99 procent lidí by nezměnilo nic, kdyby se přesunuli do minulosti…Nikdo by nezměnil nic, kdyby se sám přesunul do minulosti.
Představte si Kalašnikova, jak staví třeba Husitům útočnou pušku.
Musel by si sebou do minulosti vzít stovky expertů, chemiky, metalurgy, samozřejmě by mu chyběly obráběcí stroje, měřidla atd.
V nejlepším případě by se mu mohla podařit menší zlepšení zbraní, zmenšení ráží a možná zavedení drážkovaného vývrtu.
Obecně by asi tehdejší lidé každého s nějakou vizí z budoucnosti prohlásili za čaroděje a upálili na hranici…takže jenom opatrná zlepšení – myjte si ruce, vybijte v městě krysy a neserte všude, kde se vám zachce.
Lukas B.
útočnou pušku by jim zřejmě nesestrojil, ale takovou tu dlouhou křesadlovou předovku, co s ní tak pěkně střílel Natty Bumppo alias Sokolí oko by snad šlo vyrobit i tehdejšími prostředky.
Childeater
Myslím, že stěží. Technicky by to šlo, ale bylo by to strašně drahý.
A ještě – síra, ledek a černé uhlí. Plus olovo.
V té době spíš nějakou šikovnou vychytávku jako compound bow, nebo víceranné kuše…chytrému napověz
Lukas B.
měl jsem za to, že černý prach je poměrně starý vynález na kterém se od husitských dob po napoljóna moc nezměnilo. jestli je ledek z čilského guána nebo ze sanytru oškrábaného ze zdi chlíva je poměrně jedno.
Sysop
Jde jen o to, kde vsude ho znali. Jinak vyrobne jednoduche.
Childeater
Myslím, že potíž byla hlavně v udržení konstantní kvalitě prachu, aspoň trochu…
Sysop
To verim. A taky vlhkost bylo tehdy tema.
Bystro
Odzdrojovat to nemohu,ale husite,co jsem se docetl,byli pomerne schopni v uzivani strelneho prachu.Bylo ho vice druhu,dle ucelu(dela,bombardy,bambitky,muskety).Druhu ani ne tak co se slozeni tyka,ale hlavne zrnitosti,ktera ovlivnovala rychlost horeni.A pokud se nepletu,cerny prach se mlel,a prave zde se dal v zakladu ovlivnit,s presnejsi technologii,konstantni kvalita prachu.Pouzit prach do musket do bombardy by melo zajimave nasledky.
A zdroj surovin na kvalitu vliv mel,pro primes necistot.
Sysop
I druh dreveneho uhli ma vliv na rychlost horeni a take kourivost. Ono kdyz si clovek zahuli dopadiste, tak pak ani nevi, jestli tam nepritel jeste vubec je, ze.
Sysop
Ja bych resil nejprve ten cerny prach a pak raketu. Sypat na krizaky rakety, to by byla jina liga a pritom to udelas z cehokoli.
Lukas B.
měl jsem za to, že husiti byli v používání palných zbraní poměrně průkopníky a že inovovali dosti podstatně (tedy spíš uvedli inovaci do praxe) především tím zmenšením ráže tak, aby se to dalo unést a udržet (podepřené a zaháknuté) v ruce bez nutnosti lafety. ostatně skoro všechny jazyky obohativší slovo píšťala (pistole) je toho památkou. nenapadá mě, co by do svých ručnic ládovali jiného, než černý prach a olovo.
Childeater
Ale jo. Ale stříleli z toho tuším kdeco. Olovo a trochu přesná střelba…to až později, řekl bych
Lukas B.
přesná střelba je při střelbě zblízka a do davu zbytečný luxus, na to je optimální něco jako brokovnice, čili šrapnel, dříve kartáč nebo ještě dříve hrst štěrku do hákovnice či arkebuzy.
Childeater
No to souhlasím…já to bral perspektivou Nattyho…
Lukas B.
nojo, byl to ode mne krok stranou.
shane
Technická, šrapnel není kartáč. Kartáč je hromadná střela, plechová piksla nebo látkový pytel s kulemi, co se po opuštění hlavně roztrhne a funguje jako brokovnice, tudíž má relativně malý účinný dosah. Šrapnel je střela, co má uvnitř kule, výbušnou slož a časovanou roznětku. Vybuchuje ve vzduchu po nějaké době letu a „zametá“ cíl z výšky. Teoreticky může zasahovat cíle na kilometry daleko (podle typu zbraně).
Dělostřelecký granát je pak střela obsahující výbušninu a roznětku a vybuchuje po dopadu. Před vynálezem fulminátu rtuti a perkusního zapalování byla ta roznětka časovací. Tj zápalná šňůra, co se ořezávala podle potřeby. To byla taková ta klasická kulatá bomba s doutnákem, co ji chtěli hodit na Lelíčka ve službách Sherlocka Holmesa
shane
(malá přenosná kulatá bomba s doutnákem pak byl ruční granát, který házeli granátníci. Poznali se podle toho, že byli vysocí a měli chlupatý čepice)
Lukas B.
ale jasně že matně tuším rozdíl mezi kartáčem a šrapnelem. měl jsem na mysli postupný vývoj střílení velkorážní brokovnicí do houfu lidí, kdy odjakživa všem bylo jasné, že pečlivě zamířit a trefit pětiliberní koulí do hlavy jednoho pěšáka je sice fajn, ale jednou ranou bez velkého míření postřílet spoustu pěšáků je lepší.
shane
Dělostřelecké granát nemusí vybuchnót enom po dopadu, ale može byt zpožděné. Existuje způsob palby nízkó skupinó úhlů gdy se granát po dopadu vodrazí dovrchu (jako žabka na vodě) a s malém zpožděním následně vybuchuje ve vzduchu, to potom střepiny majó lepší (pro lidi vlastně horší) účinek.
Sysop
No ono je tech prachu potreba povicero, pokud clovek resi raketu s nejakou aktivni hlavici. U strelne palne staci hrubozrnny. Take je v pripade rakety potreba poladit lisovani toho prachu a tak.
Ale pravda je, ze to neni nic, co by se nejak slozite ve stredoveku resilo.
Arnold J Rimmer
Tam je těch problémů víc. Vícenásobné hlavice, klamný cíle, satelitní a inerciální navigace, změny trajektorie pro zmatení katolické obrany. Výcvik husitských osádek. Chtělo by to i změnu koncepce husitských vojsk a tady zejména očekávám tvrdý střet se zastánci zastaralé koncepce vozové hradby.
Childeater
…a to ještě nejsme u dronů, že.
Lukas B.
stejně vynálezem, který úplně změnil válčení a vyhrával války, není inovace zbraně, ale inovace logistiky, tedy především polní kuchyně, konzerva a železnice.
Arnold J Rimmer
No, zdá se že je to pro genštáb generalissima Žižky docela dost práce.
Childeater
To šlo ruku v ruce.
Kolega Lucemburský by mohl vyprávět o těch zpropadených anglických lučištnících. Perkusní pušky znamenaly značnou výhodu před křesadlovkou a pěchotní zadovky a opakovačky taky vyhrály lecjakou bitvu.
Arnold J Rimmer
Mě přakvapilo jakej šunt proti Lorenzce pruská jehlovka byla. No ale mělo to kadenci a to rozhodlo.
Lukas B.
zadovky a opakovačky vyhrály tu bitvu (na kterou zřejmě odkazujete) za výrazného přispění diletantského vedení (na obou stranách) a výrazného pokroku v zásobování (útočící strana by o padesát let dříve sotva uživila čtvrtmilionovou armádu)
Childeater
To byla jen epizoda.
Mnohem větší význam měla Spencerovka v USA (Sever x Jih)
Lukas B.
v konfliktu sever a jih nešlo tolik o spencerovku, jako o ty tři nejdůležitější věci, co jsou potřeba k vedení války.
Childeater
Však píšu výše, že to šlo ruku v ruce.
Nicméně, význam inovativních pěchotních zbraní byl obrovský. A zrovna třeba ta Spencerovka byl dost důležitej dílek skládanky.
Lukas B.
no a ještě k tomu Lucemburskýmu; tam je paradoxní, že nešlo o žádnou technickou inovaci zbraní, tam šlo čistě o mentální blok, kdy na kontinentě se furt upínali k těžké jízdě, která je sice fajn, ale jen za velmi specifických podmínek (ukázněné válčení na rovném suchém terénu, ne nepodobné sportovnímu zápasu, dokonce občas bývalo zvykem k takovému střetnutí společně vybrat vhodné hřiště). oni ti Husiti ostatně taky nevyhrávali kvůli technickým inovacím, ale kvůli tomu, že se nesrali s žádnou etikou či etiketou rytířského válčení a šli po efektivitě.
Arnold J Rimmer
Sorry ale zavedení longbow do výzbroje bigošů byla u mne teda inovace jako prase! Edward III. byl vizionář!
Lukas B.
oba říkáme vlastně to samé. to nebyl žádný nový vynález, dlouhý klacek s provazem (umožňující solidní kadenci střelby a umožňující uživateli unést dostatek munice a kromě ní i nějakou houni a potravu na pár dní) byl vynález poměrně starobylý, ale vyzbrojit tím většinu bojovníků byl nápad rozhodně vizionářský.
Arnold J Rimmer
No vlastně svým způsobem asi ano, bez toho že zavedli povinný výcvik a infrastrukturu v Anglii by to nešlo.
Lukas B.
a lučištník může být osoba neurozená, jeho vybavení je (relativně) levné a když si dá dvakrát do týdne hodinku cvičné střelby, tak je potom použitelný. nepotřebuje koně, pancíř, ustájit a krmit koně, sparingpartnera pro tréning, dalšího koně na cestování, družinu sluhů a zbrojnošů. za cenu jednoho obrněného rytíře máte celý houfec lučištníků, kteří v mírových dobách pracují na poli.
Arnold J Rimmer
Archer byl zejména osoba neurozená, bigoš, pobíječ much, prostý vidlák jenž měl královským výnosem zapovězeno věnovat se po nedělích a svátcích zahálce a kopání do hadráku, zato mu bylo králem nařízeno věnovati se střelbě z luku. Clapci začínali s lehčími luky, přičemž cílem bylo zejména posílení horních končetin.
Francouzi byli poprávu nasraní neboť jejich šlechtu pobíjeli prostí vidláci, což je jak jistě uznáte značné faux-pas.
Arnold J Rimmer
Angličané tím způsobili první v dějinách zaznamenanou lidmi způsobenou ekologickou katastrofu v dějinách a to vyřezáním kdejakého použitelného tisu na ostrovech.
Místní bolševická úderka pak jistě radostným kvičením ocení fakt že výcvik začínal zhruba kolem 7let věku + což je doklad že se už tehdy neštítili pro své zločinné otrokářsko imperialistické rejdy zneužívat děti. Samzřejmě že ne ty z upper class, to dá rozum.
Lukas B.
jojo, a v té době bylo tisové dřevo jednou z globálně obchodovaných komodit, tvrdívá se, že více než polovina luků byla původem ze severního podhůří alp zemí habsburské monarchie
Sysop
@AJR
Na druhou stranu, dat diteti zbran do ruky az v sedmi letech vidim take jako zanedbani spravne vychovy.
h72
Přesně tak. Když vy na mně okovanejma rytířema na velkejch koních, já na tebe bombardami, píšťalami, praky, sudlicemi, kosami a cepy a řemdihy. Upřímně, ten rytíř byl v prdeli.
Arnold J Rimmer
Já jsem spíš na katolický straně než na straně kališnickýho talibanu, takže za mne samozřejmě tahle demokratizace válčení velkej průser.
Jihočech Honza
Srbský hrdina kralevic Marko údajně po spatření první palné zbraně prohlásil: „Se vším junáctvím je konec“ a smutně odešel zemřít do své jeskyně.
Lukas B.
ten okovaný rytíř byl v háji úplně stejně, jako o mnoho století později bitevní loď a aktuálně jak se ukazuje tank. všechno dojelo na to, že je to snadno a efektivně likvidováno strojem o několik řádů levnějším.
h72
Tank za miliardu zlikviduje dron za padesát tisíc.
Lukas B.
což v principu odpovídá eliminaci okovaného urozence ježatým negramotným lukostřelcem nebo dokonce usmrkaným práčetem.
Arnold J Rimmer
Ano, zdá se že když to náležitě zformulujeme, vynalezli jsme právě nějaký zákon válečné vědy.
jizlivec
Jen na okraj: četl jsem článek, že je chybou nazývat krále „Jan Lucemburský“, když to byl přece Jan I. Český…
Samozřejmě to nepůjde vykořenit, stejně jako rozšířený nesmysl „princ z Walesu“…
Arnold J Rimmer
Správná připomínka, taky pléduju za přesnost!
Johannes, Dei gratia rex Bohemiae, marchio Moraviae, comes Lucemburgensis et Arvernensis.
Sysop
No slava, to Lutzschem..burg… cosi, se ani nedalo vyslovit.
shane
Princ z Walesu není úplně nesmysl, problém je v tom, že angličtina nerozlišuje mezi Prince coby následníkem trůnu a Prince coby hlavou jednoho z typů knížectví (principality). Wales byl principality až někdy do 16. století než byl začleněn do Anglického království. Prince of Wales u následníka britského trůnu je ale spíš slovní hříčka.
Je ale dobrý vzít v potaz, že ty tituly u příslušníků britské královské rodiny obvykle nereflektuji územní dělení britské monarchie. Harry je Duke of Sussex, přičemž Sussex není a nikdy nebylo vévodství. A aby v tom byl ještě větší bordel, britský systém titulů je jiný než ten používáný u nás, takže je problém i s překladem.
jizlivec
Ono je vůbec s tou šlechtou češtinský problém…
Česky je to „kníže z Walesu“ nebo správněji „kníže waleský/velšský“…
Tatínkovi se také neříká „král z Británie“ (nebo POTUSovi „prezident z Ameriky“)…
Ono to „Z“ je tam vlastně nadbytečné a matoucí…
Zastupuje anglické „of“ či německé „von“ ve smyslu „čeho“, ale vnímá se jako „odkud“, což by ale bylo „from“ či „aus“…
shane
Waleský určitě. S tím knížetem to není tak jednoznačný, vzhledem k tomu, že Wales není knížectví už dobrejch 500 let a ten titul se používá ze zvyku. IMHO jsou možný oba překlady, ale u nás se historicky používá ten princ, což dává logiku, protože jde o následníka anglického trůnu. Dokud byl Wales knížectví, tak ano, třeba Edward z Woodstocku zvaný Černý princ byl nepochybně kníže Waleský.
