Postřehy z přechodu Rychlebských hor - zpět na článek

Počet komentářů: 154

Přidat komentář
  1. Elektrika v kolech je mor. Všude se dostanou, nikde se člověk neschová. Kopce jakoby zmizely, oni mají rovinu všude. Protože to tak pěkně táhne, jezdí do terénu a ničí pěšiny. Dojedou si na vyhlídku, přece to nenechají u cesty, ještě by jim to drahé kolo někdo ukradl.

    Moderní e-kola jsou medle motorová vozidla.

    1. Problém je, že co se dostane do ruky hovadu, z toho vyrobí problém.
      U nás kvůli dementní paddleboardistům udělali z většiny naší pidi-přehrady no-go zónu pro většinu lidí lačných vodních sportů.

      Kde jsou ty zlaté časy kdy se lidi plácali u břehu, občas nějaký odvážlivec na nafukovací matraci doplaval dál, ale jinak pohoda.
      Donedávna provozovali kapitáni tamních elektro-parníků vodní Carmageddon, bo se houfům dementních paddleboardistů nedalo vyhnout.

      Tak magoostrát udělal z přehrady vodní komunikaci posetou bójkami a značkami zákazů a příkazů. Divím se že doposud nezačali dávat botičky na lodní šrouby a vybírat pokuty za parkování paddleboardů.

      To vše na základě blbosti a bezohlednosti vohnoutů.
      Z tohoto stát vinit nelze.

      1. kaBrnaku, každá doba má své. Vždy přijde něco nového, zábavného, co změní dosavadní zvyklosti, to, co máme nakoukané a zažité. Zamlada zase všude jezdily skejty, později se objevil a značně rozšířil windsurfing, byly tím zamořeny kdejaké louže. V parcích by se jistě mohla rozšířit lukostřelba (to je také zábavné), zrovna tak by na vašich milovaných čistých a prázdných horách mohly lézt celá koňská procesí, s výletníky na zádech … To si nevyberete. Také kdysi všude pípala tamagoči a gejmboje, mlátil kliklak …. Praha byla zamořená segvejema …. lidi si dycinky něco najdou.

        1. jj, paddleboard! Dokonalá píčovina. Umím pochopit kajak, protože si sednu, pádluju, jedu. Ale paddle board je (relativně) nestabilní a neefektivní způsob pohybu. Takhle vratce stojím a šinu se dopředu jako idiot. Je to totéž co ty malé hliníkové koloběžky. Je to napiču, ale dá se to složit, takže to nepřekáží. Obojí (a mnohé další) jsou jen demonstrací, že reklama existuje a svobodná vůle / racionální uvažování u mnohých lidí ne. Paddle board je lakmus a dražší způsob jak říci, že je daný člověk pomalejší. A to nejen když jede na paddleboardu :D

          1. Kdyby si koupil kajak každý a šup s ním pravideleně na vodu, to by ty řeky a hlavně břehy vypadaly. Takže kajaky také ne.

          2. Paddleboard je právě pro dementy. A divil bys jsi se jak je stabilní oproti lodi. Pádlovat ve dvou na kajaku vyžaduje určity skill a souhru. Zatímco na paddleboardu vykonává každy indoviduálně brownův pohyb. Zejména mladí ve smečkách.

            Co jsem pozoroval, tak nejde ani o bezohlednost jako spíš o určitou tupost a nemehloidní nekoordonovanovanost šmatlafounové generace. Kterou nenapadne, když se motá v dráze kudy jezdí co půl hodiny parník, že je potřeba občas se kolem sebe rozhlížet. A nedělat jen kraviny a machrování před holkama.

        2. No nevím jestli lze srovnat pípání tamagoči nebo ťukání kliklaku s půlhodinovým slovním průjmem kdy dotyčná s neomezeným tarifem haleká na celý autobus do telefonu svoje rodinné problémy kamarádce.

          Či zda lze srovnat občasného puberťáka na skejtu se záplavou rychlých elektrokoloběžek, segwayů (praha)na chodnících, motorkáčů s otevřenými výfuky, záplavou elektrokolistů v lese apod.

          Podle mě už to je idiocie a bezohlednost na druhou. Nikde nemáte klid.

          1. Tady kolem baráku je to zas na píču v zimě. Půlka vesnice jsou docela schopní živnostníci, tedy mají relativně dost peněz, čtyřkolka, i pásová, je tu v půlce baráků. Mimoto je tu jedna partička i prodává a servisuje. Já chcu vyjít hned z baráku na běžky a těch deset kiláčků po polích a loukách si trošku užít. Místo toho furt uhejbáš skupinám řvoucích oblud, který se to pole také líbí, jasně.

            1. @kaBrnak @h72 — to je daný pokrokem. Dřív lord vyjel do afriky, táhl sebou žána a ten bágl se střelivem. Nebyl to žádnej problém, protože lordů i žánů bylo málo a zvěře sdostatek. Teď střelivo i žánové zlevnily, a pokud každej kripl přijde střílet, je to likvidační. Tím jak to zlevnilo, musí se to i přízpůsobit, aby to bylo dostupné všem, co na to mají prachy. Takže dřív se na krossku muselo našpórovat a pak se na ní naučit, dneska její výroba zlevnila, takže si ji může koupit každej pupkáč, akorát to musí být 4kolka, aby se na to udržel. Věřím že padlbórd je stabilní; musí být, jinak by to typická jitrnica co si ho kupuje nezvládla a vrátila v 14 dnech. Ale jako způsob trávení času, kdy stojím na debilním vratkém prkně(pokud stojím na čemkoli na vodě, trochu vratké to bude) a šinu se v před rychlostí 1/5 rychlosti plavce, je to dokonale debilní. Prostě prodej lidem bez jakéhokoli skillu a touhy se učit. Nemůže to dopadnout jinak.

              Ale jinak tradiční sporty budou optikou našich pradědů ± totéž; já jsem zimomřevej chudák a někdejší dobyvatelé aktidy oblečení dnešní optikou do ničeho by se mi vysmáli.

            2. Njn. dobyvatelé Himalájí mající horší oblečení než dnešní bezdomovec :-)))
              Naši zesnulí předci co dobývali vysoké tatry v pumpkách, s chlebníkem s lančmítem a játrovkou a igelitovou pláštěnkou Fatra napajdla, by se z té přehlídky outdoor eshopů kolem štrbského plesa asi zjevili.

              Jinak mě ty maminy na paddleboardu pádlující kolem skal a srázů s 2 malýma špuntama ve vestičkách 3 kiláky k hradu a zpátky, byly sympatické. Aspoň mají děcka zážitek.
              Ale teď je do rokle „zákaz vjezdu paddleboardům“ kvůli kokotům co se motali přeď parníkem. Takže maminy i děti mají utrum.

              Jiná věc je, že tyhle zážitky by měli poskytovat otcové. Tou dobou zřejmě někde v korporátu vydělávající na hypotéku.
              To je neveselá realita dnešní doby.

              1. Nu, nás si také potkal v Tatrách v pumpkách a triku. Akorát jsem měl na zádech batoh s kompletním zimním oblečením (dlouhé gatě, vlněná košile, svetr, bunda, rukavice a kulich), na batohu lano. Boty velké pohorky či kanady, dvoje ponožky. Jinak bych do Tater nelezl. Z Hrebienku jsme dokázali být na Teryho chatě za jeden a půl hodiny. Na vrcholcích se bylo standardně v jedenáct dopoledne, pak rychle dolů. Ve dvě odpoledne šlo leckdy ve dvou kilometrech na hřebeni o život. Vylezl jsem si skoro všechno, tenkrát se to tak ještě nehlídalo a tolerovalo.

                1. Akorát, když jsme byli asi deset dní v kuse na hřebení (i se tam chrnělo), v sronu v noci nasněžilo a zamrzlo mi rameno v ledu, v takovym ďolíku. Za 40 let se nijak moc nezlepšilo, zlobí.

                2. h72

                  k té obuvi do Tater: před desítkami let jsem chodil taky v pohorkách, poslední desetiletí pak v botách na pořádnou turistiku (hlavně podrážky, odolnost proti vodě), a když jsem náhodou po letech zase nazul pohorky – tak to už by nešlo, ta dnešní obuv je už úplně jinde (pokud si člověk koupí tu správnou, což se nemusí každému podařit).

                  Tatry: tam jsem šel před 18 lety přechod: Hrebienok – sedlo Prielom – Tatranská Javorina a busem zase zpátky. Skvělý, počasí přálo.

                  1. Otázkou jest, co si představit pod slovy boty na turistiku. Většinu věcí dnes odšlapu v něčem lehčím – polovysoké Keen, Merrel, dokonce i Olang … Mám doma i Meindl Island, ale nenosím je. Těžká, nepohodlná, kopyta.

                    1. h72:
                      dlouho jsem nosil velmi pohodlné boty i do těžkého terénu Prabos (typ něco jako typ Predator), vydržely asi 9 let, loni z Decathlonu lehší a nižší (kotníkové) boty Forclaz, střední náročnost, mají měkčí podrážku, než ty Prabosky, ale výstup i sestup na hodně ostrých kamenech v Jeseníkách loni podrážka vydržela zcela bez úhony.

                    2. Jo, tak dnesni boty od Prabosu nejsou ty, co byly treba pred 15 lety. Ani omylem. Doslouzily mi, koupil jsem ‚stejny‘ a nevydrzely ani rok, sla srat nejprve podrazka a hned pote se poskubala vystelka. Ta znacka pro mne skoncila, bohuzel.

                    3. Prabosy jsou jediný boty který mi vydrží dýl než jednu sezónu, nosim je skoro denně do práce, se psem,… . Rozhodně nejlepší pohory co jsem kdy měl.

                    4. Ja mel od nich nekolikery vojensky kanady, letni i zimni. Ta kvalita sla ale uplne do prdele. Nekde jsem cetl brek kohosi z Prabosu, ze ceska armada holt kvalitu nezaplati. Prabos dela i pro BW, tak jsem si koupil jedny pro BW a urvala se mi vzadu ta smyce pro nazouvani, na jedne bote se mi rozparal sev podrazky. Tim tuto znacku prestavam resit. Bejvala dobra, to jo.

                    5. Já koupil Annapurny. Po té co se mi po roce nerozpadly na sračky jako zatim všechny jiný boty slavných značek, tak jsem si koupil ještě jedny, sváteční. Ty starší se rozšláply jak bačkůrky, neskutečné pohodlí.

                    6. to, pane, nesmíte kupovat vojenské nebo pracovní boty, ale turistické. boty, kde je plánovan centrální nákup (armádou nebo korporátem) jsou v principu ošizené, aby zbývalo na direkt marketing, tedy aby zbylo na všimné pro nákupčí.

                      smysl mají turistické modely bot a nejvyšší třídy bot pracovních, které jsou určeny nikoli pro tisíce lopat, ale pro řemeslníky – tedy boty dřevorubecké či arboristické.
                      třeba pfanner v tyrolích dělá velmi pěkné boty.

