výborný je (byl) taky Stanislaw Lem, zejména Futurologický kongres
RomanL
Naprostou většinu a spoustu dalších mám přečtenou. Ale docela pěkné shrnutí…
Karlsberg
Walter Tevis „Zpěv drozda“. Vyšlo kupodivu za komančů v roce 1986, zřejmě, aby ukázalo, kam spěje imperialistický západ pod vedením USA. Dystopický román o všeobecně analfabetické společnosti pětadvacátého století, která je za pomoci drog a duševní manipulace ovládána svými vlastními výtvory – roboty. Jeden člověk byl ale přijat na univerzitu, protože „umí dělat čtení…“ Doporučuji.
_-0-_
Ad Karlsberg 28.8.2025 v 9:07
Ano, jistě. Nechápu, proč se mi Tevis nevybavil…
Btw., Aby info neupadlo v zapomnění, s omluvou uvádím ještě jednou (skutečně stojí za přečtení. Komu jsem Trust D.E. vnutil, tak byl nadšený):
Trust D.E. (Ilja Erenburg, 1923)
Geniální pre/postapo, bohužel zcela zapomenuté, v dnešní době mimořádně aktuální. Je to absurdní drama/satira, ve které zklamaný jedinec podnítí vznik společnosti Trust for the Destruction of Europe, která skutečně Evropu zcela zničí. Za trustem stojí američtí miliardáři. Román působí značně prorocky, obzvláště v kontextu dnešní doby. Karikuje bolševické revoluce z období počátku 20. století, varuje před zneužitím technologií v rukou fanatiků a koncentrací moci v rukou jednoho člověka (dnes by se jednalo o Putina, Trumpa…) Varuje před totalitními režimy a v současnosti adorovanou kissingerovskou reálpolitikou. Kniha se dá tu a tam ulovit v antikvariátech. „Davaj Evropu!“
ModrýKlokan
@ Prdelní Nula
Pošli mě kontakt, pošlu ti nějaký prachy. Abysis nemusel takhle přivydělávat, je to smutný…
Arnold J Rimmer
To byl nějakej vizionář, ne? Sek se teda jenom zhruba o třista let (naše generace už se čtením končej), ale to je celkem zanedbatelný.
CBATbI CTOKOKOTOB
Margaret Atwoodová – Příběh služebnice. Zajímavé na tom je, že Gileád (nábožensky pošahanou distopii) nepřinese lidstvu jaderná katastrofa nebo vzpoura robotů, ale jen pocit, že ženy málo rodí. Ono je to do jisté míry pravda (i v té knize), jenomže Církev to vyřeší tak, že ženy zotročí a pak je přiděluje coby konkubíny zasloužilým kazatelům a Kristovým válečníkům. Většinou staršího věku, což problém pochopitelně neřeší.
V každém případě asi aktuální ještě víc než běžné distopie, protože jaderná válka nebo krach civilizace možná hrozí, ale demografická krize je zrovna teď tady.
_-0-_
Ad CBATbI CTOKOKOTOB 28.8.2025 v 9:21
Román, filmová a seriálová adaptace. Osloví nejvíce ty, kteří dobu bolševika nezažili.
Škvorecký: „Je to dobře napsaná, zábavná antiutopie, využívající módních a hodně přetřásaných protimužských invektiv feministického hnutí,“ konstatoval Škvorecký a zdůraznil, že zatímco Orwellovo 1984 brali čtenáři vážně, Příběh služebnice nemůže brát vážně snad ani sama Atwoodová.“
CBATbI CTOKOKOTOB
no nevím. On ten Eric Blair taky nebyl zrovna libertarián klasického střihu, na druhou stranu Atwoodová je zrovna v nemilosti feministek, protože držkovala proti Mýtů. A taky požadovala pro Gallowaye spravedlivý proces namísto vyhazovu za to, že „něco hnusného provedl, ale neřekneme co, abychom netraumatizovali oběti“
V každém případě bych odděloval dílo od autora, nemá cenu to udělat u levičáka Orwella a neudělat u feministky Atwoodové.
ModrýKlokan
@ Prdelní Nula
Mám sociální cítění. Je vidět, že už sis dlouho nezaprcala. Chceš prcat?
