#ne_poslušnosti: Proč veřejně porušuji zákony před kamerou? - zpět na článek

Počet komentářů: 284

Přidat komentář
  1. Panu Urzovi jsem dal jedničku pro ten jeho spravedlivý zápal a dobré úmysly. Ale jinak je to duší pirát a neomarxista. Navíc po právní stránce mele sračky. § 31 NOZ hovoří přesně to, co Urza propaguje: „Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“ tato formulace zavádí právní domněnku způsobilosti a soudruh soudce by měl naopak prokázat, že nezletilý není způsobilý nikoli naopak. Problém není zákon jako takový ale justiční arogance moci. O tom něco vím.

    1. Pirát a neomarxista? Tobě dobře hrabe.

      1. Podle mě je to spíš muterdo kar

      2. A není snad Urza Pirát a neomarxista? Jediné, čím se Urza liší od progresivně postmoderních pirátských neomarxistických levičáků je jeho bezmezná víra v trh a jeho svatořečení soukromého vlastnictví, které dosahuje místy až pornografie. Jako příklad bych uvedl Urzův termín „vlastnictví sebe sama“, z čehož pseudologicky dovozuje množství kravin. To je trochu málo a typicky se to projevuje při jeho argumentaci pro euthanázii. Urza bohužel nemá fištróna na to aby rozlišil imanentní a transcedentní procesy ve společnosti, což vede k typické progresivně-postmoderní simplifikaci, kdy si (po vzoru komunistů a všech levičáků) myslí, že spolkl Šalamounovo hovno. Bohužel jeho popis jevů není pravdivý jen proto, že blbové jako jste vy tomu dokážou porozumět a líbí se jim to. Ostatně argumenty ad hominem vás usvědčují z toho, že mám pravdu.
        I Piráti jsou anarchisti, na rozdíl od Urzy ale jen pro sebe a svůj pohled na svět, což je dáno tím, že ochutnali moc. Urza zatím moc neochutnal (a asi nikdy neochutná), a proto může působit jako autentická postava, proto ho taky respektuji. Urza je neškodný český bizár a já samozřejmě respektuji plně jeho právo na svobodné vyjadřování a existenci. Občas má zajímavé nápady pro inspiraci, nelze mu upřít umanutost a úspěch v jeho počínání, zrovna tak to, že žije dle svých zásad, což je v dnešní společnosti plné pokryteckých zmrdů vzácnost.
        Urza je tu vždycky vítán, jeho články si rád přečtu a jeho názory respektuji, ale zrovna jako on i já se oddávám svobodě projevu a nikoli lízání něčí řiti. Pirátší trolové to tak nevidí, když se podívám na známkování jeho příspěvku.

        1. Z článku mi neplyne, že by Urza spolkl Šalamounovo hovno, naopak to vypadá, že jsi byl u stolu dřív a vyfoukls mu ho.

    2. Piráty dlouhodobě označuji za nejnebezpečnější politickou stranu v ČR; mimo jiné i proto, že v důsledku jejich marketingu jsou (třeba i Vámi) považováni za anarchisty, kterými nejsou a nikdy nebyli (žádat více státu, regulací, dohledu a centralizace není anarchie bez ohledu na to, zda u toho mátáve vlajkou antify).
      Marxe dlouhodobě kritizuji, neboť v podstatě všechny jeho ekonomické teze vycházejí z vyvrácené nákladové teorie hodnoty; ostatně sám píšete: „Jediné, čím se Urza liší od progresivně postmoderních pirátských neomarxistických levičáků je jeho bezmezná víra v trh a jeho svatořečení soukromého vlastnictví,“ jenže odmítání trhu a soukromého vlastnictví je jedním ze základních pilířů marxismu; se stejnou přesností o mně můžete říct, že jsem Váš kolega doktor, akorát mě od toho dělí znalosti medicíny, diplom a roky praxe – ale bílý plášť jsem na sobě nejspíš už někdy měl.
      Pokud už máte potřebu nálepkovat ty, se kterými nesouhlasíte, doporučuji v rámci poznávání světa rozšířit paletu těch nálepek; mně je asi jedno, jak mě nazýváte, jen to nedává moc smysl.
      Co s týče toho zákona, tak jedna věc je, co se v něm píše, druhá věc, jak to v praxi funguje; možná to nazýváte arogancí soudní moci, někteří právníci to nazývají výkladem práva, já kritizuji ten výsledný stav.

      1. +1 Piráti mi nikdy nepřišli jako anarchisti. Mohl by pan doktor sdělit, na základě čeho je tak vyhodnocuje?

        1. Bartoš přece chodí na protesty antify a antifa jsou anarchisti ne?

      2. možná to nazýváte arogancí soudní moci, někteří právníci to nazývají výkladem práva,

        Mezi bohy a démony byl asi takový rozdíl, jako mezi teroristy a bojovníky za svobodu (T. Prachett)

        1. Tak to by mě zajímalo, jak to Prachett myslel, chybí kontext.
          “If fire fighters fight fire and crime fighters fight crime, what does freedom fighters fight ? They never mention that part…” (G. Carlin)
          Navíc jedno z označení boha v bibli, Elohim (pl.), podle všeho označuje démony, nebo-li “djin”.

          1. Bylo to v nějaké knížce, kde šlo o šéfa podsvětí, podrobnosti si nepamatuji (možná ta knížka byla Erik a to je takový slepenec, podle mě toho, co zbylo z jiných připravovaných děl, tam se v pekle kus odehrává). Bylo tím myšleno, že mezi nimi byl rozdíl leda v pojmenování. Theologie Zeměplochy je unikátní ale též plastická od knihy ke knize.

      3. Vyvrátit a zpochybnit jsou dvě rozdílné věci. Pracovní (nákladová) teorie hodnoty byla zpochybněna ekonomy, kteří přišli s teorií hodnoty subjektivní. To, že vznikne nová teorie, jež je s dříve se vyskytující v rozporu, tu starší však nevyvrací.
        Navíc celý spor mezi vyznavači těchto dvou teorií postrádá smysl, poněvadž každá skupina používá odlišný nejen způsob stanovení výše hodnoty, nýbrž i její definici.
        Pracovní teorie pojendává o hodnotě jakožto o ceně statku a z pozorování lze usoudit, že v tomto ohledu platí, a to i na volném trhu. Cena statku, který zákazník pořizuje z racionálních důvodů, je v silně konkurečním prostředí skutečně největší mírou určena náklady na jeho výrobu či získání prodejcem. Typickým příkladem mohou být pohonné hmoty. U nich je prodejní cena dána cenou, za níž je čerpací stanice pořídí od rafinerie/skladů. Ta je zase určena převážně náklady na pořízení ropy a zpracování. Marže, jež s náklady souviset nemusí, jsou zde vlemi malé.
        Subjektivní teorie hodnoty naproti tomu pojednává o užitné hodnotě statku. Ta je pochopitelně subjektivní a s náklady na výrobu a pořízení nijak nesouvisí, pomineme-li luxusní zboží kupované za účelem předvádění svého bohatství, u nějž se paradoxně uplatňuje předchozí teorie. Tato teorie pracovní teorii hodnoty vyvracet nemůže, protože pojednává o něčem úplně jiném.

        1. Inu, to je zavádějící. Od vynaložených nákladů se odvíjí tak maximálně cena, ze kterou se je prodávající ochoten statku vzdát. Neříká nic o tom, jakou cenu je kupující ochoten zaplatit. Ani u těch pohonných hmot nemáte pravdu – to by nemohla být cena naturalu 95 u Tank Ono nebo u Avie o 3 kilometry dál 32,50 Kč/l a o dalších 5 kilometrů dál po trase, u Bauhausu, 36,90 Kč/l. Krom toho nákladová cena naprosto ignoruje burzu a pohyby cen až o 100%. Takto se náklady určitě nehýbou.
          Ta Marxova teorie o trojjedinosti hodnoty (to jest hodnota nákladová, směnná a užitná) je jeden velký nesmysl, který lze lehce vyvrátit s vynaložením celkem nepatrného mozkového myšlení.

          1. Že náklady určují minimální cenu dle mého názoru pracovní teorii potvrzuje. Tato minimální cena je pak složkou ceny tržní a PHM jsem uvedl jako příklad, kde je tato složka většinová. Odlišnou marži dle třních podmínek nezpochybňuji, ale jde o nejmenší část ceny. Burza je zde zohledněna v ceně, za níž ropu pořizuje rafinerie, pro níž je tato cena nákladem.
            Pokud byste chtěl argumentovat spotřební daní, tak ta je z pohledu čerpací stanice také nákladem.

            1. Nepotvrzuje – náklady výrobce vyjadřují jen nějakou veličinu, od které se odvíjí subjektivní hodnota, kterou má zboží zase jen pro výrobce. Tohle už naprosto přehledně vysvětlil Alfred Marhall a jeho teorie mezního užitku asi tak před 150 lety. Je to otázka žebříčku preferencí, nic jiného. Pokud se výrobci hromadí neprodejné zboží na skladě, jeho hodnota pro onoho výrobce v čase klesá a je ochoten je směnit za nižší protihodnotu. Až se najde někdo, pro koho budou mít peníze v peněžence menší (subjektivní) hodnotu, než nabízené zboží a naopak až bude mít pro výrobce cash vyšší (subjektivní) hodnotu než ležák na skladě, dojde ke směně. To vše aniž by se vynaložené náklady jakkoliv změnily (naopak dík skladování spíš rostou).
              Výrobní náklady mohou sloužit maximálně jako nějaký výchozí bod, ale to je tak všechno. Například ropná naleziště nemají výrobní náklady žádné, přesto se těžební práva (i když jen teoretická, nikdo neví, co tam doopravdy je) prodávají za horentní částky.

