Neonacismus nebo demokracie? - zpět na článek

Krysa nemá na svědomí lidi a stát.

Známé je to Chamberlainovo prohlášení v rozhlasovém vysílání britské BBC ze dne 27. záři 1938, kde tento britský ministerský předseda prohlásil:

„Bylo by hrozné, kdybychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky, protože se v nějaké vzdálené zemi hádají mezi sebou lidé, o kterých nic nevíme. Kdybychom měli bojovat, museli bychom mít větší důvod.“

A proč všechna tato nehorázná obviňování? Protože francouzská i britská vláda potřebovaly dostat na svoji stranu obyvatelstvo ve svých zemích a vytvořit si alibi před tím, než spáchají zradu na svém nejoddanějším středoevropském spojenci. A to se jim nakonec podařilo, těch, co protestovali proti této zradě bylo v těchto zemích poskromnu.

Krátce řečeno, Beneš musel nést na svých bedrech tíhu veškerých těch náročných předválečných jednání se všemi zainteresovanými státy, a na druhé straně musel odrážet ta různá štvavá nařčení vůči své osobě i vůči českému státu, a to nejen ze strany Německa, ale i od těch tzv. západních spojenců. Je známo, že Beneš byl opravdu Hitlerem nenáviděn, protože se nenechal jím zastrašit a neuhnul dobrovolně Hitlerovi ani o krok.

Byl to Chamberlain, který nakonec na jednání s Hitlerem v Berchtesgadenu dne 15. 9. 1938 odsouhlasil Hitlerovi jeho požadavek na odtržení českého území s poměrem německého obyvatelstva větším než 50 % a připojení těchto území k Německu. Dokonce se občas tvrdí, že Hitlerovi toto řešení sám Chamberlain navrhnul.

Po této dohodě v Berchtesgadenu šlo již jen o jediné, a to, aby Velká Británie a Francie společně donutili svoji spojeneckou zemi – Československo, aby se podvolilo této dohodě Chamberlain – Hitler a vzdalo se svého území s vybudovanými pohraničními opevněními a vydalo se takto Německu na milost. Na postavení tohoto pohraničního opevnění dokonce Francie Československu půjčila peníze.

Ten nátlak se strany Francie na Československo, aby přijmulo tuto dohodu Chamberlaina s Hitlerem z Berchtesgadenu, byl podložen francouzskou výhružkou, kde cituji z knihy „Mnichovské dny“ autor Edvard Beneš str. 260:

„Jestliže vláda Československa návrhy franko – anglické nebude moci okamžitě přijmout a odmítne je, a jestliže z takto vytvořené situace vznikne válka, bude za ni zodpovědno Československo a Francie se k této válce nepřipojí“.

Edvard Beneš v prvním kole tento diktát odmítnul, ale nakonec, a to zejména kvůli nátlaku Polska a Maďarska, tento diktát přijmul, a to dne 28. 9. 1938.

Toto období kolem uzavření Mnichovské smlouvy a kolem možné pomoci Sovětského svazu je také oblíbeným předmětem různých manipulací s ideologickým přizpůsobováním faktů protiruské propagandě. A proto se na tuto otázku možné pomoci Sovětského svazu podívejme podrobněji ze vzpomínek Edvarda Beneše.

Pomoc Sovětského svazu Československu byla smluvně podmíněna pomocí Francie a Sovětský svaz několikrát potvrdil, že splní své závazky a pomůže Československu, pokud Francie půjde naší zemi na pomoc. V době, kdy nám Francie a Velká Británie dne 21. 9. 1938 předložily svoje ultimátum na akceptování podmínek Německa po jednání v Berchtesgadenu, tak si prezident Beneš otestoval u sovětského velvyslance Alexandrovského v Praze, zdali by byl Sovětský svaz ochoten vojenskou pomoc Československu poskytnout i v případě, že by tento závazek Francie splnit odmítla. Ta poslední nabídka od Sovětského svazu byla ta, že po agresi Německa proti Československu, pokud se Československo se svou stížností proti agresi Německa obrátí na Společenství národů, že Sovětský svaz je připraven vojensky pomoci Československu – viz str. 317 knihy „Mnichovské dny“, autor Edvard Beneš.

Problém ale byl, že Československo nesousedilo se Sovětským svazem a že by se armády Sovětského svazu prakticky musely probít na pomoc Československa, a to buď přes Rumunsko, a nebo přes Polsko. A obě země odmítly nechat projít sovětská vojska přes svoje území. Dokonce, jak si zjišťovala Francie u polských činitelů, tak Polsko nebylo ochotno ani umožnit průlet sovětských letadel jejich vzdušným prostorem na pomoc Československu. Jak se Polsku vrátila tato zlovůle vůči Československu, to asi všichni víme.

Edvard Beneš tuto ideu, že by se spolehnul pouze na pomoc Sovětského svazu, opustil, protože si uvědomoval, že by se z toho stala válka 3 zemí, a to Německa se spojenci Polskem a Maďarskem proti nám a Sovětskému svazu. Nedalo se vůbec vyloučit i to, že by se bývali na stranu těchto tří zemí postavila i Francie a Velká Británie. Těmto dvěma zemím bylo nacistické Německo bližší, než socialistický Sovětský svaz.