Řidič vs. strojvedoucí - zpět na článek

Počet komentářů: 93

  1. Uniká vám jedna zásadní věc, díky které článek kulhá na obě nohy. Na nádraží v Otrokovicích je pro přístup k nástupištím k dispozici podchod. To za prvé. Za druhé, koleje jako takové jsou místem, kam je veřejnosti přístup zapovězen… Na rozdíl od silnice, po které smíte chodit, kterou smíte přecházet i mimo přechod pro chodce, vésti po silnici zvíře, kolo a třeba i kolečko nebo vozík. Na železnici? Na kolejích prostě lidi nemají co dělat.
    Váš článek vnímám jako naprosto zbytečný výkřik. Hodnocení za pět.

    1. To jste mi vzal z huby, vlastně z klávesnice.

    2. Přidám se k uživateli „ezredfordulo“ a dokonce budu ještě přímější: za pět máte vy, Huberte, alespoň u mne. Ten článek neřeší podchody, nadchody, zda na silnici někdo může a nemůže. Ten článek řeší, že kdo chce zůstat naživu, měl by se podle toho chovat a za jeho případnou debilitu by neměl pykat někdo, kdo reálně nemohl udělat nic proto, aby fatálnímu selhání něčího pudu sebezáchovy předešel.

      1. Chápu to tedy správně tak, že je dobře, že nepyká strojvedoucí? Takhle jsem tedy článek rozhodně nepochopil a domnívám se, že ani tak nebyl zamýšlen. To, zda se někdo chová či nechová jako debil článek neřeší. Článek řeší to, jak je možné, že se nádražím projíždí vlakem rychlostí 120 km/h. Kdybychom byli důslední, tak by každým nádražím, podél každého peronu někde v Koštěmrdech jezdil vlak třeba 50 km/h. Spočítejte si jízdní dobu třeba na trase Pha – Ova. Také by hodně znatelně stoupla spotřeba elektřiny. A jestli já mám za pět, vy za šest :)

        1. Pokud dovolíte, zareaguji – ano, je dobře, že nepyká mašinfíra,ale je špatně, že pyká šofér přibližovadla. Píšete, jak dlouho by jel vlak z Prahy do Ostravy. A jak dlouho by tam jelo auto, kdyby každý řidič musel jet tak, aby náhodou nějaký debil, co nechápe, že není v Call of Duty a nemá životy ve zkratce windows, dokázal před debilem zastavit, aby mu neudělal hrču na palici?

          1. Souhlasím s vámi, ohledně nastavení ochrany chodců na silnici. Ovšem z mého pohledu je přirovnání k vlaku v článku nadbytečné, tam chodci nad rámec jejich debility není a je to tak správně.

            1. Ehm, nějak jsem to opravoval a odeslal jsem polotovar. Inu, kubánský rum je kubánský rum.
              tam chodci nad rámec jejich debility není a je to tak správně
              Chtěl jsem napsat, že u železnice chodci nad rámec debility chráněni nejsou a je to tak správně.

        2. Inu, možná se mýlím, ale já z toho místy mírně ironického/sarkastického textu pochopil tolik, že mimo to, že je správně, že nepyká strojvedoucí, tak že by bylo ještě líp, kdyby za podobných situací, kdy na Vás jako řidiče zpoza překážky vyskočí chodec, jste nepykal ani Vy *).

          K rychlosti jsem se nevyjadřoval. Jestli se dá nádražím projíždět stodvacítkou, asi je to na to dimenzované, a nechť jede, co to dá. To samé na dálnici/silnici auta. Jest však legitimní očekávat, že člověk (i blbý) jest jaksi vychován k tomu, aby si uvědomil, že na dálnici (či na nádraží v Koštěmrdech – mimochodem pěkný název) to jezdí 120+ a tak jest záhodno se před lezením do kolejiště/vozovky ale kurva dobře přesvědčit, že tak možno učinit bez rizika sebedestrukce. Jsem slabší, a tak si dávám bacha, to je celé. A platí to přiměřeně i pro mne v autě na přejezdu.