_-0-_
Ad ModrýKlokan 30.8.2025 v 1:38
Blbýši 2 (resp. Alane.Coxi), kup si pro uspokojení potřeb umělou vagínu, nebo ochlupené mužské rectum a přestaň týrat klávesnici, potažmo okolí.
ModrýKlokan
@ Prdelní Nula
Neumíš číst, ty analfabete? Já jsem Modrý Klokan, Alan Cox je jiný komentátor.
_-0-_
Ad ModrýKlokan 30.8.2025 v 22:55
Blbýši 2 (alias Alane.Coxi), je hezké, že se řídíš zásadou: „Zatloukat, zatloukat a zatloukat!“ Nokonec, co ti zbývá jiného, že?
Btw., už jsi se sexuálne uklidnil, nebo se chystáš na další klávesnicový erotický zážitek?
ModrýKlokan
Koukám Prdelko, že už po ránu jsi pěkně nadržená. Celkově samozřejmě oceňujuju, jak pilně a zodpovědně studuješ moje a Coxovy naučné texty, je vidět, že máš velkou touhu po vzdělání. Neumdlévej a výsledek se časem dostaví…
RomanL
No, to je spíš taková fantasy…
CBATbI CTOKOKOTOB
Fantasy sotva, vždyť tam není ani jediný magický nebo nadpřirozený prvek. Dokonce i jakékoli technické vyfikundace tam chybí.
zrovna kokám na Hulujovanou verzu, furt to točí, t. č. tušim vyšla šestá řada
Začátek je takovej divokej, ale ukazuje vlastně že stačí málo, aby se Stádi propadli trochu do sraček a pokud se toho chopí organizovaná skupina magorů…no vlastně takovej běžnej konec každé velké říše, která upadla.
zzw30
Nevím jak komiksy, ale 1984 jsem hned po dočtení knihy viděl jako film, a ten je oproti knize naprostá slabota. Zpracování dobrý, ale do filmu celý ten příběh prostě nacpat nejde. Kdo viděl jen film a líbil se mu, rozhodně doporučuju přečíst knížku.
Jinak ano, souhlasím, román je samozřejmě lepší než obě adaptace (stejně, jak tomu je v 99,9 procentech adaptovaných románů). Kdo ale dnes čte?
_-0-_
Dodatek/poznámka k _-0-_ 28.8.2025 v 10:34
Finsko/ruská adaptace z roku 1923 je poněkud ehm progresivistická, abstrahujte se od toho.
Ještě stojí za upozornění román My (Jevgenij Ivanovič Zamjatin, 1920)
Vysoce hodnocená dnes neznámá novela, která byla podle všeho inspirací pro antiutopie Orwella a Huxleyho. Bohužel jsem nečetl, sháním po antikvariátech.
Synopse z .databazeknih.cz: Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení.
To je právě úděl, musim říct, že britannistánská kinematografia 70. a 80. let i u údajně velkejch(TM) děl je IMO naprostá sračka. Technologický zpracování 1984, 451 bo ai tech vláken (co vo tom furt nekdo plantá) je i na tu dobu naprosto úděsný, dyž si vemu, jak vypadaly opravdu výpravný filmy té doby.
Dyž se pak člověk podivá na zfilmovaný ty hladový hry apod., tak to je úplně jinej vesmír. Vo co je možná trochu slabší příběh, tak to dožene zpracováním.
BTW, velice kvalitní je originál Silo a japkoviza to uchopila taky dost dobře, takže ai (zatim sem viděl 1. řadu) je to koukatelný. Ovšem jak to japkoviza hodila do bedny, tak lempli se posrali a všude to vykoupili, a hned se vyrojili vykurvení špekulanti co negde užmuli pár kusů a chcou za to desetinásobek. Tvl nakopat do prdelí zepředu.
_-0-_
Ad CBATbI CTOKOKOTOB 28.8.2025 v 10:40
Zapomněl jsem, děkuji za připomenutí, ano, je to vlastně další adaptace (spíše „na motivy“) Orwellova 1984, zpracovaná tak, jak to umí jen Gilliam (tedy dovonale :-)
Hmm. Vidím, že pár děl neznám.
