Nemůžeš napsat v první větě „Vzhledem k zaměření webu a zajímavé skupině lidí“ a v poslední „Takže pokud někdo zvažujete práci u operátora, vězte, že pokud se stanete zmrdem, povede se vám docela dobře“ …. tady se evidentně vede dobře všem, mají pistolku, auto, nevolí Andreje a hlavně sežrali Šalamounovo hovno, takže jsi tady 90% mudrlantů právě pěkně nasral :-D
Ko-za
Článek je dobrej. Jenom tam chybí vysvětlivky pro dementy jako jsi ty. Zdejší web holt není veřejná škola, kde má každý takový svého asisenta, co mu vysvětluje už vysvětlené, aby to pochopil a nebo aby si aspoň neutíral prdel do košile.
CL
…. jo, na troubelinky co musí připrcávat za každou cenu i když vůbec nepochopili o čem je řeč jsem zapoměl, dobře že ses připomněl lolku a k věci, k věci něco máš? :-) A nebo radši mlč, o operatorech a jejich podnikání v zemi české toho vím stejně víc než ty, takže ty mi krom úplných mimoňovin stejně nic nového neřekneš akorát to bude zase festival vlezdoprdelstvi a servility zdejší sektě :-D
Ko-za
Měl by sis dát pozor na tyhle výlevy. Prozrazuješ tím na sebe víc, než bys asi sám chtěl.
shifty
Že tě to pořád baví, dělat tu ze sebe takového debila :)
Zrovna předchvilkou jsem to četl. Autoweb mám rád, ale tenhle článek jsem moc nepobral.
Autorovo sčítání nákladů na servis Alfy začíná tím, že započítá do nákladů jeho dvě neúspěšné měření emisí a jak sám následně uvádí, tak šlo z části o náklady na neznalost techniků na příslušné STK a zčásti šlo o náklady, které si způsobil sám tím, že na blind vyměnil dvě lambdasondy úplně zbytečně.
Dále přičítá do balíčku nákladů na servis ojeté Alfy takové věci, jako nové pneumatiky atd.
Vůbec jsem měl problém najít v tom článku něco, co by se dalo zahrnout do jakési nespolehlivosti Alf.
Měnil brzdovou hadičku, protože byla poškozená. Opravoval vlnovec, protože si tam hodil šutr krytem motoru, který tahal po zemi a jak sám píše – nevěnoval tomu pozornost. Měnil rozvody, brzdovou kapalinu, filtry, olej, baterii. Vše spotřební věci, které měníte na každém autě. Servis mu blbě přidělal výfuk. A za to může Alfa?
A co že se tam tedy vlastně pokazilo? Zapínání jednoho pásu a stahování jednoho okénka?
Přemrštěné jsou i ty ceny. Za výměnu jednoho ramene 10500,-??? Kompletní sada na přední uložení na téhle Alfe, tj. 2+2 ramena s čepy a stabilizátory od Lemforder, které se tam montovaly v prvovýrobě stojí tak 7-8 tisíc za komplet. On dal za jediné rameno 10500,- s prací?
Zkrátka ceny jednotlivých oprav jsou imho přemrštěné a navíc do toho napočítal snad i účtenky z myčky a od MC Donalds.
gogan
Jo dobrej. Vyplývá z něj, že ojetá Alfa s 200k potřebuje to stejný co každá jiná ojetina s obdobným nájezdem.
Capoditutticapi
Uz jsi ve druhe zatacce … Alpinistus Recti Sigmoidei
Ano, to je dobrý článek. Je to skvělé auto. Po 200k tam bylo vadných jen pár drobností, ačkoli mělo být na konci životnosti. Většinu problémů si autor přivodil sám.
steve2924
V pár bodech.
Gratuluji autorovi k objevu fungování prodeje. Ano je to nátlak, je to nátlak na hranici legality (a často i za ní). Tak to bylo vždycky. Ono je totiž uplně jedno jestli jdete koupit auto, hrnec nebo tarif u operátora. Ten kdo prodává je hodnocen za to kolik prodá. Nebude vám vykládat proč si něco nepořídit. To funguje jen v naivních představách. Rozdíl je jen v tom o kolik peněz přijdete. Když se necháte ojebat při koupi auta, kde obvykle do statisíců. U tarifu pár stovek nebo tisíc.
