Špatný společník a ještě horší pán – úvaha na téma alkoholu - zpět na článek

Počet komentářů: 415

  1. Bude to menšinový názor, ale – jest zásadní rozdíl mezi „pitím alkoholu“ a „ožíráním se“. Ano, většina lidí neumí pít alkohol střídmě. Protože se liší motivace. To, co popisuje autor – „zapomenout na problémy“, „odvázat se“, „páteční zábava“ apod. – jsou typické módy ožírání se.

    Střídmé pití alkoholu je motivováno vychutnáním jídla/vína, nebo v případě piva osvěžením se.

    Já třeba piji alkohol střídmě – v horkém letním dni nebo po fyzické námaze za odměnu ledové pivko na osvěžení; ke svatomartinské husišce nebo k pečené kačeně bílé vínko nebo pivko na odbourání té nálože tuků; a k dobrému sýru víno. Ideálně růžové.

    1. Člověk, který nedokáže čas od času vychutnat kvalitní alkohol a ještě trousí kraviny, je postižený buď fyzicky nebo duševně, kombinaci obojího nevylučuji, nic jiného v tom není…

      1. Takze kdyz mi alkohol vylozene nechutna (jako ze chutove), tak jsem postizeny? Zajimavy….a muzu s tim neco delaqt, nebo zustanu postizeny do konce zivota?
        Btw, jak jsem psal jinde, chutna mi trebas Portske, ale bylo by pro me idealni, kdyby chut zustala zcela stejna, ale nebyl v tom alkohol zadny. To bych bral jako idealni vec, bohuzel ho v tom takto musim pretrpet, protoze mi to jako celek chutna natolik, ze mi to nevadi az tolik.
        Ale obecne me alkohol proste nechutna.

        1. No tak na Vás to Lojzo neplatí, zde sice nepijete, ale netrousíte kraviny. Spoju „a ještě“ beru jako nutonost splnit obě podmínky :) souhlasím s IDe, neryjící abstinenti mi nevadí, ale kdyby mi Armáda spásy denně bubnovala pod okny a schránku jsem měl plnou letáků s tvrdými játry, začalo by mě to srát taky.

          1. A tak to ja zase kazdemu preju,at si zivot zije po svem a pokud to neni nejaka osoba me vylozene blizka, tak mu vubec nehodlam kecat do toho, jestli hodla zit zdrave ci nikoliv, ci jestli se chce uchlastat k smrti, kazdeho vec a ja kazdemu jeho stesti preju (zcela neironicky mysleno)

      2. „Nevěř chlapovi, který nepije, neboť si tím něco kompenzuje.“

        1. Jo,jo, abstinenti jsou podezřelí, stejně jako skauti a pánbíčkáři.

          1. Přeskoč, přelom, podlez, zraď a udej.

            1. :) Na zdraví!

            2. JH: myslel jsem, že jsi katolík?

              1. To jsem, ale rozhodně ne pánbíčkář. Jinak narážka na Izerův vtípek o skautingu v ČSSR.

                1. Takže asi jako Kennedy, který byl „sice katolík, ale nechtěl svými osobními náboženskými názory ovlivňovat americkou politiku ohledně potratů“?

                  1. Tam šlo o víc než jen potraty. Protestanti se na katolíky dívali s podezřením jako na papežovy loutky, papežence. Čili měli obavy, že by president byl více katolíkem, než americkým patriotem, v případě, že by se vatikánská a US politika dostala do rozporu.

            3. Taky pomluv anebo ukradni ale stačilo nám pět. I see a man of culture: https://www.youtube.com/watch?v=gvHDumW1Zlg

      3. Souhlasím.

    2. Ale no samozrejme. Takovi Italove, nebo Francouzi piji v letnich parnech vinne striky a jsou to narody s vyrazne nizsim vyskytem kardiovaskularnich chorob. Vsechno je o mire. Kdyz je nekdo debil a miru nezna, nemel by ani v aute slapat na plynovej pedal.

      1. šak sem to psal vedle, stochastickej účinek

      2. Oč méně kardiovaskulárních chorob, o to více cirhoz jater.
        Vtípek z pitevny – jeden měsíc se nám tu sešli tři sládci z plzeňského pivovaru, a všichni měli cévy jak desetileté děti.