              1. Co popisujete je výjimečný stav. Ano, může prodejce prodat zboží se ztrátou, aby se jej zbavil, avšak dlouhodbě bude obvyklá cena na trhu vždy vyšší nežli výrobní/pořizovací náklady.

                „Výrobní náklady mohou sloužit maximálně jako nějaký výchozí bod, ale to je tak všechno.“
                Ale vždyť to celou dobu tvrdím, že náklady představují základ pro cenu. Je na tom postaveno i ono marxistické pojetí hodnoty, které jste označil na nesmysl.

                1. Není na tom postaveno marxistické pojetí hodnoty. Podle Marxe je hodnota objektivní, což zřetelně není. Hodnota je navýsost subjektivní.

                  1. To platí v uvolněném světě, ale jakmile marxisti srovnají lidem myšlení do latě, hodnoty se zobjektivizují.

                  2. Tak znovu: Marxismus pracuje se třemi druhy hodnoty, z nichž pouze jedna, nákladová, jíž nazývá pouze hodnota, je objektivní.
                    To, co řeší margianlismus odpovídá hodnotě užitné, ostatně sám užívá pojem mezní užitek. Užitná hodnota je i v marxismu subjektivní, a ten narozdíl od marginalismu vůbec nezkoumá, jak užitnou hodnotu stanovit. Není tudíž kde by nastal rozpor, každá teorie řeší něco jiného.

                    1. KPL70:
                      Filozofování je úžasný…
                      Už jsi něco vyrobil a prodal?Nebo koupil a prodal za víc?

                    2. Nevím, jak uvedené otázky souvisí s naším sporem, ten se kolem spíše filosofické části ekonomie točil od začátku.
                      Jinak k prvnímu: Vyrobil ano, prodal přímo nikoliv, poněvadž nepodnikám a jsem zaměstnaný v podniku, kde výrobu a prodej řeší odlišní lidé. Přesněji v současné práci ani přímo nevyrobil, neboť se věnuji konstrukci.
                      K druhému: Ne, obchod není zdroj mých příjmů, takže když náhodou prodávám něco, co jsem dříve koupil, činím tak za pořizovací cenu+vynaložené náklady.

                    3. A nebojte se, nikdy jsem nepracoval v žádné neziskové organizaci ani ve veřejné správě, měly-li Vaše moralizující dotazy směřovat k tomuto.

                    4. Tak to mě vůbec nenapadlo.Nebuď paranoidní.
                      Už tě takhle někdo v tomhle ohledu osočil?

                      Spíše mě zaujala ta konstrukce.
                      Vyrábí se to?Funguje to?Vydělává to?
                      Jestli jo, tak jsi podivín.

                    5. Neosočil, ale přišlo mi, že tím narážíš na odtržení od reality u nepracujícího člověka.
                      Jinak, jak jsem již zmínil, sám nepodnikám, takže na cenotvorbu produktů, na nichž pracuji, nemám žádný vliv. Debatování o tom, jak bych vydělával či nevydělával se svou vlastní výrobou, by tudíž bylo jen řečnické cvičení.

                    6. Ach jo, tak znovu. Nejsou žádné 3 hodnoty, je jen jedna hodnota, která se mění v čase, místě a v závislosti na subjektivních preferencích účastníků transakce.
                      Neexistuje nic jako „objektivní“ nebo „nákladová“ hodnota. Je to neustále ta stejná subjektivní hodnota, pořizovací náklady pouze ovlivňují její výši pro daný subjekt v daném čase a v daném místě. její výše je ovlivněna především relativní vzácností statku.
                      Na imaginární objektivní hodnotě ovšem stojí celá marxistická ideologie. Bez objektivní hodnoty padá i „nadhodnota“, vykořisťování, třídní boj atd. atd.
                      Naopak zase přijetí konceptu jakési „objektivní hodnoty“ ospravedlňuje zrůdnosti typu dotací, spotřebních daní, státních intervencí a regulací atd. atd.

                    7. A co tedy znamená ta vaše jediná hodnota? Užitek, cena, něco jiného?

                    8. Hodnota je relativní vzácnost statku vyjádřená jeho cenou v libovolném ekvivalentu, např. v penězích.

                    9. S tím nelze souhlasit. Pak by se musela subjektivní hodota statku pro majitele měnit dle stavu trhu, což však k její subjektivní povaze vůbec nastat nemusí. Majitel si může věc cenit stále stejně bez ohledu na její množství na současném trhu, tj.vzácnost.

                    10. Jistěže, proto píšu o ekvivalentu. Dokud je pro majitele subjektivní hodnota vyšší než hodnota ekvivalentu, který by dostal na trhu, prostě zboží ke směně nenabídne. V momentě, kdy hodnota na trhu přesáhne výši, na kterou si statek cení majitel, nabídne jej ke směně.
                      To máte jako se zaměstnáním (čas je taky vzácný statek) – dokud má pro někoho povalování na gauči + podpora v nezaměstnanosti v součtu vyšší hodnotu, než 25.000,- Kč hrubého, které mu nabízejí, zůstane doma. Pokud mu nabídnou 40.000,- Kč, vyhodnotí si jako výhodnější pro sebe zapojení do pracovního procesu.

                    11. Jenže ta subjektivní hodnota na vzácnosti nezávisí, takže ji uvedená definice nevystihuje.
                      K druhému: Pro řadu lidí je pobírání dávek z mravních důvodů nepřípustné, a tak půjdou pracovat i když se jim to finančne nevyplatí.

                    12. Jistěže subjektivní hodnota závisí na vzácnosti. No a to, že „pro řadu lidí je pobírání dávek z mravních důvodů nepřípustné“ je právě onen subjektivní faktor. To si každý vyhodnotí sám za sebe a podle toho se rozhodne.

                    13. Celý náš spor se točí okolo toho, že se neshodneme na významu pojmu hodnota. Do dosažení této shody se nemá smysl přít o určení její výše.

                    14. Nebo ještě jinak – dejme tomu, že sedlák má 100 kachen a lidi v městečku mají dohromady 100 stříbrných mincí. Cena (= hodnota vyjádřená v peněžním ekvivalentu) jedné husy bude 1 stříbrňák. Tržní rovnováha je nastolena. Pak ovšem do kurníku vletí liška a 50 kachen zadáví. Najednou máme jen 50 kachen oproti nim pořád stejných 100 stříbrňáků. Cena kachny bude najednou 2 stříbrné.
                      Kde je tady „objektivní hodnota“ kachny nebo „spravedlivá cena“ kachny?
                      Socialisté by ovšem celou nepříjemnost s liškou „řešili“ tak, že by si vypůjčili dalších 100 mincí a těmi by dotovali chudáky, kteří si 2 stříbrné za kachnu nemohou dovolit. V ten moment cena kachny vyletí na 4 stříbrné. Takže dalším opatřením by bylo „zastropování“ ceny kachny na „spravedlivé“ ceně 2 stříbrné. Čímž by nastal okamžitý deficit kachen. Tohle jsme tu zažívali 40 let – „spravedlivé“, „vědecky stanovené“ ceny vedly na jedné straně k neuvěřitelnému plýtvání a na druhé straně k chronickým deficitům všeho.

                    15. Nákladovou hodnotu neznám, k tomu chybí údaje. Pokud se dlouhdobě v období jejich dostatku cena ustálila na 1 stř., pravděpodobně bude blízko této hodnoty. Vzhledem k tomu, že náklady na vykrmení těch zbylých 50 kachen se zadávením ostatních nezměnily, je ona „spravedlivá cena“ 1.stř+rozpočtené náklady na obnovu chovu.
                      Socialistické řešení na způsob východního bloku, který měl k marxistickému komunismu blíže, je zastropovat cenu na této ceně a skutečnost, že se kachy rychleji vyprodají, neřešit. To je dle mne spravedlivější, nežli zvýšit cenu dle vzácnosti, poněvadž v takovém případě se sedlák bezpracně obohatí na úkor zákazníků. I osobně jako zákazník raději strpím hrozbu nedostatku nežli navýšení ceny bez vazby na náklady. V tržním prostředí si tu zdraženou kachnu prostě nekoupím ze zásady.
                      Řešení s dotacemi a půjčkou, které uvádíte, je zvykem u západoevropských socialistů, jejichž ideologie, mají-li nějakou pevnou vůbec, bývají logicky nekonzistentní. Toto řešení také považuji za chybné a škodlivé.

                    16. Omlouvám se, zde jsem udělal logickou chybu. Sedlák musel vykrmit i těch ztracených 50 kachen, takže vykonal stejné množství práce a nakoupil stejné množství krmiva, kteréžto náklady se rozpočtou do polovičního počtu kachen. Navýšení ceny je tedy v tomto případě spravedlivé, avšak nikoliv kvůli zvýšení vzácnosti.
                      Jiný případ by byl, pokud by o žádné kachny nepřišel a zdražil kvůli zvýšené poptávce. Pak již platí to, co jsem psal dříve.

                    17. Z hlediska efektivního využití zdrojů (což by mělo být cílem ekonomie) jsou blbě obě socialistická řešení. Jedině správné je laissez-faire – ponechat novou rovnováhu, tedy 2 stříbrné za kachnu, sedlák svých 100 stříbrňáků dostane a to, že někdo bude mít 2 kachny a někdo žádnou, prostě neřešit. Sedlák za inkasované peníze obnoví chov, opět bude 100 kachen a cena spadne na 1 stříbrný.