K ACčku. Ne není to drahé ale naopak je to velice levné a efektivní. Nároky na cvičenou opici za přepážku nejsou moc velké a není potřeba dělat pohovor s každým jednotlivcem. Bohatě stačí mu zavolat a pokud umí mluvit tak ho pozvat na ACčko. Většinou se obaszuje více pozic na různých místech.
Tak se v jedné místnosti sejde 10+ uchazečů a několik vedoucích. Dá se jim pár základních úkolů s cílem zjistit, jestli není opravdu uplně vygumovanej nebo extrémní introvert/asociál. Následně si pak vedoucí kandidáty nějak rozeberou. Hotovo, za pár hodin obsazeny 3+ pozice. Šetří to čas i těm uchazečům.
Kdyby jsi nejdřív jel na pobočku A, tam by vybrali někoho jiného ale protože by ses líbil, musel bys na pobočku B aby tě viděl i ten druh vedoucí. To bys asi nechtěl.
A opačně. Regionál by musel cestovat na 3 pobočky a náborář to samé. To nemá smysl.
To stejné děláme my u skladníků. Pozveme 10 lidí, podívají se na ně vedoucí všech úseků, „odpad“ se vytřídí a zbytku se dá šance. Vedoucí si je nějak rozeberou a jedeme. Během pár týdnů odpadnou ti co nechtěj moc makat nebo si najdou něco lepšího, tak se udělá nové AC a koloběh pokračuje. Co chceš vědět u skaldníka? Jestli někde nekrad, jestli není negramotný. To je asi tak všechno. Zbytek poznáš během pár dní v práci.
Naopak na odborné pozice a střední management se většinou dělá výběrové řízení na několik kol. Tam je potřeba dát si záležet.
marmess
Souhlas, ještě bych dodal, že to šetří čas oproti situaci, kdy někteří z uchazečů nepřijdou.
kaBrnak
Pojišťovnictví je v tomhle ohledu ještě výživnější. I jako spolehlivý dodavatel pacientů na psychiatrické kliniky. Třeba takový pravidelný koučing co ti chudáci musí absolvovat, se dá srovnat s dávno používanou motivační metodou pomocí devítiocasé kočky. Jen ten bič neměl tak drastické dopady na psychiku.
Pak se člověk diví, že tyhle metody mají tendenci převádět i do komunikace se zákazníky, kde si člověk připadá jak na pečkárně, léta páně 1940. Jen ta lampa do obličeje tam chybí k dokonalosti. Jednou jsem takhle jako klient absolvoval sezení se zmrdem a zmrdicí na pobočce a měl jsem dost. To bylo fakt jak hodnej a zlej policajt na fízlárně. Nakonec jsem je natvrdo musel poslat do pr…. a prásknout dveřma. Jakmile zjistí, že jste v jádru pohodář, tak se k vám začnou chovat jak k muklovi: tady to vyplň (hromada osobních informací), nečti to a tady to podepiš, kromě toho spousta lží a polopravd ohledně spoření a pojištění které je pro vás vlastně ztrátové. Tak jsem jim musel předvést, že zas takový pohodář nejsem a vykázat je do patřičných mezí (mezi půlkami).
Nejsmutnější je, že když na někoho takhle drsně nastoupí, tak jim to většina lidí odsouhlasí a podepíše, bo se prostě pokakají. Kdyby jim tenhle přístup nefungoval, tak by ho nepraktikovali.
Sysop
Vsude, kde se prodava nalesteny prd a pritom ho nabizi naprosty neodbornik s vizi tucneho prijmu, to nemuze vypadat jinak. Prodejce tydlifonu ma nejake tituly pred a za jmenem ziskane v oboru? Dost pochybuju. Takze jde o zcela podprumerneho cloveka, ktery nejak stravil cast svoji puberty ve vzdelavacich zarizenich a kdyz zjistil, ze dal uz musi za svoje, tak hleda flek, kde je hodne penez za malo muziky. A nasledne se divi, ze zatimco on doposud vyjebaval se zivotem, tak nyni je vyjebavano s nim. Rozhodne netvrdim, ze titul je zaruka prijmu. Ale znam par dobrych doktoru, kteri maji dobrou praci beze stresu a berou 80+ prave diky diplomu. Take znam lidi, kteri maji jen ZS a uspesne podnikaji s prijmem mnohem vyssim, ale uz se stresem.
