Poklady z knihobudky: Neil de Grasse Tyson – Astrofyzika pro lidi ve spěchu (ISBN 978-80-7565-645-2) - zpět na článek

Počet komentářů: 69

  1. Hypotéza, že fyzikální zákony platí stejně v celém vesmíru – nebyla nikdy nikým prokázána. Je to jen domněnka, jakési vaření v vody ve fyzice a astrofyzice, protože nám nic jiného vlastně ani nezbývá. Nicméně zatím to nebylo vyvráceno. Ale ani prokázáno nikým – natož ne Newtonem.

    1. Staci jedna blba cerna dira a je po fyzice.

      1. Zato Newtonova mechanika byla vyvrácena spolehlivě. Existuje řada pokusů, při kterých Newtonova mechanika předpovídá kraviny. Obvykle se při nich dosahují rychlosti blízké světla.

        Mám z tohoto hlediska Newtonovu mechaniku rád. Vždycky když se objeví nějaký bijec šarlatánů řvoucí, že vědě stačí jediný případ neplatnosti teorie – a věda okamžitě teorii zahazuje. Nic není vzdálenějšího pravdě, tedy vědě, ale hezky se tak Newtonovou teorií umlacují po hlavě ideologické nadšence – bijce proti pavědě. Je to o to hezčí sejmutí bijce, že jde o tvrdou vědu fyziku, žádné humanitární sračky.

        1. Myslis tu vec s quarky, ktere maji mit kratsi zivotnost, nez aby stihly rychlosti svetla doletet z A do B a pritom se ukazuje, ze bud musi letet rychleji, nebo existovat dele?

          Na druhou stranu – proste jsou nejake modely, podle kterych se jede. Kdyz se ukaze, ze nefunguji, no taxe musi udelat nove. Ze zastanci tech starych ty nove prijimaji jen ztuha, nebo radeji vubec, inu to je problematika stara, jako lidstvo samo.

        2. Výklad je takovej, že newtonovská fyzika platí v běžným světě vokolo nás, na jevy na úrovni rychlosti světla už nastupuje relativistická a kvantová mechanika (která dominuje všemu subatomárnímu), v čem je jako problém?

          Totiž relativistickou aj. fyzikou klidně popíšeš jevy kolem sebe, ale je to enormně složitý. Po zkrácení, zjednodušení a drobným zaokrouhlení (že jako nejaký daleký desetinný místo) vyjde přesně to, newtonovská fyzika.

      2. Ani nemusí bejt černá.
        Totéž zvládnou i blonďaté, neřku-li trzavé.

        1. @ Jarda

          Já už si zvykl na ty voholený ze Třetí planety. Ten modrej plyš na mé vyspělé planetě Osho mě furt lezl mezi zuby…

          1. To je fakt.
            Taky je na to i bez brejlí líp vidět, když dneska hrozí sedumdesát pohlaví.

  2. Nebol na počiatku len bod, ktorý je bezrozmerný, teda nijaká bilióntina?

    1. On hlavně na začátku nebyl ani prostor ani čas. Ten se vytvořil spolu se vznikem hmotného světa, neb bez hmoty existuje prdlajs a ne prostor / čas.

      Proto témata jako „rozměry počátku vesmíru“ nebo „co bylo předtím“ nemají jaksi oprávnění.

      Je to stejná otázka jako „jakou barvu má elektron“.

      1. Tsss… tak to je snad jasny, ne? Cerny tecou prvni fazi, hnedy druhou a sedy tou treti. To vi prece kazdej…

        1. Já bych řek že to je blbost. Mají barvu modrou, tečou přece obráceně a v motoru se ušpiní a pak zpátky po těch třech drátech jak psáno výše.

          1. akorát že v tomdle modelu tečou 50× za sekundu tam, a 50× zase zpátky…a ste fpýči vobá dvá X-D

        2. By mě teda zajímalo, jak se z těch černejch nebo modrejch stanou zelenožlutě pruhovaný… esli to odkoukaj od tý bužírky?

      2. Výchozí bod je logicky dráždivá otázka.
        Pokoušet se na ní odpovědět dneska je pustý blouznění, páč dosavadní poznání to nedovoluje ani špičkám teoretický fyziky.
        Natožpak individuím trávícím čas při pití kafe na fórech, jako třeba já.
        Těžko mohly čas a prostor vzniknout separátním procesem (nebo jak to nazvat), když sou s energií a hmotou existenčně spojený.
        Něco ale bejt muselo!
        Nějaký energetický pole, transformující do hmoty, bo jak ze zkušenosti víme, z hovna bič neupleteš?

        1. @ Jarda

          Dovolím si jen malý přípoprdek. V principu možná hmota i energie je stejné podstaty, jen to má v našich očích jinou formu. A samozřejmě jsme si to chytře rozebrali na součástky a každou nějak pojmenovali, aby v tom nebyl takovej hokej.

