Drsnější to bylo první nebo druhý rok. To CERMAT oficiálně prohlásil, že jejich pravda je pravdivější než objektivní realita.
Seběhlo se to nějak takto: ve státní maturitě ze společenských věd byla otázka ohledně papeže, a „správná“ odpověď zněla, že „papež je hlava všech křesťanů“.
Jistá protestantka, která podle CERMATu odpověděla „nesprávně“, se jala stěžovat, že to jaksi od roku 1521 objektivně není pravda (pokud to vůbec kdy pravda byla, jako že ne).
Což CERMAT prověřil a za mediální publicity oficiálně vyhlásil, že je úplně jedno co je objektivní fakt, protože v maturitě je pravda to, co říká CERMAT a tečka. Šlo to DOKONCE v reportáži na ČT a CERMATu se za to nestalo vůbec nic.
Jihocech Honza
Spíš od roku 1054 :-)
Kdo má moc, má i právo. Holt nejsme USA, aby se studenti soudili, až by se hory zelenaly.
grg
Mám za to, že nejakí odštiepenci od štandardnej línie pápežov vznikli už azda aj niekedy v 2. storočí. Len boli dosť nevýznamní na to, aby v súčasnosti o nich niekto vedel. Ale áno, rok 1054 a jeho význam by mali minimálne kandidáti na maturitu ovládať.
pest
Žádná „štandardná línia pápežov“ ve druhém století neexistovala. Existoval úřad římského biskupa, předávaný už do dob sv. Petra apoštola a žádné schisma z této doby není známo. Tedy v tom smyslu, že by si na apoštolský stolec dělalo nárok více lidí najednou. Titul „papež“ se používal pro kde koho a s oficiálním římským papežstvím ho nelze spojovat. (Podobně to bylo s biskupy apoštolskou posloupností jako takovou.)
Do nicejského koncilu existovalo několik proudů křesťanství, z nichž některé se lišily jen mírně a některé byly vyložené bludy, které s učením apoštolů neměly nic společného (např. ariánství, různí další gnostici apod.). A to ani pokud vezmeme v úvahu jisté nejasnosti a tápání stran toho, co přesně apoštolové učili. Římské papežství jak ho známe dnes se vyvinulo až později. A ať si mě protestanti třeba sežerou, tak k tomu byly docela dobré důvody jak praktické, tak teologické. Římští biskupové v podstatě celou dobu prvotní církevní historie „drželi linii“, ze které vycházela pozdější klasická ortodoxie, které se drží i dnešní protestanti (odmyslíme-li si ty totálně ujeté liberální pošuky, které bych snad ani nenazýval křesťany.)
A mimochodem, s tím papežem jako „hlavou všech křesťanů“ resp. hlavou katolických křesťanů je to taky jinak, i když uznávám, že některé tituly a praxe některých papežů k tomuto zjednodušení občas svádí.
shane
A ještě ke vsemu ne kazdej katolickej krestan je rimskokatolickej krestan. Ale tusim ze v dejepise se ucilo ci uci ze papez je hlavou krestanu.
Ale uprimne, pokud vezmeme jakoukoli zaklado nebo středoškolskou ucebnicu cehokoliv, tak pri konfrontaci zjistime, ze ucebnice je pokud ne chybna, tak minimalne brutalne zjednodusena a maximalne klouže po povrchu. Tolik k tomu Čechy tolik milovanemu memorovani latky co ma tribit vseobecny prehled.
Neuhauer
Podľa mňa mal grg na mysli skor to, čo sa nazýva „apoštolské nástupníctvo“. To sa samozrejme dá sledovať nepretržite až k sv. Petrovi.
No a prvý protipápež bol už v druhom storočí (aj keď až úplne na jeho konci(istý Natalius).
Jan Mrcasik
Jenže AFAIK „papežové“ neboli nejvýznamnější biskupové byli čtyři a ten římský se nad ně vyšvihl jen proto, že když táhli na Řím barbaři, císař zdrhnul a vše se zdálo být ztraceno, biskup Leo I. uzavřel s jejich náčelníkem jakousi záhadnou dohodu, po které barbaři odtáhli a biskup/papež Leo se stal supercelebritou, která zastínila zbývající 3 papeže a nakonec si titul „papež“ úspěšně monopolizovala.
Neuhauer
To ale nie je meritum veci. Išlo predsa o to, či tvrdenie že „pápež je hlava všetkých kresťanov“ vyžadované CERMATom je správne a či nie.
Katolícka dogmatika totiž prehlasuje rímskeho biskupa za hlavu univerzálnej cirkvi = a pozor, to bez ohľadu, či s tým iné denominácie, prúdy alebo kresťanské teológie súhlasia.
To je meritum veci.
Preto si tvrdím oponovať, že CERMAT mal pravdu. Je úplne jedno, či nejaký protestant, kopt, starokatolík, alebo marilyn manson uznávajú rímskeho biskupa ako hlavu cirkvi, kresťanstva atd. Podľa katolíckej teológie to tak je, takisto ako podľa katolicizmu pojde Jan Mrcasik do pekla, bez ohľadu nato, či je to Mrcasíkovi u zadele, alebo nie. Dve inerciálne sústavy, chápete?
Ovšem, tiež by som rád poznamenal, že táto maturitná otázka bola záludná a zákerná, ostatne ako všetky otázky, ktoré presahujú rámec štandardnej vedomosti. Toto mohla byť otázka na príjmačkách na teologické štúdium, ale nie na maturitu stredoškolských oslíkov.
zrg1
táto maturitná otázka bola záludná a zákerná
Jestli jsem to pochopil, meli otazku korektne formulovat „podle katolicke dogmatiky je pápež je hlava všetkých kresťanov ANO/NE“
Coz tedy neudelali (jejich chyba) a tudiz ta protestantska divcina mela mit pravdu.
Je to podobne, jako kdyby v matematice neuvedli definicni obor. V pripade, ze si ta divcina zvolila za definicni obor svoji protestantskou cirkev, je to jeji svate pravo a zadani ulohy to neodporuje, akorat to haze opacny vysledek, coz neni nic proti nicemu. Tohle neni bug na strane t protestantske divciny, to je featura nepresne polozene otazky. Podle mne neni co resit, chyba stoprocentne na strane CERMAT.
Neuhauer
To zrg1:
Otázkou zostáva, akým sposobom je toto na stredných školách edukované a či nuancie podobných teologických tém sú vhodne a cielene študentom komunikované a prednášané počas ich stredoškolského vzdelávania. Možno bola otázka hintom, určeným k odhaleniu akéhosi humanitného vzdelania, na ktoré mohli byť študenti dlhodobo upozorňovaní, možno nie, ale dievčina, jakožto lutherova ctitelka, to pojala osobne. No to samozrejme nedokážem odpovedať, ale som si istý, že táto dievčina by určite odpovedala, že ju to tie zákerné svine nikdy neučili počas tých 4 rokov na gympli, či kde to bola, mimo toho, že sa cíti urazená princípom „papal supremacy“.
Zmyslom zdelenia je, že „učený“ jedinec, by tú otázku hneď pochopil a tú záludnosť považoval za účel testu.
zrg1
:) I to je mozne vysvetleni. Akorat v sedive praxi, kdybych odpovedel na otazku stylem ANO i NE a k tomu podal vysvetleni, ze v duchu katolicke nauky ANO, ale z pohledu ostatnich krestanskych cirkvi je to sporne a spise NE, tak by mi tu otazku nejspise skrtli. Anebo uznali, ale pak by museli skrtnout vsechna ANO. Anebo by uznali vsechsan ANO a ANO i NE, ale pak by nemeli skrtat NE. Takze by bud meli uznat vsechny odpovedi, anebo nic :)
A prave proto si myslim, ze ta otazka byla spatne zformulovana a Cermat to nemel ustat v nejake te pomaturitni diskusi, co se pak rozproudila.
Zkratka a dobre – jsou to amatersti kokoti a zbytecne si nabihaji na vidle v tak jednoduchem ukolu, jako jsou zadani maturitnich otazek.
Jihocech Honza
Ono spíš v tak komplexním předmětu, jako je dějepis, chtít binární odpověď ano/ne taky o něčem svědčí.
shane
Tak ono to jde, fakta jsou pomerne jasna. Co je nejasny je výklad udalosti
pest
Hlavou Církve je Kristus! To je taky jedna z věcí, kterou římská církev tvrdí už skoro dva tisíce let.
pest
To odvrácení Attily od nájezdu na Řím Lvem I. Velikým je jen jeden z drobných střípků toho, jak se papežství vyvíjelo. V podstatě tam byly dvě hlavní skupiny důvodů, jak jsem naznačoval výše:
Důvody prakticko-světské: Upadající státní moc v západním Římě vytvořila mocensko-správní vakuum, které římská církev vyplnila. To mělo dalekosáhlé následky, např. v podobě oddělení státu od církve (v různých obdobích v různé míře samozřejmě), což vedlo ke vzniku daleko více strukturované společnosti, která pak umožnila rozvoj vědy, vzdělání v mnoha oborech a konec konců i tu v té době ne moc šťastně zvládnutou reformaci. Na východě se stala standardem despocie a úzké spojení církve a státu, což je tam vidět dodnes. A aby toho nebylo málo, tak šanci na nějaký normálnější vývoj východní církve pak zabily muslimské nájezdy a okupace větší části východní říše. A samozřejmě v Rusku to samé Mongolové.
Důvody věroučné: Ať se vám to líbí nebo ne, tak římská církev se dlouhodobě a konzistentně držela učení, které dodnes vyznávají katolíci i protestanti (tedy ta část, co ještě věří v Boha ;-) ). Biblický kánon, vyznání víry, kristologie atd. – to vše existovalo v západní církvi v podobě, pod kterou se dnešní evangelikální protestant může v klidu podepsat. Na východě to byl jeden bludař vedle druhého (monarchianisté, ariánci, gnostici, ebionité…) Jen se podívejte na historii velkých ekumenických koncilů, jaké úchylnosti se tam musely řešit. Chápu, že extrapolace do podoby papežské neomylnosti může na některé protestanty působit jako rudý hadr na býka, ale tak to prostě bylo a byla to věc, která významně přispívala k růstu přirozené autority římské církve a římského biskupa na úkor ostatních biskupů. O tom, že ta autorita nebyla vždy správně chápána a používána se samozřejmě hádat nebudu.
Pokud máte nějaké zařízení od Apple a umíte anglicky, tak si v iTunes U najděte History of Christianity od Donalda Fortsona. Je to sice kalvinista jak poleno, ale ten kurz je opravdu velmi kvalitní.
Aneb jak švédští protestantští kazatelé rozumem a studiem ke katolicismu došli.
DaveTheAlien
Sorry, ale v matematice (úloha není ze stavebnictví) je to zadání jednoznačné, i když ne napsané po lopatě pro blbečky, jak by autor chtěl. Pokud někdo nechápe smysl první věty zadání, má nejspíš problém s porozuměním slovním úlohám, což je u maturity problém.
Spazik
Taky nechápu kde je problém.
„Dva různé úhly“ je matematicky poměrně jasná definice a každý kdo má víc než půlku mozku v tomto kontextu chápe, že 2 různé úhly není 112 a 112, ale 112 a 248…
Stejně jako v nějaké jiné mat. úloze 2 různá čísla nejsou 10 a 10, ale třeba 10 a 15.
RomanL
Ne, dá se to chápat jako dotaz na dva různé úhly z intervalu beta, když alfa je jasně daná. A ty jsou 112 a 248. Ale jako odpověď stačí uvést jeden.
DaveTheAlien
Ne, tak se to opravdu pochopit nedá. „Pro dva různé úhly α = , β … “ – mluví se jasně o těchto dvou úhlech. Jinak by zadání znělo: „Mějme úhel α = … Pro dva různé úhly β …“
Jinak je vtipné, že dfens si stěžuje na něco jiného – že „různé“ neznamená dostatečně jasně, že beta má být jiná hodnota, než alfa. Takže jeho návrh „Pro dva různě velké úhly …“ by vám taky připadal nejednoznačný.
RomanL
Asi máte pravdu. Je fakt, že by to tak mělo být, prostě alfa a beta jsou různé úhly.
zrg1
mno, takhle sice uvazuji soudruzi v Cermatu, ale to neznamena, ze to je matematicky spravne.
Pro dva ruzne uhly …
v zadani Cermatu neni vubec totez, co dva uhly o ruzne velikosti, coz meli soudruzi CERMAT s.r.o samozrejme na mysli.
Pro dva ruzne uhly v matematice totiz znamena, ze uhel alfa neni totozny s uhlem beta. Naprikad nelezi ve stejne rovine. Nebo nemaji stejnou velikost Nebo mohou lezet ve stejne rovine a dokonce I mit stejnou velikost, ale pokud prvni uhle je ABC a druhy DEF, tak B je ruzne od E (napriklad) anebo pokud B a E pres to vsecko splyvaji, tak poloprimka AB opravdu neni totozna s poloprimkou DE nebo EF a zaroven poloprimka BC neni totozna s poloprimkou DE nebo EF.
V prvni tride to pani ucitelka detem znazorni tak, ze promita na tabuli jeden uhel a druhy uhel (o stejne velikosti :) ) ma vystrizeny na barevne prusvitce a ruzne je k sobe priklada a deti vesele vykrikuji, ze to jsou ruzne uhly az do te doby, nez se prekryji a deti nadsene hykaji, ze ted zrovna jsou ty uhly totozne (cili stejne), nicmene VELIKOST UHLU je stejna od prvopocatku.
