Pražáce - zpět na článek

Počet komentářů: 133

Přidat komentář
  1. Myslím, že na problém je založeno už tím samotným názvem HLAVNÍ. Osobně nechápu, k čemu je dobré zákonem definovat nějaké hlavní město. Náplavy mají pocit, že i oni jsou teď ti hlavní a zbytek země zase nabyde pocit, že ty sračky pramení z toho hlavního města, neuvědomujíce si, že ten parlament a vláda je celozemská a stejné by to bylo i kdyby se přesunula třeba do Poděbrad.

    1. Těžko říct, ale bude to nějak souviset s civilizací. O problematice hlavního města a periferie pojednává mimo jiné i nejstarší zapsaný příběh vůbec, epos o Gilgamešovi, který je cca 4000 let starý.

      1. A Biblí to plynule pokračuje, viz „nevěstka babylónská“…

        Oni i někteří Římané měli s proměnou své res publicy v milionové velkoměsto problém, ostatně sepsali „Bucolicu“ a „Georgicu“, nikoli „Urbanicu“.

    2. Ve středověku se taky etnicita neřešila. Žiješ na území českého krále, tak jsi Čech. I když mluvíš jen německy. V Praze se to obyvatelstvo dost vyměnilo, ostatně já jsem jeden z těch, co šli pryč a dobrovolně (a ani tam nepracuju a jezdím tam nerad)… A teď jsou Pražáci zase jiní „šťastlivci“… Je potřeba brát to spíš geograficky.

      1. To je tak trochu moderní mýtus šířený Sudeťáky.

        V praxi samozřejmě hrála roli jazyková bariéra, lidé žili hlavně ve své jazykové komunitě a byli si vědomi toho, že existují i komunity jiné. Taková svatopetrská čtvrť na východním konci Prahy byla už od 12. století známa jako „čtvrť Němců“.

        Otázky jako „jaký bude jednací jazyk na radnici nebo u soudu“ byly nevyhnutelné, a na spoustě míst se zaváděly zákony diskriminující jazykové menšiny (např. v pozdně středověkých Drážďanech jste se nesměl stát členem řemeslného cechu, pokud jste mluvil lužickosrbsky).

        Nicméně zejména od 16. století dál se důležitějším rozlišovacím prvkem stalo vyznání. Katolík/luterán byl zásadnější rozdíl než Čech/Němec.

        1. No dobře, dejme tomu. Ovšem kontrolní otázka: Jakým jazykem spolu mluvilo 27 českých pánů, když se chtěli dohovořit? :-)

          (Narážím na populární podání Zdeňka Šmída, te kterého pochází i zjednodušení výše. A ano, byl lehce pro-sudetský.)

          1. *ze

          2. Latinsky?

            1. Jako že spolu zamlada dělali skladníky ve šroubárně? Tak to mě nenapadlo…

    3. Ale jinak k meritu věci – ano, mělo by to tak být a myslím, že ty Poděbrady by i celkem prošly. Ale zkousli bychom v SČ třeba Jedovnici? (Schválně se vyhýbám silným příkladům:-)) Možná by se role vyměnily…

      1. Kozoví, Pičín, Řitka
        sqěle složená kytka…..

        1. Malej Jarda 10.9.2024 v 15:12

          Nebyla ta kytka v originále poskládána odlišně, s Kozomínem uprostřed?
          Možná je na dohled chvíle, kdy se hlavní město posune pár kilometrů severněji a bude slout Chcebuz.

          1. y:
            Byla. A obec se opravdu jmenuje Kozomín.

          2. Pravda. Už hoódně dlouho jsem to neslyšel, protagonisti na pravdě boží a na ten můj LaHoSiP*x*π přestávaj vagcýny účinkovat. A už to bude jenom horší.
            Kozoví se mi tam nacpalo, protože to znám jako lokální termín pro úplně jiný místo, jen nevím zda s tvrdým nebo měkým.

            1. No driv, zamlada, samozrejme s tvrdym.

              1. Ej, čo bolo, bolo.
                Ivan Vyskočil před časem ve své glose uvedl celkem působivý argument:
                „Vážená slečno, měkej je, aby netlačil“……..

  2. „je mimo jiné i dobrý obchodník, což vylučuje scénáře typu win-win“ To už jsem dlouho nečetl, takovou blbost. Dobrý obchodník dělá zásadně obchody, kde vydělají oba. To se samozřejmě netýká kartelů typu řetězce, ale to filmový festival vskutku není. Pokud někdo nenabízí obchody win-win, tak je naopak špatný obchodník, protože přijde o zákazníky. To se opět se netýká kartelů prodávajících zboží základní spotřeby, léky, licencované služby apod.

    1. Už už jsem chtěl napsat něco podobného, ale naštěstí nemusím :-)

      Škoda, že autorovi nestálo za zmínku sdělit čtenáři, jak dospěl k tomu, že je dotyčná paní z Prahy, nebo že je dokonce Pražanda. On by potom ten rant taky mohl přestat dávat smysl.

      1. Asi si to domyslel na základě toho, že s ní nesouhlasí, no.
        Shodou okolností jsem se o víkendu viděl s partou kamarádů z Moravy. Jsou fajn, nic proti nim, ale jeden z nich mě ani po těch dlouhých letech co se známe nepřestává fascinovat svým přístupem… těžko se to popisuje… je to něco jako kdyby měl bizarní vnitřní přesvědčení, že v Praze žijeme úplně jinak, podle jiných zákonů, snad i fyzikálních. A to i když scestoval republiku křížem krážem a má fůru vědomostí. Permanentně jede drobný narážky, nechápu, kde se v lidech taková potřeba vůbec bere.

        1. No, mě už tohle překvapovat přestalo. Stejně jako psal Sysop někde níž, ve všech zemích, které jsem kdy navštívil, je to stejné – venkov nemá rád velká města, hlavní města potom svorně nenávidí zbytek celé země. Takže jsem v klidu, na narážky odpovídám tím, že je to ve všech zemích stejné (což vyvolává zcela nelíčený údiv a zamyšlení). Většinou to končí tím, že se dozvím, že „na Pražáka jsem docela normální“.

          Ale prdel se z toho dělá dobře. Moc mě baví reakce lidí, když do jejich nadávání na Pražáky a vládu položím informací, že z celé vlády jsou z Prahy tuším tři, zato větší část zbytku má nebo měla něco společného s Brnem. Debata pak často rychle zamíří někam úplně jinam :-)

          1. Nejenom z týhle vlády. Historicky je to úplně stejný. V posledních desítkách let z Prahy obvykle není ani pražskej primátor

            1. Nekoho, jako je Hrib, nenajdes ani v Praze.

              1. V jakém lese roste hřib satan?

                1. Prašivek fšude hafo, ale jen některý deviatní exempláře maj tu drzost šplhat po cizích zádech vejš, až nejvejš. A nevadí jim, že před nima lidi přechází na protější chodník, anebo jejich příchod do putyky vyvolá run na kasu a vyprázdnění lokálu.

                  1. Hřib Satan a prašivka? Jedna z našich nejkrásnějších hub, navíc poměrně vzácných? To by Smotlacha plakal, kdyby se toho dožil. A ještě to přirovnání k tomu zmrdovi.

                    1. Sysop položil téma, že něco takovýho jako Hřib se ani v Praze najít nedá, takže musel mínit vyššího živočicha, ne houbu.
                      A po ovoci poznáte je.
                      I Smotlacha by uznal, že Hřib je jen krycí jméno, občanské/voličské pojmenování zní Prašivka.
                      Řada hřibovitých nese křestní označení (s malým) vedle satan i příživný, pružný, osmahlý, žlučník, (dutonohý (dutohlavý), dřevožijný (cizožijný)) a jsou mezi nimi cizopasné / parazitní houby. Prašivka ale je mimořádný ještě svojí vychcaností, asociálností, hrabivostí, prolhaností a indoktrinací, souhrně zkurveností.
                      Kontrolní otázka soudruzi: pročpak študoval na doktůrka, což není žádná prdel, ale pak se ani nepokusí praktikovat a hned táhne do poblijtiky? Že by obavy z vymahatelné odpovědnosti, moc práce a málo škváry, nízký počet uchvatitelných funkcí a s malým korupčním potenciálem? Na něco jsem zapomněl?

          2. Co jsem tak pochopil od svych znamych z Rakouska, tak tam je to jeste vic jak u nas. Videnak je vetsi pojem nez u nas Prazak, naopak tyrolsti sedlaci a horalove jeste o to izolovanejsi. Holt hornata zeme, jedine velkomesto a stred cisarstvi v pohodovem podunajskem klimatu v jednom koute, v opacnem koute velehory, izolace, trochu Italie, trochu Schweiz, velke odcizeni.

            1. Tam je to vylepšeno ještě politicky, rudou Vídeň obklopoval černý venkov, dovedli to k docela roztomilé občanské válce.

              1. jo, s tím jsem se setkal na jedné alpské Hütte od štýrska po tyrolsko, kde jsme přišli večer na blind. před náma se ptala na volné místo na matracenlágru skupina „místních“ *), a byli odmítnuti, že prý je beznadějně plno. ani jsme se neptali, holt jsme se smířili s tím, že půjdem o dům dál nebo zalehneme někam pod kámen, a když jsme si dali aspoň pivo, tak jsme byli otázáni, jestli tam přespíme. no a pak jsme to pochopili – naše česká lámaná němčina byla sympatičtější než vídeňština. což nám tedy bylo velmi trapné, a tak jsme vzali dva vídeňáky pod svá křídla a ubytovali jsme je prve odmítnuté vydávavše je za členy naší skupinky.