          1. Hmotný svět je energetický svět. Je na to i taková profláklá formule E = m * c^2.

            Energie a čas je do jisté míry totéž. Jeden bez druhého ani ránu. Mají podobnou podstatu.

            1. Cela tahle sranda je jen model, diky kterymu muzeme popsat to, co vidime, myslet si, ze tomu rozumime a neprdne nam z toho v kouli.

              Podstatu nejspis nikdy nepochopime kvuli omezeni naseho vnimani.

              1. Ona je v první řadě otázka, co znamená to slovo „podstata“. Jestli to slovo má vůbec nějaký konkrétní význam.

                Je třeba říci, že věda / fyzika toho ví ve skutečnosti hodně málo. Jakmile jde do mikrosvěta, tak vlastně jen popisuje vnější projevy různých věcí. Ale reálně se vůbec netuší, jak ty projevy vznikají a z čeho jsou.

                Když už jsem zmínil ten elektron, věda neví co to je vlastně elektron. Ví, že se projevuje záporným elektrickým nábojem. Má nějaký moment hybnosti. Po napasování vlnových funkcí lze leccos dovodit a vypočítat o jeho dalším chování. A šlus. Co je to je a jak vypadá? Nevíme. Pokud to zjistíte, máte největší Nobelovu cenu v historii zajištěnou.

                Víme, že elektron nereaguje na silnou jadernou interakci, protože ta se zaměřuje jen na kvarky, které v elektronu nejsou.

                Také víme, že existuje elektron vykastrovaný o elektrický náboj, který se nazývá neutrino.

                Vlastně existují tři druhy elektronů – běžný lehký elektron, středně těžký mion a velmi těžký tauon. Všechny mají stejně velký elektrický náboj.

                Také víme, že existuje kladně elektricky nabitá antičástice k elektronu – pozitron.

                Všimněte si prosím, že když to čtete, je to jen popis vnějších vlastností a působení elektronu. Asi jako kdybychom ženy popisovaly jen podle šatů, ale netušili co je za nimi. Vědci a fyzici jsou v popisu světa v tom stavu, že vědí, že ženy mají šaty, ale ještě netuší, že ženy mají vagíny. Tak málo víme o podstatě světa.

                1. teď ani nevim, gravitaca na něj působí, je při letu zakřivovanej v silným gravitačním poli, nebo nee?

        2. Každopádně vznikem vesmíru teprve vznikl prostor a čas.

          Tudíž otázka „co bylo předtím“ je v zásadě nesmyslná.

          Samotná nehmotná informace (třeba fyzikální zákony, nebo informační impuls) nepodléhají prostoru či času. Existují „neustále“, „věčně“, „ve všech časech najednou“.

          1. Tohle brilantně vysvětlil sv. Augustin:
            „Svět bezpochyby nebyl stvořen v čase, nýbrž s časem. Neboť co vzniká v čase, jednak vzniká po nějakém čase, jednak před nějakým časem, po tom, který je minulý, a před tím, který je budoucí; ale žádného minulého času býti nemohlo, ježto nebylo žádného stvoření, jehož proměnlivými pohyby by se čas uskutečňoval.“

        3. Co takle víc rozměrů, a takovýdle míň rozměrný prostory jak je tendle se tam běžně objevujou (a mizí)? Anebo třeba skříňka C-18 :D

          1. @Behemot
            Mnohovesmír (Multiversum) se tomu říká.
            Pracuje se s představou „bublin“, v nichž jsou různě nastavené fyzikální konstanty. Když jsou nastavené blbě, bublina zanikne, bo je nestabilní. My se vyvinuli v bublině, která je stabilní, jinak bychom tu nebyli.
            Dost to propagují třeba Brian Green nebo Andrej Dmitrijvič Linde.

            1. Néjni to eště neco jinýho? Mnohovesmír obvykle, aspoň v populárním podání, předpokládá, že okupujou nejakej vícerozměrnej prostor paralelně a přes nejakou membránu nebo tunel by se tam třeba dalo prolézt. I dyž pravda, dyž nevíme jaký vlastnosti mají ty další rozměry, klidně to můžou byt kuličky od sebe nejak docela daleko vzdálený, a přesto byt jiným způsobem „blízko“ sebe. Zrovna čas je takovej zajímavej rozměr a mezi krátkejma úsekama je k obě hodně blízko :) Tak kdoví, jak se chovají ty ostatní.

              1. Taq íme houby, žejo. Žijeme v bublině, která je plus mínus homogenní.

                1. homo to tady je teda čímdál víc, to jo…tím pádem vlastně i genní, dyž toho přibejvá :D

  3. Hele a co bylo předtím, než vznikl vesmír? Asi nic, ne? A jak může z ničeho vzniknout vesmír? Nebo aspoň špek a slivovice?