Holt v Cermatu jim tuhle featuru asi v prvni tride zatajili, jnak by nemohli zformulovat takovou kravinu.
DaveTheAlien
Sam pripoustite, soudruhu, ze to muze znamenat i jinou velikost. V kontextu dane ulohy pak nedavaji jine vyznamy spojeni „dva ruzne uhly“ smysl. Pokud by to znamenalo netotozne uhly, je tato informace nadbytecna k vyreseni ulohy. Pokud nejste autista, z kontextu pochopite, na co se ptaji.
zrg1
:) matematika ma s autismem strasne moc spolecneho. Staci vypustit jedno slovicko z libovolne baze axiomu, definice nebo matematicke vety a leti to cele sakumprask dolu :)
To je prave to, co me na tom zarazi nejvic, ze lidi, kteri si uzurpuji pravo formulovat maturitni otazky z matematiky a sami sebe povazuji za autoritu zachazeji s matematickymi vyrazy absolutne nonsalantne, jako stamgasti 4 cenove po desatem pivu.
Ja byt maturantem z matematiky, tak si je vychutnam a natruc jim dam „spatne“ odpovedi a pak se s nima do krve hadam. Tohleto uz je od nich fakt tezce za carou.
corona
zrg1:
„…fakt tezce za carou.“
– – – – –
… za čárou na obloze…?
A věříš kromě šémtrájs i na pámbíka…?
:O))
DaveTheAlien
„tak si je vychutnam a natruc jim dam „spatne“ odpovedi“ – kazdy mame jine konicky.
Mam za sebou vysokoskolskou matematiku vcetne statistiky, numeriky, aplikovanou matematiku jako analyzu signalu, atp., vetsinou v predterminu za 1 (krome numeriky, ta me fakt nebavila), a za autistu se nepovazuju. Sice chapu namitky, ale v kontextu ulohy fakt nedava smysl jiny vyznam slova „ruzne“.
Jinak kdybych mel dite, ktere na tomhle pohori u maturity, tak se samozrejme hadam taky :-)
zrg1
Muj pritup je jasny, oni si hraji na rozhodci autoritu, oni voli otazky, tudiz oni by meli sami nejvice ctit pravidla, nez zacnou znamkovat jine.
Kazdy, kdo utrpel matematicke vzdelani, by to mel videt dost podobne. Aneb, jak pisu uz nekde jinde:
„tak to dopada, kdyz experti na pobirani EU dotaci vymysleji ruzne alternativni vyukove postupy v matematice a nasledne vychovaji produkty, kteri sice nemaji o matematice ani elementarni tuseni, jak to funguje, k cemu to je dobre a jakou to ma vnitrni logiku, nicmene maji vybudovany skill, ze kdyz dostanou ulohu noveho typu, kterou nikdy predtim neresili, tak se „semknou“ do N pracovnich skupin, z nichz kazda prijde s nejakou „validni“ teorii, o ktere pak na konci hodiny probehne hlasovani, pricemz v tech N skupinach dospeji k minimalne (N+1) reseni, ktera jsou navic vesmes chybna, ale to prece, jak vime, v alternativni matematice nevadi…
Shi
Souhlasím. Mě uráží, že na jednu stranu jsou nepochybně schopni dát do testu otázku, kde je chyták v tom, zda student správně rozlišuje úhel a jeho velikost, ale současně sami nejsou schopni postavit zadání, které je jednoznačné.
Amatérismus je také v tom, že ze zadání vůbec není jasné jaká znalost se vlastně prokazuje. Protože pokud se touto otázkou má opravdu pouze prokazovat schopnost studenta správně interpretovat význam rovnice cos(a) = cos (b), tak se testovací otázka ověřující tuto znalost dá vygenerovat mnohem jednodušeji a nezáludněji.
Vždy jsem jako student nenáviděl otázky, kde jsem kromě odborné podstaty otázky musel řešit problém jak to vlastně kantor, který se neumí jednoznačně vyjádřit, vlastně myslel.
Když jsme se ocitl na opačné straně barikády, tak mi nezbývalo než připustit, že na blbou (blbě postavenou otázku) mi testovaní mohou odpovídat úplně blbě – tedy jinak, než jsem očekával. Nikdy mě nenapadlo požadovat, že ten kdo odpovídá mi má být schopen číst myšlenky. Tloukl jsem sám sebe do hlavy za to, že jsem nepoznal, že má otázka není jednoznačná a byl jsem navíc schopen připustit, že mohou být lidé s „IQ“ podstatně vyšším, než mám já, kteří najdou taková řešení, která mě nenapadla – což samozřejmě není jejich chyba, ale moje.
zrg1
LOL :)
deacon
No to prave ne, 2 ruzne uhly jsou uhly alfa a beta. Ktere se mohou (ale nemusi) lisit svou velikosti. To je prave to gro ty veci, jestli ruznorodost uhlu resime jejich jmenem nebo velikosti.
Stejne jako v jine matematicke uloze muzes mit 2 ruzna cisla x a y, ktera mohou vyjit tak, ze x = y.
Kdyz uz chces necim argumentovat, tak treba tim, ze je dobrym zvykem u uloh psat vsechna validni reseni, na coz se v praxi dost casto mrda.
zrg1
Presne.
Bohuzel, co si asi pak tak clovek ma myslet, kdyz takove zadani vyprodukuje ofiko statni Centrum, spadajici pod Ministerstvo. Ze jsou to curaci.
Nas by v komunisticke skole peskovali i za DFENSovo spojeni „ruzne velke uhly“ a nutili by nas pouzivat matematicky spravnou formulaci „uhly o ruzne velikosti“.
Kdybychom remcali, ze to je totez, tak by na rekli, ze na nasem stupni matematickeho rozvoje to nechapeme, ale pochopili bychom to, kdybychom absolvovali VS a teorii mnozin a tim by veskera debata skoncila.
Taky to melo svouj hluboky ucel, protoze termin „ruzne velke uhly“ je matematicky asi tak, jako se bavit o „kulatejsi“ kruznici. Uhel je definovan jako cast roviny vymezena dvemi poloprimkami se spolecnym pocatkem. Z toho vyplyva, ze se jedna o nekonecnou mnozinu bodu, stejne jako cela rovina je nekonecna mnozina bodu, nebo primka, nebo poloprimka a dokonce i usecka (o nenulove delce) jsou nekonecne mnoziny bodu.
Kdybych to chtel vzit matematicky naprosto exaktne, rekl bych, ze libovolne dve usecky s nenulovou delkou jsou „stejne velke“ protoze se jedna o nekonecne mnoziny bodu o stejne mohutnosti, dokonce bych mohl v planimetrii tvrdit, ze libovolna usecka s nenulovou delkou je stejne velka jako libovolna poloprimka, primka, uhel, rovina atd.., protoze lze nalezt zobrazeni, ktere priradi libovolny bod libovolne usecky s nenulovou delkou libovolne poloprimce, primce, nebo cele rovine… Ano, prakticky to nema zadnou rozumnou aplikaci, ale teoreticky to tak vychazi.
Akorat mam obavu, ze uvahy tohoto typu by soudruhy z Cermatu nevyslovne prekvapily, protoze o nicem podobnem nikdy ani neslyseli, dokonce ani z vlaku. Coz jim ovsem nebrani vymyslet „vlastni“ zadani k maturitam a pri tom „kreativne“ zachazet s matematickymi „termity“.
corona
zrg1:
Nezapomeň, že věříš na chemtrails.
Pak zbytno psát 10 – 15 řádek mouder, když chemtardův výplod nikdo nebere…
:O)
nihilistic.bird
„muzes mit 2 ruzna cisla x a y, ktera mohou vyjit tak, ze x = y.“ (1)
– to bych asi potreboval dovysvetlit.
Pokud tim myslite „dve ruzne oznacena cisla x a y, ktere mohou vyjit tak, ze x = y“ (2), pak ano. Nicmene to neni totez jako (1).
Fakt, ze x, y nezname jeste neznamena, ze nemaji nejakou hodnotu. Ale pokud jsou ruzna (coz je premisa v (1)), tak nikdy nemuze vyjit x = y. A pokud vyjde, pak uloha nema reseni.
Nobody
Jak vidím, je to zde samý odborník na matiku. Nedá mi to zadat jednu slovní úlohu:
Matka je o 21 let starší než její dítě. Za 6 let bude dítě 5 krát mladší neež matka. Otázka zní – kde se právě teď nachází otec?
Aby to tak nebolelo, dávám zde i řešení:
—————————————————–
Otázka je kde se nachází, ne co dělá – takže správná odpověď asi bude v matce, ne?
Ale co když má dvě matky? Nebo dva otce? Dneska je to už nejistý, nemá to kozy, je to chlupatý a plný testosteronu a je to přitom těhotný, že…
zrg1
(otec) bude v matce
to je technicky dost zapeklita vec,
pokud otec bude v matce, tak urcite jen parcialne, nikoliv cely, ale take tam nemusi byt vubec, treba je matka certifikovana lesba po umelem oplodneni a v matce byla leda tak pipeta. Je pipeta otec ? Nebo je otec registrovana partnerka, cili lesba cislo dve ? Nebo je otcem darce semene, ktery matku ani dite nikdy ani nevidel, ani neuvidi ? Prilis mnoho otazek, podle me uloha nema reseni :D
corona
zrg1:
A co šémtrájs…?
Ty mají řešení…?
SkReT
mají, se podívej ven, nikde nikdo nepráškuje a v evropě bijou na poplach 40°C.
grg
Ja to poznám inak.
„Matka je o 14 let starší než její dítě. … Otázka zní – kde se právě teď nachází otec?“
Odpoveď je: v base, pokiaľ nepatrí do privilegovanej trvale opálenej menšiny.
shane
Pokud je otec stejne starej jako matka tak taky nesedi.
PanPredseda
Ad grg:
Ta Vaše výjimka z řešení nesedí, protože pokud otec patří do množiny oné menšiny, tak beztak taky sedí. Jen za něco jiného. Navíc dědeček je v base taky a já se ptám proč?
SkReT
Pičovina, máte vzorec ve kterým se z ničeho nic objeví číslo 30, ignorujete násobení Xkem takže se z x nestane x na druhou a další nesmysly, takže jen kokotina kdy výsledek je předem dán. Ubožáku.
nihilistic.bird
Zadani ulohy mohlo byt formulovano presneji, neco jako „pro dva uhly rozdilne velikosti…“ (coz by maturanty asi zmatlo vic nez puvodni zadani, ale budiz.) Nicmene se domnivam, ze i soucasne zadani v kontextu (*) ulohy je jednoznacne.
Prvni potiz je v presne definici pojmu ‚uhel‘. Nevim, zda se na SS probira, myslim, ze nikoliv. Spoleha se na „selsko-rozumovou“ predstavu, kdy uhel je chapan jako nejaka ohranicena plocha dvema ruznobezkami v rovine. Jenze potom, abychom mohli ruzne uhly rozlisit, musi byt zadano vice atributu, napr. pocatek, orientace, atd., tedy prostor, ve kterem se pohybujeme. Nic takoveho zadano nebylo. Moje hypoteza: pokud 2 libovolne uhly stejne velikosti nelze rozlisit, jsou v kontextu ulohy totozne.
„Selsko-rozumova“ predstava uhlu ma navic mnoho nedostatku (vice ci mene resitelnych), napr. zaporne uhly, uhly vetsi nez 2PI. Ja sam chapu uhel jen jako cislo (jehoz geometricka reprezantace pro vektory u,v je uhel a: (u.v) = cos(a).|u|.|v|). Tim odpadaji problemy s urcovanim zapornych uhlu, vetsich nez 2PI a tim lze take definovat uhel mezi dalsimi entitami, napr. polynomy, aj.
Dale, uziti funkce cos() naprosto implikuje, ze uhel je chapan jako skalar, tudiz 2 uhly mohou byt rozliseny opet jen svou velikosti.
Uplne nejlepsi by bylo, kdyby v zadani ulohy nebyl vubec uveden pojem ‚uhel‘ a misto nej bylo uvedene ‚cislo‘, nicmene se domnivam, ze se nejedna o nepresnost, ktera by zpusobila viceznacnost ulohy.
(*) Bohuzel ani jazyk matematiky neni bezkontextovy. Kontext je treba pri interpretaci ruznuch operaci, napr. symbol tecky muze mit vice vyznamu (soucin, skalarni soucin, nekdy se muze vypustit, atd.), nebo napr. dx/dt neni obycejne deleni. Einsteinova sumacni notace je dalsi pripad kontextove podminene operace.
trevor12
pokud si ja vzpominam na svou gymnazialni matiku tak se uhel proste bral jako realita, jako fakt, proste jako uhel – to co sviraji dve primky (poloprimky, usecky), dokonce nikdo neargumentoval ani zadnou rovinou, jedina velicina s uhlem spojena byla velikost a tim to haslo. Jasne naucil nas sin, cos …ale jen jak se s tim neco spocita, dokonce myslim pominul i jejich definice natoz kde se to objevuje v realite (prakticke vyuziti) . Mimochodem vrcholem nasi matiky na gymplu byla limita funkce, dal jsme se nedostali (diferencialni rovnice, derivace integraly, komplexni cisla … ani omylem)
zrg1
tak to jste nemeli matematiku, ale Europskounijni bajeslovi.