                *) místních ve smyslu německy rodilých mluvčích jinak než školní hochdojč. já opravdu od sebe nerozeznám dialekt toho či onoho údolí, na to je moje znalost němčiny příliš chabá.

  3. Tenhle fenomen nadrazenosti velkomestanu funguje ruzne po svete. Bavori v prdelau u hranice taky nemuzou prijit na jmeno mnichovanum. A typek z Lince si rad odplivne smerem k Vidni.

    I v nasi rodine jsem se od prazske naplavy na muj povzdech, ze k nam ti cajzli furt lezou, dostal ponauceni, ze bych mel premyslet, jak to monetizovat, treba pronajmem louky na stanovani a stellplatz pro bydliky. Nemyslim, ze je treba, abych tady ventiloval, copa si pribuzny vyslechl.

    1. Není lepší zábavy pro místňáky, než když náplavy nadávají ostatním do náplav a stěžují si na to, co jim tam má kdo lézt :-)

      1. není nad to, když se v sudetské vesnici potomci zlatokopů (dosídlování po němcích) štětí s potomky přistěhovalců ze sedmdesátek za prací ve fabrice a bytovkou, s chalupáři (třetí generace chalupářů) trvale přestěhovaných na důchod a s přisídlenci dosycené logistické křivky automobilů a práce po internetu, kdo z nich je horší náplava.

        1. Lépe bych to nenapsal.
          Bohužel, tohle trefilo opravdu hodně vesnic na mém rodném Novohradsku.

          1. Západní a severozápadní Čechy dtto.

            1. já jsem měl na mysli Lužické a Ještědské hory, ale asi mohu svoji zkušenost směle zobecnit.

              1. Tak tady na severním Plzeňsku, Tachovsku, Karlovarsku atd. byly ty Sudety fakt široký. Ostatně se stačí podívat na mapu Sudet, popřípadě na mapy rozmístění řopíků…

                https://cs.wikipedia.org/wiki/Sudety

              2. Lužické hory nebyly a nejsou Sudety chytrolíne. Zjisti si nejdřív, co se v Čechách tak původně označovalo, než tento výraz začali používat Konrádovi kámoši a další náckové pro celou oblast pohraničního kančího lesa s výraznějším německým osídlením. Po sametu se toho opět chytli zdejší potomci válečných kolaborantů, co kromě toho dovedli ČR zpět do protektorátu.

        2. Jo. V jedné podobné vesničce taky jeden vysíral na nálavy, tak se ho zeptali, jak že se to jmeujš? „Imrich Tóthy…“

          1. zrovna uheráka bych z naplavení zas tak moc nepodezíral. jistěže máme na první dobrou spojená maďarská jména s pologramotnými vojíny, co neuměli jíst u stolu a nerozeznali levou a pravou ruku, ale nějaká imigrace uheráků probíhala už někdy za Huňádyho. jednom když si přečtete Kotíkovo svěží dílko (naše příjmení, 1897), tak je tam spousta uherských jmen dávno etablovaných. to už byste musel šmahem odmítnout všechna příjmení původem francouzká (po napoleonských válkách zde zůstalo spousta zběhů a zraněných), samozřejmě zkomolená.
            no a nakonec ten s tím maďarským jménem mohl mít mámu z místního starého selského rodu, ale jeho dědeček z tátovy strany se do vsi přiženil. je potom pon Imrich náplava? ostatně tohle řešit, když je polovina národa čechů jak polena příjmením Šmídové, Němci, Bajerové a Rakušani je úsměvné.

            1. Nic proti Maďarům či maďarským jménům, ale ve vysídlené sudetské vesnici prostě náplava byl, a byl by, ať by se jmenoval třeba Žižka. A vytahovat se na někoho, kdo se přistěhoval 30-40 let po něm…

              1. to je problém statistického rasismu. většinou Vám dá správné vodítko, ale občas může být k jednotlivci strašně nefér.

                ale u komplet sudetské vsi jsou náplava úplně všichni, ti nejdéle sloužící z roku roku 46-47.

                1. Vodítko bejvá křestní jméno. Pokud by se jmenoval Václav, František nebo Dominik, tak klidně může bejt starousedlík. Pokud se jmenuje Imrich, tak je dost pravděpodobný, že nejmíň jeho fotr se ještě narodil někde v Uhrách.

                  1. Staci se podivat, komu je v dane prdeli svecenej kostel, nebo kaple. A hned je jasny, kdoz jsou starousedlici.

                  2. znám jednoho chlapíka, kterej je čech jak poleno (prý v páté generaci všichni naprostí tuzemáci) a jmenuje se Koloman (což by evokovalo původ někde v uherské pustě). prý je to u nich od nepaměti rodinné dědičné jméno nejstaršího syna.

                    1. To není zase taková rarita:
                      https://www.kdejsme.cz/jmeno/Koloman/hustota/#google_vignette
                      Maďarská verze je Kálmán.

                    2. ona to není rarita, ale jméno je nápadně častější v okresech, kde byly v devadesátkách nejlevnější byty a kam se vystěhovávali nechtění nájemníci z problémových rodin hornouherských kočovníků.

                    3. Podle wiki je Koloman německé jméno, převzaté i Čechy.

                    4. To bude česko-německý. Kolo+Mann.

                2. Co vsi, v takových Slavonicích prý nezůstal skoro nikdo, slyšel jsem tvrzení že asi 7 lidí, ale nejsem si jist, jeslti je to pravda.

      2. Pokud jde o mne, drzim mistni ideologickou linii a od starousedliku, jejichz rody v nasi riti sahaji az kamsi do 14. stoleti jsem zdraven s predstihem. Vzhledem k tomu, ze drtivou vetsinu veci si na baraku delam sam, ziskal jsem si jejich respekt. Manzelka sice rika, ze se s tim desne seru a mel jsem si nekoho zaplatit, ale prave tim bych pro mistni byl jen ta naplava, pred kterou se zaviraji dvere. Pred mistnima, kteri nejsou zrovna chudi, se penezma nic neziska. Takze rucne odkamenovat obecni pole, pomoct v obecnim lese, nebo pri priprave mistnich candrbalu, to se pocita.

        Pak si muzu dovolit nadavat na luftaky stejne, jako oni.

  4. Nu, autor fakt nekecá!
    Sem v jižních krajích byl dovolenkoval, jako každejch posledních pětadvacet let, poslední červencovej a první srpencovej tejden. Křížem krážem krajem kolmo rejdil, v rybnících a pískovnách se máčel, ba i v Lužnici či Nežárce. Raků tři (_!_).COM a nejen ve zvůlským rybníce. V přilehlých Horních Rakousích taky malebně, Ďáblovo prdeli sekunduje Ďáblovo chleba, i osada Prdel, Londýn, Bosna, Paris, New York, Benátky, Bukvice, je tam fajn. Akurát ty holiny po hodech Bursíkova kámoše jsou děsivý pomník událostem, když indoktrinovaný hovado dostane výkonnou funkci a pravomoce, páč mu to tam vovce nahází.
    Zkušenost se Slavonickou Besídkou jsem v lebečním archivu nedohledal, ale inkriminovaný Besídkový řetězec v těch končinách zjevně provozuje každou druhou putyku od Jihlavy až k Lipenský louži, čehož záznamy jsem tamtéž dohledal. Opulentní sračkovarny s olivrejovaným personálem, vysavačem na šrajtofle a mišelínskýma touhama (Lipno, Frymburk, Černá, Č. Krumlov, Budějice, Hluboká,Třeboň, J. Hradec, různý hrady a zámky, kláštery..), poblívka za kilopade, obcházím velikým obloukem. Proto mám vytypovaný v každým větším městečku hospůdky i asijský výkrmny, který našincovi uspojivě naplní střevo za směšný peníz, aniž by se z toho po-po (posral – poblil). Na pivíčko četný pivovarský, nebo pivovarem logovaný hospody, nejlépe malých řemeslných pivovárků, s níže jmenovanou výjimkou.
    Prisahám bačku, že speciální kategorie lufťáků z Práglu dělá vostudu fšade, kde votevřou hubu, či vopřou svý stotisícový velektrocipédy na nožku. Při jízdě kolmo kopcovitým terénem je však nepotkávám, spíš coby potenciální dárci orgánů se motají po silnicích anebo početné rozjívené partičky, motající se po čtyřech vedle sebe, blokují volný průjezd četnými, často asfaltovými, účelovými lesními a polními cestami i cyklostezkami. Místní ale mají metodu, jak opět nastolit obvyklý věcí řád: dobře ložená fůra anebo kombajn v nepřehledný zatáčce čtyry metry široký štreky, lhostejno zda zemědělský anebo lesní.
    Abych nezapomněl, kapáček jižnějc, v Horní Pěně, vynachází se ikonická venkovská hospoda, provozovaná pro radost a s láskou, „U Jaryka“. Na „Grand restaurant“ si zde nikdo nehraje, ani na hoch gastronomii a aristokratickou noblesu, ale zejména venkovní posezení je uhrančivě pohádkové s geniem loci. Sortyment jen takovej, aby nebyly zbytky, ale kvalita domácí kuchyně i péče věnovaná čepu nekompromisní a za ceny, který se zdají bejt dotovaný – přesto provoz uživí domácnost pana Jaryka a jeho pani, bo nemusí splácet hafo lízingů, hňupoték a ouvěrů, dvakrát ročně na Kanáry asi taky netouží. Votevříno Čt, Pá, So, Ne only.
    Kdo ještě nepotkal Boha, má šanci v Jílovicích, ještě víc na jih, nedaleko od Borovan. Vaří tam pivo, které má nejen silnou a výraznou chuť a říz, krásně kroužkuje, ale má i sládkem vtělenou duši. Ortodoxním plzničkářům však tyto benefity zpravidla zůstanou utajeny, bo nefiltr.
    Tož tak.

