Proč socialistická „řešení“ dostupnost bydlení zhoršují - zpět na článek

Počet komentářů: 191

  1. Jj, rozlišení “na Covid” a “s Covidem” je docela dost důležité pro posouzení smrtnosti, zřejmě proto ta čísla nelze z ÚZIS vypáčit. Napsal jsem žádost podle 106/1999 Sb., fuckli mě podle šablony, o které se tu psalo asi před dvěma týdny, tak jsem jim napsal odpověď s podrobným komentářem a chystám si správní žalobu. Tipuji, že tak za tři až pět let z nich čísla vylomím.
    Kurvy zasraný.

  2. Do pytle, tenhle komentář měl být o článek vedle, pardon.

  3. „Dobrý“ je prý také Londýnský model, vlastně podobný Vídeňskému: město povolí bytovou výstavbu, ale dané procento bytů musí být vyčleněno pro sociálně slabé, takže máte přímo z titulu legislativy nastěhované čmoudy do baráku, ve kterém jste za byt vysypali třeba 15 mega. No samozřejmě je to jen teorie, praxe je taková, že stavět se nikomu nechce a kupovat byty také ne. A tak se vyplatí i taková věc jako denně „dolétávat“ ze Španělska do Londýna než si tam koupit byt.
    Bohužel u nás na tom nejsme až tak o moc lépe, v posledních letech dostane hypotéku kdejaké ucho, takže je tu nový fenomén, že kdejaká socka s holým zadkem, ač na to mentálně nemá, se nasere do baráku, ve kterém ostatní za byty platili na dřevo, hovádko se pak chová jako by mu patřil celý barák a celá ulice, ačkoli mu reálně nepatří ani ten jeho byt. Ono to tak nevypadá, ale hypotéky jsou v určitém pojetí příšerná věc.

    1. „takže je tu nový fenomén, že kdejaká socka s holým zadkem, ač na to mentálně nemá, se nasere do baráku, ve kterém ostatní za byty platili na dřevo“
      Nebo to je tak, že ostatní za byty platili na dřevo zlomek částky, co ona „socka“, protože dům šel před časem do privatizace a oni v okamžik té privatizace byli držitelé dekretů na byty s regulovaným nájmem, zatímco ta „socka“ musela, byť na hypo, platit plnou palbu?

  4. Pěkný článek. Dávám za jedna.

    1. A naprosto nechápu aktuální známku 3,75 (!)

      1. Díky. Hodnocení mě taky překvapilo, včera v noci to bylo ještě horší…

        1. Dal jsem za 1, ale za Vídeň bych Vám dal za 5 a celkově za 2, avšak aktuální známka je mimo…

          Nerozumím tomu, proč, když jste evidentně z oboru, tvrdíte, že Vídeň zvládá státem řízené budování bytů.

          1. Platba byty za pozemek má přece podobný vliv na investice jako platba za pozemek cash, protože rozdíl mezi výdaji v bodě nula a stejnými výdaji rozprostřenými do stavby bude minimální.
          2. Korupce u vybírání developerů bude podobná jako kdekoli jinde. Jediné, co ji omezuje bude nějaká záhadná politicko-byrokratická vůle povolovat hodně novou výstavbu. Stát (město) tedy volnému trhu stojí v cestě málo a důsledky jsou tedy malé.
          3. Berete to jako úspěch místo, abyste ukázal, kde ještě bydlení prodražuje stát ve Vídni. Je potřeba srovnat, které překážky trhu, zbytečnou byrokracii a politikaření tam stále mají a které se jim naopak povedlo odstranit nebo pravděpodobněji akorát zatím nezavést.

          1. Ohledně Vídně píšu, ať to každý čtenář bere s rezervou, čerpám jen z anglických článků na Wiki a co jsem našel na Internetu. Jestli o tom víte více, budu moc rád, když model popíšete podrobněji. Nikdy jsem tam nebydlel, ani nikdo ze známých.
            Ad 1) Platba hotovými byty je mnohem lepší než cash za pozemek. U nás musíte vynaložit cash a pak se 5-10 let handrkujete s úředníky o povolení stavby. Máte tedy peníze investované (utopené) v pozemku, chcete z nich výnos, ale netušíte kolik a kdy Vám vynesou. Zatímco když pozemek dostatene s tím, že do nějakého termínu za něj zaplatíte převodem bytů, je to pro Vás mnohem lepší – máte jistotu, že Vám město povolí výstavbu rychle, nemáte v utopené peníze v pozemku a výstavbu už si dokážete naplánovat a uřídit mnohem lépe. Tj. nižší finanční náročnost, nižší riziko a kratší doba, po kterou jsou peníze vázány v projektu vede k nižší ceně bytů.
            Ad 2) Nedělám si iluze, že by ve Vídni žádná korupce nebyla. Podle všeho je to ale mnohem lepší než u nás a bytů se tam staví relativně dost.
            Ad 3) Pozor – neberu to jako úspěch, hlavně nabytí pozemků byla sviňárna, což v článku i píšu. Volný trh s minimem byrokratických zásahů by mi přišel lepší. Osobní zkušenost s bydlením ve Vídni nemám a v angličtině se mi nepodařilo podrobnosti nalézt. Bylo mi záhadou, proč je Vídeň podstatně levnější než třeba Mnichov, a snažil jsem se najít jak vídeňský model ekonomicky funguje. Cílem byla taky kapitola v článku na DF, ne diplomka :-)

            1. Ty Vaše body se totiž daly přepsat, aby odrážely realitu státu.

              Developer nevynakládá peníze za pozemek na začátku projektu, platí až hotovými byty na konci. Nepotřebuje tedy tolik svých finančních prostředků či úvěrů. Zároveň podstupuje významně nižší riziko, spokojí se tedy s nižší výnosností relativně i absolutně.
              Stát za ukradené pozemky nakupuje nové byty. Celý systém nastavil tak, aby se korupce děla před zahájením a po dokončení stavby – tedy při výběru developera a při přerozdělování státních bytů (pokud je jich dost, jak se socialisté snaží tvrdit, tak jen před). Developer tedy nenese takové kapitálové výdaje během procesu povolování, protože dotčené úřady jsou motivovány k hladkému průběhu stavby, neboť potenciál korupce přijde po dokončení, nebo jsou další úplatky a příspěvky na stranickou kampaň vázány na úspěšné dotažení projektu. Tento systém je ovšem korupčně nedokonalý a určitě se bude časem „optimalizovat“ pro větší korupční výtěžnost a nižší efektivitu, tak jako se děje s každou byrokracií všude ve světě. Státní se soukromým sektorem si tak rozdělují „zisk“ z nakradených pozemků. Každý socialismus ale jednou vyčerpá prostředky druhých, ze kterých je financován.

              Developeři o zástavbu jednotlivých území soutěží, parametry a hodnotící kritéria jsou dopředu daná a postupně vylepšovaná, jistá konkurence tedy funguje. Jsem skeptický ohledně přenositelnosti této části k nám, keywords „Karlovarská losovačka“ linkovaná výše.
              Citation needed. Dojem nepřítomnosti korupce je vždy zapříčiněn nesledováním místní politické situace. Konkurence u výstavby nových bytů totiž spočívá i v bytech již vystavených, situaci v jiných městech, potenciálu airbnb atd. Developeři nejsou jediní tvůrci trhu s bydlením a nesoutěží jen mezi sebou. Parametry a hodnotící kritéria jsou dopředu daná, ale pochybuji, že mají vliv na konkurenci stejně jako u našich státních zakázek, protože mohou být na míru napsané.

              Město je motivováno vyřešit byrokracii co nejdříve (!!!) a reálně se tak děje. U nás – zbožné přání, nedosažitelné v dohledné době v praxi.
              Získat podíl ze státem nakradených pozemků je potřeba, co nejrychleji to jen jde. Tento koncept „řešení“ byrokracie je zcela nepřenositelný k nám, dokud si tu opět nevybudujeme tvrdý socík a vyvlastňování bude „drobný“ problém týkající se několika „sprostých boháčů“ ve srovnání s ostatním.

              Bytů se díky tomu staví hodně (!!!). Ač je Vídeň dvakrát větší než Praha, někde jsem zahlédl, že ročně staví trojnásobek bytů, a to dlouhodobě.
              Bytů se díky tomu staví kolik jen trh a byrokracie unese, dokud nedojdou úspory z nakradených pozemků. Ač je Vídeň dvakrát větší než Praha, někde jsem zahlédl, že ročně staví trojnásobek bytů, a to dlouhodobě. Financováním z nakradeného lze tedy urychlit výstavbu o 50%. Což je pravděpodobně méně, než by zvládl trh při odstranění byrokracie a snížení ceny bytů o 75%, jak jste ukázal v předchozím článku.

              Město je tedy může pronajímat relativně levně. Opět problematicky přenositelné k nám, odstrašujícím příkladem budiž zmiňovaná kauza Stoka v Brně.
              Politici (a developeři) tedy z nakradených pozemků financují své zisky, strany a nakupují hlasy skrze „levné“ nájemné. Neudržitelnost tohoto systému je zjevná.

              1. Hergot Vám to jde líp než mně! To myslím vážně.
                Podívejte psal jsem to s vědomím, že nějaká regulace tu bude vždy, protože ji tu už minimálně 500 let máme. Volný trh je v (bytové) výstavbě nedostižným ideálem. S tímto vědomím (a absencí detailní znalosti) mi vídeňský model přijde lepší než pražský bordel.
                Dlouhodobá udržitelnost je s otazníkem, záleží na množství nakradených pozemků, které Vídni ještě zbývají (nemám tušení).

      2. LWG: Proč?
        Tipuji proto, že některé odstavce jsou zhusta teoretické, neskutečně zjednodušené a kde ancap přání bylo otcem myšlenky.

        1. Co Vám přijde teoretického?
          Vybíral jsem reálné nápady a stručně popsal, kam by vedly, včetně praktických příkladů z Vancouveru a Vídně. Ano, šlo toho napsat mnohem víc, klidně zvláštní článek ke každému nápadu. To by zase ale bylo roztahané a nudné, zvlášť pokud by člověk chtěl prokázat důsledky na číslech (což by vedlo k sepsání mnoha předpokladů, které by byly víc nebo míň odtržené od reality).
          Volný (volnější) trh ano, ale čistý ancap nežeru – ten by podle mě dopadl podle hesla: Silnější pes ….

  5. Na Viden jsem narazil uz driv. Problem neni ani tak s nemcinou nebo deatily modelu, ale s tim jak zjistit, zda-li opravdu model funguje.

    Oni vsechny to socialismy vypadaj fajn, dokud je odkud brat. A je otazaka, jak si v tom Viden doopravdy stoji. Tedy jestli krome naroku na socialni bydleni, existuje i sance na to, ze nezustane jen u naroku. Jedine co jsme k tom zjistil, je ze v pripade nejake male zavsivne diry v nejake nelukrativni prdeli se ceka asi rok. Bezne se ceka nekolik let, Jak dlouho se ceka na to „socialni“ 3+1 v nejake prestizni ctvrti, jsem nenasel.

