Všechny auta jsou pro socky. Průměrný milionář už koupil Landovi letadýlko nebo vrtulníček.
Jantar
Kurva LANDOVO letadýlko.
Ne Landovi.
Ebo
O.K. taky se mi škola hnusila, ale člověka to aspoň donutilo něco dělat. Když to všechno zrušíme, tak bude z děcek co?
Honza53
Zdravím, Ebo.
Zaregistroval jsem v jiném vlákně Váš postřeh s tím dětským hlavolamem s autobusem. Sám jste tam trefně ukázal, že děti mají od přírody naprosto funkční a přímočarý tah na branku, dokud z nich tu přirozenou logiku dospělý svět nevymlátí. A to je vlastně i odpověď na Vaši otázku.
Ptáte se, co z děcek bude, když zrušíme to školní donucování. Logicky se nabízí obava, že zalehnou na gauč, budou zírat do mobilu a nic z nich nebude.
Jenže tenhle stav – přijít domů, praštit taškou do kouta a absolutně nic nedělat – není přirozená dětská lenost. Je to obranná reakce. Dnešní systém jim od rána do odpoledne mikromanažuje každou vteřinu, říká jim, co si myslet, kdy mluvit a kdy jít na záchod. Když je z tohoto tlaku odpoledne vypustíte, jejich mozek logicky ‚vypne‘, protože je prostě vyšťavený.
Když zrušíte umělý dril, nestane se z nich tupé stádo. Jasně, nejdřív možná proběhne mentální ‚detox‘ a válení se. Ale pak nutně nastoupí nuda. A dětský mozek nudu dlouho nevydrží. Začnou tvořit, vymýšlet a řešit problémy přesně s tou čistou logikou, kterou jste popisoval u toho autobusu.
Odstranit starý dril neznamená nechat je růst jako dříví v lese. Znamená to jen přestat jim vymlacovat z hlavy tu vnitřní motivaci, se kterou se už narodily, a nahradit buzeraci reálnými výzvami.
Alan.Cox
Čím to, že děti neřeší složité problémy vědy, techniky a průmyslu? Čím to, že děti nedostávají více Nobelových cen než dospělí? Když tedy děti mají přímočarý tah na branku, na rozdíl od dospělého světa?
semancko
Mne sa vidi, ze Greta je ukazkou ako to dopadne ked budu rozhodovat ludia ako autor clanku. Velke nadsenie ale neschopnost domysliet dosledky.
RomanL
„Když to všechno zrušíme, tak bude z děcek co?“
Přesně – něco jako ty. :-P
Sysop
„Realne vyzvy…“
jaj…
Tohle souslovi slycham casto od naseho sefa Business Development. Neuveritelnej pitomec a oddeleni ma porad v cervenych cislech. Kde on to jen cetl…?
fatdwi
Sysop: Přátelé, Joey a Thesaurus. „Máme fakt problémy“ zní před šéfem blbě, ale že je čekají „reálné výzvy“, to je pane tým připraven k boji pod vedením ostříleného generála.
Jinak obecně to ale není špatně. Výzkum totiž ukazuje, že pokud máš „problém“, tak si zjednodušeně blokuješ mozek pro efektivní přemýšlení nad jeho vyřešením (protože mozek rychle kategorizuje a tohle typicky následně aktivuje negativní emoce a stres). Pokud máš „výzvu“, je to naopak, mozek to kategorizuje pozitivně a naopak je připraven k výkonu. Takže ač to zní jen jako bullshit, má to reálný psychologický základ v tom, jak na nás slova působí na nevědomé úrovni.
Není to úplně takhle strojově přesné, ale rámcově to sedí a je tady ještě důležité hledisko významu slova pro danou osobu (proto například dítě obvykle dobře ví, že říkat píča nebo kurva není úplně košer, ale nemá problém se hihňat u „fuck“ nebo „bitch“, protože mu k tomu emoční význam chybí a je to „jen“ slovo, bez toho jasně negativního zabarvení, které v češtině u těchto slov má). Takže to nebude fungovat na člověka, který „problém“ vnímá jako „výzvu“, například. Ale mozek je sviňa a většina lidí má ten emoční kontext daný vcelku spolehlivě, proto je dobré na to myslet a věci správně rámovat a označovat, pokud chceš mít lidi v určitém nastavení. Hůř se to dělá v cizím jazyce.
Sysop
Moje zkusenost je nasledujici:
1) Mame problem – clovek se prepne do modu: zhruba popsat problem, stanovit postup jeho presne specifikace, navrhnout postup reseni, vcetne deadline, stanovit milestones, odpovedne lidi za jednotlive kroky, casove ramce jednotlivych kroku, atd.
2) Mame vyzvu: no,… ted neni cas na vyzvy, takze pokud se to ted nebdue resit, taxe vlastne prd stane.
Problem je dira v lodi, vyzva je vyhrat regata.
fatdwi
Sysop: a jsme u toho vnímání slov. Popis ukazuje, že si pod „problémem“ představíš něco jiného než většina lidí, protože to vnímáš jako výzvu:-) A pod „výzvou“ si představuješ hovadinu. Tak to ale většina lidí nemá, hlavně ne mlaďoši, kteří tohle výrazivo mají zafixované jinak.
Mimochodem, já to mám stejně, v době, kdy jsem studoval se problémy řešily zcela běžně a slovo výzva prakticky neexistovalo, takže nebylo jak si udělat negativní kontext k „problému“ a pozitiní k „výzvě“. Posledních odhadem 25 let je to ale jinak a je potřeba na to pamatovat. Protože pokud máš v týmu mladší lidi, můžeš na ně tímhle působit negativně, aniž by sis to uvědomoval. Obecně starší to mají jako my a mladší opačně, takže bacha na to. „Problém“ může i jinak velmi schopného absolventa docela slušně paralyzovat, přitom mu to stačí přerámovat jako výzvu a řeší hned. Tohle pochopitelně u padesátníka nedává smysl.
princdrson
máte v mnohem pravdu, leč je spousta lidí, kteří pod výzvou mají vsugerováno hledání čehosi nového, zásadně odmítajícího současnost, která patří již do minulosti. A tak se pohybují jen v abstrakci, která se zcela míjí s rámcem, do kterého má být řešení zasaženo.
Sysop
Ja jsem se s timto eufemismem setkal tady v Risi, vsude vsechno sama vyzva, protoze nazvat problem problemem se proste nehodiii…pssssssst.
Jenze, prave ta omladina se presne podle toho k tomu stavi. Zatimco ja mam u prdele, jak to nekdo nazve, pro mne je to proste UKOL, tak mladi berou vyzvu jako nejakej spas, kterej kdyz se v pulce posere, no tak vlastne o nic nejde. Pripadne se na den, kdy se ma neco planovat, proste hodi marod. Nebo nechape, ze mu na ten den nedam dovolenou. Vzdyt je to prece jen vyzva. Takhle to vnima nemecka mladez.
Latimerie podivna
Já taky, problém navozuje něco, co je třeba řešit. Výzvy lze ignorovat (ať si jdou vzývat třeba Alláha, když jim to udělá radost).
Ještě si pamatuju ze školy podobné moudro: „Manažer nevidí problém, manažer vidí příležitost“.
fatdwi
Sysop: fajn, může být, co jsem se díval, zdroje výzkumů jsou primárně USA a tam je ze zkušenosti „problem“ vs „challenge“ zafixováno velmi pevně. V DE jsem to neřešil a je možné, že tam je konotace zase jiná. Obecné poučení je takové, že je nutné nazývat „problém“ takovým slovem, které řešitele přepne do aktivně řešícího nastavení, ať už je to jakékoliv slovo a dávat pozor na to, abychom ho tím naopak nepřepli do stavu pro řešení nevhodného.
Dachsmeister
@challenge
no už inspektor Clouseau říkal, to bude šalánž…
Sysop
Jojo, to znam, v tom se machaji rizky, nez jdou do strouhanky.
princdrson
nejen německá, mám u zákazníka zavést SW, který jim jen pomůže zorganizovat práci. TimeManagement, WorkFlow a další budovatelská hesla. ..
Ty, s odpuštěním krávy blbé, spíše teleta, nejsou ochotny připustit, že by pracovaly na úkolech. Opravdu jejich mysl se vzpírá slovu úkol. Úkol, napiš zákazníkovi, protože ..
Než jsem pochopil, kam tuhle generaci dovedla současná výchova, chvíli mi to trvalo.
S výzvama nemají problém, protože to pro ně znamená jen tlachání bez požadovaného výsledku.
Sysop
Btw, ja pouzivam ProjectLibre a to ciste z toho duvodu, ze nepouziva zadnej pojebanej mrak a ma peknou grafickou interpretaci zavislosti. Predchudce OpenLibre posel na nulove podpore, mel chyby (spachals soubor dat pres ctvrt mega a posralo se to cely, atd.), tady je sice par nedotazenosti, ale celkove se s tim dela jednoduse a dobre. Vystup jsem pouzil na par poradach a uz to pouzivaji i kolegove z jinych oddeleni. Ber to jen jako tip, ze neco takovyho se lidem libi. Dela se v tom rychle, je to Idiotensicher und bombenfest.
fatdwi
princdrson: mě přijde srandovní, že na jedné straně píšete derogativní odsudky jako „kam tuhle generaci dovedla současná výchova“ kvůli reakci na „úkol“, ale nemáte problém s tím, že Sysop má úplně stejnou reakci na „výzvu“:-))
Prostě, každý máme k něčemu vypěstovaný odpor, typicky z dětství a k něčemu naopak přistupujeme s nadšením. Troufám si říct (a tahle diskuse to potvrzuje), že drtivá většina lidí vůbec netuší, jak to mají u sebe, protože o tom nic neví. Takže ani neví, že je to něco, s čím je potřeba u druhých počítat a dle toho s nimi jednat.
Blbec to pak „řeší“ tím, že když narazí na odlišnost, tak z toho dělá problém výchovy, přestože sám má úplně stejný problém, jen s jinými slovy/v jiných situacích. To ale nepovažuje za problém, protože o tom nic neví a myslí si, že on to má samozřejmě správně. Typické chování například Američana na jednání v Asii. Nebo princedrsone v Německu ;-)
princdrson
upřímně musím přiznat, že nerozumím jazyku tvého kmenu. Nedává to vůbec smysl.
fatdwi
princdrson: to není poprvé, co jsem si všiml, že poměrně jednoduché věci nechápeš. Budu toho pamětliv.
Alan.Cox
princdrson je ale naprosto konzistentní.
Píše odsudky o pokrytecké líné generaci, které se hroutí psychicky při slově „úkol“ a potřebují ho nazvat „výzvou“. Sysop píše to samé.
Není divu, že slovo „výzva“ používané jako berlička nesamostatných nezodpovědných individuí vydává dojem, že jsou v pomocné škole. Naproti tomu třeba u výzvy ke skoku padákem, nebo výzvy přežít měsíc za polárním kruhem ve stanu – je slovo namístě a nebude princidrsonovi způsobovat žádné pocity.
Jihočech Honza
Houstone, máme výzvu!
Sysop
X-D
Alan.Cox
První astronautka:
Astronautka: Houstone, máme problém.
Houston: Jaký problém.
Astronautka: Když to nepoznáte sami, tak já vám to tedy říkat nebudu!
Jako jo, byla to poněkud prominentní tlačenka, a je pravda že sem eště nedávno četl poněkud víc jak to nedávala a blila a tak, a najednou vo tom nikde moc není…jenom že celou dobu poctivě logovala záznamy a tak, zaujímavé.
Ale na druhé straně si vem co to bylo za zkurvenou plechovku, eště se navíc posrala a nešel návratovej manévr a musela to sama ručně navést do atmosféry. A pak to vodevřít a v 7 km vyskočit na padáku :D
Kolik lentilek před večeří musí harant sežrat, než přestane žrát lentilky před večeří co?
Jihočech Honza
Dětský mozek nudu dlouho nevydrží. Proto má notebook či matlafoun nekonečnou zásobu her :-)
Tohle mohlo fungovat v osmdesátých letech. Počítače toho moc neuměly, v televizi nic moc nebylo, tak mohly děti vyrazit ven a něco tvořit. Dost často to ovšem bylo rozbíjení oken nebo trápení malých zvířát (S komárek si v jedné eseji pochvaloval požehnání PC her, kolik že zvířecích životů bylo uchráněno před dětskou nenechavostí). Jo, když tata dělal něco zajímavého v dílně, nebo bylo doma hospodářství, tam se dítě mohlo zapojit, ale v paneláku?
Alan.Cox
Každý si může doma v paneláku sestrojit superpočítač, napsat si vlastní programovací jazyk, nebo vyrobit RLC můstek.
Lukas B.
představte si, že někteří lidé si dnes – kdy není žádná zásobovací nouze a čerstvé primární suroviny jsou k dispozici 13 hodin denně v supermarketu – kupují mraženou krájenou kořenovou zeleninu, oloupané brambory a polévku z pytlíku. i osoba ducha mdlého, pro kterou je kutění s elektronikou nad její síly, si může doma uvařit bramboračku.
Alan.Cox
Žádám informaci, kde jsou čerstvé primární suroviny v supermarketech. Zatím vidím brambory a zeleninu a ovoce ve stavu, kdy by z ní měl radost zejména Alexandr Fleming. A pro přenos takových surovin platí fyzikální zákony pro mechaniku tekutin.
Mržená krájená směs na poulifku na mě počká v tom mrzáku klidně dva roky, až dokud pro to nesáhnu, okamžitě připravený k použití, bez práce a nechý se zehnat ai třeba za 40-50 kilo. A nasypu si kolik chcu.
Jasné, abych kupoval jenom mrukev, petružel a cerel, to bych byl debil. Beru směsku s nečim dalším, ať je poulifka trochu barevná, členitá, a tak.
ygorek
Lukas B. 17.3.2026 v 12:01
Cituji:“…čerstvé primární suroviny jsou k dispozici 13 hodin denně v supermarketu“
V březnu?
Vaše definice čerstvosti musí být pozoruhodná!
grg
Áno, všimol som si, že od rozšírenia počítačov a smartfónov nezanedbateľne poklesla miera „vandalizmu z nudy“ (trebárs, že vezmem nožík a niečo vyškriabem do steny, niekde niečo počmáram alebo rozbijem). Možno by sa to dalo pripočítať rozšíreniu kamerového dohľadu, ale úplne si to nemyslím.
