Stockholmský syndrom - zpět na článek

Počet komentářů: 96

Přidat komentář
  1. E-mail je nezaručená služba, která nezaručuje, že bude zpráva doručena adresátovi. Takže ho opravdu nelze položit ani uvažovat jako alternativu k datovým schránkám (jakkoli české datové schránky jsou exkrement).

    Takže ti bystřejší vědí, že existuje něco jako e-mail, jak píše článek. Ale ti skutečně bystří vědí, že autor se hodně sekl.

    Předpokládám, že článek píše zapálený zastánce open source nebo dokonce linuxové komunity. Mám s těmito lidmi zkušenost, že nevnímají (ne)kvalitu jimi doporučovaných produktů, že jim jde pouze o prosazení ideologií, které zastávají.

    A/B testy jsou spíše marketinková metoda. Těžko by se dala označit za prefíkanou metodu typu silver bullet na snadné odhalení všech chyb v nějakém projektu.

    Moje soukromá teze je, že právě ta humorná historka od FÚ ukazuje, o co v soukromých firmách a projektech jde. Jde o přímo loženou nápovědu. Bartoš coby nezkušený cucák se na to chytil. Myslel si, že vyjebe se soukromou firmou a ušetří státu (tedy obere soukromou firmu) o astronomické prachy. Soukromá firma připravila Bartošovi past, aby veřejně ukázala, že je nutné vše zadat soukromé firmě. Prostě naivní mlaďoch žijící fetem a flákárnou ve státě dostal za vyučenou jak to nejen v soukromém byznyse vypadá.

      1. Ehm, jen tak namátkou: jak toto (ndr) řeší prokazatelné (zaručené) timestamp faktu doručení? Jak to řeší fikci doručení? (když si odmyslíme, že to je poněkud pochybná součást naší společenské smlouvy tj. legislativy, nicméně momentálně tam jaxi je) Jak je tímto řešitelná neodmítnutelnost odpovědnosti na straně odesílatele, jak na straně doručovatele? Jak byste řešil dlouhodobou archivaci doručenek/dodejek (obecně autorizovaného dokladování toku zpráv) v kontextu Vámi navržených PKI? Kterými stávajícími částmi procesů SMTP (RFC5321 kap. 4.2, 4.3 a navazující) byste to chtěl řešit při zajištění všech požadovaných atributů IT bezpečnosti?
        Co zaručenost identifikace (adresace/adresáře, ne identity) a korektně zabezpečená delegace (schránky) a naopak nepřístupnost jejího obsahu z pohledu SoD/4eyes?

    1. tak vono už to pomalu leze ven, jak ta úchvatná pyjátova karyjéra ve skutečnosti byla, že už implementaci jednoho projektu v soukromé sféře posral a byl rychle odejit…takže fakt schopné a yntelygentní managor k pohledání, jak tady eště vonehdá kdosi fantazíroval :)

    2. „email“ jako protokol a implementace k dispozici je, než budete plácat, tak si přečíst ve specifikaci je i „zaručený“ osud zprávy (doručena nebo vrácena). IT-crew takovýmto zjednodušením obvykle myslí něco ve stylu podívejte se, tohle je k dispozici, je to opensource (mj. já se živím zakázkovým opensource pro stát, …), na provoz to stojí tolik a tolik, na vývoj a provoz zhruba tohotéž chcete 3miliardy, proč. ještě nedávno měly datovky naprosto tristní zatížitelnost, od té doby co to sebrali poště, tak se to lepší a totálních pádů je méně. Základní registry jsou na tom o poznání hůře.

      datovky mají v zásadě dvě funkcionality navíc – fikci identity a fikci doručení s doručenkami (počítanou stranou serveru)

      s in-cool jsem dělal, nejsou to žádní pistolníci, normální námezdní vývojáři, relativně malí. Teorie že to dali Bartošovi vyžrat je krávovina. Prostě to Bartoš jako projekťák dojebal a zadal něco, co nikdo nechtěl a neměl sílu to protlačit. Zpracování projektu buď draze zaplatí, nebo si to udělá sám, tak ušetřil.

      historka není humorná, je to reál.