Jinak ono to Z se v titulech používá i u nás, třeba Bernard, viscount Motgomery of Alamein zní rozhodně líp jako vikomt Montgomery z Alameinu, než vikomt Montgomery Alameinský. To už je jak nějakej svatej.
jizlivec
U toho Alamejnského by možná šlo i „od“…
Rozhodně je lepší „Fraser OD Severního mysu“ než „ZE Severního mysu“…
Vždyť tam snad ani nikdy nebyl…
Sysop
cestina ma v tomto smeru chaos i se ‚s‘. Napriklad vyrok ‚obchoduje papirem‘ je gramaticky i semanticky spravne, ale nekomu rve oci.
shane
A co teprv „A já zatím cestuju v limonádě“ :)
ygorek
Sysop 31.8.2025 v 9:46
A co teprve „Velkoobchod papírem“ a „Velkoobchod papíru“.
Sysop
No je fakt, ze co chvila sel tehda nekdo do nebe, takze najit nejakou volnou trajetorii by nebyla prdel. Musk ma kliku, ze se narodil az koncem 20. stoleti.
Bahnak
JJ, právě husiti zavedli polní děla na kolech. Proto se anglicky nedbo německy houfnice (dělo při polních houfech) řekne tak, jak se řekne (howitzer, haubitze).
shane
Nattyho křesadlovka byla Kentucky RIFLE, tedy drážkovaná. Obávám se, že na počátku 15. století technologicky nezvládnutelná. Ale ona by byl velký skok i granulace střelného prachu, aby se zajistil rovnoměrný výkon.
Lukas B.
jo, to beru a chytám se za nos. to drážkování by asi puškař dob husitských nezvládl.
Arnold J Rimmer
Do vynálezu zadovky a kvalitního střeliva si vůbec nemusíte lámat s vývrtem hlavu. Jelena sice trefíte na stovky yardů, ale husita vám mezitim rozbije hlavu šutrákem.
Childeater
Hroch
Mám pocit, že požadavek „myjte si ruce a neserte všude“ by na upálení na hranici zcela postačil.
Hroch
Židi na tom byli s hygienou v té době o poznání lépe, proto je tolik nekrušily epidemie, ale zase byli terčem závisti a nenávisti.
Jihočech Honza
To by tedy nepostačil, inkviziční soudy nebyly žádná Čeka, většina vyšetřovaných byla propuštěna či odsouzena k mírným trestům – pokání, poutím a podobně, hranice čekala jen na obvzláště zatvrzelé kacíře. Ostatně, ve středověku se lidé celkem myli (viz lazebnice Zuzana), špinavé a smradlavé bylo hlavně 17. a 18. století.
Jantar
Popravený kacíř byl naopak velmi žádoucí. Církev mohla shrábnout jeho majetky. A i udavač odešel s odměnou.
Stačí se podívat jak vesele si přidělovali pobělohorští katoličtí kolaboranti majetky evangelických „dezolátů“.
Z intelektuální genocidy kdy většina nezávisle myslících vzdělanců utekla do světa, jsme se dodnes nevzpamatovali.
Ani z uměle takto vyšlechtěného podvraťáctví, patolízalství a hrbení se, které tu uměle vyšlechtilo vohnouty co se podvolí každému, za trochu pomejí do korýtka.
A pak ještě museli vylidněné české země doplnit migranty kdoví odkud.
Křesťanství = genocida slovanů. Po celé naše dějiny, už posledních 1200 let.
Jantar
Středověk byl tak moc čistý, že co 20-30 let tu byla epidemie moru, cholery, úplavice, …atd. která vždy vyhladila pár procent populace.
A 1x za 100 let taková co vyhladila desítky procent populace.
Plus pravidelné hladomory atd. O válkách nemluvě.
Nic z toho neznaly předchozí vyspělé polopřírodní civilizace od keltů až po Slovany.
Ono taky vylévat sračky a smetí doprostřed ulice, to by nenapadlo ani římany, kteří měli rafinovanou podzemní kanalizací, ani Kelty.
Ideálně pak nechat ty sračky prosakovat do studní a na epidemii bylo zaděláno.
Římani věděli proč budují důmyslné akvadukty se systémem samočištění.
shane
Nepleť ai osobní hygienu se sanitací. Středověcí lidé se myli rádi a často, protože čistota těla odrážela čistotu mysli a civilizovaný člověk se tím odlišoval od primitivů a zvířat. Od mytí se ustoupilo až po velkých morových epidemiích 16. a 17. století, kdy se prosadila teorie, že voda smývá přirozenou ochranu těla.
Co se týče čistoty vody a veřejného prostranství, o dezinfekci ani nemluvě, tak to je dáno tím, že neměli ani ánunk o bakteriích. Ostatně, sanitace a „veřejná“ hygiena byl problém až pomalu do konce 19. století.
RomanL
Ha ha ha. :-P
ModrýKlokan
@ Jihočech Honza
Je to nechutný, ty nemytý středověký čuňata. Co by jim udělalo, kdyby se jako já, pravidelně a zodpovědně myli každou lichou sobotu? Pořádná hygiena je vizitka každé moderní vzdělané bytosti.
_-0-_
Ad Hroch 29.8.2025 v 7:23
Myšlenky a ideologie jsou mocnějšími zbraněmi, než technologie, klíčové osobnosti v dějinách měly svůj neoddiskutovatelný vliv, obvykle byly šiřiteli (ne nutně tvůrci) nových ideologií a stály za vývojovými zlomy.
Existoval-li Kristus, tak by určitě nebylo marné jej včas eliminovat a nahradit time travelerem, vybaveným jazykovými a historickými znalostmi, doplněnými dokonalou znalostí psychologie davu, PR a manipulačních technik, technologie moci a definovaným dlouhodobým cílem. Kdyby k tomu cestovatel zvládl nějaké eskamotérské kousky typu hořícího keře, tak by zvládl i Piláta Ponského a prodej balené vody v zapečetěných amforách :-)
Úspěšnost křesťanů byla dána zejména společenskou poptávkou. Ze situace se velmi pravděpodobně dalo vytěžit více, mohla vzniknout jiná a hlavně efektivnější sekta, problém s muslimy mohl být eliminovaný dříve, než vznikl.
zrovna kalach je konstruované tak, aby se dal pomalu ubouchat na koleně, takže nejaký moc drastický soustruhy, jako, no…ehem…
shane
Soustružení a frézování jsou paradoxně technologicky míň náročný technologie než lisování, kde potřebuješ velký výkonný lisy, raznice a navíc je poměrně náročný na kvalitu materiálu. Krom toho pak obvykle potřebuješ ještě svářečku, abys na ty plechy navařil úchyty.
Na třískový obrábění ti stačí i poměrně primitivní obráběcí stroje. Viz Khyber pass weapons.
Třískový obrábění je náročné na um obráběčů a ve velkých sériích dražší a pomalejší. Obsluhovat lis zvládne cvičená opice a sekat se to dá jak Baťa cvičky.
Nicméně v podmínkách 15. století bylo třískové obrábění i lisování hudba budoucnosti a z hlediska úrovně vědy, techniky a metalurgie zcela nereálné.
Nejde o znalosti, jde o technologie. Prostě v tý době nebyli schopný vyrobit ani pořádnou ocel. Jediný co dovedli bylo tak dlouho mlátit do rozzhaveného měkkého železa, až vyrobili jakžtakž ocel a co várka to originál. Ta vědmostní propast byla šílená. Musel bys do nich namlátit dalších 500 let vědomostí lidstva. Neznali ani chemický prvky potřebný k výrobě bezdýmnýho prachu, bez kterýho automatické zbraně nemohou spolehlivě fungovat. Nemluvě o technologiích na jeho výrobu.
shane
To bys tam musel přesunout celej výrobní řetězec od získávání primárních sutovin a jejich dalšího zpracování, postsvit vysoký pece, ocelárny, chemičky…
Nahned to asi není, ale během pár desítek let se dá udělat progres, co by jinak zabral podstatně dýl. Třeba takový ty kapslovaný (v papíru myslim?) prachy, místo ručního ládování, taky křesadlo, pže to už bylo stejně skoro za rohem. Teoreticky by stihl ai perkus.
shane
Jasně, tohle by nebyl problém, koneckonců první primitivní křesadlový zámky se objevily už zhruba za sto let, počátkem 16. století. Granulace prachu, papírový náboje, trochu zlepšit metalurgii, pak drážkovaný hlavně a expanzní střely Minié a Shrapnellovy střely do děl. Technologicky to zas tak velkej skok od toho Žižky nebyl, jen holt trvalo než to někdo vymyslel a než díky průmyslové revoluci vznikla dostatečně výkonná výrobní základna. Co byl pro středověk nepřekonatelný příkop byly perkusní roznětky, trvalo stovky let, než chemie došla do bodu, kdy to začlo bejt reálný.
Lukas B.
zkusme otázku poněkud otočit a vzít takhle: dejme tomu že bychom vzali nějakou ručnici z technologicky pokročilejší doby a dali ji do ruky husitům (a nedali jim prach, kule a broky), jestli by vůbec dokázali z toho vystřelit a kolik těch výstřelů by bylo možno celkem opakovat, než by se flinta stala zcela nezpůsobilou k další střelbě. jistě znáte Tajuplný ostrov, jak tam „kolonisté“ opakovaně ládují do moderních (na tu dobu) zbraní nějaký na ostrově ukutěný prach (nebo střelnou bavlnu?) a železné broky (olova a vůbec barevných kovů na ostrově nemajíce*). bylo by to vůbec (aspoň teoreticky) možné?
*) pomiňme prosím stranou šťouravou námitku, že dno tichého oceánu je tvořeno čedičem a na ostrově v jižním pacifiku těžko lze předpokládat žulový dům, uhelné sloje a železnou rudu
Bahnak
Kdyby husitům dali prach, kule a broky, tak by stejně nevystřelili, protože by neměli tu roznětku a nevyrobili by zapadající náboje. Viz shane.
Zda by pochopili, na co to je, toť otázka, ale řekl bych, že spíš jo – oni ti lidé nebyli hloupí, jen museli nejdřív vystavět schody, na kterejch stáli ti další. Opět viz shane.
Co se týká Vernových kolonistů, tam prostě pracují s tím, co mají. Životnost a přesnost zbraní by byla určitě nižší, ale lepší, než nic. Problém by zase byly ty náboje, myslím, že neměli ani mosaz (zas tak dobře si to nepamatuju), taky by mne zajímalo, zda by to podle přítomných šlo nahradit. Ovšem když máte mezi sebou technického génia…
shane
On mezi křesadlovým a perkusním zámkem nebyl v praxi velký rozdíl, ale perkusní roznětky měly potenciál. Umožnily kovový jednotný naboje, opakovačky, kulomety, nárazový roznětky do granátů, min, torpéd…
Todle enženér, co není úplnej debil, ale nakonec zvládne; pokud dával aspoň trochu pozor, ve vzdělání to aspoň letmo měl, případně si to třeba načetl ze zájmu, akorát by holt musel dát věci dohromady a možná přesně odvodit (a odladit) postup, jak to fakt produkovat. Přece jenom v těch základech sou fakt základy, třeba rovnice a tak, ale né konkrétní bodovej seznam co a jak udělat a co na to přesně mít za reaktory, žejo.
Lukas B.
že tady nepadl stopařův průvodce, to považuji za velké opomenutí. předpověď matlacího telefonu a ignorantského gůglu se mu podařila excelentně, a prezidentem galaxie je skutečně Zaphod Beeblebrox. no a genocida neproduktivní populace (asi tedy ne kontrolorů hygieny telefonů) nás možná čeká v brzké době.
Sysop
Tak v nekterych rysech se trefil i Neff se svym Vejcem naruby, ale to jsou povidky, nic velkyho.
CBATbI CTOKOKOTOB
Páral – Země žen. Převýchovné tábory pro muže, kde se odnaučují vidět v ženách jen služky a sexuální objekty. Ženy jsou pak trošku humánněji školeny nevidět v mužích vůbec nic. Nechápavé soudružky, které nebaví lesbismus, pak i trochu méně humánně.
Arnold J Rimmer
To je ovšem bohapustý plagiát Sexmise již odhalila zločinné feminaicistické rejdy chlupatých feministek v budoucnu o notných pár roků dřív. Pamatuju se že to bylo dokonce asi nepřístupný, což naznačuje nějaké vocampocaď od feminismus alespoň verbálně jinak podporujích soudruhů.
Bahnak
Chlupatý byly tenkrát všechny, vyholený snad byly jen kurvy.
Jinak slušnej je seriál „Два холма“ na stejné téma.
_-0-_
Ad Bahnak 29.8.2025 v 13:29
Musím souhlasit, Два холма je skvělej kousek. Jeho sledování ale bolí, protože se dá (jak jinak) pochopit jako výsměch progresivistickému světu, do kterého patříme, protože je to oprávněný výsměch…
Seriál se dá bez problémů najít na „obvyklých místech“. Devět z desíti myslících jedinců se smyslem pro humor jej doporučuje :-)
ModrýKlokan
@ Prdelní Nula
Jestli sise dnes neoholila, mě to nevadí. My, vyspělé bytosti z planety Osho, jsme fšechny krásně chlupaté. Klidně tě přefiknu i chlupatou.
_-0-_
Ad ModrýKlokan 30.8.2025 v 1:48
Blbýši 2 – ModrýKlokane resp. Alane.Coxi , máš to marný, insuficienci intelektu a deviovanou mysl nezakryješ psaním pod jiným nickem. Dnes jsi zaujal tím, že ses veřejně svěřil s kým (čím) se identifikuješ a jaké máš preference/fantasie v oblasti zachlupatělé homosexuality. Upozorňuji tě, že pokud tě lákají nezletilé mužské prdelky, tak že po zásluze skončíš v kriminálu, pokud nezůstaneš u utajovaných představ bez jejich realisace) Text jsi již dopsal, proto bys již neměl být excitovaný, takže teď nezapomeň očistit/omýt/osušit klávesnici a vše další včetně propriet, kde je to zapotřebí.
Chystáš dříve na nějaký další „pochod hrdosti“, nebo má přednost návštěva u sexuologa, případně u psychiatra? Necítíš se jako naprostý kokot? (Měl bys, protože mnozí z nás tě tak vidí.) Je ti o něco lépe, když píšeš pod nickem Alan.Cox?
Je to postapo plné výsměchu, který vás pobaví (a současně znechutí/otráví). Podotýkám, že když vidím před synopsí jako žánr/subžánr uvedeno m.j. komedie, tak cítím klausovsky řečeno nenadšení a brzy sledování vzdám. Tenhle zábavný, svěží a neotřelý kouek mě dostal, doslova jsem jej „sjel v maratonu“.