Alan.Cox
Já bych řekl, že od rozšíření počítačů a smartfounů se prudce zvýšila míra napadení lidí nožem, znásilnění – zejména v Německu, Švédsku a Francii.
RomanL
No jo, to je ale právě od těch z ulice, co to PC ještě NEMAJÍ. ;-)
Alan.Cox
Takže kdybychom rozdali smartfouny negrům a muslimům v Německu, Švédsku a Francii – problém kriminality a násilí by byl vyřešen? :-)
Honza53
Zdravím, Jihočechu Honzo.
Naprostý souhlas. Trefil jste to naprosto přesně a ten odkaz na Komárka sedí. Dnešní panelákové děti ztratily ten přirozený fyzický trenažér (les, vesnici, tátovu dílnu) a mobil jim dodává nekonečný, bezpracný dopamin. O to hůř se u nich buduje vnitřní motivace k čemukoliv náročnému.
Nedávno mi přesně tohle potvrzoval kamarád, jehož známý dělá dětské tábory. Poslali děti do lesa nasbírat dříví na oheň. Ty děti došly na kraj lesa, tam se prostě zastavily a vůbec nevěděly, co mají dělat. Bály se tam vstoupit. Pro dnešní městské dítě zalezlé u obrazovky je les cizí, neuchopitelné a děsivé prostředí.
Ale uvědomujete si, co z toho logicky vyplývá? Vy jste právě popsal ten absolutně nejhlavnější důvod, proč se musí zbourat starý model školy.
Pojďme si to dát do rovnice:
1. Ztráta reality: V těch 80. letech a dřív pruská škola jakžtakž fungovala (nebo se dala přežít), protože dětem dodávala jen suchou teorii. Tu chybějící tvrdou praxi – fyziku, biologii, manuální zručnost, sociální interakci – dojely děti odpoledne venku, v tom lese nebo v té dílně. Měly každodenní kontakt s fyzickou realitou.
2. Škola jako umocňovač dnešní izolace: Dnes tenhle přirozený trenažér zmizel. A co udělá náš dvousetletý vzdělávací systém s dítětem, které sedí celé odpoledne v paneláku u svítící placky a bojí se vstoupit do obyčejného lesa? Vezme ho a na 8 hodin denně ho zavře do další betonové krabice. Posadí ho na zadek, zakáže mu se hýbat a pustí mu další svítící placku (interaktivní tabuli). Tím tu jeho fyzickou i psychickou izolaci od skutečného světa jen dokoná.
3. Fyzický svět místo nalejvárny: Právě proto se škola musí radikálně změnit. Už nemůže být jen teoretickou nalejvárnou abstraktních dat – data mají děti v tom matlafounu. Škola dneška musí převzít roli toho chybějícího dvorku a dílny. Musí být tím místem, kde si děti fyzicky sáhnou na realitu, něco vyrábí, bádají a učí se řešit skutečné problémy hmatatelného světa.
Ne proto, abychom plnili nějaké sluníčkové sny o ‚wellbeingu‘. Ale proto, abychom z těch dětí nevyrobili totální digitální mrzáky, kteří mají sice na papíře jedničku z prvouky, ale v reálném životě zmrznou, protože se bojí zvednout v lese klacek.
Kilmore
A co takhle na placce zapnout nějaký omezovač času a toho haranta vzít do lesa sám? Nebo ho poslat do skauta a tak podobně? Dcera v jedenácti už umí nasekat dřevo, v lese jsme pořád na nějaké procházce, oheň rozděláváme v létě týden co týden. A to je vlastně z města a já se jí věnuju dost málo.
Rozhodně nepotřebujeme >>další<< reformu školství, lépe nechat beze změn a přidat přísnost. Od střední výše pak hezky namísto školství bezplatného poskytnout kredit (nebo odpovídající slevu na dani z příjmu) a ponechat výběr školy, osnovy, trvání vzdělání a vše další na lidech. Oni cestu najdou. Problém je v těch reformátorech jako vy, dejme už lidem pokoj a trochu svobody, aby si našli cestu.
Karkulka
A jak přesně si „lidé najdou cestu“? Můžete ovlivnit výběr školy samotné, v omezené míře, ale prakticky nemůžete ovlivnit školu samotnou. A přiznejme si, realita je že navzdory všem feministickým kravkám, emancipacím a podobným sračkám, ve většině případů je to celkem jasně dělitelné:
– máte zhruba polovinu dětí, které dokáží sedět, umí se podřídit, poslouchat, a jsou celkově submisivní, vládnou proplouvat většinou předmětů kde se stačí něco nabiflovat, ale ztroskotávají tam, kde je potřeba logické myšlení
– na straně druhé máte děti, které sedět nezvládají a nechtějí mají logické myšlení, umí počítat, a v podstatě jakýmkoli předmětem kde si stačí věci odvodit budou proplouvat bez potíží
80-90 % první skupiny má pipinku, 80-90 % druhé skupiny pinďouše. Přičemž lze dodat, že agresivity není málo, a spousta dětí nemá problém s tím, že aby měli „fanoušky“ na sockách (spíš holky), klidně budou někoho terorizovat a natáčet. U „nás“ se to posouvá do stavu, že lidi se snaží dávat děti do vesnických škol kde je jen první stupeň, aby děti nezažily šikanu od těch z druhého stupně.
A přiznejme si, ten biflovací systém co ve školství je stojí za hovno. Protože se dogmaticky bazíruje na tom KDY se něco stalo než CO se stalo. Řečeno jinak, škola je schopna drtit děti na tom v kterém roce se popravovali čeští páni, v kterém roce byla defenestrace, ale proč se to stalo se tak moc neřeší. Jenže to je to co je k hovnu pro život: protože místo aby sis uvědomoval co k čemu vede, šrotíš se údaj. Proč? Protože je jednodušší opravovat test kde jedeš, že a) 631, b) Sámo, c) 1415, d) 1492, e) 1621 a hotovo. Takže i to biflování je ve výsledku k ničemu, protože děti samozřejmě sklouzávají od čtení ke skimmingu.
Kilmore
Nemám znalosti v oblasti pedagogiky, abych mohl jít do konkrétních čísel. Nicméně až do určitého věku nemají děti ani konkrétní znalosti, ani abstraktní myšlení. Neboli biflování je nevyhnutelné, ostatně biflují se vyjmenovaná slova, malou násobilku, předpony pro míry a váhy atp. Neboli něco, co se nabiflovat je nutné a potřebné bez ohledu na to, co se má dít potom. Můj odhad je, že pro první stupeň je to dostačující a funkční, bohužel jen ubíráme na přísnosti, v rodinách i ve škole.
Druhý stupeň jakožto přechodné období vynechám, musel bych o tématu vědět více. Snad bych jen podotkl, že zkrácení na osmiletou výuku by bylo žádoucí, s ním i posun věku pro dosažení trestní zodpovědnosti na 14.
@Honza53
Na střední však už zajisté se potřeby rozrůzňují, o univerzitách nemluvě. Neboli nebudu plakat nad základním školstvím, když vidím osud toho středního a univerzit. Z prvního jsme udělali obligatorní a ne moc kvalitní stupeň, i na druhém už je mnoho lidí pouze průměrných schopností, třebaže je potřeba IQ nad 120, aby člověk z univerzity skutečně něco měl. Měli bychom především dbát našich elit a reformu začít od toho, tihle lidé nás budou živit, zbytek je komparz, který bude následovat jejich pokunů. Nemluvě o tom, že to snáze projde, jak tu vidíte, z reforem základek mají všichni po létech zkušeností psotník.
Karkulka
Jenže ten děják je právě na 2. stupni. Takže v době kdy by měl rozumět tomu proč se něco stalo se mu matně řekne že se „něco“ stalo, a nejdůležitější je přesně vědět kdy – datum, chápeš.
Alan.Cox
Hledáme platiče alimentů. Nejdůležitější je datum co jste dělal – 9 měsíců před narozením dítěte.
Kilmore
@Karkulka
Nelze rozumět tomu, co se stalo, pokud ještě nevím, co se to stalo. Co tak koukám na to, co dělá dcera teď v šesté třídě, tak je moc nepřetěžují. Egypt posledně, testové otázky byly na slova jako papyrus, faraon, hieroglyfy, pyramidy a jejich funkce. Je to sice taková skoro až „turistická“ představa historie, dcerka se nevypořádala ani s mou kontrolní otázkou, jaké bylo povolání většiny Egypťanů, ale chápu, že při hodinové dotaci dějepisu se zázraky dělat nedají.
Jako študáka mne také s*lo biflování dat a hesel. Jenže je to tak, že idiota stejně nic lepšího nenaučíš a inteligent si to postupně propojí, protože pokračuje v samostudiu. Začít od faktů je lepší než předstírat začátek od vztahů (mezi čím?).
Skutečným problémem jsou chemie a evoluční biologie, ty jsou dělané katastrofálně. V případě chemie je to i dost důležité téma. Popravdě dnes lituju, že jsem se jí nevěnoval, nebo alespoň materiálové fyzice.
a co že to bylo? asi zemědělci, jak všude jinde, ne? při tehdejších možnostech byla většina produktivní populace v zemědělství…
Kilmore
Njn, jenže to jim neřeknou. Ani proč se lidé museli stáhnout k Nilu, že Sahara osciluje mezi obdobími savany a obdobími pouště.
Arnold J Rimmer
Těsně vedle. Uhlobaron.
princdrson
průvodci/gigoli turistkám
Karkulka
Mně teda spíš přišlo, že škola se tím bazírováním na faktech postarala o to, že i kluk co dělal atletiku a posléze byl na republikové úrovni měl raději omluvenku z těláku, a kluci kteří byli totálně zažraní do dějin se po pár letech dějepisu odmítali zabývat čímkoli z historie.
Ale tak pokud je ta škola za vás v pohodě, tak dobrý.
Kilmore
@karkulka
Mě zas jednou vykázali z hodiny hudebky se slovy, že halt ještě musím dorůst Vivaldiho. Už tehdy se tomu všichni chechtali, protože jsem se akorát snažil učitelskému říct, že to hraje nějaký orchestr „kdo měl právě čas“ a že to moc tahá za uši. Podle vás bych proto ale měl už tehdy přestat poslouchat barokní muziku.
No, nepřestal jsem, protože to bylo běžné lidské nedorozumění. Kamarád, cyklista na dráze a juniorský mistr, si v tělocviku dělal, co mu předepsal jeho trenér. Detto spolužačka, která jezdila na lyžích, tedy než zcela přešla na sportovku. Ale na debily narazí člověk všude, takže když říkáte, že to tak jinde bylo, rozhodně to nerozporuji. Nicméně i odolnost proti debilům a debilitě se musí cvičit. Měl jsem bohužel to štěstí, že jsem jich moc nepotkal v průběhu dospívání, takže jsem si to celé odbyl až relativně nedávno. A nabil jsem si hubu docela dost, protože jsem do toho vběhl jak koloušek.
Abych to nějak shrnul. Reformy zvlášť u prvního stupně jsou nebezpečné, už to tu bylo mnohokrát a vždy s rozpačitými nebo doslova inkluzivními výsledky. Je třeba se zaměřit na střední a hlavně vysoké školství. Tam je největší problém. A reformou by mělo být nechat lidem peníze a svobodu rozhodování, ne je zdanit a pak jim naservírovat státní šlichtu, tedy de-regulace. Jenže autor článečku, pod nímž píšeme, rozhodně nemá zbarvení a zvukové projevy liberála, takže nejspíš snese jen jiný způsob reglementace.
Arnold J Rimmer
Kilmore: Já to vidim navlas stejně a ještě bych snad podotkul že čim víc to tihleti vizionáři poslední dobou vylepšujou, tím horší se to zdá být. Vidim praktický důsledky u čerstvvých nástupů ve firmě. Pak se začnu rozčilovat – to přeci neni možný – dyť má maturu! HR ředitelka s klidem odpoví – nojo, neni matura jako matura, to se taky musíš podívat KDY ji dělal…
Teď už si vizionáři berou na pomoc AI, takže je celkem jistý že podle platných murphyho zákonů výsledný kydanec už nerozplete vůbec mikdo.
Kilmore
@A.J.R.
JJ, dneska maturita nic neznamená. A to jsem na to pár dětiček sousedů připravoval, vím tedy, co se po nich chce.
Mimochodem, vždycky mi na pomoc přišel prušácký systém v podobě starých učebnic, odkud jsem si vzal postup vysvětlování, bylo to obvykle lépe seskládané, než jak jsem to dokázal vystavět sám jako laický melouchář. Taky obvykle ty učebnice byly důkladnější, než jak se to vysvětluje dnes, což přišlo vhod. Vždy bylo třeba dodat trochu přísnosti v tom ohledu, že když to nechápali, tak jsme tam klidně seděli celý večer. Ostatně, v osmnácti si nezasloužili už žádné úlevy. Ti, kdo nevydrželi, byli obvykle spíš líní než hloupí. Obvykle je šlo poznat už podle sešitu, změti slov bez data, nadpisu, struktury, nebo i jen shrnutí obsahu nadcházející písemné práce (Kdo není schopen si poznamenat zřetelně alespoň tohle?!).
Na humornější notu, AI už je dneska všude. I u dronů Lucas dodaných na bojiště v Zálivu se popisek nezapomněl zmínit, že to má AI komponentu. Jo, co není AI, to jako kdyby nebylo.
Arnold J Rimmer
Kilmore: Jo, absence struktury, to je přesný.
Honza53
Kilmore v jedné věci Vám dám absolutně a bez výhrad za pravdu: Z univerzit a středních škol jsme udělali masové tiskárny na diplomy, kde se často učí průměr, a hodnota vzdělání tam devalvovala. To je holý fakt.
Ale to Vaše řešení? Vy se tu snažíte postavit dům od střechy. Pojďme si ten Váš model rozebrat:
1) Dům se nestaví od komína (GIGO efekt)
V IT existuje krásné pravidlo GIGO – Garbage In, Garbage Out. Vy chcete budovat excelentní střední školy a univerzity pro elity. Ale z čeho je chcete budovat, když Vám na ty střední školy z té Vámi ignorované ‚brutus základky‘ vylezou patnáctileté děti, kterým ten systém devět let systematicky vymlacoval z hlavy vnitřní motivaci, kreativitu a zodpovědnost? A na ty Vaše vysněné univerzity pak v devatenácti dorazí už jen pasivní, vyhořelé zombie čekající na povel. Skutečnou elitu nelze vytvořit tím, že se snažíte vyčistit řeku až v deltě, zatímco u pramene Vám do ní dál sypou toxický odpad.