    1. Dík za tipy, jinak Borovansko stojí za návštěvu, ať už kvůli klášteru, naučné stezce s řopíky, nebo dvěma malým soukromým zoo v okolí. A dobřee se dá najíst i v Borovanským mlýně.

      1. U Borovanského mlýna je lépe objednat se předem – David s Míšou mívají dosti plno… ;-)

        1. My tam byli vždycky ve všední den, anebo mimo sezonu, takže lidí tak akorát. Ale vždycky tam někdo byl.

    2. Jílovice mám rád, ale není to pivo na hltání, chce to s citem.

      1. Já nehltám.
        Vařenou stravu jeden musí poctivě rozkousat, v hubě poválet, rozmělnit, vychutnat.
        Jak jsem byl býval psal, krajem drandím kolmo. Primárně rehabilitační aktivita, kerá pomáhat oddálit pravděpodobné rizikové kuchání zkurvených ploten v bederní páteři. Časem jsem v ní ale našel zalíbení. Křižujíce terénem po dráhách předem a přednostně mimo veřejné místní komunikace vytrasovaných, lze-li to, mám bohatou příležitost „kochat se“. A v naší kotlince věru je čím, což frikulín žijící na dráze Prágl – Hurgády (dosaď libovolný Václavák u moře) nemá šanci pochopit, z valné části díky mentální nedostatečnosti a konzumní přemotivovanosti. Smůlu mají i ti, kdo se nechají zglajchšaltovat na asfaltový velocipédálnice.
        Ale k věci.
        Pohon velocipédu obstarávají údy a aby se nehádaly, žejdlíky musí býti dva. Když je štreka delší než obvyklých 70-80km, 35°C ve stínu, dám napít i třetímu údu, ale víc to do hlavy neleju. Důsledkem si jeden nezkazí pivní šmak.

        1. Nic proti takové zážitkové cyklistice, když jsem byl mladší, tak jsem takhle jezdil po váletech moc rád a viděl jsem leccos, ale rehabilitace na záda? Říká se, že sed je pro páteř až 3x větší zátěž než stoj, a že by hrbit se několik hodin v nepřirozené poloze bylo nějak zdravé… Anebo máš nějaké spešl kolo nebo sedlo?

          1. To není doporučení vědy lékařské, alébrž empirická zkušenost.
            Bez fyzické aktivity nedokážu stát na jednom místě (u stolce) dýl, jak 15 minut. Pak mi jakoby odchází citlivost nohou, mravenci, bolest v kříži, po vnější straně stehen palčivé a řezavé výrony bolesti až ke kolenům. Zvykl jsem si na to a do značné míry to dokážu ignorovat, ale stejně musím periodicky sedat na stolici, kdy se mi na krátký čas uleví.
            V mém případku bederní degenerace sed ulevuje, páč maximálně ohnu hrb, čímž se kritická místa mezi plotnami rozevřou a nervy uvolní, což je vysvětlení od ortopéda chiropraktika. Taky to trošinku brání obratlovým blokádám, ale jen trošinku, páč kdykoliv mě dostane do rukou, kroutí se mnou jak se ždímaným hadrem, aby mě odblokoval.
            Vypozoroval jsem časem, že dynamická fyzická práce v pohybu, třebas i s lopatou anebo zahradním vercajkem či strojky, nikoliv však příliš fyzicky namáhavá, délku mé bezbolestné výdrže prodlužuje a pokud je pravidelná několikrát týdně, vydržím u ponku v Kolbence stát i dvě-tři hoďky. A nepřekvapivě jsem totéž registroval po jízdě na kostitřasu, ovšem do hospody to nestačí, třeba vrtět prdelí v sedle pár hodin. Po hrbolatým terénu vhodno stoupnout na pedály, alebo mít dobře odpružený bicykl.
            S tím k stáru nechtěla souhlasit kolena, vykuchaná již v mládí coby důsledek parašoustních aktivit, takže jakmile se objevila reálně použitelná MTB veloelektrika (středový pohon), šel jsem do toho. Přetunil na pneumatickou vidli RST a odpruženou sedlovku s aristokratickým sedlem a teď je to vono. Elektroasistenci dávám jen tak, aby se těžký bicykl uvezl vlastní silou a ještě mě nebolela kolena, což je i na mírném svahu 2, krpály 3, střechy 4-5, víc to neumí. Ale ani na 5 to samo nejede, furt se musí dupat do pedálů nenulovou silou. Jako v životě: nešlapeš, nejedeš.
            S ranhojiči jsem to diskutoval a shodli jsme se, že ten pohyb udržuje funkční páteřní svalstvo a tím pádem odlehčuje vertikální tlak na plotny, pokud tam po nich nějaké stopy ještě zbyly, potažmo uskřípávání vystupujících nervů z páteře.
            Pomáhá mi to a ještě je to zábavné, jezdím dost svižně, předjíždí mne tak do 5% zjevně trénovaných mlaďochů výhradně na asfaltu a lehoučkých gravelech či silničních speciálech. Jedu i po turistických stezkách přes potoky, kořeny a šutry, krpály 45°lesem (to už přiměřeně pomaleji, nejde vo hovno, ale vo život). Teda mimo příměstské a intravilární asfaltové velodálnice, beze zbytku přecpané kymácivými mátohami v botách s kolečky, psovody (často obráceně, pes vláčí nánu), žvanícími maminami po dvou a více vedle sebe a se psy i staršími dětmi oscilujícími v širokém perimetru, aniž by to vnímaly, s partičkami přesahujícími až na okolní trávníky a seniorními kroužky trpícími posedlostí píchat do asfaltu hůlkami a zpravidla těsně přede mnou kolmo napřahující hůlky coby ukazovátko „sem se koukejte, vo tom žvaním“, mnoho zmíněných stojí od obrubníku k obrubníku, ačkoliv vedle je volný trávník, který pak musí za účelem pokračování v pohybu použít ti, kteří mají nějaký cíl.
            Svátečně / letně-víkendově bicyklující frikulíni z důvodu protože sousedi taky, kolegové v práci taky, Grýndýl zmrdi to kážou, majnstrým jakbysmet, se většinou chovají identicky a předjet partičku volně pohybující končetinami na nejtěžší převod do kopce, ve dvojicích i trojicích vedle sebe, při současném hlasitém a veselém pokřikování, je infarktová záležitost.
            Troufám si odhadnout, že měně než 30% uživatelů těchto populárních pěšinek se chová jako na veřejné komunikaci a přiměřeně hustotě provozu, čili nijak zásadně neomezuje, neřku-li neznemožňuje její používání ostatním. 70% žije vlastnictvím právě používaného prostoru + přilehlého okresu, kde přece má absolutní přednost jeho ego, potažmo kde nikdo jinej přece nemůže bejt (v 1,5 miliónovým městě…). Asi to mají v genech z míst narození, odkud se naplavili na vlně úchylných konzumních ideologií, a kde je hustota 0,2 člověka na hektar.
            Ať tak, nebo tak, zaklepal mi na hrb sedmej křížek a s ohledem na technologický pokrok rašící navzdory poblijtikům, neziskovkářům a dalším indoktrinovaným hňupům a kazimrdům, pokukuji po výrazně lepčejším kompozitovým MTB Estroji, celopéro, dobrý brzdy a přesná rychlá přehazovačka, kvůliva který nebudu mít oteklej pravej palec. Nejmíň pět kilo váhy k dobru, když už to jeden občas musí čapnout do teplejch a někam vláčet, nedejbože do kopce, nebo nakládat na horní nosič na tranďáka. Kreditky už se mi začínají strachy třást ve futrálu na šmatlafoun.

            1. až pojedete lesem po krpálu 45° lesem *), tak dejte vědět, přijedu se kouknout a koupím si na tu srandu lístek do první řady. nejen, že si pravděpodobně pletete stupně a procenta, ale přeháníte i u těch procent. bájná lhavost se musí ukrotit tak, aby zůstala v rozumných mezích (ovšem naproti tomu i její nedostatek je špatně).

              no nic ve zlém, přeji Vám pevné zdraví

              *) nejprudčí úsek tuzemské sjezdovky má něco málo nad 30%. vyhlášený streif na hahnenkammu má 85%, což je přibližně 40°. tam byste kolo ani nedokázal vést v raverzu.
              ano, na kole se dá vyhoupnout na hup nebo sklouznout z krátkého hupu prudkého, ale to byste rovnou mohl tvrdit, že když dáte nakolmo obrubník u chodníku, tak sjedete/vyjedete svah devadesátistupňový.

              1. Počkej, nech ho. Baví mě číst, jak si užívá výlety a přitom pro každého, koho potká, má jen nějakou nadávku nebo alespoň opovržení. Prostě důchodce – miláček.

                1. jinak takový výborný test cyklistické zdatnosti je sjet schody. takový ty nepříliš strmý (150 výška a 330 šířka stupně), třeba někde na sídlišti mezi dvěma úrovněmi chodníku. čtyři – pět schodů sjede skoro každej. osm schodů jen některý a dlouhé schody několikrát přerušené podestami po 15 stupních málokdo. ale opravdickej frajer ty dlouhé schody i vyjede. vostrej frajer i na gravelu.

                  1. to Lukas B. & Nomad
                    nečekal jsem, že se i tady dočkám kádrového posudku, standardního pro (a)socíální netové diaspory, za který by se nemusel stydět žádný bolševik, potažmo eštebák.