Lidi si musi uvedomit, ze k velkym penezum (krome naproste haluze, milionoveho napadu nebo narozeni se do spravne kolebky) vede jen par cest, napriklad:
– sve mladi investuji do vzdelani, do praxe v oboru a nasledne budu usilovat o solidni flek, kde toto vsechno zuzitkuju
– budu drit jako magor na vlastnim podniku, nekolik let si nekoupim ani poradny faro a budu v praci i chrapat
– budu svine. Pokud mam mezi nohama kundu a vypadam xvetu, zkusim sbalit hokejistu NHL. Pokud ne, budu treba prodavat teplou vodu duchodcum, apod.
Pamatuju si, jak Milos Forman vzpominal, ze kdyz delal vyberko na Hair, tak jako prvni mu tam prisla tehdy neznama mlada Madonna Ciccone Ritchie, pricemz cekala venku uz od nocnich hodin, nez se rano otevre studio.
Atomcraft
Souhlas 100%.
Jak slyším že je někdo od Český…zcela automaticky a samovolně se mně dostává do ruky otevřenej nůž nebo sekyra…
Co jsem s nima zažil je neuvěřitelný.
No a operátoři – to jsou taková chamraď která stojí v evolučním žebříčku někde pod měňavkami…
Na O2 jsem poštval svého známého právníka – udělali mi distanční smlouvu bez mého vědomí,
stálo mně to jen lepší flašku, ale ty nervy.
—
CHRAŇ MNĚ RUKA PÁNĚ PŘED SMLOUVOU!!!
Kredit si zásadně dobíjím a nic víc.(T-M)
I když chápu, že živnostník nějaký ten paušál asi potřebuje.
Pokud to dobíjení jednou zruší, poletí mobil do kýble…
a přejdu asi na nějaký jiný komunikátor.
—
Takové krásné slovo – Obchodník- takhle posrat, hrozný co nadělali…
Ale není to sorta ani lidí ani zvířat, bohužel.
Autore za mně palec hore.
ygorek
Práce u operátora započala výběrovým řízením, které bylo vedeno formou assasement.
To musí být hodně vzácná forma.
Já se kdysi ucházel o něco podobného. Jen to bylo popisováno jako technická podpora a jako přes kopírák – slušný plat, spousta benefitů, pružná pracovní doba, po čase i občasná možnost práce z domova atd. Fakt by mi to vyhovovalo.
No a co myslíte? Prodej po telefonu, že jo. Samozřejmě. Měl nás tam na starost nějaký kravaťák a začal nás (asi 20 lidí) tam už rovnou učit, jak správně prodávat po telefonu. Ok, říkám si, však těch pozic vypsali víc, zeptám se. Na mé otázky, kdy dojde na tu technickou podporu, jen říkal, že se k tomu dostaneme, ale je to výběrko na více pozic, takže mám počkat. Takže jsem přetrpěl pár hodin, kdy nám vyprávěl a názorně předváděl, jak být po telefonu maximálně slizký a otravný.
Pak nám z nějakého důvodu šel ukázat pracoviště. V inzerátu mluvili o přátelském a příjemném prostředí, realita byla hnusná sterilní open-office kancelář plná vesměs nesympatických upocených lidí, kteří někoho otravovali po telefonu. Těm sympatičtějším z očí koukala totální otrávenost a evidentní duševní vyčerpání. Ti nejméně sympatičtí se naopak tvářili nadmíru spokojeně, měli ležérně rozepnutá saka (proč tvl někdo chodí do takové práce v saku?!) a ve svém sádrokartonovém kutlochu u obstarožního PC se rozvalovali s výrazem pánů všehomíra.