2) Omyl s ‚komparzem‘
Tohle je Vaše největší a nejnebezpečnější ekonomická chyba. Píšete, že zbytek populace je jen ‚komparz‘, který bude poslouchat elity, a ty elity nás všechny uživí.
Kilmore, ten Váš komparz tvoří 80 % společnosti. Pokud z nich ten starý školní dril vyrobí jen nesamostatné plniče rozkazů, kteří neumí sami řešit problémy, tak Vás ty elity neuživí. Ten pasivní komparz totiž půjde k volbám a odhlasuje si, že mu ty Vaše elity musí všechno zaplatit přes daně a dotace.
A navíc – v době, kdy na trh vtrhla AI, je člověk, jehož jedinou dovedností je ‚být komparz a čekat na pokyny‘, ekonomicky úplně mrtvý. Rutinní plniče pokynů už totiž algoritmy nahrazují dnes.
To, co potřebujeme od základního školství, není výroba miliardářů a držitelů Nobelovek. Potřebujeme, aby z něj nevylézali ustrašení a pasivní lidé. Protože svobodná a tržní společnost nemůže fungovat, když 80 % jejích členů tvoří nesamostatný komparz závislý na státním cecku.
Alan.Cox
Šukání je nuda, rutina. Šukání brzy nahradí AI a ušetří nám práci.
Sysop
AI ti vysvetli, ze to je stredoveky zpusob zneuzivani a ze mas odhodit okovy a venovat se spis nejake zabave.
Už pro třetí kmen, tj. pod IQ 115, jsou jakékoliv všeobecné vzdělávání a následná univerzita. Bylo by na středním stupni výhodnější zaměření se na konkrétní oblast, kombinace s praxí, samostudium a specializované kurzy později v průběhu kariéry. V osmnácti by měli být výdělečně činní a o tři čtyři roky později zakládat rodiny.
Na ekonomiku by to mělo efekt právě opačný než soudíte, odstranilo by se to neproduktivní poflakování v klíčových letech, kdy je třeba získat pracovní návyky.
Jo a s ohledem na známou skutečnost, že ženské IQ mám menší rozptyl, odstranil by se ten neblahý převis žen na univerzitách a jejich pozdější obtíže s nedostatkem vhodných partnerů (rozum se statusem vyšším než ony).
Co se svobodné společnosti týče, mohli bychom třeba méně přerozdělovat, zavést neinflační peníze, zrušit zelený ouděl, najít ve svých řadách diplomaty schopné vyjednat dodávky surovin s Ruskem a tak dále. Nemusíme bojovat s biologickými determinantami našeho druhu.
princdrson
jste rebel, rebel. Uvědomujete si, že s těmito názory nedosáhnete ani na úvěr v EuroFašistických bankách, natož dotaci. I do spolku EuroFašistických hodnot vás nevezmou. Chybou systému je, že jste se stihl rozmnožit. Na tom budou muset ještě v Bruseli zapracovat, aby se takové přešlapy neděly. Jakubovi Jandovi vytvoří „challenge“.
Honza53
Zdravím, Kilmore.
Zajímavý pohled. Odkazujete se na klasický, tvrdý biologický determinismus – tedy představu, že člověk se narodí s nějakým na čelo vyraženým číslem (IQ), to je neměnné, a podle něj ho stát už ve 12 letech rozřadí do příslušné kasty. Těch horních 25 % půjde bádat a ti pod IQ 115 půjdou rovnou k soustruhu a rodit děti, protože jak píšete, ‚nemáme bojovat s biologickými determinantami‘.
Jenže tahle premisa naráží na moderní neurovědu. Představa, že lidský mozek a jeho kognitivní kapacita jsou statické, je dnes už překonaná. Mozek je vysoce plastický (neuroplasticita). Vzdělání a podnětné prostředí kognitivní schopnosti prokazatelně formují a zvyšují. Vaše logika je trochu zacyklená: říkáte, že nemá smysl lidi vzdělávat, protože nemají kapacitu, ale oni tu kapacitu nerozvinou, pokud je rovnou odepíšete a pošlete v 15 letech do továrny.
Je to stejný omyl, jako když se ještě nedávno v medicíně jako absolutní ‚biologický determinant‘ učilo, že autonomní nervový systém a imunitní reakci nelze vědomě ovlivnit. A pak přišel nějaký Wim Hof, připojili ho v laboratoři na přístroje a on svými dýchacími technikami přepsal lékařské učebnice, protože ten limit prostě prorazil.
A tady se vracíme k tomu, o čem celou dobu píšu. Ten Váš ‚třetí kmen pod IQ 115‘ selhává ve všeobecném vzdělávání proto, že je aplikováno plošným, pruským způsobem (6 hodin sezení a poslouchání výkladu). Pokud do hry vstoupí moderní technologie a personalizovaní AI tutoři, kteří přizpůsobí tempo přesně na míru daného mozku, najednou zjistíte, že i ti průměrní dokážou pochopit komplexní věci. Jen k tomu nepotřebují ten Váš biologicky-kastovní systém, ale jinou metodu.
(Do těch Vašich politických odboček o vyjednávání s Ruskem, Green Dealu a problémech vysokoškolaček s hledáním partnerů se pouštět nebudu, to už jsme od tématu vzdělávání opravdu hodně daleko v ryzím politickém aktivismu).
Zkrátka – odmítám ten defétismus, že 75 % populace jsou od přírody jen bezhlaví dělníci, které nemá smysl nijak dál intelektuálně rozvíjet.
Na osobní notu, systém mě taky kdysi deptal, ale vadilo mne na něm, jak >>málo<< po nás chce, zvlášť v chemii a biologii. Nebyl jsem sám, byl to převládající pocit. Jeden učitel byl skvělý a chtěl po nás třeba u kostí lidského těla poznat je a říct i latinský název (což se spolužákům později na medicíně hodilo). Toho jsme milovali, i když podle vás to byl prušák. Naopak jeho kolegyně, kterou nic moc nezajímalo, byla neoblíbená i přesto, že ji nezajímaly ani písemky a taháky. Podobně jsme si dělali srandu, občas i neslušně, z učitelky matematiky, která ještě ve svých skoro šedesáti nepochopila rozdíl mezi důsledkovými a ekvivalentními úpravami rovnic. Ale její kolega, který nám sypal kule a občas nás i dost urážel, když jsme se nechytali u tabule, měl absolutní úctu, protože nám něco hmatatelného předával. Dnes vidím to samé u dcery.
Ale k věci, stavíte slaměného strašáka. Nejsem determinista, je však třeba uznat, že mantinely druhové i individuální existují. Jejich popírání je průvodní jev stávajícího systému postaveného dobrosery, kde se peníze do školství lidí ve velkém množství, ale výsledkem je spousta neužitečných titulů. Typickým produktem je holka s diplomem z humanitní školy, která nejprve zaparkuje v kanceláři na ne moc kvalifikované pozici, aby si po pár letech se zpožděním šla odbýt mateřskou. Pak se jí cosi přepne v hlavě a kolem čtyřicítky aby jeden vidlemi přehazoval, protože většina žen v té době je prostě nepoužitelná, jaksi charakterově. A to za sebou mám pohovorů stovky, nemluvím z doslechu.
Nebo akademické instituce zaplevelené průměrnými lidmi, kteří by v praxi udělali kus dobré práce, kdyby nebylo snazší nechat se platit za články napsané, aby byly citace. Vzniká tím ohromný šum. Studie jsou buď k ničemu výběrem tématu, zpracováním, anebo se rovnou lže o datech, případně rovnou všechno dohromady. Více o tom Sabine Hossenfelder, pokud to někoho zajímá konkrétně v oblasti fyziky.
O schod níže to vypadá, jak vypadá naše střední školství. Maturitu dneska musí mít skoro každý, takže se slevuje z požadavků a ještě se hledá jakási jednotná úroveň. V době, kdy už by se mělo vzdělání diferencovat podle pozdějšího zaměstnání!
Ovšem co nejotravnější je obecně rozšířené fňukání nad tím, kterak tři čtvrtiny průměrných i podprůměrných lidí nedostanou pořádné vzdělání. Ale co ta čtvrtina, která se musí prodírat tím mlejnkem na průměrné maso, co ušlé příležitosti nedostatečného vzdělání, kterého se jí dostává? Za většinu pokroku vpřed vždy vděčíme této menšině, měli bychom proto nejvíce dbát právě na tom, aby se jim žádné klacky pod nohy neházely.
Abych to zformuloval politicko-aktivisticky: Není ani třeba jít hned po liberálním uspořádání, kde si každý platí za svou školu sám. Docela by stačilo, kdyby stát umožnil podnikání v oblasti a kdyby lidem přiřkl k dosažení dospělosti virtuální účet, z něhož by mohli hradit své vzdělání, anebo jej čerpat v podobě úlevy na dani. Nic víc než vzít stávající peníze přerozdělované z rozpočtu převést na tyto účty a nechat jejich užití na lidech. Nechť si pak rozhodnou, zda a jakou případně školu si zaplatí, zatímco školy nechť se rozhodnou, co budou nabízet. Jelikož východiskem by byl dnešní stav, nezačínali bychom od píky, další (auto)reformy by však již probíhaly bez reglementace.
Mám takové tušení, že tohle by vašemu meliorismu nesedělo a že máte v rukávě nějaký zaručený, moderní a AI systém, který to vyřeší lépe než sprostý plebs.
„protože nám něco hmatatelného předával“
Si říkám co to asi tak mohlo být, když vedete diskusi s AI botem. :-D
Honza53
Kilmore.
Analýza Vašeho textu odhalila jednu velmi nečekanou shodu. Kdybyste svůj komentář nezačal těmi výstřely o slaměných strašácích a mém údajném ‚meliorismu‘, skoro bych si myslel, že mi čtete myšlenky. My jsme totiž v tom nejdůležitějším bodě na naprosto stejné vlně.
Máte absolutní pravdu. Současný plošný systém je skutečně ‚mlýnek na průměrné maso‘ a brzdí právě tu čtvrtinu dětí, která táhne inovace vpřed. Rozhodně tu nefňukám jen nad podprůměrnými. Nedávno jsem na tohle téma zpracovával jiný text z pohledu kybernetiky a vědy o složitých sítích a došel jsem k naprosto stejnému závěru jako Vy.
Pokud se ve třídě objeví dítě z té Vaší excelentní čtvrtiny – talent s obrovským hyper-focusem na jednu věc (třeba programování nebo ta Vaše biologie a latinské názvy kostí) – co udělá dnešní RVP? Začne ho brzdit. Ve jménu ‚všestrannosti‘ ho nutí přesměrovat energii z toho, v čem je geniální, do dorovnávání jeho slabin, aby z něj vypadla standardizovaná průměrná cihla. Náš systém vytváří extrémně křehkou ‚kognitivní monokulturu‘ a aktivně potlačuje vznik těch úzce specializovaných kognitivních uzlů, které historicky posouvají lidstvo vpřed.
Takže abych Vás uklidnil: rozhodně nejsem aktivista, který by toužil po nějakém centrálně plánovaném sociálním inženýrství. Současná státem nařízená plošná ‚inkluze‘ je podle mě jen zhoubný, předražený krám, který ty nadané sráží dolů ve jménu falešné rovnosti. A na to, co píšete o zaplevelení univerzit průměrnými lidmi a devalvaci maturit, si počkejte – tomu se bude věnovat jeden z mých dalších dílů.
A co se týče Vašeho návrhu na virtuální účty, z nichž by lidé hradili vzdělání na svobodném trhu? Podepisuji v plném rozsahu. To vůbec není v rozporu s AI. AI je jen nástroj (který mimochodem konečně umožní té nadané čtvrtině utéct z pomalého tempa třídy a letět dopředu). Jak a komu se to vzdělání zaplatí – zda státu z daní, nebo soukromé sféře přes virtuální účty – to je přesně ten boj o svobodu volby, který tu vedu.
Mám na Vás tedy v kontextu Vašeho výborného návrhu na ‚virtuální účty‘ jednu čistě pragmatickou otázku:
Jak byste v dnešní politické realitě, kde je státní aparát a učitelské odbory naprosto závislé na svém monopolu, chtěl tyto peníze z rozpočtu vytrhnout a reálně ten přechod na svobodný trh vzdělávání prosadit, aniž by Vám to systém okamžitě zablokoval s populistickým argumentem, že tím ‚ohrožujete sociální smír a bezplatné školství‘?
Kilmore
Je to jen adaptace staré myšlenky Miltona Friedmana a prakticky takto jsem ji navrhl už před dvaceti lety v rámci programové diskuse sociální demokracie v mladickém přesvědčení, že to je lepší systém s menšími nároky na řízení a navíc sociálně spravedlivější, protože ten, kdo se nebude vzdělávat, dostane do začátku kariéry značnou daňovou úlevu. Protiargumenty tehdy nikdo nevznesl. Slyšel jste o tom však někdy z programu nebožky sociální demokracie?
A proto tvrdím, že žádná reforma v této době není žádoucí. Je lepší, když stávající školství necháme, jak je, protože jediné přípustné reformy jsou ty, které vlivové skupiny pustí. Nebudou k lepšímu, k čemu tedy nést náklady přechodu a s tím spojené zmatky? Na skutečné změny je potřeba si ještě víc hospodářsky a politicky rozbít držku, žádná stávající strana není dost proti-systémová ani sofistikovaná.
Honza53
Kilmore
Tím, že jste tohle (v podstatě čistého Miltona Friedmana) zkusil před dvaceti lety navrhnout v rámci programové debaty sociální demokracie, jste prokázal velkou intelektuální odvahu. A to, že to vyšumělo do ztracena, naprosto vysvětluje Vaši dnešní hlubokou skepsi a defétismus.
Nicméně s Vaším závěrem, že je lepší nechat školství tak, jak je, a počkat, až si jako stát ‚rozbijeme držku‘, nesouhlasím. Ta rozbitá držka by totiž byla astronomicky drahá.