                    18. Foundryman 23.10.2025 v 22.06

                      Jaký chov obnoví?
                      Pokud jste někdy choval alespoň kanára, jistě jste ho záhy pochoval…

                    19. Tím chcete říct, že sedlák už zůstane navždycky u polovičního objemu chovu, i když má vybudovanou infrastrukturu na dvojnásobek? To snad ne. A nevím, co s tím má společného domácí chov kanára. Kanáry nemáme, pouze 2 kočky a psa.

                    20. Foundryman 23.10.2025 v 22:22

                      Sedlák má chovné kusy separované od kusů ve výkrmu, které musí krmit jinak. Je tedy nepravděpodobné, že by o ně v rámci liščího plenění přišel, nebo by přišel výhradně o ně. Možná je má i v jiné nemovitosti, možná je nemá vůbec a káčata na výkrm prostě nakupuje.
                      Chovné kusy z výkrmu nevybírá, nebude pouštět otce na dcery a syny na matky. Produkcí chovných kusů se zabývají specialisté.
                      Za starých časů producent krmných kusů jezdil na výměnné trhy a chovné kusy kupoval tam a prodával potomky těch svých.
                      Atd.
                      Pokud vám není jasná zmínka o kanáru použitá výše, nechte to plavat.

                    21. Jakým způsobem povede tržní řešení k lepšímu využití zdrojů? Tak či tak se prodá a spotřebuje 50 kachen a zdroje na jejich vykrmení se spotřebují stejné.
                      V případě ztráty 50ks je zdražení i ze socialistického pohledu v pořádku, jak jsem vysvětlil v opravě svého předchozího příspěvku. Tam by šlo i uvažovat, že sedlák, když utřží za poloviční počet stejně, bude moci vykrmit další, zatímco bez zdražení by zkrachoval. Ale pokud by cenu navýšil ne kvůli škodě, ale kvůli nárůstu poptávky, pak se tento účinek nekoná.

                    22. Jenže socialisté zdražení nedopustí, protože sociální ohledy. A sedláka zadotují buď přímo, nebo přes dotace zákazníkům. Poptávka je v mém příkladu pevná, daná tím množstvím 100 stříbrných. Pokud socialisté přihodí další stříbrňáky, cena se odpovídajícím způsobem zvedne. Prostě máme vedle sebe 2 veličiny, nabídku a poptávku, které mají stále tendenci ke vzájemnému vyrovnání. Úplně stejně, jako to funguje ve fyzice v případě tlaku nebo teploty.
                      Tržní řešení vede k optimálnímu využití zdrojů, protože nevyžaduje dodatečné náklady v podobě půjček. Holt bude nějakou dobu kachna dražší.

                    23. Marxisté by měli zdražení připustit, poněvadž stouplo množství práce na výrobek, tedy stoupla nákladová hodnota.
                      Půjčky jsou věcí až západních socialistů poslední doby, kteří chtějí zachovat volnost tvorby cen a snaží se trh „ohýbat“ právě pomocí dotací. Pak jim pochopitelně dojdou peníze a musí si půjčovat=tisknout.
                      Ceny lze stanovit direktivně právě podle nákladů, tudíž výroba se stále vyplatí a není nutné si půjčovat na dotace. Tak přibližně fungoval zdejší socialismus sovětského typu. Že to vedlo k rychlému vyprodání zboží, kde poptávka převyšovala nabídku je, co se využití zdrojů týče, v pořádku. S tržní tvorbou cen by se prodalo stejně zboží a spotřebovalo stejné množství zdrojů na jeho výrobu.
                      Holt by se kachny rychleji vyprodaly.

                    24. Nezapomínáte náhodou ve svém nadšení pro marxismus, co je vlastně účelem hospodářství? Nehledě na to, že direktivní určování cen je nesmyslné, nezohledňuje vzácnost zdrojů a neumožňuje ekonomickou kalkulaci.

                    25. Inu prozraďte, co je tím účelem? A je ten účel objektivní?

                    26. Hospodářství má optimálně využívat vzácné zdroje k zajištění obživy a uspokojení potřeb obyvatelstva. Pokud se musíte ptát i na tohle, je každá debata marná.
                      Podívejte, to nemá cenu, já se taky nepokouším debatovat o ocelových konstrukcích, protože o tom nic nevím. A nečekám, že se to naučím během diskuse na webu.

                    27. Nezdůvodnil jste, proč právě tržní tvorba cen vede k optimálnímu využití zdrojů. Problém je v tom, že své (dnes většinové) přesvědčení předkládáte jakožto nezpochybnitelný zákon. Pak mne obviňujete, že mé závěry, které s ním nejsou v souladu, vychází z neznalosti či nepochopení problematiky.
                      Já se od Vás nepřišel učit, pricnip tržní tvorby cen i subjektivní teorii hodnoty chápu a znal jsem je i dříve. Rozporoval jsem Urzou předkládané vyvrácení pracovní teorie hodnoty, které jste dosud neprokázal. Samotné tvrzení, že je jen jediná hodnota, je spíše vyznáním víry nežli důkazem. Potvrzujete jen to, co jsem psal na začátku, tedy že celý spor vyznavačů pracovní a subjektivní teorie hodnoty je nesmyslný proto, že obě teorie vyčíslují jinou veličinu a společné mají jen označení hodnota. Vy namísto, abyste se pokusil dokázat, že hodnota určovaná pracovní teorií neexistuje, jste dokazoval existenci hodnoty subjektivní, z níž jste imlicitně vyvozoval neexistenci první zmíněné.
                      Další diskuze tímto způsobem opravdu nemá cenu.

                    28. Předpoklad, že by cena měla odrážet vzácnost zdroje, je pouze přesvědčení, nikoliv přírodní zákon. V tržním hospodářství tento stav platí, ale jakožto výchozí zákon, ale jako důsledek strany nabídky maximalizovat zisk.

                    29. Oprava: mělo být „ale nikoliv jakožto výchozí zákon“

                    30. Foundryman 23.10.2025 v 21:18

                      Obchodník ze sousední vsi doveze promptně 100 kachen z Polska.
                      Tyhle příklady jsou náramně ilustrativní, ale mají svá úskalí ve stanovení podmínek platnosti.

                    31. Ale jo, zjednodušuju pro účely pochopení principu, jak to celé funguje. Například pro mě až překvapující množství lidí nechápe příčiny inflace, přitom na tom příkladu s kachnami to lze pěkně ilustrovat. Úplně stejně to funguje i na úrovni státu nebo celé EU. Prostě když na jedné straně restrikcemi uměle snížím nabídku (liška v kurníku) a na druhé straně prostřednictvím deficitů hrnu na trh peníze, musí ceny nutně vyletět do stratosféry.

                    32. To nemusíte, zrovna Váš příklad s pivem jsem si užil během VŠ studia technického oboru, kde byl jakýsi ekonomický rychlokurz povinný.
                      Já předkládané teorie chápu, ale nesouhlasím se závěrem, že subjektivní hodnota je jediná existující. Ten totiž uvádíte jako již platný předpoklad a nedokazujete jej.

                    33. S inflací zcela souhlasím. Avšak opomněl jste podstatný předpoklad vedoucí k takovému vývoji, a to, že zatímco nabídka i poptávka jsou uměle ovlivňovány, tak tvorba cen je ponechána tržní.

          2. Nevím, z jakého zdroje čerpaté informace o Marxově teorii. Co se mně podařilo dohledat, tak rozděluje hodnotu, kterýžto pojem ztotožňuje s množstvím vynaložené práce, tj. náklady a cenu (směnnou hodnotu), pro níž je hodnota (nákladová) základem. Cena se pak vůči hodnotě mění působením dalších vlivů.
            To mi nepřijde nelogické, ostatně v druhé větě tento pricnip sám přiznáváte a v silně konkurenčím prostředí ho můžeme pozorovat. Ano, Avie může prodávat beznín za 32,50Kč, Orlen za 36,40Kč, ale asi v jeden čas neuvidíme jednu ČS s N95 za 10Kč a druhou s týmž palivem za 50Kč. Takže nějaký společný základ tam být musí.
            Užitná hodnota je marxismem definována jakožto subjektivní, s náklady nesouvisející, tedy zcela v souladu se subjektivní teorií hodnoty. Tyto tři pojmy obsahující slovo „hodnota“ jsou vymezeny samostatně, takže nevím, v čem má spočívat zmíněná trojjedinost. Pokud tedy nejde o snahu teorii zesměšnit příměrem k jistému náboženství.

            1. Čerpám ze 4 semestrů marxistické politické ekonomie a ze 2 semestrů „Historie ekonomických teorií“, dále z četby Misese, Ricarda, Marshalla, Bastiata, Hazlitta, Rothbarda atd. Je tedy fakt, že jsem se nebyl schopen prokousat Galbraithem a Keynesem, ti mi přišli oba dokonale mimózní.
              Nevím, kde jste hledal, ale cituji: „Marx viděl komoditu jako dialektickou jednotu užitné a směnné hodnoty. Užitná hodnota je fyzická, konkrétní stránka, zatímco hodnota je neviditelná, abstraktní společenská stránka, která se na trhu projevuje prostřednictvím směnné hodnoty. V aktu směny se tyto dva aspekty rozcházejí a zboží, které představuje užitnou hodnotu, se vyměňuje za peníze, které představují hodnotu směnnou.“

              1. Zde musím uznat Vaši převahu ve vzdělání. Já čerpal jen ze Základů marxistické filosofie od Františka Ledviny.
                Tam, jak je to posáno, to smysl dává: Je stanovena dle množství vynaložené práce ke vzniku statku hodnota(nákladová). Od ní se odvíjí působením tržních mechanismů směnná hodnota(tržní cena). Užitná hodnota je subjektivní, na předchozích nezávislá, další vlastnost, daná shopností statku uspokojit lidké potřeby.
                Význam pojmu „dialektická jednota“ upřímně nechápu.
                V té citované větě každopádně pojmy směnná a užitná hodnota nejsou dostatečně definovány.