No, exkurze skončila, zjistil jsem, že bych šel raději než tohle i házet lopatou, protože to je aspoň užitečná práce, která by mě po pár týdnech psychicky nezničila a moji kolegové by byli o několik řádů sympatičtější. Pak pokračoval v nějakých kecech o prodeji a konečně byl konec. Půlka uchazečů se už rozutekla něco podepisovat, já se ho šel už poněkolikáte zeptat, kdy teda jako dojde na to výběrko na technickou podporu. A ačkoliv mi během asi tří uplynulých hodin opakovaně tvrdil opak, tentokrát mi řekl, že nic takového nenabízejí a ten inzerát se ve skutečnosti týká prodeje, ale že je to prý jedno, protože je to přece skoro totéž (jako že u toho asi mluvíme nebo nevim). Na závěr mi nabídl nějaký vznešeně vyhlížející papír, který nazýval certifikátem o školení (jako že jsem tam přišel na výběrové řízení). Zdvořile jsem odmítl a upaloval pryč, nasraný, že mě ti debilové připravili o půlku dne zrovna v době, kdy si hledám práci. Takže fakt – semeniště zmrdů, nic jiného tahle místa nejsou. Zmrdů a zoufalých lidí, co potřebují nějakou práci a jinou nesehnali. Těch mi je fakt líto.
Welena
Kdysi jsem se hlásil taky k operátorovi, opakovaně ke Kyslíkovi a pak k Růžovým.
Nejvýživnější to bylo u Kyslíka v Brně. Prvně klasika telefon a pohovor, pak rovnou pozvání na ACčko někde v opuštěném starém komunistickém hotelu. Bylo nás tam asi 6, z toho 2 (já a jeden kluk) zkušení obchodníci, zbytek mladí po vysoké. Nejlepší byla scéna, kdy se měli lidi představit – jeden pomlouvá zaměstnavatele, druhý říká že to zkouší protože nemohl sehnat práci, třetí se doslova klepal při představování, čtvrtá zase špitala….
Další fází byl prodej nějaké blboviny, což zase z těch mladých nikdo nedal.
Do užšího pohovorového kola šla slečna, co studovala nějakou filologii a nesehnala práci, a druhý šel ten borec, co se doslova klepal při mluvení. Ten to nakonec vyhrál…
Potřetí jsem se do Kyslíka hlásil už v našem městečku, bylo to formou pohovorů a byli jsme jen DVA, já a nějaká holka z kanceláře. Samozřejmě ta to vyhrála a mně nechtěli, protože jsem prý dost zkušený a představovali si někoho, kdo bude víc spolupracovat.
Pak jsem byl dvakrát u Růžových, tam tedy to jednání a přístup byl lepší, tam zase naopak byli upředstňováni ti zkušenější.
Jednou jsem byl i u Rudých, tam nejlepší jednání a ptali se na odborné věci.
Atomcraft
Tak mně napadá: Nechce někdo Herbalife, nebo titanový hrnec z hliníku za 30 TKč ?
:-DDD
PedroKV
Dělal jsem na prodejně jednoho operátora 5 let a vidím to podobně. Snad jen s drobnými odlišnostmi. Nastupoval jsem okolo roku 2003. Tehdy jsme měli asi 14 denní školení v Praze a ještě na call centru mimo Prahu. Školili nás ve službách, technologiích, prodejních dovednostech. Bylo to fajn, člověl šel na prodejnu připravený. Postupem času se začaly prodejní plány dost navyšovat, navíc stylem první měsíc nornální plán,ten jsme lehce překročili,takže další měsíc byl vyšší plán, i ten jsme splnili a pak byl zase vyšší plán a tam už to bylo tak tak. Navíc se zavedl tzv. invazivní prodej. Je to metoda, že někdo přijde s něčím na krám a cílem je se ho vyptat a nabídnout mu službu, kterou by mohl potřebovat. Všichni přeci potřebujeme internet, internet na cestách a to v té době začínalo. Myšlenka je to bohulibá-máme na krámě zákazníka, tak mu prodejme naše služby. I dnes mě jako zákazníkovi vadí, že jdu do krámu pro barvu, ale už se mě nezeptají „a máte štětec, odmašťovač, ředidlo, zakrývací folii a krepovku?“ Pak tam, či jinam, musí člověk znova, stojí to čas oba a ještě je tu riziko,že zákazník nakoupí u konkurence. Jenže jak se šrouby utahovaly, stále víc se to blížilo k popsanému „babička jde zrušit číslo po dědečkovi, narveme jí adsl a televizi“. A u toho už jsem být nechtěl. A ad startovací bod v kariéře-tehdy to tak bylo. Protože jsme byli proškolení, kultivovaní, uměli prodávat a tehdy byla práce pro operátora prestižní práce.