Autore, díky za výběr a doporučení.
CBATbI CTOKOKOTOB
Divím se, že se tu, beru-li v úvahu zúčastněnou společnost, neobjevila ještě Nezchopnost od Roba Granta (ten název do češtiny je překládán různě, někdy Neschipnost, jindy prostě Neschopnost).
I když to má blíž satiře, prostředí je bezpochyby dystopické.
Děj se odehrává ve Spojených státech Evropských nespecifikované budoucnosti, které si do Ústavy m.j. antididkriminační článek 13199 říká: „Nikdo nesmí být omezen ve svém právu zastávat jakékoli pracovní místo z důvodu věku, barvy pleti, názorů uchazeče nebo jeho nezchopnosti“ (s tou hrubkou). No a tak tam každý má právo dělat co se mu zrovna zachce. A do toho teroristi zařídí instalaci výtahů s 33 tlačítky na 32 patrové budovy, což kohokoli, kdo zmáčkne to nejvyšší, katapultuje ze střechy.
Vítejte!
Jantar
Minimálně Orwell, Huxley a Zajdel pracovali pro globální elity a ty svoje knihy psali na jejich objednávku.
Ne jako varování, ale jako „jízdní řád“ který je průběžně aktualizovaný.
Dav vohnoutů si myslí že je to zábavná dystopická sci-fi, zasvěcení ale ví, že jde o jízdní řád pro globalistickou agendu.
PS: ten Zajdel není o žádném socializmu, ale o systému sociálního kreditu a bezhotovostní totalitě.
Mám dokonce dojem, že je to naprostý ghost-writer, možná neexistující jméno pro neexistujícího člověka
výborný je (byl) taky Stanislaw Lem, zejména Futurologický kongres
Naprostou většinu a spoustu dalších mám přečtenou. Ale docela pěkné shrnutí…
Walter Tevis „Zpěv drozda“. Vyšlo kupodivu za komančů v roce 1986, zřejmě, aby ukázalo, kam spěje imperialistický západ pod vedením USA. Dystopický román o všeobecně analfabetické společnosti pětadvacátého století, která je za pomoci drog a duševní manipulace ovládána svými vlastními výtvory – roboty. Jeden člověk byl ale přijat na univerzitu, protože „umí dělat čtení…“ Doporučuji.
Ad Karlsberg 28.8.2025 v 9:07
Ano, jistě. Nechápu, proč se mi Tevis nevybavil…
Btw., Aby info neupadlo v zapomnění, s omluvou uvádím ještě jednou (skutečně stojí za přečtení. Komu jsem Trust D.E. vnutil, tak byl nadšený):
Trust D.E. (Ilja Erenburg, 1923)
Geniální pre/postapo, bohužel zcela zapomenuté, v dnešní době mimořádně aktuální. Je to absurdní drama/satira, ve které zklamaný jedinec podnítí vznik společnosti Trust for the Destruction of Europe, která skutečně Evropu zcela zničí. Za trustem stojí američtí miliardáři. Román působí značně prorocky, obzvláště v kontextu dnešní doby. Karikuje bolševické revoluce z období počátku 20. století, varuje před zneužitím technologií v rukou fanatiků a koncentrací moci v rukou jednoho člověka (dnes by se jednalo o Putina, Trumpa…) Varuje před totalitními režimy a v současnosti adorovanou kissingerovskou reálpolitikou. Kniha se dá tu a tam ulovit v antikvariátech. „Davaj Evropu!“
@ Prdelní Nula
Pošli mě kontakt, pošlu ti nějaký prachy. Abysis nemusel takhle přivydělávat, je to smutný…
To byl nějakej vizionář, ne? Sek se teda jenom zhruba o třista let (naše generace už se čtením končej), ale to je celkem zanedbatelný.
Margaret Atwoodová – Příběh služebnice. Zajímavé na tom je, že Gileád (nábožensky pošahanou distopii) nepřinese lidstvu jaderná katastrofa nebo vzpoura robotů, ale jen pocit, že ženy málo rodí. Ono je to do jisté míry pravda (i v té knize), jenomže Církev to vyřeší tak, že ženy zotročí a pak je přiděluje coby konkubíny zasloužilým kazatelům a Kristovým válečníkům. Většinou staršího věku, což problém pochopitelně neřeší.