      3. V prípade IT a FR žiadna kauzalita medzi alkoholom a lepším zdravím preukázaná nie je, práve naopak. Pre človeka, ktorý sa stravuje zdravo, alkohol iba škodí, neprináša žiaden dodatočný benefit. Zdravie je zložitejšie, ako takého hlúpe skratky. Oni tí FR nie len že pijú nejaké to vínko, ale aj žerú menej smažákov, šniclov a klobás a namiesto slaniny olivový olej (napr.).

    3. Nevím, ale většina lidí, které znám, pijí alkohol střídmě.

      Pokud nikoliv, je to v čase velmi nepěkný pohled. Nicméně nejhorší cestou je podle mě ne: „zleju se jak doga“, ale „zklidním se, abych fungoval“ (tedy nikdy se neválí ožralej, minimálně kdy mimo, ale málo kdy bez vlivu). Teď mám okolo sebe pár případů, kdy se tímto drží nad vodou, leč vidina potopení se valem blíží. V jednom případě je to i v kombinaci s amfetaminy, ale chlast úplně stačí.

    4. Většina lidí pije střídmě.
      Ožral se občas asi každý (zejména v mládí), ale pravidelně se ožírá spíš drobná menšina.

  2. Prusvih je, kdyz se chlastem zacne „lecit“ zal, uzkosti, deprese… Jinak jako socialni zalezitost je to udrzitelne a ozkousene tisici let. Jde o tu miru. Jsem presvedcen, ze si muzu dat pivo k jidlu nebo jeden drink ciste na chut, a nic to se mnou neudela, zdravi to nijak zasadne neuskodi, okoli z toho netrpi. Coz se u vetsiny ostatnich drog rict neda (pro hnidopichy, nemluvim o kafi a cokolade). Samozrejme kdyz ma k zavislosti nekdo predispozice nebo se utrhne z retezu, je zadelano na maler.

    1. No já nevim, všichni tady automaticky očekávají, že notor je ve výsledku nespokojenej. Jenže dyž si chce cestu do prdele namazat a být u toho aspoň její část happy, tak mu to ten alkáč splní.

      Si přectav dyž si tím někdo chce pomoct, a vono to ani nejde, protože mu tvrdej třeba nechutná X-D Já dybych se chtěl začít vylejvat, tak to moc nepude, protože třeba je mi značně blbě o kus dřív, než bych se dokázal vylít tak, aby to k něčemu bylo. To je teprv průšvih!

      1. To je jen vo tréningu, kdybyste si to vážně přál a dal tomu všechno, tak věřte že byste se pěkně rozchlastal.

        1. no jo, jenže vono to tak nějak jaksi nejde, chybí ta motivace, když místo regulérně očekávatelnejch lepších stavů je to furt stejný, a eště k tomu je člověku parádně blbě, víš co :D

          1. Takhle nějak to mám já s tancováním…

            1. To je taky výmluva. Byl jsem vždycky totální dřevo. Osobní zkušenost. Stačí správná partnerka, a je to. A možná jsem dřevo úplně stejné, ale teď za mnou ženské chodí, ať si s nima jdu zatancovat, a mně to nevadí, ba dokonce mě to baví, a ony jsou spokojené. Nejdůležitější u toho je v podstatě nebát se ze sebe udělat blbce, a okoukat nějaké triky okolo. A v kombinaci s alkoholem to funguje úplně dokonale. ;-)

            2. na tom přece ale nic není – pokud máš v pohodě motoriku (ale celýho těla, páč tam zapojíš prakticky všechny svaly, od prstů na noze po čelo), je to jenom opakování, aby se to zažilo

          2. to behemot

            to jsou jen výmluvy a nedostatek vůle… jak chceš něčeho dosáhnout, když to budeš vzdávat předem?… věř si a určitě se ti povede začít pořádně chlastat… a pak zjistíš že žádnou blbou motivaci nepotřebuješ… to jsou jen termity z korporátního školení… tak di na to… věříme ti

  3. Soudruh abstinent, který tenhle článek sepsal, mi připomněl jeden z legendárních dílů seriálu Hospoda s názvem „Asketa“. Pití alkoholu je naprosto normální, pokud se pije dobře a neřeší se tím stres nebo jiné problémy. Drtivá většina české populace netráví každý pátek ožralá pod obraz, cílem průměrného Čecha není denně vypít dvacet piv, většina lidí se zvládá bavit s minimálním množstvím alkoholu v krvi a pivo si dá třeba k tučnému jídlu.
    Moje zkušenost s podobnými askety je, že nejvíc se vyhýbají alkoholu ti, kteří mají největší problém se ovládat, a když se občas napijí, neznají vlastní míru a končí poblití v pankejtu u cesty. Tedy naprostí slaboši.