Ona ta eroze už reálně probíhá. Elity nahoře ten blížící se náraz velmi dobře cítí, a proto dělají různé kosmetické ústupky (viz neustálé revize RVP). Jenže narážejí na odpor zespodu. Když stojím u nás na vesnici v krámu, slyším to pokaždé: ženské tam probírají školu a všechno je podle nich na hovno, učitelé jsou neschopní a na děti moc měkcí. Když se pak bavím s učiteli, je to úplně stejná písnička z druhé strany: všechno je na hovno, ministerstvo se zbláznilo, rodiče výchova nezajímá a děti jsou nezvladatelné.
Výsledek? Všichni na obou stranách vědí, že to nefunguje. Jenže nikdo neví, co s tím, a tak ze strachu z neznámého jen pasivně reptají a drží se starých jistot.
A tady se dostávám k tomu nejdůležitějšímu. Nečekejte ode mě, že v dalších dílech vytáhnu z rukávu nějaký magický proutek, zaručený ‚AI systém‘ nebo jednu dokonalou politickou záplatu, která to všechno shora spraví (o což jste se tehdy logicky, ale marně pokusil Vy). Komplexní systémy se takhle nereformují. Pád nefunkčního systému a zrod nového je otázkou přijetí osobní zodpovědnosti tisíců jednotlivců. Musí to uhnít zespodu tím, že se lidé přestanou spoléhat na státní záchranu a začnou si ty paralelní cesty budovat sami.
Jsme teprve v polovině seriálu, takže si v klidu udělejte popcorn. Ty další texty totiž nebudou o tom, jak reformovat ministerstvo, ale jak pochopit tu mechaniku, abychom tu starou fasádu mohli konečně společně postrčit k pádu.
Mám na Vás do té doby ale jednu otázku k zamyšlení:
Pokud už dnes vidíme, že systém ztratil důvěru u rodičů i učitelů, není Vaše čekání na ‚totální hospodářský a politický kolaps‘ vlastně jen alibistickým zbavením se té osobní zodpovědnosti za změnu, když už teď můžeme začít budovat ty svobodné alternativy, po kterých lidé brzy ze samotné frustrace stejně sáhnou?
Kilmore
Starou belu odvahu, prokázal jsem akorát blbost. Téměř všichni tam věděli, co hrají, o věc šlo jen pár pitomcům.
A na držku bude muset padnout rozhodně víc než školství, cena bude asi přímo metafyzická (jak se stupňuje astronomická?).
Čao.
Bahnak
@ Karkulka
„na straně druhé máte děti, které sedět nezvládají a nechtějí mají logické myšlení, umí počítat, a v podstatě jakýmkoli předmětem kde si stačí věci odvodit budou proplouvat bez potíží“
No, existují, ale je jich dost málo. Oni by tedy spočítat dokázali, ale protože se vždycky nedá všechno vymyslet na místě, tak jsou neúspěšní, protože se vysrali na základní věci. Například nesečtou dva zlomky nebo nevyjádří ze vzorce. Nebo se neobtěžují napsat do výsledku jednotku – a je sakra rozdíl, jestli něco vyšlo 17 kg nebo 17 gramů.
Já toleruju děti (ano, obvykle kluky), kteří zapomínají úkoly, ale spočítají. Ty, kteří zapomínají úkoly a ještě nespočítají, ale hájit nebudu. Nemám rád líný lemply, i kdyby to tisíckrát maskovali kecama o svobodě.
Honza53
Váš návrh na fungování školství je naprosto ukázková schizofrenie. Vy vlastně navrhujete vyrobit z dětí časovanou bombu. Pojďme si to rozebrat:
V jedné větě napíšete, že u základního školství nepotřebujeme reformu, máme ho nechat beze změn a ještě ‚přidat přísnost‘. A hned v další větě navrhnete, že od střední školy se má zavést absolutní svoboda, kreditní systém, volba osnov a volný trh, aby si lidé ‚našli cestu‘.
Uvědomujete si vůbec, jakou katastrofu by tenhle Váš ‚základka brutus‘ model v praxi způsobil?
Vy chcete dítě na 9 těch nejklíčovějších let jeho vývoje zavřít do klece pruského drilu. Chcete ho tvrdou přísností naučit, že nemá myslet samo za sebe, že má jen pasivně plnit příkazy, nevyčnívat a čekat na povel shora. Devět let mu budete systematicky lámat jakoukoliv vnitřní motivaci a zodpovědnost za vlastní život.
A pak, v patnácti letech, najednou otevřete klec, vypustíte tohohle dokonale vycvičeného, nesamostatného plniče rozkazů do Vámi vysněné absolutní svobody a řeknete mu: ‚Tady máš kredit a svobodu, tak si najdi vlastní cestu!‘ Co myslíte, že udělá? Zkolabuje. Neumí si najít cestu, protože ho to ten Váš přísný dril na základce nikdy nenechal trénovat. Je to úplně stejné, jako držet zvíře 9 let v ZOO na přesně odměřené stravě a pak ho vyhodit do divokého lesa s tím, ať si konečně svobodně něco uloví.
Pokud chcete lidem dát pokoj a svobodu, aby si našli cestu (s čímž já mimochodem naprosto souhlasím a celou dobu za to v článcích kopu!), musíte jim tu svobodu, ale hlavně s ní spojenou zodpovědnost, nechat trénovat už od první třídy. Nemůžete z nich nejdřív 9 let vymlacovat samostatnost a pak po nich na střední chtít svobodné volnotržní rozhodování.
Díky za komentář, vlastně se na cíli dokonale shodneme, jen Vám tam fatálně skřípe ta posloupnost.
Karkulka
On ten pruský dril byl sice jistě děsivý, ale reálně ty školy jsou dnes snad ještě horší, než když jsem třeba byl na ŽS já ještě za komoušů. Protože reálně dnes v ŽS nejsou už ani ty dílny nebo praktické práce (nebo možná už se to znovuzavádí). Realisticky neříkám že si musíš umět vyměnit prokapávající kohoutek, natož opravovat zásuvku (do toho nemáš co hrabat bez vyhlášky, aby to neskončilo jako https://www.youtube.com/shorts/CGEgJsZKgS8), ale umět si aspoň sestavit blbý nábytek z ikea by měl člověk zvládnout. Spíš jde o to, že ta glorifikace „práce v kanclu v klimatizovaném prostředí“ je pěkná, ale tohle půjde s AI do háje jako první. Na druhou stranu člověk co umí vyrobit kuchyň nebo vyčistit komín bude ještě slušných pár let v klidu.
Bystro
Dilny a prakticke prace,to jsem rikal vzdycky,ze to chybi.Tam ziskali,ci mohli ziskat body i ti,co k uceni se prilis nelisali,ale ruce meli sikovny,a snahu o nakou zrucnost taky.Taky mohli udelat dojem. Syn by dneska asi mel diag. ADHD,nebo neco podobneho.Zlepseni nastalo,svete div se,kdyz doma (ve skole to vedet decka nemela-nechtel to tak,tridni to vedela) zacal vysivat,hackovat,navlikat koralky do tvaru.To ho bavilo,mel predstavu o cili,a nakonec se tam i dostal,mel realne potvrzeni,ze neni tak neschopnej.A pak se pomalu zlepsil i ve skole,ucnak uz nebyl problem. A chteli ho dat do zvlastni,ze nestaci,a trapi se.Ac vyucen pokryvacem/klempir,montuje klimatizaci a vzduchotechniku,servisuje drobnosti v autech.Vlastne jen jinej druh jemne motoriky.
A nabytek z IKEA,no ja nevim,ty navody jsou nekdy obtizne uchopitelny,napoprve urcite.To uz radsi vymetu ten komin,nebo hledam unik topne vody,nebo dle sebe postavim vyvyseny zahony.I tak je dost veci,kde si zaplatim odbornika.
grg
Návody s IKEA sú pochopiteľné vcelku dobre, komu sa aj to zdá nedostatočné, asi sa nikdy nepokúšal skladať nejaký lacný poľský nábytok.
grg
…z IKEA…
Arnold J Rimmer
Jakýkoli návod – a to si prosím dobře zpamatujte – se čte až poté když opakovaně selhávají pokusy o montáž bez něj.
„vypustíte tohohle dokonale vycvičeného, nesamostatného plniče rozkazů do Vámi vysněné absolutní svobody “
U pár lidí v tomhle byla problém vysoká škola, když opadl rodičovský dohled. Zvláště Vietnamci s tím měli problém.
princdrson
dětský mozek se právě dovede zabavit sám, a tedy si přirozeně vytvořit naprosto nevinnou hru i s málem. Jsou to právě dospělí, kteří nevydrží sami se sebou a vyžadují neustále vnější vstupy, aby neslyšeli sami sebe. Přirozeně, to od nich pak pochytí děti.
Chlapci a děvčata, nevylívejme s vaničkou i dítě. Vše je v rukou politiků a konkrétních učebních plánů a pak v osobě učitele. Jsou prostě věci, které můžeme rozebírat horem dolem, ale pravda bude jinde, prpotože i učení v různých společnostech má právě díky tomu, že to JE JINÁ SPOLEČNOST, nějaké historické kořeny. Hm, kolik Arabů má Nobelovy ceny? Na Arafata se vyserte! Jako na Obamu…Narozdíl od Židů, kteří prošli drilem, ať už pruským, rakouským, německým, francouzským, anglickým, americkým… nich wahr? U nás to nebylo jiné…
Alan.Cox
Vzhledem k tomu, že Nobelovu cenu rozdává Švédsko… tak Arabové píšící arabsky mají asi tak stejný počet nositelů Nobelových cen jako Číňané píšící čínsky. Řekl bych, že hodně na vině bude též švédská neznalost jazyků a nezájem o nezápadní dění.
Židé jsou protěžovaní vždy a všude. Vzájemně si přihrávají co mohou. Když Nobelovy cenu rozdává banka, tak je jasné, kdo je první na ráně.
RomanL
Počkej, jako ty vážně věříš, že Arabové nemají Nobelovy ceny proto, že Švédi neumí arabsky? Hmm…
Alan.Cox
Ty vážně věříš, že Číňané mají zaslouženě mnohem méně Nobelových cen než Západ?
RomanL
Čínu nikdo neřeší, ta se obejde bez pro ně bezvýznamných ocenění od bílého muže docela dobře. Spíš časem začne za něco podobné ceny udělovat. ;-)
Alan.Cox
Podstatou mého kváku bylo jen připomenutí faktu, že Nobelova cena se udává za to, co jsou schopni pochopit v rádiusu svého okruhu švédští židovští bankéři. Tedy, že to není objektivní statistika.
Výjimkou je Nobelova cena za mír, kterou dělají Norové. To se pozná podle toho, že čím větší Hitler, tím větší šance na cenu.
Nobelova cena za ekonomii neexistuje zase vůbec. Mluví pouze o nesoudnosti švédských bankéřů, kteří už nevědí co ukrást, zprznit a na kom se přiživit.
Alan.Cox
Nic by mě nepotěšilo víc než Si-Ťingova cena za fyziku.
Chlapci a děvčata, nevylívejme s vaničkou i dítě. Vše je v rukou politiků a konkrétních učebních plánů a pak v osobě učitele. Jsou prostě věci, které můžeme rozebírat horem dolem, ale pravda bude jinde, prpotože i učení v různých společnostech má právě díky tomu, že to JE JINÁ SPOLEČNOST, nějaké historické kořeny. Hm, kolik Arabů má Nobelovy ceny? Na Arafata se vyserte! Jako na Obamu…Narozdíl od Židů, kteří prošli drilem, ať už pruským, rakouským, německým, francouzským, anglickým, americkým… nich wahr? U nás to nebylo jiné… https://www.youtube.com/watch?v=0BSJa3TxY1E
Jihočech Honza
Rio Preisner trefně podotkl, že základem pedagogiky je vztah. Vztah učitele k oboru a vztak učitele a žáka. To bude platit v jakémkoli systému.
Alan.Cox
V nejstarším řemesle světa je to ještě důležitější.
JASAN
To není klasická zkratka, to vás mohu ujistit, to jenom vy jste nevzdělaný trouba. Jediný kdo nespecifikoval zadání, (ptá se na píčoviny) jste Vy. My ostatní jsme jenom byli zvědavi jak z toho vybruslíte. Vybruslil jste z toho se ctí tchoře sjetého toluenem.
Samozřejmě ono by se to dalo lehce shodit se stolu s tím, že působíte jako takový šašek pro pobavení zdejšího osazenstva. Nejhorší na tom celém je, že lidi jako Vy, kteří nejsou schopni reflexe ani v případě, že opíšou od uměláka na první pohled zjevnou kokotinu a ještě naopak dávají na odiv své hluoké neznalosti, jsou potom někde u toho rozhodování o tom jak bude to školství vypadat. To je hodně ale hodně smutné!
JASAN
…pardon patřilo jinam.
JASAN
Mmch není to už on pověstný další level, když si umělák osedlal živého člověka bez vlastního mozku, aby se dostal do diskuse z živými lidmi?
princdrson
je
cepin
„V dosavadních dílech naší obžaloby jsme systematicky rozmontovali“ :D :D :D
Tak rozmontovanej je tu úplně někdo jinej. Prusko nemůže za to, žes měl dětství na hovno a ani teď nikoho nezajímáš
už to ani nečtu a jdu rovnou do diskusí, to je takovej další rozmazalhovna, akorát tady vylepšenej zkunděnou neuronkou…to je tak dyž se potkají dva kreténi, checht
JASAN
Na toto thema je vhodné zmínit film: „Blbec k večeři“. Podle mě oblíbený film pana domácího…
Honza53
Zdravím, cepine.
Zaujalo mě Vaše psychologické zhodnocení, že vlastně ‚nikoho nezajímám‘.
Vzhledem k tomu, že jste zjevně věnoval svůj drahocenný čas čtení už pátého dílu mého textu, a dokonce si dáváte tu osobní práci mi pod něj sepisovat komentáře, logicky z toho vyplývá jen jedno jediné vysvětlení.
Vy musíte být ten slavný pan Nikdo.