  2. Já jsem jen vobyčejnej vohnout, ale taky by mě zajímalo, jak si úřad ověří, že můj email patří mně, Pepovi Vomáčkovi. Já mám s DS zatím jen dobré zkušenosti, protože nemusím vybírat papíry ze schránky s obavou, jestli náhodou neměla pošťačka blbej den a kvůli tomu prošvihnu termity.

    1. Já mám s DS zatím jen dobré zkušenosti,
      Dokud to nebude trvale uchovávat zprávy „ZDARMA“ a tedy průběžně aktualizovat časová razítka, tak s tím nelze mít dobrou zkušenost. Ten jejich archiv na Portálu občana toto bohužel nedělá.

      1. Amen.

    2. Elektronickým podpisem se provede autentizace.

      Ale ono je to ostatně jedno. Od všech subjektů, kde na něčem záleží, mi stejně chodí podepsaná a šifrovaná PDF.

    3. je to lepčí jak drátem do voka, ale za ty prachy je to naprosto tragikomická pakárna s funkcionalitou poloviny 90. let tvl

    4. email komu patří – totéž jako datovka. dojdeš na úřad s občankou a prohlášíš, že je Tvůj, resp. bude Ti zřízen a můžeš si ho přesměrovat komu chceš. Zanese se do příslušné kolonky v rejstříku.
      Jestli sdílíš přihlášení s někým jiným, vědomě nebo ne, je už Tvůj problém, stejně jako v datovkách.

      Větší problém emailu je přenos v zásadě nezašifrovaných zpráv, které není problém po cestě pozměnit. Tj. odpověď s podepsaným pdf (obecně podepsaným dokumentem) je bohužel jediná schůdná. A český kvalifikovaný podpis bývával horší pain než datovky.

      1. můžeš nejak po lopatě vysvětlit, co do toho montuješ barvu tvl? seš drogérka nebo neco?

        1. to je na mně?

      2. Vzhledem k tomu, že je nepřeberně možností jak podvrhnout odesilatele v mailu, je myšlenka na ekvivalenci člověk – mail nesmyslná.

        1. podvrhnutí – v zásadě stejný problém jako u datovek. Jakmile se jim vezme přihlášení, naprogramuje to každý. Odesílání mailu jde omezit klientským certifikátem, přihlášením, ..

          Pointa ale není v tom, že tvrdím že měl stát provozovat státní mail, ale že nad existující implementací udělat fork (aspoň to má po technické stránce hlavu a patu) a nevymýšlet kolo. A i to provozování .. prostě pod Českou poštou to bylo dost tristní, komerční hosting za ty peníze by garantoval mnohem víc.

          1. Nechapu, cemu by jako v pripade datovek melo pomoci nasazeni drevnich komunikacnich protokolu SMTP/IMAP.

            Z pohledu toho projektu je komunikacni protokol nepodstatna formalita klidopido protobuf.
            A treba ekosystem kolem HTTP/REST/XML resi spoustu veci,od SSO po serverside session, da se to jednoduse balancovat, kontejnerizovat, existuje spousta kvalitnich knihoven

            A popravde, kdyz jsem ted nedavno psal notifikacni skriptik pro jeden nasazovany SW, pozadavek sekuritaku byl zasilat maily pomoci M365 REST API s casove omezenym Bearer tokenem.
            SMTP je relikt z dob telnetu a FTP.