                1. No jo, s dialektikou a s organickou jednotou protikladů bychom zabrousili už do Hegela (z něhož si to ostatně Marx vzal). Obávám se, že pro to tady není prostor.

                  1. A Kanta!

            2. To, že náklady určujú nejaké (približné!) minimum trhovej ceny, pri ktorej sa dlhodobo ešte vyplatí produkt vyrábať, nijako nevyžaduje, aby sme pre toto zaviedli nový pojem hodnoty, ktorý by mal byť dokonca údajne objektívny, teda zviazaný s konkrétnym produktom.

              To, aké boli náklady, totiž nikto s výnimkou výrobcu nevie, a do ďalších trhových vzťahov táto „hodnota“ nijako nevstupuje. Preto je nezmyselné ju akémukoľvek predmetu prisudzovať.

              1. Nebudeme-li uvažovat přesné vyčíslení ceny nákladů jednoho výrobku, kteréžto číslo zná pochopitelně jen výrobce, nýbrž množství práce a materiálu, které bylo třeba ke vzniku výrobku, tak tento údaj již vlastností výrobku je a lze z něj určit některé jeho další vlastnosti.
                Takto stanovenou hodnotu lze pak vyčíslit jako obvyklé náklady, jež výrobní postup obnáší, což má význam v normativní ekonomii, kde některé směry tuto veličinu užívají pro určení spravedlivé ceny. To je sice pro pravicově smýšlejícího člověka nepřijatelné, ale logiku to má.
                Dále, výrobní náklady do tržních vztahů vstupují, poněvadž v silně konkurenčím prostředí je cena poptávkou tlačena dolů a zastaví se právě poblíž obvyklých výrobních nákladů (zahrnujících i práci výrobce).

                1. „nýbrž množství práce a materiálu, které bylo třeba ke vzniku výrobku, tak tento údaj již vlastností výrobku je“ … „některé směry tuto veličinu užívají pro určení spravedlivé ceny“

                  Takéto poňatie hodnoty ale vedie k rozporu, že vo výsledku rovnaký produkt, ale vyrobený menej efektívnym postupom (ilustračný príklad: pracovníci v továrni B sú neschopní lemplovia, takže im výroba rovnakého výrobku trvá dlhšie a zničia pri nej viac materiálu než v továrni A), by mal podľa tejto teórie mať vyššiu hodnotu a teda aj „spravodlivú cenu“. To jest neefektívny neschopák by mal nárok na viac než makač (nie na čas práce ale na jednotku produkcie), čo likviduje akúkoľvek motiváciu k efektivite. Ostatne, vyzerá to, že socialistické podniky práve na tomto zakapali.

                  1. Proto jsem psal o obvyklých nákladech. Jinak vyšší cena u továrny B je spravedlivá v tom smyslu, že si výrobce bezdůvodně nezvyšuje marži. Samozřejmě taková výroba je nekonkurenceschopná a továrna B by zkrachovala.

          3. A ještě bych rád dodal, že žádná společenskovědní teorie nebude platit ve všech případech. I u pouček tradičních pravicových ekonomických teorií lze najít řadu ve skutečném světě se vyskytujících výjimek. Lze například narazit na obchodníky, od nichž lze některé zboží zakoupit za zlomek tržní ceny, poněvadž jej sami získali levně. Ačkoliv by si jej mohli dovolit prodat výrazně dráž, neudělají to. Tím jednají v rozporu s tržní tvorbou cen, ale nelze tvrdit, že je tím tato vyvrácena.

            1. Ach jo… Nejednají v rozporu s tržní tvorbou cen, jednají v rozporu s Marxem. Zboží má pro ně prostě menší subjektivní hodnotu, protože je získali levně. Tudíž jsou ochotni se ho za menší hodnotu vzdát. Což perfektně odpovídá teorii marginalistů.

              1. To nemůžete tvrdit, neznáte-li motivaci daného obchodníka. V rozporu s tržní tvorbou cen to je, poněvadž prodávají za méně, než si mohou bez poklesu poptávky dovolit. Jednají tak z ekonomického pohledu iracionálně, neb se nesnaží o maximalizaci svého zisku, čímž též porušují jednu ze základních ekonomických pouček.

                1. Podívejte, tady není prostor ( a ani nemám chuť) vysvětlovat základy ekonomické teorie. Výše máte literaturu, třeba „Ekonomie v jedné lekci“ od Hazlitta není přiliš obsáhlá a je napsána velice zábavně a čtivě.
                  Prostě v ekonomii je Marxova teorie hodnoty asi tak na úrovni Ptolemaiova modelu vesmíru v kosmologii.

                  1. Tak ji vyvraťe, píšete-li, že je to tak triviální. Příměr k exaktním vědám je chybný, protože ekonomie exaktní vědou není, což dokazuje už jen, jak mnozí v této oblasti chápou vyvrácení teorie.
                    V exaktnívh vědách vyvrácení znamená, že přinesete důkazy, při jejichž platnosti není možné, aby platila vyvracená teorie. Přijdete-li pouze s jinou teorií, která je s dřívější v rozporu, tato tím vyvrácena není.
                    Zde nenastalo ani to, poněvadž marginalistický přístup s marxistickou definicí hodnoty v rozporu není. Ten popisuje toliko postup, kterým se strany obchodu doberou k výsledné ceně (=směnné hodnotě), neřeší předpoklady jejich chování. Obě teorie řeší jinou věc, nejde tudíž jednu vyvrátit druhou.

                    1. Znovu – neřeší jinou věc. Marx tvrdí, že existuje nějaká objektivní hodnota, daná množstvím vynaložené práce. Marginalisté říkají (a veškerá pozorování to potvrzují), že nic takového neexistuje, hodnota se mění v čase, místě i v závislosti na hodnotícím subjektu.
                      O tom, že pravdu mají marginalisté, se může každý přesvědčit sám, když si v letním parnu zajde do hospody na pivo. S každým vypitým pivem hodnota půllitru pro danou osobu v daném místě klesá, i když cena zůstává stejná. Až hodnota klesne pod úroveň ceny požadované hospodským, další pivo už si dotyčný nedá.

                    2. Marginalismus nepopírá existenci objektivní hodnoty, nýbrž sám řeší takový druh hodnoty, který je subjektivní. Nákladové hodnotě, která je dle marxistické teorie jediná objektivní, se marginalismus vůbec nevěnuje. Jenže tato torie zná ještě hodnotu užitnou, o níž tvrdí, že je čistě subjektivní, tedy totéž co marginalisté.

                2. Jen bych ještě dodal, že ekonomie je věda o lidském jednání. Čili zkoumání motivace jednotlivců a jejich individuálních preferencí je přímo základem ekonomie.

                  1. Ale zde tu motivaci neznáme.
                    Může jí být to co tvrdíte, tedy že hodnota zboží pro obchodníka je nízká. Což ovšem, tak jak to podáváte je tautologie, neb vy výsledku to znamená jen, že každý učiní obchod za podmínek, za nichž je dle svého rozhodnutí ochoten je učinit. Platí to vždy, ale nepřináší to žádný poznatek.
                    Může jí být přesvědčení o nemravnosti prodeje s přiliš vysokou marží. Dost lidí toto přesvědčení zastává.
                    Může jít o snahu zboží nabídnout levně na truc spekulantům. S tím jsem se setkal v internetové inzerci, kde to prodejce sám uváděl.
                    A existuje řada dalších důvodů včetně zcela iracionálních.

                    1. Obchod proběhne za podmínky, když získám výměnou věc s vyšší hodnotou (pro mě, v daném čase a místě) než je věc, kterou ke směně nabízím. Když kupuju rohlík, naprosto mě nezajímá, za kolik ho pekař vyrobil. Jediné, co mě zajímá, je, jestli má pro mě ten rohlík momentálně vyšší hodnotu než 3,- Kč, které za něj pekař chce. Pokud jsem půl dne nejedl, dal bych mu i 5 Kč, pokud už jsem rohlíků sežral 10, rohlík má pro mě momentálně hodnotu 0, nedám mu nic a rohlík nekoupím. Pekař ovšem neví, jestli jsem už sežral 10 rohlíků nebo jestli švidrám hlady. Proto je informační asymetrie (socialisty proklínaná ďábelská věc) podmínkou, aby se směna vůbec uskutečnila.
                      Je to jak v té povídce od Čapka – Bůh nemůže soudit, protože je vševědoucí.

                    2. Takže tautologie: Člověk provede obchod za cenu, za kterou je ochoten jej provést. Když to nebudu rozvádět do nesmyslu, vychází to trochu líp: Člověk učiní obchod tehdy, nabyde-li dojmu, že je pro něj výhodný. Já s tím souhlasím, ale jde o triviální myšlenku, kterou si uvědomili nejpíše první pravěcí lidé, když začali směňovat. Že byl někdo na jejím obšírném popisu schopen postavit teorii o níž vyšla řada publikací svědčí o pochybných kvalitách ekonomie jakožto vědy.