Foundryman
Na 2 cholma je nejlepší koukat v originále, fůra se toho ztratí v překladu. Mě dostal hned na začátku kult sv. Gréty :-)
Bahnak
Fondryman
Já na to koukal v originále. Jo, Náměstí Grety Thubergové atd. :-)
_-0-_
Ad Foundryman 30.8.2025 v 11:01
Naprostá shoda, ale podle mé zkušenosti 99% populace nerozumí rusky natolik, aby byli schopni porozumět alespon nadpoloviční většině dialogů, natož aby rozpoznali nuance, které by jinak byly „lost in translation“. Hodně RU filmů a seriálů používá překvapivě obsáhlou slovní zásobu, nemluvě o slangu. U lahůdek typu Dva kholma by byla škoda nerozumět co nejlépe, jak to jen lze.
Když se sem dostal RU seriál (jako regulérní off-topic – sorry), tak pár zástupců:
Typickou ukázkou potřeby znalosti jazyka na úrovni rodilého mluvčího (což nejsem) je Slovo patsana ( https://www.csfd.cz/film/1420160-slovo-pacana/recenze/ ) – doporučuji! Je to seriál, kde jsem byl vděčný za titulky, přes to, že obvykle nemám s ruštinou problém.
Na závěr ještě Shtrafbat ( https://www.csfd.cz/film/200703-trestny-prapor/recenze/ ), jednoznačně ukazující, jak si Rusáci váží lidských životů a za co se v době boje proti bývalému spojenci mohl dostat voják do trestního praporu. Trestné prapory (штрафбаты, štrafbaty) zavedl rozkaz č. 227 z 28. července 1942, známý také jako „Ни шагу назад!, byly určeny pro politicky nespolehlivé a obecně provinilce. Používaly se většinou na průzkum bojem, bez ohledu na ztráty.
Odhaduji, že se současné nasazení trestanců a obecně zacházení s vojáky na Ukrajině příliš neliší – voják je, byl a bude pro Rusáka pouze пушечное мясо (kanonenfutter). Průzkum bojem je stále oblíbená metoda ruských velitelů. Jediný rozdíl je v tom, že tentokrát nejsou Rusáci v roli obránců, ale útočníků a nepochybně jim chybí motivace sovětského člověka. Budete-li sledovat, tak věnujte pozornost titulkům v series finale, kde jsou uvedeny jednotlivé trestní prapory. Dá se snadno spočítat, kolik činily celkové ztráty.
Soudobá Ruská kinematografie a seriálová tvorba vygenerovala mnohé, co stojí za zhlédnutí, často v překvapivé podobě, ve které buďto absentují, nebo jsou nepostřehnutelné brainwashingové narativy. Ruskou soudobou (nejen!) kulturu nelze šmahem odsuzovat jen proto, že byla vygenerovaná režimem, připomínajícím lidskostí a mírumilovností hitlerovské Německo.
ModrýKlokan
@ Prdelní Nula
Čau Prdelko. Ty seš ještě blbější, než se původně zdálo. Bacha na utkvělý představy, můžou se ti vrazit do některých důležitých orgánů!
Pokud ti stále vrtá tvou dutou hlavičkou konspirační teorie o dvojjedinosti Klokana a Coxe, má to zcela jednoduché řešení. Buď se můžeš zcela prostě zeptat majitele webu Dfense, zda jsme či nejsme jedna osoba. Nebo si jednoduše udělej takovou lehkou heuristickou statistickou analýzu a použij, třeba ve Wordu, počítání vhodně vybraného vzorku slov z Coxových nebo mých textů. Výsledné statistické srovnání ti zjeví realitu. Pokud teda vůbec jsi schopný pochopit, o čem se tady bavíme.
Hlavně znovu místo svých pěti mozkových buněk nezkoušej zaúkolovat tu tvou UI. Minule se ukázalo, že ani nedokáže v oknech komentářů rozlišit citace jiných autorů jiných komentářů. Výsledek tomu odpovídal.
_-0-_
Ad ModrýKlokan (resp. Alan.Cox) 30.8.2025 v 23:08
Blbýši 2, chápu, že jsi jednostranně zaměřený, ale věř mi prosím, že jsou lepší způsoby dosažení orgasmu, než masturbace s klávesnicí :-)
ModrýKlokan
@ Prdelní Nula
Co to je orgasmus? My, vyspělé bytosti z planety Osho neznáme orgasmus. Šukáme, protože nás to baví… Pohlavní buňky za účelem rozmnožování si vyměňujeme ve zkumavkách, podle rozhodnutí Komise pro ochranu oshoanského genofondu.
hellfire
MK
Budeš mu tu vystrčenou prdel muset oshookat, jinak se ho nezbavíš:D
ModrýKlokan
@ hellfire
Hezký doktore, oshookat, dobrej novej termit :-D)))
CBATbI CTOKOKOTOB
Kdo jste v dětství četl příhody Timothyho Truckla a jeho AI Napoleona? Copak nohy se kradou? a nějaké další drobné. Kde si občan může zaplatit licenci na neodposlouchavanou místnost, pokud na to má a dokáže to Státu zdůvodnit. Kde miliardáři mají právo i na vaše těla, pokud je potřebují na nějakou tu biologickou vychytávku.
Taky se tam neobjevuje postava Velký Bratr.
shane
Já. Copak nohy se kradou a tak. Tuším, že to napsal nějakej dederón.
CBATbI CTOKOKOTOB
Tak tak, Gert Prokop. Taky tam Amerika prohrála válku (a za trest si zavedla fašismus). Což muselo Dederóna dvojnásobně potěšit.
shane
Mi zrovna tahle série povídek přišla dost propagandistická, na rozdíl třeba od sovětskejch scifáren, kde sice podle všeho v budoucnosti zvítězil komunismus, ale v ději se to nijak extra neprojevovalo. O český scifi ani nemluvě.
CBATbI CTOKOKOTOB
Tak oni Rusové obecně nezůstávali pozadu, akorát my šťastnější jsme brzo objevili Strugacke a pak už zůstali u nich.
Připomenu jednu dětskou třídílnou ságu, první díl satira v takové prvobytně pospolné společnosti, druhý utopie v komunistické společnosti (kterou ovšem rozvrátí banální působení magického předmětu, což naštěstí Deus ex machina napraví objevivši se tvůrce onoho předmětu), třetí pak kapitalistická distopie, vláda peněz ve spojení s policejní kontrolou.
ygorek
shane 30.8.2025 v 9:59
Z cyklu o T.T. jsem přečel asi vše vydané v češtině. Oc asi také, protože vypíchl jednu stránku Prokovovy tvorby (Cicago bude naše!, i když dříve to pravděpodobně použil U.P.Sinclair v Džungli) a pro autora měl jen slova pohrdání…
Pokud odhlédneme od ideologického pozadí, šlo o normální detektivky se zajímavými prvky sci-fi, ovšem závislými právě na onom pozadí.
V druhém grafu je označován jako „čtenář častý“ (ten, kdo přečte 13 a více knih ročně)! To bolí, stali jsme se národem barbarů…
h72
13 knih jsem jako dítě četl týdně.
shane
Leporela a Čtyřlístky se nepočítaj. Jsem vášnivej čtenář, ale dvě plnohodnotný knihy denně bych teda nedal ani o víkendu, natož když jsem musel chodit do školy. Leda nějaký komiksy, ale ty bych vyloženě mezi knihy neřadil.
miv
Když jsem byl ve věku 14-18, tak jsem o prázdninách ty dvě knihy denně opravdu přečetl. Četl jsem „po řádcích“. To znamená ne zleva doprava, další řádek atd. Ale dokázal jsem číst shora dolů. Takže třeba 40-60 stránek za hodinu. Měl jsem u babičky pokojík v podkroví a svítil jsem i do tří do rána.
_-0-_
Ad miv 30.8.2025 v 22:16
Máme stejnou zkušenost od cca 12 let a vydrželo to obdobně dlouho:-) Vůbec netuším, jak funguje „globální čtení“ – resp. jak mozek zpracovává optická data při čtení, ale ano, máte pravdu – dá se slabikovat, číst po jednotlivých slovech, po větách (nebo po řádcích?), po odstavcích. Možná i po stránkách. Jak a kdo, jak a kdy. „Sečtělost“ (nevím, jaký použít výraz, nemyslím tím přečtení nějakého množství knih o „vyšší kvalitě“ a s širokým tematickým rozsahem, ale velké množství zrakem a mozkem zpracovaného textu) dvojí výhodu – rychlost datového toku (čtení po větších úsecích) a zapamatování optického tvaru psaného výrazu, které v mnoha případech umí substituovat znalost gramatiky. „Nevím, jak se to má napsat, ale když jsem výraz napsal chybně, tak okamžitě vidím, že je něco špatně.“
Arnold J Rimmer
Normálně si načteš celej blok textu do hlavy. Je to jako fotka, slova a věty mají svý jedinečný tvary.
Lukas B.
to jo, v dobách, když jsem hodně četl, jsem to bral „po blocích“ jako čínské znakové písmo. ale bacha, mozek pak umí jen slova známá, a „cizokrajná“ slova (jména osob, jména vesnic etc.) to komolí, existuje velmi užitečná zásada: narazíme-li na neznámé slovo, přečteme jej po hláskách a nahlas vyslovíme (ideálně se slovníkem). jinak budeme mít zafixovanou zkomoleninu a z Rišelijé bude rázem Richechau či Rikárdou.
Arnold J Rimmer
No to je přesně muj typickej problém a musi m to dělat takhle! Pokud to neni ve známým jazyku — EN, DE IT, SK, RU tak to zkomolim. Některý hlavně(!) jména a termity si pamtuju klidně desítky let nepřesně, než se donutim skutečně přečíst písmenka a zjistit jak do doopravdy je. :)) Jako uvědomuju si to ale ne vždy si vzpomenu/chci se obtěžovat s hlubším průzkumem písmenek.
Další problém jsou u toho nestandardní fonty a ruzný ty Behemoti ale to se zpravidla dá vyřešit GOTO END. :)))
Ale je to nesmírně rychlý a efektivní. Povedlo se mi o to přijít a pak se znova vycvičit když jsem si uvědomil že degeneruju.
Sysop
Nejhorsi je detektivka v hebrejstine. Nejprve ti vyblejou vraha a paxe pracne prokousavas k mrtvole.
Sysop
Ja jsem mel rodinu celou v polygrafii, takze ctyrlistky mi rovnou z prace nosil stryc, taky jsem fasoval 100+1, VTM, ABC a hlavne, vsechny mozny knizky, co kde v CSSR vysly. Tiskari si to i handlovali ruzne mezi sebou, za pohlednice, kalendare a jinej merkantil, co se zase delal jinde. Zlatej Den tisku :-)
Takze jako dite jsem toho sjel fakt hodne a dokonce byla doba, tusim mi bylo okolo deseti let, to jsem cetl 100 stran za hodinu. Bezny V8 A5 knizky, tusim to tehda byly KODovky.
Nojo, ale kde jsou ty casy…
h72
Nejlepší z polygrafie byly známosti. Mi jednou kámoška, pracující v tiskárně, donesla knihu, kterou tam tiskli v zakázce pro nějaký anglány. Jmenovalo se to Illustrated History of Ghosts. Krásná, vázaná, kniha, asi 150 stran. Všechny prázdné. :-)
Sysop
Jo, kniharska maketa. To se dela proto, aby se vedelo, jak tlusta vazba vyjde z daneho papiru a aby se tim padem spravne udelala grafika na hrbet. To se dela u vazeb V8A a V8B dodnes. Obcas i V2. Kdo chce usetrit, ojebe to tak, ze tlousku papiru si zmeri na palete a hrbet pak udela ve stejnem podkladu, jako prechod od hrbetu na predni a zadni strane, tim padem pak nehraje roli, jestli se grafika predni/zadni strany o nejakej milimetr posune od/ke hrbetu.
Obvykle ta maketa ma obal z makulatury, nebo uplne cistej a jen se omeri. Stava se ale i, ze kdyz je hotovej obal/prebal, taxe z cistyho vnitrniho bloku vyvaze cela kniha a tu zakaznik schvali jako maketu. Kdyby to bylo blbe, tak novej obal/prebal porad stoji min, nez cela kniha znovu.
No a paxou vyjimky, jako ze si pro kamose a znamy proste nekdo vyvaze cistej hnizni blok do hotovy vazby prave proto, ze nekdo to chce na poznamky, nebo zensky si do toho psaly kucharky a nebo i proste jen jako forek coby darek k narozeninam, apod.
h72
Zde to mělo své kouzlo díky názvu knihy. Proto mi to přinesla.
Bahnak
@ zero
To je snad dobře, ne? Patříme na Západ!
Čtení knih je znak socialistického zaprděnce.
Jinak ve třídě na GYMNÁZIU čtou v průměru 3-4 děti. Ostatní jen povinnou četbu a opět 3-4 děti vůbec.
shane
Na gympl jsem nikdy nechodil, ale na základce to bylo s počtem čtenářů dost podobný, spíš horší. 80. a začátek 90. let. A to bylo v telce hovno, kino tak třikrát měsíčně a video a satelit měl málokdo. Počítač skoro nikdo, internet žádnej a doma bylo kromě čtení, ukolů a domácích prací hovno co dělat.
Bahnak
Jasný, ale Vy jste chodil na průmku nebo učňák, tam se nečeká, že budou nějak extra číst (na obchodce už by mohli a měli).
My pořád měli co dělat. Ty knížky, modelařina (spousta času, v 90. letech to u nás postupně umíralo, až to někdy 2005 úplně zaniklo), sport, nebo jsem prostě chodili ven a něco vyráběli. Jo, do kina jsme chodili… dneska kina mimo multiplexů ve velkých městech často pokrachovala. Ty sračky, co v multiplexech dávají, fakt nemusím.
Televizi pustím týdně tak jednou.
Náklady knih pro mladé byly měřeno dnešním metrem gigantické, a nemyslím, že by se to kupovalo, aby to leželo doma. Politika se do toho nepromítala, Verne, May nebo Ransome ji prostě neobsahují. Dnes je široká a pestrá, ale za něco stojí zhruba stejně knih jako tenkrát, talentovaných je pořád zhruba stejně.
ygorek
Bahnak 30.8.2025 v 17:12
To se jistě nekupovalo, nicméně když se dva mladí lidé zhruba stejně naladění vzali, měli všechno dvakrát a další generace čtyřikrát…
Jistě, nějaké sourozenecké ředění obvykle proběhlo.