Otresny priklad tohoto bajeslovi viz naproiklad zde: https://matematika.cz/orientovany-uhel
V matematice, v planimetrii, se uhel vzdy definoval jako cast roviny, vymezena dvema poloprimkami se spolecnym pocatkem. Coz je v realu jeste malo, protoze takto ziskate uhly dva, zpravidla konvexni a nekonvexni, takze je velmi vhodne jeste zadavat jeden vntrni bod, ktery nalezi uhlu, ale soucasne nelezi na jeho ramenech. Nebo alespon rict, ze se jedna o konvexni nebo nekonvexni uhel (tak jsme to delali my uz na zakladce, davno pred gymnaziem ). Anebo zavest orientovany uhel a kladny a zaporny smer. Na to jsme taky hrali uz na zakladce.
Zadne Europskounijni konstrukty jako „vetsi uhel“ , „mensi uhel“, „stejny uhel“ , „startovni rameno“ (z odkazu vyse) se netrpely. To si mohl dovolit v hodine tak akorat ctyrkar a ostatni leda ve snu anebo o prestavce.
Meli jsme misto toho uhel s vetsi velikosti, s mensi velikosti, se SHODNOU velikosti a vedle toho TOTOZNY uhel (se shodnou velikosti a jeste k tomu splyvajici, se shodnym vrcholem a rameny), slovo „stejny“ se v matematice netrpelo a normalne se za to strhavaly znamky u zkouseni.
Jak to tak dnes pozoruju, tak z hlediska „vyvoje“ po roce 89 je tehdejsi absolvent zakladky v podstate dnes maturant.
Oni někteří ti matikáři na ZŠ i SŠ na jednu stranu byli tak exaktní, až jim skoro nebylo rozumět a na druhou stranu stejně nebyli schopni dát dohromady jednoznačné zadání. Možná to bylo tím, že málokterý matikář je skutečně matematik (matfyzák).
Karkulka
Většina toho co píšete mi přijde tak trochu nadbytečná: tím že úhel β je dán v rozmezí 0-360° tak celkem nemá smysl řešit úhly záporné nebo větší než 2π, tzn. je zřejmé že řešení by mělo být [112 °|248 °|112 °,248 °]. Pro mě by byla maximálně zarážející ta lingvistická nejednoznačnost zadání, kdy není zřejmé zda „pro dva různé úhly“ poukazuje na fakt, že úhel beta má být různý od úhlu alfa (tedy 248 °), nebo na obě řešení beta která jsou od sebe různá (112 °, 248 °)
zrg1
kdyby to neomezili 2π, melo by to nekonecne mnoho reseni , coz by dnesni zemedelsti maturanti nedali, protoze se obavam, ze krom tech, co si voli vyssi obtiznost, to dneska ani neumi vypsat aritmetickou posloupnost pomoci diference.
nihilistic.bird
Ja zadani pochopil jako hledani dvou ruznych uhlu alfa a beta (tedy alfa se nehleda, to je dane), nikoliv jako hledani dvou ruznych uhlu beta (resp. beta1, beta2). A diskutovany problem je, zda mohou existovat ruzne uhly se stejnou velikosti? Tedy, zda existuje beta1 = 112 a beta2 = 248 tak, aby beta1 bylo ruzne od alfa (alfa = 112). Zamerne nepisu beta1 alfa. Pokud chapeme uhel jako skalar, tak to ocividne mozne neni a tudiz je uloha jednoznacna.
nihilistic.bird
Aha, redakcni system obcas nejake znaky vynecha…. Melo byt „Zamerne nepisu beta1 NEROVNA_SE alfa“
zrg1
uhel jako scalar je velikost uhlu, nikoliv uhel samotny :) samozrejme, ze ruzne uhly se stejnou velikosti existuji, kdyby neexistovaly, tak napriklad nepujde sestrojit zadny rovnostranny trojuhelnik .
nihilistic.bird
Pokud neni zadany prostor, ve kterem se pohybujeme (napr. souradny system), pak se uhel redukuje pouze na svou velikost a sestrojit trojuhelnik neni mozne :)
zrg1
:)
kundohlav smrduty
Každý test je možné sestavit natolik objektivně, aby byl normální člověk za kokota.
V oblasti dopravního fašismu je to už dávno klasika. Zkuste třeba německou autoškolu. Pokud si nenablijete do klávesnice už z úvodního komentáře místopřecedy Asociálních autoškol ČR, pusťte si testík. No schválně, jestli ho dáte:
odkazovaná německá autoškola má z mého pohledu hlavu a patu, a onsight se povedla bez chyby bez nějakého blbého biflování, jenom se selským rozumem, na půl plynu, při nudnější fázi porady. kéž by byly všechny podobné testovací pakárny aspoň takhle rozumné.
(pindy nějakého toho tuzemského experta jsem řízeně ignoroval, a proto k nám nemám co říci)
corona
Naprosto bez problémů na 107 bodů.
SatanOkkY
No toto bol test pri ktorom som nevedel či sa mám smiať, alebo plakať. Je postavený tak ako ich sociálna demokracia – na hlavu.
Nechápem ako môže byť v rámci bodovanej otázky (ktorá má mať presnú odpoveď ako si tvorca testu želal) odpoveď postavená na momentálnej situácii, vyhodnotení danej situácie a pocitoch. Hneď druhá otázka – stým odbočením doľava na poľnú cestu kde máš za chrbátom auto, ktoré je obiehané druhým autom. Tam sa môžeš v reále zachovať všetkými tromi spôsobmi – v závislosti od tvojho vozidla, rýchlosti tvojej či áut za tebou, vzdialenosti vozidiel, pocitu, povrchu vozovky. Sa nečudujem, že neúspešnosť je 40% keď sa tu jedná o hry so slovami a pocitmi.
A nevraviac o tých komentároch toho vajčáka českého – po druhom komentári my zdvihlo tlak a obed v žalúdku tak som to už radšej ďalej nečítal.
corona
SatanOkkY:
1.
Ano, na momentální situaci, protože ta se mění každým okamžikem.
A samozřejmě řidič je člověk a ten vnímá, takže ano, pocity.
V kolika letech jsi dělal ŘP (pokud je vůbec máš)…?
2.
Bílé vozidlo za mnou jede normálně, červené mě ovšem s vysokou pravděpodobností ohrozí.
Jeho řidič zahájil předjíždění v 0:12, já začal dávat blinkr v 0:03., takže je možné, že mi zadní směrové světlo buďto nefunguje, nebo řidič červeného není dost pozorný.
Proto jej nechám projet.
3.
Experti mi nezajímaj, hlavně ti mediální.
Lukas B.
ano, správná odpověď je ta opatrná a defensivní, vnímající a napravující chyby a pocity nesmrtelnosti všech okolo. ne já mám právo, a tak se všichni poserte, budu mít na hrobě vytesáno měl přednost a šel do toho přes mrtvoly.
testu je spíš než test znalostí takovým naivním psychotestem, pravda, kdo má aspoň průměrnou inteligenci, ten ho prokoukne.
corona
Lukas B.:
Díky vlastním zkušenostem s jízdou vozidel, které si pěstuju cca od 5 let a zejména díky vlastní předvídavosti jsem zachránil desítky situací, kdy někdo jiný udělal chybu. Ta chyba druhého byla často záměrná (fetka, debil, „motorkář“, …).
Test je postaven správně, bohužel některá pravidla nepovažuju po nedávných úpravách za dobrá…
Lukas B.
hele, vono to většinou přichází s věkem. prostě nějak se časem vytvoří nějakej ten čuch, sice se vleču za náklaďákem deset kilometrů, čekám na příležitost předjet, kombinaci rovinky a nic v protisměru, a zezadu se přiřítí někdo naprosto nad limit, a tak nějak dopředu tuším, že mě bude předjíždět horizont nehorizont, zatáčka nezatáčka, a tak dám nohu z plynu, von samozřejmě do zatáčky začne předjíždět, proti tahač s návěsem, a von tam má mezitím mezeru, jde natvrdo na brzdy a zařadí se zpět mezi mě a náklaďák, ale dal jsem nohu z plynu, a tak nemusím na brzdu ani šáhnout a ztratím asi tři vteřiny. s psanými předpisy to samozřejmě nemá nic společného, ale – koho chcete potkávat? předpisové pozitivisty, nebo defensivní realisty?
Lukas B.
ovšem když se řekne A, musí se říci i B. měl jsem už několik zkratů (nedal jsem přednost zprava, vynesla mě zatáčka po sněhu apod.), vůbec na to nejen pyšnej, a někdo pozorný a předvídavý mi svoji opatrnou a defensivní jízdou pomohl a nic se nestalo. kdyby striktně dodržoval pravidla a valil to hlava nehlava, tak mám zmuchlané auto, sebranej řidičák, možná podmínku a tak vůbec. takže děkuji.
corona
Lukas B.:
Osobně se považuju za defensivního realistu.
A předpisový pozitivista je např. ten ňouma, který v první den platnosti bodového nesmyslu 1.7 2006 v 5:30 při předjíždění cyklisty na dvoukolejném přejezdu předpisově blikal.
On jen trochu zapomněl, magůrek…
Potkávat chci výhradně realisty, vždy a všude.
Ovšem to je utopie a vývoj jde spíše opačným směrem.
Nejlepší pravidla, která jsem zažil, platila počátkem 90. let.
Pak se to začalo kurvit až do dnešního stavu…
SatanOkkY
Normálne som musel kuknúť na vodičské oprávnenie – takže plnohodnotné A-čko a B-čko som urobil v polovici roka 2001 (to som mal 20 rockov) a BE-čko som si dorábal v druhom kvartáli 2012 (keď som sa dopracoval k vlastnému autu s guľou, ktoré mohlo ťahať aj 3 tonový vozík).
A aby som ti nahral na smeč – tak ten nemecký test som nezvládol. Asi to bude tým nadpriemerným nájazdom kilometrov, alebo možno tým, že som nad každou odpoveďou nemulatoval 10 minút, ale sekal som to tak ako by to asi bolo treba spracovať v reálnom čase (áno, sú tam otázky pri ktorých ms človek právo aj na zamyslenie sa).
corona
SatanOkkY:
Německý test jsem tam naflákal asi tak za 5 minut celej, protože je jednoduchej.
Řidičák jsem dělal 4x, vždy všechny testy na plný počet bodů.
Každý to máme jinak…
SatanOkkY
Ja som robil vodičák dva krát (kvôli rozšíreniu na BE) a tiež som mal testy vždy na plný počet. Ale či je toto nejaká výpovedná hodnota? Poznal som ľudí, čo tiež dali test na vodičáku na plný počet, ale v premávke to s nimi bola bieda. Nejaký nabiflený test (pri tých otázkach a ich množstve to nieje problém) ťa nikdy nemôže pripraviť na reálnu situáciu.
corona
SatanOkkY:
Nejde jen o test…
b.o.y
Já na tom zadání žádný problém nevidím. Úhel v matematice fakt není definován barvou nebo materiálem, z něhož je vyroben vinkl. Jestliže napíšu α ≠ β, pak je jednoznačně dáno, že každý z těchto úhlů má jinou velikost. A když ten zápis budu chtít převést do jazykového vyjádření, řeknu „α je různé od β“, čili „α a β jsou různé“.
Kdybych měl v písemném testu (kde se nedá s žákem diskutovat) posuzovat výsledek, kde žák najde kromě hledaného správného i řešení α = β, asi bych mu to taky alespoň částečně uznal. Nevidím prostě v hodnocení Cermatu zásadní problém. Nikdo nejsme neomylný a mimochodem společnost Scio mívá v testech na přijímačky na VŠ chyby celkem pravidelně. Je ale fakt, že se k nim staví transparentněji.
zrg1
Úhel v matematice fakt není definován barvou nebo materiálem
Vazne ? A co napriklad rovnostrany trojuhelnik ABC s uhly α,β,γ , vsechny o velikosti 60⁰ ?
Co jsou ta pismenka α,β,γ jineho, nez „oznaceni“ uhlu, jinymi slovy prima analogie ruznych barev a materialu a velikosti vinglu o stale stejne velikosti?
Klidne si muzes v trojuhelniku ABC α nabarvit na cerveno, β na zeleno a γ na modro, pokud ti to pomuze :)
Pruser totiz neni v tom, ze by se CERMAT „jen“ mylil, pruser je v tom, ze opakovane produkuje nekvalitni testy s nejednoznacnymi otazkami, na zaklade kterych si uzurpuje parvo pomerovat matematicke schopnosti maturantu, coz proste principialne nelze a je to velmi spatne.
Viz muj priklad s rovnostrannym trojuhelnikem. Pokud domyslis naivni „matematicke“ formulace a predstavy CERMATU do konce, dostanes se do fatalnich matematickych sracek, jako napriklad uvaha, ze vsechny uhly se stejnou velikosti jsou TOTOZNE (jelikoz odted nehrajeme na barvy a odted bude kazdy uhel s danou velikosti jen JEDEN), tudiz odted uz v planimetrii nepujde napriklad nikdy zkonstruovat zadny rovnostranny trojuhelnik, protoze na papir nedostanes vice uhlu o velikosti 60⁰, nez jen jeden. Je to dost uchylna predstava, ale podle CERMATU to tak je OK.
