fatdwi
Váš závěr je zcela logický, avšak ignorující skutečnosti v článku neobsažené. Od 90. let v podstatě neexistují v nabídce lodě, které by byly vybaveny zároveň pilot housem (uzavřenou kormidelnou), třemi kajutami a dvěma toaletami a délkou do 13 m. Nadto u Nauticatu je riziko degradace trupu vzhledem ke kvalitě provedení v podstatě zanedbatelné. Rizika potopení rekreační plachetnice v dnešní době spočívají v drzých kosatkách u španělského pobřeží, požárech lodí (většinou z plynové instalace) a pohybu v rizikových oblastech (severní a jižní ledový oceán, přeplavby v odlehlých oblastech apod. Zatím mě loď baví, takže prodej by hrozil pouze v případě opravdu nerozumné nabídky.
Modrý klokan
co se týká čištění vnitřku nádrže, vidím principiálně dvě cesty – chemickou a mechanickou. Předpokládám, že by bylo rozumné obě zkombinovat. Např. nejdříve nahrubo oškrábat usazený mazut a dehet, poté vystříkat kyselinou nebo jiným vhodným agresivním odrezovačem, který nebude rozpouštět laminát na který bude prokapávat a nakonec opískovat.
Samozřejmě, že by instalování nových nádrží bylo optimálním postupem, ale novou nádrž nelze dostat do lodi vstupním otvorem. Řezat do konstrukce, resp. do střechy pilot housu opravdu nechci. Jekly by rozhodně neřešily problémy s nutnou demontáží celé sestavy kolem vchodu (schody, dřevěné obložení, obložení interiéru, elektrická instalace, uchycení sprayhoodu, systém posuvné uzávěry vstupu apod.)
Jako velmi zajímavý a přínosný podnět vidím to vylití spodku nádrže asfaltem – jen si nejsem jistý, zdali se nebude rozpouštět naftou. Je mi jasné, že by nemuselo jít o klasický uliční asfalt, ale určitě tímto směrem budu pátrat. Krom toalety jsem řešil i těsnění průchodu stěžně skrz palubu – bitumenovou páskou na střešní okna, což je vlastně vrstva „asfaltu“ na hliníkové folii. Konzistence a přilnavost podle mě odpovídající účelu. Jinak ta koroze se nachází podle mě opravdu na samotném dně nádrže a to asi jak zvenčí (protékající dešťová voda) tak možná i zevnitř (kondenzát).
Jihočech Honza
Bezva nápad – pokud byste mi to nějak dohodl s Hermionou a pokud by sousedi z mola potom nenaprášili manželce, že si tahám na loď coury.
Nitus
právě kvůli eliminaci rizika průniku vody jsou na rourách ty oblouky vzhůru (sifony) a ventily v trupu lodi jsou uzavíratelné.
Cocoqg
i nad tím jsem uvažoval – podobné vaky se vyrábějí, ale většinou na nádrže na vodu. U palivové nádrže by byl problém v množství prostupů, které by do každé nádrže musely vést (měřák hladiny, plnící otvor, vývod a vratka z motoru/generátoru/nezávislého topení/přečerpávání apod.) Už takhle se dvěma nádržemi je dost problém nastavit správně ventily (viz článek Povídání krajně neužitečné díl. I.)
ještě Modrý klokan
vy si děláte legraci, ale před několika lety Námořní úřad MD ČR skutečně na základě směrnice EU vyplodil novelu zákona o námořní plavbě, dle které je zakázáno provozovat pod vlajkou ČR námořní plavbu lodí s jaderným pohonem
Všem čtenářům a zvláště komentujícím děkuji
Qitecek
Eště mě napadá, nešlo by tu starou nádrž vyřezat a novou svařit na místě z deskovýho PE, nebo jinýho plastu? Prostě venku si nařezat tvary a navařit na ně všechny potřebný vývody, nasoukat to dovnitř, a finální tvar celý nádrže svařit až tam. Přece jen se plasty svařujou při jinejch teplotách, než ocel.
cibi
AD koroze nádrže:
Obávám se, že nádrž bude prorezlá zřejmě i zevnitř- od vody v naftě.
Pravděpodobně místo vylití epoxidem bude vhodný spíš (epoxidový) laminát.
Asfalt coby ropná látka /tj rozpustná v naftě/ je nevhodný.
Ovšem laminování kdesi v zákoutích nádrže rozhodně nebude jednoduché.
Pokud budete čistit nádrž zevnitř lze použít pískování suchým ledem.
Překvapivě účinné na mastný sajrajt, použitelné i na korozi.
Pro jistotu: V uzavřeném prostoru (lodi) hrozí nebezpečí udušení, CO2 se drží dole.