Bahnak
ygorek
No měli to dvakrát… dokud neměli dvě tři děti, což byl standard, protože pak to každý dítě mělo zas jednou.
ygorek
Bahnak 30.8.2025 v 21:25
Dovolím si ocitovat, co vám patrně uniklo:“Jistě, nějaké sourozenecké ředění obvykle proběhlo. „.
Dělil jsem se s bratrem o dětskou knihovnu a diskotéku…
Slecna Ling
To Bahnak
Nebyla bych az tak prisna…Multiplex nerovna se automaticky sracka. Mne se treba z tech velkejch blockusters libila Bohemian rhapsody, Elvis, Ford v Ferrari, Behind the Candelabra…Poradny kraviny lze videt i v jakoze lepsich artovejch kinech. Nezapomenu na Warholuv Spanek, nebo klenot, kde jakejsi muzik z Ruska 4 hodiny cumi ze svy chaty ven v zime a pozoruje medveda aniz by cokoliv rekl, nebo za nim kdokoliv prisel. Pritom filmovym kritikum se to velice libilo.
Bahnak
@ SL
Za jak dlouho? A bylo to v Čechách?
Mně vadí i to prostředí, popcorn, bordel na zemi a tak.
Slecna Ling
To Bahnak
Behind the Candelabra jsem videla jeste s tatou v Praze na Flore, zbytek je novejsi, ale od znamejch vim, ze to v CR bylo. Mimochodem jeste mi vypadl Oppenheimer. Ten se mi taky moc libil. Jinak popcorn a namky v kine uz jsou vsude. Tatka mi treba vypravel, ze nedavno sustilo cely Aero a jeste pulka lidi debuzirovala vinko. Budte rad, ze k vam nedorazily nase zvyky. V US kine muzete mlsat i pizzu, chroupat salatem, objednat si koktejly s tvrdym…Ano, to vse behem filmu, takze pak uprostred movie prijede holcina nebo chlapec s vozickem a zacne zrouta obsluhovat…Tohle je poradny ruseni behem filmu, v CR je to jeste cajicek :-)
Bahnak
@ SL
Ono to tady bude taky. Mladá generace se cítí být Američany a napodobuje vše, co vidí. Třeba takový to „hjůůůůůůůůů“, když se někomu něco povede.
Slecna Ling
To Bahnak
To snad radsi at ani nedorazi. Je to hrozna otrava. Obzvlast,kdyz si deset minut svitej vsude mozne baterkama, jak overujou vek pro servis alkoholu a diktujou si polohlasem objednavky. Chapu,ze kdyz jsem v Rime, tedy v USA, mela bych se chovat jako Riman a nesoudit to, ale proboha, to fakt neni mozny dve hodiny vydrzet bez jidla a bez koktejliku?
Bahnak
@ SL
Zatím dorazila většina věcí, snad až na ta kina, kde se kouká z auta.
Ono jde o to, kamarádi si objednali, a vy musíte taky, jinak jste za socku a dají vám to sežrat.
To je stejný jako když děcka někde jsou. Nemůžete vytáhnout housku z domova, když si ostatní objednali pizzu… Konzum prostě jede.
Sysop
Autokina v Cesku jsou, jen podstatne mensi, nez ve Spokojenych statech.
Bahnak
Je to možné, GPT sice říká, že to s koncem covidu zaniklo, ale GPT je debil.
To Bahnak V kine nema clovek vytahovat nic, maximalne piti. Priznam se, ze na gymplu, jsme si takhle nosivali s kamoskama do kina ve flasticce houbu ( takovej ten holcici mix , kolicka a vino), ale I to byla blbina. Pak clovek zas otravuje ostatni tim, ze chodi furt curat. Ja ty pizze v kine proste nefandim. Je tam, vsude to cloveku popada, prd na to vidite…a mastny ruce otreny do sedacky me taky nelakaj.
Slecna Ling
Tma
Dissenter
Nejen mladá ale i střední generace, taky se přistihnu při „wow“, ač ne zrovna v kině. Dáno tím, že se prostě stýkám s anglicky mluvícími.
Čertovo kopýtko je v tom, proč je – obecně – lákavý americký styl života. A proč tolik neláká češství?
Možná se stane kulturním atraktantem Rusko; mimochodem, byli jste někdy v ruském multikině? Já jo a je to hodně american style. :-)
Bahnak
Jinak já nemám nic proti americkým filmům, spousta jich je dobrejch. A nevyžaduju ani artová kina, taky už nejsem na vejšce a nechodím do klubu.
Sysop
Nekdy 86 sel koupit Sinclair Spectrum v Tuzu, o rok pozdeji C64. Existoval Arpanet, pokud mel nekdo pristup na uni a pres vytacenou linku pristup na nej. Pokud ne, existovaly BBS, na nich navesenej FidoNet a delaly se prvni pokusy s datovym prenosem v pasmu 27 MHz, ale ilegalne.
Takze bavit se bylo cim.
h72
V roce 1984!!! jsme měli Spectrum a Commodore 64 všichni, to bylo skoro povinné. Později Atari 520 ST a Amigu 600. Žádné hry jsme na tom nehráli, furts jsme k tomu bastlili periferie, analogové převodníky a zkoušeli na to vše, co je dnes běžné. tenkrát se to muselo ubastlit a naprogramovat. Bylo to velmi zábavné. Měl jsem automatického bubeníka, sequencer, i záznamník zvuků, v podstatě sampler, ale díky omezené paměti to bylo jen v řádu sekund. I to byla sranda. Jinak, Atari 520 ST měl MIDI, takže šel spojit se synťáky. Korg Poly 800 byl přesně v té době nový a aktuální, byl to krásný kompletek na domácí blbnutí.
Sysop
My jsme s kamosema delali externi RAM disky, aby se pazmet rozsirila. Taky se na pocatku delaly propojky videosignalu pro televize a filtry vcetne ovladani kazetaku pro ty, co chteli pripojit neco ze suplete, namisto koupe originalu. Kdyz prisly floppy, taxe ukazalo, ze jsou chytrejsi, nez sam PC (kdo to nepamatuje, tak za PC povazuje IBM PC standard), jen nemely zvukovej cip a video cip. Pak 286 karty pro Amigy, vestaby vlastniho Kernelu, pretaktovavani procaku (holt pak nektery hry neslo hrat – blik blik game over), atd…
Prvni pocitadlo, co mi proslo rukama byl ZX81, kamarad mel tatinka v Australii. Promlacena membranovka byla behem par dni.
Krasna doba.
quadra
Pripomenul si mi Atari 1040ST, hires (na tu dobu) cb monitor a C-Lab Creator/Notator (predchodca Logic Pro, ktory ma teraz Apple) s hw klucom/dongle, Korg Poly 800 bola lacna hracka s MIDI, to uz radsej Roland Juno alpha 1/2 (v podobnej cenovej urovni).
Samozrejme tu bola Yamaha DX7 (a jej odvodeniny), ktora zvalcovala trh a zapricinila krach tradicnych americkych firiem (Moog, Sequential, Oberheim).
Vildething
Retro se stále vyrábí, např. třetí kickstarter na výrobu další serie ZX Spectrum Next (specnext.com) nedávno proběhl, emulují ZX Spectrum 48 a dál až do QLka. Z80, ULA i AY-8910 a spol jsou napsány ve VHDL, syntetyzovány do Xilinxe Artixe, kód ke shlédnutí na githubu. SRAM to má 2MB a umí HDMI. Mají už nějak podporován i C64 (portovaný Next64), ale netuším, zda v tom nechybí nějaká licence. Cena nyní 320 liber kolem 9200 UKč, pro porovnání Didaktik Gamma stál 8800 Kčs v roce 1988.
Krásná doba stále trvá.
quadra
Ak sa dobre spominam, ZX Spectrum 48 stal v Tuzexe okolo 1000 TK (bonov) v cca 1985, obcas sa tam objavil aj Microdrive, myslim, ze tam mavali o nejaky rok neskor aj ZX Spectrum 128k.
Dissenter
Fidonet s vytáčeným připojením na lince s pulsní volbou a „nelegální“ paralelkou, hovor libovolné délky za korunu, modem 1200baudů, to je nostalgie. Ještě někde ten modem mám. :-)
corona
_-0-_:
„… stali jsme se národem barbarů…“
– – –
Znám spousta „čtenářů knih“. A furt čtou. Kvanta knih. Občas mrknu jaké. Drtivou většinou z nich bych se vůbec nezabýval. Obsah by mi dal asi tolik, co čučení na TV serály pro širokou veřejnost.
Tihle „aktivní čtenáři“ si obvykle klepou na hlavu, když louskám třeba Smithův „The Great Betrayal“.
Dle mého je fuk, kolik kdo přečte kusů knih – považuji za podstatnější, co si z nich kdo vezme…
_-0-_
Ad corona 30.8.2025 v 19:16
Naprosto přesně. Hodnotných knih (beletrie, poezie, literatura faktu) jsem přečetl zlomek z celkového počtu – většina byly sračky, na úrovni lepších filmů a seriálů pro mainstream. Proč? Protože jsem absorboval zábavu formou, která mi poskytovala větší zážitek než sledování na screenu (nebo plátně), protože když se začtu, tak mě to přenese do světa, který je simulací vjemů smyslů (barvy, pachy, hmatové zážitky, teplo/chlad…) – jako bych tam plnohodnotně byl. Je to proto, že psané slovo nutí mozek, aby generoval představy – zaměstnává fantasii řádově více, než sledování audiovizuálního díla. Je fakt, že se musí člověk „začíst“ – že ten jev nenastane ihned. Myslím, že proces čtení (bez ohledu na kvalitu čteného) nějakým zásadním způsobem formuje mozek. Nezvyšuje se tím intelekt, to rozhodně ne, ale má to vliv na způsob myšlení (ve slova smyslu zpracování datových toků), zvyšuje to schopnost imaginace (nejsem psycholog, nevím jak to přesně formulovat, nemyslím tím představivost malíře, ale představivost jako formu zpracování dat, jejich převodu z jednoho formátu do druhého).
Zcela jinak se čte literatura faktu, v podstatě je to něco jako forma učení (vracení se k předchozímu textu, opakované čtení částí pro lepší pochopení…) – to sem vlastně ani nepatří.
Napsal jste: „Znám spousta „čtenářů knih“. A furt čtou. Kvanta knih. Občas mrknu jaké. Drtivou většinou z nich bych se vůbec nezabýval.“ Vámi zmínění a popsaní čtenáři/hltači jsou bohužel vymírajícím živočišným druhem.
Nemohu s Vámi souhlasit s tím, že srovnáváte čtení beletrie s čtením literatury faktu. To první je pro zábavu (excitace, emotivní zážitek, uspokojení z analytického myšlení autora…), to druhé (uvedl jste čtení The Great Betrayal) je de facto studium.
Trochu specielní kategorií je „hodnotná literatura“ (těmi uvozovkami se snažím zabránit polemice stran jejího definičního oboru). Ta se (když sedne) umí dotknout čehosi uvnitř čtenáře a někdy až ovlivňuje jeho morálně volní vlastnosti a jindy modifikuje vkus.
Poslední kategorií je náboženská literatura, ta má i v případě, že obsahuje mnoho prvků z uznávaných oborů typu psychologie, klimatologie, ekonolie, sociologie e.t.c. drtivý dopad na mozky části populace, vytvoří věřící křesťany, muslimy, greendealisty, homo a jinosexualisty, komunisty, fašisty a podobně duševně postižené jedince, kteří by si jeden každý zasloužil dlouhodobou odbornou péči (léčbu).
corona
_-0-_:
„…to druhé (uvedl jste čtení The Great Betrayal) je de facto studium….“
– – –
Četls to snad…?
_-0-_
Ad corona 31.8.2025 v 6:14
Bohužel ne, ale byl jsem zvědavý a vygooglil jsem si ji viz https://en.wikipedia.org/wiki/The_Great_Betrayal:_The_Memoirs_of_Ian_Douglas_Smith . Je to zjevně kniha typu Střet civilizací od Samuela P. Huntingtona (kterou jsem četl opakovaně). Uvedl jste jako příklad knihu, kterou rozhodně nelze řadit mezi beletrii, mezi knihy, u kterých mám problém použít výraz „čtení“ v obvykle používaném významu, protože se (alespoň u mě nedostaví efekty typu „vidění filmu, multismyslové vjemy, nepřestanu si uvědomovat že čtu a nepřenese mě to do jiného světa. Naopak, v textu se vracím, čtu (bez zásahu vůle) pomaleji (automatické a nevnímané obracení stránek se nedostaví, občas se zarazím a přemýšlím o sdělení…) Podle mě se tento způsob čtení nejvíce blíží tomu, co se obvykle nazývá výrazem studium.
ModrýKlokan
@ corona
Teď jsem dočetl Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele, od Marka Mansona. Není už tolik času jako za sociku, tak si je potřeba vybírat kvalitní literaturu.
Vo čem je ten Smith?
corona
ModrýKlokan
„Vo čem…“
– – –
Zlej rasista. Bil černochy. Po něm to tam u nich vzal – když to nepodstatné vynechám – Mugabe…
ModrýKlokan
@ corona
Správně, když je pořádnej gauner náš, tak to nevadí… :-D)))
Super, už to mám stažený, jestli seš z Brna, tak máš u mě pivo v nějaké pěkné knajpě…
corona
MK:
Minulý týden jsem tam byl. Pokud mi něco nedonutí, nepojedu tam asi dlouho. U nádraží mě obtěžoval 6x somrák. Na stacionární hlídce cigoška, jístící hodinu kamsi za tramvajový koleje. Tlustý cigoš, triko s velkým nápisem o pekle, kroužil v osmičkách a co pět minut od ní bral informace.
Hnus…
ModrýKlokan
corona
Shit happens, to je Hlavas, anóbrž Rola. Tak snad na Štatl nezanevřeš zcela :-D))))
archaik
Doporucuji shlednout snimek Brazil (1985). V mnohem podobny Orwellove romanu 1984. Chybna uvaha o jeho romanech je dle meho nazoru v tom, jestli psal o konkretni zemi. Psal o totalitni strukture, o ideologii, ktera vylucuje individualni mysleni a ukotvuje hierarchickou spolecnost do struktur spolecnosti. V mnohem jsou soucasna uskupeni napric svetem velmi podobna. Jako by si jeho knihu vzali za rukovet, pomoci niz se jim podari 1984 uskutecnit a zavest novy svetovy rad, ze ktereho nebude mozne jednoduse vystoupit a nebude kam utect.
Black Wolf
Docela výstižně popsaná dystopie je v knize V. Vondrušky „Neviditelní“, pohledem současného stavu…
99 procent lidí by nezměnilo nic, kdyby se přesunuli do minulosti…Nikdo by nezměnil nic, kdyby se sám přesunul do minulosti.
