty klucí buď nemaj zájem, nebo jsou na hraně svých schopností.
Vono to v takhle malejch firmách ani moc nejde se něco naučit a dát tomu nějakej koncept. Ani to ty schopnější nijak nepřitahuje taková firma. Prostě je na to malá.
Vím že to slovo není populární, ale pro ty malý firmy je vhodnější outsourcing, případně si nechat menší počet lidí na ty běžný věci.
To interní IT se vždycky nechá vmanévrovat do sekání kostů a jdou v tom vedení na ruku. Není tam nikdo kdo by měl v zájmu tlačit investice.
Někdy ta synergie vedení co chce všechno ultra levný a zaměstnanců, kteří na to zcela přistoupili zajde fakt daleko. Viděl jsem firmu kde chtěli Macy, ale protože je to drahé, tak interní IT stavělo počítače z běžných komponent a instalovali cracknutý MACOSX, nebo firmu kde jako servery měli staré vyřazené PCčka stará 10-17 let atd. Jaké kreativní přístupy mají k licenčním podmínkám, zálohování atd. netřeba zdůrazňovat.
Od takových ruce pryč. Je to zkažené prostředí. Vedení si každé 3 roky mění svoje Lexusy, Audiny atd., ale když chce IT pár set tisíc na sanaci katastrofálního stavu, tak peníze nejsou. Hlavně že pan majitel má doma sbírku Bentley a v kapse Veru.
To je celkem běžnej stav. Co se týče HW, jako dobře zrepasovanej HW i po 15 letech slouží naprosto bez problémů.
Eště horší sou sítě, firma s obratem desítky, i stovky milionů a mašiny i kancly po zánovních halách popropojovaný nadivoko kdejakejma plastovejma krabičkama.
Tak PC prostě není server. A to že funguje je dobře, ovšem problém nastává, když fungovat přestane. Není na to podpora, nedaj se sehnat komponenty. Nedá se to rychle zprovoznit.
Běžně se to dělá tak, že se nakoupí HW a s podporou o výrobce. Ono to ani jinak nejde, protože prostě ve značkovým serveru něco odejde, tak se to nikde jinde sehnat nedá. To není jako desktop, kde se koupí jiná deska v krámu a vona tam pasuje. Zvedne se telefon, zavolá se do Dellu/HP atd. a za 4 hodiny přijede komponenta a vymění se. Když se to staví redundantně, tak taková závada ani neznamená výpadek. Výrobce běžně drží podporu aspoň 5 let. Samozřejmě to něco stojí. Jakmile je to end of life, tak se infrastruktura obnovuje.
Dělá to tak každý, kdo to myslí vážně.
Deset béžovejch desktopů ve skladu na polici prostě není serverovna :)
Přijít do takový firmy na pohovor, tak jim hezky poděkuju a jdu pryč.