Pokud by jste přistoupil k výměně nádrže za plastovou-(dle mého lepší volba) asi by bylo možné udělat ji z několika (3-4) menších nádrží o plné výšce- rozdělení cca jako přepážky na plastové nádrži v článku- které budou „dole a nahoře“ propojeny cca 2″ hadicemi, tj se budou chovat jako jeden celek.
Bohužel objem bude menší- podle toho jak nádrže dokážete v daném prostoru vytočit a dostat do niky po původní nádrži.
ModrýKlokan
@ cibi
To je skvělý. Už nějakou dobu vím, že taky budu na jaře řešit čištění pískováním, ale furt to nebylo dotažený a optimální. Teď konečně vím: pískování suchým ledem. Díky za tip.
Lukas B.
ano, to je první nápad, nádrže dělené tak, aby bylo možné nastěhování, samozřejmě s propojením (stejně jako jsou propojeny nádrže stávající). samozřejmě by se jednalo o zakázkový výrobek, a je otázkou, jestli by to nebylo mimo ekonomickou realitu…
a svařování plastů (HDPE) na místě (výše diskutér zmínil); tam by bylo technicky nosné řešení to provést po vzoru kanalizačním, tj. elektrickým odporovým svařováním. ovšem netuším, jestli je tam dost místa pro sešroubování přírub před zastrčením do elektřiny…
Tak mě napadlo, esli se autor pokusil zkontaktovat s výrobcem, kterej si musí byt problému jistě vědom, třeba nabízí nejaký řešení, i dyby měli nábytek demontovat a nosník uříznout a zas vevařit, šak vod nich to bude s papírem, že to je bezpečný?
svymp
Dala by se nová nádrž poskládat z vícero menších navzájem pospojovaných nádržek, které projdou montážním prostupem? Starou vytahat po kouskách ven. Představuju si to jako sestavu úzkých dlouhých svislých dílčích nádržek, takovou jakoby akumulátorovnu. Velká nádrž má stejné přepážky kvůli šplouchání a jako výztuhu.
puf
Použitou nádrž v omezeném prostoru nesvařovat! (bezpečnost a těsnost, když už tak se svařuje zvenčí vysypaná pískem a podobným inertem). Reálnější je plastová svařená na místě, opět těsnost a fakt, že samo-domo svár nebude tak pevný jako základní materiál.
Vážení komentující
fatdwi
Váš závěr je zcela logický, avšak ignorující skutečnosti v článku neobsažené. Od 90. let v podstatě neexistují v nabídce lodě, které by byly vybaveny zároveň pilot housem (uzavřenou kormidelnou), třemi kajutami a dvěma toaletami a délkou do 13 m. Nadto u Nauticatu je riziko degradace trupu vzhledem ke kvalitě provedení v podstatě zanedbatelné. Rizika potopení rekreační plachetnice v dnešní době spočívají v drzých kosatkách u španělského pobřeží, požárech lodí (většinou z plynové instalace) a pohybu v rizikových oblastech (severní a jižní ledový oceán, přeplavby v odlehlých oblastech apod. Zatím mě loď baví, takže prodej by hrozil pouze v případě opravdu nerozumné nabídky.
Modrý klokan
co se týká čištění vnitřku nádrže, vidím principiálně dvě cesty – chemickou a mechanickou. Předpokládám, že by bylo rozumné obě zkombinovat. Např. nejdříve nahrubo oškrábat usazený mazut a dehet, poté vystříkat kyselinou nebo jiným vhodným agresivním odrezovačem, který nebude rozpouštět laminát na který bude prokapávat a nakonec opískovat.
Samozřejmě, že by instalování nových nádrží bylo optimálním postupem, ale novou nádrž nelze dostat do lodi vstupním otvorem. Řezat do konstrukce, resp. do střechy pilot housu opravdu nechci. Jekly by rozhodně neřešily problémy s nutnou demontáží celé sestavy kolem vchodu (schody, dřevěné obložení, obložení interiéru, elektrická instalace, uchycení sprayhoodu, systém posuvné uzávěry vstupu apod.)
Jako velmi zajímavý a přínosný podnět vidím to vylití spodku nádrže asfaltem – jen si nejsem jistý, zdali se nebude rozpouštět naftou. Je mi jasné, že by nemuselo jít o klasický uliční asfalt, ale určitě tímto směrem budu pátrat. Krom toalety jsem řešil i těsnění průchodu stěžně skrz palubu – bitumenovou páskou na střešní okna, což je vlastně vrstva „asfaltu“ na hliníkové folii. Konzistence a přilnavost podle mě odpovídající účelu. Jinak ta koroze se nachází podle mě opravdu na samotném dně nádrže a to asi jak zvenčí (protékající dešťová voda) tak možná i zevnitř (kondenzát).