Představte si Kalašnikova, jak staví třeba Husitům útočnou pušku.
Musel by si sebou do minulosti vzít stovky expertů, chemiky, metalurgy, samozřejmě by mu chyběly obráběcí stroje, měřidla atd.
V nejlepším případě by se mu mohla podařit menší zlepšení zbraní, zmenšení ráží a možná zavedení drážkovaného vývrtu.
Obecně by asi tehdejší lidé každého s nějakou vizí z budoucnosti prohlásili za čaroděje a upálili na hranici…takže jenom opatrná zlepšení – myjte si ruce, vybijte v městě krysy a neserte všude, kde se vám zachce.
útočnou pušku by jim zřejmě nesestrojil, ale takovou tu dlouhou křesadlovou předovku, co s ní tak pěkně střílel Natty Bumppo alias Sokolí oko by snad šlo vyrobit i tehdejšími prostředky.
Myslím, že stěží. Technicky by to šlo, ale bylo by to strašně drahý.
A ještě – síra, ledek a černé uhlí. Plus olovo.
V té době spíš nějakou šikovnou vychytávku jako compound bow, nebo víceranné kuše…chytrému napověz
měl jsem za to, že černý prach je poměrně starý vynález na kterém se od husitských dob po napoljóna moc nezměnilo. jestli je ledek z čilského guána nebo ze sanytru oškrábaného ze zdi chlíva je poměrně jedno.
Jde jen o to, kde vsude ho znali. Jinak vyrobne jednoduche.
Myslím, že potíž byla hlavně v udržení konstantní kvalitě prachu, aspoň trochu…
To verim. A taky vlhkost bylo tehdy tema.
Odzdrojovat to nemohu,ale husite,co jsem se docetl,byli pomerne schopni v uzivani strelneho prachu.Bylo ho vice druhu,dle ucelu(dela,bombardy,bambitky,muskety).Druhu ani ne tak co se slozeni tyka,ale hlavne zrnitosti,ktera ovlivnovala rychlost horeni.A pokud se nepletu,cerny prach se mlel,a prave zde se dal v zakladu ovlivnit,s presnejsi technologii,konstantni kvalita prachu.Pouzit prach do musket do bombardy by melo zajimave nasledky.
A zdroj surovin na kvalitu vliv mel,pro primes necistot.
I druh dreveneho uhli ma vliv na rychlost horeni a take kourivost. Ono kdyz si clovek zahuli dopadiste, tak pak ani nevi, jestli tam nepritel jeste vubec je, ze.
Ja bych resil nejprve ten cerny prach a pak raketu. Sypat na krizaky rakety, to by byla jina liga a pritom to udelas z cehokoli.
měl jsem za to, že husiti byli v používání palných zbraní poměrně průkopníky a že inovovali dosti podstatně (tedy spíš uvedli inovaci do praxe) především tím zmenšením ráže tak, aby se to dalo unést a udržet (podepřené a zaháknuté) v ruce bez nutnosti lafety. ostatně skoro všechny jazyky obohativší slovo píšťala (pistole) je toho památkou. nenapadá mě, co by do svých ručnic ládovali jiného, než černý prach a olovo.
Ale jo. Ale stříleli z toho tuším kdeco. Olovo a trochu přesná střelba…to až později, řekl bych
přesná střelba je při střelbě zblízka a do davu zbytečný luxus, na to je optimální něco jako brokovnice, čili šrapnel, dříve kartáč nebo ještě dříve hrst štěrku do hákovnice či arkebuzy.
No to souhlasím…já to bral perspektivou Nattyho…
nojo, byl to ode mne krok stranou.
Technická, šrapnel není kartáč. Kartáč je hromadná střela, plechová piksla nebo látkový pytel s kulemi, co se po opuštění hlavně roztrhne a funguje jako brokovnice, tudíž má relativně malý účinný dosah. Šrapnel je střela, co má uvnitř kule, výbušnou slož a časovanou roznětku. Vybuchuje ve vzduchu po nějaké době letu a „zametá“ cíl z výšky. Teoreticky může zasahovat cíle na kilometry daleko (podle typu zbraně).
Dělostřelecký granát je pak střela obsahující výbušninu a roznětku a vybuchuje po dopadu. Před vynálezem fulminátu rtuti a perkusního zapalování byla ta roznětka časovací. Tj zápalná šňůra, co se ořezávala podle potřeby. To byla taková ta klasická kulatá bomba s doutnákem, co ji chtěli hodit na Lelíčka ve službách Sherlocka Holmesa
(malá přenosná kulatá bomba s doutnákem pak byl ruční granát, který házeli granátníci. Poznali se podle toho, že byli vysocí a měli chlupatý čepice)
ale jasně že matně tuším rozdíl mezi kartáčem a šrapnelem. měl jsem na mysli postupný vývoj střílení velkorážní brokovnicí do houfu lidí, kdy odjakživa všem bylo jasné, že pečlivě zamířit a trefit pětiliberní koulí do hlavy jednoho pěšáka je sice fajn, ale jednou ranou bez velkého míření postřílet spoustu pěšáků je lepší.
shane
Dělostřelecké granát nemusí vybuchnót enom po dopadu, ale može byt zpožděné. Existuje způsob palby nízkó skupinó úhlů gdy se granát po dopadu vodrazí dovrchu (jako žabka na vodě) a s malém zpožděním následně vybuchuje ve vzduchu, to potom střepiny majó lepší (pro lidi vlastně horší) účinek.
No ono je tech prachu potreba povicero, pokud clovek resi raketu s nejakou aktivni hlavici. U strelne palne staci hrubozrnny. Take je v pripade rakety potreba poladit lisovani toho prachu a tak.
Ale pravda je, ze to neni nic, co by se nejak slozite ve stredoveku resilo.
Tam je těch problémů víc. Vícenásobné hlavice, klamný cíle, satelitní a inerciální navigace, změny trajektorie pro zmatení katolické obrany. Výcvik husitských osádek. Chtělo by to i změnu koncepce husitských vojsk a tady zejména očekávám tvrdý střet se zastánci zastaralé koncepce vozové hradby.
…a to ještě nejsme u dronů, že.
stejně vynálezem, který úplně změnil válčení a vyhrával války, není inovace zbraně, ale inovace logistiky, tedy především polní kuchyně, konzerva a železnice.
No, zdá se že je to pro genštáb generalissima Žižky docela dost práce.
To šlo ruku v ruce.
Kolega Lucemburský by mohl vyprávět o těch zpropadených anglických lučištnících. Perkusní pušky znamenaly značnou výhodu před křesadlovkou a pěchotní zadovky a opakovačky taky vyhrály lecjakou bitvu.
Mě přakvapilo jakej šunt proti Lorenzce pruská jehlovka byla. No ale mělo to kadenci a to rozhodlo.
zadovky a opakovačky vyhrály tu bitvu (na kterou zřejmě odkazujete) za výrazného přispění diletantského vedení (na obou stranách) a výrazného pokroku v zásobování (útočící strana by o padesát let dříve sotva uživila čtvrtmilionovou armádu)
To byla jen epizoda.
Mnohem větší význam měla Spencerovka v USA (Sever x Jih)
v konfliktu sever a jih nešlo tolik o spencerovku, jako o ty tři nejdůležitější věci, co jsou potřeba k vedení války.
Však píšu výše, že to šlo ruku v ruce.
Nicméně, význam inovativních pěchotních zbraní byl obrovský. A zrovna třeba ta Spencerovka byl dost důležitej dílek skládanky.
no a ještě k tomu Lucemburskýmu; tam je paradoxní, že nešlo o žádnou technickou inovaci zbraní, tam šlo čistě o mentální blok, kdy na kontinentě se furt upínali k těžké jízdě, která je sice fajn, ale jen za velmi specifických podmínek (ukázněné válčení na rovném suchém terénu, ne nepodobné sportovnímu zápasu, dokonce občas bývalo zvykem k takovému střetnutí společně vybrat vhodné hřiště). oni ti Husiti ostatně taky nevyhrávali kvůli technickým inovacím, ale kvůli tomu, že se nesrali s žádnou etikou či etiketou rytířského válčení a šli po efektivitě.
Sorry ale zavedení longbow do výzbroje bigošů byla u mne teda inovace jako prase! Edward III. byl vizionář!
oba říkáme vlastně to samé. to nebyl žádný nový vynález, dlouhý klacek s provazem (umožňující solidní kadenci střelby a umožňující uživateli unést dostatek munice a kromě ní i nějakou houni a potravu na pár dní) byl vynález poměrně starobylý, ale vyzbrojit tím většinu bojovníků byl nápad rozhodně vizionářský.
No vlastně svým způsobem asi ano, bez toho že zavedli povinný výcvik a infrastrukturu v Anglii by to nešlo.
a lučištník může být osoba neurozená, jeho vybavení je (relativně) levné a když si dá dvakrát do týdne hodinku cvičné střelby, tak je potom použitelný. nepotřebuje koně, pancíř, ustájit a krmit koně, sparingpartnera pro tréning, dalšího koně na cestování, družinu sluhů a zbrojnošů. za cenu jednoho obrněného rytíře máte celý houfec lučištníků, kteří v mírových dobách pracují na poli.
Archer byl zejména osoba neurozená, bigoš, pobíječ much, prostý vidlák jenž měl královským výnosem zapovězeno věnovat se po nedělích a svátcích zahálce a kopání do hadráku, zato mu bylo králem nařízeno věnovati se střelbě z luku. Clapci začínali s lehčími luky, přičemž cílem bylo zejména posílení horních končetin.
Francouzi byli poprávu nasraní neboť jejich šlechtu pobíjeli prostí vidláci, což je jak jistě uznáte značné faux-pas.
Angličané tím způsobili první v dějinách zaznamenanou lidmi způsobenou ekologickou katastrofu v dějinách a to vyřezáním kdejakého použitelného tisu na ostrovech.
Místní bolševická úderka pak jistě radostným kvičením ocení fakt že výcvik začínal zhruba kolem 7let věku + což je doklad že se už tehdy neštítili pro své zločinné otrokářsko imperialistické rejdy zneužívat děti. Samzřejmě že ne ty z upper class, to dá rozum.
jojo, a v té době bylo tisové dřevo jednou z globálně obchodovaných komodit, tvrdívá se, že více než polovina luků byla původem ze severního podhůří alp zemí habsburské monarchie
@AJR
Na druhou stranu, dat diteti zbran do ruky az v sedmi letech vidim take jako zanedbani spravne vychovy.
Přesně tak. Když vy na mně okovanejma rytířema na velkejch koních, já na tebe bombardami, píšťalami, praky, sudlicemi, kosami a cepy a řemdihy. Upřímně, ten rytíř byl v prdeli.
Já jsem spíš na katolický straně než na straně kališnickýho talibanu, takže za mne samozřejmě tahle demokratizace válčení velkej průser.
Srbský hrdina kralevic Marko údajně po spatření první palné zbraně prohlásil: „Se vším junáctvím je konec“ a smutně odešel zemřít do své jeskyně.
ten okovaný rytíř byl v háji úplně stejně, jako o mnoho století později bitevní loď a aktuálně jak se ukazuje tank. všechno dojelo na to, že je to snadno a efektivně likvidováno strojem o několik řádů levnějším.
Tank za miliardu zlikviduje dron za padesát tisíc.
což v principu odpovídá eliminaci okovaného urozence ježatým negramotným lukostřelcem nebo dokonce usmrkaným práčetem.
Ano, zdá se že když to náležitě zformulujeme, vynalezli jsme právě nějaký zákon válečné vědy.
Jen na okraj: četl jsem článek, že je chybou nazývat krále „Jan Lucemburský“, když to byl přece Jan I. Český…
Samozřejmě to nepůjde vykořenit, stejně jako rozšířený nesmysl „princ z Walesu“…
Správná připomínka, taky pléduju za přesnost!
Johannes, Dei gratia rex Bohemiae, marchio Moraviae, comes Lucemburgensis et Arvernensis.
No slava, to Lutzschem..burg… cosi, se ani nedalo vyslovit.
Princ z Walesu není úplně nesmysl, problém je v tom, že angličtina nerozlišuje mezi Prince coby následníkem trůnu a Prince coby hlavou jednoho z typů knížectví (principality). Wales byl principality až někdy do 16. století než byl začleněn do Anglického království. Prince of Wales u následníka britského trůnu je ale spíš slovní hříčka.
Je ale dobrý vzít v potaz, že ty tituly u příslušníků britské královské rodiny obvykle nereflektuji územní dělení britské monarchie. Harry je Duke of Sussex, přičemž Sussex není a nikdy nebylo vévodství. A aby v tom byl ještě větší bordel, britský systém titulů je jiný než ten používáný u nás, takže je problém i s překladem.
Ono je vůbec s tou šlechtou češtinský problém…
Česky je to „kníže z Walesu“ nebo správněji „kníže waleský/velšský“…
Tatínkovi se také neříká „král z Británie“ (nebo POTUSovi „prezident z Ameriky“)…
Ono to „Z“ je tam vlastně nadbytečné a matoucí…
Zastupuje anglické „of“ či německé „von“ ve smyslu „čeho“, ale vnímá se jako „odkud“, což by ale bylo „from“ či „aus“…
Waleský určitě. S tím knížetem to není tak jednoznačný, vzhledem k tomu, že Wales není knížectví už dobrejch 500 let a ten titul se používá ze zvyku. IMHO jsou možný oba překlady, ale u nás se historicky používá ten princ, což dává logiku, protože jde o následníka anglického trůnu. Dokud byl Wales knížectví, tak ano, třeba Edward z Woodstocku zvaný Černý princ byl nepochybně kníže Waleský.
Jinak ono to Z se v titulech používá i u nás, třeba Bernard, viscount Motgomery of Alamein zní rozhodně líp jako vikomt Montgomery z Alameinu, než vikomt Montgomery Alameinský. To už je jak nějakej svatej.
U toho Alamejnského by možná šlo i „od“…
Rozhodně je lepší „Fraser OD Severního mysu“ než „ZE Severního mysu“…
Vždyť tam snad ani nikdy nebyl…
cestina ma v tomto smeru chaos i se ‚s‘. Napriklad vyrok ‚obchoduje papirem‘ je gramaticky i semanticky spravne, ale nekomu rve oci.
A co teprv „A já zatím cestuju v limonádě“ :)
Sysop 31.8.2025 v 9:46
A co teprve „Velkoobchod papírem“ a „Velkoobchod papíru“.
No je fakt, ze co chvila sel tehda nekdo do nebe, takze najit nejakou volnou trajetorii by nebyla prdel. Musk ma kliku, ze se narodil az koncem 20. stoleti.