                    – Důchodce opravdu jsem, páč důchod samozřejmě pobírám, ale do konce letošního roku stále mám větší příjmy z aktivit OSVČ. Dal bych to ještě déle, ale při aktuálním stavu státní a veřejné správy už nemíním dál 1/2 výdělku sypat k rozkradení parazitům do státní kasy, když osobně se už považuji za zajištěného až do skonání.

                    – Napsal jsem „krpál 45°“ s plným vědomím. Taky jsem napsal, že na turistických stezkách a nikde netvrdím, že je to průměrný sklon celého svahu. Na značených cykloštrekách bývá sklon tak do 20° na krátkých úsecích, průměrný cca 10-15°, víc ne. Na turistických pěšinách jsou úseky do 30m, kde ten sklon je výrazně větší. Je-li s tvrdým povrchem bez výrazných překážek (kořeny, skály, cikcak mezi stromy) a hlavně dole volný výjezd k dobrždění, tak to dolů dám. Když je povrch nestabilní, navíc šutry, klacky a kořeny, jako bych sjížděl žebřík, kolo vedu a i to bývá problém. Zadní kolo se smýká, přední přibrždění způsobí zvedání zadního. Vzhledem k tomu, že jezdím 70-80km, těžké úseky bývají v řádu jednotek kilometrů, abych si zpestřil cestu, nic jinýho v tom není, žádný výzvy ani demonstrace. V neděli, na závěr slušnýho počasí, jsem zkusil v rámci delší cesty (12 brodů Libeř – Davle – Bojov) od Jíloviště do Všenor po zelený turistický. Poprvý a naposled. Mimo dva kousky toho extrémního padáku bez šance dole se stabilizovat na slušným výběhu, klacky, šutry, hrby, stromy přes stezku, úseky hluboko rozryté divokými prasaty. Úzký traverz bordelem s nestabilním povrchem a jistotou dlouhého strmého pádu do potoka při jakémkoliv zaváhání, odkud by měli i hasiči velkou honičku mojí mršinu vyprostit. Jel jsem sotva 25% délky, zbytek jsem kolo vláčel.
                    Sklon neměřím, bo nejsem downhillový / trailový / streifový obsedant, což možná je adrenalin a výzva, ale jinak nuda, nic povznášejícího ani zajímavého na dohled. Mé obsedance jsou jiné. Takže cestou dělám prostý odhad. V rokli rostou stromy za sluncem, čili výška cca 20m. Koukám rovně na vršek takového stromu odhadem 20m daleko ode mě. „Kontrolní otázka soudruzi,“ jaký je sklon svahu, HE?? V drsném terénu nepochybně podléhám různým klamům, odhad výšky a vzdálenosti taky bude ujetý, takže špatný (přehnaný) odhad spíš pravidlem, ale zase ne o řády. Pardon, kádrováckým názvoslovím bájná lhavost.

                    – Taky jsem napsal, že normálních potkávám 30%. Což odpovídá Gaussovskému rozložení blbů a psychopatů v populaci. Všech, teda i těch mezi velobicyklisty, koloběžkáři, motoristy, a vůbec.
                    Vlastní mé hodnocení není na mě, ale na druhých, tak s chutí do toho!
                    Ale tohle jsou ty mé nadávky a opovržení VŠEMI?
                    Doporučuji přečíst některá pojednání sociologů, např. Petra Saka, Jana Kellera, Petra Hampla, nebo psychiatra Höschla a mnohých dalších odborných profesionálů, kteří se nebojí Folýnů.
                    Každý občas něco nezvládne tak, jak by si přál, včetně mě. Prostě chybička se vloudí. Pes (dítě) se pozornému a uhýbajícímu vytrhne, díra (překážka) a jezdec zakličkuje, něčemu se vyhýbá, vlítnou mi do cesty, sere mě to, ale to vše je košér. O těch se nezmiňuji a doufal jsem, že zdejší komunita pochopí moji kritiku jako cílenou na ty, kteří mají tu sociální nekompatibilitu dánu geneticky, mentálně a psychicky (výchovou). Např. se učí bruslit ausgerechnet uprostřed nejfrekventovanějších úseků bikeway (Modřany, Stromovka, Letná, Troja, snad všechny lesoparky), když nedaleko jsou volné liduprázdné plochy k tomu ideální? Jakékoliv učení na frekventovaných místech je zvěrstvo, žák má spoustu starostí sám se sebou, natož aby dokázal reagovat na provoz kolem sebe, čímž okolí i sebe obtěžuje, ohrožuje a vystavuje riziku.
                    Důvod, proč to často ventiluji je, že takové chování obtěžuje všechny, ale např. lze také slyšet stížnost maminy, která naprosto neovládá své dítě, na to, že jiný neovládá svého psa!? No kurva, tak ona nemusí korigovat spratka, jen ti druzí musí fšechno! Pošetile doufám, že když si to přečte potrefené individuum, tak třeba nějaké promile z nich se pozná, zamyslí a začne se víc kontrolovat a ovládat.

                    Ježdění po schodech také není moje obsedance. Pár suchých a čistých schodů dám, nejsou-li příliš strmé i vyjedu, o dlouhé se nepokouším, protože proboha proč to mám dělat? A když se kouzlo nepovede, natlouct si hubu, půl roku na kolo nesednout, když budu mít smůlu, tak už nikdy, ani na nohy. Nepotřebuju sobě a hlavně publiku nic dokazovat ani předvádět a zdraví nenajdu v kontejneru. Něco jiného je, když se kritický úsek (bez schodů) nečekaně vyskytne na trase, kterou jedu poprvé, anebo to je nějaké kritické místo jinak parádní štreky. S tím se musím popasovat. Anebo jezdit se stádem nudu po asfaltu.
                    Navíc schody potkávám převážně na frekventovaných místech, většinou tam nejsem sám, je tam bordel (písek, bláto) a ostatní to vnímají jako své ohrožení, páč „ten si určitě musí rozbít hubu a ještě mě srazí“. Pozoroval jsem reakci (paniku) lidí, když borec na celopéru brousil schody na plné nástupiště v metru Smíchovské nádraží, s pičabednou Wolt na hrbu, protože právě přijížděla souprava. Mezi přítomnými děti, havěť, seniorní osoby s pohybovými problémy, vyděšení, ale borec za jízdy k prostřednímu vagonu rozdával úsměvy imperátora – jasná pozice mezi 70%.
                    Nicméně až někdo bude zdolávat schody (v metru) vzhůru na gravelu, chci VIP lóži popkorn inkluziv, nicméně netvrdím, že to není možné. Mnohé adrenalinové posedlosti jsou daleko horší.
                    Samozřejmě, že nedokážu totéž, co mladíci a vyježděný cyklokrosař či silničář (MAMIL) mi natrhne prdel, kdy si vzpomene, což při mých výletech pokaždé pár jedinců hravě udělá, bo nedělám píčoviny a jedu dycinky vpravo u kraje. Hrdě ale trvám na tom, že ve své váhové a věkové kategorii jako rehabilitační kochací jezdec mnoho konkurence nemám a náhodní svědci občas zírají (jestli nevolat Chocholouška). A jedu tak, abych neobtěžoval/neohrožoval/neomezoval ostatní, pokud mě sami nedonutí k nějaké nepřístojnosti, např. zmáčknout houkačku se zvukem tahače kříženým s lokomotivou a bitevní lodí (jako když do nich střelí).

                    1. když jsi se tak, Jardo, rozčertil (předpokládám když se potkáme na kole že si tykáme), tak zmiňovanou zelenou samozřejmě znám a tam jsou nestrmější úseky něco málo nad 30%, což je necelých 20°. to je, jak správně uvádíš, pro normálního člověka nesjízdné. normální člověk má hranici někde malinko nad 20% sklonu, 12°, a to na pevném rovném povrchu, to už je, prosím pěkně, sklon který se nedá rozumně „vyasfaltovat“ a takové uličky bývají dlážděné, panelované nebo s betonovou vozovkou (nebo je to balená pokládaná nějak improvizovaně ručně). vyhlášený „sjezd ke kozám“ v Prokopáku https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&rc=9gveSxXjSMfalfIM&rs=coor&rs=coor&ri=&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A132%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9gvb0xXix0&x=14.3845346&y=50.0429109&z=18 má necelých 40% (22°), a přestože je to nezáludný přehledný svah, tak normálního člověka vyděsí a rád tu prostřední strmou část objede „variantou pro sraby“
                      sklon násypu silnice bývá tak zhruba 1:2, to jest 50%, 27°. sjedeš nakolmo pěkně posekaný sedm metrů vysoký násyp s bezpečným dojezdem do rovné posekané louky? he? sklon 45° je šikmá střecha chalupy (a taky dost dramatický lavinový svah, krkonošské lavinové svahy atakují tuto hodnotu zdola). byls někdy na střeše? koukal jsi někdy ze Studniční hrany do Obřáku?

                      mám vypozorováno, a to je docela legrace, že drtivá většina lidí jsou horizontálové a vůbec nemají v přírodě rozumný odhad ohledně výšky a sklonu. respektive mají-li odhadnou vodorovnou vzdálenost (třeba na louce), tak se zpravidla seknou směrem dolů (tvrdí, že je to čtyřicet metrů, a ono je to sedmdesát), ale mají-li odhadnout výšku (třeba) stromu, spodní hrany železničního viaduktu, drátů vedení vysokého napětí nad terénem nebo něčeho podobného, tak jejich odhad je hodně přestřelený (jsou schopni se do krve hádat, že mají na zahradě jabloň vysokou pětadvacet metrů).

                      a je velmi vtipné jak je matoucí sklon svahu podle toho, jaký dopravní prostředek (sportovní náčiní) aktuálně sedláme (nazouváme), vozová cesta, která se nám zdá na lyžích nebo se sáňkama prakticky vodorovná, je na bicyklu najednou strašně prudká. máme-li sjet na kole cvičnou lyžařskou loučku, nějaký idiotplac u dětského vleku, tak pokorně sesedáme se slovy že „nejsem blázen a nechci se zabít“. a naopak, napadne-li sníh a jdeme si s dětma zabobovat na vyhlášený krpál, tak ten najednou záhadně zmizí a musíme děti z kopce tahat.