Aneb tak dlouho soudruzi „vylepsovali“ matematiku, delali ji „srozumitelnejsi“ a zavadeli svoje „intuitivni“ predstavy, az se sami zacyklili do svych sracek a uz ani neumi napsat kvalitni test, aby to melo jednoznacne a nezpochybnitelne reseni.
b.o.y
Vážně. Pokud je úloha pouze o úhlech, pak úhly stejné velikosti jsou totožné. Stejně jako dvě různá čísla x a y jsou čísla, které mají různé hodnoty, nikoli, že x je to číslo na papíře vlevo nahoře a číslo y to vpravo dole a když jsou to dvě šestky, tak jsou různé.
Kdyby slovo „různé“ v zadání mělo jiný význam než různou velikost úhlu, pak by bylo úplně zbytečné.
zrg1
to tezko. Jedine, co bych byl ochotny akceptovat, je tvrzeni, ze lze zavest binarni relaci, ktera priradi libovolnemu uhlu v rovine jeho velikost (realne cislo). Takova relace samozrejme lze zavest, ale rozhodne neni typu zobrazeni, ale je to relace n:1, protoze vsem uhlum se stejnou velikosti (kterych je v rovine nekonecne mnoho) bude prirazeno jedno jedine realne cislo.
Ovsem obavam se, ze kdybych maturantum zacal neco vysvetlovat o binarnich relacich, tak se nebudou chytat tim tuplem.
Ostuda je, ze tohle nic nerika ani ministerskym urednikum, kteri si hraji na kompetentni k vytvareni maturitnich otazek.
Nechapu proc to nedaji skutecnym odbornikum, lidem z vysokych skol, kde se jeste matematika uci (narozdil od gymnazii), anebo alespon vybranym pedagogum, kteri napriklad pripravuji matematicke olympiady, matematika je krome zamestnani jeste jejich celozivotnim konickem a jsou tim padem schopni zformulovat otazky spravnym zpusobem a jednoznacne.
b.o.y
Takové (surjektivní) zobrazení na množinu <0°;360°) existuje a říká se mu velikost úhlu. V běžném úzu v takto formulovaných zadáních se však pojem úhel ztotožňuje s jeho velikostí podobně, jako se pojem číslo ztotožňuje s jeho hodnou a nikoli s jeho obrázkem.
jech
Tohle je opravdu jenom slovíčkaření a nic jiného. Přijde mi to i jako celkem dobrý test inteligence, protože pokud někdo odpoví 112°, je to debil a maturitu by být neměl. Někdo, kdo chce maturitu, by měl být schopný zadání pochopit, přestože není zcela správně formulované a v příští verzi by měla být formulace vylepšená.
Navíc jednotná maturita má smysl. Proč by ji měl mít rolník nebo dělník, kterému je k ničemu? Měla by zaručovat, že její držitel má nějaké znalosti a schopnosti. Nebo zavedeme různá pravidla pro testy v autoškole, na STK nebo ISO normy? To pak ty zkoušky a certifikáty ztratí význam.
Závidím lidem, co mají černobílý svět a vidí vše tak křišťálově průzračně.
zrg1
LOL. Jenze tahle „maturita“ z matematiky uz davno neni jednotna.
Part1, neboli zaklad, je pro uplneho debila, stylem nacrtnete libovolny trojuhelnik, oznacte jeho vrcholy ABC, spocitejte pocet jeho vrcholu.
Jelikoz tahle zkouska o nicem nevypovida (hlavne ne o schopnosti absolventa pokracovat na VS)
tak vymysleli Part2 neboli volitelnou cast, ktere se rika matematika+, pohrichu ta je jen o neco malo obtiznejsi, napriklad se chteji takove „sofistikovane“ veci, jako spolecny jmenovatel, algebraicke vzorce a slovni ulohy, ktere vedou na linearni rovnici, prinejlepsim soustavu linearnich rovnic.
My jsme resili prubeh funkce, se vsim vsudy, s derivacemi, inflexnimi body atd. , resili jsme veskere typy kuzelosecek a jejich analyticka vyjadreni, pocitaly se limity, derivace, integraly .. a to jsme maturovali v osmnacti (ja dokonce v sedmnacti), zatimco dneska se maturuje v devatenacti.
Ale jinak souhlas, soucasna maturita nema zadny vyznam, protoze absolutne o nicem nevypovida, jelikoz jeji „narocnost“ je smesna, asi na urovni autoskoly.
Childeater
Tos maturoval u mladýho Klause, nebo co?
To co zmiňuješ, z toho se teda za mých časů na gymplu nematurovalo; mám na mysli ročník ’96-97
b.o.y
Já maturoval z matematiky v roce 95 na elektrotechnické průmyslovce a bylo tam z matematické analýzy všechno, co kolega popisuje.
zrg1
Nejenze se z toho vseho maturovalo, ale priklady byvaly fakt svinske, zadne dosazeni do „vzorecku“.
Kdyz se treba resily integraly substitucni metodou, tak jste to museli trikrat, ctyrikrat zkusit a vselijak to „otacet“,
nez to cele „povolilo“ a dobrali jste se vysledku.
Nezridka jste museli zkombinovat vice metod. Zadny navod nebyl, kdo si doma spocital desitky prikladu a dostal ten spravny „grif“, tak to pri trose stesti vyresil, kdo ty ulohy jen opsal, byl totalne v haji.
To je to, co me u dnesniho „alternativniho“ zpusobu vyuky matematiky stve nejvic.
Ja teda nevim, co v tech hodinach matematiky delaji, ale asi tlachaji o nicem, misto aby pocitali a pocitali a pocitali.
Pak dostanou jeden vzorovy priklad, ten s velkou pompou nejak spytlikujou do konce a jdou od toho okamzite pryc a zase se pul roku vykecavaji.
To neni zadna stredoskolska matematika.
My pocitali na kazdy typ ulohy stovky a tisice prikladu, az se nam to dostalo do krve. Dnesni maturity bych dal i po deitkach let co jsem ze skoly na dvojku z fleku a na trojku bych odmaturoval i po desatem pivu.
Ale vazne nevim, co budou umet densni „maturanti“ tak po roce, po dvou letech. Pravdepodobne vubec nic.
Proste nekdo chce, abychom byli hloupy narod, ktery na globalnim trhu prace bude paberkovat nekde vzadu.
shifty
Někde sem četl…
Psal se rok 1997. Padla vláda Václava Klause, protože se provalilo, že necelých 8 milionu korun nemá ODS od jakýchsi sponzorů Lájose Bácse a Radjiva M. Sinhy, ale od bývalého tenisty Milana Šrejbra jako odměnu za privatizaci Třineckých železáren v jeho prospěch. Ještě tehdy neproběhl jediný soud, nebyl vynesen jediný rozsudek a my byli bez vlády. Jak to, že nás tehdy nikdo nepoučoval, že pád Klausovy vlády by znamenal nerespektování výsledku svobodných voleb a že pokud chce někdo něco měnit, musí se nejdříve těch voleb zúčastnit a vyhrát je? Jak to, že tehdy prezident neprohlásil, že padne li Klaus, jmenuje ho opět premiérem? Kde byl mluvčí prezidenta, který by nás poučoval o státním puči? Kde byli ti, co by nás seznámili s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv?
Psal se rok 2005. Padl premiér Stanislav Gross, protože nabyl schopen uspokojivě vysvětlit, kde vzal zhruba 4 miliony korun na svůj byt. Byl nahrazen jiným spolustraníkem. Jak to, že nás tehdy nikdo nepoučoval, že Grossův pád by znamenal nerespektování výsledků svobodných voleb, že pokud chce někdo něco měnit, musí se nejdříve těch voleb zúčastnit a vyhrát je? Jak to, že tehdy prezident neprohlásil, že padne li Gross, jmenuje ho opět premiérem? Kde byl mluvčí prezidenta, který by nás poučoval o státním puči? Kde byli ti, co by nás seznámili s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv?
Psal se rok 2013. Padla vláda Petra Nečase. Zakuklenci z urny lítali jako zběsilí po budově úřadu vlády, po budovách ministerstev, vzduchem lítaly paragrafy a zaručené informace, že v tajných sejfech jsou objevovány miliony v cizích měnách a ve zlatých cihlách a všemu tomu velelo olomoucké státní zastupitelství, byť k tomu bylo podle právního řádu nepříslušné. Nakonec z toho všeho zbyl jen jeden rozsudek nad sekretářkou a milenkou premiéra, že nezaplatila darovací daň z dárků které dostávala. Jak to, že nás tehdy nikdo nepoučoval, že Nečasův pád by znamenal nerespektování výsledku svobodných voleb, že pokud chce někdo něco měnit, musí se nejdříve těch voleb zúčastnit a vyhrát je? Jak to, že tehdy prezident neprohlásil, že padne li Nečas, jmenuje ho opět premiérem a místo toho okamžitě jmenoval novou vládu složenou z jeho kamarádů? Kde byl mluvčí prezidenta, který by nás poučoval o státním puči? Kde byli ti, co by nás seznámili s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv?
Píše se rok 2019. Máme tady trestně stíhaného premiéra který prohlásil, že nikdy neodstoupí, ať si to každý zapamatuje. Nikdy. Máme tady uzavřené policejní vyšetřování tohoto premiéra pro finanční podvod ve výši 50 milionů. Máme tady vyjádření z EU o premiérově střetu zájmů. Máme tady vyjádření z EU o neoprávněném čerpání evropských dotací firmou ovládanou tímto premiérem ve výši zhruba půl miliardy. Máme tady prezidenta který prohlásil, že pokud premiér padne, jmenuje ho do funkce znovu a který nás poučuje, že chce li někdo něco měnit, musí se zúčastnit voleb a vyhrát je. Máme tady ty, co nás poučují, že premiérův pád by znamenal nerespektování výsledku svobodných voleb. Máme tady mluvčího prezidenta, který nás poučuje o státním puči. Máme tady ty, co nás seznamují s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv.
ANO, už je líp.
Jihocech Honza
Holt jsme se od těch poučili :-)
Konec telecích let.
Jinak policejní puč 2013 byla kolosální sviňárna. To si Nečas nezasloužil a kdyby nerezignoval, rozhodně bych ho podporoval. Celkem by mě zajímalo, kdo za tím stál.
corona
Jihocech Honza:
„… si Nečas nezasloužil a kdyby nerezignoval, rozhodně bych ho podporoval….“
====
Už začínám pobírat, proč že si tak přeješ tu „dobrou konzervativní demokratickou stranu“.
Když se ti to správně podá, bereš a neřešíš nic…
Jihocech Honza
Od vlády chci dvě věci: bezpečnost v ulicích a aby mne nechala na pokoji.
Hledat morálku v politice má asi takový smysl jako hledat cudnost v nevěstinci. Nějaká Sonička Marmeladovová se tam jistě najde, ale je to tak časté, že se o ní pak napíše román.
corona
Jihocech Honza:
„… bezpečnost v ulicích a aby mne nechala na pokoji….“
= = = =
A která se ti v těchto bodech jevila jako dosud nejlepší?
Jihocech Honza
Obě Klausovy a pak snad Zemanova. Od té doby se šrouby jen utahují.
corona
Jihocech Honza:
Dejme tomu, to utahování šroubů je vidět.
Bezpečnost v ulicích se bude zhoršovat, přijdou-li migráši.
–
Odvaha, Dynamika a Síla = pro mě nevolitelná od založení, protože jsem věděl již tehdy různé věci (Čermák ap.).
Nu a funglnová trikolóra má Lukáše, takže dtto.
shane
Bububu migranti. Migranti uz tu davno jsou a zaklady tomu dal Zeman kdyz sem začal tahat montovny a Babis v tom tahání ekonomickejch migrantů vesele pokračuje, protoze potrebuje laciny nevolniky pro svuj byznys. Se zeptej mistnich v okoli montoven a velkoskladu jak jsou nadseny z ekonomickejch migrousu co tam makaj. Kriminalita a bordel tam sly nahoru raketove.
Ale to nikoho z „vlastencu“ nezajima, protoze to smrdi nutnosti řešit skutecny problem a ne jen mlatit hubou.
monday
@shane
Jedna z mála příležitostí pro ČSSD, jak něco pozitivního udělat pro svoji cílovou skupinu, ale zjevně jsou buď dementní nebo nesmí.
„Vlastenci“ nemohou ze svý pozice udělat vůbec nic.
trevor12
ad 1997 k te demisi prispelo i udajne svycarske kontro ODS z ktereho mela byt ODS financovana a hlavne menova krize v kvetnu 1997 http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=147
rozdil oproti predchozim padum premieru ci vlad tam je, nejvic asi hraje roli jednak stavajici podpora vlady dle ruznych vyzkumu verejneho mineni, podpora prezidenta a ze zatim nic na Babise nebylo dotahnuto do konce
jinak to ze by se mely respektovat vysledky voleb – vule obcanu – je snad jasne, ty predchozi vlady (premieri) nemuseli striktne vzato demisionovat, nejspis necitili tu potrebnou podporu od verejnosti dal pokracovat
jeste k ovladnuti medii – kazdy si dnes muze na freehostingu s domenou tretiho radu zdarma rozjet vlastni denik, proc misto kritiky na ovladnuti medii to kritici neudelaji ?
Drsnější to bylo první nebo druhý rok. To CERMAT oficiálně prohlásil, že jejich pravda je pravdivější než objektivní realita.