JJ, právě husiti zavedli polní děla na kolech. Proto se anglicky nedbo německy houfnice (dělo při polních houfech) řekne tak, jak se řekne (howitzer, haubitze).
Nattyho křesadlovka byla Kentucky RIFLE, tedy drážkovaná. Obávám se, že na počátku 15. století technologicky nezvládnutelná. Ale ona by byl velký skok i granulace střelného prachu, aby se zajistil rovnoměrný výkon.
jo, to beru a chytám se za nos. to drážkování by asi puškař dob husitských nezvládl.
Do vynálezu zadovky a kvalitního střeliva si vůbec nemusíte lámat s vývrtem hlavu. Jelena sice trefíte na stovky yardů, ale husita vám mezitim rozbije hlavu šutrákem.
Hroch
Mám pocit, že požadavek „myjte si ruce a neserte všude“ by na upálení na hranici zcela postačil.
Židi na tom byli s hygienou v té době o poznání lépe, proto je tolik nekrušily epidemie, ale zase byli terčem závisti a nenávisti.
To by tedy nepostačil, inkviziční soudy nebyly žádná Čeka, většina vyšetřovaných byla propuštěna či odsouzena k mírným trestům – pokání, poutím a podobně, hranice čekala jen na obvzláště zatvrzelé kacíře. Ostatně, ve středověku se lidé celkem myli (viz lazebnice Zuzana), špinavé a smradlavé bylo hlavně 17. a 18. století.
Popravený kacíř byl naopak velmi žádoucí. Církev mohla shrábnout jeho majetky. A i udavač odešel s odměnou.
Stačí se podívat jak vesele si přidělovali pobělohorští katoličtí kolaboranti majetky evangelických „dezolátů“.
Z intelektuální genocidy kdy většina nezávisle myslících vzdělanců utekla do světa, jsme se dodnes nevzpamatovali.
Ani z uměle takto vyšlechtěného podvraťáctví, patolízalství a hrbení se, které tu uměle vyšlechtilo vohnouty co se podvolí každému, za trochu pomejí do korýtka.
A pak ještě museli vylidněné české země doplnit migranty kdoví odkud.
Křesťanství = genocida slovanů. Po celé naše dějiny, už posledních 1200 let.
Středověk byl tak moc čistý, že co 20-30 let tu byla epidemie moru, cholery, úplavice, …atd. která vždy vyhladila pár procent populace.
A 1x za 100 let taková co vyhladila desítky procent populace.
Plus pravidelné hladomory atd. O válkách nemluvě.
Nic z toho neznaly předchozí vyspělé polopřírodní civilizace od keltů až po Slovany.
Ono taky vylévat sračky a smetí doprostřed ulice, to by nenapadlo ani římany, kteří měli rafinovanou podzemní kanalizací, ani Kelty.
Ideálně pak nechat ty sračky prosakovat do studní a na epidemii bylo zaděláno.
Římani věděli proč budují důmyslné akvadukty se systémem samočištění.
Nepleť ai osobní hygienu se sanitací. Středověcí lidé se myli rádi a často, protože čistota těla odrážela čistotu mysli a civilizovaný člověk se tím odlišoval od primitivů a zvířat. Od mytí se ustoupilo až po velkých morových epidemiích 16. a 17. století, kdy se prosadila teorie, že voda smývá přirozenou ochranu těla.
Co se týče čistoty vody a veřejného prostranství, o dezinfekci ani nemluvě, tak to je dáno tím, že neměli ani ánunk o bakteriích. Ostatně, sanitace a „veřejná“ hygiena byl problém až pomalu do konce 19. století.
Ha ha ha. :-P
@ Jihočech Honza
Je to nechutný, ty nemytý středověký čuňata. Co by jim udělalo, kdyby se jako já, pravidelně a zodpovědně myli každou lichou sobotu? Pořádná hygiena je vizitka každé moderní vzdělané bytosti.
Ad Hroch 29.8.2025 v 7:23
Myšlenky a ideologie jsou mocnějšími zbraněmi, než technologie, klíčové osobnosti v dějinách měly svůj neoddiskutovatelný vliv, obvykle byly šiřiteli (ne nutně tvůrci) nových ideologií a stály za vývojovými zlomy.
Existoval-li Kristus, tak by určitě nebylo marné jej včas eliminovat a nahradit time travelerem, vybaveným jazykovými a historickými znalostmi, doplněnými dokonalou znalostí psychologie davu, PR a manipulačních technik, technologie moci a definovaným dlouhodobým cílem. Kdyby k tomu cestovatel zvládl nějaké eskamotérské kousky typu hořícího keře, tak by zvládl i Piláta Ponského a prodej balené vody v zapečetěných amforách :-)
Úspěšnost křesťanů byla dána zejména společenskou poptávkou. Ze situace se velmi pravděpodobně dalo vytěžit více, mohla vzniknout jiná a hlavně efektivnější sekta, problém s muslimy mohl být eliminovaný dříve, než vznikl.
zrovna kalach je konstruované tak, aby se dal pomalu ubouchat na koleně, takže nejaký moc drastický soustruhy, jako, no…ehem…
Soustružení a frézování jsou paradoxně technologicky míň náročný technologie než lisování, kde potřebuješ velký výkonný lisy, raznice a navíc je poměrně náročný na kvalitu materiálu. Krom toho pak obvykle potřebuješ ještě svářečku, abys na ty plechy navařil úchyty.
Na třískový obrábění ti stačí i poměrně primitivní obráběcí stroje. Viz Khyber pass weapons.
Třískový obrábění je náročné na um obráběčů a ve velkých sériích dražší a pomalejší. Obsluhovat lis zvládne cvičená opice a sekat se to dá jak Baťa cvičky.
Nicméně v podmínkách 15. století bylo třískové obrábění i lisování hudba budoucnosti a z hlediska úrovně vědy, techniky a metalurgie zcela nereálné.
ani dyž tam příde člověk, co ty znalosti má?
Nejde o znalosti, jde o technologie. Prostě v tý době nebyli schopný vyrobit ani pořádnou ocel. Jediný co dovedli bylo tak dlouho mlátit do rozzhaveného měkkého železa, až vyrobili jakžtakž ocel a co várka to originál. Ta vědmostní propast byla šílená. Musel bys do nich namlátit dalších 500 let vědomostí lidstva. Neznali ani chemický prvky potřebný k výrobě bezdýmnýho prachu, bez kterýho automatické zbraně nemohou spolehlivě fungovat. Nemluvě o technologiích na jeho výrobu.
To bys tam musel přesunout celej výrobní řetězec od získávání primárních sutovin a jejich dalšího zpracování, postsvit vysoký pece, ocelárny, chemičky…
Nahned to asi není, ale během pár desítek let se dá udělat progres, co by jinak zabral podstatně dýl. Třeba takový ty kapslovaný (v papíru myslim?) prachy, místo ručního ládování, taky křesadlo, pže to už bylo stejně skoro za rohem. Teoreticky by stihl ai perkus.
Jasně, tohle by nebyl problém, koneckonců první primitivní křesadlový zámky se objevily už zhruba za sto let, počátkem 16. století. Granulace prachu, papírový náboje, trochu zlepšit metalurgii, pak drážkovaný hlavně a expanzní střely Minié a Shrapnellovy střely do děl. Technologicky to zas tak velkej skok od toho Žižky nebyl, jen holt trvalo než to někdo vymyslel a než díky průmyslové revoluci vznikla dostatečně výkonná výrobní základna. Co byl pro středověk nepřekonatelný příkop byly perkusní roznětky, trvalo stovky let, než chemie došla do bodu, kdy to začlo bejt reálný.
zkusme otázku poněkud otočit a vzít takhle: dejme tomu že bychom vzali nějakou ručnici z technologicky pokročilejší doby a dali ji do ruky husitům (a nedali jim prach, kule a broky), jestli by vůbec dokázali z toho vystřelit a kolik těch výstřelů by bylo možno celkem opakovat, než by se flinta stala zcela nezpůsobilou k další střelbě. jistě znáte Tajuplný ostrov, jak tam „kolonisté“ opakovaně ládují do moderních (na tu dobu) zbraní nějaký na ostrově ukutěný prach (nebo střelnou bavlnu?) a železné broky (olova a vůbec barevných kovů na ostrově nemajíce*). bylo by to vůbec (aspoň teoreticky) možné?
*) pomiňme prosím stranou šťouravou námitku, že dno tichého oceánu je tvořeno čedičem a na ostrově v jižním pacifiku těžko lze předpokládat žulový dům, uhelné sloje a železnou rudu
Kdyby husitům dali prach, kule a broky, tak by stejně nevystřelili, protože by neměli tu roznětku a nevyrobili by zapadající náboje. Viz shane.
Zda by pochopili, na co to je, toť otázka, ale řekl bych, že spíš jo – oni ti lidé nebyli hloupí, jen museli nejdřív vystavět schody, na kterejch stáli ti další. Opět viz shane.
Co se týká Vernových kolonistů, tam prostě pracují s tím, co mají. Životnost a přesnost zbraní by byla určitě nižší, ale lepší, než nic. Problém by zase byly ty náboje, myslím, že neměli ani mosaz (zas tak dobře si to nepamatuju), taky by mne zajímalo, zda by to podle přítomných šlo nahradit. Ovšem když máte mezi sebou technického génia…
On mezi křesadlovým a perkusním zámkem nebyl v praxi velký rozdíl, ale perkusní roznětky měly potenciál. Umožnily kovový jednotný naboje, opakovačky, kulomety, nárazový roznětky do granátů, min, torpéd…
Todle enženér, co není úplnej debil, ale nakonec zvládne; pokud dával aspoň trochu pozor, ve vzdělání to aspoň letmo měl, případně si to třeba načetl ze zájmu, akorát by holt musel dát věci dohromady a možná přesně odvodit (a odladit) postup, jak to fakt produkovat. Přece jenom v těch základech sou fakt základy, třeba rovnice a tak, ale né konkrétní bodovej seznam co a jak udělat a co na to přesně mít za reaktory, žejo.
že tady nepadl stopařův průvodce, to považuji za velké opomenutí. předpověď matlacího telefonu a ignorantského gůglu se mu podařila excelentně, a prezidentem galaxie je skutečně Zaphod Beeblebrox. no a genocida neproduktivní populace (asi tedy ne kontrolorů hygieny telefonů) nás možná čeká v brzké době.
Tak v nekterych rysech se trefil i Neff se svym Vejcem naruby, ale to jsou povidky, nic velkyho.
Páral – Země žen. Převýchovné tábory pro muže, kde se odnaučují vidět v ženách jen služky a sexuální objekty. Ženy jsou pak trošku humánněji školeny nevidět v mužích vůbec nic. Nechápavé soudružky, které nebaví lesbismus, pak i trochu méně humánně.
To je ovšem bohapustý plagiát Sexmise již odhalila zločinné feminaicistické rejdy chlupatých feministek v budoucnu o notných pár roků dřív. Pamatuju se že to bylo dokonce asi nepřístupný, což naznačuje nějaké vocampocaď od feminismus alespoň verbálně jinak podporujích soudruhů.
Chlupatý byly tenkrát všechny, vyholený snad byly jen kurvy.
Jinak slušnej je seriál „Два холма“ na stejné téma.
Ad Bahnak 29.8.2025 v 13:29
Musím souhlasit, Два холма je skvělej kousek. Jeho sledování ale bolí, protože se dá (jak jinak) pochopit jako výsměch progresivistickému světu, do kterého patříme, protože je to oprávněný výsměch…
https://www.csfd.cz/film/1177187-dva-holma/prehled/
Seriál se dá bez problémů najít na „obvyklých místech“. Devět z desíti myslících jedinců se smyslem pro humor jej doporučuje :-)
@ Prdelní Nula
Jestli sise dnes neoholila, mě to nevadí. My, vyspělé bytosti z planety Osho, jsme fšechny krásně chlupaté. Klidně tě přefiknu i chlupatou.
Ad ModrýKlokan 30.8.2025 v 1:48
Blbýši 2 – ModrýKlokane resp. Alane.Coxi , máš to marný, insuficienci intelektu a deviovanou mysl nezakryješ psaním pod jiným nickem. Dnes jsi zaujal tím, že ses veřejně svěřil s kým (čím) se identifikuješ a jaké máš preference/fantasie v oblasti zachlupatělé homosexuality. Upozorňuji tě, že pokud tě lákají nezletilé mužské prdelky, tak že po zásluze skončíš v kriminálu, pokud nezůstaneš u utajovaných představ bez jejich realisace) Text jsi již dopsal, proto bys již neměl být excitovaný, takže teď nezapomeň očistit/omýt/osušit klávesnici a vše další včetně propriet, kde je to zapotřebí.
Chystáš dříve na nějaký další „pochod hrdosti“, nebo má přednost návštěva u sexuologa, případně u psychiatra? Necítíš se jako naprostý kokot? (Měl bys, protože mnozí z nás tě tak vidí.) Je ti o něco lépe, když píšeš pod nickem Alan.Cox?
*************************************************************************
Ad Bahnak 29.8.2025 v 13:29 ještě jednou ad Два холма:
CZ subs na S01 a S02 tady: https://www.titulky.com/?Fulltext=%D0%94%D0%B2%D0%B0+%D1%85%D0%BE%D0%BB%D0%BC%D0%B0
CZ subs na S03 tady: https://subf2m.co/subtitles/dva-kholma-season-3 bez S03E13
S03 byla odvysílána po dvouleté přestávce letos v létě, doporučuji stahovat ve verzi Dva.holma.S03.2025.WEB-DL.1080p.ExKinoRay, (rutor, rutracker, kr.bt4gprx, ver. 12,7 GB obsahuje RU subs v containeru, ony k S03E13 lze extrahovat MKVToolNixem a projet online translatorem (např. https://translate-subtitles.com/cs ), k E01-02 – E12 sedí ony výše uvedené CZ.
https://www.kinopoisk.ru/series/4531254/
https://www.youtube.com/results?search_query=%D0%94%D0%B2%D0%B0+%D1%85%D0%BE%D0%BB%D0%BC%D0%B0
https://www.imdb.com/title/tt15474794/?ref_=fn_all_ttl_1
https://www.csfd.cz/film/1177187-dva-holma/prehled/?pageRating=1
Je to postapo plné výsměchu, který vás pobaví (a současně znechutí/otráví). Podotýkám, že když vidím před synopsí jako žánr/subžánr uvedeno m.j. komedie, tak cítím klausovsky řečeno nenadšení a brzy sledování vzdám. Tenhle zábavný, svěží a neotřelý kouek mě dostal, doslova jsem jej „sjel v maratonu“.