  3. Pr f ní podpracsát ve vesmíru kudrnkace daglberci tlepalů gut linki a co bude asi ještě fakt příští rok? Šťastné a veselé asi semtele že jo strhy či co. Co.
    https://www.youtube.com/watch?v=7npX_8n5tUY

  4. U státní správy mě přijde mnohem lepší předražený a funkční IT systém než levný a nefunkční.
    Co jsem tak vysledoval z médií, tak ohledně toho výběrového řízení na digitalizaci stavebního řízení bylo „všechno“ více méně nachystané, odhadované náklady na úrovni jednotek miliard a většina zainteresovaných s tím byla více méně srozuměna – jen to výběrové řízení spustit. Bartoš chtěl ukázat jaký je borec, jak on to umí líp a levněji a hodil jim do toho vidle. Výběrové řízení udělal znovu a blbě, čímž ztratil čas, kterého i tak nebylo nazbyt. No a protože to udělal blbě, tak zainteresovaným se vyplatilo sypat písek do soukolí, protože co když se to třeba zadrhne a ono se jim to vyplatilo a projekt šel do háje.
    Začínám si myslet že Bémuv přístup „krást a stavět“ je lepší než „nekrást a nestavět“.

    1. Latimerie podivna 31.12.2024 v 13:05

      Nač sypat písek do soukolí, které nefunguje?
      S přípravou materiálů pro stavební a kolaudační řízení v digitálním prostředí jsem ztratil hodně nervů a mohu zodpovědně prohlásit, že to je paskvil.

      1. Jak jsem psal, měl jsem info jen z médií, naštěstí jsem neměl přímou zkušenost. Klidně to mohlo být tak blbě, že písku nebylo třeba.

        1. Latimerie podivna 31.12.2024 v 20:27

          V průběhu školení pořádaných stavebním úřadem s prezentacemi MMR to vypadalo dobře a předpokládám, že mediální kokoti jiné informace neměli.
          Bylo prezentováno i „pískoviště“, kde si to zájemci mohli zkusit, ale neznám nikoho, kdo by to zkoušel. Možná proto, že data tam uložená nebylo později možno převzít a pokračovat v „ostrém“ stavebním řízení.
          Udělal jsem tu chybu, že jsem vyrobil dokumentaci skutečného provedení a dozor ji nahrál na portál. Byly tam nahraná, ale nikdo k ní neměl přístup. Dozor mě požádal o jméno, adresu, rodné číslo, datum narození a číslo občanského průkazu (ano, to jsem si říkal taky) a zaručil se, že informace „okamžitě zapomene“, vygeneroval na portálu odkaz, ten mi poslal e-mailem, po kliknutí jsem se musel identifikovat identitou občana (nebo bankovní identitou, měl-li bych ji), poté vyplnit údaje o stavbě, název stavby a druh řízení, katastr, parcely atd. Každá parcela včetně katastrálního území se zadávala samostatně, portál se připojil k čuzaku a ověřil, že parcela existuje. Byl to docela dlouhý vodovod (2,3 km), parcel bylo padesát dva. Existuje již možnost vytvořit seznam parcel podle vzoru a pak ho nahrát, ale nezkoušel jsem to.
          Perlička na závěr: formulář se mi žádným způsobem nepodařilo řádně uzavřít, dokud jsem si nenašel ve stavebním povolení jméno hlavního inženýra projektu a nevyplnil jsem na konci formuláře jeho údaje a nepodepsal se pod ně svým certifikátem(!).
          Potom jsem dostal zprávu, že uložená dokumentace je přístupná a mohu to sdělit dozorovi.
          To není písek v soukolí, to je debilizmus autora.
          Dokumentace to byla jednoduchá – zaměření od geodeta, zpráva s odůvodněním změn a kladečák, šéf ušetřil na projektantovi, ale nakonec prodělal na hodinové sazbě za moje pokusy.
          Je to pár měsíců, detaily si možná přesně nepamatuji, leccos se mohlo během záplatování upravit, ale schody do pivnice, hoci by boli posiate kvetmi, nevedú inam…

          1. cíííve, jiných informací nemaje myslel jsme že to odstřelili hlavně z politických důvodů, ale tohle fakt vypadá na debilismus… Taky jsem slyšel historku jak někdo omylem zažádal o povolení na nějaké jaderné zařízení. Pak se mu povedlo tam zadat barák, načež úředníci zpětně ověřovali cože v tom baráku hodlá provozovat.