          ————-
          *) Aby to nebylo tak hrozné: viděl jsem v poslední době několik případů, kde byl řidič OA v podobné situaci zbaven viny již vyšetřujícím policejním orgánem a dozorující SZ proti tomu, pokud vím, nic nenamítal. Jeden z nich bylo dítě ve městě, které vyběhlo bez rozhlédnutí z mezery mezi auty rovnou na pravý přední světlomet kolem jedoucího auta (potvrdili svědci), druhý pak nějaký mladík, co v polotmě dobíhal přes státovku autobus a vynořil se někomu na haubně rovnou zpoza protijedoucího náklaďáku (beze svědků). Docela by mne zajímala nějaká statistika….kolik asi lidí za takový věci dostane flastr (a případně se o nich mluví nejen tady) a kolik vyvázne s „nevinen“.

        3. !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Na to jsi dosel mozkovym myslenim? Pro jakou neziskovku ze to pracujes?

    3. Hmm, to je jak pětka za zpěv od hluchého. Aspoň částečně tedy kompensuji jedničkou.

    4. Ano, to je naproto logické huberto, že na silnici mužou chodci a na trať ne… proto jsou u silnice svodidla a u tratě není ani živý plot… A jak je to s tramvají? To je taky kolejová doprava? Zpívej, rád se ochytřím. A pokud vím, na dálnici taky nesmí být chodec.. ale když ho tam sundá idiota auto, stejně to odsere řidič, že nepřizpůsobení jizdy podmínkam nebo podobné hovno.
      Hodnocení článku 1.

      1. Fakt? Už se někdy stalo, že byl řidič potrestanej za sražení chodce na dálnici?

        1. I kdyby ne, je stále ztrátový… nebo mu snad někdo zaplatí škodu na autě? Pozustalí? Prostě řidič je vždy v nevýhodě.
          A nic to nemění na podstatě věci -> trať je pro vlak, chodec tam nemá co dělat, silnice je pro auta -> chodec tam nemá co dělat (nemělo by to být omezené jen na dálnice), pro chodce je chodník (tam auto taky nemá co dělat že? ale oni se na silnici srát mohou).

          1. @bandit: ač řidič, jsem též často chodcem a s tím, že by chodci měli být ze silnic všeobecně vyhnáni, zásadně nesouhlasím (dálnice jsou bez debat). Ne všude je chodník a leckde je silnice jedinou spojnicí mezi body, kde se lidi tak nějak zdržují a občas potřebují se přemístit. Auto je třeba rozbitý, autobusy nejezdí, tak prostě jdu po okresce domů. Chodili tam lidi vždycky.

            Ovšem zejména za tmy jdu vlevo, abych viděl, kdo se blíží a mohl v případě potřeby včas zmizet z vozovky, aby i řidič viděl bílej ksicht a blejskavý voči, když už nemám tu vodrazku. Jako řidič pak chodce trochu čekám a když nic nejede, držím se víc vprostředku.

            Ohleduplnost a předvídavost (plus trochu přemejšlení i za druhý), to je to oč tu běží.

            1. V tom případě, at není řidič nikdy na vině, pokud bude zabit chodec na cestě a mimo přechod, muže si za to totiž zcela sám. Jednoduché jako facka.

              Ano, předvídavost… když jsi 70 kilo masa, tak se neser 1500 kilům kovu do cesty, jinak za to zcela právem zaplatíš – předvídej. (Bohužel zcela nespravedlivě na to doplatí i řidič).

              1. @bandit: Ale jo, o tom pudu sebezáchovy píšu vejš i jinde v diskuzi. Ovšem házet vinu na chodce „vždy, když je na cestě“ je extrém. Příklad: viditelnost nesnížená, vozovka suchá (jak se to píše do protokolu), chodec na pomezí metr široké krajnice a přilehlé šotoliny (tzn. ca. metr od jízdního pruhu). Přesto jej míjející auto srazí, aniž by reálně potřebovalo na tu krajnici vjíždět, prostě pan doktor se zrovna kochal, třeba, a na poslední chvíli mu to uhlo na krajnici, chodec nestačil zareagovat, protože nic nesvědčilo o tom, že řidič přímou jízdu nezvládne. Vina chodce? Na „cestě“ přece byl….

                Myslím, že žádné jednoduché a univerzální řešení najít nejde. Svět není černobílej…někdy bohužel, většinou bohudík.

        2. To mě zaujalo. Možná kdysi Marián Labuda (2 ženy po pooruše šlapající od auta kamsi po dálnici), ale tam byl nějaký smyk na ledu, takže nepřízpůsobení jízdy – jen co mi rychle vyhodil google. Nedokážu říct, zda ještě někdo jinej nebo už ne, o většině případů se mluví asi jen když se stanou, co dotyčný vyfasuje (pokud něco) už ne, pakliže není celebri…tamtou.