Na 2 cholma je nejlepší koukat v originále, fůra se toho ztratí v překladu. Mě dostal hned na začátku kult sv. Gréty :-)
Fondryman
Já na to koukal v originále. Jo, Náměstí Grety Thubergové atd. :-)
Ad Foundryman 30.8.2025 v 11:01
Naprostá shoda, ale podle mé zkušenosti 99% populace nerozumí rusky natolik, aby byli schopni porozumět alespon nadpoloviční většině dialogů, natož aby rozpoznali nuance, které by jinak byly „lost in translation“. Hodně RU filmů a seriálů používá překvapivě obsáhlou slovní zásobu, nemluvě o slangu. U lahůdek typu Dva kholma by byla škoda nerozumět co nejlépe, jak to jen lze.
Když se sem dostal RU seriál (jako regulérní off-topic – sorry), tak pár zástupců:
Typickou ukázkou potřeby znalosti jazyka na úrovni rodilého mluvčího (což nejsem) je Slovo patsana ( https://www.csfd.cz/film/1420160-slovo-pacana/recenze/ ) – doporučuji! Je to seriál, kde jsem byl vděčný za titulky, přes to, že obvykle nemám s ruštinou problém.
Trotskiy ( https://www.csfd.cz/film/576315-trockij/recenze/ ) by měl vidět každý, koho zajímají počátky bolševického státu v RU.
Epidemija ( https://www.csfd.cz/film/922946-k-jezeru/recenze/ ) je skvělé a brutální postapo, ukazující, co v nás (a zejména Rusácích) dříme, aby se probudilo, když jde „vo kejhák“.
Na závěr ještě Shtrafbat ( https://www.csfd.cz/film/200703-trestny-prapor/recenze/ ), jednoznačně ukazující, jak si Rusáci váží lidských životů a za co se v době boje proti bývalému spojenci mohl dostat voják do trestního praporu. Trestné prapory (штрафбаты, štrafbaty) zavedl rozkaz č. 227 z 28. července 1942, známý také jako „Ни шагу назад!, byly určeny pro politicky nespolehlivé a obecně provinilce. Používaly se většinou na průzkum bojem, bez ohledu na ztráty.
Odhaduji, že se současné nasazení trestanců a obecně zacházení s vojáky na Ukrajině příliš neliší – voják je, byl a bude pro Rusáka pouze пушечное мясо (kanonenfutter). Průzkum bojem je stále oblíbená metoda ruských velitelů. Jediný rozdíl je v tom, že tentokrát nejsou Rusáci v roli obránců, ale útočníků a nepochybně jim chybí motivace sovětského člověka. Budete-li sledovat, tak věnujte pozornost titulkům v series finale, kde jsou uvedeny jednotlivé trestní prapory. Dá se snadno spočítat, kolik činily celkové ztráty.
Soudobá Ruská kinematografie a seriálová tvorba vygenerovala mnohé, co stojí za zhlédnutí, často v překvapivé podobě, ve které buďto absentují, nebo jsou nepostřehnutelné brainwashingové narativy. Ruskou soudobou (nejen!) kulturu nelze šmahem odsuzovat jen proto, že byla vygenerovaná režimem, připomínajícím lidskostí a mírumilovností hitlerovské Německo.
@ Prdelní Nula
Čau Prdelko. Ty seš ještě blbější, než se původně zdálo. Bacha na utkvělý představy, můžou se ti vrazit do některých důležitých orgánů!
Pokud ti stále vrtá tvou dutou hlavičkou konspirační teorie o dvojjedinosti Klokana a Coxe, má to zcela jednoduché řešení. Buď se můžeš zcela prostě zeptat majitele webu Dfense, zda jsme či nejsme jedna osoba. Nebo si jednoduše udělej takovou lehkou heuristickou statistickou analýzu a použij, třeba ve Wordu, počítání vhodně vybraného vzorku slov z Coxových nebo mých textů. Výsledné statistické srovnání ti zjeví realitu. Pokud teda vůbec jsi schopný pochopit, o čem se tady bavíme.
Hlavně znovu místo svých pěti mozkových buněk nezkoušej zaúkolovat tu tvou UI. Minule se ukázalo, že ani nedokáže v oknech komentářů rozlišit citace jiných autorů jiných komentářů. Výsledek tomu odpovídal.
Ad ModrýKlokan (resp. Alan.Cox) 30.8.2025 v 23:08
Blbýši 2, chápu, že jsi jednostranně zaměřený, ale věř mi prosím, že jsou lepší způsoby dosažení orgasmu, než masturbace s klávesnicí :-)
@ Prdelní Nula
Co to je orgasmus? My, vyspělé bytosti z planety Osho neznáme orgasmus. Šukáme, protože nás to baví… Pohlavní buňky za účelem rozmnožování si vyměňujeme ve zkumavkách, podle rozhodnutí Komise pro ochranu oshoanského genofondu.
MK
Budeš mu tu vystrčenou prdel muset oshookat, jinak se ho nezbavíš:D
@ hellfire
Hezký doktore, oshookat, dobrej novej termit :-D)))
Kdo jste v dětství četl příhody Timothyho Truckla a jeho AI Napoleona? Copak nohy se kradou? a nějaké další drobné. Kde si občan může zaplatit licenci na neodposlouchavanou místnost, pokud na to má a dokáže to Státu zdůvodnit. Kde miliardáři mají právo i na vaše těla, pokud je potřebují na nějakou tu biologickou vychytávku.
Taky se tam neobjevuje postava Velký Bratr.
Já. Copak nohy se kradou a tak. Tuším, že to napsal nějakej dederón.
Tak tak, Gert Prokop. Taky tam Amerika prohrála válku (a za trest si zavedla fašismus). Což muselo Dederóna dvojnásobně potěšit.
Mi zrovna tahle série povídek přišla dost propagandistická, na rozdíl třeba od sovětskejch scifáren, kde sice podle všeho v budoucnosti zvítězil komunismus, ale v ději se to nijak extra neprojevovalo. O český scifi ani nemluvě.
Tak oni Rusové obecně nezůstávali pozadu, akorát my šťastnější jsme brzo objevili Strugacke a pak už zůstali u nich.
Připomenu jednu dětskou třídílnou ságu, první díl satira v takové prvobytně pospolné společnosti, druhý utopie v komunistické společnosti (kterou ovšem rozvrátí banální působení magického předmětu, což naštěstí Deus ex machina napraví objevivši se tvůrce onoho předmětu), třetí pak kapitalistická distopie, vláda peněz ve spojení s policejní kontrolou.
shane 30.8.2025 v 9:59
Z cyklu o T.T. jsem přečel asi vše vydané v češtině. Oc asi také, protože vypíchl jednu stránku Prokovovy tvorby (Cicago bude naše!, i když dříve to pravděpodobně použil U.P.Sinclair v Džungli) a pro autora měl jen slova pohrdání…
Pokud odhlédneme od ideologického pozadí, šlo o normální detektivky se zajímavými prvky sci-fi, ovšem závislými právě na onom pozadí.
Čtení a čtenářství v ČR – jeden průzkum za všechny: https://ipk.nkp.cz/docs/TK_Ctenari_a_cteni_Prezentace_2023.pdf
V druhém grafu je označován jako „čtenář častý“ (ten, kdo přečte 13 a více knih ročně)! To bolí, stali jsme se národem barbarů…
13 knih jsem jako dítě četl týdně.
Leporela a Čtyřlístky se nepočítaj. Jsem vášnivej čtenář, ale dvě plnohodnotný knihy denně bych teda nedal ani o víkendu, natož když jsem musel chodit do školy. Leda nějaký komiksy, ale ty bych vyloženě mezi knihy neřadil.
Když jsem byl ve věku 14-18, tak jsem o prázdninách ty dvě knihy denně opravdu přečetl. Četl jsem „po řádcích“. To znamená ne zleva doprava, další řádek atd. Ale dokázal jsem číst shora dolů. Takže třeba 40-60 stránek za hodinu. Měl jsem u babičky pokojík v podkroví a svítil jsem i do tří do rána.
Ad miv 30.8.2025 v 22:16
Máme stejnou zkušenost od cca 12 let a vydrželo to obdobně dlouho:-) Vůbec netuším, jak funguje „globální čtení“ – resp. jak mozek zpracovává optická data při čtení, ale ano, máte pravdu – dá se slabikovat, číst po jednotlivých slovech, po větách (nebo po řádcích?), po odstavcích. Možná i po stránkách. Jak a kdo, jak a kdy. „Sečtělost“ (nevím, jaký použít výraz, nemyslím tím přečtení nějakého množství knih o „vyšší kvalitě“ a s širokým tematickým rozsahem, ale velké množství zrakem a mozkem zpracovaného textu) dvojí výhodu – rychlost datového toku (čtení po větších úsecích) a zapamatování optického tvaru psaného výrazu, které v mnoha případech umí substituovat znalost gramatiky. „Nevím, jak se to má napsat, ale když jsem výraz napsal chybně, tak okamžitě vidím, že je něco špatně.“
Normálně si načteš celej blok textu do hlavy. Je to jako fotka, slova a věty mají svý jedinečný tvary.
to jo, v dobách, když jsem hodně četl, jsem to bral „po blocích“ jako čínské znakové písmo. ale bacha, mozek pak umí jen slova známá, a „cizokrajná“ slova (jména osob, jména vesnic etc.) to komolí, existuje velmi užitečná zásada: narazíme-li na neznámé slovo, přečteme jej po hláskách a nahlas vyslovíme (ideálně se slovníkem). jinak budeme mít zafixovanou zkomoleninu a z Rišelijé bude rázem Richechau či Rikárdou.
No to je přesně muj typickej problém a musi m to dělat takhle! Pokud to neni ve známým jazyku — EN, DE IT, SK, RU tak to zkomolim. Některý hlavně(!) jména a termity si pamtuju klidně desítky let nepřesně, než se donutim skutečně přečíst písmenka a zjistit jak do doopravdy je. :)) Jako uvědomuju si to ale ne vždy si vzpomenu/chci se obtěžovat s hlubším průzkumem písmenek.
Další problém jsou u toho nestandardní fonty a ruzný ty Behemoti ale to se zpravidla dá vyřešit GOTO END. :)))
Ale je to nesmírně rychlý a efektivní. Povedlo se mi o to přijít a pak se znova vycvičit když jsem si uvědomil že degeneruju.
Nejhorsi je detektivka v hebrejstine. Nejprve ti vyblejou vraha a paxe pracne prokousavas k mrtvole.
Ja jsem mel rodinu celou v polygrafii, takze ctyrlistky mi rovnou z prace nosil stryc, taky jsem fasoval 100+1, VTM, ABC a hlavne, vsechny mozny knizky, co kde v CSSR vysly. Tiskari si to i handlovali ruzne mezi sebou, za pohlednice, kalendare a jinej merkantil, co se zase delal jinde. Zlatej Den tisku :-)
Takze jako dite jsem toho sjel fakt hodne a dokonce byla doba, tusim mi bylo okolo deseti let, to jsem cetl 100 stran za hodinu. Bezny V8 A5 knizky, tusim to tehda byly KODovky.
Nojo, ale kde jsou ty casy…
Nejlepší z polygrafie byly známosti. Mi jednou kámoška, pracující v tiskárně, donesla knihu, kterou tam tiskli v zakázce pro nějaký anglány. Jmenovalo se to Illustrated History of Ghosts. Krásná, vázaná, kniha, asi 150 stran. Všechny prázdné. :-)
Jo, kniharska maketa. To se dela proto, aby se vedelo, jak tlusta vazba vyjde z daneho papiru a aby se tim padem spravne udelala grafika na hrbet. To se dela u vazeb V8A a V8B dodnes. Obcas i V2. Kdo chce usetrit, ojebe to tak, ze tlousku papiru si zmeri na palete a hrbet pak udela ve stejnem podkladu, jako prechod od hrbetu na predni a zadni strane, tim padem pak nehraje roli, jestli se grafika predni/zadni strany o nejakej milimetr posune od/ke hrbetu.
Obvykle ta maketa ma obal z makulatury, nebo uplne cistej a jen se omeri. Stava se ale i, ze kdyz je hotovej obal/prebal, taxe z cistyho vnitrniho bloku vyvaze cela kniha a tu zakaznik schvali jako maketu. Kdyby to bylo blbe, tak novej obal/prebal porad stoji min, nez cela kniha znovu.
No a paxou vyjimky, jako ze si pro kamose a znamy proste nekdo vyvaze cistej hnizni blok do hotovy vazby prave proto, ze nekdo to chce na poznamky, nebo zensky si do toho psaly kucharky a nebo i proste jen jako forek coby darek k narozeninam, apod.
Zde to mělo své kouzlo díky názvu knihy. Proto mi to přinesla.
@ zero
To je snad dobře, ne? Patříme na Západ!
Čtení knih je znak socialistického zaprděnce.
Jinak ve třídě na GYMNÁZIU čtou v průměru 3-4 děti. Ostatní jen povinnou četbu a opět 3-4 děti vůbec.
Na gympl jsem nikdy nechodil, ale na základce to bylo s počtem čtenářů dost podobný, spíš horší. 80. a začátek 90. let. A to bylo v telce hovno, kino tak třikrát měsíčně a video a satelit měl málokdo. Počítač skoro nikdo, internet žádnej a doma bylo kromě čtení, ukolů a domácích prací hovno co dělat.
Jasný, ale Vy jste chodil na průmku nebo učňák, tam se nečeká, že budou nějak extra číst (na obchodce už by mohli a měli).
My pořád měli co dělat. Ty knížky, modelařina (spousta času, v 90. letech to u nás postupně umíralo, až to někdy 2005 úplně zaniklo), sport, nebo jsem prostě chodili ven a něco vyráběli. Jo, do kina jsme chodili… dneska kina mimo multiplexů ve velkých městech často pokrachovala. Ty sračky, co v multiplexech dávají, fakt nemusím.
Televizi pustím týdně tak jednou.
Náklady knih pro mladé byly měřeno dnešním metrem gigantické, a nemyslím, že by se to kupovalo, aby to leželo doma. Politika se do toho nepromítala, Verne, May nebo Ransome ji prostě neobsahují. Dnes je široká a pestrá, ale za něco stojí zhruba stejně knih jako tenkrát, talentovaných je pořád zhruba stejně.
Bahnak 30.8.2025 v 17:12
To se jistě nekupovalo, nicméně když se dva mladí lidé zhruba stejně naladění vzali, měli všechno dvakrát a další generace čtyřikrát…
Jistě, nějaké sourozenecké ředění obvykle proběhlo.
ygorek
No měli to dvakrát… dokud neměli dvě tři děti, což byl standard, protože pak to každý dítě mělo zas jednou.