            Tohle ještě vypadá na spoustu legrace…

            1. Arnold J Rimmer 31.12.2024 v 22:56

              Ta historka může být pravdivá.
              Podle mého názoru měl autor digitalizace před sebou vizi rodinného domu a netušil, že se o stavební povolení žádá třeba v případě dálnice. Upřímně lituji kolegy, kteří se v žoldu ŘSD o něco takového pokoušejí, případně vyplňují digitální stavební deníky, i když se zatím nikdo veselou „historkou z natáčení“ nepochlubil.
              Hezký je požadavek, že na staveništi musí být k dispozici digitální autorizovaná realizační dokumentace stavby. Na můj zvídavý dotaz školitel opáčil, že smartfoun má přece každý…

              Další představa autora digitalizace stavebního řízení byla, že projektant si nějak zjistí požadavky (stanoviska) dotčených zájemců, poté uloží hotovou dokumentaci na portál, stavební úřad obešle dotčené zájemce a ti se k dokumentaci vyjádří. U králíkárny by takový postup byl snad reálný, ale u větší stavby by to znamenalo několikrát předělat kompletní dokumentaci podle často protichůdných námitek.

              Z praxe: při postupu podle nového stavebního zákona mě překvapil požadavek stavebního úřadu dodat dokumentaci skutečného provedení vestavby výtahu do stávajícího domu ve formě zákresu to technické mapy okresu…Proboha, proč?

              1. To vypadá na přístup „Analýza je drahá, zdlouhavá a neužitečná, začněme hned programovat“.

  5. Začínám si myslet že Bémuv přístup „krást a stavět“ je lepší než „nekrást a nestavět“
    Nu a co německá verze „nekrást a stavět“?:-)

    1. Nevěřím, že verze „nekrást a stavět“ je implementována v jakémkoli státě.

      1. Nevěřím, že verze „nekrást a stavět“ je implementována v jakémkoli státě.
        Tak samozřejmě jde o to kolik a jak hloupě se krade. Samozřejmě od 90. let se to v ČR hodně zlepšilo….

        1. zatímco v rajchu se to inkrementálně zhoršilo tak, že už to začíná notně soupeřit tady s fylajystánem :o)

          1. zatímco v rajchu se to inkrementálně zhoršilo tak, že už to začíná notně soupeřit tady s fylajystánem :o)
            Neřekl bych……zatím mě pokaždé tuto zimu po přejezdu hranic plácl přes obličej smrad z toho, co v ČR pálíte. Usuzuji, že zatím německé mzdy nemáte, když není na tak elementární věc jako normální palivo do kotle.:-)

            1. co to meleš?

            2. Hodne kolegum v praci jsem domluvil kamion padesati metru dreva. Nezda se, ze by topili necim jinym, nez lidi v nasi prdeli. Halt günstig und das ist alles.

              1. Nezda se, ze by topili necim jinym, nez lidi v nasi prdeli. Halt günstig und das ist alles.
                Na Rozvadově to tak moc není, protože civilizace začíná někde u Plzně, ale sjet od hranice dolů po D8 do Ústí, tak to je lepší auto zatěsnit. Minulý rok v zimě jsem měl cestu do Slezka a co tam padalo z komínů.

                Jistě..v 80. letech to bylo horší…

            3. By mě zajímalo, kde ty hranice jsou. U nás lidi topí plynem, dřevem, dřevěnými briketami nebo peletkami. A když jedu do Rakous, vidím v pohraničních vesnicích na české straně hromadu firem s nápisem „Brennholz“ – evidentně prosperují.