Seběhlo se to nějak takto: ve státní maturitě ze společenských věd byla otázka ohledně papeže, a „správná“ odpověď zněla, že „papež je hlava všech křesťanů“.
Jistá protestantka, která podle CERMATu odpověděla „nesprávně“, se jala stěžovat, že to jaksi od roku 1521 objektivně není pravda (pokud to vůbec kdy pravda byla, jako že ne).
Což CERMAT prověřil a za mediální publicity oficiálně vyhlásil, že je úplně jedno co je objektivní fakt, protože v maturitě je pravda to, co říká CERMAT a tečka. Šlo to DOKONCE v reportáži na ČT a CERMATu se za to nestalo vůbec nic.
Spíš od roku 1054 :-)
Kdo má moc, má i právo. Holt nejsme USA, aby se studenti soudili, až by se hory zelenaly.
Mám za to, že nejakí odštiepenci od štandardnej línie pápežov vznikli už azda aj niekedy v 2. storočí. Len boli dosť nevýznamní na to, aby v súčasnosti o nich niekto vedel. Ale áno, rok 1054 a jeho význam by mali minimálne kandidáti na maturitu ovládať.
Žádná „štandardná línia pápežov“ ve druhém století neexistovala. Existoval úřad římského biskupa, předávaný už do dob sv. Petra apoštola a žádné schisma z této doby není známo. Tedy v tom smyslu, že by si na apoštolský stolec dělalo nárok více lidí najednou. Titul „papež“ se používal pro kde koho a s oficiálním římským papežstvím ho nelze spojovat. (Podobně to bylo s biskupy apoštolskou posloupností jako takovou.)
Do nicejského koncilu existovalo několik proudů křesťanství, z nichž některé se lišily jen mírně a některé byly vyložené bludy, které s učením apoštolů neměly nic společného (např. ariánství, různí další gnostici apod.). A to ani pokud vezmeme v úvahu jisté nejasnosti a tápání stran toho, co přesně apoštolové učili. Římské papežství jak ho známe dnes se vyvinulo až později. A ať si mě protestanti třeba sežerou, tak k tomu byly docela dobré důvody jak praktické, tak teologické. Římští biskupové v podstatě celou dobu prvotní církevní historie „drželi linii“, ze které vycházela pozdější klasická ortodoxie, které se drží i dnešní protestanti (odmyslíme-li si ty totálně ujeté liberální pošuky, které bych snad ani nenazýval křesťany.)
A mimochodem, s tím papežem jako „hlavou všech křesťanů“ resp. hlavou katolických křesťanů je to taky jinak, i když uznávám, že některé tituly a praxe některých papežů k tomuto zjednodušení občas svádí.
A ještě ke vsemu ne kazdej katolickej krestan je rimskokatolickej krestan. Ale tusim ze v dejepise se ucilo ci uci ze papez je hlavou krestanu.
Ale uprimne, pokud vezmeme jakoukoli zaklado nebo středoškolskou ucebnicu cehokoliv, tak pri konfrontaci zjistime, ze ucebnice je pokud ne chybna, tak minimalne brutalne zjednodusena a maximalne klouže po povrchu. Tolik k tomu Čechy tolik milovanemu memorovani latky co ma tribit vseobecny prehled.
Podľa mňa mal grg na mysli skor to, čo sa nazýva „apoštolské nástupníctvo“. To sa samozrejme dá sledovať nepretržite až k sv. Petrovi.
No a prvý protipápež bol už v druhom storočí (aj keď až úplne na jeho konci(istý Natalius).
Jenže AFAIK „papežové“ neboli nejvýznamnější biskupové byli čtyři a ten římský se nad ně vyšvihl jen proto, že když táhli na Řím barbaři, císař zdrhnul a vše se zdálo být ztraceno, biskup Leo I. uzavřel s jejich náčelníkem jakousi záhadnou dohodu, po které barbaři odtáhli a biskup/papež Leo se stal supercelebritou, která zastínila zbývající 3 papeže a nakonec si titul „papež“ úspěšně monopolizovala.
To ale nie je meritum veci. Išlo predsa o to, či tvrdenie že „pápež je hlava všetkých kresťanov“ vyžadované CERMATom je správne a či nie.
Katolícka dogmatika totiž prehlasuje rímskeho biskupa za hlavu univerzálnej cirkvi = a pozor, to bez ohľadu, či s tým iné denominácie, prúdy alebo kresťanské teológie súhlasia.
To je meritum veci.
Preto si tvrdím oponovať, že CERMAT mal pravdu. Je úplne jedno, či nejaký protestant, kopt, starokatolík, alebo marilyn manson uznávajú rímskeho biskupa ako hlavu cirkvi, kresťanstva atd. Podľa katolíckej teológie to tak je, takisto ako podľa katolicizmu pojde Jan Mrcasik do pekla, bez ohľadu nato, či je to Mrcasíkovi u zadele, alebo nie. Dve inerciálne sústavy, chápete?
Ovšem, tiež by som rád poznamenal, že táto maturitná otázka bola záludná a zákerná, ostatne ako všetky otázky, ktoré presahujú rámec štandardnej vedomosti. Toto mohla byť otázka na príjmačkách na teologické štúdium, ale nie na maturitu stredoškolských oslíkov.
Jestli jsem to pochopil, meli otazku korektne formulovat „podle katolicke dogmatiky je pápež je hlava všetkých kresťanov ANO/NE“
Coz tedy neudelali (jejich chyba) a tudiz ta protestantska divcina mela mit pravdu.
Je to podobne, jako kdyby v matematice neuvedli definicni obor. V pripade, ze si ta divcina zvolila za definicni obor svoji protestantskou cirkev, je to jeji svate pravo a zadani ulohy to neodporuje, akorat to haze opacny vysledek, coz neni nic proti nicemu. Tohle neni bug na strane t protestantske divciny, to je featura nepresne polozene otazky. Podle mne neni co resit, chyba stoprocentne na strane CERMAT.
To zrg1:
Otázkou zostáva, akým sposobom je toto na stredných školách edukované a či nuancie podobných teologických tém sú vhodne a cielene študentom komunikované a prednášané počas ich stredoškolského vzdelávania. Možno bola otázka hintom, určeným k odhaleniu akéhosi humanitného vzdelania, na ktoré mohli byť študenti dlhodobo upozorňovaní, možno nie, ale dievčina, jakožto lutherova ctitelka, to pojala osobne. No to samozrejme nedokážem odpovedať, ale som si istý, že táto dievčina by určite odpovedala, že ju to tie zákerné svine nikdy neučili počas tých 4 rokov na gympli, či kde to bola, mimo toho, že sa cíti urazená princípom „papal supremacy“.
Zmyslom zdelenia je, že „učený“ jedinec, by tú otázku hneď pochopil a tú záludnosť považoval za účel testu.
:) I to je mozne vysvetleni. Akorat v sedive praxi, kdybych odpovedel na otazku stylem ANO i NE a k tomu podal vysvetleni, ze v duchu katolicke nauky ANO, ale z pohledu ostatnich krestanskych cirkvi je to sporne a spise NE, tak by mi tu otazku nejspise skrtli. Anebo uznali, ale pak by museli skrtnout vsechna ANO. Anebo by uznali vsechsan ANO a ANO i NE, ale pak by nemeli skrtat NE. Takze by bud meli uznat vsechny odpovedi, anebo nic :)
A prave proto si myslim, ze ta otazka byla spatne zformulovana a Cermat to nemel ustat v nejake te pomaturitni diskusi, co se pak rozproudila.
Zkratka a dobre – jsou to amatersti kokoti a zbytecne si nabihaji na vidle v tak jednoduchem ukolu, jako jsou zadani maturitnich otazek.
Ono spíš v tak komplexním předmětu, jako je dějepis, chtít binární odpověď ano/ne taky o něčem svědčí.
Tak ono to jde, fakta jsou pomerne jasna. Co je nejasny je výklad udalosti
Hlavou Církve je Kristus! To je taky jedna z věcí, kterou římská církev tvrdí už skoro dva tisíce let.
To odvrácení Attily od nájezdu na Řím Lvem I. Velikým je jen jeden z drobných střípků toho, jak se papežství vyvíjelo. V podstatě tam byly dvě hlavní skupiny důvodů, jak jsem naznačoval výše:
Důvody prakticko-světské: Upadající státní moc v západním Římě vytvořila mocensko-správní vakuum, které římská církev vyplnila. To mělo dalekosáhlé následky, např. v podobě oddělení státu od církve (v různých obdobích v různé míře samozřejmě), což vedlo ke vzniku daleko více strukturované společnosti, která pak umožnila rozvoj vědy, vzdělání v mnoha oborech a konec konců i tu v té době ne moc šťastně zvládnutou reformaci. Na východě se stala standardem despocie a úzké spojení církve a státu, což je tam vidět dodnes. A aby toho nebylo málo, tak šanci na nějaký normálnější vývoj východní církve pak zabily muslimské nájezdy a okupace větší části východní říše. A samozřejmě v Rusku to samé Mongolové.
Důvody věroučné: Ať se vám to líbí nebo ne, tak římská církev se dlouhodobě a konzistentně držela učení, které dodnes vyznávají katolíci i protestanti (tedy ta část, co ještě věří v Boha ;-) ). Biblický kánon, vyznání víry, kristologie atd. – to vše existovalo v západní církvi v podobě, pod kterou se dnešní evangelikální protestant může v klidu podepsat. Na východě to byl jeden bludař vedle druhého (monarchianisté, ariánci, gnostici, ebionité…) Jen se podívejte na historii velkých ekumenických koncilů, jaké úchylnosti se tam musely řešit. Chápu, že extrapolace do podoby papežské neomylnosti může na některé protestanty působit jako rudý hadr na býka, ale tak to prostě bylo a byla to věc, která významně přispívala k růstu přirozené autority římské církve a římského biskupa na úkor ostatních biskupů. O tom, že ta autorita nebyla vždy správně chápána a používána se samozřejmě hádat nebudu.
Pokud máte nějaké zařízení od Apple a umíte anglicky, tak si v iTunes U najděte History of Christianity od Donalda Fortsona. Je to sice kalvinista jak poleno, ale ten kurz je opravdu velmi kvalitní.
Hezká knížka je taky tato:
https://www.kosmas.cz/knihy/241409/velky-objev-nase-cesta-do-katolicke-cirkve/
Aneb jak švédští protestantští kazatelé rozumem a studiem ke katolicismu došli.
Sorry, ale v matematice (úloha není ze stavebnictví) je to zadání jednoznačné, i když ne napsané po lopatě pro blbečky, jak by autor chtěl. Pokud někdo nechápe smysl první věty zadání, má nejspíš problém s porozuměním slovním úlohám, což je u maturity problém.
Taky nechápu kde je problém.
„Dva různé úhly“ je matematicky poměrně jasná definice a každý kdo má víc než půlku mozku v tomto kontextu chápe, že 2 různé úhly není 112 a 112, ale 112 a 248…
Stejně jako v nějaké jiné mat. úloze 2 různá čísla nejsou 10 a 10, ale třeba 10 a 15.
Ne, dá se to chápat jako dotaz na dva různé úhly z intervalu beta, když alfa je jasně daná. A ty jsou 112 a 248. Ale jako odpověď stačí uvést jeden.
Ne, tak se to opravdu pochopit nedá. „Pro dva různé úhly α = , β … “ – mluví se jasně o těchto dvou úhlech. Jinak by zadání znělo: „Mějme úhel α = … Pro dva různé úhly β …“
Jinak je vtipné, že dfens si stěžuje na něco jiného – že „různé“ neznamená dostatečně jasně, že beta má být jiná hodnota, než alfa. Takže jeho návrh „Pro dva různě velké úhly …“ by vám taky připadal nejednoznačný.
Asi máte pravdu. Je fakt, že by to tak mělo být, prostě alfa a beta jsou různé úhly.
mno, takhle sice uvazuji soudruzi v Cermatu, ale to neznamena, ze to je matematicky spravne.
v zadani Cermatu neni vubec totez, co dva uhly o ruzne velikosti, coz meli soudruzi CERMAT s.r.o samozrejme na mysli.
Pro dva ruzne uhly v matematice totiz znamena, ze uhel alfa neni totozny s uhlem beta. Naprikad nelezi ve stejne rovine. Nebo nemaji stejnou velikost Nebo mohou lezet ve stejne rovine a dokonce I mit stejnou velikost, ale pokud prvni uhle je ABC a druhy DEF, tak B je ruzne od E (napriklad) anebo pokud B a E pres to vsecko splyvaji, tak poloprimka AB opravdu neni totozna s poloprimkou DE nebo EF a zaroven poloprimka BC neni totozna s poloprimkou DE nebo EF.
V prvni tride to pani ucitelka detem znazorni tak, ze promita na tabuli jeden uhel a druhy uhel (o stejne velikosti :) ) ma vystrizeny na barevne prusvitce a ruzne je k sobe priklada a deti vesele vykrikuji, ze to jsou ruzne uhly az do te doby, nez se prekryji a deti nadsene hykaji, ze ted zrovna jsou ty uhly totozne (cili stejne), nicmene VELIKOST UHLU je stejna od prvopocatku.
Holt v Cermatu jim tuhle featuru asi v prvni tride zatajili, jnak by nemohli zformulovat takovou kravinu.