    Pak je tady otazka, jak je to s temi komercnimi byty. Jestli jsou drahe jak v Praze za regulace, ci jestli je to v pohode.

    Dalsi vec, kterou je dobre zohlednit, je to, zda-li je vlastni bydleni brano jako jedina moznost kam schovat prachy na duchod.

    Muj nazor je, ze zadny „prerozdelovaci model“ nedokaze prekryt to, ze bytu je v Praze proste malo a vyhraje ten „model“, ktery bude ty byty realne stavet.

    1. Podle všeho je ve Vídni bytů relativně dost, proto ani rozdíl městský vs tržní byt není až tak zásadní. Teď to nemůžu najít, ale v článcích byl uváděn rozdíl nájemného 20-40 %. Není to málo, ale u nás za regulace to byl klidně desetinásobek.
      Vídeňský model je podle mě do Prahy nepřenosný, jak jsem psal. Praha nemá tolik pozemků, výběrka by dopadla jako obvykle a správa a přidělování bytů jako za socíku.
      Cesta je v odbourání byrokracie, ale v to bych v dohledné době také nedoufal. Byl jsem na panelové diskusi právníků k novému stavebnímu zákonu – už teď je to paskvil a v Poslanecké sněmovně se to nejspíš ještě zhorší. Jestli najdu čas, zkusím k tomu něco sepsat.

  6. Nebudu tu slátaninu od toho magora číst, jen se chci zeptat:

    Odpověděl mi na otázku, kde se bere ta potřeba pořád nových bytů? Kdo v nich bydlí? Stále mi není jasné proč je nedostatek bytů, když je nás pořád stejně.

    1. Opověď zní:

      a) migrace, většinou z venkova do velkých měst. Je nemálo prázdných chalup na vesnicích, nebo poloprázdných – vesnice v oblasti s poměrně malou nezaměstnaností, blízko pracovních příležitostí, atd. – v rozsáhlém statku ve vsi jsou tři byty, v jednom z nich bydlí dva lidi. Další barák – majitel jezdí občas přespat, má tam slepice a tak. Trvale nikdo. Další chalupa – dva roky od úmrtí majitele neprodaná, prázdná. Tj. tři prázdné byty ve vesnici s méně než půlstovkou obyvatel. V pohraničí je to mnohem rozšířenější jev.

      b) Část lidí prostě poptává novější bydlení a nechce se jim do rekonstrukce.

      c) Pozoruji převahu zájmu o byty oproti domům.

      1. d) Snaha vyhnout se vícegeneračnímu bydlení.

        e) Rozpady partnerství a páry, které spolu nikdy nezačaly žít. Na každého jeden byt.

        f) Pracovní byty v místě pracoviště, v jiném bydlí rodina. To není moc rozšířené, ale dříve to tu nebylo v podstaně vůbec.

        1. a) a d) bych sloučil.

      2. Rozmyslam o bode c. Pokial vynechame financny aspekt, co vedie ludi k tomu ze preferuju byt a nie dom? Byval som v byte, byvam v dome a moja preferencia je jasna.

        1. S barákem je víc starostí. Zahrada (…)
          Navíc, pokud se bavíme o velkých městech (tzn. v CZ jenom Praha), mít pořádnej barák v blízkosti centra je spojeno s obrovským nárůstem ceny. Většinou už to jsou „reprezentační vily“, nikoliv rodinný domy. A podle toho stojí. Velkej byt (ne, to nemyslím stometrový 4+kk) se dá na podobné adrese koupit násobně levněji.

          V budoucnosti budu pravděpodobně také kupovat/stavět dům, Ale jenom kvůli tomu, že tam kde plánuju žít, nejsou „velký byty“. Chci doma saunu, malý fitko, terasu (…). Aby děcka měla vlastní pokoje, větší počet servisních místností (pracovna, šatna, kumbál na bordel…). No a než se naděješ, zjistíš že 200 metrů 7+kk minimálně. A to se mimo Prahu moc nestaví.

          Ještě offtopic myšlenka.
          Teď jsme se s přítelkyní přestěhovali do pár let starýho bytovýho domu. Byt hezkej, balkon velkej. 2+1 + šatna ze SDK příček. Pro bezdětnej pár je to OK.
          Ale hrozně mě sere, že tu není nějaká taková „místnost na bordel“. Třeba na sezonní bundy / boty. Kam to mám dát? Do sklepa? Koště mám narvaný za ledničkou, protože ho není kam jinam dát.

          1. LOL.
            To buď rád, že máš sklep.

            1. Sklepy jsou taky prča. Mám dva byty, jeden v deseti patrovém a druhý ve čtyřpatrovém domě. A ten poměr plochy pro sklepy na počet bytů pak dělá strašně moc. V tom nižším baráku mám ve sklepě pultový mrazák, 2 kola a fůru místa. V tom vysokým baráku má každý sklep, kam se nevejde ani kancelářská židle.

          2. No, problem je ze v tom ze dnes sa este aj tie domy stavaju akosi male. Neter s parterom si pred par rokmi kupili dom v v neovej subdivision v akejsi prdeli nedaleko od Brna. Ta vec ma dve spalne, obyvacku s kuchynskym kutom, jednu kupelnu, miniaturnu technicku miestnost a schluss. Neverim ze to je vacsie ako 90 m^2. A ani to nebolo nejake velmi lacne. Aspon z mojho pohladu. V tom case ted to kupovali mohli u nas dostat vacsi dom za rovnake peniaze.

            1. U nás v Kanadě?

              1. Hej. Aby som bol presny, v Londone, ON. To je mesto velkosti Brna, necelych 200km na juhozapad od Toronta. Ale odvedy sa u nas dost vyrazne zdvihli. Nie sice az tak ako v Toronte, ale aj tak dost vyrazne.

            2. +1
              Poměrně dost nových domů je navrhováno stylem „byt“. Nezbývá než stavět sám.

              1. Jo, tenhle fenomen uz dorazil i na Sumavu. Za stylovou vsi se vyhnoji ‚rozsypanej panelak‘, cili bungose napraskany na jednoduchy desky a shora pribouchlej prihradak. Po dvou trech letech se na pidiparcele objevi i garaz, ktera po dalsich dvou letech je plna bordelu a auto spokojene stoji na ulici, kde zavazi vsem, co jedou okolo, protoze ulice ma jen minimalni siri, aby se okolni prostor prodal za max jako stavebni parcela. Ve finale prijede k nekomu navsteva a rano je v sedm vytroubena popelari.

                1. Videné a zažité v socialistickej republike Rakúsko: dve dospelé osoby (bezdetné z vlastnej vôle) žijúce v podpivničenom dome s obytnou a obytnou plochou cca. 180m2 (dve poschodia a pivnica) k tomu záhradný domček na kadejaký bordel a garáž na dve autá (ale široká a vysoká a dlhá – nie ako štandardná garáž). A čo myslíš, kde tak asi parkujú tie ich autá? Ak si odpovedal, že vonku pred garážou tak máš pravdu. Ale to miesto kde stoja autá je ešte vlastne na ich pozemku, takže aspoň netrčia na ulici.

                  1. Standard v Kanade.

                    1. Máš to tak aj ty? Že garáž plná a autá stoja vonku?

                    2. Garáž je od toho, aby v ní parkovaly motorky, gril a napůl rozebrané mašinky, auto to vydrží venku bo má vlastní střechu :D

                    3. Proc ne, pokud ten vjezd je na vlastnim pozemku. Ale ja to znam tak, ze barak stoji 6 metru od hranice parcely, aby ‚to vypadalo dle predstav urbanisty‘, ale pak se vjezd pred garazi jeste zastresi, protoze ‚hele mamo, nad auto do strisky muzeme davat ty prkna, co nechci vyhodit a dokonce tam vejdou i ty lehatka a fura dalsich veci‘, takze gril se da do garaze, bordel k bazenu taky, mamka si da auto pod pristresek pred garaz a tatka strasi na ulici.

                    4. Satan: Ano, aj ja mam kanadsku garaz. Ale pravda je aj to ze garaz je len na jedno auto a auta su momentalne tri.
                      To sa ale ide menit. Garaz si nechame na jar prestavat a snazim sa presvedcit syna aby predal svoje auto. Aj tak stale pouziva moj pickup. Ja aj tak nikdy nie som doma, platit poistne za 3 auta nema nejaky valny vyznam. Takze potom by miesto na auta v garazi bolo.

                      Jan Mrcasik: Autu je v zime asi aj lepsie vonku kde ta slana sracka na nom zostane zamrznuta.

                    5. Wildcat: alternativa, kterou jsem viděl u garážujících příbuzných (kterým auta opravdu vydrží léta ve výstavním stavu) je před zagarážováním důkladně vyčistit podběhy smetáčkem. Který je pak vymyt od soli před dalším použitím. Neuvěřitelné, namáhavé, ale se zjevnými výsledky.

              2. U stavby sám je pro většinu lidí problém s řízením kvality.
                Ono když kupuju, tak přijdu, okouknu, koupím / koupím s výhradami kompenzovanými cenou / nekoupím. Čistej byznys, já pán -> ty pán.

                Když ovšem stavím „způsobem většiny“ tzn. na hypo zatímco jinde platím nájem, tak sice můžu naverbovat nějakej stavební dozor a každej pátek odpoledne je na tu stavbu dojít pojebat, akorát jsem tlačenej ke kompromisům z různých stran:
                1. Bance jsem slíbil termíny zahájení stavby a kolaudace, pokud je nedodržím, sankce. Takže nakonec můžu být nucen převzít i něco s čím nesouhlasím, hlavně aby se kolaudovalo.
                2. Každej měsíc protažení stavby mě stojí další nájem zaplacenej jinde.
                3. Na soudy nemám čas, protože body 1 a 2
                4. Většinou se ani soudit nemůžu, protože na to nemám už pořádně prachy.
                5. Pokud se to jooo festovně posere, skončím v situaci kdy platím nájem, platím hypo na barák, o kterej se soudím a protože většinou začnou lidi řešit barák s příchodem potomků, tak mám ještě manželku na mateřský. Takže prachy utíkají všude, vejplata jenom jednou za měsíc…No radost.

                + pro spoustu lidí bude asi náročnej i ten proces. Kolega z bejvalý práce (IT support) stavěl barák. No hele pro 170cm, 60kg ajťáka je dost očistec se dealovat s nějakýma polovekslákama, tak většina majitelů menších stavebních firem patří.

                Výše uvedené vede nakonec k tomu, že lidi jsou ochotný při samostavbě kousnout různý kompromisy, na který doplácí celej život. To není moc cool. Jenže cesta z toho? Nevim. Lidí jako je Sysop, kteří mají a) prachy b) čas se tomu věnovat c) manuální zručnost která jim umožní spoustu věcí řešit po vlastní ose, těch je prostě fakt málo :-)

                1. Hodne lidi maji pribuzenstvo a nebo kamarady. To kdyz se zaprahne, taky se stavet da.

              3. Ta podobnost s byty je mi taky záhadou. Třeba taková větraná špajzka. Když se dá postavit v paneláku, tak nechápu proč se nemůže postavit v novým baráku. Za poslední dobu jsem jí ani v jednom baráku neviděl. Docela zajímavá koncepce je pak tech. místnost/špajz, kde je rozvaděč, rozdělovač podlahovky, rack a regál s potravinami. Pěkně ve 28°C se tam uchovávají zásoby…

                1. Větraná špajzka asi neprojde přes nové normy na zateplení a vzduchotěsnost. Ono mít 10-40 cm izolace a v ní 2 díry 15×15 cm nejde moc dohromady.