          Je fakt, že už v roce 2001 Nejvyšší soud přijal Usnesení pod sp.zn. 4 TZ 295/2000, kde se praví, že (cit.):

          „Řidiče automobilu, který při jízdě po dálnici povolenou rychlostí srazí a usmrtí osobu přebíhající dálnici, aniž mohl střetu s takovou osobou zabránit, nelze uznat vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 tr. zák.“,

          takže se tím asi orgány řídí, avšak jistě zkoumají okolnosti, zda je to vyvinění na místě, a zda nelze alespoň uložit nějaký trestík za jiné (alespoň) přestupkové proviněníčko….

          1. Neklame-li mne paměť, ony dvě ženy se nechtěly po havárii (smyk ne ledu) vzdálit od svého vozidla a seděly(?) na levém svodidle.

  2. Huberte, to, co píšete, je pravda, to nerozporuji,ale to, co píše autor článku, je na druhou stranu také k zamyšlení. Minimálně v té části – ŘIDIČ. Můj kamarád v obci srazil 12ti letého kluka. Co píšu srazil? Kluk vyběhl ze vrat, nerozhlídl se a vrazil mému kamarádovi do boku auta. Do boku! Víte, kolik s tím měl lítanií a problémů? Ptám se, proč? Kdyby z těch vrat vyjelo auto, tak je viník střetu to auto. Proč v případě chodce je viník, aspoň potenciální, řidič? Dneska na lžidnes psali o přejeté babě na Břeclavsku co neměla reflexní prvky. Stejně to zase odskáče ten šofér. Zákon 361 je v tomto špatný, chrání chodce nad rámec jejich povinností a na to chtěl podle mne autor upozornit. Za mě tedy pětku určitě nemá….

    1. Podle mě je ten zákon o reflexních prvcích stejně jenom udělaný na snížení odpovědnosti řidičů, když přejedou ožralu na okresce :-)

      1. V každém případě bude rozumné co nejdřív, nejlépe ještě před zahájením oživování, sraženému všechny reflexní prvky servat.

        1. To zní rozumně. Hned jsem si dal do přihrádky malé nůžky.

          1. Nejsou jedny v lékárničce? Tam nebude jejich přítomnost tak nápadná…přihrádka s nůžkami ihned orgánovi vyjeví, že chodec určitě odrazky měl, ale někdo je detašoval :-)

            1. To by ovšem ty v lékárně musely k něčemu být :D

        2. To vůbec není špatný nápad a jeví se to velmi praktické z hlediska dalšího. Díky!!! :)

  3. Kardinální jsou v článku tyto věty:
    Řidič musí, strojvůdce nemusí? -> Ne, nemusí, poněvadž na trať se nesmí chodit (ani se tato nesmí přecházet mimo určená místa), zatímco na silnici ano.
    Neměl by i on, podle zvrácené logiky znalce a pana soudce, očekávat za stojícím vlakem někoho vyběhnuvšího? -> Ne, neměl. Viz výše.

    1. ano, souhlasím, ale merito věci v článku je. Já ho tam tedy našel.

    2. Na trať se lézt nesmí, ale kdo to někdy neudělal, že? Trmácet se 5 km tam a zpět, abych se dostal zpět na místo, které je 20m přes koleje….? Dtto dálnice….ale no tak, byl jste někdy na čundru? :-)

      Ono před přelezením silnice zejm. mimo přechod se má taky občan takňák pořádně rozhlídnout a neohrozit (nebo neomezit?) jedoucí vozidla, případně se teda odebrat na přechod, je-li tento blíže než 50m, takže to, že to někdo neudělá a zrakví se, je jeho chyba zhruba stejně, jako když to neudělá na kolejích. Má si dát bacha a uvědomit si, jak jedou ti „silnější“ (či pancéřovanější), jak mohou reálně reagovat, a chovat se podle toho.