                    7. @h72 islandy jsou super, ale taky je nosím jen když jsem si fakt nejistej. Jinak pravej kotník mám napytel, a radši budu dusat v lehčích pohorkách, než abych si někde zvrtl kotník a musel řešit, jak se dostanu zpět. To je fakt nahovno i když se tak musí dojít jen pár km.

                      Ale trochu mě sere, že se skoro nedaj sehnat botky bez goretexu. Zejména pokud vím, že nepudu řekou ultrabahnem, fakt netuším, k čemu mi to v celokoženejch pohorkách (anebo v nízkejch botkách!) je. Akorát mám pak vždy večer chodidla jako když usnu ve vaně.

                    8. Me se potej nohy brutalne, kdyz se vyzuju, sestrelim orla v letu. Musim mit vyhradne kozeny boty. Mel jsem vojensky zimni od Prabosu, kozeny s membranou (nebyl to Gorac, ale neco podobnyho) a haxny vzdy suchy, a to jsem mohl chodit srackama. Kupoval jsem je nekdy v roce 2002, predloni umrely bez nahrady.

                    9. Goretex rozhodně v botách neocením, nějak mi nikdy nefungoval tak, jak měl. Nejhorší jsou ovšem na pohorkách běžně užívané podrážky Wibram. Ty kloužou už snad jak jsou nové. Mimoto, je to tak na jednu sezonu, pak je po nich. A znovu to obout stojí cca 133 – 1700.

                    10. 1300 – 1700!

                    11. Měl jsem dva páry bot od Meindl. První super, vydržely dlouho, druhé jsem si šetřil „na pozdějc“, v podstatě jsem v nich nechodil. Pak jsme vyrazili na Slovensko nočním vlakem a ještě na hlaváku se mi rozpadly podrážky v podstatě na prach. Ve Smokovci jsem si musel koupit jiný.

          2. U klik-klaku zalezi, z ceho je. Ja ho mel z bakelitovych koncovek ovladacich pak z bagru, prumer cca 5 cm. To uz pak nebylo zadne ‚tukani’…

            1. Je moc dobře, že se to nikdo nepokouší vzkřísit. Dnešní děcka by od toho bakelitu měla tak dokřápané ruce, že by nemohly chodit ani do školy. Vzpomínám si na sebe a na svoje omlácené klouby :D A to jsem měl klasické, černé bakelitové, trojkou vrtákem provrtané ovládací kuličky z páček hydrauliky, asi jen 25mm v průměru. Vydávaly ale rachot podobný střelbě, často násobený ještě průjezdem, nebo prázdnými večerními ulicemi.
              Jednu dobu to bylo tak hrozně rozšířený, že se to ozývalo odevšad a fízlové, pokud nás chytili s tím, tak nám to zabavovali. Občas jsme za to dostali i po tlamě. Jednak preventivně – za krádeže kuliček, který nám sice nemohli dokázat, ale ty kuličky jiným způsobem získat nešlo, nešly volně koupit.
              A taky někdy za to, když někde, obvykle v přítomnosti starších lidí, nejlíp v nádražních halách a tak podobně, spustilo třeba pět – osm kliklaků naráz.
              Větší borci byli slyšet už z dálky a zpoza rohu. Dunivé, pomalé mlácení, podobné střelbě z těžkého kulometu – a skutečně, borci měli na šňůrkách asi 5cm koule z velkých ovládacích pák. Ty neměl jenom tak někdo, jelikož množství traktorů, pásáků, kombajnů, náklaďáků a strojů v okolí, ze kterých bylo možno je po případném vloupání ukrást, bylo v té době omezené :D
              Ještě si vzpomínám, že na popularitu té hračky, později zareagoval nějaký podnik, který to začal lisovat – ale z nějaké úplně blbé, navíc barevné umělé hmoty. Ta ale bohužel nebyla tak tvrdá, jako je bakelit, takže se kuličky od sebe vůbec nechtěly odrážet. A když už se to nějak povedlo, tak to mělo úplně nahovno zvuk a klasice to nemohlo konkurovat. Blbečci, šprti, pionýři a různá jiná podobná svoloč, měla kliklak z obchodu, ostatní měli kuličky čórnutý a to byl kurva rozdíl :D
              Ono totiž – už jenom získání těch kuliček, vyžadovalo od tehdejšího kluka nemálo důvtipu, dovednosti i odvahy, ony fakt nikde nešly koupit. Je tedy jasné, že ti vzorní sráči, kteří měli tu hračku z hračkárny, blbě funkční a nikoli vlastnoručně ukradenou a dodělanou, byli vystaveni výhradně jen pohrdání a posměchu :D Až tak daleko to šlo, že podle velikosti koulí i holky zjišťovaly, kdo má jaký – jak velkou mašinu si troufl vybrakovat a kde :D

              1. Musim se u toho smat… popsals to uplne presne. Ja je cornul z bagru v JZD, dodnes si to pamatuju.

                1. A jenom opadla popularita kliklaku, objevili jsme kouzlo suříku, stříbrné barvy na rámy obrazů, alobalu, křemínků a technické pásky. Teror vyvrcholil a dětství v podstatě skončilo tím, že jsme lesákům v odlehlé maringotce, otevřeli majzlem a kladivem „trezor“, rozuměj mizernou plechovou bednu, zamčenou jen symbolicky a z něj vybrakovali asi padesát-šedesát metrů bleskovice i s krabicí těch zapalovacích rozbušek, od dvou do pěti minut. Jeden z nás totiž věděl, jak se s tím zachází, protože dědek byl dřív u lesáků a tak několikrát viděl, jak tím v lese ustřelujou tlustý kořeny u vývratů a pařezy.
                  Hned za tři dny po nenahlášené krádeži tolika materiálu, to odesraly dva betonový sloupy nízkého napětí, asi dva-tři betonový květníky a několik velkých, betonových odpadkových košů i s vložkama a obsahem. A neskončili jsme, dokud byl materiál :D Psaly o neznámém pachateli i krajské noviny a skoro jako dneska vyhrožovaly, co s náma bude, až nás chytí a kolik škody jsme způsobili.
                  Chtěli jsme fízlům odstřelit Moskviče 412, ale nepřišli jsme na žádný způsob, jak to s tou šňůrou udělat. A pod auto, k nádrži, tam se nikomu nechtělo. Tam hrozilo, že se po zapálení doutnáku nepodaří včas vylézt :D
                  Dneska by nás zavřeli za regulérní terorismus :D

                  1. Je suřík minium? Pb3O4? Ak ano, tak potom zdielame nejake srandicky z detstva.

                    1. Tak tak, minium.

                  2. Jojo, pentritova bleskovice, s tim se uzilo srandy. Podobne se strelnou bavlnou, ta uz se dnes snad ani nevyrabi. V podstate nitrovana vata. Kamos s tim chtel hloubit studnu, ve finale mel hezky zahradni jezirko. Kdyz jsem si delal prvni pyropapiry, tak po zkouskach u piva jsme se od zkousejicich dozvedeli neuveritelny story. A… nikomu se nic nestalo. Dneska si parchanti urvou prsty i blbuvzdornou petardou.

                    1. Odtrhnuté prsty petardami sme tu mali aj v tých úžasných slobodných 90-tych rokoch minulého storočia.
                      A občas prebehla medzi mládežou správa, že tam či onam si niekto niekde na nejakej dedine ublížil nejakou rozbuškou, alebo niečo podpáli, alebo poškodil. Len holt to boli takí neoverené správy prenášané vzdušnou poštou od ucha k uchu.

                    2. Jasne, ale tehdy u toho nebyl navod k pouziti, kterej staci si precist a dodrzovat.

              2. Super, přesný popis. Nám se podařilo lohnout pár koulí ze starých nepojizdnych venter v bývalém jzd z těch koncovek na blatníku. Když to borec uměl, tak to byl rachot…

                1. Kurna, tohle mi bud uniklo, nebo nepatuju.. surik jo, peroxid v tabletach a odbarvovac, ledek, dva srouby,matka a myslim hlavicly sirek nebo naskrabana sirka.. ale tyhle koule mi nejak utekly..

      2. @storch @kaBrnak
        teď mi youtube nabídl tuto sračku.
        https://www.youtube.com/watch?v=qphh5FJECVY

        tak jak mám kola a horáky rád, tak u tohoto se mi vařila krev. Normální člověk se snaží chovat tak, aby po něm nezůstával bordel, typicky aby tam nebyla ani stopa v písku po brždění. Ale to už se dnes nenosí. „Hej, já jsem trejlhantr a dnes vám to tady rozjebeme. Je mokro, takže se dá čekat, že to tady zkurvíme víc než jste čekali.“

        Až toto uvidí pupkáči v krizi středního věku, nabijou dvě baterky a na přírodu můžeme zapomenout.

        1. Dokonalý příklad cykloeroze :-/

        2. No nie že by som sa chcel zastávať cyklistov, ale títo štyria jazdili veľkú časť po rôznych lesáckych cestách kde jazdí o dosť ťažšia technika ako nejaký bicykel. Že im pršalo tak to mali ozaj smolu a boli tam úseky kde už to bolo cez čiaru, ale nevidel by som to nejak katastroficky.

          1. Tak pokud jsou to majitele toho lesa stejne, jako treba ti lesaci, pak samozrejme ano. Jinak moje zkusenost je ta, ze ted, kdyz prsi prakticky obden, mi ta hovada jezdej, kde je napadne. Dokonce mne v patek jeden drbal, ze prej si mam odvolat psa, kterej na nej stekal, kdyz mi jel pres zahradu. Proste jak mas kolo, jsi jak naockovanej. Muzes cokoli kdekoli.