                    2. jo a tenhle svah místy atakuje sklon 40°, nicméně stezka tam vede v serpentinách takže sklon stezky bude tak poloviční. https://www.youtube.com/watch?v=iafmPpNXgGM povšimni si, jak téměř celou čtvrtou minutu jede podél drátů (lehké) ferráty (klettersteigu).

                      se vší úctou, Johannes je trošku jinej frajer než jsme my.

                    3. Za pozornost stojí to jeho oblečení ve stylu jedu na koupák. Asi je mu jasný že na takovouhle akci nestojí za to mít nějaký chrániče, páč tam je to buď a nebo. Frajer to teda je to se musí nechat.

                    4. Aniž bych si nárokoval nějakou neomylnost, tak odhady mám docela natrénovaný a řádově si věřím. Antény jsou součástí mé profese téměř celý život a ty bydlí zpravidla na střechách, věžích, stožárech a kopcích. Všechno mám slezené mnohokrát, základní síť VKV/TV vysílačů komplet, v Čechách snad každou pátou základnovku debilních operátů – jen v Praze jich jsou stovky. Řadu rozměrů jsme odhadovali, když klíče (žebřík) momentálně nedostupné. Stále mám i řadu pomůcek s Lazarovýma poprskama, ale kolmo je samosebou nevozím.
                      Taky mám praxi odhadnout, co zvládnu s vysokou pravděpodobností úspěchu a co s perspektivou kriplkáry nebo kremace. S věkem se rozhraní stále posouvá a zvládnutelné zmenšuje. A segment „pohodová jízda pro radost“ je jen část „zvládnutelné/přežitelné“.
                      Zdvihám rukavici, bude-li počasí (sere mě bláto a „šmýglavo“), strčím do baťohu digitální vodováhu, která mi slouží k přesnému naklopení antén, a dojedu na zelenou ještě jednou. Nafotím displej a dám na Rajče. Docela mě začalo zajímat, jak moc jsem vedle.
                      Dajejský – Prokopský jezdím od metra Stodůlky, přes Řeporypákov až do Hlubočep, tam pravá a pod Barandovskou skálou po starý silnici do Chujchle a pak po břehu do Černošic. Dál přes Lipence do Zbraslavi a zase po břehu až domu. Pěkná, trochu kratší projížďka, z kola slezu jen na těch dřevohlinitejch schodech, bo dole hrozí těžká držka. Vím, kde ta „ikonická“ stráň je, i ta kozí pastva pod bývalým(?) muničákem, ale nic mě tam neláká a ani bych nenašel motivaci/odvahu se spouštět dolů.
                      Na těch downhillistických videích nelze přehlédnout, že borci nutně potřebují něco ukazovat / si dokazovat, z toho já jsem dávno vyrostl. Navíc jsou vůči mě sotva poloviční – věkově (i váhově).
                      Také třeba uvést, že jůtrubkařům videa slouží k obživě, nebo alespoň k dotaci na mimořádné kostitřasy, což je jednak silná motivace a jednak tomu věnují spoustu času a mohou natrénovat. Extrémní štreky navostro se nejezdí na blind, minimálně kritická místa předem projdou a poválí v hlavě. Taky jízda i natáčení, jak patrno, probíhá po etapách, aby byl efekt na zírače maximálně zdrcující. Nikde se nepozná, jestli je nastříhán první nebo pátý pokus a kde akrobat postál a podumal.
                      Ale i tak kloubouk dolů, cyklotrialový výkon to je mimořádný, bez mnoha let tréninku a bez absence pudu sebezáchovy neproveditelný. Pro nepoužívání chráničů by zdůvodnění asi našli jen psychiatři, páč čert nikdy nespí.

                    5. samozřejmě pro technika nebo pro šikovného kutila není problém odhadovat úhly když třeba něco montuje nebo od oka ocaskou kapuje prkno. něco jiného je to v terénu, většina lidí, pokud to nejsou bagráci nebo zkušení operatéři nějakých stavebních či zemědělských strojů, má problém od oka odhadovat sklon louky. rovná louka se jim zdá prostě vodorovná (a hrozně se diví, když je na padesáti metrech vodorovných čtyři metry převýšení), a strmý svah se jim zdá strmý přímo strašlivě (určitě máš doma schody, hoď si na ně prkno, a zkus po tom vést kolo, takhle totiž vypadá pětadvacet stupňů).

                      fakt si nějakou tu pěšinu zkus změřit (tedy ne půlmetrovou lokální bouli, ale dejmetomu aspoň na čtyřmetrové délce), na to hrubé změření není potřeba ani vodováha, na to stačí vybavení naprosto primitivní, prut jako olovnice a papírová mapa jako pravý úhel k olovnici pro vytvoření vodoroviny. anebo dva stejně dlouhé klacky pro rychlé „skialpinistické“ ověření, jestli je sklon pod nebo nad 30 stupňů. třeba tady: https://skitourguru.com/clanek/101-mereni-sklonu-svahu-v-terenu

                      no a na tu stráň nad prokopákem se podívej, je vocamcaď jednak pěkný výhled, a druhak je kousek odtud příjemné občerstvení „na cvičáku“, kde se dá svlažit hrdlo a přicpat nácka.

                    6. Malej Jarda
                      11.9.2024 v 13:45

                      dyž zmiňujou ty BTSky, jak to tai je s GSM/EDGE/LTE repeaterama? klidně napíšou na e-majl, zajímá mě to po technické stránce jak to funguje s vyřizováním, registracou atd.