      1. ale kdo to někdy neudělal, že?
        Pochopitelně. Něco jiného je dejme tomu dálnice za plného provozu, nebo třeba železniční koridor, kde se to smaží 120+… Na nádraží na korytu kde jsou podchody/nadchody, bych si to tedy nedal a šel tím podchodem/nadchodem. No a někde na lokálce, kde jede vlak v úterý a v dubnu a ještě maximálně šedesát (a slyšitelný kilometr daleko) je to jiná.
        Ti dva hoši zkrátka nepoužili to, co mají na krku…
        A jak je psáno níže, tak v diskusích nebyl ojedinělý názor že „Jak je možné, že vlak jede přes nádraží stodvacet? To by se mělo zakázat a jezdit pomaleji!!“ Asi krokem a před ním by měl běžet nádražák s prapórkem. Ty praporky mají, tak stačí jen ustanovit konkrétního nádražáka :-)

        1. Vidím, že nejsme ve při, co se týče používání hlavy k přežití….jen jsme asi každý pochopili mesidž toho článku jinak :-)

  4. Boze, koukam, ze nekteri lide, pokud se jim vse nenaserviruje predzvykane pod nos, vubec nedokazi pochopit psany text :-D

    1. Taky mi to přišlo dost jednoznačné … ale příkladmo můj humor taky ne vždy každý chápe a nejsem si vždy jist, zda je to chyba odpůrce :-)

    2. Presne. A prijde mi, ze je takovych cim dal vic.

  5. pokud jste to video viděl, tak už si z něj moc nepamatujete. Nebyli to mladíci, ale děti, malí kluci. Vyběhli za posledním vagonem vlaku, který ještě dojížděl a projíždějící vlak je nesrazil hned, jak vyběhli, ale když už byli u nástupiště. Vlak je srazil, respektive odhodil v okamžiku, kdy už se pokoušeli na nástupiště vylézt. To jen technická.

    To ostatní už je jen důsledek toho, co se tu děje. Lidé jsou ujišťováni, že se o ně zákon „postará“. Tohle zakážeme, tamto zakážeme, toho zavřeme a všichni můžeme rezignovat na vlastní ochranu, protože máme stát a zákon. Akorát že nám to nějak nefunguje. Vlak nebude jezdit krokem, i když někteří snaživci už navrhují, aby vlaky zastávkami a obcemi projížděli padesátkou stejně jako auta. Ale ani to nic nevyřeší. Kdo nepochopí, že člověk je smrtelný a musí si na sebe dávat pozor, musí spoléhat na velkou porci štěstí.

    1. Podle novinky.cz ročník 1996 a 1998, tzn. 18 a 20 let, ne malí kluci, ale plnohodnotní dementi neschopní plně pochopit funkci koleje.

      1. mně připadali jako děti, ale možná blbě vidím, video není tak ostré.

        http://video.idnes.cz/?c=A160311_171523_zlin-zpravy_ras&idvideo=V160311_162136_zlin_jda

    2. Lidé jsou ujišťováni, že se o ně zákon “postará”.
      Třeba cedulí: „Přechod přes koleje zakázán?“

      1. Nikoliv. Touto cedulí je přece hrubě zasahováno do osobnostních práv svobodného jednotlivce, který se může dle svého uvážení rozhodnout, zda vleze před rozjetý vlak nebo ne :-) Člověk běžný – uvažující popřemýšlí, proč tam ta ceduje je a přinejmenším se rozhlédne. Ti ostatní…. Inu i autoři Darwinových cen musí mít z čeho žít.

  6. Nikdy jsem nedokázal pochopit jak moc musí mít vymyto někdo, koho přejede vlak (teda aniž by to chtěl). To je prostě naprostej vrchol idiocie, přece neexistuje nic předvídatelnějšího než vlak! Vidim koleje, může po nich něco přijet z jedný strany, nebo z druhý strany, nic víc. Když se ani z jedný strany nic neblíží, tak je přejdu a zmizim. Když vidim nebo slyšim něco co může bejt vlak, tak tam vůbec nelezu a počkám až to projede. Co je na tom sakra tak těžkýho? Jestli někdo tohle neni schopnej pochopit, tak ho snad ani neni škoda.