              1. Já mám kombinaci, ve sklepě kotel na dřevo a na stejném okruhu i kotel na plyn – výhoda 2 komínů. Když nejsme doma, jede topení na plyn, když jsme doma, zatopím v kotli na dřevo. Celé to jede na termostat, když vyhasne kotel na dřevo, termostat spustí plynový.

              2. U nás lidi topí plynem, dřevem, dřevěnými briketami nebo peletkami.
                Znáte ostravskou raketu?:-)

                1. to asi bude čurák márty

                  1. Petku naplníš pilinama až po víčko a zaleješ to vyjetým olejem . Roztopíš topeniště a přiložíš raketu na žhavý. Ohřeje ti to celej barák i vodu na koupání. Navíc se dají neomezeně skladovat.

                    1. Tuky a oleje jsou nejvýhřevnější. Jen dodávám při pohledu na Jana Lipavského.

                    2. a teď tu vo Hurvínkovi, tu já rači!!!

                    3. tenton 2.1.2025 v 11:15

                      Jo, taky se tomu po vystoupení oblíbeného ministra v televizi říkalo Bursíkova briketa.
                      Diskuse se zde k tomu vedla před dávnými lety. Závěr byl zhruba ten, že výroba je skutečně možná a pokud si doma důchodce vypustí jednou za pět let olej ze škodovky a rozřeže židle na polínka, skutečně si ji může vyrobit.

                    4. Muze,ale realne to nikdo samozrejme nedela,byl to Bursikuv vlhkej sen.V realu kdo ma prisun vyjetyho oleje,pali ho v olejakach.Piliny dneska skupujou lisovny briket.A sesqarenou PETku chce malokdo z kotle cistit.Suverenne nejvic smrdi jakejkoli kotel pri najizdeni,pokud ma malo vzduchu.A to muze byt klidne v desate emisni tride.Naopak v najetym kotli pri dostatecne teplote a prisunu tlakoveho vzduchu muzu palit strouhany pneumatiky a na komine nebude nic videt.

        2. Kdysi nějaký socdemák, tuším Dryml, prohlásil v televizi něco ve smyslu, že drobné přikrádání je akceptovatelné pokud se současně udělá i něco pro lidi :-)

          1. Pro ty vobčany…

          2. Posledni roky se to ale zefektivnilo, to se neda poprit.

            Uz se pro lidi zbytecne neplytva.

            1. Ale na kamerách pro pocit bezpečí na dálnici u Budějic nešetřili.

    2. Toho cechacska mentalita neni schopna

      1. Tohle sebemrskačství už je fakt trapné.

        1. Tohle sebemrskačství už je fakt trapné.
          Nejlepší je pak poslouchat to litování, jak pak nejsou peníze, když se předtím ukradnou….

      2. Mám známého, co v SRN cca 20 let pracuje u firem, montujících „ekobio“ stanice. Dělá různě v partách s Čechy, Němci, Poláky i Ukrajinci a říká, že když přijedou k zákazníkovi, Němci okamžitě naběhnou na majitele s tím, jakou část práce je jim ochoten zaplatit načerno a většinou se domluví. Z „východňárů“ to nikdo ani nezkusí. Na druhou stranu chválí tamní úředníky, např. z úřadu práce, kde byli diametrálně jinak, než je to u nás, vstřícní a nápomocní, když odešel od zaměstnavatele, co byl věčně ve skluzu s výplatami a hledal nového. Nabídli několik míst, dovezli ho di firmy, kde si ho majitel vyzkoušel a ten den měl novou smlouvu. Nejspíš si je německý úředník více vědom toho, že žije z vybraných daní a někdo ho sem tam zkontroluje.

        1. Ochota nemeckych uredniku je uplne v jine galaxii.Pokud jde ale o terminy, tak tam zase maji na vsechno mnohem vic casu.