    1. Absolutní souhlas…

    2. Presne.

    3. Souhlas, jen upozorňuji na to, že to „slabošství“ se nedá dobře zbavit. Někdo holt může běhat od rána do večera a Zátopek z něj nebude, akorát si zničí kolena. Podobně soudruzi náchylní k alkoholismu by měli samozřejmě nepít, ale poprosil bych je, aby nám odolnějším tu jednu z mála radostí života nerozmlouvali.

    4. Nepaušalizuj. Ja som prestal piť cca v 40 kvôli tomu, lebo sa snažím maximalizovať šancu vyhnúť sa doktorom (t.j. byť zdravý až do smrti :-) a tiež zlepšiť svoj športový výkon (šport je tiež súčasť onej maximalizácie). V podstate som nikdy v živote nebol na mol ožratý, ale baviť sa pri víne a pive som zvládal bez problému.

      1. Takhle mluví potenciální hypochondr. Nic ve zlém, ale doktorům se nejsnáze vyhneš, jen pokud k nim nezačneš chodit sám. Jinak vždycky něco najdou a začnou tě přesvědčovat, že bez farmacie jsi ztracený. Nejsem si tím jist, ale je to jejich job. Nic z toho, co mi kdysi po vyšetřeních před 50 doktor předepsal, jsem po přečtení příbalových informací nakonec raději nebral a po 20 letech zdá se nepřišla žádná zásadní změna k horšímu. Jo, skončil jsem s nějakým sportem, třeba sálovým fotbalem. Nenechám se přeci zmrzačit mladýma bláznama…ani jim nestačím. Beru to ale jako přirozený posun, nicméně pokud se domníváš, že tvoje zdraví vyraší a výkonnost díky abstinenci po 40 strmě vzroste, je to možné, asi pokud jsi byl dosud sťatá troska. Ne, i jinak je šance na zlepšení kondice, ale je to individuální a hodně v hlavě. Jeden můj známý, sportovec, kuřák, když „končil“ s kouřením, vždycky šel s kondicí dolů kvůli absťáku, tak nakonec nepřestal. No a co? Já přestal kouřit v 10, když mě načapali sousedi a slíbil jsem, že už nebudu…a možná díky tomu jsem poznal jednoho dobrého kamaráda. Spřátelili jsme se nakonec poté, co jsem mu chtěl dát po hubě, když mi ani po výstraze nepřestal hulit pod nos v nekuřáckém kupé vlaku, kde jsem se potřeboval cestou dodrtit na zkoušku. Nějak jsem se moc rozpovídal – po návratu z hospody.

      2. To je nesmysl. To nemá se zdravím nic společného, a ohledně „vyhýbání se doktorům“ už vůbec nic… :-P

  4. Můj vztah k alkoholu je veskrze kladný a stojí mi to za to! Dobrovolní, broukopytlíkovští – aktivističtí abstinenti, otravující své okolí se svým dogmaty, jsou bez výjimky ubožáci. Vždy v nich bylo cosi patologického a vždy to byli o poznání větší zmrdi než průměrný konzument…

  5. Agresivita vyvolaná konzumací alkoholu je vůbec zajímavé téma. V absolutních číslech je to zanedbatelný počet jedinců, kteří se stávají agresívními a jak ostatně potvrzují studie na toto téma, jde v této problematice zejména o individuální predispozice – jinými slovy, jedinci u kterých alkohol vyvolává agresivitu, jsou agresívními jedinci se sníženou schopností se ovládat i bez něj. Koho by to zajímalo tady je jedna kompilatvni studie:
    https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3820993/

    Musím ovšem podotknout, že smyslem komentáře není zaútočit na autora osobně – pouze vypichuji zajímavou část kterou autor zmínil.