Těší mě, že se konečně osobně poznáváme! Díky za pobavení a přeji Vám hezký den.
grg
Ak si myslíš, že prečítať prvú vetu je to isté ako prečítať celý text, tak čo už s tebou…
Nádhera, PHM zdražuje a socjy přestávají jezdit. Volné silnice pro miliardáře je náš plán.
tvl nelemtej furt tu vokenu
Všichni budeme miliardáři! Jako v Zimbabwe.
Až bude kurs 1 jüan = 1 000 000 000 eur.
Všechny auta jsou pro socky. Průměrný milionář už koupil Landovi letadýlko nebo vrtulníček.
Kurva LANDOVO letadýlko.
Ne Landovi.
O.K. taky se mi škola hnusila, ale člověka to aspoň donutilo něco dělat. Když to všechno zrušíme, tak bude z děcek co?
Zdravím, Ebo.
Zaregistroval jsem v jiném vlákně Váš postřeh s tím dětským hlavolamem s autobusem. Sám jste tam trefně ukázal, že děti mají od přírody naprosto funkční a přímočarý tah na branku, dokud z nich tu přirozenou logiku dospělý svět nevymlátí. A to je vlastně i odpověď na Vaši otázku.
Ptáte se, co z děcek bude, když zrušíme to školní donucování. Logicky se nabízí obava, že zalehnou na gauč, budou zírat do mobilu a nic z nich nebude.
Jenže tenhle stav – přijít domů, praštit taškou do kouta a absolutně nic nedělat – není přirozená dětská lenost. Je to obranná reakce. Dnešní systém jim od rána do odpoledne mikromanažuje každou vteřinu, říká jim, co si myslet, kdy mluvit a kdy jít na záchod. Když je z tohoto tlaku odpoledne vypustíte, jejich mozek logicky ‚vypne‘, protože je prostě vyšťavený.
Když zrušíte umělý dril, nestane se z nich tupé stádo. Jasně, nejdřív možná proběhne mentální ‚detox‘ a válení se. Ale pak nutně nastoupí nuda. A dětský mozek nudu dlouho nevydrží. Začnou tvořit, vymýšlet a řešit problémy přesně s tou čistou logikou, kterou jste popisoval u toho autobusu.
Odstranit starý dril neznamená nechat je růst jako dříví v lese. Znamená to jen přestat jim vymlacovat z hlavy tu vnitřní motivaci, se kterou se už narodily, a nahradit buzeraci reálnými výzvami.
Čím to, že děti neřeší složité problémy vědy, techniky a průmyslu? Čím to, že děti nedostávají více Nobelových cen než dospělí? Když tedy děti mají přímočarý tah na branku, na rozdíl od dospělého světa?
Mne sa vidi, ze Greta je ukazkou ako to dopadne ked budu rozhodovat ludia ako autor clanku. Velke nadsenie ale neschopnost domysliet dosledky.
„Když to všechno zrušíme, tak bude z děcek co?“
Přesně – něco jako ty. :-P
„Realne vyzvy…“
jaj…
Tohle souslovi slycham casto od naseho sefa Business Development. Neuveritelnej pitomec a oddeleni ma porad v cervenych cislech. Kde on to jen cetl…?
Sysop: Přátelé, Joey a Thesaurus. „Máme fakt problémy“ zní před šéfem blbě, ale že je čekají „reálné výzvy“, to je pane tým připraven k boji pod vedením ostříleného generála.
Jinak obecně to ale není špatně. Výzkum totiž ukazuje, že pokud máš „problém“, tak si zjednodušeně blokuješ mozek pro efektivní přemýšlení nad jeho vyřešením (protože mozek rychle kategorizuje a tohle typicky následně aktivuje negativní emoce a stres). Pokud máš „výzvu“, je to naopak, mozek to kategorizuje pozitivně a naopak je připraven k výkonu. Takže ač to zní jen jako bullshit, má to reálný psychologický základ v tom, jak na nás slova působí na nevědomé úrovni.
Není to úplně takhle strojově přesné, ale rámcově to sedí a je tady ještě důležité hledisko významu slova pro danou osobu (proto například dítě obvykle dobře ví, že říkat píča nebo kurva není úplně košer, ale nemá problém se hihňat u „fuck“ nebo „bitch“, protože mu k tomu emoční význam chybí a je to „jen“ slovo, bez toho jasně negativního zabarvení, které v češtině u těchto slov má). Takže to nebude fungovat na člověka, který „problém“ vnímá jako „výzvu“, například. Ale mozek je sviňa a většina lidí má ten emoční kontext daný vcelku spolehlivě, proto je dobré na to myslet a věci správně rámovat a označovat, pokud chceš mít lidi v určitém nastavení. Hůř se to dělá v cizím jazyce.
Moje zkusenost je nasledujici:
1) Mame problem – clovek se prepne do modu: zhruba popsat problem, stanovit postup jeho presne specifikace, navrhnout postup reseni, vcetne deadline, stanovit milestones, odpovedne lidi za jednotlive kroky, casove ramce jednotlivych kroku, atd.
2) Mame vyzvu: no,… ted neni cas na vyzvy, takze pokud se to ted nebdue resit, taxe vlastne prd stane.
Problem je dira v lodi, vyzva je vyhrat regata.
Sysop: a jsme u toho vnímání slov. Popis ukazuje, že si pod „problémem“ představíš něco jiného než většina lidí, protože to vnímáš jako výzvu:-) A pod „výzvou“ si představuješ hovadinu. Tak to ale většina lidí nemá, hlavně ne mlaďoši, kteří tohle výrazivo mají zafixované jinak.
Mimochodem, já to mám stejně, v době, kdy jsem studoval se problémy řešily zcela běžně a slovo výzva prakticky neexistovalo, takže nebylo jak si udělat negativní kontext k „problému“ a pozitiní k „výzvě“. Posledních odhadem 25 let je to ale jinak a je potřeba na to pamatovat. Protože pokud máš v týmu mladší lidi, můžeš na ně tímhle působit negativně, aniž by sis to uvědomoval. Obecně starší to mají jako my a mladší opačně, takže bacha na to. „Problém“ může i jinak velmi schopného absolventa docela slušně paralyzovat, přitom mu to stačí přerámovat jako výzvu a řeší hned. Tohle pochopitelně u padesátníka nedává smysl.
máte v mnohem pravdu, leč je spousta lidí, kteří pod výzvou mají vsugerováno hledání čehosi nového, zásadně odmítajícího současnost, která patří již do minulosti. A tak se pohybují jen v abstrakci, která se zcela míjí s rámcem, do kterého má být řešení zasaženo.
Ja jsem se s timto eufemismem setkal tady v Risi, vsude vsechno sama vyzva, protoze nazvat problem problemem se proste nehodiii…pssssssst.
Jenze, prave ta omladina se presne podle toho k tomu stavi. Zatimco ja mam u prdele, jak to nekdo nazve, pro mne je to proste UKOL, tak mladi berou vyzvu jako nejakej spas, kterej kdyz se v pulce posere, no tak vlastne o nic nejde. Pripadne se na den, kdy se ma neco planovat, proste hodi marod. Nebo nechape, ze mu na ten den nedam dovolenou. Vzdyt je to prece jen vyzva. Takhle to vnima nemecka mladez.
Já taky, problém navozuje něco, co je třeba řešit. Výzvy lze ignorovat (ať si jdou vzývat třeba Alláha, když jim to udělá radost).
Ještě si pamatuju ze školy podobné moudro: „Manažer nevidí problém, manažer vidí příležitost“.
Sysop: fajn, může být, co jsem se díval, zdroje výzkumů jsou primárně USA a tam je ze zkušenosti „problem“ vs „challenge“ zafixováno velmi pevně. V DE jsem to neřešil a je možné, že tam je konotace zase jiná. Obecné poučení je takové, že je nutné nazývat „problém“ takovým slovem, které řešitele přepne do aktivně řešícího nastavení, ať už je to jakékoliv slovo a dávat pozor na to, abychom ho tím naopak nepřepli do stavu pro řešení nevhodného.
@challenge
no už inspektor Clouseau říkal, to bude šalánž…
Jojo, to znam, v tom se machaji rizky, nez jdou do strouhanky.
nejen německá, mám u zákazníka zavést SW, který jim jen pomůže zorganizovat práci. TimeManagement, WorkFlow a další budovatelská hesla. ..
Ty, s odpuštěním krávy blbé, spíše teleta, nejsou ochotny připustit, že by pracovaly na úkolech. Opravdu jejich mysl se vzpírá slovu úkol. Úkol, napiš zákazníkovi, protože ..
Než jsem pochopil, kam tuhle generaci dovedla současná výchova, chvíli mi to trvalo.
S výzvama nemají problém, protože to pro ně znamená jen tlachání bez požadovaného výsledku.
Btw, ja pouzivam ProjectLibre a to ciste z toho duvodu, ze nepouziva zadnej pojebanej mrak a ma peknou grafickou interpretaci zavislosti. Predchudce OpenLibre posel na nulove podpore, mel chyby (spachals soubor dat pres ctvrt mega a posralo se to cely, atd.), tady je sice par nedotazenosti, ale celkove se s tim dela jednoduse a dobre. Vystup jsem pouzil na par poradach a uz to pouzivaji i kolegove z jinych oddeleni. Ber to jen jako tip, ze neco takovyho se lidem libi. Dela se v tom rychle, je to Idiotensicher und bombenfest.
princdrson: mě přijde srandovní, že na jedné straně píšete derogativní odsudky jako „kam tuhle generaci dovedla současná výchova“ kvůli reakci na „úkol“, ale nemáte problém s tím, že Sysop má úplně stejnou reakci na „výzvu“:-))
Prostě, každý máme k něčemu vypěstovaný odpor, typicky z dětství a k něčemu naopak přistupujeme s nadšením. Troufám si říct (a tahle diskuse to potvrzuje), že drtivá většina lidí vůbec netuší, jak to mají u sebe, protože o tom nic neví. Takže ani neví, že je to něco, s čím je potřeba u druhých počítat a dle toho s nimi jednat.
Blbec to pak „řeší“ tím, že když narazí na odlišnost, tak z toho dělá problém výchovy, přestože sám má úplně stejný problém, jen s jinými slovy/v jiných situacích. To ale nepovažuje za problém, protože o tom nic neví a myslí si, že on to má samozřejmě správně. Typické chování například Američana na jednání v Asii. Nebo princedrsone v Německu ;-)
upřímně musím přiznat, že nerozumím jazyku tvého kmenu. Nedává to vůbec smysl.
princdrson: to není poprvé, co jsem si všiml, že poměrně jednoduché věci nechápeš. Budu toho pamětliv.
princdrson je ale naprosto konzistentní.
Píše odsudky o pokrytecké líné generaci, které se hroutí psychicky při slově „úkol“ a potřebují ho nazvat „výzvou“. Sysop píše to samé.
Není divu, že slovo „výzva“ používané jako berlička nesamostatných nezodpovědných individuí vydává dojem, že jsou v pomocné škole. Naproti tomu třeba u výzvy ke skoku padákem, nebo výzvy přežít měsíc za polárním kruhem ve stanu – je slovo namístě a nebude princidrsonovi způsobovat žádné pocity.
Houstone, máme výzvu!
X-D
První astronautka:
Astronautka: Houstone, máme problém.
Houston: Jaký problém.
Astronautka: Když to nepoznáte sami, tak já vám to tedy říkat nebudu!
první přece byla kosmounautka, ne? :o) (For all Mankind)
Však taky Koroljov údajně řek že to bylo poprvý a naposled co nahoru vystřelil bábu. Úplně se mu tam Valentina sesypala.
Jako jo, byla to poněkud prominentní tlačenka, a je pravda že sem eště nedávno četl poněkud víc jak to nedávala a blila a tak, a najednou vo tom nikde moc není…jenom že celou dobu poctivě logovala záznamy a tak, zaujímavé.
Ale na druhé straně si vem co to bylo za zkurvenou plechovku, eště se navíc posrala a nešel návratovej manévr a musela to sama ručně navést do atmosféry. A pak to vodevřít a v 7 km vyskočit na padáku :D
No jako jo, byl to tvrdej job :)
ale tady sem myslel, první na Měsícu!!!
:oD
Kolik lentilek před večeří musí harant sežrat, než přestane žrát lentilky před večeří co?
Dětský mozek nudu dlouho nevydrží. Proto má notebook či matlafoun nekonečnou zásobu her :-)
Tohle mohlo fungovat v osmdesátých letech. Počítače toho moc neuměly, v televizi nic moc nebylo, tak mohly děti vyrazit ven a něco tvořit. Dost často to ovšem bylo rozbíjení oken nebo trápení malých zvířát (S komárek si v jedné eseji pochvaloval požehnání PC her, kolik že zvířecích životů bylo uchráněno před dětskou nenechavostí). Jo, když tata dělal něco zajímavého v dílně, nebo bylo doma hospodářství, tam se dítě mohlo zapojit, ale v paneláku?
Každý si může doma v paneláku sestrojit superpočítač, napsat si vlastní programovací jazyk, nebo vyrobit RLC můstek.
představte si, že někteří lidé si dnes – kdy není žádná zásobovací nouze a čerstvé primární suroviny jsou k dispozici 13 hodin denně v supermarketu – kupují mraženou krájenou kořenovou zeleninu, oloupané brambory a polévku z pytlíku. i osoba ducha mdlého, pro kterou je kutění s elektronikou nad její síly, si může doma uvařit bramboračku.
Žádám informaci, kde jsou čerstvé primární suroviny v supermarketech. Zatím vidím brambory a zeleninu a ovoce ve stavu, kdy by z ní měl radost zejména Alexandr Fleming. A pro přenos takových surovin platí fyzikální zákony pro mechaniku tekutin.
No, teda – taky kupuju zeleninu už hotovou… :-(
Mržená krájená směs na poulifku na mě počká v tom mrzáku klidně dva roky, až dokud pro to nesáhnu, okamžitě připravený k použití, bez práce a nechý se zehnat ai třeba za 40-50 kilo. A nasypu si kolik chcu.
Jasné, abych kupoval jenom mrukev, petružel a cerel, to bych byl debil. Beru směsku s nečim dalším, ať je poulifka trochu barevná, členitá, a tak.
Lukas B. 17.3.2026 v 12:01
Cituji:“…čerstvé primární suroviny jsou k dispozici 13 hodin denně v supermarketu“
V březnu?
Vaše definice čerstvosti musí být pozoruhodná!