                  1. Tak to máš pravdu. Ale šak ono sa to dá ojebať ak sa chce, len stým treba vopred rátať a pekne to naplánovať. Môžeš to mať ako časť garáže, ktorá by mala mať ak sa nemýlim zo zákona vetracie prieduchy kvôli odparovaniu paliva. Alebo to bude v rámci domu, ale natiahneš tam separátny okruh podlahovky (ktorý odpojíš po kolaudácii), do nosného obvodového múru necháš už pri hrubej stavbe urobiť otvory ktoré provizórne uzavrieš EPS polystyrénom a po kolaudácii to celé vydrbeš von a osadíš nejaké regulovateľné prieduchy – samozrejme dané otvory smerujú niekam do tvojej záhrady tak aby ich nikto nevidel. Akurát budeš musieť v danej vetranej miestnosti osadiť nejaké normálne vchodové dvere, aby ti neťahalo do domu studený vzduch. Jebačka, ale dá sa to.

                    1. Přesně jak píšeš, nedávno jsem byl na jedný stavbě, pěkně připravený překlady ve stěně pro budoucí dveře a okna, vyplněný heblem a zapěněný kolem a přejetý omítkou. Až odejde komise, tak se to akorát vybourá a konečně zporovozní tak aby to fungovalo.

                    2. Tak tam udelas hajzlovy vokynko a misto skla do nej das dekl s pruduchama. Nebo vytahnes větrací sachtu na strechu. Ale popravde, vetranej spajz kdyz je venku 35 ve stinu…

                    3. To máte pravdu. Klasicky větraná špajzka je dnes nešikovná. U byráku ale můžete vedle základů zapopat pár metrů trubky, kterou vyústíte ve špajzce a někde nad terén. A máte celoročně chladný vzduch. (princip emního registru)

                  2. At jdou s normama do prdele. Holt pak do-do, jako za staryho dobryho minulyho totace.

                    Tisic norem na zatepleni, ale ja bych jim dal na tejden moji zenu, ktera vetra, kudy chodi. Muzes mit na baraku pul metru polyse a ctyrvrstvy skla, ale kdyz zena chce cerstvej luft, tak proste otevre vsechny ventilacky a ekofasisto poser se.

                    1. Ale veď podľa všetkých tých krásnych prospektov, článkov na nete či v časopise Urob sa sám! a múdrych kecov kadejakých „odborníkov na nízko-energetické a pasívne domy“ ti predsa tú zdravú klímu a čerstvý vzduch zabezpečí nútená ventilácia s rekuperáciou tepla (najlepšie s riadením pomocou umelej inteligencie).

                    2. Jasne. Moje zena dodnes zatapi ve zplynovacim kotli jako v krbu a vysvetlovat ji, jak to funguje a ze je picovina, naprosto nema sanci, protoze po cca 20 vterinach vykladu uz je myslenkama nekde uplne jinde. Muzu mit doma superekoturbo klimatizaci s rekuperaci, ozonizerem, odprachovacem a sublimatorem vune, ale ‚otevreny vokno je proste otevreny vokno‘.

                    3. Ty si Sysope děláš prdel se sublimátorem, ale teď jsem na vlastní oči viděl generátor vůně do VZT v garážích a lobby jedný ultramoderní administračky v Praze. Normálně na zdi plechová bedna co vypadá jako rozváděč a v ní 3 3-litrový flakóny s voňavkou, a z těch flašek hadičky do vzduchového potrubí. Poslední dobou jsem si myslel že už mě toho v moderních budovách nemůže mnoho překvapit, ale tohle mě trochu překvapilo. Ne že bych to nečekal, ale přece jenom sem si myslel že od konce světa jsme pořád vo něco dál…

                    4. Re: Jasan

                      Jo, tyhle sragory vozil kamos z Juesej koncem 90ek. Tehdy jsem na to cucel jak pero z divanu a rikal mu, ze takova picovina se u nas nemuze chytit… a on mel pravdu, jen prisel moc brzo.

                    5. Tak proč ji k tomu pouštíš, nebo posíláš? :D Pak je to Tvoje chyba, ne její.
                      Když babě půjčíš třistakoňové auto, ona to bude řídit v lodičkách a rozmázne se, čí je to chyba? :D

                    6. Ale ja si nestezuju, jen rikam, ze predpisy ekofasounu jsou k hovnu.

                    7. Ale ja si nestezuju, jen rikam, ze predpisy ekofasounu jsou k hovnu.
                      Čistě technologicky, nepřemýšlel o zvýšení účinnosti moderních technologíí výměnou manželky? Nebo ztráty převýší zisky toho řešení?

                    8. Jako že by si místo manželky vzal ekofašistu? Mno.

                    9. Re: Jan Mrcasik
                      16.11.2020 v 19:48

                      Nekdy je zenska zbytecne velkej futral na picu, ale rozhodne to neznamena, ze by se cela mela vymenit za curaka.

                    10. Re: Marty

                      A proc bych mel nejakou ucinnost zvyssovat? To je snad ciste moje vec, kolik protopim a je do toho hovno jak statu, tak ztratovkam i dalsimu smejdu.

                      Ja nevim, kde porad berete, ze mi snad vadi, kolik protopim??

                      Me vadi, ze mi nekdo keca do toho, jakou tepelnou ztratu ma mit muj barak!

                    11. Re: Sysop 16.11.2020 v 19:53
                      Bejvávalo. Ano, bylo běžné, že člověk při stavbě ušetřil za vnější izolace, nastěhoval se, pár zim víc topil a pak je třeba dodělal.
                      To už nepůjde. V novém stavebním zákoně je požadavek na co nejnižší spotřebu energie nových staveb.
                      Jasně, půjde s tím vyje*at, ale je to další kolečko salámu.

                    12. Nejsme už ve stádiu, že se budou povolovat jen pasivní domy?

                    13. Muj dum pasivni je. Absolutne. Zadnou akci nevyviji, at mu nadavam, jak chci. Ja mam splneno.

                      Btw… dalsi z duvodu, proc nestavet nove, alebrz jen rekonstruovat. Cili srovnat bagrem az po sklep a vystrelit novy. Samozrejme, vsechno v ramci rekonstrukce.

                    14. To není tak jednoduché. Taky jsme zkoušeli přestavbu vcelku festovni cihlové chajdy se sklepem jako přestavbu a rozhodně to neklaplo.

                    15. Ten ‚novy‘ zakon je v navrhu, nebo v platnem zneni? Ze bych se mrkl…

                    16. Re Sysop16.11.2020 v 21:36
                      Ten ‚novy‘ zakon je v navrhu, nebo v platnem zneni? Ze bych se mrkl…

                      Je relativně čerstvě v PS, bude kolem toho velká debata a spousta pozměňováků. Sledovat vývoj a stáhnout si dokumenty můžete zde:
                      https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=998&ct1=0

                    17. A proc bych mel nejakou ucinnost zvyssovat? To je snad ciste moje vec, kolik protopim a je do toho hovno jak statu, tak ztratovkam i dalsimu smejdu.

                      Ja nevim, kde porad berete, ze mi snad vadi, kolik protopim??

                      Me vadi, ze mi nekdo keca do toho, jakou tepelnou ztratu ma mit muj barak!

                      Ano, chápu.

            3. Malý domy se stavely vzdycky. Je to levnejsi. To co prababi kupovala v roce 1930 na predmesti Prahy sice meli dve podlaží, ale nemelo to sklep a v podstate to bylo pomerne maly 4+1 plus prádelna se vchodem ze zahrady, pristenek pod schody a tusim kumbal. Prababi zrusila pradelnu a propojila se zbytkem, ded pak v sedesatych letech pristavel garaz a dilnicku a v letech osmdesatych rozsiril dilnu a patro, takze z toho vzniknul klasickej dvougeneracnak. Ale základ byl mrnavej. A mimochodem, i ta puvodni stavba byla celkem slusna vojebavka z materialu co se kde daly levně splasit. A to to byl družstevní domek, jeden z asi tak triceti v ty lokalite, zadna svepomoc. Takova predvalecna ceska obdoba americkych Levitonů z 50. let. Jeden projekt asi ve trech variantach – holodum s moznosti přikoupit sklep a/nebo pudu.

              1. Hovnajs, 3+1 to původně bylo. V prizemi predsin, kuchyn, koupelnozachod, sklipek pod schody a obejvak a nahoře dve cimry a malej kumbal. 4+1 z toho vzniklo az kdyz se pradelna spojila s obejvakem, nekdy po valce.

          3. A barákem nejsou skoro žádný starosti. Když je dobře postavenej a provozovanej. My máme barák 22,5 x 9,5, dvě podlaží užitné plochy plus půdu, podchozí, půlka domu podsklepená, ku tomu stavíme dílnu, 14,5 x 7,5, též druhým podlažím (půdou), zahrada nevelká, pod 3.000 m2. Tedy vše taknějak akorát. Fakt to není drahé (levnější než byt v Praze), užitná hodnota a komfort života v řádu násobků ve všech směrech, starosti s domem mne vlastně žádné nenapadají, vše funguje a bude fungovat, tak to je stavěno. Na sto let minimálně.

            1. Napriklad kdyz ja prestanu barak obyvat, tak zavru topeni a nic neplatim. Kdyz mam byt, musim platit nejakou pomernou cast za spolecne vytapeni, protoze bolsevickej zakon.

              Ale i kdyz barak obyvam, tak mohu mit vlastni studnu, vlastni FVE, rozhodovat o topivu… tohle v byte nemohu. Takze rozhodne vic volnosti mam v baraku. Navic, kdyz je potreba opravit strechu, muzu si cast udelat svepomoci a o vsem si rozhodnout. Ne, ze jako partaj pod strechou musim hodne rvat, abych si prosadil opravu a pak se modlil, aby to nekdo nezkurvil. Atd.

              1. Přesně! V baráku platím sekáním trávy za to, že nemusím ve 23:00 poslouchat, jak si ho soused v sousedním bytě honí.

                1. Honeni jeste dobry, to soused nevydrzi celou noc, ale mel jsem v patre nad sebou mladou rodinku, udelali si neplovouci plovoucky (‚mamo, usetrime za mirelon a mrdneme to na to lino, vono to staci a okolo sten to zamazneme tmelem namisto tech drahejch list a muzes to pekne hadrem vytirat‘) a po tom chodila pani v jakejchsi klapacich botach a uplnej orgac jsem mel, kdyz deti vecer tasily dreveny kostky…

                  Sousedka dole zase nezapinala odsavac u sporheltu ‚prece nebudu poslouchat ten kraval‘, protoze motor na strese jel paralelne s motorem nad sporheltem. Takze pani vesele smazila a ten smrad se plazil stoupackou vzhuru, aby nas oblazil v celem byte. Nez jsme to zjistili a zapli nas odsavac, uz bylo na vetrani oknama.