    V některých věcech s autorem více či méně souhlasím. Zejména pak plně podporuji jeho rozhodnutí se alkoholu vyhýbat. Na druhou stranu si nemyslím, že tón článku, který vyznívá tak, že by bylo alkohol třeba postavit mimo zákon, je ten správný. Hlavně ze dvou důvodů:
    1) Empircky víme, že plošná prohibice alkoholu nepřináší kýžený účinek a sekundárně vyvolává nepříliš pěkné socioekonomické věci
    2) Lidstvo existuje s ethanolem jako drogou po desítky tisíc let. A pouhý fakt, že stále jako druh a společnost efektivně existujeme nám ukazuje, že alkohol zas taková metla lidstva není.

    Závěrem bych dodal, že osvěta na téma zneužívání alkoholu a jeho účinky na organismus by ve společnosti měla probíhat. Zejména by měla začínat u rodičů, kteří by neměli alkohol před dětmi tabuizovat a naopak ani bagatelizovat. Faktem zůstává, že alkohol je droga, která může mít na uživatele devastující účinek.

    1. Autor by mel zakazat kefir, byva v nem 2-3 % alkoholu, podle stupne proqaseni.

      1. Sysop, si totálne vedľa. Autor v celom článku ani raz nenaznačil nejakú snahu o akékoľvek zakazovanie. Všetko bolo v odporúčacom duchu.

        1. Pravda, přechod od doporučení k zakazování není možný bez…moci.

          1. V tomto konkrétnom prípade ťa môže ukľudniť, že zakazovanie alkoholu už má za sebou celkom výpovednú „case-study“, takže to tak skoro nikto skúšať znova nebude.

    2. K té agresi – mám svou teorii, že to nemusí být úplně samotným alkoholem, že je to spíš v lidech, a že to ten alkohol vyvolá tím způsobem, že právě odbourá zábrany.
      Sám alkohol piju velmi málo, doslova párkrát do roka si s kamarády dám. Agresivní rozhodně nejsem, ani nikdo z nich, a to ani při fakt velké „oslavě“ nebo tak něco. Ale zase mám kamaráda, který je naprosto OK, ale když se napije, má tendence k agresivitě. Začne být vtíravý, má nemístné poznámky, a hned by se s někým bil (třeba i kvůli kravině, že se někdo zamračí na cizí slečnu apod. ) – No a jednou se prořekl, že jeho otec mu mlátil matku. Inu, vědět tohle – tak asi nepiju vůbec. No, on si to asi neuvědomuje, nebo je mu to jedno. Prostě to v sobě má, když nepije, tak je naprosto v pohodě. Jen mu to startuje ten pitomej chlast.

      1. Podobně to měl TGM.

    3. Z té odkazované studie mi plyne, že agresivitu alkohol posiluje, nicméně článek mi přijde podezřelý např. touto pasáží:
      „Další individuální faktory spojené se zvýšenou pravděpodobností agrese vyvolané alkoholem jsou následující:
      Pohlaví (muži mají vyšší riziko agresivní reakce po akutní konzumaci alkoholu [9, e14)
      Osobnostní rysy, jako je hledání pocitů (e15)
      Vysoká základní podrážděnost (e16)
      Nedostatek empatie (e17).“
      To jsou faktory jistě platné i bez alkoholu. Autor, po zkušenosti s vlastní agresí po alkoholu dělá dobře, že se mu vyhýbá a rozbor pojal ze široka s řadou trefných poznatků ohledně alkoholových negativ. I dál bych autora měl možná z opatrnosti jen chválit, pokud výše zmíněnými faktory nadále disponuje. To mi totiž trochu připadá z absence správné míry. Správná míra je hlavní vždy, též v konzumaci alkoholu. Ten může být prospěšný i škodlivý nejen jako každá jiná (návyková) droga, ale i jako řada dnes možná zdánlivě neškodných, běžných a stále více nadužívaných farmak. Uvidíme, zda dříve nebudou větším problémem než alkohol.

  6. Boze to jsou sracky. O cem bude psat autor priste, o matlafounech? Nebo zavislosti na nakupovani? Ty obchody za to muzou, dvere mlsne oteviraji, aby schlamstly neboheho drzitele obolusu.

    Kdyz nekdo neco nezvlada, protoze ma slabou vuli, tak je problem kde, Halik?