Sam pripoustite, soudruhu, ze to muze znamenat i jinou velikost. V kontextu dane ulohy pak nedavaji jine vyznamy spojeni „dva ruzne uhly“ smysl. Pokud by to znamenalo netotozne uhly, je tato informace nadbytecna k vyreseni ulohy. Pokud nejste autista, z kontextu pochopite, na co se ptaji.
:) matematika ma s autismem strasne moc spolecneho. Staci vypustit jedno slovicko z libovolne baze axiomu, definice nebo matematicke vety a leti to cele sakumprask dolu :)
To je prave to, co me na tom zarazi nejvic, ze lidi, kteri si uzurpuji pravo formulovat maturitni otazky z matematiky a sami sebe povazuji za autoritu zachazeji s matematickymi vyrazy absolutne nonsalantne, jako stamgasti 4 cenove po desatem pivu.
Ja byt maturantem z matematiky, tak si je vychutnam a natruc jim dam „spatne“ odpovedi a pak se s nima do krve hadam. Tohleto uz je od nich fakt tezce za carou.
zrg1:
„…fakt tezce za carou.“
– – – – –
… za čárou na obloze…?
A věříš kromě šémtrájs i na pámbíka…?
:O))
„tak si je vychutnam a natruc jim dam „spatne“ odpovedi“ – kazdy mame jine konicky.
Mam za sebou vysokoskolskou matematiku vcetne statistiky, numeriky, aplikovanou matematiku jako analyzu signalu, atp., vetsinou v predterminu za 1 (krome numeriky, ta me fakt nebavila), a za autistu se nepovazuju. Sice chapu namitky, ale v kontextu ulohy fakt nedava smysl jiny vyznam slova „ruzne“.
Jinak kdybych mel dite, ktere na tomhle pohori u maturity, tak se samozrejme hadam taky :-)
Muj pritup je jasny, oni si hraji na rozhodci autoritu, oni voli otazky, tudiz oni by meli sami nejvice ctit pravidla, nez zacnou znamkovat jine.
Kazdy, kdo utrpel matematicke vzdelani, by to mel videt dost podobne. Aneb, jak pisu uz nekde jinde:
„tak to dopada, kdyz experti na pobirani EU dotaci vymysleji ruzne alternativni vyukove postupy v matematice a nasledne vychovaji produkty, kteri sice nemaji o matematice ani elementarni tuseni, jak to funguje, k cemu to je dobre a jakou to ma vnitrni logiku, nicmene maji vybudovany skill, ze kdyz dostanou ulohu noveho typu, kterou nikdy predtim neresili, tak se „semknou“ do N pracovnich skupin, z nichz kazda prijde s nejakou „validni“ teorii, o ktere pak na konci hodiny probehne hlasovani, pricemz v tech N skupinach dospeji k minimalne (N+1) reseni, ktera jsou navic vesmes chybna, ale to prece, jak vime, v alternativni matematice nevadi…
Souhlasím. Mě uráží, že na jednu stranu jsou nepochybně schopni dát do testu otázku, kde je chyták v tom, zda student správně rozlišuje úhel a jeho velikost, ale současně sami nejsou schopni postavit zadání, které je jednoznačné.
Amatérismus je také v tom, že ze zadání vůbec není jasné jaká znalost se vlastně prokazuje. Protože pokud se touto otázkou má opravdu pouze prokazovat schopnost studenta správně interpretovat význam rovnice cos(a) = cos (b), tak se testovací otázka ověřující tuto znalost dá vygenerovat mnohem jednodušeji a nezáludněji.
Vždy jsem jako student nenáviděl otázky, kde jsem kromě odborné podstaty otázky musel řešit problém jak to vlastně kantor, který se neumí jednoznačně vyjádřit, vlastně myslel.
Když jsme se ocitl na opačné straně barikády, tak mi nezbývalo než připustit, že na blbou (blbě postavenou otázku) mi testovaní mohou odpovídat úplně blbě – tedy jinak, než jsem očekával. Nikdy mě nenapadlo požadovat, že ten kdo odpovídá mi má být schopen číst myšlenky. Tloukl jsem sám sebe do hlavy za to, že jsem nepoznal, že má otázka není jednoznačná a byl jsem navíc schopen připustit, že mohou být lidé s „IQ“ podstatně vyšším, než mám já, kteří najdou taková řešení, která mě nenapadla – což samozřejmě není jejich chyba, ale moje.
LOL :)
No to prave ne, 2 ruzne uhly jsou uhly alfa a beta. Ktere se mohou (ale nemusi) lisit svou velikosti. To je prave to gro ty veci, jestli ruznorodost uhlu resime jejich jmenem nebo velikosti.
Stejne jako v jine matematicke uloze muzes mit 2 ruzna cisla x a y, ktera mohou vyjit tak, ze x = y.
Kdyz uz chces necim argumentovat, tak treba tim, ze je dobrym zvykem u uloh psat vsechna validni reseni, na coz se v praxi dost casto mrda.
Presne.
Bohuzel, co si asi pak tak clovek ma myslet, kdyz takove zadani vyprodukuje ofiko statni Centrum, spadajici pod Ministerstvo. Ze jsou to curaci.
Nas by v komunisticke skole peskovali i za DFENSovo spojeni „ruzne velke uhly“ a nutili by nas pouzivat matematicky spravnou formulaci „uhly o ruzne velikosti“.
Kdybychom remcali, ze to je totez, tak by na rekli, ze na nasem stupni matematickeho rozvoje to nechapeme, ale pochopili bychom to, kdybychom absolvovali VS a teorii mnozin a tim by veskera debata skoncila.
Taky to melo svouj hluboky ucel, protoze termin „ruzne velke uhly“ je matematicky asi tak, jako se bavit o „kulatejsi“ kruznici. Uhel je definovan jako cast roviny vymezena dvemi poloprimkami se spolecnym pocatkem. Z toho vyplyva, ze se jedna o nekonecnou mnozinu bodu, stejne jako cela rovina je nekonecna mnozina bodu, nebo primka, nebo poloprimka a dokonce i usecka (o nenulove delce) jsou nekonecne mnoziny bodu.
Kdybych to chtel vzit matematicky naprosto exaktne, rekl bych, ze libovolne dve usecky s nenulovou delkou jsou „stejne velke“ protoze se jedna o nekonecne mnoziny bodu o stejne mohutnosti, dokonce bych mohl v planimetrii tvrdit, ze libovolna usecka s nenulovou delkou je stejne velka jako libovolna poloprimka, primka, uhel, rovina atd.., protoze lze nalezt zobrazeni, ktere priradi libovolny bod libovolne usecky s nenulovou delkou libovolne poloprimce, primce, nebo cele rovine… Ano, prakticky to nema zadnou rozumnou aplikaci, ale teoreticky to tak vychazi.
Akorat mam obavu, ze uvahy tohoto typu by soudruhy z Cermatu nevyslovne prekvapily, protoze o nicem podobnem nikdy ani neslyseli, dokonce ani z vlaku. Coz jim ovsem nebrani vymyslet „vlastni“ zadani k maturitam a pri tom „kreativne“ zachazet s matematickymi „termity“.
zrg1:
Nezapomeň, že věříš na chemtrails.
Pak zbytno psát 10 – 15 řádek mouder, když chemtardův výplod nikdo nebere…
:O)
„muzes mit 2 ruzna cisla x a y, ktera mohou vyjit tak, ze x = y.“ (1)
– to bych asi potreboval dovysvetlit.
Pokud tim myslite „dve ruzne oznacena cisla x a y, ktere mohou vyjit tak, ze x = y“ (2), pak ano. Nicmene to neni totez jako (1).
Fakt, ze x, y nezname jeste neznamena, ze nemaji nejakou hodnotu. Ale pokud jsou ruzna (coz je premisa v (1)), tak nikdy nemuze vyjit x = y. A pokud vyjde, pak uloha nema reseni.
Jak vidím, je to zde samý odborník na matiku. Nedá mi to zadat jednu slovní úlohu:
Matka je o 21 let starší než její dítě. Za 6 let bude dítě 5 krát mladší neež matka. Otázka zní – kde se právě teď nachází otec?
Aby to tak nebolelo, dávám zde i řešení:
—————————————————–
Dnešní věk dítěte = X
dnešní věk matky = Y
tedy
Y = X + 21
po šesti letech:
5 x (X+6) = Y+6
řešíme jako soustavu dvou rovnic:
5X + 30 = X + 21 + 6
4X = -30 + 21 + 6
4X = – 3
x = – 3/4
tedy x = – 9 měsíců
Dítěti je momentálně mínus 3/4 roku, což je mínus 9 měsíců.
Odpověď: Otec právě souloží s matkou.
Jak vidíte, v matematice lze vypočítat takřka všechno.
Diskriminujete nedonošené ;-)
Otec může být na služební cestě, matku brousí někdo jiný :-)
Njn, chybí tam definice otce … to je v právu někdy zapeklitá věc:-).
A někdy nejen tam …
Ono i s tím dítětem je to zapeklité. Někdy je to bejbátko a jindy shluk buněk…
Dítě je definovany celkem jasne. Nez se to narodi tak to neni dite, ale plod, pripadne v pravnictine nasciturus.
Otázka je kde se nachází, ne co dělá – takže správná odpověď asi bude v matce, ne?
Ale co když má dvě matky? Nebo dva otce? Dneska je to už nejistý, nemá to kozy, je to chlupatý a plný testosteronu a je to přitom těhotný, že…
to je technicky dost zapeklita vec,
pokud otec bude v matce, tak urcite jen parcialne, nikoliv cely, ale take tam nemusi byt vubec, treba je matka certifikovana lesba po umelem oplodneni a v matce byla leda tak pipeta. Je pipeta otec ? Nebo je otec registrovana partnerka, cili lesba cislo dve ? Nebo je otcem darce semene, ktery matku ani dite nikdy ani nevidel, ani neuvidi ? Prilis mnoho otazek, podle me uloha nema reseni :D
zrg1:
A co šémtrájs…?
Ty mají řešení…?
mají, se podívej ven, nikde nikdo nepráškuje a v evropě bijou na poplach 40°C.
Ja to poznám inak.
„Matka je o 14 let starší než její dítě. … Otázka zní – kde se právě teď nachází otec?“
Odpoveď je: v base, pokiaľ nepatrí do privilegovanej trvale opálenej menšiny.
Pokud je otec stejne starej jako matka tak taky nesedi.
Ad grg:
Ta Vaše výjimka z řešení nesedí, protože pokud otec patří do množiny oné menšiny, tak beztak taky sedí. Jen za něco jiného. Navíc dědeček je v base taky a já se ptám proč?
Pičovina, máte vzorec ve kterým se z ničeho nic objeví číslo 30, ignorujete násobení Xkem takže se z x nestane x na druhou a další nesmysly, takže jen kokotina kdy výsledek je předem dán. Ubožáku.
Zadani ulohy mohlo byt formulovano presneji, neco jako „pro dva uhly rozdilne velikosti…“ (coz by maturanty asi zmatlo vic nez puvodni zadani, ale budiz.) Nicmene se domnivam, ze i soucasne zadani v kontextu (*) ulohy je jednoznacne.
Prvni potiz je v presne definici pojmu ‚uhel‘. Nevim, zda se na SS probira, myslim, ze nikoliv. Spoleha se na „selsko-rozumovou“ predstavu, kdy uhel je chapan jako nejaka ohranicena plocha dvema ruznobezkami v rovine. Jenze potom, abychom mohli ruzne uhly rozlisit, musi byt zadano vice atributu, napr. pocatek, orientace, atd., tedy prostor, ve kterem se pohybujeme. Nic takoveho zadano nebylo. Moje hypoteza: pokud 2 libovolne uhly stejne velikosti nelze rozlisit, jsou v kontextu ulohy totozne.
„Selsko-rozumova“ predstava uhlu ma navic mnoho nedostatku (vice ci mene resitelnych), napr. zaporne uhly, uhly vetsi nez 2PI. Ja sam chapu uhel jen jako cislo (jehoz geometricka reprezantace pro vektory u,v je uhel a: (u.v) = cos(a).|u|.|v|). Tim odpadaji problemy s urcovanim zapornych uhlu, vetsich nez 2PI a tim lze take definovat uhel mezi dalsimi entitami, napr. polynomy, aj.
Dale, uziti funkce cos() naprosto implikuje, ze uhel je chapan jako skalar, tudiz 2 uhly mohou byt rozliseny opet jen svou velikosti.
Uplne nejlepsi by bylo, kdyby v zadani ulohy nebyl vubec uveden pojem ‚uhel‘ a misto nej bylo uvedene ‚cislo‘, nicmene se domnivam, ze se nejedna o nepresnost, ktera by zpusobila viceznacnost ulohy.
(*) Bohuzel ani jazyk matematiky neni bezkontextovy. Kontext je treba pri interpretaci ruznuch operaci, napr. symbol tecky muze mit vice vyznamu (soucin, skalarni soucin, nekdy se muze vypustit, atd.), nebo napr. dx/dt neni obycejne deleni. Einsteinova sumacni notace je dalsi pripad kontextove podminene operace.
pokud si ja vzpominam na svou gymnazialni matiku tak se uhel proste bral jako realita, jako fakt, proste jako uhel – to co sviraji dve primky (poloprimky, usecky), dokonce nikdo neargumentoval ani zadnou rovinou, jedina velicina s uhlem spojena byla velikost a tim to haslo. Jasne naucil nas sin, cos …ale jen jak se s tim neco spocita, dokonce myslim pominul i jejich definice natoz kde se to objevuje v realite (prakticke vyuziti) . Mimochodem vrcholem nasi matiky na gymplu byla limita funkce, dal jsme se nedostali (diferencialni rovnice, derivace integraly, komplexni cisla … ani omylem)
tak to jste nemeli matematiku, ale Europskounijni bajeslovi.