Áno, všimol som si, že od rozšírenia počítačov a smartfónov nezanedbateľne poklesla miera „vandalizmu z nudy“ (trebárs, že vezmem nožík a niečo vyškriabem do steny, niekde niečo počmáram alebo rozbijem). Možno by sa to dalo pripočítať rozšíreniu kamerového dohľadu, ale úplne si to nemyslím.
Já bych řekl, že od rozšíření počítačů a smartfounů se prudce zvýšila míra napadení lidí nožem, znásilnění – zejména v Německu, Švédsku a Francii.
No jo, to je ale právě od těch z ulice, co to PC ještě NEMAJÍ. ;-)
Takže kdybychom rozdali smartfouny negrům a muslimům v Německu, Švédsku a Francii – problém kriminality a násilí by byl vyřešen? :-)
Zdravím, Jihočechu Honzo.
Naprostý souhlas. Trefil jste to naprosto přesně a ten odkaz na Komárka sedí. Dnešní panelákové děti ztratily ten přirozený fyzický trenažér (les, vesnici, tátovu dílnu) a mobil jim dodává nekonečný, bezpracný dopamin. O to hůř se u nich buduje vnitřní motivace k čemukoliv náročnému.
Nedávno mi přesně tohle potvrzoval kamarád, jehož známý dělá dětské tábory. Poslali děti do lesa nasbírat dříví na oheň. Ty děti došly na kraj lesa, tam se prostě zastavily a vůbec nevěděly, co mají dělat. Bály se tam vstoupit. Pro dnešní městské dítě zalezlé u obrazovky je les cizí, neuchopitelné a děsivé prostředí.
Ale uvědomujete si, co z toho logicky vyplývá? Vy jste právě popsal ten absolutně nejhlavnější důvod, proč se musí zbourat starý model školy.
Pojďme si to dát do rovnice:
1. Ztráta reality: V těch 80. letech a dřív pruská škola jakžtakž fungovala (nebo se dala přežít), protože dětem dodávala jen suchou teorii. Tu chybějící tvrdou praxi – fyziku, biologii, manuální zručnost, sociální interakci – dojely děti odpoledne venku, v tom lese nebo v té dílně. Měly každodenní kontakt s fyzickou realitou.
2. Škola jako umocňovač dnešní izolace: Dnes tenhle přirozený trenažér zmizel. A co udělá náš dvousetletý vzdělávací systém s dítětem, které sedí celé odpoledne v paneláku u svítící placky a bojí se vstoupit do obyčejného lesa? Vezme ho a na 8 hodin denně ho zavře do další betonové krabice. Posadí ho na zadek, zakáže mu se hýbat a pustí mu další svítící placku (interaktivní tabuli). Tím tu jeho fyzickou i psychickou izolaci od skutečného světa jen dokoná.
3. Fyzický svět místo nalejvárny: Právě proto se škola musí radikálně změnit. Už nemůže být jen teoretickou nalejvárnou abstraktních dat – data mají děti v tom matlafounu. Škola dneška musí převzít roli toho chybějícího dvorku a dílny. Musí být tím místem, kde si děti fyzicky sáhnou na realitu, něco vyrábí, bádají a učí se řešit skutečné problémy hmatatelného světa.
Ne proto, abychom plnili nějaké sluníčkové sny o ‚wellbeingu‘. Ale proto, abychom z těch dětí nevyrobili totální digitální mrzáky, kteří mají sice na papíře jedničku z prvouky, ale v reálném životě zmrznou, protože se bojí zvednout v lese klacek.
A co takhle na placce zapnout nějaký omezovač času a toho haranta vzít do lesa sám? Nebo ho poslat do skauta a tak podobně? Dcera v jedenácti už umí nasekat dřevo, v lese jsme pořád na nějaké procházce, oheň rozděláváme v létě týden co týden. A to je vlastně z města a já se jí věnuju dost málo.
Rozhodně nepotřebujeme >>další<< reformu školství, lépe nechat beze změn a přidat přísnost. Od střední výše pak hezky namísto školství bezplatného poskytnout kredit (nebo odpovídající slevu na dani z příjmu) a ponechat výběr školy, osnovy, trvání vzdělání a vše další na lidech. Oni cestu najdou. Problém je v těch reformátorech jako vy, dejme už lidem pokoj a trochu svobody, aby si našli cestu.
A jak přesně si „lidé najdou cestu“? Můžete ovlivnit výběr školy samotné, v omezené míře, ale prakticky nemůžete ovlivnit školu samotnou. A přiznejme si, realita je že navzdory všem feministickým kravkám, emancipacím a podobným sračkám, ve většině případů je to celkem jasně dělitelné:
– máte zhruba polovinu dětí, které dokáží sedět, umí se podřídit, poslouchat, a jsou celkově submisivní, vládnou proplouvat většinou předmětů kde se stačí něco nabiflovat, ale ztroskotávají tam, kde je potřeba logické myšlení
– na straně druhé máte děti, které sedět nezvládají a nechtějí mají logické myšlení, umí počítat, a v podstatě jakýmkoli předmětem kde si stačí věci odvodit budou proplouvat bez potíží
80-90 % první skupiny má pipinku, 80-90 % druhé skupiny pinďouše. Přičemž lze dodat, že agresivity není málo, a spousta dětí nemá problém s tím, že aby měli „fanoušky“ na sockách (spíš holky), klidně budou někoho terorizovat a natáčet. U „nás“ se to posouvá do stavu, že lidi se snaží dávat děti do vesnických škol kde je jen první stupeň, aby děti nezažily šikanu od těch z druhého stupně.
A přiznejme si, ten biflovací systém co ve školství je stojí za hovno. Protože se dogmaticky bazíruje na tom KDY se něco stalo než CO se stalo. Řečeno jinak, škola je schopna drtit děti na tom v kterém roce se popravovali čeští páni, v kterém roce byla defenestrace, ale proč se to stalo se tak moc neřeší. Jenže to je to co je k hovnu pro život: protože místo aby sis uvědomoval co k čemu vede, šrotíš se údaj. Proč? Protože je jednodušší opravovat test kde jedeš, že a) 631, b) Sámo, c) 1415, d) 1492, e) 1621 a hotovo. Takže i to biflování je ve výsledku k ničemu, protože děti samozřejmě sklouzávají od čtení ke skimmingu.
Nemám znalosti v oblasti pedagogiky, abych mohl jít do konkrétních čísel. Nicméně až do určitého věku nemají děti ani konkrétní znalosti, ani abstraktní myšlení. Neboli biflování je nevyhnutelné, ostatně biflují se vyjmenovaná slova, malou násobilku, předpony pro míry a váhy atp. Neboli něco, co se nabiflovat je nutné a potřebné bez ohledu na to, co se má dít potom. Můj odhad je, že pro první stupeň je to dostačující a funkční, bohužel jen ubíráme na přísnosti, v rodinách i ve škole.
Druhý stupeň jakožto přechodné období vynechám, musel bych o tématu vědět více. Snad bych jen podotkl, že zkrácení na osmiletou výuku by bylo žádoucí, s ním i posun věku pro dosažení trestní zodpovědnosti na 14.
@Honza53
Na střední však už zajisté se potřeby rozrůzňují, o univerzitách nemluvě. Neboli nebudu plakat nad základním školstvím, když vidím osud toho středního a univerzit. Z prvního jsme udělali obligatorní a ne moc kvalitní stupeň, i na druhém už je mnoho lidí pouze průměrných schopností, třebaže je potřeba IQ nad 120, aby člověk z univerzity skutečně něco měl. Měli bychom především dbát našich elit a reformu začít od toho, tihle lidé nás budou živit, zbytek je komparz, který bude následovat jejich pokunů. Nemluvě o tom, že to snáze projde, jak tu vidíte, z reforem základek mají všichni po létech zkušeností psotník.
Jenže ten děják je právě na 2. stupni. Takže v době kdy by měl rozumět tomu proč se něco stalo se mu matně řekne že se „něco“ stalo, a nejdůležitější je přesně vědět kdy – datum, chápeš.
Hledáme platiče alimentů. Nejdůležitější je datum co jste dělal – 9 měsíců před narozením dítěte.
@Karkulka
Nelze rozumět tomu, co se stalo, pokud ještě nevím, co se to stalo. Co tak koukám na to, co dělá dcera teď v šesté třídě, tak je moc nepřetěžují. Egypt posledně, testové otázky byly na slova jako papyrus, faraon, hieroglyfy, pyramidy a jejich funkce. Je to sice taková skoro až „turistická“ představa historie, dcerka se nevypořádala ani s mou kontrolní otázkou, jaké bylo povolání většiny Egypťanů, ale chápu, že při hodinové dotaci dějepisu se zázraky dělat nedají.
Jako študáka mne také s*lo biflování dat a hesel. Jenže je to tak, že idiota stejně nic lepšího nenaučíš a inteligent si to postupně propojí, protože pokračuje v samostudiu. Začít od faktů je lepší než předstírat začátek od vztahů (mezi čím?).
Skutečným problémem jsou chemie a evoluční biologie, ty jsou dělané katastrofálně. V případě chemie je to i dost důležité téma. Popravdě dnes lituju, že jsem se jí nevěnoval, nebo alespoň materiálové fyzice.
a co že to bylo? asi zemědělci, jak všude jinde, ne? při tehdejších možnostech byla většina produktivní populace v zemědělství…
Njn, jenže to jim neřeknou. Ani proč se lidé museli stáhnout k Nilu, že Sahara osciluje mezi obdobími savany a obdobími pouště.
Těsně vedle. Uhlobaron.
průvodci/gigoli turistkám
Mně teda spíš přišlo, že škola se tím bazírováním na faktech postarala o to, že i kluk co dělal atletiku a posléze byl na republikové úrovni měl raději omluvenku z těláku, a kluci kteří byli totálně zažraní do dějin se po pár letech dějepisu odmítali zabývat čímkoli z historie.
Ale tak pokud je ta škola za vás v pohodě, tak dobrý.
@karkulka
Mě zas jednou vykázali z hodiny hudebky se slovy, že halt ještě musím dorůst Vivaldiho. Už tehdy se tomu všichni chechtali, protože jsem se akorát snažil učitelskému říct, že to hraje nějaký orchestr „kdo měl právě čas“ a že to moc tahá za uši. Podle vás bych proto ale měl už tehdy přestat poslouchat barokní muziku.
No, nepřestal jsem, protože to bylo běžné lidské nedorozumění. Kamarád, cyklista na dráze a juniorský mistr, si v tělocviku dělal, co mu předepsal jeho trenér. Detto spolužačka, která jezdila na lyžích, tedy než zcela přešla na sportovku. Ale na debily narazí člověk všude, takže když říkáte, že to tak jinde bylo, rozhodně to nerozporuji. Nicméně i odolnost proti debilům a debilitě se musí cvičit. Měl jsem bohužel to štěstí, že jsem jich moc nepotkal v průběhu dospívání, takže jsem si to celé odbyl až relativně nedávno. A nabil jsem si hubu docela dost, protože jsem do toho vběhl jak koloušek.
Abych to nějak shrnul. Reformy zvlášť u prvního stupně jsou nebezpečné, už to tu bylo mnohokrát a vždy s rozpačitými nebo doslova inkluzivními výsledky. Je třeba se zaměřit na střední a hlavně vysoké školství. Tam je největší problém. A reformou by mělo být nechat lidem peníze a svobodu rozhodování, ne je zdanit a pak jim naservírovat státní šlichtu, tedy de-regulace. Jenže autor článečku, pod nímž píšeme, rozhodně nemá zbarvení a zvukové projevy liberála, takže nejspíš snese jen jiný způsob reglementace.
Kilmore: Já to vidim navlas stejně a ještě bych snad podotkul že čim víc to tihleti vizionáři poslední dobou vylepšujou, tím horší se to zdá být. Vidim praktický důsledky u čerstvvých nástupů ve firmě. Pak se začnu rozčilovat – to přeci neni možný – dyť má maturu! HR ředitelka s klidem odpoví – nojo, neni matura jako matura, to se taky musíš podívat KDY ji dělal…
Teď už si vizionáři berou na pomoc AI, takže je celkem jistý že podle platných murphyho zákonů výsledný kydanec už nerozplete vůbec mikdo.
@A.J.R.
JJ, dneska maturita nic neznamená. A to jsem na to pár dětiček sousedů připravoval, vím tedy, co se po nich chce.
Mimochodem, vždycky mi na pomoc přišel prušácký systém v podobě starých učebnic, odkud jsem si vzal postup vysvětlování, bylo to obvykle lépe seskládané, než jak jsem to dokázal vystavět sám jako laický melouchář. Taky obvykle ty učebnice byly důkladnější, než jak se to vysvětluje dnes, což přišlo vhod. Vždy bylo třeba dodat trochu přísnosti v tom ohledu, že když to nechápali, tak jsme tam klidně seděli celý večer. Ostatně, v osmnácti si nezasloužili už žádné úlevy. Ti, kdo nevydrželi, byli obvykle spíš líní než hloupí. Obvykle je šlo poznat už podle sešitu, změti slov bez data, nadpisu, struktury, nebo i jen shrnutí obsahu nadcházející písemné práce (Kdo není schopen si poznamenat zřetelně alespoň tohle?!).
Na humornější notu, AI už je dneska všude. I u dronů Lucas dodaných na bojiště v Zálivu se popisek nezapomněl zmínit, že to má AI komponentu. Jo, co není AI, to jako kdyby nebylo.
Kilmore: Jo, absence struktury, to je přesný.
Kilmore v jedné věci Vám dám absolutně a bez výhrad za pravdu: Z univerzit a středních škol jsme udělali masové tiskárny na diplomy, kde se často učí průměr, a hodnota vzdělání tam devalvovala. To je holý fakt.
Ale to Vaše řešení? Vy se tu snažíte postavit dům od střechy. Pojďme si ten Váš model rozebrat:
1) Dům se nestaví od komína (GIGO efekt)
V IT existuje krásné pravidlo GIGO – Garbage In, Garbage Out. Vy chcete budovat excelentní střední školy a univerzity pro elity. Ale z čeho je chcete budovat, když Vám na ty střední školy z té Vámi ignorované ‚brutus základky‘ vylezou patnáctileté děti, kterým ten systém devět let systematicky vymlacoval z hlavy vnitřní motivaci, kreativitu a zodpovědnost? A na ty Vaše vysněné univerzity pak v devatenácti dorazí už jen pasivní, vyhořelé zombie čekající na povel. Skutečnou elitu nelze vytvořit tím, že se snažíte vyčistit řeku až v deltě, zatímco u pramene Vám do ní dál sypou toxický odpad.