Nemůžeš napsat v první větě „Vzhledem k zaměření webu a zajímavé skupině lidí“ a v poslední „Takže pokud někdo zvažujete práci u operátora, vězte, že pokud se stanete zmrdem, povede se vám docela dobře“ …. tady se evidentně vede dobře všem, mají pistolku, auto, nevolí Andreje a hlavně sežrali Šalamounovo hovno, takže jsi tady 90% mudrlantů právě pěkně nasral :-D
Článek je dobrej. Jenom tam chybí vysvětlivky pro dementy jako jsi ty. Zdejší web holt není veřejná škola, kde má každý takový svého asisenta, co mu vysvětluje už vysvětlené, aby to pochopil a nebo aby si aspoň neutíral prdel do košile.
…. jo, na troubelinky co musí připrcávat za každou cenu i když vůbec nepochopili o čem je řeč jsem zapoměl, dobře že ses připomněl lolku a k věci, k věci něco máš? :-) A nebo radši mlč, o operatorech a jejich podnikání v zemi české toho vím stejně víc než ty, takže ty mi krom úplných mimoňovin stejně nic nového neřekneš akorát to bude zase festival vlezdoprdelstvi a servility zdejší sektě :-D
Měl by sis dát pozor na tyhle výlevy. Prozrazuješ tím na sebe víc, než bys asi sám chtěl.
Že tě to pořád baví, dělat tu ze sebe takového debila :)
DFENSI, krásnej článek o Alfě: http://www.autoforum.cz/prvni-dojmy/jak-se-zije-s-ojetou-alfou-romeo-za-pul-roku-staly-opravy-vic-nez-cele-auto/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Zrovna předchvilkou jsem to četl. Autoweb mám rád, ale tenhle článek jsem moc nepobral.
Autorovo sčítání nákladů na servis Alfy začíná tím, že započítá do nákladů jeho dvě neúspěšné měření emisí a jak sám následně uvádí, tak šlo z části o náklady na neznalost techniků na příslušné STK a zčásti šlo o náklady, které si způsobil sám tím, že na blind vyměnil dvě lambdasondy úplně zbytečně.
Dále přičítá do balíčku nákladů na servis ojeté Alfy takové věci, jako nové pneumatiky atd.
Vůbec jsem měl problém najít v tom článku něco, co by se dalo zahrnout do jakési nespolehlivosti Alf.
Měnil brzdovou hadičku, protože byla poškozená. Opravoval vlnovec, protože si tam hodil šutr krytem motoru, který tahal po zemi a jak sám píše – nevěnoval tomu pozornost. Měnil rozvody, brzdovou kapalinu, filtry, olej, baterii. Vše spotřební věci, které měníte na každém autě. Servis mu blbě přidělal výfuk. A za to může Alfa?
A co že se tam tedy vlastně pokazilo? Zapínání jednoho pásu a stahování jednoho okénka?
Přemrštěné jsou i ty ceny. Za výměnu jednoho ramene 10500,-??? Kompletní sada na přední uložení na téhle Alfe, tj. 2+2 ramena s čepy a stabilizátory od Lemforder, které se tam montovaly v prvovýrobě stojí tak 7-8 tisíc za komplet. On dal za jediné rameno 10500,- s prací?
Zkrátka ceny jednotlivých oprav jsou imho přemrštěné a navíc do toho napočítal snad i účtenky z myčky a od MC Donalds.
Jo dobrej. Vyplývá z něj, že ojetá Alfa s 200k potřebuje to stejný co každá jiná ojetina s obdobným nájezdem.
Uz jsi ve druhe zatacce … Alpinistus Recti Sigmoidei
Ano, to je dobrý článek. Je to skvělé auto. Po 200k tam bylo vadných jen pár drobností, ačkoli mělo být na konci životnosti. Většinu problémů si autor přivodil sám.
V pár bodech.
Gratuluji autorovi k objevu fungování prodeje. Ano je to nátlak, je to nátlak na hranici legality (a často i za ní). Tak to bylo vždycky. Ono je totiž uplně jedno jestli jdete koupit auto, hrnec nebo tarif u operátora. Ten kdo prodává je hodnocen za to kolik prodá. Nebude vám vykládat proč si něco nepořídit. To funguje jen v naivních představách. Rozdíl je jen v tom o kolik peněz přijdete. Když se necháte ojebat při koupi auta, kde obvykle do statisíců. U tarifu pár stovek nebo tisíc.