            1. Tak samozrejme je tu ešte otázka vlastníctva pozemku / lesa / lúky a vzťahu majiteľa k cyklistike.
              Komu vlastne patrí štátny les? Existuje vôbec ešte niečo také ako štátny les? Alebo mestské lesy? Ak môžu lesáci jazdiť s ťažkou technikou po lesnej ceste v štátnom lese tak môžem ja ako ovčan daného štátu využívať túto cestu na cyklistiku, alebo aspoň na pešiu turistiku?
              Ja osobne nemám problém s cyklistami ak sú ochotný a schopný sa správať normálne a slušne a dodržiavať (kdekoľvek) základné písané, ale aj nepísané pravidlá. Ak môžu ísť do lesa (aj v ochranných zónach) turisti po značkovaných trasách prečo by nemohli po iných značkovaných trasách (hoci aj lesáckych cestách) jazdiť cyklisti. Otázkou je ako sa postaviť k e-cyklistom v lese – hlavne v chránených oblastiach. Samozrejme že tak ako existujú debilní turisti existujú aj debilní cyklisti takže k problémom bude dochádzať, ale dalo by sa to nejak rozumne korigovať.
              V Rakúsku prebiehala (resp. prebieha) diskusia o tom, že kedysi nedotknuté vysokohorské pasienky v Alpách začínajú byť zaplevelené e-cyklistami. Jazdia pomedzi voľne sa pasúce stáda dobytka, robia hluk, fotia sa kade tade atď. Majitelia pozemkov sú pri tom povinný nechať všetky cesty na ich pozemkoch prejazdné (nesmú ich zahatať či inak zneprejazdniť) a tým vlastne umožniť pohyb kohokoľvek po týchto cestách. Najväčší rozruch vyvolal incident kedy voľne pasúca sa krava s mladými napadla nejakú turistku, ktorá prišla príliš blízko tých mladých teliat (či ich chcela hladkať abo fotiť neviem…). Ak si dobre pamätám ten článok tak krava tú ženskú zabila. A celé to malo súdnu dohru – pozostalí po tej blbej ženskej žalovali majiteľa stáda resp. tej kravy a požadovali finančné odškodnenie. A minimálne prvý súd pozostalí vyhrali. Či sa to ťahalo na nejaký vyšší súd tak to neviem, ale prvotný rozsudok vyvolal veľké pohoršenie medzi hospodármi, ktorí majú svoje stáda voľne na tých vysokohorských pasienkoch, lebo majú obavy z toho, že sa niečo také môže stať aj im. Začali hospodári zisťovať aké majú možnosti sa brániť voči vstupu cudzích osôb na svoje pozemky, ale nejako veľa legálnych možností sa nenašlo. Tak sa našli nejakí hospodári čo proste nezákonne prehradili cesty a dali tam tabule so zákazom vstupu, ale to sa nestretlo s pochopením turistov a ani úradov a tak sa to opäť muselo dať do pôvodného stavu. Ale ďalej som to nesledoval, tak neviem ako to dopadlo.
              Ozaj neviem ako by som sa ja zachoval ak by mi jazdili cyklisti kade tade po pozemku. Pustil by som psa? Naháňal by som ich na motorke, aute, štvorkolke? Oplotil by som to celé ak by to bolo vôbec možné? Strieľal by som gumenými projektilmi / lukom / kušou? Ozaj neviem.

              1. U nas v skolskych lesoch na Cemjate je to jasne dane. Na bicykli mozes po vyznacenych cestach, lesackych cestach, po asfaltkach ktorymi je to tam pretkane. Hotovo. Informuju o tom cedule, pre nas co slabsie vidime velkymi pismenami. Ziadny problem.

              2. To je vecny tema. V Cesku neni vyjimkou, ze mas obecni traktorku mezi pastvinama a chovatel proste natahne drat i pres tu cestu, aby mel jednodussi ohradnik. Takovy nakopat zepredu do prdele.

                A pak obracene, mas svoji louku, obehnanou ohradnikem a presto se uprostred ni prohaneji curaci na kolech, protoze ti prece musej setrit kazdy slapnuti do pedalu. Zrovna loni jsem se takto tlemil, kdyz v moji louce byly dve kola, okolo sousedovy kravy a jedna krava s volem v buziobleckach za ohradou a cumeli. No nechal jsem je tam, treba si vygooglili, ze krava neni masozravec. Beztak tam meli hovno co delat.

                Stava se nam bezne pri prochazkach Sumavou, ze jsou zataraseny traktorky ohradnikama. Nemam chut zjistovat, jestli je cesta obecni, nebo ne, stejne mi to v danou chvili nepomuze. Prelezeme, chovame se slusne a tise, projdeme, zase prelezeme a neni problem. Kdyby mne tam majitel zmrdal, tak se omluvim, vysvetlim a zivot jde dal. Zatim zadny majitel, kterej nas videl na svoji pastvine, nas nejebal. Faktem ovsem je, ze chodime pesky a nemame na sobe znackovy hadry.

                1. Ono aj taká nasratá krava ti dokáže zrovnať fasádu a vôbec nevadí, že je bylinožravec. A býk či vôl je vraj ešte nebezpečnejší keď ho naserieš.
                  Ako som písal – s normálnymi ľuďmi (cyklista, turista, paraglaidista atď.) problém nemám. Rozpor nastáva keď sa jednotlivec či skupina správa ako keby im patril svet. A to potom padá celý princíp tolerancie.

                  1. To ja samozrejme vim, ale pokud tam nejsou telata, ani byci, tak krava spis prijde cucet ze zvedavosti. Nejblbejsi kombinace je byk a zenska, co ma zrovna kramy.

                    Samozrejme, ze to neni o sportovnim naradi, ale o lidech. Jenze driv, kdyz jel nekdo na skladacce, nebo Favoritovi, nechoval se tak arogantne, jako na elektromopedu za 4000 ojro a obleceni za litr. Tohle plati napric sporty a vybavenim. Nejvetsi curaci jsou ti s nejdrazsi vybavou. Ten pocit povysenosti jim tlaci na mozek.

              3. SatanOkkY 13.7.2021 v 7:29

                Státní les patří státu.
                Městský les patří obci.
                Církevní les patří církvi.
                Soukromý les patří soukromému vlastníkovi.

                Lesáci zaměstnaní vlastníky mohou jezdit po lesních cestách s čím chtějí, protože jim to vlastníci dovolili.
                sou jejich.

                Pohyb osob v přírodě upravuje zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V § 63 tohoto zákona je uvedeno, že každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat oprávněné zájmy vlastníka nebo nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.
                Toto oprávnění se nevztahuje na stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky k chovu zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění k volnému průchodu vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy, nebo pokud se na takovýchto pozemcích pase dobytek.
                Nevztažení výše uvedeného ustanovení na pozemky ve vlastnictví fyzických osob je vážkou systémovou chybou, protože při volném pohybu v krajině není turista schopen na místě ověřit (jo, může mít appku, pokud taková existuje), zda se nachází na pozemcích, na které je volný přístup. Někteří vlastníci s tím počítají a pozemky označují jako soukromé.

                Značkování tras slouží k tomu, aby turisté nebloudili.

                Vjezd motorových vozidel na zemědělskou půdu a do lesa a jejich parkování tamtéž je možný jen se souhlasem vlastníka.

                atd.

          2. Šlo o tu stezku po hranicích.

            Všimněte si, jak pěkně je udělaný ten trail, který je na řícení se v terénu přímo určený.

            1. šlo hlavně o tento čas(sorry, nevykopčil jsem ho):

              https://youtu.be/qphh5FJECVY?t=1415

              ~ když jdu někde, kde mají běžkaři udělanou stopu, tak jim to nerozjebu. Borci jasně věděli, kudma pojedou, že je počasí napiču a bude to rozmáčené, že jedou obtěžkaní jako tank a stejně tam vjeli a rozjebali to všem ostatním. Všichni po nich neuvidí pěknou pěšinu, ale rozježděný sračky kolem. Ještě by tam mohl přijet nějakej pičus v landroveru/nivě, a rozjezdit to tam nahadry protože offroud. Toto chování je silně sobecké.

              Krásný trail, který je na řícení se v terénu určený je taky samozřejmě fajn, akorát přírodu máme jen jednu. Kolega nemohl pochopit, proč mě sere trampolína 5×5 kdesi v rakousku v horách. Dyť se mu tam tak parádně skákalo. Ale když si každá piča donese svou oblíbenou aktivitu do pěkného místa, stane se z toho smrdutá dolní morava. Máčet si kule ve velnesu je možný i v práglu/u prýglu. Já to chápu, silnější pes mrdá, a kdo na to má, může si dovolit zničit těžce obnovitelné, a zničení původní krajiny ve prospěch jeho máčených koulí je součástí zážitku. Ale neříkejme, že to nezničil.

              1. Asi stúpim do hovna, ale nedá mi sa nespýtať.
                Ak by sme išli partia 6-tich trampov na výlet (viacdenný – takže plná poľná na chrbte) a šli by sme tou istou cestičkou okolo hranice a pršalo by a my by sme to tam rozdupali všetkým ostatným tak by sme boli asi tiež zmrdi. Takže v princípe na turistiku a bicykel do prírody len za vhodných podmienok aby sme nepoškodili akýkoľvek kúsok prírody a keď sa počasie zmení tak ostať na mieste dokým všetko neuschne a až potom ďalej? Alebo budeme turistikovať a bicyklovať len po asfalte – bo po tom sa môže aj keď prší.
                Majú to tí caklo-nadšenci s nami ťažké. Na ceste ich nechceme, lebo nám zavadzajú keď ideme na aute. Na cyklo-chodníkoch je často bordel a rôzne pomalé indivídua, ktoré bránia v plynulej jazde na bicykli. V lese ich nechceme, lebo príroda. Cyklistických oválov je ako šafránu. Tak kde sa majú ty nešťastníci realizovať?
                V takom Slovenskom raji máš vlastne v každej tiesňave nejaké rebríky, stúpačky, reťaze či mostíky aby si to mohol celé prejsť. Aj to by sa malo zakázať? Veď je to predsa veľký zásah do prírody. Je to ozaj otázka, že kde je tá hranica – a každý ju má niekde inde.
                A keď si sa zavzdušňoval nad trampolínou v hore v Rakúsku tak ma napadlo, že či si aj infarkt nedostal keď si videl rakúske lyžiarske strediská. To ti tam pre každého lyžiara či snowbordistu naťahali vleky, sedačky, občerstvenie, ubytovanie. Asi by mali všetci len pekne pešky na kopec vyliezť a potom sa spustiť. A prespať len tak nadivoko ak chcú lyžovať viac dní po sebe.

                1. Ja teda cyklobuzny nemusim ani nahodou.. ale zrovna tihle kluci jeli celkem v poho a hledat za kazdou cenu kdejakou chybicku..
                  Jezdim s detma do lesu jak to jde, od tri let pod sirak, nejlip nepotkat nohu.. kolikrat se pri odchodu otocime a vracime se zahladit stopy co nam unikly.. a vsadim se ze kdejakej moralista by i tak prohlasil, ze tam treba bylo prase.. no muze mi polibit prdel..

                2. Ja teda zrovna za rozjezdeny cesty nikoho nebuzeruju, to jde uplne mimo mne. Nicmene, pokud nebyly fyzikalni zakony nejak novelizovany, tak tlak na cm^2 na kole a u boty je prece jen jinej, pokud na vandry nechodis na steklech. Ale jak rikam – prasata to taky rozrejou a svet se nezbori. Vic vadi hluk a rozhazeny odpadky.