                      Co píšete dále, platí možná pro Vás, ale nikoliv obecně. Mně například velmi zajímá, jaká je výrobní cena zboží, které kupuji. Vyrobí-li pekař rohlík (se započtěním všech nákladů) za 10h a prodává jej za 3Kč, považuji ho za nečestného obchodínka. Prodává-li jej jiný pekař za stejnou cenu, ale jeho výrobní náklady budou, 2,50Kč, pak jej upřednostním, protože narozdíl od prvního má ke stanovení té ceny dle mého názoru spravedlivý důvod.
                      Rohlík nejsem ochotem koupit dráže kvůli hladu, protože navýšení ceny z takového důvodu ze strany pekaře považuji za nemravné. Přistoupil bych až v krajní nouzi.
                      Taktéž, mám-li po výstupu na horu žízeň, a prodavač ve stánku na vrcholu toto očekávaje nabízí nápoje za ceny zjevně neodpovídající pořizovacím a provozním nákladům, raději žízeň strpím až do sestupu než tržbou takového obchodníka podpořit.

                      Marginalistické poučky tedy porušuji. Můžete samozřejmě tvrdit, že nikoliv, protože zmíněné zboží má pro mne v uvedných případech stále nízkou hodnotu, pak se však dostáváme k na začátku zmíněné tautologii. Bude to platit vždy, ale neříká nám to nic.

                    3. Já vím třeba kulový o elektřině. Jen je mi známo, že běhá většinou drátama a jsem o level výš než zelení, protože taky vím, že se vyrábí v elektrárnách a nevzniká v zásuvce. Z toho důvodu se nepouštím do žádných debat na toto téma, protože bych si připadal blbě. Ve Vámi uváděných příkladech jen podporujete subjektivní charakter hodnoty (a ne objektivní dle Marxe).
                      Jen bych ještě podotkl, že marginalistická teorie uspokojivě vysvětluje např. mechanismus burzy, úrok, vznik ekonomických krizí nebo i to, že třeba hodinky s totožným strojkem ETA 2824 se prodávají v cenovém rozpětí 10.000 – 150.000 Kč.

                    4. Aby bylo jasno, já marginalismus nezpochybňuji. Tvrdím ale jednak, že jde o zbytečně rozváděnou triviální myšlenku, a že nijak nevyvrací marxistickou teorii hodnoty. V té se vyskytují tři pojmy obsahující slovo „hodnota“, významově se však zásadně lišící. Hodnota uváděná bez přívlastku (nákladová) představuje výrobní náklady, na nichž jsme se shodli, že jsou přibližným základem ceny. Ta jediná je objektivní a marginalismus jí neřeší, takže zde nemůže nastat rozpor.
                      Směná hodnota je tržní cena, dle marxistické teorie se odvíjí od nákladů a může se odchylovat. Subjektivní složka se zde tudíž připouští.
                      Užitná hodnota je definována jako schopnost uspokojit potřeby, tudíž čistě subjektivní.

                      Vy rozporujete marxistické pojetí hodnoty na předpokladu, že připouští jen její objektivní stanovení, což je v rozporu s marginalismem, který uznáváte. Ten předpoklad však platí jen pro nákladovou hodnotu, kterou ale zas marginalismus vůbec neřeší, takže zde nemůže nastat rozpor.

                    5. V mnou uvedených příkladech stanovuji svou subjektivní nejvyšší přípustnou cenu na základě objektivních nákladů. Tedy přesně dle Marxe se zde směnná hodnota ukazuje subjektivní a nákladová objektivní.

                    6. @KPL70
                      Zákazník, ale v drtivé většině případů nezná nákladovou hodnotu produktu. I ten blbý rohlík v sobě nese náklady a mzdu zeměděce, amortizaci traktoru, náklady provozu sila, dopravu do mlýna, veškeré energie, každý článek má ještě nějaké účetnictví, právní a administrativní služby. Každý článek si hlídá akorát svůj vstup a výstup a konkurence tlačí ceny do nějakého optima, kdy si to někdo koupí a jiný na tom vydělá. Já se můžu akorát rozhodnout jestli třeba pivo na sněžce za x násobnou cenu za to stojí nebo ne. A ta cena na té sněžce je zase vybalancovaná tak, aby stánkař vydělal a lid to dostatečně masově kupoval.

                  2. Byť jsem tu ekonomii na VŠ trochu studoval, tak mě to jako „věda“ přijde trošku moc přeceňované. Je to spíše „myslíme si“ a k tomu nějaká matematika. Jenže ta matematika z toho vědu neudělá. Je tu problém s experimenty a obecně s falzifikovatelností ekonomických teorií. Ve fyzice přijdete s teorií a hledáte experiment, jehož výsledek by byl v souladu s tou teorií a nebo naopak máte výsledek experimentu a hledáte vysvětelní. Toto se v ekonomii moc neděje, protože to moc nejde. V ekonomii se experimenty dělají zpravidla dost blbě. Podobně je na tom psychologie, ony pokusy na lidech nejsou moc populární. Takže v obou „vědách“ je spousta teorií/hypotéz o nichž nejde říci, zda jsou nebo nejsou „pravdivé“, protože nejdou „potvrdit/vyvrátit“ experimentem. To že něco vypadá logicky ještě neznamená, že je to pravda.

                    1. Napostý souhlas.
                      A navíc v ekonomii bývá mnohými názor významné osoby v oboru chápán jakožto zákon na úrovni zákonů fyzikálních. S tím jsem měl možnost se osobně seznámit, když mi byl během studia silnoproudé elektrotechniky vnucen jakýsi zběžný souhrn základů mikroekonomie. Přednášející nekriticky vykládali názory představitelů jimi vyučovaných teorií jakožto platné zákonitosti.

                    2. Tragédie ekonomie spočívá v tom, že ji nejpozději od dob Keynese brutálně zneužívají politici. Keynes jim dal vlastně vědecké zdůvodnění, proč bezuzdně utrácet. Příčetní ekonomové (u nás namátkou Šichtařová nebo Ševčík) střídavě řvou a lamentují, ale jsou to hlasy volajících na poušti.
                      Já to třeba vůbec nechápu – pokud by člověk soukromě neustále utrácel o 3-5% víc než vydělá, asi by i tomu největšímu ignorantovi časem docvaklo, že je něco blbě. V měřítku státu to ovšem všichni považují za normální. Skutečně nevím, co si o tom mám myslet.

                    3. Bohužel to funguje (Keynes a následovníci) přesně tak, jak bylo zamýšleno. Soustavná emise peněz a jejich uvádění na trh podporuje poptávku, což brání hospodářskému cyklu. Stát si nekonečný dluh může dovolit, protože ve výsledku dluží centrální bance, nad níž má kontrolu a která je povina mu dále půjčovat. Stát pak z části platí penězi nekrytými žádnými statky, což ve výsledku znamená, že pro něj z části zadarmo pracují všichni občané. Ti jsou navíc inflací obíráni o úspory, což dále podporuje spotřebu. Z makroekonomického pohledu je inflace výhodná.
                      Já osobně to považuji nemravné ze strany státu vůči občanům a navíc společensky škodlivé, poněvadž mnoho pak lidí ztrácí přirozenou představu o původu bohatství ve výrobě hmotných statků, ale bohužel tento přístup požadovaný účinek vykazuje. Ostatně, jinak by k němu většina států nepřistoupila.

                    4. Podle mého matematika vůbec nemá v ekonomii co pohledávat. Maximálně jako podpůrný aparát pro statistické vyhodnocení sledovaných jevů. Ale třeba matematické modelování považuju v ekonomii za zhovadilost prvního řádu.

                    5. Tak je to společenská věda. Takže asi nikoho nepřekvapí, že zvýšením daní vzroste motivace se placení vyhnout, ale modelovat o kolik přesně, na to nepotřebuju matematiku, ale kávovou sedlinu.

                    6. Ada: tak zrovna Vy snad Lafferovu křivku znáte, ne? Spočítat to můžete vcelku snadno sice ne dopředu, ale zpětně ano a to poměrně přesně (ne úplně, ale pro účely zjištění, jestli to bylo ještě dobrý nebo už ne, alespoň z krátkodobého hlediska, to je vcelku slušně vypovídající). Budete-li s tím soustavně pracovat, pak budete schopen i teoreticky spočítat, kam to ještě lze posunout, aby to mělo smysl.

                      Kávová sedlina je zrovna v tomto případě nesmysl.

                    7. To je právě ono. Pokud byste chtěl zkoumat vliv výše daně na celkový vybraný výnos, tak byste musel měnit výši daně a sledovat výnos, ovšem všechny ostatní vlivy by musely zůstat stejné. A také ten výnos může ovlivňovat při stejném daňovém zatížení druh daně (můžete třeba zvýšit/snížit daň z příjmů a opačně pohnout s DPH). A to právě nejde, mít vše ostatní stejné a měnit jen výši daně. Neustále se Vám něco v ekonomice mění (objem peněz v oběhu, míra úspor obyvatel, nezaměstnanost, poptávka po zboží/službách, dovozy a vývozy atd.). Takže nejste schopen hodnověrně spočítat, jak přesně ovlivňuje výše daně vybraný výnos bez vlivu ostatních faktorů. Samozřejmě kromě datových vědců, ti umí spočítat vše. Proto je v té ekonomii hodně „myslíme si“ místo „víme“.

                    8. LP: proto píšu „poměrně přesně“, ne „zcela přesně“. Ze stejného důvodu jsem zdůraznil krátkodobé hledisko, protože co nejde zoptimalizovat za rok, může jít za dva-tři a extrém (přesun firmy do jiného daňového domicilu) může být ještě pomalejší, ale o to více bolet.

                      Pokud se nehrají žádné covid games nebo Rusák nedobývá cizí území, pro indikaci je to přesné dost a jakékoliv extrémy budou vidět hned.