Otresny priklad tohoto bajeslovi viz naproiklad zde:
https://matematika.cz/orientovany-uhel
V matematice, v planimetrii, se uhel vzdy definoval jako cast roviny, vymezena dvema poloprimkami se spolecnym pocatkem. Coz je v realu jeste malo, protoze takto ziskate uhly dva, zpravidla konvexni a nekonvexni, takze je velmi vhodne jeste zadavat jeden vntrni bod, ktery nalezi uhlu, ale soucasne nelezi na jeho ramenech. Nebo alespon rict, ze se jedna o konvexni nebo nekonvexni uhel (tak jsme to delali my uz na zakladce, davno pred gymnaziem ). Anebo zavest orientovany uhel a kladny a zaporny smer. Na to jsme taky hrali uz na zakladce.
Zadne Europskounijni konstrukty jako „vetsi uhel“ , „mensi uhel“, „stejny uhel“ , „startovni rameno“ (z odkazu vyse) se netrpely. To si mohl dovolit v hodine tak akorat ctyrkar a ostatni leda ve snu anebo o prestavce.
Meli jsme misto toho uhel s vetsi velikosti, s mensi velikosti, se SHODNOU velikosti a vedle toho TOTOZNY uhel (se shodnou velikosti a jeste k tomu splyvajici, se shodnym vrcholem a rameny), slovo „stejny“ se v matematice netrpelo a normalne se za to strhavaly znamky u zkouseni.
Jak to tak dnes pozoruju, tak z hlediska „vyvoje“ po roce 89 je tehdejsi absolvent zakladky v podstate dnes maturant.
Bájesloví, no já nevím, tady to taky používají (byť v jiném významu), zavedení orientovaného úhlu v uváděných případech dává smysl:
http://www.mmrc.iss.ac.cn/pub/mm24.pdf/1_Wu.pdf
Oni někteří ti matikáři na ZŠ i SŠ na jednu stranu byli tak exaktní, až jim skoro nebylo rozumět a na druhou stranu stejně nebyli schopni dát dohromady jednoznačné zadání. Možná to bylo tím, že málokterý matikář je skutečně matematik (matfyzák).
Většina toho co píšete mi přijde tak trochu nadbytečná: tím že úhel β je dán v rozmezí 0-360° tak celkem nemá smysl řešit úhly záporné nebo větší než 2π, tzn. je zřejmé že řešení by mělo být [112 °|248 °|112 °,248 °]. Pro mě by byla maximálně zarážející ta lingvistická nejednoznačnost zadání, kdy není zřejmé zda „pro dva různé úhly“ poukazuje na fakt, že úhel beta má být různý od úhlu alfa (tedy 248 °), nebo na obě řešení beta která jsou od sebe různá (112 °, 248 °)
kdyby to neomezili 2π, melo by to nekonecne mnoho reseni , coz by dnesni zemedelsti maturanti nedali, protoze se obavam, ze krom tech, co si voli vyssi obtiznost, to dneska ani neumi vypsat aritmetickou posloupnost pomoci diference.
Ja zadani pochopil jako hledani dvou ruznych uhlu alfa a beta (tedy alfa se nehleda, to je dane), nikoliv jako hledani dvou ruznych uhlu beta (resp. beta1, beta2). A diskutovany problem je, zda mohou existovat ruzne uhly se stejnou velikosti? Tedy, zda existuje beta1 = 112 a beta2 = 248 tak, aby beta1 bylo ruzne od alfa (alfa = 112). Zamerne nepisu beta1 alfa. Pokud chapeme uhel jako skalar, tak to ocividne mozne neni a tudiz je uloha jednoznacna.
Aha, redakcni system obcas nejake znaky vynecha…. Melo byt „Zamerne nepisu beta1 NEROVNA_SE alfa“
uhel jako scalar je velikost uhlu, nikoliv uhel samotny :) samozrejme, ze ruzne uhly se stejnou velikosti existuji, kdyby neexistovaly, tak napriklad nepujde sestrojit zadny rovnostranny trojuhelnik .
Pokud neni zadany prostor, ve kterem se pohybujeme (napr. souradny system), pak se uhel redukuje pouze na svou velikost a sestrojit trojuhelnik neni mozne :)
:)
Každý test je možné sestavit natolik objektivně, aby byl normální člověk za kokota.
V oblasti dopravního fašismu je to už dávno klasika. Zkuste třeba německou autoškolu. Pokud si nenablijete do klávesnice už z úvodního komentáře místopřecedy Asociálních autoškol ČR, pusťte si testík. No schválně, jestli ho dáte:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/doprava/nemecka-autoskola-kviz/r~4901f53a43e811e9b6a9ac1f6b220ee8/
odkazovaná německá autoškola má z mého pohledu hlavu a patu, a onsight se povedla bez chyby bez nějakého blbého biflování, jenom se selským rozumem, na půl plynu, při nudnější fázi porady. kéž by byly všechny podobné testovací pakárny aspoň takhle rozumné.
(pindy nějakého toho tuzemského experta jsem řízeně ignoroval, a proto k nám nemám co říci)
Naprosto bez problémů na 107 bodů.
No toto bol test pri ktorom som nevedel či sa mám smiať, alebo plakať. Je postavený tak ako ich sociálna demokracia – na hlavu.
Nechápem ako môže byť v rámci bodovanej otázky (ktorá má mať presnú odpoveď ako si tvorca testu želal) odpoveď postavená na momentálnej situácii, vyhodnotení danej situácie a pocitoch. Hneď druhá otázka – stým odbočením doľava na poľnú cestu kde máš za chrbátom auto, ktoré je obiehané druhým autom. Tam sa môžeš v reále zachovať všetkými tromi spôsobmi – v závislosti od tvojho vozidla, rýchlosti tvojej či áut za tebou, vzdialenosti vozidiel, pocitu, povrchu vozovky. Sa nečudujem, že neúspešnosť je 40% keď sa tu jedná o hry so slovami a pocitmi.
A nevraviac o tých komentároch toho vajčáka českého – po druhom komentári my zdvihlo tlak a obed v žalúdku tak som to už radšej ďalej nečítal.
SatanOkkY:
1.
Ano, na momentální situaci, protože ta se mění každým okamžikem.
A samozřejmě řidič je člověk a ten vnímá, takže ano, pocity.
V kolika letech jsi dělal ŘP (pokud je vůbec máš)…?
2.
Bílé vozidlo za mnou jede normálně, červené mě ovšem s vysokou pravděpodobností ohrozí.
Jeho řidič zahájil předjíždění v 0:12, já začal dávat blinkr v 0:03., takže je možné, že mi zadní směrové světlo buďto nefunguje, nebo řidič červeného není dost pozorný.
Proto jej nechám projet.
3.
Experti mi nezajímaj, hlavně ti mediální.
ano, správná odpověď je ta opatrná a defensivní, vnímající a napravující chyby a pocity nesmrtelnosti všech okolo. ne já mám právo, a tak se všichni poserte, budu mít na hrobě vytesáno měl přednost a šel do toho přes mrtvoly.
testu je spíš než test znalostí takovým naivním psychotestem, pravda, kdo má aspoň průměrnou inteligenci, ten ho prokoukne.
Lukas B.:
Díky vlastním zkušenostem s jízdou vozidel, které si pěstuju cca od 5 let a zejména díky vlastní předvídavosti jsem zachránil desítky situací, kdy někdo jiný udělal chybu. Ta chyba druhého byla často záměrná (fetka, debil, „motorkář“, …).
Test je postaven správně, bohužel některá pravidla nepovažuju po nedávných úpravách za dobrá…
hele, vono to většinou přichází s věkem. prostě nějak se časem vytvoří nějakej ten čuch, sice se vleču za náklaďákem deset kilometrů, čekám na příležitost předjet, kombinaci rovinky a nic v protisměru, a zezadu se přiřítí někdo naprosto nad limit, a tak nějak dopředu tuším, že mě bude předjíždět horizont nehorizont, zatáčka nezatáčka, a tak dám nohu z plynu, von samozřejmě do zatáčky začne předjíždět, proti tahač s návěsem, a von tam má mezitím mezeru, jde natvrdo na brzdy a zařadí se zpět mezi mě a náklaďák, ale dal jsem nohu z plynu, a tak nemusím na brzdu ani šáhnout a ztratím asi tři vteřiny. s psanými předpisy to samozřejmě nemá nic společného, ale – koho chcete potkávat? předpisové pozitivisty, nebo defensivní realisty?
ovšem když se řekne A, musí se říci i B. měl jsem už několik zkratů (nedal jsem přednost zprava, vynesla mě zatáčka po sněhu apod.), vůbec na to nejen pyšnej, a někdo pozorný a předvídavý mi svoji opatrnou a defensivní jízdou pomohl a nic se nestalo. kdyby striktně dodržoval pravidla a valil to hlava nehlava, tak mám zmuchlané auto, sebranej řidičák, možná podmínku a tak vůbec. takže děkuji.
Lukas B.:
Osobně se považuju za defensivního realistu.
A předpisový pozitivista je např. ten ňouma, který v první den platnosti bodového nesmyslu 1.7 2006 v 5:30 při předjíždění cyklisty na dvoukolejném přejezdu předpisově blikal.
On jen trochu zapomněl, magůrek…
Potkávat chci výhradně realisty, vždy a všude.
Ovšem to je utopie a vývoj jde spíše opačným směrem.
Nejlepší pravidla, která jsem zažil, platila počátkem 90. let.
Pak se to začalo kurvit až do dnešního stavu…
Normálne som musel kuknúť na vodičské oprávnenie – takže plnohodnotné A-čko a B-čko som urobil v polovici roka 2001 (to som mal 20 rockov) a BE-čko som si dorábal v druhom kvartáli 2012 (keď som sa dopracoval k vlastnému autu s guľou, ktoré mohlo ťahať aj 3 tonový vozík).
A aby som ti nahral na smeč – tak ten nemecký test som nezvládol. Asi to bude tým nadpriemerným nájazdom kilometrov, alebo možno tým, že som nad každou odpoveďou nemulatoval 10 minút, ale sekal som to tak ako by to asi bolo treba spracovať v reálnom čase (áno, sú tam otázky pri ktorých ms človek právo aj na zamyslenie sa).
SatanOkkY:
Německý test jsem tam naflákal asi tak za 5 minut celej, protože je jednoduchej.
Řidičák jsem dělal 4x, vždy všechny testy na plný počet bodů.
Každý to máme jinak…
Ja som robil vodičák dva krát (kvôli rozšíreniu na BE) a tiež som mal testy vždy na plný počet. Ale či je toto nejaká výpovedná hodnota? Poznal som ľudí, čo tiež dali test na vodičáku na plný počet, ale v premávke to s nimi bola bieda. Nejaký nabiflený test (pri tých otázkach a ich množstve to nieje problém) ťa nikdy nemôže pripraviť na reálnu situáciu.
SatanOkkY:
Nejde jen o test…
Já na tom zadání žádný problém nevidím. Úhel v matematice fakt není definován barvou nebo materiálem, z něhož je vyroben vinkl. Jestliže napíšu α ≠ β, pak je jednoznačně dáno, že každý z těchto úhlů má jinou velikost. A když ten zápis budu chtít převést do jazykového vyjádření, řeknu „α je různé od β“, čili „α a β jsou různé“.
Kdybych měl v písemném testu (kde se nedá s žákem diskutovat) posuzovat výsledek, kde žák najde kromě hledaného správného i řešení α = β, asi bych mu to taky alespoň částečně uznal. Nevidím prostě v hodnocení Cermatu zásadní problém. Nikdo nejsme neomylný a mimochodem společnost Scio mívá v testech na přijímačky na VŠ chyby celkem pravidelně. Je ale fakt, že se k nim staví transparentněji.
Vazne ? A co napriklad rovnostrany trojuhelnik ABC s uhly α,β,γ , vsechny o velikosti 60⁰ ?
Co jsou ta pismenka α,β,γ jineho, nez „oznaceni“ uhlu, jinymi slovy prima analogie ruznych barev a materialu a velikosti vinglu o stale stejne velikosti?
Klidne si muzes v trojuhelniku ABC α nabarvit na cerveno, β na zeleno a γ na modro, pokud ti to pomuze :)
Pruser totiz neni v tom, ze by se CERMAT „jen“ mylil, pruser je v tom, ze opakovane produkuje nekvalitni testy s nejednoznacnymi otazkami, na zaklade kterych si uzurpuje parvo pomerovat matematicke schopnosti maturantu, coz proste principialne nelze a je to velmi spatne.
Viz muj priklad s rovnostrannym trojuhelnikem. Pokud domyslis naivni „matematicke“ formulace a predstavy CERMATU do konce, dostanes se do fatalnich matematickych sracek, jako napriklad uvaha, ze vsechny uhly se stejnou velikosti jsou TOTOZNE (jelikoz odted nehrajeme na barvy a odted bude kazdy uhel s danou velikosti jen JEDEN), tudiz odted uz v planimetrii nepujde napriklad nikdy zkonstruovat zadny rovnostranny trojuhelnik, protoze na papir nedostanes vice uhlu o velikosti 60⁰, nez jen jeden. Je to dost uchylna predstava, ale podle CERMATU to tak je OK.