                  Praskla zarovka na chodbe byla hra ‚kdo drive vymekne a vymeni to‘, v zime dohadovani, kdo ze ma sluzbu a ma cistit ten namrzlej chodnik a jestli je spravedlive, ze Vomackova uz skrabe druhej tejden, zatimco ten hajzl Zmrdik ma sluzbu vzdycky, kdyz jen prsi.

                  Nekonecny diskuse v pradelne, jestli se ta revitalizace tech balkonu delat bude, nebo ne, protoze starej Vosoust nema na to, aby prispel 40 tKc do spolecnyho, kdyz se naposled vycinkal pri spolecnym placeni zatepleni severni steny.

                  Atd…

                  Proste…. NE!

                  1. Atd…

                    Proste…. NE!
                    Mno tak vždycky můžete postavit situaci tak, že z toho vyjde líp bárák a zase jindy, kdy byt. Prostě vám vyhovuje dům a na tom není nic špatně.

                    1. Samozrejme. Je ale pitomost brecet, ze to mam daleko do prace a hnit na dedine, nebo nadavat na sousedy a sdilet kotec v kralikarne. Clovek si musi nejprve ujasnit priority. A pokud ty se zmeni, tak holt zmenit lokaci.

                  2. Bydlel jsem v paneláku 22 roků. Protože to byl 32b novější typ a navíc všechno relativně mladý rodiny ± ve stejný věkový kategorii, jako já s mojí paní, tak byla domluva poměrně snadná a rychlá. Nebylo zapotřebí žádného dohadování na schůzích v kočárkárně či mandlovně /do které mandl nikdy nedodali a já si tam tedy udělal dílnu :D/, stačila bohatě nástěnka, rozpisy služeb fungovaly stejně dobře, jako otočný kolečka na patrech.
                    Údržbu společného osvětlení jsem si hned na počátku ve svítidlech ošéfoval tak, že jsem našrouboval všude 60W žárovky a k nim ke svorkovnici sériovej odpor asi 22R/6W. Ty žárovky pak svítily tak dlouho /nejméně pětinásobek toho, co bez odporu/, dokud nezčernaly, nebo se vlákno bez výpadku jističe nepřerušilo. Semtam jsem řešil nějaký rozbitý tlačítko či vypínač od děcek, ale to je v baráku s malýma děckama normální, ne každý je vychovává stejně a ne každý jim dá pár facek za to, že schválně po chodbovém tlačítku práskne botou..
                    Až na tu zvukovou izolaci to bylo pohodlný bydlení bez starostí. Sice jsem věděl o 3 patrech nahoru i dolů /bydlel jsem ve 4/, co která rodina v kterou noční či denní hodinu provozuje, ale to je daň za tu pohodlnost bydlení. Já to ostatně spolubydlícím taky neulehčoval 150L bednama s 15″ basáky, kvůli kterým mě řešili až na družstvu a hrozili vším možným :D, takže s kýblem másla na palici těžko můžete protestovat proti hodinovým mrdačkám, že :D

                2. No jo, znám. Když si na terasu připravíš nedělní oběd a kokot odvedle zrovna musí začít sekat trávník. Asi bych byl radši kdyby doma honil.

                  1. Nojo no, to samozrejme nastat muze, pokud si okolo te terasy koupis malo mista. Nejblizsi moji sousedi z obou stran secou ovcema, takze pokud se do nich nemontuje potomstvo, aby nasledne zacaly becet kdykoli se nekdo z deti objevi, tak mne nic nerusi. Jiste, tohle se muze kdykoli zmenit, staci zmena jidelnicku souseda, nebo zmena majitele nemovitosti.

                    Nicmene v panelaku jsou vzdalenosti fixne dany a tam jen tak neco neprikoupim, respektive naklady na metr odstupu jsou uplne nekde jinde, nez na vesnici. Takze alespon do urcite miry toto ovlivnit lze.

              2. Když se barák rozhodne udělat novou fasádu, střechu ,rozvody atd. tak v bytovce majitel bytu zaplatí jen n-tinu což může být 1/20, 1/40, 1/60 tedy celkem pakatel a ještě to splácí dopředu či zpětně, takže to neznamená žádný náhlý výdaj. Když to samé udělá vlastník rodinného domu, tak platí 1/1, což reálně znamená šáhnout někam a zaplatit desítky, stovky ticíc, nebo klidně i milión. V takových okamžicích i dobře vydělávající člověk na chvíli přijde o pocit že je „bohatý“. A k tomu přichází nutnost osobně hledat, dojednávat a hlídat firmy/řemeslníky co potřebné práce udělají.

                Vlastnit dům má tedy kromě zjevných výhod a dost skytých nevýhod. Co převáží je pak na každém.

                1. Ja jsem ve trech ruznych panelacich zazil trikrat stejny problem a sice, ze bylo potreba resit nejakou vetsi investici do baraku a vzdy se nasla aspon jedna partaj, ktera mela akorat do prdele diru a bojkotovala to, sec se dalo. Kdyz mas barak, seres na udrzbu a spadne ti to na budku, je to tvoje valka. Kdyz ale chces opravit treba fasadu a kunda soused to bojkotuje s tim, ze to pak platit nehodla, tak to je, panecku, super. A muzes bejt sebelepsi hospodar.

                  1. Na to je dobré mít ve stanovách, že se o velkých nákladech hlasuje nějakou kvalifikovanou většinou (např. 75%). Pak si jedna partaj může piskovatjak chce a bude přehlasovaná.

                    Samozřejmě pokud přes 50% majitelů bytů tvoří důchodci kteří už nic měnit nechtějí, tak je vhodné se poohlédnout po bytě v jiném domě.

                    Jako jedno z poznávacích znamení používám existenci či neexistenci společné televizní antény. Pokud na domě vedou kabely od antén venkem, je zjevné že se SVJ nedokáže domlouvit ani na takové prokotině jako společná anténa a tedy ani na důležitějších věcech. Takové domy mají např. také častu fasádu na kterou se naposledy šáhlo před revolucí (a občas ne tou poslední).

                    1. Jasne, ale jak ty lidi na pocatku donutis ty stanovy s touto podminkou podepsat? A tim to zacina…

                      STA je taky dobry tema. Po kotrmelci fofrem uriznout a vyhodit, protoze CABLE+ je prece super a konecne bude vagon programu, Mano, CABLE+ zavedeni kabelu do baraku podminuje likvidaci STA, tak co nadelame. Za deset let breky, ze CABLE+ chce mesicne par stovek a to teda nechteli ani komunisti. Takze my chceme zase zpatky STA… coze? KOLIK??

                    2. Stát je špatnej, ale když chci něco prosadit já tak mechanismy státu se hodí.

                    3. Predstav si, ze mas nekde nedobytnou pohledavku, kterou urad vymoci neumi a k tomu mas souseda, co sice sedel za kradeze a znasilneni, ale vi se o nem, ze dluhy umi vytrasat uspesne. Pujdes za nim pro pomoc, nebo ne?

                    4. Nevím. Aby to ten kreten neprehnal a ja si nešel sednout s nim jako organizátor. S touhle sortou imbecilu neni vopatrnosti nazbyt. To uz ke snad lepší prodat dluh nejaky vymahacsky firme. Sice dostanu min, ale zase mi nehrozi pruser když Hrihorij s Volodou dluznika zrakvěj.

                    5. V normálním režimu by si všichni oddechli, kdyby takého typa našli někde na louce bez půlky hlavy, ale dneska zabíjíme nenarozené a zachraňujeme podobné socky. Jsem zvědav, jak dlouho to vydrží.

                2. No, my sme prave v situacii ked dojde k bodu ked bude treba zaplatit desiatky tisic (v CAD). Ale nejak som si nepripadal bohaty ani predtym, ani teraz. Proste byvam pohodlnejsie ako by to bolo v bytovke. Nehovoriac uz o tom ze byvanie v najomnom byte v Kanade ma niektore specifika ktore mi nesedia.

                  1. Tak daj tie špecifiká nech sa jedni pobavia a druhí si opravia obraz Kanady vo svojich predstavách.

                    1. Pranie. V najomnych bytoch nie je povolene mat pracku. Prat sa musi v mincovych prackach v spolocnej pracovni na chodbe.
                      Parkovanie pre hosti. Navstevy musia parkovat na vyhradenom parkovisku ktore byva vacsinou male. Potom sa hlada miesto kade-tade. Ked chce navsteva prenocovat, musi sa auto oznamit superintendantovi. Inak dostane pokutu za nelegalne parkovanie ktoru vymaha mesto.
                      Mnohe bytovky su zavsivavene kadecim, hlavne svabami. Pozor si treba davat hlavne na take kde byva vela indov. Niektore indicke kmene povazuju svaba za posvatneho, takze ich do bytovky zavlecu. Problem je ze svaby nezostanu len v ich byte.

                    2. Sem netušil, že sou to až takový opice z džungle…

                3. Takhle lidi naučit uvažovat může jen komunismus. Kde jinde šlo uvažovat, že by se byt a dům srovnávaly.

              3. Zatím, zatím.. už nám na dveře klepe doba kdy nejen produkty z vlastní zahrádky, ale i služby/práce vlastních rukou doma bude na kriminál. Konkrétně myslím půjde o daňový únik…

          4. Proc mit barak pobliz centra smradu a hluku?

            1. Většinou protože práce. Lemplové jako já se jinak než v kanclu neuživí.

              1. Dojezdová vzdálenost či čas kolem půl hodiny ti dává již dostatečný prostor pro slušné bydlení na hezkém místě.

                1. Pán hádám není z Prahe což?
                  Ve špičce je to půl hodiny tak od Jarova na Václavák.

                  1. Su bévalé zasrané Pražák. Bydlím v Krkokoších a v Praze su cca za hodinu, z nejbližšího většího města dokonce za půl. Nechápu, proč bych tam měl bydlet, i když tam běžně nakupujeme či vyřizujeme pracovní i jiné věci. Praha – Český ráj je vysloveně kousek a je tu o mnoho lépe.

                    1. ‚SU Prazak‘? Kudla… ted se mi zboril svet…

                    2. +1, :D

                  2. 5x za hodinu do centra Prahy za půl hodiny z Českého Brodu, Řevnic, Dobřichovic, Říčan, Strančic…

                    1. Jo a další 3/4 hodina kamkoli mimo centrum, co?

                      Neříkají ti, náhodou, Mr. Vtip?

                    2. Já jsem reagoval na půl hodiny z Jarova na Václavák. Příměstská doprava je už na hraně kapacity jaký je o ní zájem. Každej nechce strávit 3x víc času v kolonách.

                    3. On i např. Tábor je cca hodinu cesty, rychlík a expres 2x za hodinu. Koridor skoro hotovej.

                    4. Jo a úroveň jak v dobytčáku, kór dyž si kundy vytáhnou z prdele nějakej koncentrák jak teď.

                      Spoustu normálních lidí, speciálně tady, do socky v životě nedostaneš, takže se nemusís vobtěžovat.