                    7. Behemot 11.9.2024 v 16:42
                      Já ti nevim, ale na odkazu je nějaká počítadlovina, repeater jsem nevyčmuchal, či co tam mělo bejt.
                      To je těžká otázka, babo raď.
                      Vemu to trochu šířeji….
                      Z telefonistyckýho šnelcuku coby technik jsem vystoupil před skoro 15 járy a už nemám potřebu si to furt cpát do hlavy, jen okrajově registruju evoluci, ale dnes využívaný specifikace (modulace/technologie/komunikační protokoly) byly ve vývoji a zkouškách už tehdá. Jen zavádění do sítí je pomalejší, podřízený ekonomii, páč je to investiční ranec. Na těch základnovkách nutno vybagrovat a nahradit nějakou část bedýnek a šuplíků, někdy fšechny, nebo tam přihrnout nové, zahustit síť novými BTS s příslušenstvím a tak operáti pečlivě zvažují, estli je už poptávka taková, aby se prachy otočili v přijatelným cyklu a nespadla ziskovost. Kaštan proces neregistruje, páč zpětná kompatibilita, ale přijde nabídka nových služeb (za nový prachy) a tu musí mít někdo chuť kupovat.
                      Umí li pixlička všechny specifikace podporované/používané operátem a příslušný rádiový kanál, na kterém pracuje BTS, dovoluje to zapnout jednokanálový elementární repeater na hranici pokytí BTS, s ostře směrovýma anténama, na hulváta.
                      Ty specifikace jsou limitující, GSM(2G) už asi je mrtvý, ale asi furt jede GPRS/EDGE(2,5G), určitě UMTS(3G), HSDPA(3,5G), LTE(4G) a poslední prosté 5G. Stačí ale, aby uměl jednu co nejvyšší specifikaci společnou s telefonem a operátem.
                      Původní provoz to neznemožní, jen zpomalí volání/přenosovou kapacitu, pokud přes něj začne komunikovat povícero terminálů (telefonů, alarmů, topení, a tak) a nasytí jeho kapacitu. Operát to ani nemusí nezaznamenat, když se smaže MAC, leda že zaloguje v tom kanále (sektoru) dané BTS zvýšený provoz. Existujou i opakovače, zpravidla vícekanálové, kterým se dá nadiktovat, s jakým číslem se budou bavit a s jakým ne, ovšem ty už umí udělat průvan ve šrajtofli. Nevím jak dnes, ale dřív to chtělo do repeateru vložit jakýsi SW šém, což zvládne jen technik operáta s přístupem do síťových databází. Technicky ale je možné, aby opakovač měl displej, který zobrazí nabídku toho, co slyší, a kaštan jen vybral a potvrdil, a už to fičí. Ale nebude to zadarmo. Divil bych se, kdyby podobné pixličky už dávno kitajci nehrnuli na trh.
                      Tady leží první pásmo protitankový obrany. Telekomunikační buznys celosvětově točí podobný sumy, jako válčení. Je propojenej přes hafo globálních komisí a „orgánů“, technicky, komerčně, investičně i regionálně smluvně ošetřenej a nalajnovanej, aby jim někdo nešlápnul do báboviček. Chcát proti větru je smrtelnej hřích, funguje globální kartel. Což jde demonstrovat na nepřekvapivém krachu politických snů a ideí vkládáných do poslední aukce kmitočtů ČTÚ různými partajními a mediálními hňupy, žádnej novej operátor do kotlinky nepřišel, rozebrali si to koordinovaně ti, co už trh a obor ovládají. Což bylo předem jasné všem, co mají nějaké povědomí a zkušenosti v oboru včetně ČTÚ, jen nevím, proč ty kydy a píčoviny v méééédiích nikdo neuvedl na správnou míru.
                      Pachatelé repeaterů jsou minimálně na úrovni vývoje a testování propojení s velkými hráči dodávajícími síťovou technologii a terminály (šmatlafouny), a ti zase drží basu s operátory, kteří to od nich kupují po námořních kontejnerech za dlouhatanánský peníze. Takže předpokládám, že i distribuci repeaterů mají nějak technicky i komerčně ošetřenou operátoři a nejede přes to vlak. Nicméně garážový kitajský obchodník je koumes, kriminální diaspory taky nejsou přehlídnutelný zákazník, takže cestičky (zdroje) jsou. Musí bejt.
                      Měl-li bych já řešit takový problém, šel bych na to od lesa. Obrátil bych se na operáta s opatrným oťukávacím dotazem, jak to vidí on. Operátor je totiž držitelem licencí na použití kmitočtů, na kterých to pojede, a je na něm, koho a co si tam pustí. Bylo by proti přírodě a zákonům byznysu, kdyby se bránil přísunu peněz za větší využití svých služeb. Přesto bych našlapoval jen zlehka, aby nezavětřil hned zkraje nějaký nebezpečí. Třeba pokrytí penzionu zastrčenýho někde v pralesích, kam mi lidi nechtí jezdit, bezpečnost a kontakt na IZS, tady je oprávněný prostor pro bájnou lhavost.
                      A tady leží druhý pásmo zátarasů. Erudovaný a kvalifikovaný technici, kteří technicky znají celou síť a dokážou implementovat fakticky cokoliv, jsou hrozně drahý a maj plný pracky pazourů, je jich jako šafránu. Ti, co mačkají tlačítka ano/ne na kvadrát. Aby se nerozptylovali touhama nějakýho sprostýho kulicha, managorment s ajťákama „nastavuje procesy“, což je vražednej tým. Jakákoliv vnější snaha kulicha o kontakt s operátem je nejdřív hrnutá na AI s těžkou mentální poruchou, po čemž polovina prudičů spolehlivě odpadne. Kdo má o něco zájem, rozuměj nese prachy, má nastavenou výhybku na obchodníky, což jsou mizerně placení tydýti, který o tom, co prodávají nevědí vůbec, ale opravdu vůbec nic. Jejich mentální hladinu a rozhled možno demonstrovat na bohužel šéfové prdlamentu, která to dříve dělala. Ti dostanou práva klikat na obchodníkama připravené „balíčky“, kde je stručný popis co služba nabízí a jaký šmatlátka k tomu kulich od operáta dostane/zaplatí. Přepojit nebo odkázat obtížného sprostého kulicha někam jinam nesmí a asi ani nemůžou/neumí. Naprosto netuší, že ten dodávaný zejména modem je poslední generace a už má na boardu a v setapu jednoduchou možnost nastavení takovou, že vůbec nepotřebuje ten další natlačenej šrot (což technici i vědí, ale s obchodníkama není na téhle úrovni řeč a smutně kroutí hlavama). „Potřebuju VOIP bránu, né telefon, abyh mohl rozvést VOIP tlf. na PSTN paralelky po baráku…. „VOIP brána, PSTN, paralelky – cotoje, sem jaktěživ neslyšel(a)???? Dostaneš a zaplatíš VOIP urvaný sluchátko a šmytec, poser se!!!!“
                      Obojí je náraz do zdi. Sám jsem si proběhl všechny slepé uličky před pár lety skrzeva to VOIP. Nakonec jsem musel koupit „balíček“, z dodaného sluchátka vyčíst nastavení, přepsat to do toho modemu, který už měl integrovanou VOIP bránu (v popisu od operátora ale ani zmínka) a vzadu dvě líbezné zástrčky pro analogový PSTN telefony, co víc si přát. Ale pokud by se mi nepodařilo vygůůglit stránky skutečného výrobce modemu i fónu a stáhnout servisní SW a menu s popisem, bol bysom celkom v riti. VOIP urvaný sluchátko skončilo na Bazoši, náš zákazník – náš pán v praxi.
                      Bohužel už mi vyschly i staré osobní kontakty na techniky. Všichni jsou už mimo, i v penzi, číslo bere jiný člověk, jejich nástupci nekolaborují pro diametrálně odlišné nastavení a životní filozofii. Operátům se změnilo „nastavení procesů“ k horšímu, technologická výbava a možnosti sítí taky jsou jinde. Jak jsem uved, taky jsem bloudil.
                      Nepomůžu.
                      Bojuj, kousej, trhej.

                    8. Malej Jarda
                      12.9.2024 v 12:54

                      dafuk, 3Gčko ti kokoti debilní dávno zlikvidovali

                      takže bez ažyždenze nejakýho technika na konfiguraci se to nevobejde, oka…repeater mám leta na skladě, přemejšlím co s tím, teoreticky to má pořád obrovskou cenu, v praxi kdo ví, sonduju

                    9. Pravdu máš, ne 2G(GSM), ale 3G(UMTS) je mrtvý. Jak jsem napsal, sleduju už jen na půl ucha a terminologicky blátivý výrony majnstrýmu ve mně vyvolaly dojem, že skončil GSM. Tak ne.
                      Má to logiku, nepřekvapivě jsou za tím prachy.
                      UMTS bylo výrobcema technologie připravený už 1999. Velká sláva, byl jsem u toho. Státní regulátor ČTÚ (jeho političtí dirigenti) dospěli k názoru (idiotskýmu), že to bude bomba byznys a licenci i nějaký kmitočty k tomu dražili za hodně nadsazenou cenu. Tím byl zájem operátů vlažný, nakonec se dražilo vícekrát, per partes a i fyzické spouštění bylo vlažné, bo zgruntu nová investice do technologie, na kterou šla fůra peněz už pro licenci. Mezitím ale přišly vylepšení GSM, zvaný GPRS, kterýmu se říká taky 2,5G a EDGE/EGPRS, taky 2,75G. Obojí si vystačilo s částečnou výměnou šuplíků stávajícího hardvéru za provozu (noci, víkendy), čili nebylo tak investičně nákladný a ve finále zvýšilo přenosovou kapacitu skoro až k tomu UMTS 3G. To byl důvod, proč tady žádný operátor nikdy nepokryl službou UMTS 3G, ni jejím následným klonem HSDPA 3,5G, stejný prostor, jako už měl GSM/GPRS/EDGE. Mimo městské aglomerace ani nebyla komerční poptávka po vyší přenosové rychlosti, páč vysoký náklady operátů logicky způsobily vysokou cenu služby. Sedlák na traktoru neměl při orbě potřebu mobilního internetu – za ty prachy. Navíc ve stejném čase byly vyhlášený cílový parametry a zahájený práce na specifikaci LTE (4G), která byla zase řádově jinej vesmír a taky zruntu novej hardvér, páč dostala úplně jiný kmitočtový příděly na okraji TV. Padlo managorský rozhodnutí další budování UMTS zastavit a šetřit na slibný LTE, to dá rozum. Aktuální nástup 5G potřeboval zase nový hardvér, hlavně antény, na už tak přecpaných kumbálech a kontejnerech BTS, tak nekompletní síť UMTS, a asi i klony HSDPA, vymetli do šrotu.

                    10. HSPA+ má úplně jiný rychlosti než jakejkoli fallback na EDGE, vim, je to běs s tím dělat

                      mě sere proč ty čuráci dyž už dávali nový škatule, tak to jako nejsou multi co umí všecko a domluví se BTSka s klientem co mu pustí, hárdwéry na to sou naprosto stoprocentně a hlavně tvl v oběhu sou furt BAMBILIONY telefounů jenom u nás, co umijou HSPA+ a přitom ešče né nic jinýho (a vostatní typicky umijou v rámci zpětné kompatibility všecko), sou to hovada, negde na staromáku chápu že je pásmo poněkud plný, kdekoli jinde by to tech pár klientů zvládlo a hovno by se stalo

                      ale sou to zmrdi co si s lidma vytřou akorát prdele; eště že zatím nemají nervy zkoušet šahat do GSM pže to na hlas a SMSky stačí a má to jakž-takž pokrytí i nekde v lese a jiným podzemí, kde se ty moderní sračky absolutně nechytají