                3. V rozpore to nie je. Lebo cena nie je jediným aspektom, ktorý je na trhu zaujímavý, ďalším môže byť napríklad „rýchlosť obehu tovaru“.
                  Dotyčný obchodník sa teda trebárs rozhodol, že bude točiť viac tovaru rýchlejšie, aj keď s nižšou prirážkou, a tak to môže byť preňho výhodnejšie. Neexistuje totiž len jedna „trhová cena“, ale skôr „trhová cena za určitých podmienok“. Preto ojazdený Trabant (dostupný hneď) bol často drahší než nový (dostupný po dlhom čakaní v poradovníku). Možno, že v nedávnych časoch, keď čakacie doby na nové vozy rástli nad všetky medze, to mohlo byť pri niektorých modeloch podobné, ale prakticky neviem, v mojom okolí sa nové autá kupujú sporadicky.

                  1. Já mám na mysli případ, kdy obchodník naskladní malé množství velmi žádaného zboží, které by si téměř jistě mohl dovolit prodávat za cenu bližší k ceně na trhu obvyklé, aniž by to způsobilo pokles poptávky. On tak však neučiní, zboží se za nízkou cenu rychle vyprodá a pak prostě není. To přeci je v rozporu s klasickými poučkami o tvorbě cen v závislosti na poptávce a samoregulujícím účinku trhu. Ten příklad neměl rozporovat marginalismus, ikdyž ten se zde dle mého také neuplatňuje.
                    Samozřejmě, můžeme uvažovat zájem na levném prodeji jako část subjektivní hodnoty, jíž dotyčný obchodem získává, a tvrdit, že na ní založená cenotvorba platí vždy, ale pak získáme výše zmíněnou tautologii.

                    1. Co furt máte s tou tautologií? Každý vždy a všude dělá to, co považuje v daný moment za nejvýhodnější (říká se tomu preferenční škála). Takových rozhodnutí děláme každý stovky denně, já třeba klofu do klábosnice místo abych šel na pivo. To nevypité pivo je mým nákladem obětované příležitosti. Zrovna tak může být důvodem levného výprodeje třeba manželčino přání zřídit na místě skladu bazén. Pak je nezinkasovaná možná vyšší cena oním nákladem obětované příležitosti a spokojenost manželky preferovaným výnosem.

                    2. Já bych hlavně, že většina lidí jsou líní jako prase (asi tak všichni). A to je základ motivace.

          4. další věc je, že asi polovina té ceny jsou zkurvený stádní zlodějny (berně), takže jako…tvl…

        2. Nákladovou teorii hodnoty vyvracejí protipříklady; není schopna vysvětlit vysokou cenu nalezených věcí, změny cen v závislosti na podmínkách (aniž se změní náklady) a podobně.
          K subjektivní teorii hodnoty ještě nikdo žádný protipříklad nenašel (nebo to není známo).

          1. Vysokou cenu nalezené věci lze vysvětlit tím, že obvyklé náklady na její výrobu/vyhledání/těžbu jsou vysoké. Navíc nákladová hodnota neznamená přímo cenu, ta se k ní blíží jen v prostředí se silnou konkurencí na straně nabídky.
            Abych Vám poskytl protipříklad k subjektivní teorii hodnoty, je třeba si nejprve ujasnit, co pojmem hodnota myslíme. Budeme-li uvažovat hodnotu užitnou, tj. schopnost statku uspokojit potřeby majitele, pak teorie platí obecně, avšak je pouhým tvrzením, že tato hodnota je subjektivní. Nelze z ní vyvozovat další závěry. Má-li však jít o jakýsi základ pro cenu či dokonce cenu přímo, pak teorie selhává v řadě případů, jako je třeba zde jiným jejím zastáncem zmíněná informační asymetrie. Pokud mi bude hrozit smrt dehydratací, pak pro mne v tu chvíli bude mít voda/jiný nápoj ohromnou cenu, avšak neví-li obchodník, od nějž jí kupuji, o této skutečnosti, proběhne směna za cenu obvyklou, tj. výrazně nižší, nežli je tato subjektivní hodnota.

            1. Ty změny cen v závislosti na podmínkách (aniž se mění náklady) jste přešel záměrně?
              Z tvrzení, že hodnota je subjektivní, lze vyvozovat spoustu závěrů; třeba že směna zvyšuje očekávaný užitek obou stran (jinak k ní nedojde). Z toho pak plynou další důsledky; třeba právě závislost ceny na nabídce a poptávce.

              1. Ne, to jsem přehlédl.
                Cena!=nákladová hodnota. Ostatně ani subjektivní hodnota není vždy rovna ceně. Nákladová hodnota je abstraktní veličina tvořící základ pro cenu. Že existuje, ostatně můžeme na trhu sami pozorovat. Výrobek, jehož výroba obvykle zahrnuje více práce a materiálu bývá obvykle dražší. U nového zboží, které většina zákazníků pořizuje kvůli spotřebě, to platí téměř vždy. Zkuste třeba zajít na libovolnou čerpací stanici, kde prodávají zvláště aditivovaná a neaditivovaná paliva. Aditivované bude téměř vždy dražší, a to bez ohledu na to, jestli adiditvace právě ve vozidle zákazníka bude k užitku.
                To, že se na tvorbě ceny podílí i jiné vlivy, jsem nezpochybňoval, ostatně nezpochybňuje to ani Vámi proklínaný Marx, proč asi marxismus rozlišuje nákladovou a směnnou hodnotu?

      4. Piráti původně anarchisté byli. Na svém počátku se snažili prosadit nejprve zrušení, poté alespoň zmírnění autorského práva. To byl jejich hlavní zájem, který, shodneme-li se na nikoliv přirozeném, nýbrž účelovém původu tohoto práva, za anarchistický označit lze. Taktéž se ve svých počátcích vymezovali proti posilování veřejného dohledu na občany. Současná Pirátká strana má se svou původní podobou společný už jen název.

        1. Ano, Piráti na počátku chtěli i rušit autorská práva; nicméně někteří z nich byli libertariáni, kteří tvrdili, že autorská práva nejsou v souladu s vlastnickými, zatíco jiní komunisté, kteří byli proti všem vlastnickým právům.

          1. Ano, spousta lidí je chtěla volit a vyšvihli se nahoru. Na facbeoku měli snad 100.000 sledování. Ale pak tam přišel nějakej týpek, nevím jak se jemnoval a začlo to jet do leva, jako že cigáni jsou svatí a měli bychom o ně pečovat. Za jeden jedinej den ztratili 95.000 sledujících a všichni ji tam napsali, že jsou zklamaní a že je volit rozhodně nebudou. A oni se zmohli jen na to, že o takové rasisitcké voliče nestojí. A od té doby se plácali někde dole. Letošní volby jsou bohužel brutálním překvapením, že pokud to nebylo zfalšované tak nechápu proč je někdo volí?

            1. Někteří voliči se domnívají, že opoziční strany nejsou ve skutečnosti schopné řesit problémy, jež řešit slibují, jako třeba hrozbu přijetí ETS2, ba dokonce si myslí, že je ani v současnoti řešit není možné. Pak zoufalí zvolí Piráty oceňujíce upřínost, se kteru jim sdělili, že se těmto trendům musíme podřídit.

              Co se týče podivného obratu této strany, pak jde o častý jev, kdy revolucionářská skupina poté, co získá částečnou moc, zjistí, že ze svého postavení není schopna svůj program prosadit. Pak pro pocit buďto voličů nebu svůj, že alespoň něco dělají, začnou zavádět opatření mimo či dokonce v rozporu se svým programem, přičemž rozhodujícím kritériem je právě možnost jejich prosazení. Že pak jde většinou o opatření zcela v souladu se současným trendem zpřísňování zákonů a veřejného dohledu, není překvapivé.
              Něco podobného se stalo kdysi v Brně, kdy nějaká malá strana brojila proti zónám placeného stání. Poté, co ve volbách získala výraznou menšinu zastupitelských míst, tak se alepoň podílela na revizi dosavadních pravidel pro parkování a vjezd, která skončila jejich zpřísněním.

              1. Piráti ale nikdy nebyli revolucionářská politická strana!

                Piráti byli zcela chladnokrevně založeni profesionálními manažeři politických týmů, kteří pochopili, že Zelení potřebují dodat internet a anarchismus, aby je mladí volili. Je to prostě chladnokrevné PR od elit shora.

                Piráti se jen chovali podle „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“. Prostě vytvořili zdání anarchistické revolucionářské strany, a hned poté šli tím nalinkovaným skutečným směrem.

                Ve stejné době PR manažeři udělali ze Šláfenberka pankáče – podle stejné idey – protože jejich pracovní přesvědčení bylo, že to teď frří a přitáhne voliče. Také věříte tomu, že Šláfenberk je revoluční pankáč a bude kreslit grafiti? Ne, byla to úplně stejná chladná prefesionální kalkulace jako u těch Pirátů.

                Máte-li špatné výchozí předpoklady => dojde ke špatným závěrům. Garbage in, garbage out. Piráti nikdy nebyli revoluční, ale prosystémová strana! Strana založená systémem!

                1. Původně nikoliv. O ochranu životního prostředí, natož radikální, se vůbec nezajímali. Byli proti posilování veřejného dohledu na úkor svobody jednotlivců. Dokonce od nich byly slyšet takové nehoráznosti, jako kritika kamerových systémů na veřejných prostranstvích.
                  Pak však byli zvoleni a jejich cíle zásadně změnily. Netvrdím, že mnou uvedený důvod je jediný možný, ale je pravděpodobný. Kombinace neschopnosti prosadit své původní cíle s touhou po páchání dobra se jako vysvětlení nabízí.