                    5. V klidu. Já to nikomu necpu. Koncentrák mě taky sere.

              2. Tak zrovna v dnesni dobe mit kancl on-line aspon dva dny v tejdnu povetsinou lze. Ja jsem si naordinoval HO dneska, zitra a v patek. A nemusim bydlet v centru mesta.

          5. Velký baráky jsou zrádný. Postavíte si 200 m barák a nakonec skončíte v dvou cimrách a zbytek domu je zavalenej krámama. Zrovna jeden takový má muj tchán s tchyní. Stavěli ho za socialsmu 3 roky, pak ho dalších 10 let zkrášlovali a stejně ani jedno dítě nezůstalo. Teď jsou tam sami dva s tchýní a od sklepa na půdu je to zarovnaný historií. Čím větší barák, tím víc tam má člověk balastu.

            1. V kanade sa toto riesi akciou ktorej sa hovori downsizing.

            2. Výhoda velkého domu je, že máte spoustu místa na ukládání věcí. Nevýhoda velkého domu je, že máte spoustu místa na ukládání věcí. ;-)

              Je třeba rozumně třídit nepotřebné věci, ale s ohledem na dobu. Že za socialismu se schoválalo skoro všechno, protože nic pořádně nešlo koupit bylo logické. Dnes už to naštěstí není zapotřebí, nicméně zas není třeba vyhazovat to co hned nepotřebuji.

              1. „Dnes už to naštěstí není zapotřebí,…“

                Chtěl bych mít tvoji jistotu, vzhledem k tomu, co se děje v Číně (nemyslím covid) a na zelené šílenství v Evropě.

                1. Je fakt, ze promenit cimru na nadrz s benzinem muze byt celkem predvidavej tah :-)

                  1. Možná spíš proměnit cimru na minilaborku na výrobu paliva a venku sklad na suroviny…

            3. Hale to já u známých viděl vyřešený hezky.
              Barák rozdělej prakticky na dvě křídla. Bydlící a životní. V bydlícím dětský pkoje, koupelny, hajzly, ložnice,… V životním obejvák, zase hajzly, koupelny (…) a druhá ložnice + přístup na zahradu, ke všem těm hračkám jako je sauna (…).
              Až jim děti definitivně vysmaží z baráku, jednoduše tu „bydlící“ část prakticky zakonzervujou a nechaj jí pár let ležet než jim začnou najíždět vnoučata.
              Je to fajn :)

              A já jsem kluk vesnická. Jsem zvyklej na to, že šecky krámy mám narvaný někde „doma“, maximálně v kontejneru na firmě. Zimáky/letňáky, lyže, rakev (…). Ne někde ve sklepě nebo pronajatým skladu v Holešovický tržnici. Ale u sebe. Pod svým zámkem, kdykoliv dostupný.
              Že ikdyž najede návštěva v pěti různých autech, tak se naskládáme na příjezdovku a není potřeba odjíždět LIFO systémem.
              Takže ten prostor kolem sebe víceméně důrazně poptávám.

              1. To tak je, kdyz si clovek jednou zvykne na prostor, tezko pak pujde do kralikarny.

                Podle mne vyskrtnout par cimer v baraku je urcite mensi problem, nez kdyz chybi a pak se delaji nejruznejsi kompromisy.

                Ja jsem kralikarnu snasel, nez byl uzakonen ten panelakovej socialismus. To byla posledni kapka. Mam rad prostor mam rad, kdyz si o svych vecech rozhoduju ja.

        2. Pokial vynechame financny aspekt, co vedie ludi k tomu ze preferuju byt a nie dom?
          Levnější, míň starostí.

          1. Pravý opak je pravdou. Kámoška v Praze promrdá v nájmu každých pět let jeden celý dům (cenu, za kterou by se dal postavit).

            1. Musis srovnavat srovnatelny. Nemůžeš srovnavat byt v Praze s barakem nekde na zapadly vesnici. Byt v Praze tě rozhodne nevyjde dráž nez domek v Praze. Ledaze bys koupil nejakou ruinu, ale pak tam zase narves ranec do rekonstrukce.

              1. My jsem postavili dům za cca 1,7 milionu, dílna bude stát 1,3 milionu. S násobnou užitnou hodnotou než má nějaký směšný byt. Jaképak ruiny, to se nevyplatí. Nové.

                1. Předpokládám ze svepomoci. A pozemek jste dostali od Ježíška?
                  S tim ma bohate zkušenosti manzelka. Pul detstvi strávený „na Maltě“ a svuj detsky pokoj dostala pul roku pred maturitou.

                  1. Mam kamaradku, jejiz tatik ajznbonak se rozhodl, ze postavi domek. Po 15 letech mel hrubku, ve ktere bylo par horko tezko obyvatelnejch pokoju stylem Chanov. Ale plany velkolepy, i sauna tam mela bejt. Ve finale zemrel na raka a decka to ani nemohly udat, aby mely aspon nejaky penize.

                    1. Tak u tchanovcu se zase do dvou let rozvedli. Deti vypadly z baraku a slo to rychle.

                    2. Jo, mam kamosku, ktere decka v jejich 42 sly z baraku, zacalo ji to vseobecne tlacit na mozek a taxi poridili jeste dalsiho sviste…

                    3. tzv. plod pozdní lásky :-)

                    4. To si spíš pořídila domácího mazlíčka.. raději měla jít do pejska, …

                  2. Svépomoc není drahá ani namáhavá. Po víkendech postaví dva lidé barák za dvě sezóny. Dnešní materiály jsou technicky dokonalé, vše je běžně k dostání, umět nic nemusíte, jsou to stavebnice, ke všemu dokonalé návody a tecgnologické postupy, tištěné i ve formě videa …. Co chcete víc?

                    1. Dva lidé za dvě sezóny. Z čeho ten „barák“ bude. Kolik tisic koleček z michacky? Blbost.

                    2. Hrubá ještě může letět. Tedy pokud do patra třeba pomůže s paletami jeřáb nebo čelní manipulátor. Jasně, pokud na strop přijede betonářská pumpa, protože ve dvou to tam rvát v kolečkách…

                      Pokud ti lidé nemají děti. U nás dvojice včetně sklepů budovala asi šest let až osm let, fakt rukama kluk s holkou barák a větší garáž, tedy chodili do práce, ale byli bezdětní a cokoliv jiného neznali, pokud vím, tak si i bagr půjčil a kopal (nebo alespoň část zemařiny).

                      Náš architekt s jedním příbuzným dělal tři a půl dne v týdnu přízemní dřevostavbu a to třeba vazníky mu dělala firma a myslím, že to za dva roky hotové neměl a to umí opravdu všechno. Nedivím se, když jsem viděl, co u nás nechali času třeba elektrikáři, nebo než byly hotové koupelny…

                    3. Přesně. Nám dům stavěla v podstatě malinkatá stavební firma, vlastně to byl zázrak na osobní doporučení. Solidní jednání. Kolik přijelo mixů s pumpou si ani nepamatuju. A hlavně-perfektni koordinace všech.

                    4. Pumpa je dost mastna, ale je to nejrychlejsi zpusob na patro, pokud nechci kupovat panely. Ja jsem jeden strop delal badii a stacilo. Idealni je, pokud se vic sousedu sfazuje a tu pumpu berou soucasne, protoze i to pristaveni a vymyti je docela mastny.

                      Zemni prace jsem vzdy bral i s bagristou, byt mam svuj malej podkop. Profik s velkou masinou je vyrazne rychlejsi, nez amater a za tech 5-6 stovek na hodinu vyjde lip, nez pujcenej bagr a mordovat se s tim.

                    5. Takhle se to nedela. Desku na domek do 150 m2 vylejes primo z mixu, rozhrabes hrabema ve dvou v pohode, pretahnes letadlem a je to. IPU po 14 dnech navaris sam, kopes tu rolku pred sebou a jen simras horakem. Koupis brouseny cihly a hazis to rovnou na penu ze spreje, i ten EPS stihas do toho sypat, pokud jses fakt magor na izolaci. Preklady mas dneska na tri az ctyri kusy, ve dvou das i dvaapulmetrovy. Strop, pokud neni pochozi, zavesis az na prihradak a sadrose das ve dvou v pohode (ja si stropy delam uplne sam, nic na tom neni – zvedak fakt nemam). Ten prihradovej krov ti udelaji beztak tesari, jerabem to maj za den hotovy. Krytina je na tobe, i ta se da udelat ve dvou (dal jsem 350 m2 uplne sam).

                      Michacku jsem vubec nepotreboval, takhle se to dneska nedela. I kdyz lepis na lepidlo, je rychlejsi ho michnout michadlem a rovnou jedes. Brouseny cihly ani nepotrebujou jadrovku, preperlis to a jedes stuky. A nebo se an to vyseres a das rovnou sadrovku v jedne vrstve, jen zatocis.

                      Ja jsem zrovna ted o vikendu dodelal stuky v nove casti (neco pres 100 m2 ploch). 5 oken 140×200 + 2 francouzsky 240×200, mel jsem to v perlince, kterou jsem delal pred tydnem. Kazdej den jsem delal jednu stenu a spalety v te stene, abych napojoval jen v rozich. Denne 4 hodiny i se zatocenim, za tyden hotovo. Relax. Zitra zacinam stropy. Pocitam tak 2 tydny, protoze si vatu musim nahazet na tramy, ktery ale nemaji fosny na pochoz. Konstrukce + paro + zaklapat + prearmovat + prebrousit + elektrika + vata. A pak podlaha, 2*OSB 18 mm + nosny rastr 80 mm + vata. Chci to mit do vanoc fertig.

                    6. Nevím, ale to jste maniuloval sklo 240 x 200 mm ve dvou lidech bez techniky? 360 x 250 mělo na nálepce hmotnost 710 kg (jen sklo) a dělal to manipulátor. I v přízemí si ve dvou lidech transport a usazování 350 kg skla představuji dost ztuha…

                    7. Nemam trojity skla (imho zbytecny). U toho francouze je pulka kridlo a pulka fix. Z auta jsme to nesli dva a to tak, ze kridlo jsme vyndali a nesli zvlast, pak fix s ramem zvlast. Tezky to bylo jako kurva, hmotnost ale nevim. Stehovacky popruhy mam dobry.

                      Zazdival jsem to pak sam. Do otvoru na obe strany dvoustovku hrebik, aby mi to nepropadlo durch, na zem tramky a pekne leva-prava-leva-prava… zena jen hlidala, abych neztrail balanc, jinak jsem ji hnal dal. Sup do otvoru, zvednout na spravnou vysku (+12 cm), na ram jsem si dopredu nasadil plechy a pak uz jen upevnit do otvoru do hmozduli. Pak nasadit kridlo podobne pres tramky leva prava, u ramu opatrne na dolni cep a sup, je to tam. Hodit do vodovahy a zastriknout.

                    8. Sysop
                      16.11.2020 v 21:51

                      Co že to je s těma cihlama a pěnou?