                  1. Alternativnu fyziku tu uz mas ty :)

                3. @SatanOkkY zeptat se je OK, když nevíš. Psát loaded-question jednu za druhou a mlít sarkasmy je ale dost napiču. K „otázkám“:

                  1. každej kdo není piča, se snaží chovat tak, aby ostatním prostředí nezkurvil. Protože to prostředí sdílíme. Kdyby se takto chovali všichni, nebyly by problémy ani v lese, ani na silnici.

                  2. Ano, pokud pude parta trampů, kteří sice neumí chodit v terénu, ale zato si koupili včera v HUDY super pohory, a pudou v největších sračkách z/do nějakého kopce, tak to tam všem zkurví. Všichni kdo přijdou po nich, uvidí rozesranou cestu od toho, jak se banda debilů klouzala z/do kopce. Není to nic neobvyklého. Je otázka, co je pro vás normální. Pro někoho může být normální chovat se tak, aby daná lokalita byla dlouhodobě co nejpěknější. Pro jiného může být normální zkurvit terén, protože tam prostě jde a na ostatní sere — „V dešti je bláto, já tady procházím, a je tedy jen logické, že to tady zkurvím. Co jste čekali?“ Sem patří i píčusové co jdou v suťovisku stylem, že kameny lítaj všude a na všechny: „a co mám jako dělat? Já jsem sem ty šutry nedal a prostě lítaj!“ Ale jinak message je, že je asi jedno čím to kurvíte. Chtělo by to nekurvit to. A pokud se podíváte na to video, neuvidíte cestu zkurvenou botama, ale pneumatikama. Buď tam teda nikdo nešel, anebo holt boty EVIDENTNĚ škodí ve sračkách méně.

                  3. Pokud byste místo keců koukl na botu a na pneumatiku, zjistíte, že jejich kontaktní plocha je dost jiná, tedy tlak na cm² je výrazně vyšší v případě pneumatiky. Taktéž se vám příliš často nestane, že se vám bude protáčet bota v marastu. Poškození od pneumatiky je prostě horší. Dále bod 5.

                  4. V takom slovenskom ráji je to taky ale dost napiču, nezdá se vám? Půjčovna koloběžek, všude nějaká lavka, stánek s párkama a príma muzikou, příští rok se asi osadí ekalátory pro pupkáče a centra pro masáž prostaty. Bylo by skvělé, kdyby tam žádnej ten bordel nebyl. Byl jsem tam 1x a podruhé už tam nebudu.

                  5. Ano, je to o tom, co chcete vidět. Určitě je možné stezku rozesrat a prostě pak chodit bažinou. Namísto úzké stezky mezi klečí je možné vysekat 3m širokej pás, aby tlusté prase mělo kudy jít (např. kolem sliezskeho domu). Můžeme samozřejmě zničit přirozený ráz krajiny a vesrat tam lávky všude, aby každej kripl mohl dojít na rozsutec. A můžeme všude házet šlupky od banánů, a chcát, však je to přirozené. Ale je _možné_, že většina lidí (kromě sobeckých čuráků) by raději šla pěknou stezkou, která ideálně nevypadá jak vyšlapaná „zkratka“ mezi barákama na petržalce. Bioodpad přírodě (±) taky nevadí a je to BIO, ale MOŽNÁ že by se většina lidí radši dívala na prostor bez odpadků a mohla si sednout. A nemusí to VŠUDE smrdět chcankama(které těm rostlinám fakt vadí) a nemusí být všude papíry. ==> pokud je „sportovec“ čurák, je jak píšete jen přirozené, že to kolem sebe zničí, s různou výmluvou, a sebe-pochopením. Jen je hloupé, že až tak učiní, tak řekne, že daná oblast je napiču a jde to ničit zase o kus dál, protože se mu to tam, kde už to zničil, nelíbí.

                  Bylo by dost fér, kdybychom kromě sraček pro debily a jimi zničené přírody, měli i nějakou přírodu nezničenou. Udělejme např. ultra dolní moravu. Srát na stromy, všude beton, asfalt, trampolína, lanovka, sjezd pro kolo, skejt, koloběžku, tobogán. Prostě pro každou píčovinu co je. Totéž krkonoše a šumava, stejně už je tam asfaltka i ke krmelci. Ale pojďme ostatní nechat jak to je.

                  6. rakousko jsem neviděl. Ale pár středisek v itálii jsem v létě viděl, a jde to udělat i dobře. Pokud rakušáci kurví přírodu pro pár šestáků od lyžařů, slova výše platí i jim.

                  1. alfonz19 14.7.2021 v 16:01

                    ad 3) Jo, nad tím jsem přemýšlel již dávno. Když se podívám na svou botu a na pneumatiku horského kola a uvědomím si, že při chůzi přenáším zátěž jednou nohou, zatímco u bicyklu plochou dvou plášťů, nezdá se mi ten rozdíl zásadní. Ten je v bodovém zatížení chůzí a v liniovém zatížení pojezdem.

                    1. @ygorek — ono to bude dost o technice jízdy a chůze. Když jdu s ženou, tak ta furt nohama hrade, šutry jí podjíždí. Mě se nehne ani kamínek. Stejný pohory. Totéž kolo. Všude uvidíte stopy po brzdění, což je kůl tak možná když potřebujete ošarmit svým umem spolužačku na základním stupni. Samozřejmě (dokud nejedete opravdu hranu) to jde i bez toho. Najdete studie, kde tvrdí, že chůze je stejná/horší. Přičítám to dané technice. Každopádně pokud se podíváte na video, trasa je zničena cyklisty, ne turisty. Tím neříkám, že trasu turisté neumí zničit. Co se týče pneumatik, uvažujme nějaké MTB, 2.1″. Skutečný kontakt je tak 4-5cm(kvůli zakřívení) a šířka 5cm. Když je dáte obě vedle sebe je to stále výrazně méně než plocha boty/pohorky. Tlak na cm² musí být vyšší v případě kola. V případě plynulé jízdy nebude takové zrychlování/zpomalování jako při chůzi, což ale jistě neplatí pro obtěžkané kolo jedoucí pomalu ve sračkách. Párkrát už jsem ve sračkách jel (ne v místě, které je ke zničení nevhodné).

                    2. pre alfons19 14.7.2021 v 16:43
                      Citujem: „Párkrát už jsem ve sračkách jel (ne v místě, které je ke zničení nevhodné).“
                      Kto rozhoduje o tom, ktoré miesto je na zničenie vhodné / nevhodné? Ja sám či nejaká odborná komisia?

                    3. Asi bude dost rozdíl, jestli někudy projede jeden-dva lidi, než třeba padesát.
                      Díky všelijakým fejsbůkům se lidi dozví o „atraktivních“ lokalitách, na které potom pořádají hromadné nálety a dopadne to, jako vždycky.
                      Nebýt fejsbůků, tak rozhodně není tolik přírody zbytečně doničené. Fejsbůky nemají negativní vliv jenom na lidi samotné (už i to stojí za zamyšlení), ale bohužel i na jejich následné chování v přírodě. Načež to následně, kompletním zabordelením a nevratným zničením, odskáče nikoli ten fejsbůk jako dokonalý prostředník k šíření svinstva, ale bohužel ta příroda.

                    4. SatanOkky — trolíš nebo máš mentální limit? Uměl bys najít rozdíl mezi polní cestou mezi 2 dědinama a např. CHKO?

                    5. pre alfonz19 14.7.2021 v 17:58
                      Netrolím – ale kľudne by som mohol, ale to tu nebudem rozvádzať, že prečo a ako.
                      No šak si mi odpovedal na otázku – o vhodnom / nevhodnom mieste na zničenie rozhoduje v tvojom prípade komisia. Možno to nieje priamo komisia, ale nejaký spolok (organizácia), ktorá má právomoc rozhodovať o ochrane (CHKO) či ne-ochrane (poľná cesta) danej lokality.

                    6. alfonz19 14.7.2021 v 16:43

                      Kontakt v dálce 4-5 cm má plášť 700x23C, ale ještě to přeměřím. Předpokládám, že pláště na MTB se zejména do mokra hustí na nižší tlak, než silniční. MTB pro případné srovnání nemám.

                    7. 700x23C bude mít tak 5atm, mtb tak 2atm, možná lehce míň.

                  2. Prvé čo ma napadlo keď som prečítal tvoj príspevok bolo, že teba by som nechcel v živote stretnúť niekde v rámci turistiky v lese či na lúke. Šak by som riskoval, že by si ma každú chvíľu jebal zato aká som piča, že kurvím prostredia ostatným a to aj v prípade keby som sa ozaj snažil chovať ako ten najohľaduplnejší turista.
                    K tej parte trampov čo vyplienili včera abo predvčerom HUDY: takéto indivídua chodia na prechádzky zásadne vtedy keď je pekné počasie. Ale aj im sa môže stať, že sa im niekde na pol ceste priženie búrka a oni sú nútení prejsť časť svojej trasy po mokrom / rozbahnenom teréne. A zrejme ho svojou nešikovnosťou poškodia.
                    Pneumatika bicykla vs. topánka:
                    – je pravda, že v rámci cyklistiky máš vyššiu váhu, lebo ťaháš so sebou bicykel a to sa bavíme o nejakých 10 kilách mŕtvej váhy (+- pár kg). V prípade e-bicykla je to hádaj aj 25 kilogramov, a to už je ozaj dosť
                    – pri tej ploche ktorou tlačíš na zem je dôležité akú veľkú máš nohu, akú ju máš širokú, aké máš topánky, aké obutie máš na bicykli atď. Lebo poznám chlapa čo má okolo 90kg a nohu len 41-tku, ale aj takých čo majú 75-kg a 44-ku, alebo 125kg a 47-čky nohy. No a navyše pri chôdzi ideš najprv pätou, potom to preklopíš na celú nohu a odraz vykonáš špičkou. Takže tie najhoršie dynamické deje pri chôdzi prebiehajú na asi 1/4 plochy jednej topánky.
                    – najhoršie pre povrch po ktorom ideš sú samozrejmé prudké zmeny pohybu ako brzdenie či akcelerácia. A tu bude ozaj bicykel zanechávať väčšie stopy.
                    Preboha ty si kde bol v tom Slovenskom raji, že si tam videl také atrakcie? Na Podlesku? Či na Čingove? Alebo z druhej strany od Dediniek? Lebo už keď vojdeš do lesa tak ťa maximálne tak legálne „olúpia“ o tvoje ťažko zarobené prachy (poplatok za vstup pre inostrancov sa kedysi platil pri vstupe na značené chodníky – ale či to ešte robia neviem), ale inak tam už viac-menej nieto ničoho kde by boli tebou popísané atrakcie (dobre hore na Kláštorisku, alebo hore na Geravách kde končí lanovka z Dediniek tak tam sú chaty a bufet). Chcel som ťa pozvať opäť do Slovenského raja, ale keďže už aj v Kyseli otvorili feratu (https://www.slovenskyraj.eu/aktuality-media/otvorenie-rokliny-kysel-po-40-rokoch/) tak je to pasé.
                    Ono tebou popísaná a nedotknutá príroda by mala byť v národných parkoch v najvyšších stupňoch ochrany. Že je aj tam nejaká infraštruktúra je už na dlhšiu diskusiu. Ale inak niekde na vstupe do TaNaP-u pri parkovisku môže byť hádam nejaká atrakcia pre deti či dospelých? Aspoň to odfiltruje „nepohodlné“ osoby.
                    Ono rakušákom ani veľmi neostavalo na výber – buď to nechajú nedotknutú prírodu a hladové doliny, alebo nechajú vybudovať kopec lyžiarsko-zábavných stredísk a tie hladové doliny budú mať aspoň nejaký príjem z turizmu. By ma bohovo zaujímalo kam by chodila celá Bradavica na Dunaji a pol Slovenska lyžovať ak by nebolo v Rakúsku jediné lyžiarske stredisko – šak by umreli od hanby či nudy, lebo na Slovensku je to podľa týchto lyžiarov hnooooojjjjjj a fuuuuuuuujjjjjjj.