    1. Vesmír vzniká tak, že to povolí führer EU a vydá směrnici o nařízení vzniku vesmíru.

      Vznikající vesmír je navíc dokonale bezemisní a uhlíkově naprosto neutrální. V době vnziku vesmíru neexistuje ani oxid uhličitý ani fosilní paliva. Bruselští úředníci milují vznikající vesmíry, protože splňuje všechny ekoteroristické cíle pro záchranu planety (která navíc také neexistovala).

    2. Před vznikem vesmíru byla samozřejmě EU, která je věčná, neměnná a existuje od samého počátku věků a nikdy nezanikne.

    3. Slovo přeci.

      1. Cokoliv vznikne až tím, že to pojmenuješ, tak třeba ModrýKlokan.

        1. Hupert

          Mé fyzické tělo je tvořeno modrými kvarkosony. Stvořila mě po vynoření ze singularity matka našeho vesmíru, obří modrá želva.

          1. To je tzv. čerepašková teorie stvoření klokana.

          2. Pokud ta modrá želva měla na sobě žluté hvězdičky, tak tě stvořila Brusel.

        2. Hupert

          Kvituju s potěšením, jaký jsi výjimečně chápavý pozemšťan. Správně jsi pochopil moje přednášky na Vrkově (neregistrovaný autor) článku Řešení problému s incelem 2. Co nepojmenuješ, nemůžeš pochopit.

          1. MK: Netušíš, že mám daleko širší záběr, který mi umožňuje nepochopit ani pojmenované.

            1. Hupert

              Hlavně se tím netrap, nebo se ti přefoukne šiška. Drž se Marcusantova pokynu, nauč se mít sebe rád.

              1. MK: Jsem mistrem sebelásky a tedy i upouštění tlaku v šišce odpouštěním.

                1. Hupert

                  Hlavně ať to nezjistí Fawi. Jako exemplárního narcise, tě pošle ve svěrací kazajce na psychoanalýzu k doktoru Marcusantovi. Ten ti brouky z šišky vyžene.

                  1. MK: Už teď je mi při té představě Marcusanta líto, vida ho zemdleného po letech analytického bloudění pestrostí mé psýchy.

                    1. Hupert

                      To nebude problém. Jako v každým blázinci si jen přendáte klíče z pláště do pláště a nikdo si ničeho nevšimne. Buď na něho hodnej a hlídej ať nevyplivuje pilule.

                    2. MK: Dík za rady z praxe a neboj, nejsem koncentrátem nebezpečí jako Vrp, umím být nevinně slabý, ale i silný jako byk a téměř také tak chytrý.

      2. Né, to je propaganda.
        Na počátku všeho bylo hovno.

        1. vltava

          Ano. Přesněji modré hovno Velké Modré Želvy, takzvané singulární coprosium.

        2. To je dezinformace, jak píšu vejš!
          Z hovna by ani Pán Bůh bič neuplet, a přitom aktuálně bič boží mrská celý lidstvo.

          1. Hovno bůh co neuplete z hovna bič.

          2. Ano Jardo, dezinformace vejš píšeš. Hmota jako specifická entita neexistuje. Vše je jen různě koncentrovaná energie projevující se vlněním, jehož působení a interakce jsme schopní vnímat. Pro vltavu, Bůh je jen takový, jaký si přál abychom si ho vysnili. Vysníš-li si, že „stvoří“ vesmír z hovna, dokáže to. Jak ale bylo řečeno mnou již výše, vše vzniká pojmenováním. Mýtu fyzického stvoření tak propadla většina čtenářů bible, co nepochopili, že jim takto prezentovaný Bůh vše stvořil pouhým pojmenováním a když měl pojmenováno téměř všechno, řekl: „neděle“ nebo „sobota“, už nevím. V tom má bordel kdekdo.

            1. Hlavně my vůbec netušíme co se děje pod tím vlněním, ani co to vlnění vlastně vůbec je. Víme jako věda a fyzika totální hovno (schválně to píši takto sprostě, abych zdůraznil základní fakt fyziky a vědy o znalosti podstaty).

              Fyzika oloupala dvě vrchní slupky cibule podstaty světa a vesmíru – a ty další slupky hlubší podstaty jsou utajené a neznámé.

              Když budete do hloubky studovat kvantovou fyziku, tak se neubráníte dojmy, že je to halda střepů rozházených jako nesložené puzzle (skládačka). A že je tam spousty dílků chybí. A že nikdo netuší, jak to má vypadat složené.

              Třeba takové zákony zachování různých čísel v částicové fyzice jsou dosti chaotické. A tvoří se víceméně ad hoc někde podle pozorování v urychlovačích.