                    9. Brouseny cihly lepis na dve housenky lepici penou ze spreje. Frci to jako basen, na rozdil od lepidla s tim muzes jeste chvilku hejbat a neutrhne se to, nakonec to ztvrdne a drzi jako bejk. Cihla je namahana v tlaku, takze ve sve podstate i kdybys je naskladal nasucho, nemelo by to na zed prakticky velkej vliv (samozrejme predpokladam venec a nebavim se o stitu sedlove strechy).

                      Je to pohoda a spotreba nestoji za rec. Cementovy lepidlo je na objem levnejsi, ale zase to proseres na case. Michat, davat spravnou vrstvu… ten sprej je pro blby.

                      Jeden barak jsem stavel jak kunda – pisek, vapno, cement, voda, michacka, lopata. At to delas jak to delas, kazdej sar je stejne trosku jinak vysokej pokud nechces kazdou cihlu usazovat pet minut a ve finale prohazis objemy na jadrovce.

                      Brouseny cihly jsou na kuse trosku drazsi, ale frci to a usetris prachy na praci.

                    10. zrovna dneska jsme si kámošem (já sales, kámoš programátor) říkali, jak nám chybí takový ty „dad skills“. že prostě fotr přijde do baráku, zjistí, že mu nejde zásuvka, aplikuje černou magii, která zahrnuje zbourání všech nenosných stěn a půlky nosných, položení nový elektriky a zpětnou výstavbu i s vymalováním. Za odpoledne.
                      Tak jsem si přečetl ty komentáře od krále šumavy a jdu radši spát :)

                    11. Proc bourat zdi quli elektrice? Nechapu.

                      Elektriku jsem potreboval provizorne opravit ve stare pulce chalupy a nechtel jsem delat vetsi bordel, nez bylo nutny. A hlavne se mi nechtelo delat neco, co budu za par let komplet predelavat. Takze jsem zasuvky udelal krabicakem 30 cisel od podlahy, od kazdy krabice uzkej slic dolu, u podlahy jsem odtrhl ostenni listu (podlaha bukovy fosny), do spary nasmyckoval CYKY, slice na zdi premaznul sadrokartonarskym tmelem a za hodku prebrousil, listy namlatil zpet a vymaloval. Svetla drzej, ty jsem neresil. Privod jsem si provrtal do sklepa, kde mam elektriku novou v listach. Jednu cimru jsem takto mel za den hotovou i s uklidem. Je to sice hrc frc, ale zasuvky jedou a ted nemam cas a chut se s tim vic srat.

                    12. Na opravu nefunkční elektriky v domě stačí fázovka, nějaké elementární znalosti elektriky a nějaké základní logické myšlení. Prostě pokud nějaká zásuvka/světlo fungovalo a nefunguje, tak to znamená že se někde něco přerušilo. Takže po zkontrolování, že to přerušení neudělal jistič nebo chránič, je třeba jít po trase a kontrolovat kam až to funguje a vzpomínat zda se třeba někde něco nevrtalo. Ono samotný drát ve zdi nepřehoří. Přehoří vždy nějaké spoje a ty jsou vždy v nějaké krabici. Pokud máte chytrý dům, tak tam to může být trochu komplikovanější, protože tam může odejít ta řidící elektronika.

                      Pokud děláte drobný upgrade, nebo drobné rozšíření např. další zásuvka tak je dobré si najít jak jaké barvy drátů se mají používat dnes a jak tlusté a jaký je rozdíl mezi TN-C a TN-S (třeba máte starou chalupu). Opět nic složitého. Samozřejmě na komplet předělání elektriky v celém domě je už vhodné ty profesionály zavolat. Tam těch norem co je nutné splnit je více a také jim to půjde lépe od ruky.

                      Nicméně u programátora mě to nepřekvapuje. Nejméně jednoho takového také znám, kterému když jsem říkal, že jsem do rozvodů ve sklepě doplňoval chrániče (a přidával potřebný třetí drát do rozvodu), tak poslouchal s obdivem. Vzděláním jsem strojař.

                    13. Jimmyx
                      17.11.2020 v 7:48

                      Dyž kolikrát vidim, co sou schopní udělat lidi, u kterejch bych nějaký problémy nečekal, tak už je radši fakt lepší, dyž nebudou šahat na nic…

                    14. Ja jsem na VS utrpel padesatku, tehdy tusim paragraf sedm a deset, nebo jak to bylo, proste ne revizak, ale praxi jsem mel. Pak jsem to s nutnou periodou obnovoval jen jako sedmicku a pred par lety jsem se na to vysral uplne, protoze tlustoproudem se nezivim.

                      Tu elektriku v chalupe predelavam postupne podle toho, co se vysere. Bylo to delane v roce ’56, vypinace na zdi ruzne v uhlech plus minus 45 °, zasuvky maji koliky dole, fazi nahodne a jsou v ruznych mistech a vyskach, rozvody v hliniku, izolace textil bezove barvy vsude, kontakty straveny. Domovni rozvadec – to je pohled pro lidi s dobrym krevnim obehem, nulovy mustek je ruzne okolo ohorely a zezadu to vypada jak stredovek. To by bylo na dlouhe vypraveni.

                    15. Desítka je projektant, tos tam za pár let stihl k vlastnímu oboru sílu a eště ai projektování, což jsou dva samostatný výuční obory?

                    16. My jsme desitku po VS meli, protoze jsme meli dva semestry tlustoprdu a kdo mel uznanou praxi, tak ji mel. Ale obnovovat se musela tusim po trech letech, takze jsem to nechal vyhnit… nepotreboval jsem to.

                    17. Sysop
                      17.11.2020 v 18:54

                      Nedovedu si úplně představit mít to komplet ve dvou semestrech. Přece jenom jak řikám, sou to dva výuční obory po třech letech. Leda bys snad už měl průmyslovku nebo tak něco, pak jo. Pokud to do vás hustili víceméně znova, tak samozřejmě se to značně kryje, ale stejně bych čekal semestry minimálně tři, neska i víc. Určitě tam musíš mít technický kreslení, bez toho projekt nelze udělat, a to možná dřív trvalo dokonce i dýl, než neska, protože se to muselo dělat poctivě na papíře. A některý lidi jsou prostě na rýsování a geometrii hovada a ani to nezvládnou.

                      A pokud to takle vopravdu rozdávali, tak ta opěvovaná kvalita tehdejších absolventů už v té době musela bejt pěkně v piči, to se na mě nezlob, ti lidi museli být v praxi tak nepoužitelní, jako ty dnešní ucha, bez dalšího zapracování minimálně pár let. I dyž to, možná, kryla ta praxe, ale minimálně na montáže síly (6, 7) je i dneska požadovaná praxe směšná máš-li titul, na některejch oborech VŠ to de facto můžou rozdávat taky, hlavně teď, co si může každej praxi napsat čestným prohlášením* To bude samej diplomovanej eletrikár co na to nikdy nesáhl tvl (ale z jedné zkoušky pude rovnou na druhou dokud to bude mít v makovici a papíry dostane).
                      ________
                      *na druhé straně to má výhody dyž se potkáváš se 4 zmrdama z 5, co ti naslibují hory doly a pak tě kopnou do prdele, to už znám

                    18. Do psí pochvy, zas neuzavřenej bold, takle:

                      Nedovedu si úplně představit mít to komplet ve dvou semestrech. Přece jenom jak řikám, sou to dva výuční obory po třech letech. Leda bys snad už měl průmyslovku nebo tak něco, pak jo. Pokud to do vás hustili víceméně znova, tak samozřejmě se to značně kryje, ale stejně bych čekal semestry minimálně tři, neska i víc. Určitě tam musíš mít technický kreslení, bez toho projekt nelze udělat, a to možná dřív trvalo dokonce i dýl, než neska, protože se to muselo dělat poctivě na papíře. A některý lidi jsou prostě na rýsování a geometrii hovada a ani to nezvládnou.

                      A pokud to takle vopravdu rozdávali, tak ta opěvovaná kvalita tehdejších absolventů už v té době musela bejt pěkně v piči, to se na mě nezlob, ti lidi museli být v praxi tak nepoužitelní, jako ty dnešní ucha, bez dalšího zapracování minimálně pár let. I dyž to, možná, kryla ta praxe, ale minimálně na montáže síly (6, 7) je i dneska požadovaná praxe směšná máš-li titul, na některejch oborech VŠ to de facto můžou rozdávat taky, hlavně teď, co si může každej praxi napsat čestným prohlášením* To bude samej diplomovanej eletrikár co na to nikdy nesáhl tvl (ale z jedné zkoušky pude rovnou na druhou dokud to bude mít v makovici a papíry dostane).
                      ________
                      *na druhé straně to má výhody dyž se potkáváš se 4 zmrdama z 5, co ti naslibují hory doly a pak tě kopnou do prdele, to už znám

                    19. Sysop
                      16.11.2020 v 23:01

                      Tady ale byla řeč tuším vo baráku na sto let. Ne na sto měsíců.

                      Dyž vidím jak zvětrají po padesáti letech ty posraný vomítky a malty, kde je moc písku a málo vápna a hlavně cementu, určitě tady polyuretanová pěna vydrží nějaký leta.

                      Jinými slovy, tady tu moderní flákárnu zvládne fakt každej debil, ale výsledek podle toho vypadá. Dyž sem partu lemplů viděl takle dělat příčku, přičemž to nebylo ani nikde ukotvený, už v půlce vejšky do lítalo vo několik centimetrů. K nosnejm stěnám to pak asi bylo přilepený vomítkou. Takže stačí na to dát větší polici, nebo aby se vo to nějaká bečka vopřela, a vyvalí celou zeď.

                      Sorry jako, ale todle dávat za příklad – takle ti to zvládne zkurvit každej druhej lempl, co se vydává za zedníka.

                      A u těch voken sem taky pochopil, že pěna? Parozábrana-nic?

                    20. Ta pur mezi cihlama, kam slunce nesviti, vydrzi urcite dyl, nez budes na svete. Tuhle jsem neco kopal hluboko na druhym baraku a vykopal nejakou sut, kterou tam zednici zahrabli a byly tam i odrezky PUR. Jako novy a to tam lezej uz deset let. Puvodne jsem je prcal, at to nezahrabavaj, ze ten bordel bude sedat. Docela jsem koukal, ze to nedela vubec nic. Mam PUR zastriknutou pruchodku KEGu do zumpy, kde jsou kurva sracky a ani se to nehne. Ale samozrejme – laboratorni tes to neni.

                      Ja jsem na PUR lepil pro prdel jednu pricku, kterou jsem potreboval fofrem (zaklop na zimu) s tim, ze zjara ji pak zase rozeberu. Brouseny termocihly ctyricitky. Najare to dopadlo tak, ze vic nez pulku tech cihel jsem ruzne domrvil, ostipal nebo rozlamal. Pritom te peny bylo v te cihle tak centimetr, ne vic. Slo o hovno, ty cihly jsem nepotreboval, ale docela jsem se s tou rozborkou nadrel.

                      Prasit pricky, to je jina, to se da nenakotvit i s jadrem a to si myslim, ze ta PUR to jeste porad zachrani vic, kdyz je nekdo kreten.