          1. Neviem, ako v ČR, ale tu na Slovensku sa lehota 30 dní chápe u väčšinu úradov tak, že odpovedia najskôr pár dní pred termínom, aj keď ide o trivialitu a zvyšok času sa preukázateľne kopú do zadku…

            1. je jich málo, pochopte

    3. Viděl bych to tak, že německou verzi „nekrást a stavět“ tu budeme mít asi tak ve stejné době, kdy tu tu budeme mít ty německé platy.

      1. tu budeme mít asi tak ve stejné době, kdy tu tu budeme mít ty německé platy.
        Na internetech a v televizi říkali, že prý za 4 roky…..případně reklamujte u některého ze svých oblíbených oligarchů…:-)))

  6. Datové schránky mají i ten problém, že dodnes kolem nich není dořešena legislativa. Když jsem přes DS posílal výpověď stavebního spoření, bylo mi odpovězeno, že to musím poslat poštou. Po celkem ostré výměně názorů jsem bohužel musel konstatovat, že spořitelna je s touto obstrukcí v právu. Jakkoli je to absurdní, tak jakýsi ušmudlaný podací lístek z pošty stvrzující poslání dopisu s neznámým obsahem má větší právní váhu než potvrzené podání ze systému datových schránek. Nikdy se nepodařilo kloudně dotáhnout legislativu tak, aby DS mohly fungovat mezi různými subjekty, i mimo veřejnou správu. Jsou to debilové.

    1. Myslím, že nyní už je lepší pravní úprava.

    2. Jakkoli je to absurdní, tak jakýsi ušmudlaný podací lístek z pošty stvrzující poslání dopisu s neznámým obsahem má větší právní váhu než potvrzené podání ze systému datových schránek. Nikdy se nepodařilo kloudně dotáhnout legislativu tak, aby DS mohly fungovat mezi různými subjekty, i mimo veřejnou správu. Jsou to debilov
      Ano, to mi taky hlava nebere, ale upřímně se děsím někdy u českého soudu řešit ten nepořádek ohledně elektronických podpisů/časových razítek.

    3. Já nedávno něco podobného řešil pracovně s KB (konkrétně jsme chtěli info o majiteli konkrétního účtu, protože jsme na ten účet omylem poslali nějakou platbu) a z jejich pohledu to přes DS jde, jen ten dokument musí být podepsán ještě elektronicky. Já teda původně chtěl ten dokument nechat elektronicky podepsat a poslat normálně mailem, ale KB to chtěla poslat přes DS.

      1. Jo, máte pravdu. O to tehdy šlo. Že spořitelna vyžadovala žádost s ověřeným podpisem. Takže buď elektronický podpis nebo hezky vytisknout, jít na poštu atd. Přitom je to absurdní, systém DS je daleko bezpečnější a průkaznější než papír a pošta. Při komunikaci s veřejnou správou tam tahle obstrukce není, ti pokud vím akceptují DS namísto ověřeného podpisu. Je v tom prostě bordel.

        1. Je to právní a pojmový bordel, protože česká legislativa….elektronických podpisů je více druhů (dle síly průkaznosti), ale jen u nás vlastně platí, že „kvalifikovaný“ je v rozporu s obecným chápáním výrazů silnější pojem než „zaručený“ a běžně používaný pojem „uznávaný“ se vykládá dle kontextu a času užití (skvělý právní chyták).
          A protože finanční instituce musí mít jednoznačně ověřenou identitu podepisujícího a jeho podpis, nelze použít datovky.

          1. Je to právní a pojmový bordel, protože česká legislativa…
            Pro běžného člověka je hlavně bordel, že komunikaci se „státem“ nemusí podepisovat. Ostatní komunikaci musí podepsat kvalifikovaným certifikátem.