    Pravidelně se vyskytuju na vlakový zastávce za Prahou, koridor směr Děčín, poměrně velkej provoz. Je to malá zastávka, hned vedle ní je světelnej přejezd přes kterej se chodí. Přijede vlak, lidi vystoupěj, vlak odjede směrem přes přejezd a lidi co z něj vystoupili přejdou přes koleje. Poměrně často (sám to vídám asi tak 2x do měsíce) se stane, že přesně ve chvíli kdy ten osobák odjíždí se v protisměru blíží nákladní vlak. Za poslední rok jsem 3x viděl, jak ihned za tim osobákem začne nějakej imbecil přecházet aniž by se začaly alespoň zvedat závory a vleze do cesty tomu protijedoucímu vlaku. První měl na uších sluchátka, stihnul to tak maximálně o půl metru a mam pocit, že o tom možná ani nevěděl – ani nepřidal do kroku, já už to viděl jako hotovou věc a popoběhnul jsem za lampu aby mě netrefila nějaká část těla. Druhej se na poslední chvíli ohlédl co to tam tak troubí, posadil se na zadek a odlez kousek zpátky, třetí se zastavil když jsem na něj začal řvát že tam jede vlak (protože jsem tam byl už jen já a fakt mě sere představa, že hledám v noci ve křoví nějakýho rozsekanýho dementa a poskytuju mu první pomoc). Jak sakra takový lidi můžou přežít tolik let, že se dožijou dospělosti?

    1. To je normální. Lidi jsou vlaky fascinováni, ten rachot je uhrančivý.
      Třeba v Brně – Bohunicích pod zahradnickou školou je to úplně běžné. Chodci zasněně hledí za odjíždějícím vlakem a bez rozhlédnutí vlezou pod vlak přijíždějící ze druhé strany.

  7. Fíra jezdí na signály, řidič na rozhled. Jednoduchý rozdíl; kdo to nechápe?

    1. Já Vám nevím, jestli zrovna tohle dělá nějakej zásadní rozdíl ….. nejezdí řidiči taky tak trochu na signály? Příkladmo intravilán je signál 50, silnice mimo zástavbu signalizuje 90 (110), dálnice 130? A k tomu korekce s ohledem na provoz/viditelnost/lokální úpravu atp.? Co semafory?

      A když uvidí fíra včas na kolejích bisony, kamion, koncová světla soupravy na stejné koleji či člověka, tak nebude brzdit a pojede co to dá jen podle signálu volno? Nejsou též na dráze zavedena opatření, která korigují adekvátní traťovou rychlost vzhledem k aktuálním podmínkám (návěstí s omezením traťové rychlosti, vysílačka…)?

      Já tam zase tak zásadní rozdíly nevidím….

      1. Ten rozdíl je zásadní. Vlak se nevyhne a brzdnou dráhu má ca 10x delší než auto.

        1. Asi jsem měl dodat, že v praxi ve výše uvedeném nevidím takové rozdíly, aby se nějak podstatně lišily následky v situaci, kdy někdo vyskočí rovnou před vlak zpoza soupravy na vedlejší koleji resp. v situaci, kdy někdo vyskočí zpoza křoví pod jedoucí kamion. A tudíž vinen by měl být vždy skokan. On kamion/auto se taky vždy nevyhne (i pokud by to reakční doba nakrásně umožnila), může třeba jet něco v protisměru…a u kamionu stačí zabrzdit a blbě cuknout a hnedle položím návěs, kterej to před sebou pak pohrne hlava nehlava….

      2. Fíra obecně nejezdí na rozhled – situace, kdy musí jet na rozhled jsou přesně definované a je samozřejmě snaha, aby jich bylo co nejméně :-) To bude asi ten hlavní rozdíl… Když mu vjede na přejezd kamión, tak samozřejmě zapne rychlobrzdu (a odebere se do zadní kabiny), ale to je nouzová situace, ne provozní, jako na silnici :-)

        1. @pzkudk: jen čistě technický dotaz….je z hlediska působících sil možné se po aplikaci rychlobrzdy pro běžného nekyborga „odebrat“ do zadní kabiny? :-)

          1. Víme-li, že brzdná dráha vlaku při použití rychlobrzdy je například z rychlosti 135 km/h (37.5 m/s) asi 600 m, pak vychází horizontální složka zrychlení 37.5^2/(2*600) = 1.17 ms-2 = 0.12 g. Chůze proti tomuto zrychlení je ekvivalentní chůzi do kopce o sklonu necelých 7 stupňů, což je imho reálné. A například strojvedoucí z nehody ve Studénce (té starší – náraz do zříceného mostu) to udělal přesně takto, výpověď je k dohledání na netu.