                      Parozabranu u ramu neresim, obkladam spalety XPS, takze tam zadnej most neni a vlhkost se mi nesrazi. Nemam s tim problem. Nepouzivam turbosrouby, davam na plechy a ram je od otvoru vzdy aspon 2 cm. Takze mi vychazi 4 cm XPS, abych mohl zatocit spalety a nerval panty.

                    21. Sysop
                      17.11.2020 v 8:58

                      UVčko se do zdi samozřejmě nedostane, no plyny a páry tím prostupovat budou a nevěřím ani smykem tomu, že to vydrží tak dlouho.

                      No přesně tendle přístup že nalepíme tam kousek toho, narvem tam todle, místo použití víceméně stejnorodýho materiálu známejch vlastností, souběžně s tím, že se vysere na spočtení kondenzačního bodu, pak vede k tomu, že to někde vlhne a plesniví. Ale tak to je boj každýho soudruha, že…

                    22. Ja te samozrejme chapu a taky jsem zastance klasickych metod, ale jednak tu penu do cihel vymysleli profici (ted nevim, jeslti Heluz, nebo Wienerberger nebo kdo) a druhak jsem to tady psal jako alternativu, ze se proste da stavet rychle. Kdyz je nekdo ochoten bydlet v OSB, nebo betonu, tak proc ne palena cihla na pene, ze…

                2. Shane myslel ale lokaci. Za 1,7 mice v Pze koupis plac tak na domek na motyky. Tedy… pokud se bavime o Pze, ne o prdeli, ze ktere je to do Phy jeste hodina autem, ale ma ceduli ‚Praha‘.

                  1. Jo.pred peti lety zacinaly stavební parcely v Praze tak na 5000 za metr. Dneska to bude tak osm.

                    1. Samozrejme. Takze pak clovek vezme cenu parcely, baraku, stavi stavi, ve finale uz nezbude na fasadu a vnitrni zarizeni se kupuje 10 let.

                      Na druhou stranu mi prijde, ze ale mzdy koreluji s cenama nemovitosti celkem dobre. Kdo ma dobrej flek a umi, tak ho to neboli.

                    2. A v pulce stavby zjistí ze podstrelil rozpocet, nemá prachy a aby to dotah pod glajchu tak ojebe co muze a ve finále muze zhruba v okamziku dokončení začít s rekonstrukcí

                    3. Jo, videl jsem tady v horach par stavbicek z kompozitu, vocpoda nacucly OSB vodou a rikal jsem si, ze jeste to nema strechu a uz by se to dalo renovovat. Kouknul jsem do KN a zda se, ze nekdo stavi dalkovym stylem, takze parta Ukru to tady nejak placa a stastny budouci obyvatel to prijede shlednout vzdy, kdyz je hezky…

                    4. Kéž by, zasíťované pozemky prakticky došly.
                      V Průhonicích (6. km D1, ano, bydliště Bureše) jsou stavební parcely za 12 tis. za m2. O dalších 10 km dál od Prahy tak za 6-8, podle vybavenosti obce. Žádné špičkové lokality, normální pozemky.
                      V Praze? Mrkněte sami na sreality.cz nebo jiný portál, v zástavbě a se sítěmi klidně 20-40 tis. Kč za m2.

                    5. Kdyz i Bures bydli mimo centrum, tak je na zamysleni pro normalni plebs, jakej smysl ma honit se za flekem v centru.

                    6. Pro plebs úplně nahovno. Má to asi význam pro ty, kteří si na to zaprvé vydělají, zadruhé v tom centru, nebo hodně v jeho blízkosti, prostě z principu potřebují být.

                    7. Osm tisíc za metr není zas tak moc. I na vsi již stojí patnáct stovek, i víc. Je to ale mnoho, oproti baráku. Ten vlastně stojí zlomek ceny rozumné parcely.

                    8. h72 takže už chápeš, že barák ve stejný čtvrti jako byt, to obojí v Praze nebude ani za 6 míčů, natož za 3. Kde si to postavil, jen tak ze zvědavosti?

                    9. JV Morava, blízké okolí KM, na dědinách okolo 800-1.000 obyvatel se to ještě dá, za osm stovek až tisícovku/m2. Přípojky k sítím do 50m.

                    10. Ale i tak mas pozemek tak za mega. K tomu mega a pul stavba (jak psal predrecnik) a ses za 2 500 000. Předpokládám ze byt v jezedacky bytovce v podobny zapadly dedine by byl podstatne levnejsi. Nemluve o case stravenym na stavbě a pripadne i nájmu za bydleni po dobu stavby.

                3. Ruina se vyplati ve specifickych pripadech. Napriklad rekonstrukce v CHKO projde, stavba ne. A nebo, kdyz nekdo nema naladu na behani po uradech a nastavovat prdel kvuli kolaudaci, atd.

          2. Levnejsi je financny aspekt. A menej starosti, no, tu by som asi nesuhlasil. Starosti su inecho charakteru. V dome ide skor o technicke zalezitosti. V byte ide o skor organizacne zalezitosti a vztahy medzi obyvatelmi. Osobne radsej beriem to prve.

            1. +1
              Hádám, že jste stará škola, která nemá problém vzít v podstatě jakékoliv ruční nebo elektrické nářadí a udělat cokoliv se dřevem, cihlami, maltou, případně i svařit plast či kov. Mám to podobně. Ale z lidí do 25 let to umí málokdo a zvláště ti, kteří vyrostli v bytech to neměli ani kde odkoukat, natož se to naučit. Pak jim nezbývá než platit v bytě někoho, kdo to zajistí…

              1. Ano, je to tak. Vonkajsiu pomoc hladam ked je to praca ktoru povazujem osobne za neprijemnu, alebo ked je rozsah prace privelky.

          3. No ja nevim, mam v Pze kamaradku a ta ma ted docela dost starosti, jak utahnout byt v socialisticko-panelacnickem sdileni nakladu.

            1. Tak někdo holt ty naklady v souvislosti se spolecnejma prostorama musí zaplatit. V panelaku caluje fond oprav, g domku zase musi drzet rezervu kdyby ji odesel kotel nebo snih proboril střechu.

              1. Jasne, je to fifty fifty a ne, ze ‚v panelaku min starosti‘. V domku si taky muzu platit majordoma a nemusim hnout prstem.

            2. No ja nevim, mam v Pze kamaradku a ta ma ted docela dost starosti, jak utahnout byt v socialisticko-panelacnickem sdileni nakladu.
              Jak mi bylo vysvětleno některými obyvateli ČR, prý Praha není pro každého. Velmi bych jí doporučil vaše řešení.

              1. Nastesti ani Sumava neni pro kazdeho, nicmene jako argument pro to, ze dum jsou starosti, kdezto byt ne, bych to opravdu pouzit nemohl, bo je to kravina.

                Je treba zajimave, kolik lidi v Gemeinde, kde je firma, kde pracuju, je bytu a domu. Je tam hodne bytu a presto kterej German muze, zdrha do domku. A to naklady na ztoporeni vlastniho se behem poslednich 5 let prakticky zdvojnasobily (!). A neni to levnejma hypo (0,8-2,6 % RPSN), protoze ty byty taky dvakrat levny nejsou.

                Ja mam dva byty, oba pronajimam, v obou jsem nejaky cas bydlel, takze mam docela prehled, kolik stoji co a kolik za co platim. Ve srovnani s barakem je to proste nekde uplne jinde. Ano, zadny neni na Pze 1, jeden je v Brne a druhy v Hradci. Ale jako reference proti vesnickemu domku mi to staci. Mimochodem oboji moji najemnici bydli v byte jen a pouze proto, ze ‚musi‘, protoze jejich prijmy jim proste vic nedovoli. Dobre pro mne.

                1. Nastesti ani Sumava neni pro kazdeho
                  Tak nemusí bydlet na Šumavě.

                  Mimochodem oboji moji najemnici bydli v byte jen a pouze proto, ze ‚musi‘, protoze jejich prijmy jim proste vic nedovoli. Dobre pro mne.
                  To už je čistě váš obchodní záměr se specializovat se na byznys s chudobou:-))))))

                  1. Presne tak. Peclivym vyberem slusneho najemnika ziskam maximalni prijem s minimalnimi problemy. Dobry najemnik, ktery nevydelava presprilis, nebude premyslet, ze brzo vypadne a ja budu jako kunda jednak po nem opravovat qartyr a jeste hledat nekoho noveho. Pritom si byt zvelebi, drobne veci opravi a sam pocita s tim, ze tam skejsne hodne dlouho.

                    On svet neni binarni, nejsou jen zebraci a bohaci, ale na to casem treba prijdes.

                    1. On svet neni binarni, nejsou jen zebraci a bohaci, ale na to casem treba prijdes.
                      Obávám se, že člověk který si „vybral“ nájem, protože musí, žebrák je.

                      Ale v zásade s vaším byznysplánem nemám problém. Češi to tak chtějí.

        3. Mne tiež viac vyhovuje dom, ale niekto má iný pohľad a preferuje byt (ak je údržba celého paneláku prenechaná externej firme tak je taký byt viac-menej bez starostí). Takže je to tak trochu individuálne (hoci do výberu vstupujú aj iné parametre ako osobná preferencia).

          1. Drive platilo, ze byt byl pro lidi, co treba nechteli, nebo neumeli udrzovat barak v chatrani. Jenze mame 21. stoleti, takze tohle uz davno neni pravda. O penezich, ani praci to uz neni, ty rozdily zmizely, pokud srovnavam srovnatelne (ne zahnivajici pavlacak s hajzlem na chodbe s novym bungosem at vice versa).

            Rozdil je ale v soukromi. Nekdo preferuje souseda pres zed, nekdo ho chce mit 100 metru od baraku.

            1. S těmi sousedy je to docela zajímavá otázka. Ono je kolikrát lepší, když máte souseda zmrda vedle v bytě než ve vedlejším baráků. V tom bytovém domě je daleko menší možnost interakce.

              1. Tak jasne, ze je to kus od kusu, konkretne ja mam spatnou zkusenost s obojim, takze ted mam nejblizsiho souseda nejakych 150 metru je to tak akorat.

                1. Četl jsem jednou článek o Afrikáncích-Búrech. Že prý ideální soused je tak daleko, aby nebylo vidět kouř z jeho komína…

                  1. No, kour z anglickych baraku nakonec videli blize, nez jim bylo libo. Mozna tam nekde to ma zaklad…

                    1. Ono to bude starší. V tom článku se tvrdilo, že stejně jako Švýcarsko je reliktem Evropy před první válkou, Búrové jsou reliktem po třicetileté válce – důraz na rodinu, náboženství, ale i tahle bojovná nezávislost a soběstačnost.

                  2. JH: což se jim vymstilo v okamžiku, kdy černošské marxistické milice začaly pořádat nájezdy na búrské farmy a najednou nemohla pomoc přijít včas, protože bydlela tak daleko aby nebyl vidět kouř z komína… A pak nebyl vidět ani kouř z hořící sousedovy farmy.