                    1. @SatanOkky

                      myslím že to vidíme podobně, s tím co píšeš tady souhlasím, vč. toho rozboru kola/chůze. Akorát pokud je bordel tak se nedošlapuje na patu/špičku, protože jinak ti to ujede. Ale ne všichni to dělají, jistě. Kde jsem byl v „ráji“ nevím, ale sralo mě to tam. Pokud to byla nějaká výjimka, tak jen dobře a odstraňuji mu ban.

                    2. pre alfonz19 14.7.2021 v 18:07
                      Mám kamoša čo chodí viacmenej len po špičkách (ako baleťák) a ešte pri odraze tú noha tak divne pootočí. Tak on má podľa mňa nebezpečne veľký erozívny vplyv na nespevnený podklad počas chôdze.

                    3. Máme tady nejakej den otevřenejch dveří v léčebně? Bavíme se vopravdu vo tom, že někdo někde pošlape trávu? No typyčo.

                      Někteří normální lidi si uvědomujou, jakou „sílu“ má voda, rostlinstvo a další přirozený procedůry, jenom dyž si vemu ten bordel na zahradě nebo na polu, že stačí aby zapršelo a naposled sem vyjezdil na křoviňáku přes 3 nádrže, abych ten zkurvenej humus vysekal. To sem to sekal na jaře a řikal sem si že cajk, už by to moc vyrůst nemělo, za chvílu bude vedro a všechno uschne. Pyču, zarostlo to metr a půl do vejšky zas něčím jiným.

                      Vypatlanci z paneláku a podobní alfonzi co asi v životě nešáhli na takovou prácu a příroda pro ně je posranej trávník vedle vchodu nám tady budou vole kázat vo tom, jak ti strašní šmejdi pošlapou cestu, no to mi ho vyndej XD

                    4. Kámo tak se běž podívat, jakou sílu má příroda a jakou sílu má člověk. Zatím nemám pocit, že „prohráváme“. Myšleno v momentálním souboji sil těchto dvou „mocností“, nemám pocit, že by nám nákupáče zarůstaly kosodřevinou. Jinak samozřejmě prohráváme.

                      Je skvělý, že máš bordel na zahradě i na polu, a že jsi musel sekat křoviňákem, máš pochvalu, že to u tebe konečně na chvíli vypadá. Ale až ten křoviňák vypneš, nazuj boty, a běž někam do přírodní rezervace, ať víš jakej je rozdíl mezi touto přírodou a tvou zahradou. Pyčo zarostlo to do metru a půl se týká jen špatně udržované půdy. V místech, kde se o to lidi staletí starali a tyto sračky tam žral chovaný dobytek, tam nic takového neroste. Pokud tam ale budou chodit debilové a ničit to, což se děje, bude to brzo vypadat jako u tebe, a bude to tam, mimo jiné, zarůstat zkurvenejma kopřivama a jinýma sračkama. A jo, kopřivy a podobnej hnus můžeš mučit skoro jak chceš, klidně křoviňákem denně, ty jen tak nevyzdechaj. Ale je s podivem, že borci co velkohubě kecaj, jak to pošlapou a je to cajk, protože p̶ř̶í̶r̶o̶d̶a̶ sobectví, do kopřiv moc často nechoděj. Pokud jsou vůbec ještě mobilní, chodí převážně tam, kde je to pěkný.

                      Ale rozumím, že ses musel ohradit. Myšlenka: nekurvěme si to tu, ať to tady máme pro sebe co nejlepší, a stezka rozježděná debilama je jistě horší než stezka nerozježděná, tahle myšlenka je určitě buřičská. Jsem rád, že jste mne opravil.

                    5. Meleš naprostý sračky. Stačí aby tam rok nikdo nešel a tu slavnou cestu nenandeš. Jakoukoli volnou plošku okamžitě všude něco zaroste.

                      A spousta tzv. stezek kdekoli, kde je trochu svah a jde se tam do kopce nebo zas nazpátek, jsou vymletý vodou, lidi chodí jenom tam, kde už přetím to voda vymlela až na kámen a kořeny stromů. Jsou tam na návštěvě.

                      Další věc, v hustým lese kupodivu zase tolik zelenýho nutně být nemusí, vono tam jaksi není světlo.

                      I takoví lesníci mají rozum a nedělají si vůbec starosti s tím, že někde rozrejou tahačem při svážení dřeva svah, protože tam kurva sou furt a je jim jasný, že příští rok až tam pojedou zas to bude kompletně zarostlý a žádný oraniště tam nenajdou. Trochu horší je, že si nedělají starosti s rozumným zalesňováním a furt sážou monokultury, který pak zlikviduje jeden parazit (a je naprosto jedno, monokultura čeho to je, už se zas vrací paraziti co zas žerou monokultury listnáčů). Takže teď sou vodlesněný obrovský plochy najednou, dyž t ovšechno chcíplo. TODLE je facht problém, nakládá se tady uměle s milinoma kilometrů čtverečních, ne vždycky úplně dobře, a von tady brečí, že někdo někdo rozšlapal cestu.

                      Ty vole tvoje starosti bych chtěl mít. Vyser se na takový kraviny…

                    6. nejseš jeden tady z těch zděšenců co vo nich velice přilíhavě mluvil George Carlin https://www.youtube.com/watch?v=7W33HRc1A6c

                    7. @Behemot souhlasím s tím, že byla pičovina někomu něco vykládat. Každý má za sebou jiný životní příběh a jinak bohaté či zcela jiné zkušenosti, a proto cokoli co řeknu, pokud to bude v rozporu s tím co daný člověk zná či je schopen uchopit, bude interpretováno jako nepravda. Anebo že melu sračky. Toto teda byla chyba na mojí straně.

                      Jen ještě zkusím trochu (mojí?) reality:

                      – Jakoukoli volnou plošku okamžitě všude něco zaroste. Viděl jste někdy místa kde nic neroste anebo toho roste minimum? Tam když to rozeserete, vrací se to zpět dost pomalu. Stejně tak místa kde už hozy apod. běžné dužnaté rostliny vyžraly a roztou tam jen tužší horské byliny; ty když zničíte tak tam třeba už neporoste nic. Jako extrémní příklad si můžete vzít autem rozesraný strom v Ténéré, kde se po zprasení člověkem jaksi nic zpět nevrátilo. Ještě jsem se nesetkal s horskou loukou, kterou by museli lidé podupávat v obraně před zarůstáním horskými bylinami. Spíš je vidět, že ji lidi zničili a tam kde je to možné se namísto ušlechtilejších rostlin na toto místo zanášení plevele. Stejně tak zdusaná tráva ve vyšlapaných místech např. hadcové stepi se nijak zvlášť rychle nevrací. A pokud se vrátíme k něčemu pro vás představitelnějšímu, pokud oplotíte ve městě plácek s dobře vydupanou „zkratkou“, za jak rychle to zaroste? Týden? 5 let? Ani to ne?

                      – posuzujete tu stezku, kterou cyklisté prasili přes svou zkušenost. Les stíní, lesáci rozježďují, voda teče proudem. Máte ve všem pravdu, ale jen tam, kde je to relevantní. Řada podobných stezek je ve výšce, kde už stromy nerostou, takže stíní opravdu minimálně. Protože tam nerostou stromy, i lesáci tam s těžkou technikou jezdí maximálně kochat se výhledem. Některá další místa mají tu nepříjemnost, že tam technika dost dobře nevyjede, čímž je rozježďování ještě více komplikováno.

                      A tak dále, a tak dále. Prostě máte jinou zkušenost a neumíte si představit nic jiného než ji.

                      Chválím znalost pana Carlina. Nicméně neříkal něco ve smyslu, že planeta není v prdeli, že to my jsme v prdeli? A že pokud si to tady zkurvíme, bude to náš konec a planeta to rozdejchá za pár tisíciletí, či v horším případě za pár milionů let? Zase asi záleží na úhlu pohledu a porozumění kontextu. Je určitě možný z toho vyvodit závěr, že je naprosto cajk tady všechno zničit, protože se to za pár milionů let obnoví, což se dá vztáhnout i na neotřelé záměry RU/US machrů, kteří chtěli modelovat krajinu atomovkama (konkrétně např. budování přístavů). Z pohledu země je to ± jedno (pravděpodobně), z pohledu lidské rasy to není úplně taktické chování. Osobně slova pana carlina interpretuji stejně jako to co říkám já. Nezkurvěme si to tady, protože jinak to budeme mít zkurvené. Vámi citovaný příklad s monokulturou zdá se říká totéž — sobecky sledovaný jediný krátkodobý cíl, neměl dobré výsledky.

                    8. alfonz19
                      16.7.2021 v 16:08

                      Kdo určuje, co je nejakej plevel, a co je nějaký nóblhóch a co kam patří? Ty?

                      Počkej, až se dosměju.

                    9. @Behemot víte že toto je obvyklá otázka na novinkách u lidí, kteří nemají lepší způsob jak oponovat? Ještě se říká: „a vy jste tam byl, že to víte?“ apod. Ale asi to sám znáte lépe. Tyto úvahy/otázky zaplevelují( ;) ) druhdy inteligentní diskusi. Až se tedy dosmějete, najděte si definici slova plevel. Pokud ještě udržíte pozornost po náročné četbě, můžete pokračovat studiem, co jsou to invazivní a expandující druhy.