                    11. No, co se plošnýho pokrytí tejče, nemá na to specifikace skoro žádnej vliv.
                      Tady zdůrazním zásadní rozdíl mezi GSM a následovníkama: GSM je povedený telefonistický projekt, při jehož realizaci se sledovala hlasová komunikace a k tomu nějaký stručný textíky SMS. Vyšlo to z předchozích požadavků na telefonní sítě analog PSTN, ISDN, a analogový mobilní telefony (v baťohu na hrbu, půl kufru v autě). Jenže k digitální bezdrátový komunikaci si čuchli při vývoji ajťáci, ucítili potenciál, zmocnili se ho a přecpali datama. Psychopatům, co si nakradli, dělalo dobře předvádět funkce svýho fónu, který mnohdy ještě ani neměly praktický využití a hlavně byly mimo ekonomickou realitu. Stal se z toho odznak high society a moulové nechali děti hladový a bosý, jen aby mohli v práci vyndat šmatlací barevnou placku a zavolat bytný „Ahoj, už jdu domu“. Vývoji to prospělo, páč tydýti zaplatili operátům a ajťáků další vývoj a investice, díky čemu se z toho stal docela rychle dostupný a masově rozšířený produkt, který už přináší reálný efekty. Jen mi hlava nebere, proč si dvě nány, kráčejíc po chodníku a vrážejíc do kdekoho a kdečeho, při řešení šminek, holiče, hadýrků a pod. musí vzájemně zobrazovat gesichty. Totéž platí pro frikulíny a obecně mileniály.
                      Aby mohli ajťáci a kulichové svoje devijace bezmezně ukájet, další specifikace už byly primárně zaměřený na netový datový transport pod jejich velením. Taky si hned zavedli svojí teminologii, prej aby se to nepletlo, já to vnímám jako aby si přifoukli ego, ostatní příslušníci kmene jim nerozuměli a tím tvořili privilegovanou diasporu. Taky maj v palici jen jedničky a nuly, hrubě nedostatečnou slovní zásobu, tak si museli vytvořit svojí řeč z anglosaských zkratek anebo zkomolením angličtiny. Od praotců Maxwella, Hertze, Lorentze, Tesly, Marconiho atd existoval termín „zpoždění“, fázový, skupinový a další různý. Tož ajťákovština si zavedla „latenci“….. GSM má strukturu BTS – BSC – TRAU – ústředna/switch, UMTS zavedlo ajťácký Node – řadič – domény PSTN a Inet, dál to jde svýma cestama na ústředny a servery. Bez komentáře….
                      Pokrytí je daný prekvenčním pásmem, kde to běží. Čím nižší frekvence, tím lepčí/větčí pokrytí vonýho prostoru. Čím vyšší, tím větší útlum šíření luftem a menší zahejbání za terénní a umělý překážky. GSM dostalo základ na 900MHz, což je 100% využitý mimo aglomerace, doplněk 1800MHz zahušťuje kapacitu především ve městech, páč nakrátko se dobře odráží a proniká do ulic i skrz okna. To je skoro ideální symbióza a pro základní hlasový služby dostačuje beze zbytku, má ještě budoucnost. Osobně mě udivilo, když jsem četl ty majnsrýmový bláboly o vypínání GSM, ale už sem to pouštěl druhým uchem ven. No, realita je logicky jiná. Akurát si hajnej na posedu v pralesích nepustí porno, páč streamy jdou na specifikaci GSM/GPRS/EDGE ztuha.
                      UMTS dostalo fšechny frekvence kolem 2GHz, čili žádá čtyřnásobně hustší cíť nódů. Pokrejt pole, louky a lesy není ekonomicky ani administrativně realizovatelný a navíc vovce se začaly bouřit, že by na každý hromadě hlíny / střeše měl bejt stožár s anténama, fšechno někomu patří a kdo si nechá rozmrdat najetek od nějaký subdodavatelský garážový party, že. Vono se to ideově původně mínilo jen do měst, páč sedlák nemá na net gebíre a eště to je za jeho mentální kapacitou, dumala komise. Jen to nikdo neřek nahlas, bo diškryminácia, rasizmus, fašizmus…… Tím zatloukli první hřebík do rakve hned v kolíbce.
                      LTE dostalo digitalizací uvolněný horní konec původně V. VI. TV pásmo UHF, čili od 700MHz nahoru, což je v praxi ještě nepatrně výhodnější, než GSM900. Přenosová kapacita dat je zatím dostačující pro běžný aplikace i do budoucna, za mě gut.
                      U 5G zvítězila dosavadní zkušenost, a kupodivu i fyzikální zákony a zdravej rozum, takže taky má dva kmitočtový segmenty jako GSM. Jeden (plošný) nad 700MHz, druhej (kapacitní) kolem 3,5GHz. Takže už zpočátku jde snadno pokrejt všechny GSM sektory ze stávajících BTS/NodeB, i když zase nutno nahrnout novou technologii. Pro kapacitní dostatečnost na kdejakou pračku, ledničku, bednovizi, kamna, kameru, alarm, fotoelektrárnu a další se předpokládá výstavba/instalace až vyšších desítek tisíc NodeB na každou třetí střechu, pouliční lampy, do každýho průjezdu, hytlermarketu, hospody, k holiči…..Dredatý hovado digitální blokádou tavebnictví asi způsobí nějakou latenci, ale poptávka šmatlafounistů je masivní, tak to pojede dál. Propojení skleněnýma drátama s krátkým mikrovlným (desítky GHz) bezdrátovým skokem k nejbližšímu zakončení. Nejmenší microNodeB jsou už kompaktní relativně levný a malinký pixličky, daj se případně skrejt za podhled, regál.
                      To „MULTI“ je tak trochu PyjáR pro kulichy, těm to může bejt putna, benefit čerpá operát. Čili pokud to umí placka i základnovka, tak se to děje bez vědomí kulicha. Technicky je funkcionalitou nezbytnou i u šmatlafounů a ty levnější/starší/bez LTE/5G to moc nedávaj. Placka reaguje podle toho, co se od ní chce. Chceš jen žvanit, poslat SMS? Strojek to vyžádá od sítě s oznámením nejnižší dostupné služby, kterou umí a která je v dosahu. Naopak BTS/NodeB mu dá nabídku co umí a pak už se nějak domluvěj. Chceš dávat video, jak si honíš péro i s komentářem? Tumáš jinou nabídku připojení. Tím se hlavně zajistí současné připojení a uspokojení co nejvíce kulichů, aby byli vpoho a cálovali, bez nutnosti furt cpát prachy do navyšování přenosových kapacit.
                      Nový škatule dávat na službu, kerá funguje, žádnej ekonom ani managor nezaplatí. Řešení, podle ke mně prosáklých info, je mnohem jednodušší: procesorová karta + SW, propojená se fšema prvkama na daným BTS/NodeB, kerá to ošéfuje. Samozřejmě nebude tam, kde jede jen jedna specifikace, páč není co řešit. Takový místa na venkově, anebo zahušťovací kapacitní minibuňky, jsou dost častý a tam žádná volba není fyzicky přítomná.
                      Estli jsi někdy viděl, co umí systémový terminály (šmatlafouny) techniků servisujících a modernizujících síťku, tak tam je mj i volba konkrétního VF kanálu a specifikace dokonce manuální a zobrazuje se spousta věcí, kterejch význam chce hlubší znalosti infrastruktury i specifikace. Některý chybný zásahy můžou bejt pro síť poměrně nebezpečný. Fyzicky to je jen nahraný špeciální SW do pokročilýho founu. To píšu proto, abych objasnil, že když jde v digitálním světe něco řídit ručně, musí to jít i automaticky. Kdysi jsem to měl (potřeboval pro práci), ale dneska bych si (možná, částečně) vzpomněl už jen na ty starší parametry GSM. LTE a 5G jsem nezažil.
                      Vzpomínám, že jsem to v zoufalství používal, i když jsem (v noci) nemoh trefit konkrétní BTS, kam mě při servisní pohotovosti vyhnali z postele řešit nějakej problém. Ukazuje se tam i síla signálu vysílače BTS v terminálu a příjmu vysílání terminálu na BTS. Když jdeš, mění se, a tak se dá v nějakým rozsáhlým areálu s jednou adresou vytypovat, na kterým baráku, kurva, ta BTS je!

                    12. Promiň, ale asi tě klepla pepka.

                    13. Forge
                      13.9.2024 v 21:56

                      Promiň, ale asi tě klepla pepka.
                      To bylo pro Jardu, aby zase shifty neměl záchvat.
                      Pořádek dělá přátele…

    3. Eh, kuwa co to píšu!!!
      Čtvrtek zavříto, ve středu votevříto.

  5. Prdel na tom je, ze obvykle nejvetsi hochstapleri z Prahe zadny Prazaci nejsou, cistokrevnyho (rozumej takovyho, kterej ma koreny v Praglu alespon od prvni republiky, kdyz uz ne dyl) Prazaka aby clovek skoro hledal detektorem.

    1. No právě. Nejvíc se o to pražáctví perou náplavy z východu, jak jinak, že? Normálnímu pražákovi to je tak nějak u prdele. Já jsem se tam taky narodil, žiju celej život jinde a je mi to opravdu u prdele. A to tam naše rodina byla od 50.let a jedna část mnohem dýl.

      1. Odkud jsi?
        Z Prahy.
        A co děláš o víkendu, nechceš někam vyrazit?
        Nemůžu, jedu k našim na Moravu.

      2. ano, mít to u prdele patří k znakům skutečného pražana. jako v té anekdotě, která je půvabná tím, jak se každý směje něčemu jinému: co si myslejí moravané o pražácích? že jsou namyšlení, sebestřední arogantní atd. a co si myslí mpražané o moravanech? vůbec nic.

    2. Ńezávislé osoby s funkčním mozkem křtěný Vltavou v Čertovce prchají před migrátama a náplavistama, který už stihli anektovat většinu magisrátu i centrálních zastupíčstev v největších regentstvích, a to v počtech větších, než velkejch. Jak jen jim životní situace dovolí, kšáá na venkov. Prodejem či pronájmem kumbálu v pražský králíkárně získají dostatek prostředků k pořízení i zvelebení velmi solidního a civilizovaného venkovského bydlení a zpravidla brzo splynou s prostředím. Možno demonstrovat na jihu kdekoliv, mimo jiné i na stálém inventáři u stolu štamgastů „U Jaryka“ a Pivovaru Jílovice. Např. Cep v průběhu 15 let zkonvertoval z několika odumřelých rozvalin, povícero rekreačně užívaných ruin a několika jakž-takž stavení v nádhernou vesničku střediskovou, kde to žije. Vedle od gruntu zrekonstruovaných, anebo znova postavených původních usedlostí vyrostla dobrá polovina naprostých novostaveb, bazének standard. Léta zavřená hospoda je v provozu a dostala ještě konkurenční osvěžovnu. Na návsi krásné antukové voleyballové i tenisové kurty s vysokým oplocením a zázemím, několik rybníčků zjevně opečovaných i k osvěžení těla využívaných, celý intravilán obce upravený, původně rozbahněné kamenité cesty vyasfaltované, porosty ošetřované. Dřív tam parkovalo vedle několika místních popelnic pár lufťáckých reprezentačních (čili firemních) kundolapů, večer nesvítilo téměř žádné okno. Dnes aut spousta, po dvou a více u baráku, večer to tam žije i v pracovní dny a zjevně buď houmopiss, dojíždí k zaměstnavateli anebo místně živnostničí, k čemuž paralelně room for rent / zimmer frei. Sice jsem nezkoumal, ale strčím ruku do hovně, že vedle povícero Budějčáků tam hnízdí i nejeden Pražan křtěnej Vltavou.
      Já ten regyjón zkrátka žeru.