            2. Ono je aj rozdiel v tom čo chcem, čo potrebujem a čo dokážem ešte rozumne ufinancovať. Darmo budeš chcieť dom blízko centra vo veľkom meste (lebo blízko je tvoja robota, Montessori škôlka, Montassori škola, bio-eko-fairtrade potraviny a oblečenie kde sa realizuje tvoja polovička atď.) ak to finančne neutiahneš. Tak proste ideš do bytu a hotovo. Alebo riešiš dom na periférii a každý deň tráviš 2-3 hodiny v aute cestovaním. Alebo, alebo, alebo…. Alebo sa narodíš do správnej rodiny a neriešiš také podradnosti ako je financovanie bývania v centre veľkého mesta.
              Ja som vyrastal v paneláku, starý rodičia z jednej strany bývali tiež v paneláku a druhý starý rodičia zasa v dome. Môj dedo čo býval v dome ma nechával kadečo robiť okolo domu, brával ma do lesa, mohol som s kamarátmi lietať po dedine kde bývali koľko sa mi chcelo. Takže logicky som aj ja nastavený, že chcem bývať v dome. Niekto to mal ale inak a tak mu proste bývanie v paneláku nevadí. A ďalší býva v paneláku lebo musí, ale kompenzuje si to chatou niekde na Šumave kde chodia s rodinou na celý víkend (a domorodci ich majú za lufťákov). A ďalší…..A ďalší….

              1. Jsem z paneláku, a od malička jsem rád četl. Můj děda s babičkou bývali v domku s velikou zahradou, kde mě nutili dělat různé polní práce, sklízet ovoce v 2ha jablečném sadě, plít záhonky, sbírat dřevo, uklízet dvorek, chodit na dlouhé procházky do lesa na houby, které jsem nejedl a hrát si chalanama z dědiny, se kterými jsem neměl zhola nic společného. Takže logicky jsem nastavený na to, že vlastní dům na dědině nechci v životě vidět ani z rychlíku, o zahradě ani nemluvě, a jabka jsem nevzal do huby asi 15 let, než mě to přešlo. Zahradu jsem prodal při první příležitosti, domku se nemůžu zbavit… :-D

                1. No máš / mal si to ťažké.
                  Ja si tiež rád prečítam knihu, ale to mi nebránilo tráviť čas vonku na dedine. Je pravda, že zbieranie jabĺk (a to tam bolo 5 stromov) mi liezlo na nervy (ale to som už bol v puberte), ale inak bolo na dedine super (prispeli k tomu samozrejme aj starí rodičia). A v puberte som nechápal ani ľudí čo sa trápia v záhrade – a teraz mám vlastnú záhradu na dvore a jak ma to tam baví. Život je plný zaujímavých zvratov.
                  Inak to čo si ty napísal mi trochu pripomenulo scénu z Black Books kde sa Manny pozerajúc na klavír sťažoval, ako ho rodičia nútili chodiť vonku hrať futbal s chalanmi a pritom on chcel len a len hrať na klavír…..a potom si sadol za klavír a začal podľa melódie v rádiu hrať na klavíri a d toho vykríkol:“I can plaaaaayyyyyyy…“

      3. Mladi odchazeji do mest a do jejich domu se stehuji stari z mest.

  7. Chtěl jsme stavět v krajském městě projekt, pár desítek bytů. Čistě k pronájmu. O % výnos ani moc nešlo, spíš vytvoření pasivního příjmu pro staroušky na důchod / jistotu pro novou generaci, aby se nemusela moc stresovat penězma.
    Po dvou jednáních na magistrátu jsme se na to jednohlasně vysrali.
    Táta říkal, že takhle pohrdavě se k němu naposledy chovali v 90s v hutích, když potřeboval do fabriky materiál a nějaká KSČ pizda mu vysvětlovala, že „no když nechcete aspoň vlak, tak to si běžte jinam, na vás nemáme čas“. Ve mě to naopak probouzelo vzpomínky na zamindrákovanou chemikářku na střední. Celou dobu jsem jenom přemejšlel, jestli tomu kriplovi naproti mám rozbít držku nebo ho udat za vydírání.
    Konečnej požadavek bylo odevzdání 20% bytů městu do nájemního fondu, masivní investice do infrastruktury kolem… Ikdyby nám ty pozemky dali zadarmo, bylo by to furt drahý. A nejvíc jsem se smál, když nám bylo vysvětleno, že prvně ty pozemky mám od města koupit ve veřejný dražbě a oni mi až potom řeknou, co mě bude stát stavební povolení. Na námitku, jak mám vědět, kolik můžu dát za pozemky když neznám další náklady, mi nebylo odpovězeno. Ouřada naproti vůbec nechápal, na co se ho ptám.
    No mazec. Ikdyž abstrahuju od peněz…Už sem si představoval, jak provádím potenciální nájemníky a na chodbě se potkáme s nějakýma sociálama, který si tam nastěhovalo město. Naproti městskýmu bytu, co měla pronajatá nějaká na hlavu padlá (a to jak tyhle byty fungujou finančně, to by bylo na článek) jsem bydlel. A nepřál bych to nikomu. Ani tý chemikářce.

    1. *počítám s tím, že někdo, kdo „umí“ se domluví daleko líp a výše uvedené chování ouřady bylo spíše firewallem, aby se do kšeftu nesral někdo jinej.

    2. Stepan :
      “ Chtěl jsme stavět v krajském městě projekt, pár desítek bytů. Čistě k pronájmu. O % výnos ani moc nešlo “

      – Nekecaj. VŽDY ide o výnos. Ak utopíš v dome miliony kačiek, tak tie kačky sa ti musia vrátiť. Ak nie si charitatívny samovrah.
      Minimálne sa musí vrátiť za rok jednoročný úrok z ceny domu, plus čosi z fandamentu. Plus krytie údržby, poplatkov, daní, …..

      1. Nekecaj. VŽDY ide o výnos. Ak utopíš v dome miliony kačiek, tak tie kačky sa ti musia vrátiť. Ak nie si charitatívny samovrah.
        Minimálne sa musí vrátiť za rok jednoročný úrok z ceny domu, plus čosi z fandamentu. Plus krytie údržby, poplatkov, daní, …..

        Myslím, že Štěpán deklaroval dlouhodobou investici. Sice je to v ČR unikát, ale ne každý uvažuje balkánským způsobem, že to musí vydělávat hned.

        1. Jak píše Marty. Nebo dokonce i já. Hned ve třetí větě příspěvku. Doporučuji si ji přečíst znovu.
          Pokud to ani pak nepochopíš, dej vědět. Zkusím ti to vysvětlit jinak.

    3. Podobnou zkušenost mám taky (z Liberce):
      – Arogantní jednání
      – Neznalost zákonů
      – Překrucování zákonů v neprospěch občanů
      – Všechno hrozně dlouho trvá
      Jen ty byty nechtěli, ale byl to miniprojekt.
      Jim fakt nedochází, že kvůli nim byty zdrařují do závratných výšek (v Liberci už jsou na 70-90 tis. Kč za m2), protože drobní investoři se na development vykašlou a raději si koupí akcie, veterány, umění, whatever…

      1. Stavba průmyslovýho objektu byla snad ještě horší, abych byl zcela upřímnej…

        1. To je asi úplně nejhorší, ten vadí všem – úředníkům, obyvatelům, aktivistům i náhodným kolemjdoucím…
          Argument, že tam budou mít lidé práci, už dnes nikoho nezajímá.

          1. Tak jasne, protoze tu praci tam pak nema ten, koho to nejvic sere. Ja mam taky hovno z toho, ze doochodci dostanou pridano.

        2. Doprdele cim dlhsie citam tuto diskusiu, tym viac sa utvrdzujem v tom, ze ked stavat, tak formou rekonstrukcie, kde ostane stat jedna stena, aj to len mozno.

          Uz davnejsie sa pohravam s ideou „maleho priemyselneho parku“. Casto byvam v UK, kde je to snad v kazdej dedine – vacsinou byvala farma. Hospodarska budova, na ktorej boli vymenene steny za sendvicovy panel a nasledne vnutri rozdelene na cca 10x20m bloky. Ked to clovek spravi pekne, moze si pytat vcelku slusny peniaz, vyzera to reprezentativne, byva k tomu relativne dobry prijazd, parkovisko, bla bla.

          Ale s mojou absolutnou averziou k jednaniu s debilmi to na zelenej luke fakt nepojde.

  8. „Proč socialistická „řešení“ dostupnost bydlení zhoršují “
    – článkov tohto typu som čítal spústu. Až po rokoch som došiel k záveru : Takéto články sú zbytočné. Pravdivé ale zbytočné.

    Ovčania nikdy neuveria proti-socialistickým argumentom. Najlepšia škola je škola života. Ovčania si musia užiť socializmus a jeho nedostatky na vlastnej koži, a potom, postupne, po mnohých rokoch pochopia, že socializmus, a vôbec všetko zabezpečované štátnou mocou stojí za howno.
    Samozrejme, že malá časť ovčanov zo štátu profituje. Dostanú byty grátis, podpory celý život, ……. ale zaplatí im to NIE ŠTÁT, ale tí ostatní ovčania. A tí to časom pochopia. Lenže- potom príde mladá generácia – a celá kurváreň sa začne odznova.

    1. jj, akorát to chce vychytat ten timeslot a narodit se tak, aby produktivní část života byla prožita v nějakém přijatelném systému. Mně se to snad i v rámci možností podařilo, lepší alternativu bych viděl jen v tom narodit se jako Němec někdy v r. 1955.

      Samozřejmě západní.

      1. Mně se to snad i v rámci možností podařilo, lepší alternativu bych viděl jen v tom narodit se jako Němec někdy v r. 1955.

        Samozřejmě západní.
        +1 ..:-)))))))

  9. Stran toho omezení pro zahraniční kupující: no samozřejmě, že tady byla možnost to nakupovat přes firmy nebo advokáty a taky se to tak dělalo, jenže to celou investici prodraží a tím pádem, možná, některý odradí. Myslim, že situace, kdy poptávka nebude a neudá se naprostá většina bytů, tady nebyla pomalu ani za poslední skorokrize (resp. byla jen chvilinku, pže pak do toho začali všichni s prachama valit jako do jistoty).

    Jenže ti bohatší ze zemí, co to chtějí mít jako jistotu a možnost se někam zdekovat, ať už ze západu (odkud spousta lidí utíká před pokračující bolševizací), nebo z východu (odkud utíkají z tamního zmaru), tady byli, jsou a budou. I kdyby se zastavěla celá plocha území od východu na západ a od severu na jih, tak furt to můžou skoro neomezeně skupovat solventnější lidi ze zahraničí.

    Absolutně nepopírám to, že nebejt těch byrokratickejch hoven, tak si todle nemůžou dovolit neomezeně, protože by lidi prostě mohli stavět i soukromý baráky nebo minibytovečky. Jenže to tady ani omylem nemáme. V tédle situaci i jako libertarián soudím, že naprosto otevřít trh a současně tady mít tydle úřednický kundy, potom znamená strčit průměrnýho ovčana mezi dva mlýnský šutráky: jeden je úřednicko-starostenská (případně ziskovská) svoloč, a druhej zahraniční kupující. A tam přesně sme.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017