                      Jedno vám ale uznávám. Měl jste pravdu, měl jsem se na to vysrat. Váš příspěvek jsem omylem viděl jako nepřihlášený, a abych vám mohl odpovědět, musel jsem vás odebrat z ignore. Tímto vás tedy vracím do prestižního klubu. Ač neznáte význam základních slov, jste úplný člověk, a nemáte se již diskusemi co naučit. Bohužel já četbou vašich názorů taktéž ne. Nemusíme tedy ztrácet čas.

                      Hodně zdaru, a ať vám tráva kolem baráku málo roste!

                    10. alfonz19
                      16.7.2021 v 21:12

                      Fakt nehodlám hrát hru na nejaký todleto voprcaný škatulkování. Nějaká banda od reality odtrženejch páprdů rozhodne, že něco někam patří, takže se musijou všichni posrat nebo co jako? Podmínky se NEUSTÁLE mění, přesně jak říkal Carlin, už v roce 1992 mimochodem, přes 99 % druhů, co tady kdy bylo, už tady DÁVNO NENÍ. Stačí aby pár let bylo teplejš a naprosto se převrátí rostlinný a hmyzí podmínky a vobráceně. Tvoje uvažování je naprosto dementní.

                      Jediná správná cesta je se přizpůsobit, ne furt brečet jak je to špatný a bojovat proti přírodě, která dělá přesně to – přizpůsobuje se. A eště nedejdeito buzerovat skrz svoje ideologický kretenismy vostatní, aby se přizpůsobovali tobě. Ses asi posral.

                      Ale co, rejžáci aspol. se přizpůsobí, do konce tohodle století bude z té celé slavné západní civilizace hovno, zatímco voni to všechno převálcujou. Holt ještě mají zdravý priority a ne zdegenerovaný kraviny.

                    11. Behemot 16.7.2021 v 16:46

                      Co je a co není plevel rozhoduje zahradník. Nebo politruk.

                    12. ygorek
                      16.7.2021 v 21:48

                      Třeba. Já si můžu prohlásit, že všechno, co mě sere a nechcu to někde mít za nejakým účelem, je plevel. Kdo má větší pravdu?

                      Řešením je kompletní privatizace, ať si každej rozhoduje na svým jak chce. Každopádně mě úplně dojímají tydle kecy vo rozšlapané cestě, když probíhají přirozený procesy, který třesou prostředním na vo několik řádů vyšších úrovních. Je to kurva cesta, tam se šlape, to je naprosto automatickej důsledek. Tak se tam dá zákaz, ať tam nikdo neleze, žejo, to je přece takový aktivistický řešení.

                4. Ad Slovenský ráj …

                  Snad nikde jsem nebyl tak smutný z chování turistů jako tam. Bordel a hovna všude. Jak se někdo může vysrat z lavičky přímo na rozcestí, hned vedle ohniště, někomu přímo u chaty nebo na vyhlídce?

                  Přitom je to u vás tak krásné, to by jeden zaplakal.

  2. „… e-kola jsou medle motorová vozidla…“
    – – –
    Jsou, bo maj motor.
    Takže se problém bude řešit. Jako se musela řešit zhovadilost Segway, nebo mnohem škodlivější multikoptér.
    A pořešej i koloběžky s motůrkem.
    Všechno tohle bude mít povinně i GPS s hlášením polohy.

    „Pokrok“ nezastavíš…

    :OD

  3. Byli jsme tady loni. Po zničení Dolní Moravy (nějaký investor z Brna s pomocí dotací a změny územního plánu z klidné obce na kraji přírodní rezervace udělal šílený zábavní park – lanovky, hotely, stezka v oblacích jako vřed viditelný 30 km z dálky…) to je prý poslední pohoří u nás, dosud jakž-takž bez lidí, cykloturistů, jídelen.
    Těžko říci, jak dlouho se udrží. Oblast je to odlehlá dostatečně, aby se nápor odfiltroval. Na druhou stranu je to malá oblast, a příklad Dolní Moravy pod Kralickým Sněžníkem varuje.
    Jinak na Dolní Moravě se teď ochránci přírody snaží zarazit další svinstva. Postoj kraje dosud totiž podporoval salámovou metodu investorů („žádná jednotlivá stavba nemění charakter lokality) a z turistického ruchu se stalo zaklínadlo.

    1. Na Dolní Moravu už nejezdíme.

      Rychlebské hory bohužel zpopularizovaly články doporučující přechod. Takže tam teď táhnou davy.

      1. Třeba se to trochu uklidní, až se naplno otevře cestování do zahraničí.

        1. Chachacha, tak zrovan tohle se rozhodně neplánuje, nejen v Evropě, ale i celosvětově.

          1. Vidim to taky tak. Jen si porad nemuzu vzpomenout, kam ti lidi lezli driv, kdyz se smelo tak maximalne k Balatonu. Deset mega je nas na uzemi Cech a Moravy furt.

            1. Neměli prachy, jezdili na chatu nebo k rodičům a prarodičům, kemp byl luxus.

              1. Je to tak. Samozrejme je dobre, ze lidi maji vic penez, nez driv. Nikomu chudobu nepreju. Ale je blby, ze jak maj prachy, neni s nima mnohdy qydrzeni. Je na nas porad videt, ze nam cumi slama z bot. Tam, kde penize ve spolecnosti definovaly hierarchii po staleti, s tim umeji zit. Taky samozrejme existuje zavist (viz treba Svycarsko), ale celkove s tim umi zit lepe, nez v Cesku. Nevim, jak to u nas bylo za prvni republiky, jestli to mame zakoreneny, nebo to dokurvili az bolsani.

              2. Kemp nebyl luxus. Bylo jich jak sraček. Pomalu u každýho rybníka byl nějakej a plnej lidí se stanama. Stanování za pár kaček. Tenkrát prostě enbyla v módě cyklistika a když se lidi doplahočili do kempu, tak tam většinou zkejsli, smažili se na slunci nebo cachtali v rybníce, maximálně tak zašli na houby nebo vylezli na nějakej hrad.
                Krom toho frčel tramping a každej pátek byly nádraží plný kotlíkářů. Jenže ti v lese někam zalezli a radši moc neprudili, aby si je nepodal hajnej a místní okrskář VB.
                Mainstream chatařil nebo kempařil a kdo byl hogofogo, tak si pořídil karavan.

    2. Bohužel to prosperuje, takže to lepší nebude. A dolní morava byla zničená už tak před 10 lety kdy jsem tam byl poprvé. Kolotoče pro odrostlejší.

      Na přírodu vám dnes každej sere. Ideálem nižší střední třídy je 400m² pozemek s bazénem a bungalovem, protože (ofiko zdůvodnění mnoha lidí) nechtějí chodit schody. Ovšem i tito lidé chtějí dovolenou. Obvykláv volba je ‚all‘-inclusive resort (compound), kde ‚all‘ představuje lepší žrádlo, pití a větší výběh na 7 dní v roce. Odvážnější vyjdou z opevnění a rychle se nažerou za branami, aby bylo o čem vykládat. A co zbývá super-dobrodruhům? Po většinu roku studují dobrodružné youtube kanály a nakupují gýr. Byl jsem svědkem, když borec poprvé vyšel na 10km procházku vybaven lopatkou (jen za 300!) a pilkou, kterou upiloval větev jen aby zjistil, jak jeho gýr řeže. Lopatka neotestována. Toto není urážkou toho borce (kdyby to snad četl ;) ), ale mentality, kterou nám společnost vnucuje. Týpek s návlekama je taky nemá proto, že už kdysi zjistil, že je potřebuje. Ne, dostal je prodaný jako nezbytný gýr, a přece nebude za blbce, příp. ho chce vozkoušet, i když není zrovna dnes není potřeba.

      Dolní morava je jen obrazem totální marnosti většiny společnosti, její nutnosti se bavit a současně nemohoucnosti fakticky cokoli vlastními silami dělat. Totéž jsou trosky na elektrokole, které u toho fičí nějaký techno do sluchátek (v lepším případě) aby měli dost psychických sil „bušit“ do pedálů. Ale vězte že bude líp. Ano! Až všechny děcka, který jezdí na elektrokokotině od 5 (a jejich fotři kolobrndící v saku a helmě do kanclu) trochu zestárnou a budou v 35 po třetím infarktu, tyhle sračky zaniknou, protože eskalátory na všech turistickejch stezkách by byly moc drahý. V baráku máme rodinku; všechny děcka anemický, synek pc-kyfóza jako prase, ale fotr musel koupit elektro upgrade na kola, aby náhodou se sebou nezačali něco dělat, dokud je ještě trochu čas. Tihle jsou jasní budoucí návštěvníci dolní moravy, kde je na lůžku povozí v oblacích.

      1. Ideálem není 400 m2 pozemek a nějaký bungalow. Základní zahrádka začíná na 2.500 m2 (pod to nejde vůbec kolem baráku dejchat) a domek musí mít nejméně 120 m2 přídavných užitných prostor typu dílny, garáž, stodola, samozřejmě s podkrovím. Jinak se doma nehneš.

        1. Souhlas. Jako zivotni minimum to vidim taky tak.

          1. Takle velký a větší je to už ale na traktor s bubnofkou nebo něco podobnýho.

            Pokud se s tím nechceš takle jebat, tisíc metrů je celkem OK.

        2. mám asi hektar a velkou stodolu…a v ní krávu, kozy, prasata drůbez a v druhé seno. zbytek jsou stromy keře..dělá to klima

      2. alfonz19:

        Budiž řečeno, že přelidněnost dříve klidných míst není příznakem větší demence společnosti: ty normální do přírody a klidu chtějí furt, jenže teď se přidaly davy a komerční aktivity – viz Dolní Morava (ano je to asi 12 let od stavby hotelu Vista, nové lanovky; a několik let od stavby Stezky v oblacích; a nyní tam staví zase další hnus, nebo chtějí stavět. Oblast zničená. Z vrstevnicocé cesty se stala cyklotrasa včetně sesuvů půdy v prudkém svahu; hlavně, že to je REZERVACE!!! Najednou to šlo.

        Ale stačí na Dolní Moravě jako dřív zaparkovat a jít na Sněžník – pěkně dupat 3 hodiny nahoru a dvě zpátky, mimo stánky a restaurace, a najednou je klid a ty tisíce „návštěvníků“ zůstávají na kolotoči. Akort nahoře, kde se setkávají cesty z hřebenovky od lanovky plus Poláci z jejich strany, je zase víc lidí.
        Teď tam Poláci staví novou stavbu, takže zhoršení se blíží. Ale bude tam třeba pivo :-) – a těch pět – šest hodin chůze odspodu jako filtr zůstane dál.