    1. Nezvládanie alkoholu (t.j. sklon k alkoholizmu) je podmienený biologicky a má k nemu cca 1-2% populácie. Zároveň môže byť vznik alkoholizmu podmienený zmenami na mozgu, ktoré u niektorých ľudí vznikajú vekom a životosprávou (frontotemporálna demencia). Vôbec to nie je o slabej vôli.

      1. Ale je.

        1. Daj odkaz na vedeckú štúdiu, čo by tvoj primitívny názor potvrdila!

          1. Nikdo o takovou studii nestojí, protože každý ví, že to tak je. :-D

      2. Čo je to „slabá vôľa“ – určité nastavenie či spôsob riešenia rôznych problémových situácií…
        Sklon k slabej vôli je podmienený biologicky a má k nemu cca neviemkoĺko % populácie…
        Zároveň môže byť vznik slabej vôle podmienený zmenami na mozgu, ktoré u niektorých ľudí vznikajú vekom a životosprávou…
        Takže prečo by to nebolo o slabej vôli?

  7. Já alkohol chápu jako zesilovač. Veselý je veselejší, smutný smutnější, nasraný nasranější … ale z nasraného neudělá veselého pohodáře. Jen zesílí jeho aktuální náladu.

    1. U ruznych lidi ucinkuje ruzne a jeste navic i ruzny typ lihoviny vede k ruznym naladam.

      1. nejlépe dává návod Mikael Niemi, respektive popisuje, jak v Tornedalen bylo ve slušných rodinách zvykem se poprvé opít sám v zvenku uzamčené místnosti, nebo někde mimo civilizaci za dohledu několika starších zkušených příbuzných, a bedlivě sledovat, jestli se neobjevuje agresivita nebo ubrečenost, a v takovém případě je nutno se alkoholu po celý zbytek života bedlivě stranit.

        když je alkohol užíván střídmě a jako rekreační droga, potom je jeho škodlivost poměrně nízká. ostatně, legální dostupnost alkoholu (velké procento populace závislých a mezi nimi jen velmi nízké procento trosek) je jeden z nejsilnějších argumentů pro plošnou legalizaci všech drog. má to ovšem háčky:
        1. aspekt regionálně kulturní a etnický. různá etnika mají (geneticky?) různou schopnost odbourávat alkohol a propadat do alkoholické sebedestrukce (ovšem je to někdy sváděno na to, že jsou vlastně vykořeněné oběti, to by mohlo platit pro indiány a eskymáky, ale hůř pro japonce). a pak různé kultury (etnicky velmi blízké) chlastají různě. jihoněmecký (hodně piva rozloženého po celé odpoledne a večer v družné zábavě) nebo románský (ucucávání vína) způsob je poměrně bezpečný, severský nebo východoslovanský (kdykoli čímkoli rychle do němoty) už tak moc ne.
        2. různé druhy návykových látek působí různě a těžko extrapolovat.

        1. Jak hůř pro Japonce? Ti přeci umí vyrábět z alkoholu pizzu.

          1. Pardon …umějí…

    2. Souhlasím, má zesilovací účinek a abychom stanovili h21e jednotlivých druhů, rozdělme si úkoly. Jasánek pak zpracuje statistiku naměřených hodnot.

      1. to hupert

        co to je h21e?

        1. Proudový zesilovací činitel – tranzistoru.

      2. to hupert

        z tvého statistického experimentu se kolego musím omluvit… velikonoční pondělí bylo před pár dny… a ještě dlouho bude negativně ovlivňovat validitu podobných výzkumů s mou účastí

  8. Jsem prekvapenej, kolik je tady abstinentů. Já mám alkohol rád a žiju s ním úspěšně docela dlouho. Pokládám ho za kulturní drogu, která k evropské kuluře patří. A kdykoliv čtu nebo slyším „osvěta“, tak mi to něco začíná připomínat z minulosti… a nebo vlastně i současnosti :)

  9. Já myslím, že s chlastem a čímkoliv dalším platí to stejné, jak zpívají klasici:

    Vezmu nůž a vytesám to do kamene
    Než se na to zas dočista zapomene
    Tydle vidle, nože, bible, tak to bývá
    Jde jen o to co a jak se používá.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017