Bahnak 30.8.2025 v 21:25
Dovolím si ocitovat, co vám patrně uniklo:“Jistě, nějaké sourozenecké ředění obvykle proběhlo.
„.
Dělil jsem se s bratrem o dětskou knihovnu a diskotéku…
To Bahnak
Nebyla bych az tak prisna…Multiplex nerovna se automaticky sracka. Mne se treba z tech velkejch blockusters libila Bohemian rhapsody, Elvis, Ford v Ferrari, Behind the Candelabra…Poradny kraviny lze videt i v jakoze lepsich artovejch kinech. Nezapomenu na Warholuv Spanek, nebo klenot, kde jakejsi muzik z Ruska 4 hodiny cumi ze svy chaty ven v zime a pozoruje medveda aniz by cokoliv rekl, nebo za nim kdokoliv prisel. Pritom filmovym kritikum se to velice libilo.
@ SL
Za jak dlouho? A bylo to v Čechách?
Mně vadí i to prostředí, popcorn, bordel na zemi a tak.
To Bahnak
Behind the Candelabra jsem videla jeste s tatou v Praze na Flore, zbytek je novejsi, ale od znamejch vim, ze to v CR bylo. Mimochodem jeste mi vypadl Oppenheimer. Ten se mi taky moc libil. Jinak popcorn a namky v kine uz jsou vsude. Tatka mi treba vypravel, ze nedavno sustilo cely Aero a jeste pulka lidi debuzirovala vinko. Budte rad, ze k vam nedorazily nase zvyky. V US kine muzete mlsat i pizzu, chroupat salatem, objednat si koktejly s tvrdym…Ano, to vse behem filmu, takze pak uprostred movie prijede holcina nebo chlapec s vozickem a zacne zrouta obsluhovat…Tohle je poradny ruseni behem filmu, v CR je to jeste cajicek :-)
@ SL
Ono to tady bude taky. Mladá generace se cítí být Američany a napodobuje vše, co vidí. Třeba takový to „hjůůůůůůůůů“, když se někomu něco povede.
To Bahnak
To snad radsi at ani nedorazi. Je to hrozna otrava. Obzvlast,kdyz si deset minut svitej vsude mozne baterkama, jak overujou vek pro servis alkoholu a diktujou si polohlasem objednavky. Chapu,ze kdyz jsem v Rime, tedy v USA, mela bych se chovat jako Riman a nesoudit to, ale proboha, to fakt neni mozny dve hodiny vydrzet bez jidla a bez koktejliku?
@ SL
Zatím dorazila většina věcí, snad až na ta kina, kde se kouká z auta.
Ono jde o to, kamarádi si objednali, a vy musíte taky, jinak jste za socku a dají vám to sežrat.
To je stejný jako když děcka někde jsou. Nemůžete vytáhnout housku z domova, když si ostatní objednali pizzu… Konzum prostě jede.
Autokina v Cesku jsou, jen podstatne mensi, nez ve Spokojenych statech.
Je to možné, GPT sice říká, že to s koncem covidu zaniklo, ale GPT je debil.
Bahnak
30.8.2025 v 23:05
a ty seš kokot?
To Bahnak V kine nema clovek vytahovat nic, maximalne piti. Priznam se, ze na gymplu, jsme si takhle nosivali s kamoskama do kina ve flasticce houbu ( takovej ten holcici mix , kolicka a vino), ale I to byla blbina. Pak clovek zas otravuje ostatni tim, ze chodi furt curat. Ja ty pizze v kine proste nefandim. Je tam, vsude to cloveku popada, prd na to vidite…a mastny ruce otreny do sedacky me taky nelakaj.
Tma
Nejen mladá ale i střední generace, taky se přistihnu při „wow“, ač ne zrovna v kině. Dáno tím, že se prostě stýkám s anglicky mluvícími.
Čertovo kopýtko je v tom, proč je – obecně – lákavý americký styl života. A proč tolik neláká češství?
Možná se stane kulturním atraktantem Rusko; mimochodem, byli jste někdy v ruském multikině? Já jo a je to hodně american style. :-)
Jinak já nemám nic proti americkým filmům, spousta jich je dobrejch. A nevyžaduju ani artová kina, taky už nejsem na vejšce a nechodím do klubu.
Nekdy 86 sel koupit Sinclair Spectrum v Tuzu, o rok pozdeji C64. Existoval Arpanet, pokud mel nekdo pristup na uni a pres vytacenou linku pristup na nej. Pokud ne, existovaly BBS, na nich navesenej FidoNet a delaly se prvni pokusy s datovym prenosem v pasmu 27 MHz, ale ilegalne.
Takze bavit se bylo cim.
V roce 1984!!! jsme měli Spectrum a Commodore 64 všichni, to bylo skoro povinné. Později Atari 520 ST a Amigu 600. Žádné hry jsme na tom nehráli, furts jsme k tomu bastlili periferie, analogové převodníky a zkoušeli na to vše, co je dnes běžné. tenkrát se to muselo ubastlit a naprogramovat. Bylo to velmi zábavné. Měl jsem automatického bubeníka, sequencer, i záznamník zvuků, v podstatě sampler, ale díky omezené paměti to bylo jen v řádu sekund. I to byla sranda. Jinak, Atari 520 ST měl MIDI, takže šel spojit se synťáky. Korg Poly 800 byl přesně v té době nový a aktuální, byl to krásný kompletek na domácí blbnutí.
My jsme s kamosema delali externi RAM disky, aby se pazmet rozsirila. Taky se na pocatku delaly propojky videosignalu pro televize a filtry vcetne ovladani kazetaku pro ty, co chteli pripojit neco ze suplete, namisto koupe originalu. Kdyz prisly floppy, taxe ukazalo, ze jsou chytrejsi, nez sam PC (kdo to nepamatuje, tak za PC povazuje IBM PC standard), jen nemely zvukovej cip a video cip. Pak 286 karty pro Amigy, vestaby vlastniho Kernelu, pretaktovavani procaku (holt pak nektery hry neslo hrat – blik blik game over), atd…
Prvni pocitadlo, co mi proslo rukama byl ZX81, kamarad mel tatinka v Australii. Promlacena membranovka byla behem par dni.
Krasna doba.
Pripomenul si mi Atari 1040ST, hires (na tu dobu) cb monitor a C-Lab Creator/Notator (predchodca Logic Pro, ktory ma teraz Apple) s hw klucom/dongle, Korg Poly 800 bola lacna hracka s MIDI, to uz radsej Roland Juno alpha 1/2 (v podobnej cenovej urovni).
Samozrejme tu bola Yamaha DX7 (a jej odvodeniny), ktora zvalcovala trh a zapricinila krach tradicnych americkych firiem (Moog, Sequential, Oberheim).
Retro se stále vyrábí, např. třetí kickstarter na výrobu další serie ZX Spectrum Next (specnext.com) nedávno proběhl, emulují ZX Spectrum 48 a dál až do QLka. Z80, ULA i AY-8910 a spol jsou napsány ve VHDL, syntetyzovány do Xilinxe Artixe, kód ke shlédnutí na githubu. SRAM to má 2MB a umí HDMI. Mají už nějak podporován i C64 (portovaný Next64), ale netuším, zda v tom nechybí nějaká licence. Cena nyní 320 liber kolem 9200 UKč, pro porovnání Didaktik Gamma stál 8800 Kčs v roce 1988.
Krásná doba stále trvá.
Ak sa dobre spominam, ZX Spectrum 48 stal v Tuzexe okolo 1000 TK (bonov) v cca 1985, obcas sa tam objavil aj Microdrive, myslim, ze tam mavali o nejaky rok neskor aj ZX Spectrum 128k.
Fidonet s vytáčeným připojením na lince s pulsní volbou a „nelegální“ paralelkou, hovor libovolné délky za korunu, modem 1200baudů, to je nostalgie. Ještě někde ten modem mám. :-)
_-0-_:
„… stali jsme se národem barbarů…“
– – –
Znám spousta „čtenářů knih“. A furt čtou. Kvanta knih. Občas mrknu jaké. Drtivou většinou z nich bych se vůbec nezabýval. Obsah by mi dal asi tolik, co čučení na TV serály pro širokou veřejnost.
Tihle „aktivní čtenáři“ si obvykle klepou na hlavu, když louskám třeba Smithův „The Great Betrayal“.
Dle mého je fuk, kolik kdo přečte kusů knih – považuji za podstatnější, co si z nich kdo vezme…
Ad corona 30.8.2025 v 19:16
Naprosto přesně. Hodnotných knih (beletrie, poezie, literatura faktu) jsem přečetl zlomek z celkového počtu – většina byly sračky, na úrovni lepších filmů a seriálů pro mainstream. Proč? Protože jsem absorboval zábavu formou, která mi poskytovala větší zážitek než sledování na screenu (nebo plátně), protože když se začtu, tak mě to přenese do světa, který je simulací vjemů smyslů (barvy, pachy, hmatové zážitky, teplo/chlad…) – jako bych tam plnohodnotně byl. Je to proto, že psané slovo nutí mozek, aby generoval představy – zaměstnává fantasii řádově více, než sledování audiovizuálního díla. Je fakt, že se musí člověk „začíst“ – že ten jev nenastane ihned. Myslím, že proces čtení (bez ohledu na kvalitu čteného) nějakým zásadním způsobem formuje mozek. Nezvyšuje se tím intelekt, to rozhodně ne, ale má to vliv na způsob myšlení (ve slova smyslu zpracování datových toků), zvyšuje to schopnost imaginace (nejsem psycholog, nevím jak to přesně formulovat, nemyslím tím představivost malíře, ale představivost jako formu zpracování dat, jejich převodu z jednoho formátu do druhého).
Zcela jinak se čte literatura faktu, v podstatě je to něco jako forma učení (vracení se k předchozímu textu, opakované čtení částí pro lepší pochopení…) – to sem vlastně ani nepatří.
Napsal jste: „Znám spousta „čtenářů knih“. A furt čtou. Kvanta knih. Občas mrknu jaké. Drtivou většinou z nich bych se vůbec nezabýval.“ Vámi zmínění a popsaní čtenáři/hltači jsou bohužel vymírajícím živočišným druhem.
Nemohu s Vámi souhlasit s tím, že srovnáváte čtení beletrie s čtením literatury faktu. To první je pro zábavu (excitace, emotivní zážitek, uspokojení z analytického myšlení autora…), to druhé (uvedl jste čtení The Great Betrayal) je de facto studium.
Trochu specielní kategorií je „hodnotná literatura“ (těmi uvozovkami se snažím zabránit polemice stran jejího definičního oboru). Ta se (když sedne) umí dotknout čehosi uvnitř čtenáře a někdy až ovlivňuje jeho morálně volní vlastnosti a jindy modifikuje vkus.
Poslední kategorií je náboženská literatura, ta má i v případě, že obsahuje mnoho prvků z uznávaných oborů typu psychologie, klimatologie, ekonolie, sociologie e.t.c. drtivý dopad na mozky části populace, vytvoří věřící křesťany, muslimy, greendealisty, homo a jinosexualisty, komunisty, fašisty a podobně duševně postižené jedince, kteří by si jeden každý zasloužil dlouhodobou odbornou péči (léčbu).
_-0-_:
„…to druhé (uvedl jste čtení The Great Betrayal) je de facto studium….“
– – –
Četls to snad…?
Ad corona 31.8.2025 v 6:14
Bohužel ne, ale byl jsem zvědavý a vygooglil jsem si ji viz https://en.wikipedia.org/wiki/The_Great_Betrayal:_The_Memoirs_of_Ian_Douglas_Smith . Je to zjevně kniha typu Střet civilizací od Samuela P. Huntingtona (kterou jsem četl opakovaně). Uvedl jste jako příklad knihu, kterou rozhodně nelze řadit mezi beletrii, mezi knihy, u kterých mám problém použít výraz „čtení“ v obvykle používaném významu, protože se (alespoň u mě nedostaví efekty typu „vidění filmu, multismyslové vjemy, nepřestanu si uvědomovat že čtu a nepřenese mě to do jiného světa. Naopak, v textu se vracím, čtu (bez zásahu vůle) pomaleji (automatické a nevnímané obracení stránek se nedostaví, občas se zarazím a přemýšlím o sdělení…) Podle mě se tento způsob čtení nejvíce blíží tomu, co se obvykle nazývá výrazem studium.
@ corona
Teď jsem dočetl Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele, od Marka Mansona. Není už tolik času jako za sociku, tak si je potřeba vybírat kvalitní literaturu.
Vo čem je ten Smith?
ModrýKlokan
„Vo čem…“
– – –
Zlej rasista. Bil černochy. Po něm to tam u nich vzal – když to nepodstatné vynechám – Mugabe…
@ corona
Správně, když je pořádnej gauner náš, tak to nevadí… :-D)))
Dík za tip, pohledám…
MK:
Chceš?
Corona
Myslíš fyzickou knihu?
MK:
x.pdf 3MB
Kolik za to chceš a jak si to pošlem?
Asi myslíš soubor, tak chci, pokud máš link…
MK:
https://www.uschovna.cz/zasilka/TNTRZ8JG4CJG3KG6-BM4/
corona
Super, už to mám stažený, jestli seš z Brna, tak máš u mě pivo v nějaké pěkné knajpě…
MK:
Minulý týden jsem tam byl. Pokud mi něco nedonutí, nepojedu tam asi dlouho. U nádraží mě obtěžoval 6x somrák. Na stacionární hlídce cigoška, jístící hodinu kamsi za tramvajový koleje. Tlustý cigoš, triko s velkým nápisem o pekle, kroužil v osmičkách a co pět minut od ní bral informace.
Hnus…
corona
Shit happens, to je Hlavas, anóbrž Rola. Tak snad na Štatl nezanevřeš zcela :-D))))
Doporucuji shlednout snimek Brazil (1985). V mnohem podobny Orwellove romanu 1984. Chybna uvaha o jeho romanech je dle meho nazoru v tom, jestli psal o konkretni zemi. Psal o totalitni strukture, o ideologii, ktera vylucuje individualni mysleni a ukotvuje hierarchickou spolecnost do struktur spolecnosti. V mnohem jsou soucasna uskupeni napric svetem velmi podobna. Jako by si jeho knihu vzali za rukovet, pomoci niz se jim podari 1984 uskutecnit a zavest novy svetovy rad, ze ktereho nebude mozne jednoduse vystoupit a nebude kam utect.
Docela výstižně popsaná dystopie je v knize V. Vondrušky „Neviditelní“, pohledem současného stavu…
My od Jevgenije Ivanoviče Zamjatina je volně ke stažení tady: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/46/99/76/my.pdf . Mám radši knihy na papíru, tekže jsem vůbec nehledal. Sorry.