Jihočech Honza
Bezva nápad – pokud byste mi to nějak dohodl s Hermionou a pokud by sousedi z mola potom nenaprášili manželce, že si tahám na loď coury.
Nitus
právě kvůli eliminaci rizika průniku vody jsou na rourách ty oblouky vzhůru (sifony) a ventily v trupu lodi jsou uzavíratelné.
Cocoqg
i nad tím jsem uvažoval – podobné vaky se vyrábějí, ale většinou na nádrže na vodu. U palivové nádrže by byl problém v množství prostupů, které by do každé nádrže musely vést (měřák hladiny, plnící otvor, vývod a vratka z motoru/generátoru/nezávislého topení/přečerpávání apod.) Už takhle se dvěma nádržemi je dost problém nastavit správně ventily (viz článek Povídání krajně neužitečné díl. I.)
ještě Modrý klokan
vy si děláte legraci, ale před několika lety Námořní úřad MD ČR skutečně na základě směrnice EU vyplodil novelu zákona o námořní plavbě, dle které je zakázáno provozovat pod vlajkou ČR námořní plavbu lodí s jaderným pohonem
Všem čtenářům a zvláště komentujícím děkuji
Eště mě napadá, nešlo by tu starou nádrž vyřezat a novou svařit na místě z deskovýho PE, nebo jinýho plastu? Prostě venku si nařezat tvary a navařit na ně všechny potřebný vývody, nasoukat to dovnitř, a finální tvar celý nádrže svařit až tam. Přece jen se plasty svařujou při jinejch teplotách, než ocel.
AD koroze nádrže:
Obávám se, že nádrž bude prorezlá zřejmě i zevnitř- od vody v naftě.
Pravděpodobně místo vylití epoxidem bude vhodný spíš (epoxidový) laminát.
Asfalt coby ropná látka /tj rozpustná v naftě/ je nevhodný.
Ovšem laminování kdesi v zákoutích nádrže rozhodně nebude jednoduché.
Pokud budete čistit nádrž zevnitř lze použít pískování suchým ledem.
Překvapivě účinné na mastný sajrajt, použitelné i na korozi.
Pro jistotu: V uzavřeném prostoru (lodi) hrozí nebezpečí udušení, CO2 se drží dole.
Pokud by jste přistoupil k výměně nádrže za plastovou-(dle mého lepší volba) asi by bylo možné udělat ji z několika (3-4) menších nádrží o plné výšce- rozdělení cca jako přepážky na plastové nádrži v článku- které budou „dole a nahoře“ propojeny cca 2″ hadicemi, tj se budou chovat jako jeden celek.
Bohužel objem bude menší- podle toho jak nádrže dokážete v daném prostoru vytočit a dostat do niky po původní nádrži.
@ cibi
To je skvělý. Už nějakou dobu vím, že taky budu na jaře řešit čištění pískováním, ale furt to nebylo dotažený a optimální. Teď konečně vím: pískování suchým ledem. Díky za tip.
ano, to je první nápad, nádrže dělené tak, aby bylo možné nastěhování, samozřejmě s propojením (stejně jako jsou propojeny nádrže stávající). samozřejmě by se jednalo o zakázkový výrobek, a je otázkou, jestli by to nebylo mimo ekonomickou realitu…
a svařování plastů (HDPE) na místě (výše diskutér zmínil); tam by bylo technicky nosné řešení to provést po vzoru kanalizačním, tj. elektrickým odporovým svařováním. ovšem netuším, jestli je tam dost místa pro sešroubování přírub před zastrčením do elektřiny…
S místem to bude asi v prdeli.
Tak mě napadlo, esli se autor pokusil zkontaktovat s výrobcem, kterej si musí byt problému jistě vědom, třeba nabízí nejaký řešení, i dyby měli nábytek demontovat a nosník uříznout a zas vevařit, šak vod nich to bude s papírem, že to je bezpečný?
Dala by se nová nádrž poskládat z vícero menších navzájem pospojovaných nádržek, které projdou montážním prostupem? Starou vytahat po kouskách ven. Představuju si to jako sestavu úzkých dlouhých svislých dílčích nádržek, takovou jakoby akumulátorovnu. Velká nádrž má stejné přepážky kvůli šplouchání a jako výztuhu.
Použitou nádrž v omezeném prostoru nesvařovat! (bezpečnost a těsnost, když už tak se svařuje zvenčí vysypaná pískem a podobným inertem). Reálnější je plastová svařená na místě, opět těsnost a fakt, že samo-domo svár nebude tak pevný jako základní materiál.
Přeji mnoho příjemných chvil.