Aneb tak dlouho soudruzi „vylepsovali“ matematiku, delali ji „srozumitelnejsi“ a zavadeli svoje „intuitivni“ predstavy, az se sami zacyklili do svych sracek a uz ani neumi napsat kvalitni test, aby to melo jednoznacne a nezpochybnitelne reseni.
Vážně. Pokud je úloha pouze o úhlech, pak úhly stejné velikosti jsou totožné. Stejně jako dvě různá čísla x a y jsou čísla, které mají různé hodnoty, nikoli, že x je to číslo na papíře vlevo nahoře a číslo y to vpravo dole a když jsou to dvě šestky, tak jsou různé.
Kdyby slovo „různé“ v zadání mělo jiný význam než různou velikost úhlu, pak by bylo úplně zbytečné.
to tezko. Jedine, co bych byl ochotny akceptovat, je tvrzeni, ze lze zavest binarni relaci, ktera priradi libovolnemu uhlu v rovine jeho velikost (realne cislo). Takova relace samozrejme lze zavest, ale rozhodne neni typu zobrazeni, ale je to relace n:1, protoze vsem uhlum se stejnou velikosti (kterych je v rovine nekonecne mnoho) bude prirazeno jedno jedine realne cislo.
Ovsem obavam se, ze kdybych maturantum zacal neco vysvetlovat o binarnich relacich, tak se nebudou chytat tim tuplem.
Ostuda je, ze tohle nic nerika ani ministerskym urednikum, kteri si hraji na kompetentni k vytvareni maturitnich otazek.
Nechapu proc to nedaji skutecnym odbornikum, lidem z vysokych skol, kde se jeste matematika uci (narozdil od gymnazii), anebo alespon vybranym pedagogum, kteri napriklad pripravuji matematicke olympiady, matematika je krome zamestnani jeste jejich celozivotnim konickem a jsou tim padem schopni zformulovat otazky spravnym zpusobem a jednoznacne.
Takové (surjektivní) zobrazení na množinu <0°;360°) existuje a říká se mu velikost úhlu. V běžném úzu v takto formulovaných zadáních se však pojem úhel ztotožňuje s jeho velikostí podobně, jako se pojem číslo ztotožňuje s jeho hodnou a nikoli s jeho obrázkem.
Tohle je opravdu jenom slovíčkaření a nic jiného. Přijde mi to i jako celkem dobrý test inteligence, protože pokud někdo odpoví 112°, je to debil a maturitu by být neměl. Někdo, kdo chce maturitu, by měl být schopný zadání pochopit, přestože není zcela správně formulované a v příští verzi by měla být formulace vylepšená.
Navíc jednotná maturita má smysl. Proč by ji měl mít rolník nebo dělník, kterému je k ničemu? Měla by zaručovat, že její držitel má nějaké znalosti a schopnosti. Nebo zavedeme různá pravidla pro testy v autoškole, na STK nebo ISO normy? To pak ty zkoušky a certifikáty ztratí význam.
Závidím lidem, co mají černobílý svět a vidí vše tak křišťálově průzračně.
LOL. Jenze tahle „maturita“ z matematiky uz davno neni jednotna.
Part1, neboli zaklad, je pro uplneho debila, stylem nacrtnete libovolny trojuhelnik, oznacte jeho vrcholy ABC, spocitejte pocet jeho vrcholu.
Jelikoz tahle zkouska o nicem nevypovida (hlavne ne o schopnosti absolventa pokracovat na VS)
tak vymysleli Part2 neboli volitelnou cast, ktere se rika matematika+, pohrichu ta je jen o neco malo obtiznejsi, napriklad se chteji takove „sofistikovane“ veci, jako spolecny jmenovatel, algebraicke vzorce a slovni ulohy, ktere vedou na linearni rovnici, prinejlepsim soustavu linearnich rovnic.
My jsme resili prubeh funkce, se vsim vsudy, s derivacemi, inflexnimi body atd. , resili jsme veskere typy kuzelosecek a jejich analyticka vyjadreni, pocitaly se limity, derivace, integraly .. a to jsme maturovali v osmnacti (ja dokonce v sedmnacti), zatimco dneska se maturuje v devatenacti.
Ale jinak souhlas, soucasna maturita nema zadny vyznam, protoze absolutne o nicem nevypovida, jelikoz jeji „narocnost“ je smesna, asi na urovni autoskoly.
Tos maturoval u mladýho Klause, nebo co?
To co zmiňuješ, z toho se teda za mých časů na gymplu nematurovalo; mám na mysli ročník ’96-97
Já maturoval z matematiky v roce 95 na elektrotechnické průmyslovce a bylo tam z matematické analýzy všechno, co kolega popisuje.
Nejenze se z toho vseho maturovalo, ale priklady byvaly fakt svinske, zadne dosazeni do „vzorecku“.
Kdyz se treba resily integraly substitucni metodou, tak jste to museli trikrat, ctyrikrat zkusit a vselijak to „otacet“,
nez to cele „povolilo“ a dobrali jste se vysledku.
Nezridka jste museli zkombinovat vice metod. Zadny navod nebyl, kdo si doma spocital desitky prikladu a dostal ten spravny „grif“, tak to pri trose stesti vyresil, kdo ty ulohy jen opsal, byl totalne v haji.
To je to, co me u dnesniho „alternativniho“ zpusobu vyuky matematiky stve nejvic.
Ja teda nevim, co v tech hodinach matematiky delaji, ale asi tlachaji o nicem, misto aby pocitali a pocitali a pocitali.
Pak dostanou jeden vzorovy priklad, ten s velkou pompou nejak spytlikujou do konce a jdou od toho okamzite pryc a zase se pul roku vykecavaji.
To neni zadna stredoskolska matematika.
My pocitali na kazdy typ ulohy stovky a tisice prikladu, az se nam to dostalo do krve. Dnesni maturity bych dal i po deitkach let co jsem ze skoly na dvojku z fleku a na trojku bych odmaturoval i po desatem pivu.
Ale vazne nevim, co budou umet densni „maturanti“ tak po roce, po dvou letech. Pravdepodobne vubec nic.
Proste nekdo chce, abychom byli hloupy narod, ktery na globalnim trhu prace bude paberkovat nekde vzadu.
Někde sem četl…
Psal se rok 1997. Padla vláda Václava Klause, protože se provalilo, že necelých 8 milionu korun nemá ODS od jakýchsi sponzorů Lájose Bácse a Radjiva M. Sinhy, ale od bývalého tenisty Milana Šrejbra jako odměnu za privatizaci Třineckých železáren v jeho prospěch. Ještě tehdy neproběhl jediný soud, nebyl vynesen jediný rozsudek a my byli bez vlády. Jak to, že nás tehdy nikdo nepoučoval, že pád Klausovy vlády by znamenal nerespektování výsledku svobodných voleb a že pokud chce někdo něco měnit, musí se nejdříve těch voleb zúčastnit a vyhrát je? Jak to, že tehdy prezident neprohlásil, že padne li Klaus, jmenuje ho opět premiérem? Kde byl mluvčí prezidenta, který by nás poučoval o státním puči? Kde byli ti, co by nás seznámili s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv?
Psal se rok 2005. Padl premiér Stanislav Gross, protože nabyl schopen uspokojivě vysvětlit, kde vzal zhruba 4 miliony korun na svůj byt. Byl nahrazen jiným spolustraníkem. Jak to, že nás tehdy nikdo nepoučoval, že Grossův pád by znamenal nerespektování výsledků svobodných voleb, že pokud chce někdo něco měnit, musí se nejdříve těch voleb zúčastnit a vyhrát je? Jak to, že tehdy prezident neprohlásil, že padne li Gross, jmenuje ho opět premiérem? Kde byl mluvčí prezidenta, který by nás poučoval o státním puči? Kde byli ti, co by nás seznámili s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv?
Psal se rok 2013. Padla vláda Petra Nečase. Zakuklenci z urny lítali jako zběsilí po budově úřadu vlády, po budovách ministerstev, vzduchem lítaly paragrafy a zaručené informace, že v tajných sejfech jsou objevovány miliony v cizích měnách a ve zlatých cihlách a všemu tomu velelo olomoucké státní zastupitelství, byť k tomu bylo podle právního řádu nepříslušné. Nakonec z toho všeho zbyl jen jeden rozsudek nad sekretářkou a milenkou premiéra, že nezaplatila darovací daň z dárků které dostávala. Jak to, že nás tehdy nikdo nepoučoval, že Nečasův pád by znamenal nerespektování výsledku svobodných voleb, že pokud chce někdo něco měnit, musí se nejdříve těch voleb zúčastnit a vyhrát je? Jak to, že tehdy prezident neprohlásil, že padne li Nečas, jmenuje ho opět premiérem a místo toho okamžitě jmenoval novou vládu složenou z jeho kamarádů? Kde byl mluvčí prezidenta, který by nás poučoval o státním puči? Kde byli ti, co by nás seznámili s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv?
Píše se rok 2019. Máme tady trestně stíhaného premiéra který prohlásil, že nikdy neodstoupí, ať si to každý zapamatuje. Nikdy. Máme tady uzavřené policejní vyšetřování tohoto premiéra pro finanční podvod ve výši 50 milionů. Máme tady vyjádření z EU o premiérově střetu zájmů. Máme tady vyjádření z EU o neoprávněném čerpání evropských dotací firmou ovládanou tímto premiérem ve výši zhruba půl miliardy. Máme tady prezidenta který prohlásil, že pokud premiér padne, jmenuje ho do funkce znovu a který nás poučuje, že chce li někdo něco měnit, musí se zúčastnit voleb a vyhrát je. Máme tady ty, co nás poučují, že premiérův pád by znamenal nerespektování výsledku svobodných voleb. Máme tady mluvčího prezidenta, který nás poučuje o státním puči. Máme tady ty, co nás seznamují s tou „skutečnou“ pravdou, že se totiž jedná o snahu sudetských Němců získat majetek a vliv.
ANO, už je líp.
Holt jsme se od těch poučili :-)
Konec telecích let.
Jinak policejní puč 2013 byla kolosální sviňárna. To si Nečas nezasloužil a kdyby nerezignoval, rozhodně bych ho podporoval. Celkem by mě zajímalo, kdo za tím stál.
Jihocech Honza:
„… si Nečas nezasloužil a kdyby nerezignoval, rozhodně bych ho podporoval….“
====
Už začínám pobírat, proč že si tak přeješ tu „dobrou konzervativní demokratickou stranu“.
Když se ti to správně podá, bereš a neřešíš nic…
Od vlády chci dvě věci: bezpečnost v ulicích a aby mne nechala na pokoji.
Hledat morálku v politice má asi takový smysl jako hledat cudnost v nevěstinci. Nějaká Sonička Marmeladovová se tam jistě najde, ale je to tak časté, že se o ní pak napíše román.
Jihocech Honza:
„… bezpečnost v ulicích a aby mne nechala na pokoji….“
= = = =
A která se ti v těchto bodech jevila jako dosud nejlepší?
Obě Klausovy a pak snad Zemanova. Od té doby se šrouby jen utahují.
Jihocech Honza:
Dejme tomu, to utahování šroubů je vidět.
Bezpečnost v ulicích se bude zhoršovat, přijdou-li migráši.
–
Odvaha, Dynamika a Síla = pro mě nevolitelná od založení, protože jsem věděl již tehdy různé věci (Čermák ap.).
Nu a funglnová trikolóra má Lukáše, takže dtto.
Bububu migranti. Migranti uz tu davno jsou a zaklady tomu dal Zeman kdyz sem začal tahat montovny a Babis v tom tahání ekonomickejch migrantů vesele pokračuje, protoze potrebuje laciny nevolniky pro svuj byznys. Se zeptej mistnich v okoli montoven a velkoskladu jak jsou nadseny z ekonomickejch migrousu co tam makaj. Kriminalita a bordel tam sly nahoru raketove.
Ale to nikoho z „vlastencu“ nezajima, protoze to smrdi nutnosti řešit skutecny problem a ne jen mlatit hubou.
@shane
Jedna z mála příležitostí pro ČSSD, jak něco pozitivního udělat pro svoji cílovou skupinu, ale zjevně jsou buď dementní nebo nesmí.
„Vlastenci“ nemohou ze svý pozice udělat vůbec nic.
ad 1997 k te demisi prispelo i udajne svycarske kontro ODS z ktereho mela byt ODS financovana a hlavne menova krize v kvetnu 1997
http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=147
rozdil oproti predchozim padum premieru ci vlad tam je, nejvic asi hraje roli jednak stavajici podpora vlady dle ruznych vyzkumu verejneho mineni, podpora prezidenta a ze zatim nic na Babise nebylo dotahnuto do konce
jinak to ze by se mely respektovat vysledky voleb – vule obcanu – je snad jasne, ty predchozi vlady (premieri) nemuseli striktne vzato demisionovat, nejspis necitili tu potrebnou podporu od verejnosti dal pokracovat
jeste k ovladnuti medii – kazdy si dnes muze na freehostingu s domenou tretiho radu zdarma rozjet vlastni denik, proc misto kritiky na ovladnuti medii to kritici neudelaji ?