        1. na lokality s kolotočem se můžu vysrat. Nechci se na to ani dívat. To si to radši nechám ve vzpomínkách. Teď jsme byl s 5 letou dcerou v janošikových dierách/malým rozsutcu (měl jsem cestu brno-ostrava) tak jsem to zlehka prodloužil, a tam z toho taky udělali procházku po dřevěným chodníku, ale pro 5 letou stále super. Ale pro mě je trochu smutný vidět, jak se z toho stává víc a víc městský park. Ale v zimě je to procházka dobrá. Vařbuřti si ohřívaj koule ve velnesu, cesta je volná.

        2. Letos je průser, že cestování do zahraničí je vopruz s nejistým výsledkem a ty miliony koupáků co by normálně jeli na Hurghadu, Djerbu nebo to Turecka se o dovolený musej někam vrtnout, nebudou se pražit někde na sídlišti v bytě.

  4. Radši se zdržím komentářů ve stylu „kterej pošuk na turistickou procházku po českých příhraničních „lesoparcích“ sebou tahá pětiranný kanón na medvědy“. Bo se mi článek líbí.
    Jen jsem čekal více nastavování zrcadla naší prohnilé kapitalistické společnosti, zkrátka mohl být klidně delší a s nějakou filozofickou úvahou na závěr :-)))

    Zásadou je, vyhnout se cyklotrasám z mapy a hlavním turistickým atrakcím. To si člověk ušetří setkání s odnikud se vyřítivšími chrchlajícími a plivajícími individui, kteří sice opustili město, ale hulvátství a další městské manýry tam zapomněli nechat.

    Já hodně ocenil znovuotevření zahrádek a hospod. Bo citelně ubyl ruch a lomoz v okolní přírodě, který tam způsobovali lidé co „přinesli město do přírody“, halekali jak na lesy, navzájem se překřikovali.
    A dyž náhodou byli sólo, tak spoň desítky minut ventilovali svoje pracovní a vztahové problémy přes telefon svojí kamarádce/kamarádovi, zuřivě přitom gestikulujíc volnou rukou (k radosti okolojedoucích cyklistů).

    Jinak Rychlebky jsou super. Právě kvůli jejich nenavštěvovanosti a určité vylidněnosti a divokosti jako v případě pražákům a zahraničním turistům neznámých slovenských hor (=všechny kromě Tater).
    Proto si říkám jestli bylo moudré publikovat jejich název. Protože kromě blízkých slezanů (a všude rozlezlých brňáků – ti vám vlezou fakt všude) rychlebky prakticky nikdo neznal a osobně dosud nenavštívil.

    1. Na medvědy je doporučená výbava náramek s rolničkami a pepřový sprej.

      1. Není to náhodou doporučená výbava proti znásilnění tlupou krimigrantů?
        Mě se ty eko-ethno-friendly survival-kity už docela pletou.

        Jakože na náramku je nápis no-rape a rolnička na krku jako symbol nevinné ovečky které by přece hodný africký turista neublížil?

        V Usa se doporučuje jako „náplň pepřáku“ proti medvědům .44S&W JHP a vyšší, pokud vím.

        1. Nu, také se dá. Moje 83 letá mamka chodí je každých pět let zvána na ouřad, že jako nějak poctívají své seniory, dávají jim dárky a také dobré rady. V osmdesáti nafasovala pepřák a nějakou sirénku, mačkací, do kabelky. Kdyby ji chtěl někdo znásilnit. Nu, ona vypadá na šedesát, takže ….

      2. Medvědí trus pak obvykle obsahuje rolničky a je cítit po pepři.

      3. Nebude lepší nějakej .44 Magnum a větší? Jako což voto, rolničky si klidně měj taky, ale dycky dyž někde čtu jak někoho rozsápal medvěd, tak si řikám no jo, další blbec, co neměl u sebe nějakou pořádnou ráži. Co uděláš s nasraným medvědem s rolničkama, strčíš mu je do prdele?

    2. Tak třeba na psa jsem už zbraň tahal (a nakonec zase schoval), medvěda bych asi libovolnou krátkou zbraní ani nedráždil.

      1. Od toho existuje .44 Magnum, .445 SuperMag, .45 Super, .45 WM, .480 Ruger, .50AE a spooousta dalších výkonnejch ráží, podle výběru každýho soudruha.

        1. Tak to mas tu vyhodu ze ste „shall issue country“.
          V kanade kratku nosit nesmies a do narodneho parku ani dlhu (v pripade ze by si si chcel zobrat brokovnicu s vhodnou municiou).

        2. To malo ist pod tie medvede a zvonceky

          1. To sem zrovna měl dojem, že na nějaký ty dlouhý přechody tam někde na severu lidem přímou nejaká místná správa nebo nekdo zapůjčuje dlouhý lovecký flinty v dostatečně výkonné ráži proti medvědům.

            Tak to hádám asi není Kanada. Možná Aljaška?

            1. Kludne to moze byt aj Kanada dalej na severe. Bezne vidis aj snimky z obchodov so zmiesanym tovarom kde mas na jednej stene pusky. Ale v zivote som na takom mieste nebol – najdalej na severe som bol v Yellowknife, NT a neopustil som mesto za cely cas co som tam bol.
              Na juhu je to ale ine. Ked ides po hradskej v Rockies v Alberte a v BC, pri vjazde do rezervacie je vzdy tabula ze pusky musis mat bud v zabezpecenom kontajneri alebo aspon mat nasadenu zamku na spusti. A ze sa nesmie nosit. A medvedov je aj tam dost. Volakedy som prespaval u znamych v takom mestecku v juhovychodnej BC. Izba ktoru mi pridelili mala presklene dvere priamo na terasu okolo celeho domu. A raz mi tak spomenuli ze nedavno im medved prevratil gril. Z predstavy ze ma od medveda mozu delit len dve vrstvy 2mm skla mi nebolo nejako prijemne.
              Na druhej strane, jedina obet divokej zvere bol ich kocur. Den neprezil ani dva tyzdne po nastahovani.

            2. v longyearbyenu (špicberky) jsme si půjčovali v turistickém informačním centru německou válečnou pušku mauserku springfieldku, rok výroby 1942, chtěli po nás akorát zálohu za pušku a náboje, provedli tříminutový výcvik ovládání, a doporučili, abychom si dostatečně daleko za městem každej jednou střelili proti stráni do mužíka z kamenů, abychom nebyli překvapení, jak moc to bouchne a kopne. jo a poradili, že když polezeme do obchodu nebo na poštu, tak abychom pušku nechali venku na stojanu, jednak že je neslušné lézt do obchodu s flintou, a druhak by se nám zarosila a následně zamrzla.
              takhle to bylo před dvaceti lety, netuším jak je to teď.

              1. :-) Tak to je fakt dobry. To je z podobneho soudku, jako kdyz jsem potreboval benzin v Azerbajdzanu, zastavil jsem u baraku, kterej vypadal jako benzinka, vylezla pani, koukla na moje auto, rekla si o castku a prej at najedu k ‚pumpe‘, coz byl obrovskej flek od benzinu na hline a u toho cerna tlusta hadice. Pani zmizela v domku a z hadice zacal proudem chcat benzin, takze fofrem sundat deklik a vrazit to do hrdla nadrze. At za byla plna, zacalo to chcat vsude okolo, pani koukla z okna, zmizela uvnitr a benzin prestal chcat. Stal jsem v rybniku benzinu a rikal si, japa to asi resi Rusak s horici machorkou v pysku.

                Je krasne cestovat a poznavat mistni zvyky…

    3. Sprievodca hovorí v Tatrách turistom:
      Kebyste stretli medveďa, vezmite do oboch rúk hovná, hoďte mu to medzi oči a kým sa bude utierať, zdrhnite!

      A kde vezmeme toĺko hovien?

      Nebojte sa, keď bude medveď, budú aj hovná.“

  5. Rychlebky jsem objevil teprve nedávno, neb se tam přestěhovala sestra, ale přijde mi to jako turistický ráj. Pravda, červenec a srpen jsem tam ještě nešel, ale ostatní měsíce v roce jsem tam potkával v podstatě jednotky lidí za den, na Borůvkové hoře u rozhledny desítky, z nichž většina přišla a i odešla směrem k parkovišti na hranici. Jednou v zimě jsem za celý den nepotkal člověka. I cyklisti tam byli normální a ještě jen pár. Ale asi o těch prázdninách je to trochu navštěvovanější.

  6. Pokud někdo jde do přírody jen proto, aby si udělal selfíčko, čárku, že tam byl, tvít atp., tak je úplně jedno, jestli se pohybuje po nohách, na kole, elektrokole, invalidním vozejku, protože pořád je to mastňák.

    1. A ty chodíš do prírody prečo? Ja ti poviem, či je tvoj dôvod správny a čo si zač!

      1. Já vyrazím humnama na houby (často jen výmluva, třeba ani nerostou) a občas někde spočinu a prostě jen poslouchám to ticho a klid. Nebo zakufruju na posed s pěkným výhledem na místní pahorkatinu a zase jen tiše koukám a sleduju ten cvrkot přírody kolem, ty barvy… prostě se kochám. Je zjevné, že pro klid je nezbytné se zdržovat dál od lidí, takže chodím do přírody tam, kde nic není, žádná turistická trasa, cyklostezka, tedy i naprosté minimum mastňáků. Pokud je tam někdo druhý podobný, tak o sobě třeba i víme (protože když posloucháš, tak slyšíš i jiného tichého blázna, nejen „Máňo, tady je hůůb, přines tu modrou igelitkůůů!“), ale navzájem si nerušíme kruhy, slovy klasika.

        „Správný důvod“, to je těžký, jde spíš o chování, motivaci.

        1. Mě lidi v lese, když je potkám, spíš serou ale chápu že i oni si můžou jít kam chtějí. Ale co mě nebetyčně sere sou ty kokoti kerý si postaví někde prostřed přírody na 2 ha nebo víc louce prosklenej mrdkobarák. Mastňácí zmizí ale tohle tam zůstává. V poslední době jsem už objevil při toulkách 2 takovéhle stavby. O tom že to pak prezentujou jako strašně eko udržitelný o tom už asi byla řeč několikrát…

        2. Ja kdyz jdu do prirody, tak se snazim s ni splynout. Nehroutit kilometry, nemerit tep, zato byt potichu a koukat okolo sebe. Pravidelne vidame dravce, srnci, zajice, ted v sobotu i jelinka, vecer potkavame jezky. Rozhodne to chce chodit pesky. Z kola tohle clovek nevnima, to muze jezdit klidne okolo reky ve meste.