            1. Díky za hodně sofistikovanou reakci na můj blbý dotaz, který měl diskuzi toliko odlehčit :-)

              Je mi jasný, že se to dá, pokud se člověk hnedka zpočátku nerozmázne o přístrojovou desku…což asi neudělá, když sám tu brzdu nahodí a trochu to teda čeká (narozdíl od nákladu vzadu ve vagonech).

            2. pár poznámek:
              – účinnost rychlobrzdy tak nějak odpovídá tření ocel/ocel (bez přítlaku). s tím se nic nenadělá. z tohoto hlediska má kolejová doprava peška (v porovnání se silniční, pokud zrovna není nasněženo, uježděno a zmoklo).
              – fíra nejezdí na rozhled, ale na signály. to znamená, že má tak nějak jistotu že proti němu nepojede vlak v protisměru a na úrovňových kříženích budou spadlé šraňky. to, že se někde může vyskytnou jelen nebo padlý strom na kolejích, to je holt přijatelné riziko, když se přeruší koleje, tak mu ta červená naskočí. mimochodem, po dálnici (a nejen tam) v noci je rychlost s rozhledem pro zastavení (a tedy bezpečná) s potkávacími světly úplně jinde než aktuální zákonný limit.
              – dalším podstatným aspektem kolejové dopravy je to, že je řízena výhradně profesionály. což by byl (bohužel) naprosto zásadní krok jak skokově dramaticky snížit nehodovost na pozemních komunikacích – což (zaplaťpán) nikdo příčetný nenavrhuje

              1. K poslední větě: možná, že by stačilo, kdyby automobilová doprava byla organizována profesionály a ne paní z úřadu, která nemá ani řidičák a k diplomu z dopravky se dostala tak, že se naučila skripta nazpaměť :-)

                1. @pzkudk: +1

              2. Ja teda nevim, ale mene pry nekdy byva vice. Vo chlup vejs jsem se zasekl pzkudkovych nesmyslne pridanych horizontalach, ted zase Vam nestaci treni, ale musi byt bez pritlaku. Kolik myslite, ze to tak muze bejt?

                1. tak zkusím takhle: jaký je rozdíl při brzdění mezi (obyčejným) vlakem a tramvají? he?

                  1. Třeba mezi T15 a Regionovou při rychlosti 50 km/hod skoro čtyři MJ ;-)

                  2. To jste me dostal, tady mi nezbyva nez zkusit cizi peri. 4 MJ, he?
                    A ja zase zkusim takhle: jaky je rozdil mezi trenim oceli s pritlakem a trenim oceli bez pritlaku? He?

                    1. viz níže.
                      koeficient tření ocel-ocel je jaksi furt stejný (tedy vlečné a smykové tření je někde jinde, žánop), třecí síla je koeficient krát normálová síla. když se podíváte pod tramvaj, tak tam vidíte takovej podlouhlej špalek, kterej se přicucne ke kolejnici a přitlačí ho k ní taková tajemná síla, a tedy je brzdění účinnější.

                    2. Do pihele, uz zase. Proc se, kdyz uz Vam do toho nejakej ercvul s amnezii na predchozi pripady (tedy ja) reje, aspon, kurva, nepodivate, jestli to nahodou tak neni?

                      Navic Vy sam: „účinnost rychlobrzdy tak nějak odpovídá tření ocel/ocel (bez přítlaku)“ vs. „koeficient tření ocel-ocel je jaksi furt stejný“. No prave.

                      Je-li tam ten Vas pritlak (at uz tim minite cokoli), musi mu snad koeficient treni uvolnit misto? Nebo ten spalek se snad misto treni jenom lisa?

                  3. Těžší vlak s třecí brzdou oproti lehčí tramvaji s elektrodynamickou brzdou?

                    1. …a kolejovou brzdou k tomu…

          2. okrem toho, co pisal pzkudk tiez chvilu (aj desiatky sekund) trva, kym ta rychlobrzda zacne naplno brzdit

      3. Ne, příteli.
        Vlak má signál volno, tedy jede co adheze dá, i když fíra v deštisněhutmě vidí prt. Fíra věří, že cesta je volná, jinak by těch 160 valit nemohl.

        „Příkladmo intravilán je signál 50, silnice mimo zástavbu signalizuje 90 (110), dálnice 130“ je jiný příběh, že? Označuje totiž rychlostní limit, ne očekávání.