K ACčku. Ne není to drahé ale naopak je to velice levné a efektivní. Nároky na cvičenou opici za přepážku nejsou moc velké a není potřeba dělat pohovor s každým jednotlivcem. Bohatě stačí mu zavolat a pokud umí mluvit tak ho pozvat na ACčko. Většinou se obaszuje více pozic na různých místech.
Tak se v jedné místnosti sejde 10+ uchazečů a několik vedoucích. Dá se jim pár základních úkolů s cílem zjistit, jestli není opravdu uplně vygumovanej nebo extrémní introvert/asociál. Následně si pak vedoucí kandidáty nějak rozeberou. Hotovo, za pár hodin obsazeny 3+ pozice. Šetří to čas i těm uchazečům.
Kdyby jsi nejdřív jel na pobočku A, tam by vybrali někoho jiného ale protože by ses líbil, musel bys na pobočku B aby tě viděl i ten druh vedoucí. To bys asi nechtěl.
A opačně. Regionál by musel cestovat na 3 pobočky a náborář to samé. To nemá smysl.
To stejné děláme my u skladníků. Pozveme 10 lidí, podívají se na ně vedoucí všech úseků, „odpad“ se vytřídí a zbytku se dá šance. Vedoucí si je nějak rozeberou a jedeme. Během pár týdnů odpadnou ti co nechtěj moc makat nebo si najdou něco lepšího, tak se udělá nové AC a koloběh pokračuje. Co chceš vědět u skaldníka? Jestli někde nekrad, jestli není negramotný. To je asi tak všechno. Zbytek poznáš během pár dní v práci.
Naopak na odborné pozice a střední management se většinou dělá výběrové řízení na několik kol. Tam je potřeba dát si záležet.
Souhlas, ještě bych dodal, že to šetří čas oproti situaci, kdy někteří z uchazečů nepřijdou.
Pojišťovnictví je v tomhle ohledu ještě výživnější. I jako spolehlivý dodavatel pacientů na psychiatrické kliniky. Třeba takový pravidelný koučing co ti chudáci musí absolvovat, se dá srovnat s dávno používanou motivační metodou pomocí devítiocasé kočky. Jen ten bič neměl tak drastické dopady na psychiku.
Pak se člověk diví, že tyhle metody mají tendenci převádět i do komunikace se zákazníky, kde si člověk připadá jak na pečkárně, léta páně 1940. Jen ta lampa do obličeje tam chybí k dokonalosti. Jednou jsem takhle jako klient absolvoval sezení se zmrdem a zmrdicí na pobočce a měl jsem dost. To bylo fakt jak hodnej a zlej policajt na fízlárně. Nakonec jsem je natvrdo musel poslat do pr…. a prásknout dveřma. Jakmile zjistí, že jste v jádru pohodář, tak se k vám začnou chovat jak k muklovi: tady to vyplň (hromada osobních informací), nečti to a tady to podepiš, kromě toho spousta lží a polopravd ohledně spoření a pojištění které je pro vás vlastně ztrátové. Tak jsem jim musel předvést, že zas takový pohodář nejsem a vykázat je do patřičných mezí (mezi půlkami).
Nejsmutnější je, že když na někoho takhle drsně nastoupí, tak jim to většina lidí odsouhlasí a podepíše, bo se prostě pokakají. Kdyby jim tenhle přístup nefungoval, tak by ho nepraktikovali.
Vsude, kde se prodava nalesteny prd a pritom ho nabizi naprosty neodbornik s vizi tucneho prijmu, to nemuze vypadat jinak. Prodejce tydlifonu ma nejake tituly pred a za jmenem ziskane v oboru? Dost pochybuju. Takze jde o zcela podprumerneho cloveka, ktery nejak stravil cast svoji puberty ve vzdelavacich zarizenich a kdyz zjistil, ze dal uz musi za svoje, tak hleda flek, kde je hodne penez za malo muziky. A nasledne se divi, ze zatimco on doposud vyjebaval se zivotem, tak nyni je vyjebavano s nim. Rozhodne netvrdim, ze titul je zaruka prijmu. Ale znam par dobrych doktoru, kteri maji dobrou praci beze stresu a berou 80+ prave diky diplomu. Take znam lidi, kteri maji jen ZS a uspesne podnikaji s prijmem mnohem vyssim, ale uz se stresem.