  7. V létě je vedro, komáři, cyklisti, elektrocyklisti, hluky, čtyřkolkáří… Naštěstí 95% lidí zmizí z běžných destinací s příchodem prvních pošmourných dnů. Jinak taky není na škodu pořídit si papírové turistické padesátky. Oproti tusristickým mapám na internetu je tam asi o 1/3 vyznačených cest víc, takže třeba minulé jaro kdy Brdy praskaly ve švech se nám podařilo dostat se na Moricku paralelní starou lesáckou cestou, kterou na matlafounech nikdo neměl. Potkali sme tam akorát partičku starých trampů, který se na celou naší rodinku netvářili moc přívětivě, ale když jsme se pak potkali na Moricce a naše děti naskákaly na začátku dubna do vody, tak už se tak neuznale nekoukali. Nazpátek jsem to vzali po asfaltu a už tam nebylo tolik rušno. Akorát pár tlustejch elektromopedistek co se ocitly za soumraku kilometry od civilizace, ale protože měly kouzelný kolo tak nemusely volat sos.

    1. To platí u těch starých padesátek, co se dělaly podle vojenských speciálek VKÚ z Harmance. Tak od roku 2005 vycházejí z podkladů od Shocartu a jsou v podstatě totožné s těmi na mapy.cz.

      1. V sobotu jsme s rodinkou dali malej vejslap a trasy nebyly ani na mapach. A ty, co tam byly, davno neexistovaly. Ve finale jsem chodil jen podle GPS, abych nevlezl vylozene do baziny. Ale rodinka spokojena. Je to jedina sance, jaxe vyhnout davum curaku. A to tu ted mame jeste jeden fenomen – urvany decka po lesich v ramci lagru. Kurva, ja jsem jako decko jezdil dvakrat kazdy prazdniny od sesti let a takovej bordel po lese jsme nikdy nedelali.

    2. Behal jsem driv orientak, a od te doby pouzivam orientacke mapy, kdyz se chci vyhnout davum nebo se proste pohybovat mimo hlavni cesty. Jsou v nich i ty nejmensi pesinky, ale samozrejme zalezi na aktualnosti mapy. Na strankach ceskeho orientackeho svazu je interaktivni mapa s prehledem, samozrejme ne vsechny lesy jsou zmapovane, ale je jich vetsina.

      1. Ted jsem se na ten server kouknul na to misto, kde jsme ted chodili a ty trasy nesedi. Zrejme jsou ty mapy hodne stare. Urcite vic, jak 40 let.

        1. Jo, zalezi taky na regionu, jak casto se to mapuje, jestli tam funguje nejaky klub atd. Na kazde mape by mel byt rok, dost jich je tam z osmdesatych let. Taky zalezi, jestli jste byli v CHKO nebo NP, tam to mnohdy byva slabsi, protoze se tam tolik neorganizuji zavody. Jinak ve vychodnich Cechach s tim mam vetsinou dobrou zkusenost.

          1. Tohle konkretne je PP. Jsou tam detsky tabory, omezeni minimalni.

          2. …tim nenadavam na orientacky mapy. Naopak, kvituju s povdekem kazdyho, kdo si s tim da vic prace, nez jen kam dojede s kamerou na aute.

            1. Jojo, to je opravdu mapovani v terenu, ale zvlast ruzne pruseky, hustniky nebo paseky jsou za par let jinak. Nehlede na vyvraty nebo posedy. Mnohdy staci aby se tam par tydnu pohybovali lesaci s technikou a mapa je na vyhozeni :D

              1. Právě poslední dva roky je problém s tím, že hodně lesů je rozbombardovaných po odvozu kůrovcového dřeva. Ty lesní cesty jsou rozježděný od mechanizace, pěšiny třeba úplně zanikly. Kolikrát musíš vyhýbat harvestoru, jak krájí kmeny. Když je mokro, nedá se v tom ani moc chodit.

                Já mám rád nejpodrobnější turist. mapy 1:25 000 od Geodezie Online, protože nejradši chodím mimo značené cesty, ale stejně je dneska potřeba aspoň zkouknout nejnověší letecké snímky na mapy.cz, co už třeba odrážejí stav po velkém kůrovcovém kácení, aby si člověk nenaplánoval výlet do lesa, ze kterého se stala holina s rozrytýma cestama.

                1. U nas ve VC zas tolik problemu s kurovcem nemame, lesy jsou tu vetsinou smisene. Orientacke mapy byvaji nejcasteji v 1:10000, coz je uplne super.
                  Jinak outdoor offline mapy.cz jsou genialni ukaz, ktery se mi skvele osvedcuje i v zahranici. Sice jsou nejake cesty obcas tak nahodne, prevazne v horach, ale jinak skvela vec, s vrstevnicema, nic jineho v zahranici vetsinou nepouzivam.

  8. A když už jsme u toho, tak mě by fak zajímalo přoč když se jedu projet vodpoledne na favaritu v montérkách do lesa, tak mi cyklisti v hadrech z lídlu neodpovídaj na pozdrav. Netušíte někdo. To jsem si nevymyslel to se mi prostě děje. Jeětě doplním že nejde o žádné frekventované cyklostezky, potkávám spíš jednotky cyklistů za projížďku.

    1. Musíš ještě zdravit „Pozdrav Pán Bůh“, ať maj zážitek dokonalej.

    2. JASAN:

      Tož s tím zdravením: když jsme kdysi chodili třeba po Tatrách nebo Roháčích kolem 2000 MNM, tak jsem to chápal. Jako na vodě. Ale když potkáte někde níž (nebo poslední desetiletí na přeplněných řekách) 100 lidí za hodinu, tak to zdravení už není úplně cool :-) a člověka začne srát. Dřív jste v lese na lesní cestě potkal člověka za hodinu, dneska třeba 30, na stejné trase (což je fajn, jezdit mimo přeplněný šílený cyklostezky). Ale pozdrav bych teda ani nečekal, ani neříkal, leda někde hluboko v pustině, ale takový místa už tady asi nejsou, kromě pohraničí.
      Loni jsme potkali na výletě v Orlických horách velkou dětskou skupinu s doprovodem a byl jsem rád, že většina nezdravila. (Stejně to bylo jenom tak 1000 MNM)

      1. Pohranici? Prijed na Sumavu, tady muzes po hlavach luftaku pohodlne chodit. Je jich tu jako sracek.

        1. A co Český Les. Byl jsem tam několikrát a ani živáčka. Ale je to už víc jak 20 let.

          1. No prave. Jen za tech par let, co jsem na Sumave, je to zmena jako krava. Nechapu proc, pred tema par lety lidi taky meli auta. Jak nastal cykloboom, tak jsou vsude.

        2. Lufťáci! Keď bude treba, nastúpite do rieky a miestny prejdu po vašich hlavách ako cez most!!!

          1. No hej, staci za pozriet v Rude alebo Hartmaniciach.

      2. Tady nedaleko je Riegrova stezka. Vloni zjara, když přišla první vlna lockdownů (zákaz ježdědí za hranice okresu, zákaz pohybu mimo katastr obce, zákaz nakupování, kina, divadla atd.), jediné, co zbylo, byly procházky. Ten první víkend to snad došlo všem. A všichni tam šli. Na deseti kilometrech stezky, kde se nedá téměř vyhnout navzájem, snad několik tisíc lidí. Během hodinky byla rozdupaná tak, že když přišel menší deštík (během dne), změnila se v jednu velkou klouzačku, kde místy se nešlo téměř udržet na nohou. V Praze v Šáreckém údolí to dopadlo úplně stejně, tam to bylo ještě zpestřené tím, že každý druhý měl s sebou psisko. Což při takovémto provozu je neskutečnej vopruz, zvlášť když máš na řetězu také jednu obludu, která chce seřvat a vyškolit každýho druhýho potenciálního protivníka. Procházka za všecky prachy, jen co je pravda.

    3. To jsou cesti mestaci, ti zasadne nezdravi.

      1. Toť otázka, jak se zdravit. Třeba nezdraví z rozpaků …. Zdravit se na vejletě DOBRÝ DEN je zdvořilé, ale divné. AHOJ je spíše čundrácké a typické a ´BREJ, které je pro lidi na vsi, co se neznaj, běžné, nezní moc zdvořile.

        1. Nemci zdravi treba i jen lehkym pokyvnutim hlavy. Pokud je nekde lidi jako sracek, tak by si jeden pant vymlatil, tak se to resi takto. Je to jen o tom, jestli se chce. Vodacke „ahoj“ je taky unosny, ale ja v Cesku bud rikam „dobrej“, nebo „zdravim“. Neni to vec, kterou bych nejak vynucoval, ale nezdravit je, jako jit do divadla v teplakovy souprave. Nevyhodej te, ale…

          1. Zalezi na tom ci este vladzem alebo uz bojujem o zivot, v prvom pripade normalne potichu pozdravim prvemu v skupinke, v druhom kyvnem hlavou alebo aspon prstom na riadidlach. Ked uz som po 50m stupani uplne mimo a zacina tunelove videnie nezdravim nijako, nikoho nevidim :)

  9. Rychlebky jsou super. Před deseti roky jsem je celé přešel a první lidi od Javorníku jsem potkal až na Kralickém Sněžníku. Dolní Morava je tragická, je mi z toho smutno jak to tam dopadlo. Nově budovaná rozhledna na Snežníku to jenom podtrhne, bude hnusná a přitáhne další lidi na tuhle krásnou horu. Kdo doprdele potřebuje rozhlednu na nezalesněným kopci? To fakt můžou vymyslet jen poláci, hádám že cílem je hlavně sosat dotace.
    U nás na horách, a schválně nenapíšu kde, je zvýšený počet lidí jen v sezóně. V květnu nebo září už nepotkáte skoro nikoho, V zimě samozřejmě spousty běžkařů, ale ty nevadí. Nedělaj kolem sebe bordel a nikoho nevysíraj…Už aby se otevřely naplno hranice a kokoti odtáhnou zase spátky do chorvatska.

    1. Co jsme zaslechl tak tahle zhovadilost se zaplatila i bez dotací za pár let.

    2. Notor:
      S tou novou polskou rozhlednou na Sněžníku – jenom doufám, že snad přitáhne jen další Poláky, co choděj z druhý strany. Kdyby to mělo natáhnout další lidi z naší strany, tak to by byl hnus.

      1. To je skoro jedno. Taky rád chodím z polské strany, třeba z Medzigorze nebo jak se to píše je to nejrychlejší výstup a taky pěkný. Poláci na Snežníku taky nejsou žádný terno, jednou jsem zažil skupinu jeptišek jak volaly:“Ať žije jesus“. Z kamenů vyskládaný falus potom přeskládaly na srdce:). Klasika jsou polský turisti v žabkách, já tedy nejsem žánej obuvnickej purista, ať si jdou třeba bosí, ale tu cestu od schroniska na vrchol bych si v tekových škrpálech odpustil.

        Nechce se mi hledat podrobnosti, ale podle novinového článku dotaci na rozhlednu na potřetí dostali a činí 85%.

Napsat komentář

D-FENS © 2017