2) Omyl s ‚komparzem‘
Tohle je Vaše největší a nejnebezpečnější ekonomická chyba. Píšete, že zbytek populace je jen ‚komparz‘, který bude poslouchat elity, a ty elity nás všechny uživí.
Kilmore, ten Váš komparz tvoří 80 % společnosti. Pokud z nich ten starý školní dril vyrobí jen nesamostatné plniče rozkazů, kteří neumí sami řešit problémy, tak Vás ty elity neuživí. Ten pasivní komparz totiž půjde k volbám a odhlasuje si, že mu ty Vaše elity musí všechno zaplatit přes daně a dotace.
A navíc – v době, kdy na trh vtrhla AI, je člověk, jehož jedinou dovedností je ‚být komparz a čekat na pokyny‘, ekonomicky úplně mrtvý. Rutinní plniče pokynů už totiž algoritmy nahrazují dnes.
To, co potřebujeme od základního školství, není výroba miliardářů a držitelů Nobelovek. Potřebujeme, aby z něj nevylézali ustrašení a pasivní lidé. Protože svobodná a tržní společnost nemůže fungovat, když 80 % jejích členů tvoří nesamostatný komparz závislý na státním cecku.
Šukání je nuda, rutina. Šukání brzy nahradí AI a ušetří nám práci.
AI ti vysvetli, ze to je stredoveky zpusob zneuzivani a ze mas odhodit okovy a venovat se spis nejake zabave.
@Honza53
Možná jsem se spletl, možná je to 25% lidí. Tohle je elegantně napsané shrnutí: https://www.unz.com/jthompson/the-7-tribes-of-intellect/
Už pro třetí kmen, tj. pod IQ 115, jsou jakékoliv všeobecné vzdělávání a následná univerzita. Bylo by na středním stupni výhodnější zaměření se na konkrétní oblast, kombinace s praxí, samostudium a specializované kurzy později v průběhu kariéry. V osmnácti by měli být výdělečně činní a o tři čtyři roky později zakládat rodiny.
Na ekonomiku by to mělo efekt právě opačný než soudíte, odstranilo by se to neproduktivní poflakování v klíčových letech, kdy je třeba získat pracovní návyky.
Jo a s ohledem na známou skutečnost, že ženské IQ mám menší rozptyl, odstranil by se ten neblahý převis žen na univerzitách a jejich pozdější obtíže s nedostatkem vhodných partnerů (rozum se statusem vyšším než ony).
Co se svobodné společnosti týče, mohli bychom třeba méně přerozdělovat, zavést neinflační peníze, zrušit zelený ouděl, najít ve svých řadách diplomaty schopné vyjednat dodávky surovin s Ruskem a tak dále. Nemusíme bojovat s biologickými determinantami našeho druhu.
jste rebel, rebel. Uvědomujete si, že s těmito názory nedosáhnete ani na úvěr v EuroFašistických bankách, natož dotaci. I do spolku EuroFašistických hodnot vás nevezmou. Chybou systému je, že jste se stihl rozmnožit. Na tom budou muset ještě v Bruseli zapracovat, aby se takové přešlapy neděly. Jakubovi Jandovi vytvoří „challenge“.
Zdravím, Kilmore.
Zajímavý pohled. Odkazujete se na klasický, tvrdý biologický determinismus – tedy představu, že člověk se narodí s nějakým na čelo vyraženým číslem (IQ), to je neměnné, a podle něj ho stát už ve 12 letech rozřadí do příslušné kasty. Těch horních 25 % půjde bádat a ti pod IQ 115 půjdou rovnou k soustruhu a rodit děti, protože jak píšete, ‚nemáme bojovat s biologickými determinantami‘.
Jenže tahle premisa naráží na moderní neurovědu. Představa, že lidský mozek a jeho kognitivní kapacita jsou statické, je dnes už překonaná. Mozek je vysoce plastický (neuroplasticita). Vzdělání a podnětné prostředí kognitivní schopnosti prokazatelně formují a zvyšují. Vaše logika je trochu zacyklená: říkáte, že nemá smysl lidi vzdělávat, protože nemají kapacitu, ale oni tu kapacitu nerozvinou, pokud je rovnou odepíšete a pošlete v 15 letech do továrny.
Je to stejný omyl, jako když se ještě nedávno v medicíně jako absolutní ‚biologický determinant‘ učilo, že autonomní nervový systém a imunitní reakci nelze vědomě ovlivnit. A pak přišel nějaký Wim Hof, připojili ho v laboratoři na přístroje a on svými dýchacími technikami přepsal lékařské učebnice, protože ten limit prostě prorazil.
A tady se vracíme k tomu, o čem celou dobu píšu. Ten Váš ‚třetí kmen pod IQ 115‘ selhává ve všeobecném vzdělávání proto, že je aplikováno plošným, pruským způsobem (6 hodin sezení a poslouchání výkladu). Pokud do hry vstoupí moderní technologie a personalizovaní AI tutoři, kteří přizpůsobí tempo přesně na míru daného mozku, najednou zjistíte, že i ti průměrní dokážou pochopit komplexní věci. Jen k tomu nepotřebují ten Váš biologicky-kastovní systém, ale jinou metodu.
(Do těch Vašich politických odboček o vyjednávání s Ruskem, Green Dealu a problémech vysokoškolaček s hledáním partnerů se pouštět nebudu, to už jsme od tématu vzdělávání opravdu hodně daleko v ryzím politickém aktivismu).
Zkrátka – odmítám ten defétismus, že 75 % populace jsou od přírody jen bezhlaví dělníci, které nemá smysl nijak dál intelektuálně rozvíjet.
https://www.mdpi.com/2079-3200/8/4/41
https://raiseyouriq.com/2025/03/12/best-methods-for-enhancing-intelligence-top-6-science-backed-techniques/
Na osobní notu, systém mě taky kdysi deptal, ale vadilo mne na něm, jak >>málo<< po nás chce, zvlášť v chemii a biologii. Nebyl jsem sám, byl to převládající pocit. Jeden učitel byl skvělý a chtěl po nás třeba u kostí lidského těla poznat je a říct i latinský název (což se spolužákům později na medicíně hodilo). Toho jsme milovali, i když podle vás to byl prušák. Naopak jeho kolegyně, kterou nic moc nezajímalo, byla neoblíbená i přesto, že ji nezajímaly ani písemky a taháky. Podobně jsme si dělali srandu, občas i neslušně, z učitelky matematiky, která ještě ve svých skoro šedesáti nepochopila rozdíl mezi důsledkovými a ekvivalentními úpravami rovnic. Ale její kolega, který nám sypal kule a občas nás i dost urážel, když jsme se nechytali u tabule, měl absolutní úctu, protože nám něco hmatatelného předával. Dnes vidím to samé u dcery.
Ale k věci, stavíte slaměného strašáka. Nejsem determinista, je však třeba uznat, že mantinely druhové i individuální existují. Jejich popírání je průvodní jev stávajícího systému postaveného dobrosery, kde se peníze do školství lidí ve velkém množství, ale výsledkem je spousta neužitečných titulů. Typickým produktem je holka s diplomem z humanitní školy, která nejprve zaparkuje v kanceláři na ne moc kvalifikované pozici, aby si po pár letech se zpožděním šla odbýt mateřskou. Pak se jí cosi přepne v hlavě a kolem čtyřicítky aby jeden vidlemi přehazoval, protože většina žen v té době je prostě nepoužitelná, jaksi charakterově. A to za sebou mám pohovorů stovky, nemluvím z doslechu.
Nebo akademické instituce zaplevelené průměrnými lidmi, kteří by v praxi udělali kus dobré práce, kdyby nebylo snazší nechat se platit za články napsané, aby byly citace. Vzniká tím ohromný šum. Studie jsou buď k ničemu výběrem tématu, zpracováním, anebo se rovnou lže o datech, případně rovnou všechno dohromady. Více o tom Sabine Hossenfelder, pokud to někoho zajímá konkrétně v oblasti fyziky.
O schod níže to vypadá, jak vypadá naše střední školství. Maturitu dneska musí mít skoro každý, takže se slevuje z požadavků a ještě se hledá jakási jednotná úroveň. V době, kdy už by se mělo vzdělání diferencovat podle pozdějšího zaměstnání!
Ovšem co nejotravnější je obecně rozšířené fňukání nad tím, kterak tři čtvrtiny průměrných i podprůměrných lidí nedostanou pořádné vzdělání. Ale co ta čtvrtina, která se musí prodírat tím mlejnkem na průměrné maso, co ušlé příležitosti nedostatečného vzdělání, kterého se jí dostává? Za většinu pokroku vpřed vždy vděčíme této menšině, měli bychom proto nejvíce dbát právě na tom, aby se jim žádné klacky pod nohy neházely.
Abych to zformuloval politicko-aktivisticky: Není ani třeba jít hned po liberálním uspořádání, kde si každý platí za svou školu sám. Docela by stačilo, kdyby stát umožnil podnikání v oblasti a kdyby lidem přiřkl k dosažení dospělosti virtuální účet, z něhož by mohli hradit své vzdělání, anebo jej čerpat v podobě úlevy na dani. Nic víc než vzít stávající peníze přerozdělované z rozpočtu převést na tyto účty a nechat jejich užití na lidech. Nechť si pak rozhodnou, zda a jakou případně školu si zaplatí, zatímco školy nechť se rozhodnou, co budou nabízet. Jelikož východiskem by byl dnešní stav, nezačínali bychom od píky, další (auto)reformy by však již probíhaly bez reglementace.
Mám takové tušení, že tohle by vašemu meliorismu nesedělo a že máte v rukávě nějaký zaručený, moderní a AI systém, který to vyřeší lépe než sprostý plebs.
„protože nám něco hmatatelného předával“
Si říkám co to asi tak mohlo být, když vedete diskusi s AI botem. :-D
Kilmore.
Analýza Vašeho textu odhalila jednu velmi nečekanou shodu. Kdybyste svůj komentář nezačal těmi výstřely o slaměných strašácích a mém údajném ‚meliorismu‘, skoro bych si myslel, že mi čtete myšlenky. My jsme totiž v tom nejdůležitějším bodě na naprosto stejné vlně.
Máte absolutní pravdu. Současný plošný systém je skutečně ‚mlýnek na průměrné maso‘ a brzdí právě tu čtvrtinu dětí, která táhne inovace vpřed. Rozhodně tu nefňukám jen nad podprůměrnými. Nedávno jsem na tohle téma zpracovával jiný text z pohledu kybernetiky a vědy o složitých sítích a došel jsem k naprosto stejnému závěru jako Vy.
Pokud se ve třídě objeví dítě z té Vaší excelentní čtvrtiny – talent s obrovským hyper-focusem na jednu věc (třeba programování nebo ta Vaše biologie a latinské názvy kostí) – co udělá dnešní RVP? Začne ho brzdit. Ve jménu ‚všestrannosti‘ ho nutí přesměrovat energii z toho, v čem je geniální, do dorovnávání jeho slabin, aby z něj vypadla standardizovaná průměrná cihla. Náš systém vytváří extrémně křehkou ‚kognitivní monokulturu‘ a aktivně potlačuje vznik těch úzce specializovaných kognitivních uzlů, které historicky posouvají lidstvo vpřed.
Takže abych Vás uklidnil: rozhodně nejsem aktivista, který by toužil po nějakém centrálně plánovaném sociálním inženýrství. Současná státem nařízená plošná ‚inkluze‘ je podle mě jen zhoubný, předražený krám, který ty nadané sráží dolů ve jménu falešné rovnosti. A na to, co píšete o zaplevelení univerzit průměrnými lidmi a devalvaci maturit, si počkejte – tomu se bude věnovat jeden z mých dalších dílů.
A co se týče Vašeho návrhu na virtuální účty, z nichž by lidé hradili vzdělání na svobodném trhu? Podepisuji v plném rozsahu. To vůbec není v rozporu s AI. AI je jen nástroj (který mimochodem konečně umožní té nadané čtvrtině utéct z pomalého tempa třídy a letět dopředu). Jak a komu se to vzdělání zaplatí – zda státu z daní, nebo soukromé sféře přes virtuální účty – to je přesně ten boj o svobodu volby, který tu vedu.
Mám na Vás tedy v kontextu Vašeho výborného návrhu na ‚virtuální účty‘ jednu čistě pragmatickou otázku:
Jak byste v dnešní politické realitě, kde je státní aparát a učitelské odbory naprosto závislé na svém monopolu, chtěl tyto peníze z rozpočtu vytrhnout a reálně ten přechod na svobodný trh vzdělávání prosadit, aniž by Vám to systém okamžitě zablokoval s populistickým argumentem, že tím ‚ohrožujete sociální smír a bezplatné školství‘?
Je to jen adaptace staré myšlenky Miltona Friedmana a prakticky takto jsem ji navrhl už před dvaceti lety v rámci programové diskuse sociální demokracie v mladickém přesvědčení, že to je lepší systém s menšími nároky na řízení a navíc sociálně spravedlivější, protože ten, kdo se nebude vzdělávat, dostane do začátku kariéry značnou daňovou úlevu. Protiargumenty tehdy nikdo nevznesl. Slyšel jste o tom však někdy z programu nebožky sociální demokracie?
A proto tvrdím, že žádná reforma v této době není žádoucí. Je lepší, když stávající školství necháme, jak je, protože jediné přípustné reformy jsou ty, které vlivové skupiny pustí. Nebudou k lepšímu, k čemu tedy nést náklady přechodu a s tím spojené zmatky? Na skutečné změny je potřeba si ještě víc hospodářsky a politicky rozbít držku, žádná stávající strana není dost proti-systémová ani sofistikovaná.
Kilmore
Tím, že jste tohle (v podstatě čistého Miltona Friedmana) zkusil před dvaceti lety navrhnout v rámci programové debaty sociální demokracie, jste prokázal velkou intelektuální odvahu. A to, že to vyšumělo do ztracena, naprosto vysvětluje Vaši dnešní hlubokou skepsi a defétismus.