                  1. Ale Piráti tak vznikli jako prekabátění Zelení! Prostě PR tým zhodnotil, že mládež chce internet, počítače a anarchii.

                    Vy jste v životě nezažil podvodníka? Který něco jiného konal a něco jiné prezentoval? To jediné vysvětluje vaši naivitu!

                    Vždyť sám Bartoš chodil pro notičky k americkému ambasadorovi, ještě než se dostal do politiky! Ještě to dělal tak blbě, že si často sedli do restaurace!

                    1. Já je nikdy nevolil, tak mně prosím neobviňujte z naivity. Ten ideologický posuv zde v diskuzi kdysi popisoval člověk, který znal bývalého člena, takže asi nepůjde jen o mylné zdání.

                    2. Mně je jedno, koho jste volil.

                      Já jen reaguji na vaše tvrzení.

              2. Fakt si myslíte, že toto by byl revoluční anarchistický prezident?

                (https://www.top09.cz/files/photos/large/20121030083514.jpg)

                1. K TOP09 a KŠ jsem se vůbec nevyjadřoval. Tam s Vámi spíše souhlasím, jeho podporovatelé byli z velké části mladí lidé z rodin tradičních voličů ODS.

                  1. Já jsem to uvedl jako ilustrační příklad, že v době vzniku Pirátů měly profesionální PR týmy pro vytváření volebních kampaní v módě anarchismus.

                    Piráti byli uměle vytvoření profesionálními manažeři úplně stejně jako třeba hudební skupina Lunetic.

                    1. Keby si napísal namiesto Luneticu trebárs Holki, tak by tvoje prirovnanie asi aj sedelo (tiež úplne nie, ale nebudem napovedať).

                      Takto zase len ukazuješ, že o veciach vieš hovno (ako naposledy s tou produkciou cukru), ale čím väčšie hovno, tým väčšie sebavedomie.

                    2. grg: Já vím vždycky hovno. Co se dá dělat.

                      Hledám někoho, kdo ze mě udělá hvězdu. Třeba jako z těch Holki, Tatu nebo Lunetic.

    3. Spíše bych řekl, že Urza poněkud balancuje mezi pravicově orientovanými libertariány (tzv. thin libertariány) a levicově orientovanými libertariány (tzv. thick libertariány), a to asi kvůli financím. Nicméně převládá u něj obecenstvo z té druhé skupiny, a to dnes jednoznačně. Pravicových libertariánů si myslím moc na Svobodným přístavu už dneska nenajdete. Ti se když tak druží okolo webu Bawerk.eu nebo u Svobodných.

  2. Kliknutí do videa: „A já vlastně chci prozkoumat…“
    .
    No, zkoumejte, zkoumejte, ale pak se nedivte, když přijdou pánové, zaklepou na dveře a nebude z toho domluva s podmínkou, ale třeba i průzkum věznice ala Pavlík Novotný.
    .
    😂
    .
    Z jiného soudku. Další aktivista se asi zhroutil. https://youtu.be/3j3vuVyRf9s

  3. Zdravím.

    1. Buďte pozdraven!

      1. No já vás Urzo určitě neudám, to lze vyloučit, na stát u Rimmerů nevěříme a parašutisty a jiný zločince mu nevydáváme, pokud to nejsou vrazi.

        Co je pozoruhodný – že mne k velmi podobným závěrům vedla zkušenost s životem za komunistů. Jedinej rozdíl je že nemám puzení to moc veřejně vytrubovat. Jste už jiná generace, jste naděje a je to moc dobře. Držím palce!

        BTW a pod čarou: Každej chlap hodnej toho jména by měl aspoň jednou za život skončit v CPZ! :))

  4. A kdy konečně začne bít v Urzovi srdce anarchokapitalisty? Kdy se přestěhuje, a začne své ideály realizovat v nějakém slabém státě, kde je fakticky vláda ulice?

    Já také umím být miliardář, který pohrdá honěním se za penězi.

    Stejně tak umím být statečný, když mě kryje 20 bodyguardů s kulomety.

    Urza má kolem sebe stát a společnost, které dbají na to, aby anarchokapitalista nespadl do propasti realizace svých utopických nesmyslů.

    1. souhlas, ale také mě několikrát napadlo, že stačí být nějakou dobu naprosto nečinný a přesto porušíte několik zákonů, např. prošlá STK, expirace různých dokladů, absence LP po 65+ atd.

      1. Ano, ale řešení není anarchokapitalismus.

        Anarchokapitalismus řeší věci asi tak, jako když mě sere soused, tak ho zlikviduji dávkou z kalašnikova. Ano, problém souseda to zcela jistě krátkodobě vyřešilo, ale ty collateral damages, že jo…

        Anarchokapitalismus prostě řeší věci tak, že co mě sere je třeba zrušit. Z nějakého důvodu je sere stát, ačkoli je úplně jedno jak se komunita lidí nazývá a jak je řízena. Jestli je to rodina, rod, kmen, město, stát, národ, federace, to, ono. Vždy bude nějaký systém řízení, protože je to nejlepší a osvědčilo se to.

        1. Zkuste si prosím předtím, než začnete mluvit o nějaké věci, přečíst alespoň předmluvu k tomu o čem mluvíte. Ušetří to mlácení prázdné slámy.

          1. Takže nic k tématu nemáte. Mlátíte prázdnou slámu. To stačí, děkuji.

    2. A co takové lidi nechat prostě být? Té ochrany, kde nejde rozlišit, kdo platí a kdo ne fakt není mnoho. Umožnit např. opt-out ze zdravotního nebo sociálního není nic složitého ani nemyslitelného. Nebo odluka školství od státu atd. Proč někomu ochranu nutit?

      1. Ada: ta poslední otázka mě pobavila:-) Proč to dělá mafie?:-)

        1. To je popíchnutí pro státisty jako je Alan. Zamyslet se nat tím, proč je potřeba lidi, kteří odmítají údajné DOBRO zavřít do vězení.

          Stát a mafie jsou pochopitelně podobné struktury. Monopol na násilí. Akorát ta mafie nemůže vnutit ochranu zákonem, tak musí učinit nějakou nabídku osobně. Dopis od finanční a celní správy ostatně říká to samé, co „muscles“ dona Corleoneho.

          1. Ada: ale on nikdo lidi nezavírá do vězení za odmítání dobra, stejně jako nikomu nevyhoří bar kvůli odmítání ochrany. Zavřou/vyhoří za to, že neplatí. Nad tím se není potřeba nijak zamýšlet, to je snad každému jasné, nebo?

            1. Argument státistů je, že zdravotní pojištění je tu proto, aby nikdo nechcíp bez péče, sociální proto, aby nikdo k stáru nežebral, tedy, že jde o obecné dobro. Neplatit = odmítnout to dobro. A ve světě plném víl a duhových jednorožců by se člověk mohl těchto vymožeností vzdát a zdraví řešit bylinkama a sociální třeba solidaritou potomků. A stát by řekl Dobře bratře, jdi v míru, ale my ti tedy nebudeme poskytovat protiplnění.
              V realitě řekne Tak to ne ty zmrde, neplatitls zdravotní, tak tumáš exekuci na barák.

              1. Ada: máme jiné zkušenosti. Většina lidí, co znám, když na to přijde řeč, o „odmítnutí dobra“ nic neříká. Berou jako fakt, že buď platíš, nebo máš problém = jde o prachy.

                Horší je to tam, kde jsou emoce prvoplánové, tam už je to mnohem horší, vizte tisíckrát vymlácenou covidovou slámu o funkčních vakcínách a zlých antivaxerech, kteří ty hodné naočkované nakazili.

                1. Jasně, že to málokomu stojí za nějakou filosofickou analýzu a je to o tom, že něco musím a když to dělat nebudu, tak dostanu přes prsty. Ale vždycky mi přijde užitečné klást lidem otázky po kterých se jim trochu prokrví mozek. jako proč nosí sami venku na hubě roušku, nebo proč někoho kdo něco neplatí prostě nevykopneme ze systému a místo toho mu přiděláme ještě další problémy.

                  1. p.s. Nejlepší je klást takové otázky dětem, jak by vyřešili to či ono a porovnat to pak s aktuální právní úpravou. S dospělými je jako se Sysopem a omezením rychlosti a jeho vymáháním. Je to marný.

                    1. Ada: „Nejlepší je klást takové otázky dětem, jak by vyřešili to či ono a porovnat to pak s aktuální právní úpravou.“

                      Tomu se říká sociální inženýrství. Naši lepšolidé také filozofují jak by vyřešili to či ono. Kallasová v diskusi vyřeší porážku Ruska. Lejenová v diskusi levou zadní zavede prosperující ekoterorismus. Ada nebo Urza úplně stejně zneužijí nezralého dítěte, a vysvětlí mu jak by anarchokapitalismus fungovat.

                      Nejlepší je si to vyzkoušet v praxi. A to je hodně přísný soudce. Ten už donutil k pláči a zabil hodně utopických filozofů co „jim buje srdce pro…“.

                      To ovšem žádný anarchokapitalista neudělá. Má strach, protože ví, že kecat hubou je bez bebíčka, a může lhát. Ale reálně jsem ještě neviděl jediného anarchokapitalistu, který by ho chtěl žít, a skutečně to zrealizoval. Howgh.