        1. Těch 160, příteli, jest též možno vnímat pouze jako rychlostní limit, protože aktuální rychlost má fíra též upravenu dle aktuálních podmínek, akorát mu ji upravuje dráha (návěstí, vysílačka, předpisy pro situace, kdy se koleje ztrácejí se ve vodě….you name it), tzn. většinou nikoliv vlastní mozek…i když věřím, že i vlastní mozek je fíra za konkrétních podmínek oprávněn/povinen využít.

          Ale to je toliko akademická debata a je v podstatě irelevantní – podstatou je to, že vinen by měl být blb, který vlaku či autu zkříží cestu kvůli vlastní blbosti. A je jedno, zda fíra legitimně očekává, že může jet 160, nebo úplně stejně legitimně očekává řidič, že může jet v obci 50, protože na koleje/do silnice se bez rozhlédnutí a kritického zhodnocení situace prostě neleze. Zásadní je tudíž toto: blb se nerozhlídl nebo přecenil své možnosti, a vlezl, kam neměl, sorry.

          A z toho nehodlám ustoupit a to je též důvodem, proč zásadní rozdíl skutečně nevidím, tj. nevidím důvod mezi oběma typy „řidiče“ v podobných případech při posuzování viny rozlišovat …

    2. Fíra jezdí na signály, řidič na rozhled. Jednoduchý rozdíl; kdo to nechápe?

      No a není to spíše tím, že ve zdejší kotlině je auto považováno zbraň a vlak ne?:)

  8. Nelze dost dobře v ramci argumentace „Ridicovi auta někdo vbehl do cesty, nemohl nic udelat a presto ho odsoudili“ pouzit argument „mašinfíra taky nemohl nic delat a je beztrestny“. Z principiálního hlediska, pokud vezu 400 lidi a mam brzdnou drahu pul kilometru, tak nemohu jet poslední bezpečnou rychlosti 5km/h , která by umožnila vlaku zabrzdit včas, protože tim by se zeleznice vratily do dob Stephensona… Takze pokud se zeleznice nemaji zrusit uplne (ja osobne jsem pro to, aby se nerusily, ale zaroven vůbec nedodtovaly a jejich cestujici platili 100% nakladu, cim by zkrachovaly okamzite a byl by klid), tak zbyva jen tolerovat fakt, ze cas od casu se Pendolino popere na prejezdu s nakladakem a polomrtvy mašinfíra s amputacemi obou nohou je uznan nevinnym, protože nemohl nic delat a kamion se neuhnul a jeho ridic je vinen. To je jen věci zamestnancu drah, ze do takových stroju usedaji jako masinfirove a nemaji s tim mentalni problem, za cas od casu rozmaznou sebevraha a cas od casu se sami rozmaznou o polsky kamion, který bloudi po okreskách, aby unikl mytnemu na dalnicich. Dokud tam budou masinfirove sedet a společnost dotovat jejich stroje, které brazdi ceskou krajinu s drtivou presilou 1 mašinfíra + 1 pruvodci + 1 souprava 500 tun železa + 1 udrzba a zabezpeceni a rizeni provozu kolejoveho svrsku a na tom vsem se prevezou za hodinu prumerne 2 cestujici, kteří jedou na predplacenou jízdenku v cene 1 Kc kilometr, místo aby je poslala do skanzenu minulého stoleti, no tak bude holt platit tato posahana legislativa. Ridic auta si jede kam chce, kdy chce, levne, ekologicky, stat z toho nic nemá, takze je po pravu buzerovan statni moci a pokud nekoho sejme, pujde sedet, protože na vnitrozemskou cestu po naší republice, kde se i do nejodlehlejsi pustiny dostanete autem za 4 hodiny nepouzil statni propagovanou dotovanou modlu – vlak – kde by se premistil z jedne odlehle stanice do druhé v horizontu jiz od 30 hodin jizdy….

  9. Konečně další člověk, uvažující hlavou… Ano, přednost chodců je nelogická, nesprávná a chrání idioty a jedince, kteří jsou v „daný moment“ slabší. Nicméně tady neuspěješ, ač máš pravdu ve všech bodech. Plno zdejších totiž neuznává logiku, fyzikální zákony a zdravý rozum ale vymlouvají se tady na slušnost a už mi tu kdosi servíroval odůvodnění „prostě a jednoduše proto“. (Konkrétní porovnání s vlakem jsem použil mimojiné také).

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017