Lidi si musi uvedomit, ze k velkym penezum (krome naproste haluze, milionoveho napadu nebo narozeni se do spravne kolebky) vede jen par cest, napriklad:
– sve mladi investuji do vzdelani, do praxe v oboru a nasledne budu usilovat o solidni flek, kde toto vsechno zuzitkuju
– budu drit jako magor na vlastnim podniku, nekolik let si nekoupim ani poradny faro a budu v praci i chrapat
– budu svine. Pokud mam mezi nohama kundu a vypadam xvetu, zkusim sbalit hokejistu NHL. Pokud ne, budu treba prodavat teplou vodu duchodcum, apod.
Pamatuju si, jak Milos Forman vzpominal, ze kdyz delal vyberko na Hair, tak jako prvni mu tam prisla tehdy neznama mlada Madonna Ciccone Ritchie, pricemz cekala venku uz od nocnich hodin, nez se rano otevre studio.
Souhlas 100%.
Jak slyším že je někdo od Český…zcela automaticky a samovolně se mně dostává do ruky otevřenej nůž nebo sekyra…
Co jsem s nima zažil je neuvěřitelný.
No a operátoři – to jsou taková chamraď která stojí v evolučním žebříčku někde pod měňavkami…
Na O2 jsem poštval svého známého právníka – udělali mi distanční smlouvu bez mého vědomí,
stálo mně to jen lepší flašku, ale ty nervy.
—
CHRAŇ MNĚ RUKA PÁNĚ PŘED SMLOUVOU!!!
Kredit si zásadně dobíjím a nic víc.(T-M)
I když chápu, že živnostník nějaký ten paušál asi potřebuje.
Pokud to dobíjení jednou zruší, poletí mobil do kýble…
a přejdu asi na nějaký jiný komunikátor.
—
Takové krásné slovo – Obchodník- takhle posrat, hrozný co nadělali…
Ale není to sorta ani lidí ani zvířat, bohužel.
Autore za mně palec hore.
Práce u operátora započala výběrovým řízením, které bylo vedeno formou assasement.
To musí být hodně vzácná forma.
dobrá forma je opravdu vzácná https://www.youtube.com/watch?v=iFMY4jJ6SVE
Já se kdysi ucházel o něco podobného. Jen to bylo popisováno jako technická podpora a jako přes kopírák – slušný plat, spousta benefitů, pružná pracovní doba, po čase i občasná možnost práce z domova atd. Fakt by mi to vyhovovalo.
No a co myslíte? Prodej po telefonu, že jo. Samozřejmě. Měl nás tam na starost nějaký kravaťák a začal nás (asi 20 lidí) tam už rovnou učit, jak správně prodávat po telefonu. Ok, říkám si, však těch pozic vypsali víc, zeptám se. Na mé otázky, kdy dojde na tu technickou podporu, jen říkal, že se k tomu dostaneme, ale je to výběrko na více pozic, takže mám počkat. Takže jsem přetrpěl pár hodin, kdy nám vyprávěl a názorně předváděl, jak být po telefonu maximálně slizký a otravný.
Pak nám z nějakého důvodu šel ukázat pracoviště. V inzerátu mluvili o přátelském a příjemném prostředí, realita byla hnusná sterilní open-office kancelář plná vesměs nesympatických upocených lidí, kteří někoho otravovali po telefonu. Těm sympatičtějším z očí koukala totální otrávenost a evidentní duševní vyčerpání. Ti nejméně sympatičtí se naopak tvářili nadmíru spokojeně, měli ležérně rozepnutá saka (proč tvl někdo chodí do takové práce v saku?!) a ve svém sádrokartonovém kutlochu u obstarožního PC se rozvalovali s výrazem pánů všehomíra.