        2. Pirath 31.12.2024 v 14:49
          Já si nejsem jistý, že vždy stačí, když to dojde datovkou. Nám když chodí přes datovku třeba rozhodnutí nějakého úřadu (třeba finančního), taky je to rozhodnutí podepsané elektronicky „oprávněnou“ osobou – čili nestačí, že to poslal FU, ale na tom rozhodnutí musí být podpis té „správné“ osoby. A stejně tak ten papír, co se posílá bance, „musí“ podepsat oprávněná osoba – čili banka z podpisu musí poznat, že to podepsala oprávněná osoba a ne kdokoliv z té firmy, kdo má přístup do datovky. Takže pro ten požadavek podepsat dokument elektronicky a pak poslat datovkou mám určité pochopení

          1. vůči státu platí fikce identity – co je posláno datovkou se bere jako podepsané.
            vůči soukromo-právním subjektům ne – viz. namítaný bordel v zákonech. Ale datovka primárně vznikla kvůli jednosměrné komunikaci stát->ovce na oškubání.

  7. Tři miliardy za datové schránky se mi zdá přemrštěná cena. Ale podstatná je otázka jaký to mělo přínos. Klesl snad počet byrokratů na úřadech?
    Podle mého názoru je to jen další zlodějna mafiánského uskupení Okrademe Děti Starce.

    1. Tři miliardy za datové schránky se mi zdá přemrštěná cena
      Člověk nějak chápal ty parametry, když se to spouštělo, ale v roce 2025? Navíc, když se reálně nic nikam neposílá a leží všechno na jednom serveru.

  8. Jasně, 2011 se na finančních ouradech přepisovaly dokumenty ručne, ale bylo to nikoli kvůli lidem, ale kvůli dodavateli toho jejich softu, na který měla firma o třech písmenkach monopol. Ještě teď ten program je prej jak stará T602.
    O novým systému se už něco děje, ostatně proto vznikl projekt STAN (Dozimetr). Protože kdo to vysoutezi, bude mít na 10-20 let stovky milionů za hovno. Pak se nedíváte, že tak už umírají i lidi.
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-do-zakazky-na-financich-vstoupil-sef-vojenske-tajne-sluzby-pise-firma-264431

    1. Mě by spíš zajímalo, co ti lidé na FÚ dělají teď. Dřív, když jsem tam s něčím přišel (třeba jsem měl chybku v přiznání k DPH), tak dotyčný na vyměřovacím měl někde vedle sebe jeden či více štosů přiznání k DPH a datlil je do počítače. Obdobně to bylo třeba i u silniční daně nebo u daně z nemovitostí – na vyměřovacím oddělení měl přišlo, že přepisování do počítače je jejich hlavní práce. Ovšem co dělají nyní netuším, když většina z toho musí být elektronicky. A zase o tolik se počet pracovníků finančních úřadů nesnížil.
      https://statistiky.fs.gov.cz/cs/informace-o-fs/evidencni-pocet-zamestnancu-ve-sluzebnim

      1. Kdyby jen to. Ja jsem zacal podnikat za bolsevika, na FU ctvrtina lidi, psaci stroje. Odpoved na cokoli trvala stejne dlouho, jako dnes.

        1. Počítače nám vyřešily pouze ty problémy ve státní správě, které by bez počítačů neexistovaly.

      2. Ta elektronizace daňových přiznání není zase tak ulehčující pro pracovníky FÚ. Přítel mého kamaráda (ano kamarád je z menšiny) si stěžuje, že základní zkontrolování přiznání před vyměřením je zdlouhavější, protože systém je zastaralý a nefungují tam prokliky. Takže než to všechno prohlídne (třeba přílohy) stráví na tom více času, než kdyby to datloval a zároveň si kontroloval, že to má náležitosti.
        Kde to přineslo úsporu, tak to je u poplatníků, což mohu potvrdit. Podat dnes přiznání k DPFO je záležitostí desítek minut. Nechápu ty pálky, co si za to berou. Už jsem viděl i 3500,- za přiznání, kde měl příjmy jen o zaměstnavatele a z pronájmu bytu, úroky z hypotéky a darování krve. To je cca 10.000 za hodinu, protože taková přiznání sestavím a podám klidně 3-4 za hodinu.
        .
        Jinak v roce 1994 bylo v ČR 108 podnikatelů na 1000 obyvatel. Teď je to tak 220 na 1000. Přesto práce profesionálním účetním ubývá.