Nicméně s Vaším závěrem, že je lepší nechat školství tak, jak je, a počkat, až si jako stát ‚rozbijeme držku‘, nesouhlasím. Ta rozbitá držka by totiž byla astronomicky drahá.
Ona ta eroze už reálně probíhá. Elity nahoře ten blížící se náraz velmi dobře cítí, a proto dělají různé kosmetické ústupky (viz neustálé revize RVP). Jenže narážejí na odpor zespodu. Když stojím u nás na vesnici v krámu, slyším to pokaždé: ženské tam probírají školu a všechno je podle nich na hovno, učitelé jsou neschopní a na děti moc měkcí. Když se pak bavím s učiteli, je to úplně stejná písnička z druhé strany: všechno je na hovno, ministerstvo se zbláznilo, rodiče výchova nezajímá a děti jsou nezvladatelné.
Výsledek? Všichni na obou stranách vědí, že to nefunguje. Jenže nikdo neví, co s tím, a tak ze strachu z neznámého jen pasivně reptají a drží se starých jistot.
A tady se dostávám k tomu nejdůležitějšímu. Nečekejte ode mě, že v dalších dílech vytáhnu z rukávu nějaký magický proutek, zaručený ‚AI systém‘ nebo jednu dokonalou politickou záplatu, která to všechno shora spraví (o což jste se tehdy logicky, ale marně pokusil Vy). Komplexní systémy se takhle nereformují. Pád nefunkčního systému a zrod nového je otázkou přijetí osobní zodpovědnosti tisíců jednotlivců. Musí to uhnít zespodu tím, že se lidé přestanou spoléhat na státní záchranu a začnou si ty paralelní cesty budovat sami.
Jsme teprve v polovině seriálu, takže si v klidu udělejte popcorn. Ty další texty totiž nebudou o tom, jak reformovat ministerstvo, ale jak pochopit tu mechaniku, abychom tu starou fasádu mohli konečně společně postrčit k pádu.
Mám na Vás do té doby ale jednu otázku k zamyšlení:
Pokud už dnes vidíme, že systém ztratil důvěru u rodičů i učitelů, není Vaše čekání na ‚totální hospodářský a politický kolaps‘ vlastně jen alibistickým zbavením se té osobní zodpovědnosti za změnu, když už teď můžeme začít budovat ty svobodné alternativy, po kterých lidé brzy ze samotné frustrace stejně sáhnou?
Starou belu odvahu, prokázal jsem akorát blbost. Téměř všichni tam věděli, co hrají, o věc šlo jen pár pitomcům.
A na držku bude muset padnout rozhodně víc než školství, cena bude asi přímo metafyzická (jak se stupňuje astronomická?).
Čao.
@ Karkulka
„na straně druhé máte děti, které sedět nezvládají a nechtějí mají logické myšlení, umí počítat, a v podstatě jakýmkoli předmětem kde si stačí věci odvodit budou proplouvat bez potíží“
No, existují, ale je jich dost málo. Oni by tedy spočítat dokázali, ale protože se vždycky nedá všechno vymyslet na místě, tak jsou neúspěšní, protože se vysrali na základní věci. Například nesečtou dva zlomky nebo nevyjádří ze vzorce. Nebo se neobtěžují napsat do výsledku jednotku – a je sakra rozdíl, jestli něco vyšlo 17 kg nebo 17 gramů.
Já toleruju děti (ano, obvykle kluky), kteří zapomínají úkoly, ale spočítají. Ty, kteří zapomínají úkoly a ještě nespočítají, ale hájit nebudu. Nemám rád líný lemply, i kdyby to tisíckrát maskovali kecama o svobodě.
Váš návrh na fungování školství je naprosto ukázková schizofrenie. Vy vlastně navrhujete vyrobit z dětí časovanou bombu. Pojďme si to rozebrat:
V jedné větě napíšete, že u základního školství nepotřebujeme reformu, máme ho nechat beze změn a ještě ‚přidat přísnost‘. A hned v další větě navrhnete, že od střední školy se má zavést absolutní svoboda, kreditní systém, volba osnov a volný trh, aby si lidé ‚našli cestu‘.
Uvědomujete si vůbec, jakou katastrofu by tenhle Váš ‚základka brutus‘ model v praxi způsobil?
Vy chcete dítě na 9 těch nejklíčovějších let jeho vývoje zavřít do klece pruského drilu. Chcete ho tvrdou přísností naučit, že nemá myslet samo za sebe, že má jen pasivně plnit příkazy, nevyčnívat a čekat na povel shora. Devět let mu budete systematicky lámat jakoukoliv vnitřní motivaci a zodpovědnost za vlastní život.
A pak, v patnácti letech, najednou otevřete klec, vypustíte tohohle dokonale vycvičeného, nesamostatného plniče rozkazů do Vámi vysněné absolutní svobody a řeknete mu: ‚Tady máš kredit a svobodu, tak si najdi vlastní cestu!‘ Co myslíte, že udělá? Zkolabuje. Neumí si najít cestu, protože ho to ten Váš přísný dril na základce nikdy nenechal trénovat. Je to úplně stejné, jako držet zvíře 9 let v ZOO na přesně odměřené stravě a pak ho vyhodit do divokého lesa s tím, ať si konečně svobodně něco uloví.
Pokud chcete lidem dát pokoj a svobodu, aby si našli cestu (s čímž já mimochodem naprosto souhlasím a celou dobu za to v článcích kopu!), musíte jim tu svobodu, ale hlavně s ní spojenou zodpovědnost, nechat trénovat už od první třídy. Nemůžete z nich nejdřív 9 let vymlacovat samostatnost a pak po nich na střední chtít svobodné volnotržní rozhodování.
Díky za komentář, vlastně se na cíli dokonale shodneme, jen Vám tam fatálně skřípe ta posloupnost.
On ten pruský dril byl sice jistě děsivý, ale reálně ty školy jsou dnes snad ještě horší, než když jsem třeba byl na ŽS já ještě za komoušů. Protože reálně dnes v ŽS nejsou už ani ty dílny nebo praktické práce (nebo možná už se to znovuzavádí). Realisticky neříkám že si musíš umět vyměnit prokapávající kohoutek, natož opravovat zásuvku (do toho nemáš co hrabat bez vyhlášky, aby to neskončilo jako https://www.youtube.com/shorts/CGEgJsZKgS8), ale umět si aspoň sestavit blbý nábytek z ikea by měl člověk zvládnout. Spíš jde o to, že ta glorifikace „práce v kanclu v klimatizovaném prostředí“ je pěkná, ale tohle půjde s AI do háje jako první. Na druhou stranu člověk co umí vyrobit kuchyň nebo vyčistit komín bude ještě slušných pár let v klidu.
Dilny a prakticke prace,to jsem rikal vzdycky,ze to chybi.Tam ziskali,ci mohli ziskat body i ti,co k uceni se prilis nelisali,ale ruce meli sikovny,a snahu o nakou zrucnost taky.Taky mohli udelat dojem. Syn by dneska asi mel diag. ADHD,nebo neco podobneho.Zlepseni nastalo,svete div se,kdyz doma (ve skole to vedet decka nemela-nechtel to tak,tridni to vedela) zacal vysivat,hackovat,navlikat koralky do tvaru.To ho bavilo,mel predstavu o cili,a nakonec se tam i dostal,mel realne potvrzeni,ze neni tak neschopnej.A pak se pomalu zlepsil i ve skole,ucnak uz nebyl problem. A chteli ho dat do zvlastni,ze nestaci,a trapi se.Ac vyucen pokryvacem/klempir,montuje klimatizaci a vzduchotechniku,servisuje drobnosti v autech.Vlastne jen jinej druh jemne motoriky.
A nabytek z IKEA,no ja nevim,ty navody jsou nekdy obtizne uchopitelny,napoprve urcite.To uz radsi vymetu ten komin,nebo hledam unik topne vody,nebo dle sebe postavim vyvyseny zahony.I tak je dost veci,kde si zaplatim odbornika.
Návody s IKEA sú pochopiteľné vcelku dobre, komu sa aj to zdá nedostatočné, asi sa nikdy nepokúšal skladať nejaký lacný poľský nábytok.
…z IKEA…
Jakýkoli návod – a to si prosím dobře zpamatujte – se čte až poté když opakovaně selhávají pokusy o montáž bez něj.
RTFM!
„vypustíte tohohle dokonale vycvičeného, nesamostatného plniče rozkazů do Vámi vysněné absolutní svobody “
U pár lidí v tomhle byla problém vysoká škola, když opadl rodičovský dohled. Zvláště Vietnamci s tím měli problém.
dětský mozek se právě dovede zabavit sám, a tedy si přirozeně vytvořit naprosto nevinnou hru i s málem. Jsou to právě dospělí, kteří nevydrží sami se sebou a vyžadují neustále vnější vstupy, aby neslyšeli sami sebe. Přirozeně, to od nich pak pochytí děti.
5
Už to skončilo? :-P
Chlapci a děvčata, nevylívejme s vaničkou i dítě. Vše je v rukou politiků a konkrétních učebních plánů a pak v osobě učitele. Jsou prostě věci, které můžeme rozebírat horem dolem, ale pravda bude jinde, prpotože i učení v různých společnostech má právě díky tomu, že to JE JINÁ SPOLEČNOST, nějaké historické kořeny. Hm, kolik Arabů má Nobelovy ceny? Na Arafata se vyserte! Jako na Obamu…Narozdíl od Židů, kteří prošli drilem, ať už pruským, rakouským, německým, francouzským, anglickým, americkým… nich wahr? U nás to nebylo jiné…
Vzhledem k tomu, že Nobelovu cenu rozdává Švédsko… tak Arabové píšící arabsky mají asi tak stejný počet nositelů Nobelových cen jako Číňané píšící čínsky. Řekl bych, že hodně na vině bude též švédská neznalost jazyků a nezájem o nezápadní dění.
Židé jsou protěžovaní vždy a všude. Vzájemně si přihrávají co mohou. Když Nobelovy cenu rozdává banka, tak je jasné, kdo je první na ráně.
Počkej, jako ty vážně věříš, že Arabové nemají Nobelovy ceny proto, že Švédi neumí arabsky? Hmm…
Ty vážně věříš, že Číňané mají zaslouženě mnohem méně Nobelových cen než Západ?
Čínu nikdo neřeší, ta se obejde bez pro ně bezvýznamných ocenění od bílého muže docela dobře. Spíš časem začne za něco podobné ceny udělovat. ;-)
Podstatou mého kváku bylo jen připomenutí faktu, že Nobelova cena se udává za to, co jsou schopni pochopit v rádiusu svého okruhu švédští židovští bankéři. Tedy, že to není objektivní statistika.
Výjimkou je Nobelova cena za mír, kterou dělají Norové. To se pozná podle toho, že čím větší Hitler, tím větší šance na cenu.
Nobelova cena za ekonomii neexistuje zase vůbec. Mluví pouze o nesoudnosti švédských bankéřů, kteří už nevědí co ukrást, zprznit a na kom se přiživit.
Nic by mě nepotěšilo víc než Si-Ťingova cena za fyziku.
Chlapci a děvčata, nevylívejme s vaničkou i dítě. Vše je v rukou politiků a konkrétních učebních plánů a pak v osobě učitele. Jsou prostě věci, které můžeme rozebírat horem dolem, ale pravda bude jinde, prpotože i učení v různých společnostech má právě díky tomu, že to JE JINÁ SPOLEČNOST, nějaké historické kořeny. Hm, kolik Arabů má Nobelovy ceny? Na Arafata se vyserte! Jako na Obamu…Narozdíl od Židů, kteří prošli drilem, ať už pruským, rakouským, německým, francouzským, anglickým, americkým… nich wahr? U nás to nebylo jiné…
https://www.youtube.com/watch?v=0BSJa3TxY1E
Rio Preisner trefně podotkl, že základem pedagogiky je vztah. Vztah učitele k oboru a vztak učitele a žáka. To bude platit v jakémkoli systému.
V nejstarším řemesle světa je to ještě důležitější.
To není klasická zkratka, to vás mohu ujistit, to jenom vy jste nevzdělaný trouba. Jediný kdo nespecifikoval zadání, (ptá se na píčoviny) jste Vy. My ostatní jsme jenom byli zvědavi jak z toho vybruslíte. Vybruslil jste z toho se ctí tchoře sjetého toluenem.
Samozřejmě ono by se to dalo lehce shodit se stolu s tím, že působíte jako takový šašek pro pobavení zdejšího osazenstva. Nejhorší na tom celém je, že lidi jako Vy, kteří nejsou schopni reflexe ani v případě, že opíšou od uměláka na první pohled zjevnou kokotinu a ještě naopak dávají na odiv své hluoké neznalosti, jsou potom někde u toho rozhodování o tom jak bude to školství vypadat. To je hodně ale hodně smutné!
…pardon patřilo jinam.
Mmch není to už on pověstný další level, když si umělák osedlal živého člověka bez vlastního mozku, aby se dostal do diskuse z živými lidmi?
je
„V dosavadních dílech naší obžaloby jsme systematicky rozmontovali“ :D :D :D
Tak rozmontovanej je tu úplně někdo jinej. Prusko nemůže za to, žes měl dětství na hovno a ani teď nikoho nezajímáš
X-D
už to ani nečtu a jdu rovnou do diskusí, to je takovej další rozmazalhovna, akorát tady vylepšenej zkunděnou neuronkou…to je tak dyž se potkají dva kreténi, checht
Na toto thema je vhodné zmínit film: „Blbec k večeři“. Podle mě oblíbený film pana domácího…
Zdravím, cepine.
Zaujalo mě Vaše psychologické zhodnocení, že vlastně ‚nikoho nezajímám‘.
Vzhledem k tomu, že jste zjevně věnoval svůj drahocenný čas čtení už pátého dílu mého textu, a dokonce si dáváte tu osobní práci mi pod něj sepisovat komentáře, logicky z toho vyplývá jen jedno jediné vysvětlení.
Vy musíte být ten slavný pan Nikdo.
Těší mě, že se konečně osobně poznáváme! Díky za pobavení a přeji Vám hezký den.
Ak si myslíš, že prečítať prvú vetu je to isté ako prečítať celý text, tak čo už s tebou…
jak viš, že na to cokoli věnoval??
Jo tak, ty si myslíš, že to někdo z nás ČETL? :-D