No, exkurze skončila, zjistil jsem, že bych šel raději než tohle i házet lopatou, protože to je aspoň užitečná práce, která by mě po pár týdnech psychicky nezničila a moji kolegové by byli o několik řádů sympatičtější. Pak pokračoval v nějakých kecech o prodeji a konečně byl konec. Půlka uchazečů se už rozutekla něco podepisovat, já se ho šel už poněkolikáte zeptat, kdy teda jako dojde na to výběrko na technickou podporu. A ačkoliv mi během asi tří uplynulých hodin opakovaně tvrdil opak, tentokrát mi řekl, že nic takového nenabízejí a ten inzerát se ve skutečnosti týká prodeje, ale že je to prý jedno, protože je to přece skoro totéž (jako že u toho asi mluvíme nebo nevim). Na závěr mi nabídl nějaký vznešeně vyhlížející papír, který nazýval certifikátem o školení (jako že jsem tam přišel na výběrové řízení). Zdvořile jsem odmítl a upaloval pryč, nasraný, že mě ti debilové připravili o půlku dne zrovna v době, kdy si hledám práci. Takže fakt – semeniště zmrdů, nic jiného tahle místa nejsou. Zmrdů a zoufalých lidí, co potřebují nějakou práci a jinou nesehnali. Těch mi je fakt líto.
Kdysi jsem se hlásil taky k operátorovi, opakovaně ke Kyslíkovi a pak k Růžovým.
Nejvýživnější to bylo u Kyslíka v Brně. Prvně klasika telefon a pohovor, pak rovnou pozvání na ACčko někde v opuštěném starém komunistickém hotelu. Bylo nás tam asi 6, z toho 2 (já a jeden kluk) zkušení obchodníci, zbytek mladí po vysoké. Nejlepší byla scéna, kdy se měli lidi představit – jeden pomlouvá zaměstnavatele, druhý říká že to zkouší protože nemohl sehnat práci, třetí se doslova klepal při představování, čtvrtá zase špitala….
Další fází byl prodej nějaké blboviny, což zase z těch mladých nikdo nedal.
Do užšího pohovorového kola šla slečna, co studovala nějakou filologii a nesehnala práci, a druhý šel ten borec, co se doslova klepal při mluvení. Ten to nakonec vyhrál…
Potřetí jsem se do Kyslíka hlásil už v našem městečku, bylo to formou pohovorů a byli jsme jen DVA, já a nějaká holka z kanceláře. Samozřejmě ta to vyhrála a mně nechtěli, protože jsem prý dost zkušený a představovali si někoho, kdo bude víc spolupracovat.
Pak jsem byl dvakrát u Růžových, tam tedy to jednání a přístup byl lepší, tam zase naopak byli upředstňováni ti zkušenější.
Jednou jsem byl i u Rudých, tam nejlepší jednání a ptali se na odborné věci.
Tak mně napadá: Nechce někdo Herbalife, nebo titanový hrnec z hliníku za 30 TKč ?
:-DDD
Dělal jsem na prodejně jednoho operátora 5 let a vidím to podobně. Snad jen s drobnými odlišnostmi. Nastupoval jsem okolo roku 2003. Tehdy jsme měli asi 14 denní školení v Praze a ještě na call centru mimo Prahu. Školili nás ve službách, technologiích, prodejních dovednostech. Bylo to fajn, člověl šel na prodejnu připravený. Postupem času se začaly prodejní plány dost navyšovat, navíc stylem první měsíc nornální plán,ten jsme lehce překročili,takže další měsíc byl vyšší plán, i ten jsme splnili a pak byl zase vyšší plán a tam už to bylo tak tak. Navíc se zavedl tzv. invazivní prodej. Je to metoda, že někdo přijde s něčím na krám a cílem je se ho vyptat a nabídnout mu službu, kterou by mohl potřebovat. Všichni přeci potřebujeme internet, internet na cestách a to v té době začínalo. Myšlenka je to bohulibá-máme na krámě zákazníka, tak mu prodejme naše služby. I dnes mě jako zákazníkovi vadí, že jdu do krámu pro barvu, ale už se mě nezeptají „a máte štětec, odmašťovač, ředidlo, zakrývací folii a krepovku?“ Pak tam, či jinam, musí člověk znova, stojí to čas oba a ještě je tu riziko,že zákazník nakoupí u konkurence. Jenže jak se šrouby utahovaly, stále víc se to blížilo k popsanému „babička jde zrušit číslo po dědečkovi, narveme jí adsl a televizi“. A u toho už jsem být nechtěl. A ad startovací bod v kariéře-tehdy to tak bylo. Protože jsme byli proškolení, kultivovaní, uměli prodávat a tehdy byla práce pro operátora prestižní práce.