V každém případě asi aktuální ještě víc než běžné distopie, protože jaderná válka nebo krach civilizace možná hrozí, ale demografická krize je zrovna teď tady.
Ad CBATbI CTOKOKOTOB 28.8.2025 v 9:21
Román, filmová a seriálová adaptace. Osloví nejvíce ty, kteří dobu bolševika nezažili.
Škvorecký: „Je to dobře napsaná, zábavná antiutopie, využívající módních a hodně přetřásaných protimužských invektiv feministického hnutí,“ konstatoval Škvorecký a zdůraznil, že zatímco Orwellovo 1984 brali čtenáři vážně, Příběh služebnice nemůže brát vážně snad ani sama Atwoodová.“
no nevím. On ten Eric Blair taky nebyl zrovna libertarián klasického střihu, na druhou stranu Atwoodová je zrovna v nemilosti feministek, protože držkovala proti Mýtů. A taky požadovala pro Gallowaye spravedlivý proces namísto vyhazovu za to, že „něco hnusného provedl, ale neřekneme co, abychom netraumatizovali oběti“
V každém případě bych odděloval dílo od autora, nemá cenu to udělat u levičáka Orwella a neudělat u feministky Atwoodové.
@ Prdelní Nula
Mám sociální cítění. Je vidět, že už sis dlouho nezaprcala. Chceš prcat?
Ad ModrýKlokan 30.8.2025 v 1:38
Blbýši 2 (resp. Alane.Coxi), kup si pro uspokojení potřeb umělou vagínu, nebo ochlupené mužské rectum a přestaň týrat klávesnici, potažmo okolí.
@ Prdelní Nula
Neumíš číst, ty analfabete? Já jsem Modrý Klokan, Alan Cox je jiný komentátor.
Ad ModrýKlokan 30.8.2025 v 22:55
Blbýši 2 (alias Alane.Coxi), je hezké, že se řídíš zásadou: „Zatloukat, zatloukat a zatloukat!“ Nokonec, co ti zbývá jiného, že?
Btw., už jsi se sexuálne uklidnil, nebo se chystáš na další klávesnicový erotický zážitek?
Koukám Prdelko, že už po ránu jsi pěkně nadržená. Celkově samozřejmě oceňujuju, jak pilně a zodpovědně studuješ moje a Coxovy naučné texty, je vidět, že máš velkou touhu po vzdělání. Neumdlévej a výsledek se časem dostaví…
No, to je spíš taková fantasy…
Fantasy sotva, vždyť tam není ani jediný magický nebo nadpřirozený prvek. Dokonce i jakékoli technické vyfikundace tam chybí.
zrovna kokám na Hulujovanou verzu, furt to točí, t. č. tušim vyšla šestá řada
Začátek je takovej divokej, ale ukazuje vlastně že stačí málo, aby se Stádi propadli trochu do sraček a pokud se toho chopí organizovaná skupina magorů…no vlastně takovej běžnej konec každé velké říše, která upadla.
Nevím jak komiksy, ale 1984 jsem hned po dočtení knihy viděl jako film, a ten je oproti knize naprostá slabota. Zpracování dobrý, ale do filmu celý ten příběh prostě nacpat nejde. Kdo viděl jen film a líbil se mu, rozhodně doporučuju přečíst knížku.
Ad zzw30 28.8.2025 v 10:05
Ještě existuje filmová adaptace z roku 2023, takové experimentálně skorodivadelní cosi. Druhý den po zhlédnutí mi došlo, že to vůbec, ale vůbec nebylo špatné – viz https://www.imdb.com/title/tt23769666/?ref_=fn_all_ttl_5
Jinak ano, souhlasím, román je samozřejmě lepší než obě adaptace (stejně, jak tomu je v 99,9 procentech adaptovaných románů). Kdo ale dnes čte?
Dodatek/poznámka k _-0-_ 28.8.2025 v 10:34
Finsko/ruská adaptace z roku 1923 je poněkud ehm progresivistická, abstrahujte se od toho.
