Sankce, sankce, sankce… - zpět na článek

Foundryman: to bohužel neměli. Ono to tam bylo dost složité.
Je potřeba si uvědomit, že od r. 1917, což už je nějaký ten pátek, v SSSR bylo všechno výsledkem hospodaření SSSR, tedy Strany a Vlády. Oni neměli většinu bohatství z nějaké jejich První republiky, jako my tady v Evropě. Před nástupem SSSR na většině Ruska a podrobených zemích nebylo skoro nic (s výjimkou Moskvy, Kyjeva, zejm. Petrohradu a dalších vládních metropolí). A mezi lety 1905 a 1917 šlo v podstatě o boj o holé přežití, všude byla jen bída a o kus žvance se vedly souboje na život a na smrt. Takže nějaký předchozí blahobyt za samoděržaví si nikdo z těch lidí fakt nevybavoval. Občané SSSR (zdaleka nejen Rusáci) byli od r. 1917, kdy začala elektrifikace a s ní industrializace a kolchoznictví (díky velkým kolchozům se k nim poprvé dostala i nějaká zemědělská mechanizace, do té doby všechno dělali ručně nebo se zvířecím postrojem) straně a vládě vděční úplně za všechno, co měli. Se SSSR k nim přišel blahobyt do té doby nevídaný, a že někde byly nějaké gulagy a hladomory? Většina z nich si myslela, že si oběti za to mohly samy.

Ve střední Evropě to bylo úplně jinak, tady většina bohatství (krom NDR, kterou SSSR prakticky srovnal se zemí) pocházela ještě z kapitalismu první republiky a většina lidí život v kapitalismu pamatovala. Ač většina byla po válce, o níž levice tvrdila, že byla důsledkem vyhroceného kapitalismu (přičemž opak byl pravdou, tu válku vedla národně socialistická strana práce) fandila marxistickému socialistickému hnutí v tom smyslu, že každý bude pracovat pro kolektiv, který pak spravedlivě (ep, ep) bude rozdělovat výsledky práce mezi pracující, už v polovině 50. let (zejm. po „měnové reformě v 53) velká část lidí byla zbavena marxistických ideálů a začala srovnávat s dobou První republiky a nepřekvapivě musela konstatovat, že za kapitalismu jim bylo podstatně lépe. proto už od poloviny 50. let neměla lidová demokracie všelidovou podporu, jako do té doby a obyvatelstvo postupně v čase docházelo k závěru, že sedli komunistům na krásný řeči, ale v kapitalismu, byť pamatovali velkou krizi 29–33, byla i fáze konjuktury, která s komunisty prostě zmizela i přesto, že lidi dělali zadarmo i v neděli a o svátcích (což za kapitalismu ani nesměli) a uskromňovali se v rozdělených bytech (které za První republiky měli sami pro sebe) a po ukončení přídělového systému v r. 53 byli jen oškubaní jak slepice.

Takže když si přečtete třeba Gorbačovův životopis, tak komunisti zavřeli jeho oba dědečky a on přesto asi v 17 letech nadšeně vstoupil do Partaje a byl aktivním komunistou. Zdánlivě to nedávalo smysl, ale bez Strany prostě nebylo nic. Jeden jeho dědeček odmítl vstoupit do kolchozu, zůstal soukromým zemědělcem a nedokázal splnit povinné odvody státu, tak ho zabásli a majetek mu zkonfiskovali. Poučení pro mladého Gorbyho nebylo logicky „zasraný komunistický svině napálili nesmyslný odvody mýmu dědovi a tím ho úmyslně dostali do krymu“, ale pro něho byl závěr „děda udělal chybu, že nevstoupil do Kolchozu a za tuto chybu musel zaplatit“.
Proto nám do dneška přijde logika postsovětských lidí podivná, ale je dána historickým vývojem a jejich vlastními prapodivnými životními zkušenostmi. A proto také většina Rusáků nesla rozpad SSSR velmi těžko, byla to pro ně stejná tragédie, jako pro naše prarodiče vznik protektorátu Čechy a Morava.
Ale po 35 letech už Vám prakticky každý Rusák potvrdí, že se mu v dnešním Rusku žije tisíckrát lépe, než za dob SSSR. A už prakticky nikdo za obnovení SSSR bojovat rozhodně nepůjde, protože prosperita přišla až s Putinem. A čísla o průměrné mzdě přepočítané na ceny zboží jednoznačně ukazují, že průměrný Rus si dnes koupí víc než 12x tolik zboží, co za SSSR. A to je to nejpodstatnější. Může podnikat, může mít majetek, může létat po celém světě. Nic z toho za SSSR nemohl. proto ta podpora Putinovi, za jehož prezidentování (a krátce prezidentování Medveděva) průměrný Rusák zbohat víc než 12x, může nakupovat v hypermarketech, může jezdit v Mercedesu a může mít ústřední topení a vanu s teplou vodou.