              Věda ví hovno. O podstatě vesmíru nemůže říci ani fň. Možná za deset nebo sto tisíc let budeme vědět, co je podstatou. Věda roku 2025 nemůže o podstatě ani okamžiku a způsobu stvoření vesmíru (proč se to vlastně stalo) říci nic jistějšího než „nevíme“.

              1. @ Alan Cox
                Zajímavé je i „Diracovo kritérium“. Správná fyzikální teorie má 1) dávat správnou předpověď k potvrzení experimentem“, 2) být hezká (jednoduchá). Kvantovka je esteticky poměrně ošklivá, nemá jednoduchou eleganci např. Maxwellových rovnic, působí to zbastleným dojmem. Ale dobré předpovědi dává, to zas jo. Takže jak píšete – vědci umí popsat, co se děje, dokonce i dát slušné predikce, co se bude dít, když…, ale ještě tomu chybí pochopení podstaty.
                Čeká se na dalšího Maxwella nebo Einsteina.

  4. Tuším Bruce Schneier popisoval v jedné své knize, jak jde hacknout proces získání titulu New York Times bestseller – automaticky se vyhodnocují nákupy z vybraných reprezentativních knihkupectví, a když se přeleze nějaká váhovaná hodnota jednotlivých prodejů, je udělen titul. Takže pracovníci knihkupectví, kteří o tomto nemají tušení, jsou pak překvapeni, když si u nich někdo objedná sedm výtisků nové knížky, jinde tři a ještě jinde patnáct.

    1. zajíc

      Proto miluju statistiku. Je nádherná. Nesmí se ovšem odjištěná dostat do rukou opicím.

      1. Já ji udělal ve druháku až napotřetí, v září – ale paradoxně za 1 :-) (na obou prvních termínech jsem „vyžral“ špekové otázky…) Ale musím souhlasit. Statistika je zcela exaktní věda, se kterou lze dělat spousta zajímavých věcí. Problém jsou vstupní data a interpretace výstupu.

        1. zajíc

          Jak řikáš. Taky ty kvadratický rovnice a derivace uprostřed jsou labůžo. Když uděláš chybu, tak to taky nikdy nemusíš zjistit :-D))) Já ji udělal napodruhé, ale vod tý doby ji opatrně obcházím po špičkách. Spíš ji se zalíbením pozorujuju z bezpečné vzdálenosti. Jako Picassa v Ermitáži například…

          1. Kolikrát dokážeš zderivovat funkci, tolikrát jsi člověkem!

            1. To radši nebudu zkoušet, nebo nebudu mít po zderivování e na x na Zemi co žrát.

              1. Tak to zderivujte podle y.

                1. To by bylo ovšem mimořádně podlé!

                  1. @ Alan

                    Vědění znamená moc. A moc musí být nemilosrdná. Jinak Hupert zvlčí.

            2. @ Alan

              Ještě, že nejsem člověk, ale vyspělá modrá bytost z planety Osho. My už nic nederivujem, tuhle fázi fylogeneze máme za sebou. Naši matematici a statistici mají implantovaný čip Oshomastath od střední školy.

              1. Stupeň vyspělosti každé civilizace se pozná podle schopnosti derivovat!

  5. Odpoveď ako vznikol vesmír je čiastočne v texte ruskej biblie:

    …Na načale mira ničevo ne byla. Ni pizdy, ni chuja, ni avtamata… Iďot Bog, šagajet po zemli i srazu on astanovilsja i zagavaril – No i pačemu zdes takaja tma, što ni chuja ne vidna? – I nažal spičku, i byl svet…

    (…В начале мира ничего не было. Ни пизды, ни хуя ни abtoмaта… Приходит Бог, идет по земле и cpaзу oн остановился и заговорил – Но почему здесь такая тьма, что ни хуя не видно? – И он зажег спичку, и был свет…)

    Tak nejak nám to podali v roku 1973 na Kijevskej univerzite miestni študenti, musí to teda byť pravda, tak s tými pseudovedeckými konšpiráciami prestaňte.

    1. Megaselia 22.1.2025 v 10.51

      Stará slovenská verze: Na počiatku čias, keď eště neboli píče, se iba Diablov kokot vznášal nad vodami a hľadal, koho by pojebal…
      Dál už je to stejné.

  6. Že prý už vjedci upouští od existence jakéhosi velkého třesku.

    1. leon

      Gde vjedec, tam nebezpečno. Držme si kapsy.

    2. Hypotézu velkého třesku dodnes podporují a hájí heavy metalisté.

  7. No bodejť, nepropadejte panice je snad ze Stopařova průvodce, niet?

    Pokud by nekoho zcela stravitelnou formou zajímaly právě ty částice, síly, interakce a jiný relativity, tak už velice dlouho tady je Pan Tompkins stále v říši divů

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017