Ještě stojí za upozornění román My (Jevgenij Ivanovič Zamjatin, 1920)
Vysoce hodnocená dnes neznámá novela, která byla podle všeho inspirací pro antiutopie Orwella a Huxleyho. Bohužel jsem nečetl, sháním po antikvariátech.
Synopse z .databazeknih.cz: Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení.
Doporučuji také přečíst https://en.wikipedia.org/wiki/We_(novel) a potom shánět a shánět.
Vypadá to na obstojnou vizi vyspělého putinovského Ruska v jeho budoucí finální podobě.
Ruska? Aha… :-P
Zamjatin fakt není o Putinovi…
Není důvod shánět po antikvariátech, vyšlo znovu nedávno:
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/my-532249
@ Prdelní Nula
Aha, už chápu tvůj nickname. Ty seš vlastně pan Souhláska číslo nula. Tím se docela vysvětluje tvoje poslání zde…
zkuste Brazilod Terryho Gilliama
To je právě úděl, musim říct, že britannistánská kinematografia 70. a 80. let i u údajně velkejch(TM) děl je IMO naprostá sračka. Technologický zpracování 1984, 451 bo ai tech vláken (co vo tom furt nekdo plantá) je i na tu dobu naprosto úděsný, dyž si vemu, jak vypadaly opravdu výpravný filmy té doby.
Dyž se pak člověk podivá na zfilmovaný ty hladový hry apod., tak to je úplně jinej vesmír. Vo co je možná trochu slabší příběh, tak to dožene zpracováním.
BTW, velice kvalitní je originál Silo a japkoviza to uchopila taky dost dobře, takže ai (zatim sem viděl 1. řadu) je to koukatelný. Ovšem jak to japkoviza hodila do bedny, tak lempli se posrali a všude to vykoupili, a hned se vyrojili vykurvení špekulanti co negde užmuli pár kusů a chcou za to desetinásobek. Tvl nakopat do prdelí zepředu.
Ad CBATbI CTOKOKOTOB 28.8.2025 v 10:40
Zapomněl jsem, děkuji za připomenutí, ano, je to vlastně další adaptace (spíše „na motivy“) Orwellova 1984, zpracovaná tak, jak to umí jen Gilliam (tedy dovonale :-)
My (Jevgenij Ivanovič Zamjatin, 1920) jsem právě „vykousnul“ na Aukru, je tam ještě jedna viz: https://aukro.cz/my-zamjatin-jevgenij-ivanovic-7079154574
Hmm. Vidím, že pár děl neznám.
Autore, díky za výběr a doporučení.
Divím se, že se tu, beru-li v úvahu zúčastněnou společnost, neobjevila ještě Nezchopnost od Roba Granta (ten název do češtiny je překládán různě, někdy Neschipnost, jindy prostě Neschopnost).
I když to má blíž satiře, prostředí je bezpochyby dystopické.
Děj se odehrává ve Spojených státech Evropských nespecifikované budoucnosti, které si do Ústavy m.j. antididkriminační článek 13199 říká: „Nikdo nesmí být omezen ve svém právu zastávat jakékoli pracovní místo z důvodu věku, barvy pleti, názorů uchazeče nebo jeho nezchopnosti“ (s tou hrubkou). No a tak tam každý má právo dělat co se mu zrovna zachce. A do toho teroristi zařídí instalaci výtahů s 33 tlačítky na 32 patrové budovy, což kohokoli, kdo zmáčkne to nejvyšší, katapultuje ze střechy.
Vítejte!
Minimálně Orwell, Huxley a Zajdel pracovali pro globální elity a ty svoje knihy psali na jejich objednávku.
Ne jako varování, ale jako „jízdní řád“ který je průběžně aktualizovaný.
Dav vohnoutů si myslí že je to zábavná dystopická sci-fi, zasvěcení ale ví, že jde o jízdní řád pro globalistickou agendu.
PS: ten Zajdel není o žádném socializmu, ale o systému sociálního kreditu a bezhotovostní totalitě.
Mám dokonce dojem, že je to naprostý ghost-writer, možná neexistující jméno pro neexistujícího člověka