        1. Zatím mi každý úředník a každý účetní řekli, že efektivní byly programy v DOSu v textovém rozhraní. To se dalo jet jak raketa.

          Windows programy jsou čučavé, ale na rychlou práci nedomyšlené.

          1. Je to o zvyku. Dnes, když posadím mladou účetní k něčemu napsaném v PC-FANDu nebo ve starý FOXce, tak to nedá ani omylem. Ale pokud windowsovský účetní program psal někdo, kdo měl alespoň k ruce nějakého účetního, když už tomu sám nerozumí, tak to jde dobře. Skoro by se dalo napsat, že to jde na pohodu. ;-)
            Jinak byl jsem i ve dvou firmách do 30 zaměstnanců, které přešly na Helios. Jako pro korporát asi dobrý, ale pro firmičku o pěti počítačích, dvou tiskárnách a jedné kopírce?

            1. no tak nepohoda je rozhodně primárně na střelbu, a až potom na nejakou nepohodu, možná

              esli to nebylo kvůli tem zkurvenejm zlodějskejm pálkám za každou sračku, co nepohoda chce, mj. na řešení jejich vlastních nekompatibilit SE ZBYTKEM VESMÍRU tpč? a taky to, že se s tím nedá bezpečně pracovat ve více než 1 uživatelovi?

          2. Samozřejmě. Zlatý t602 apod.
            Dnes se ouřada musí proklikat 10ti podsložkama a 8 lištama a 6 hejblatama, aby někde změnil nějakou čtyřmístnou cifru.

            Na mobilu se taky proklikávám deseti píčovinama, půl minuty, než udělám kýžený úkon co na 15 let starém mobilu zabral 3 kliknutí a 2 sekundy.

            Ať žije optimalizace !

            (z tohoto důvodu mám i na mobilu určitou grafickou variantu Norton commandera)

            Mimochodem, nevíte někdo o tlačítkovém telefonu, co by měl aspoň tak z 1/3 rozumně řešené menu jak na starých nokiích a motorolách ?

            Díval jsem se na recenze a prý ti čongové neumí udělat firmware co by neměl lag jak 🐷 a měl nějakou logickou strukturu menu ve kterém 5 minut nehledáte přepínání na vibrace či do módu letadlo.

            1. no, jo, starý nokie a motoroly? :D

              Pokud potřebuješ zároveň ai šmrdlalo, tak snad neco s blekbery OS 10, pokukuju po tom do blízké budoucnosti, že snad na to APIčko naseru nejaký ty softwéry na srandrojd 5 (esli to rovnou nevybouchnu do držky s tím, že to vodmítá fungovat a mám apgrédovat na sračdrojd 50 bo kolik teď je), tak by na tom mohlo fungovat aspoň neco. Nejsu zas tak náročné, FTP, HTTP, a tak :o)

              1. To už je jednodušší pořídit si šmatladlo, na které jde instalovat de-googled čistý android.

                Na pár starších kousků jde instalovat místo Androida i Ubuntu-touch.

                Já prostě jen zjišťuju, že koupit aspoň ucházející tlačítkáč je dnes problém, nemluvě o tom, že stojí tolik co nejlevnější šmatladla.

                1. furt je to srandrojd, BB OS 10 není srandrojd

        2. aha, tak proto sou volní jenom účetní za pálku? neco na tom neštymuje čéče, takový hlášený a další sračky, to té práce fakt ubejvá, no…si myslim tvl…

Napsat komentář

D-FENS © 2017