      1. Před pár lety jsme měli sraz z gymlu. Hodně lidí po študiích zůstalo v Prahe pracovat, získali nějaké zkuenosti, vydělali peníze…a děti se pěkně vrátili vychovávat do městečka. V Praze zůstaly jen buzny.

    3. Jo, to je fakt. Co mam kamose cajzly a jsou fajn, taxou to cajzli pres nekolik kolen a uplne v pohode. Nejvetsi curaci jsou ti, co tam sehnali flek a vyrostlo jim sebevedomi, protoze se konecne naucili zrat priborem. Vcetne moji svagrove, ackoli je to lekarka.

      1. To vona to má z leknutí, dyž lekarka.

        1. Vona to ma z prachu. Ma kurva dobrej flek, tece ji kilo dvacet cista ruka mesicne, dela si co chce. Prachy kazej lidi. A zensky taky.

          1. To Sysop

            Tak treba ji nekdo citove ublizil a jeste se z toho vzpamatovava… Nektery lidi neumi regenerovat moc rychle. A je vubec na muze? Sehnat partnerku je docela tezky,co tak slycham od kamaradek…Zas tolik tech holek neni.

            1. Ona je predevsim brutalni sobec. Chlapu vystridala docela dost, prakticky vsichni ji postupne kopli do zadele. Tezka feministka, to je pro partnerstvi uplne spatne. Nikdy jsem od ni neslysel, ze by rekla, ze nejakeho chlapa miluje. Toto rict, je pod jeji uroven.

              1. Hmmm..Nic moc teda. Jestli mysli, ze citovej chlad je jako prednost a znamka nezavislosti…No bud je emocne velmi zvlastni, nebo s ni fakt nekdo kdysi tezce zametl a tohle je nejaka pochybna preventivni obrana.

                1. Poznal jsem vsechny jeji partnery a muzu rict, ze v nich fakt nebyla tak velka chyba, aby se to na ni takto projevilo.

                  Je emancipovana, feministicka, sobecka a -relativne- bohata. Kdyz chybi vlastni moralni zasady, tak u ni neni cesty, aby ji k necemu donutily vnejsi vlivy.

                  Neni zla, ale neni pro manzelstvi. To, ze nema deti, je v podstate jen dobre. Byli by chudaci. Neumi vychovat ani psa. A ze jich mela.

                  1. To je skutecne zajimava osobnost. Nemysleno ale jako kompliment. A co si vybira za typy chlapu?

                    1. Figurou spis velky, mohutny, vysoky. Povahou typy, co se bezpodminecne podridi. Na pocatku uhnul kazdej. Polocas rozpadu jejich vztahu byl cca rok, prvni manzelstvi dva roky. Nekolikrat se nechala slyset, ze vi, ze ma latku vysoko, ale ze on se nekdo najde. Ted se nasel. Jaka bude evoluce, netusim.

                    2. Ufff…To je spotrebovava teda rychle. Jen v jejim vlastnim zajmu doufam, ze neni tak hloupa a neblaboli tem chlapum o vysokejch latkach nahlas. Tohle slyset, to je stejnej redflag, jako kdyz chlapi placaj, ze vsechny zensky jsou kurvy. Mno, snad se na stary kolena umoudri a bude dobre.

                    3. No uvidime. Moje zena mela minulej tejden nejakej slabsi den a tak ji do telefonu rekla, co si o ni mysli. Tak ted bude par mesicu klid na kanale.

                    4. Ou…:-D . Ale asi bych to taky nevydrzela.

      2. To je ta ambiciozní bezdětná, co jí ujel schnellzug?

        1. Jo, puvodne byla docela rozumna, ale ted ji pred padesatkou kape na karbid.

          1. Sysop: tak to vydržela docela dlouho. Bezdětným v mém okolí kape na karbid podstatně dříve – různí veganisti atd. jsou už kolem 35-40 let věku. Na straně druhé, je vcelku jasné, že to už bude jen horší. Lidi bez perspektivy, což si navíc nechtějí přiznat a racionalizují si svůj pochybný stav, časem blbnou hodně, protože podvědomě potřebují „za sebou něco nechat“. Klidně ať je to rozvrat. Makrela, anyone?

            1. @fadtwi
              pak je ještě varianta, mladej blbec, starej blbec.
              Dnes např. velocipedista bez světel a odrazek v 5:25 mimo obec.
              Napsal bych pumpičkář, ale beztak neměl ani pumpičku.
              Zde je jistá šance, že se stáří nedožije…
              Sysopova švigermutra je tu obecně známá tím, že jí ujel vlak, dotikaly biologické hodiny a dosud neojel nikdo, kdo by ji vyšukal mozek z hlavy a ona by se na něm stala závislou…

              1. @Dachs: Technická – švigrmutra je tchýně…

                1. @outlaw
                  máte pravdu jsem nějaký zmatený

                  1. @Dachs
                    Fpoho,jen mě to praštilo do očí, protože zatímco (moje) švigra je fakt píča,na švigrmutru nedám dopustit :)

              2. Tuhle životní fázi vyjmenovaných feministek nazývám „přetočený tachometr“.

                1. A ja ‚syndrom koncovych svetel v dali ujizdejiciho vlaku‘.

                  Coz o to, ona se ted vdala, ale nasla si vola, co ji zobe z ruky, protoze jeho bejvala vypadala jako kredenc, takze moje podvyzivena svagrova je pro nej bohyne Afrodita, bez patnacti kil. Takze ho ted nuti zrat obilne klicky, skrtla mu pivo a nuti jezdit na kole (kole, ne elektromopedu). Posledni nadeje je, ze tesne pred smrti vycerpanim mu to docvakne a utece.

                  1. Pokračování příběhu bude, až se volovi zalíbí kolo a seznámí se přes něj s nějakou, která mu nebude zakazovat pivo a semtam mu předloží i nějakou tu flákotu :-)

                  2. dáváš mu rok, maximálně dva? :o)

  6. Já si zase chtěl letos 15. 6. sjet do Křivoklátskejch lesů. Koukat do zelenýho a zkontrolovat houby. A nepustili mě tam, že prej se tam jede Tour de France. Na otázku, proč ti zasraní pumpičkáři pořádají Tour de France uprostřed Čech, mi pořadatel nedokázal odpovědět, prý tam byl jen na brigádě a za nic nemůže. Tak jsem ho nechal a jel do brd…

    Zjišťovat, kdo pro to zvednul ruku, je zbytečný. Na kraj bych z těch, co tam teď jsou, stejně nevolil ani jednoho…

    1. A takhle je to se vším, čehož se zmocní majnstrýmoví medioti, potažmo poblijtici a buznys, aby si ukradli kus výkonu sportovců pro vlastní zviditelnění a přivýdělek. Na ten podnik nepochybně bylo nasměrovanejch hafo dotací a reklamních investicí, dívat se bafuňářům a výše řečenejm pod nehty neradno.
      U profesionálů na kostitřasech bych MAMILismus nehledal, ti jedou, kudy panstvo káže, páč je to živí a nic jinýho tak dobře, anebo vůbec, neumí.

    2. Já to zažil už v Praze kde ty cyklobuzny co nezvládly dojet na Křivoklát jezdili Tour de France kolem Motola. Dokonce zablokovaly vjezd sanitkám.

    3. Docela sranda, tenhle komentář měl správně patřit pod následující článek, ale nakonec se hodí i sem… Kouzlo nechtěného.

  7. Tak to je spíš ráček…

  8. Na Prahu je nejhezčí pohled když se zmenšuje ve zpětnym zrcátku.
    Ale i praháci vědí, že praha stojí za hovno jinak by svou přítomností nezasírali každej víkend zbytek republiky a zůstávali by v tý svý posrany hromadě hoven.

    1. +1

    2. Praha je pekne mesto. Ale pokud je bez lidi. A je to zdroj prachu, protoze tam ty prachy tecou. Nic vic, nic min. Kdyby misto pragocentrismu byl ostravocentrismus, polezou vsichni do Ovy.

      1. Jednou jsem přiletěl do Prahy ve čtyři ráno. Bylo hezky, tak jsem se šel podívat na rozbřesk z Karlova mostu. Nádhera.

      2. Co je na tý haldě hnoje pěknýho? Je to smrdutá díra.

        1. Ale jo, architektura neni spatna a Amici pri posledni valce byli zaseknuti u piva, takze nepostavili altilerii na Barrandov a Pha zustala prakticky v puvodnim zneni.

  9. PAKO – to nebyl kondiční trénink.
    https://pravyprostor.net/jak-zivotnost-baterie-smartphonu-ovlivnuje-vasi-denni-rutinu/#comment-321577
    No ale tak mne teď napadá nedostávali gladiátoři po vítězství svobodu? V kondominiu úpadků to ale patrně nehrozí. :-))))

Napsat komentář

D-FENS © 2017