                    2. Tomu se říká výchova ke kritickému myšlení. Sociální inženýrství na nás provozuje toliko stát.
                      Doporučuju všem, kteří adorují status quo (přičemž by se do krve zhádali s těmi, ktrým se líbil status quo před 50 nebo sto lety), zamyslet se nad pravidlem páté opice.
                      https://cs.recursosdeautoayuda.com/paradigma-5-opic-vysv%C4%9Btluje%2C-pro%C4%8D-se-chov%C3%A1me-jako-ovce/

                    3. Ciste pro zajimavost; prestoze ‚experiment s peti opicema‘ pekne lidsky chovani popisuje (kdo napriklad tusi, proc blizkovychodni nabozenstvi zakazujou konzumaci prasat?), samotnej ‚experiment‘ se podle vseho nikdy neuskutecnil.

                      https://www.psychologytoday.com/us/blog/games-primates-play/201203/what-monkeys-can-teach-us-about-human-behavior-facts-fiction

                    4. Ano, to je hned druhý bod toho postnutého článku.
                      Ale myslím, že ani kdyby to vědci zkusili a dávali to denně ve zprávách, tak to lidi nezmění a dál budou dělat věci proto, že se tak dělaly vždycky.

                    5. Chramostejl
                      21.10.2025 v 9:41

                      pže neměli lednice, prasečí se rychle kazilo a chcípali na to? v dnešní době zavostalocej kokotismus

                    6. drůbeží a rybí maso se kazí ještě rychleji než vepřový a zakázaný není. Zato jsou zakázaný raci, humři a krevety, který se ale nekazej o nic rychlejc než povolený ryby.
                      IMHO to souvisí s tím, že ty zakázaný živočiši jsou ti, co si bez ostychu pošmáknou na patřičně zamřelé člověčině (prase ji dokonce ani nemusí mít zamřelou a dokonce mu ani nevadí, když maso při pojídání křičí a zmítá sebou). A protože jste to co jíte, tak holt lidožravý zvířátka IHVH zakázal.

                    7. Krom toho chov prasat je náročnej na zdroje, kterejch bylo v poušti pomálu a narozdíl od koz nebo ovcí který žerou to co my ne, tak prasátko je náš potravní konkurent, jelikož tím, čím se krmí prase se dá vcelku v pohodě krmit i člověk. V oblastech s bohatší vegetací a dostatkem vody chov prasat ničemu nevadil, zdrojů bylo dost.

                    8. (btw, s tím kazením se masa než přišly lednice to žádnej velkej problém nebyl, maso se na dlouhodobou konzervaci buď naložilo do soli nebo se nasušilo, pro což byly v poušti ideální podmínky. Na krátkodobou konzervaci byly zase jiný metody, ale ani to nebyl žádnej velkej problém. Problém je to akorát co se týče skladování uvařenýho jídla před rokem 1810, než byly vynalezeny konzervy)

                    9. shane: Na poušti hlavně nebyla hygiena, že…

                      Právě po vynalezení konzerv se začalo s výzkumem otrav botulotoxinem, protože to značně narušovalo konzervárenský průmysl.

                    10. Konzumace prasat se zakazuje proto, že se maso rychle kazí a neuměli ho konzervovat.

                      Ono se nezdá, ale konzervace masa je problém, který řada civilizací nezvládla. Ono to není ani tak jednoduché. Nestačí zahřát na 100 °C, leckteré baktérie přežijí i to. Navíc řada baktérií se při konzervaci zaspóruje, a pak přežijí neuvěřitelné věci. A po konzervaci se v mase radostně rozmnožují. Smrtelná dávka botulotoxinu vyráběného baktériemi je řádově milióntiny gramu, abyste byl kaput.

                      Kráva naprosto tomu nemá kyselost v žaludku jako prase nebo člověk. Proto se v ní neusídlují tak odolné a hnusné baktérie. Konzervace hovězího je tisíckrát snadnější disciplína.

                    11. Lednice neměly ani jiné národy, které tyhle potravní omezení neměli, Krom toho, drůbež a ryby se konzumovat smí, ačkoliv se kazí mnohem rychleji. A konzervace masa sušením je velmi stará záležitost a v horké poušti se dá provozovat celkem snadno.

                    12. shane: Znovu, kontaminace masa botuloxinem. Klidně masa po konzervaci. To je prostě problém, který zabil tolik lidí, že to vedlo k nejrůznějším zákazům. Nevím co je na tom nepochopitelného.

                      Staré národy prostě neuměly provést konzervaci masa, a následné zacházení s masem tak, aby to nevraždilo lidi třeba botulotoxinem a dalšími.

                      Drůbež a ryby de facto nepotřebujete konzervovat, protože je sežerete naráz.

                    13. Mimochodem, ryby se konzervují snadno.

                      Nemluvě o tom, že třeba suši původně byl pokus o japonskou „dezinfekci“ ryb. Sice se moc nepovedl, a můžete skrze suši získat báječné parazity do těla, ale pokus byl.

                      „Sardinky“ od různě smradlavých skandinávských až po ty supermarketové znáte.

                      Konzervace všeho možného cukrem nebo laktobacily (kvašením) se také zná po celém světě.

                  2. Ada: nerozumím. Když někdo neplatí, tak mu přiděláme problémy, protože neplatí. Jako ta mafie. Proč prostě nejdou „ochranu“ nabízet jinam, když nemám zájem? No protože ze mě nic nemají. Na tom podle mě nic k zamyšlení není. Vykopnout někoho ze systému = takovejch by bylo a co by pak chudák systém dělal? Kde by bral prachy?

                    Oproti tomu náhubky byly dobrým diskusním tématem, chtěl-li člověk někoho rychle nasrat, protože jak se ukázalo, bylo to otázkou víry a s tou se bojovat racionálně nedá. Věřící ví, že má pravdu, říkali to navíc v televizi a čínskej virus co není z Číny se náhubku lekne a nikam se nedostane. Většina si rychle osvojila ultimátní argument „já chráním tebe, tak proč ty nechceš chránit mě?“ Sranda to byla, ale nemyslím, že to někoho donutilo k přemýšlení (k vidění často i zde, jakmile dojde na náboženství).

                    1. Mě by spíše zajímalo, co by se tedy podle Vás mělo dít, kdyby se těm, co „vystoupili“ ze zdravotního pojištění něco stalo. Dostanou infarkt, omdlí, úraz nebo jinak přestanou reagovat. Proč by je měli záchranka/doktoři/nemocnice vůbec ošetřovat, když neví, jestli za to dostanou zaplaceno – resp. v okamžiku, kdy je potřeba je ošetřit, tak neví, jestli jim to někdo zaplatí nebo ne. Takže kdo by měl platit „urgentní“ ošetření těch, co si neplatí zdravotní pojištění? Stát, tj. z daní ostatních? Nebo je necháte umřít na ulici? Nemocnice/doktoři to sice z nich můžou poté vymáhat, ale pokud takových „dlužníků“ budete mít více, tak tento „typ“ pacientů nebudete chtít ošetřovat a proč by to ti doktoři/nemocnice vlastně měli dělat? Proč by někomu měli poskytovat služby „zdarma“?

                    2. LP: To dnes záchranka neví u bezdomovce ani přátelského či nepřátelského migroše taky. Žijeme ale v době digitální a když bude dotyčný u sebe mít průkaz anarchokapitalisty, bude záchranka postupovat podle smlouvy, kterou si z průkazu načte s variantami např.:
                      1. Nechat ležet.
                      2. Přenechat anarchokapitalistické záchrance.
                      3. Zpracovat na jeho komerční zdravotní pojišťovnu.
                      4. Vinkulovat u jeho banky částku dle předpokládaných nákladů dle ceníku. Dořeší se po uzdravení nebo z pozůstalosti.
                      5. Postupovat podle stavu šrajtofle.

                    3. LP: když už se ptáte zrovna mě (spíš mi přijde, že jste se chtěl zeptat Ady), tak si dovedu představit, že možnost vystoupit ze systému bude řešena kartičkou nebo dnes moderně apkou v mobilu apod. Současně je dobré si uvědomit, že uvažovat striktně za ceteris paribus je v tomto případě nesmysl a Vámi položené otázky zbytečné – bylo by je nutné řešit v návrhu možnosti vystoupení a tedy by byly (minimálně většina) zodpovězeny.

                      Mimochodem, k tomu oznamování záchranářům, jak se chovat – znám lidi, co mají v peněžence DNR jen tak na papírku, kdyby něco. Přitom to nejsou žádní rebelové, ti by si platili pojistku i kdyby nemuseli, k doktorovi normálně chodí. Píšu to jen proto, že už dnes je cesta, jak záchranářům ledasco dát vědět, je-li vůle.

                    4. To je jednoduché. Pokud se anarchokapitalistovi něco stane, a lékař ho zachrání – udělal trestný čin.

                      Lékař by totiž narušil svobodu vlastního těla, čímž by anarchistovi způsobil újmu.

                  3. Ada: „Jasně, že to málokomu stojí za nějakou filosofickou analýzu a je to o tom, že něco musím a když to dělat nebudu, tak dostanu přes prsty.“

                    Prostě si uvědomte, že drtivá většina lidí včetně mě to zdravotnictví chce. Stejně tak jako chce třeba služby hasičů, apod.

                    Jestliže chcete něco jiného, nebuďte sobci, a založte si komunitu někde na Sibiři nebo v Africe dle svých přání. Vy musíte vytvořit někde jinde svůj anarchokapitalistický ráj, a ne ho cpát většině, která si správně uvědomuje, že chcete blbost a zlo non plus ultra. Cpete ho většině, která je předvídavější a má větší rozum než Ada nebo Urza. (A to si normálně nedělám iluze o rozumnosti lidí, ale v tomto jsou rozumní.)

                    Na světě neexistuje místo, kde byste se nemuseli přizpůsobovat. Což anarchokapitalisté zamlčují. Prostě proto, že nejste Stvořitelé, ale jen jeden z 8 miliard lidí na této planetě.

                    Já bych na vašem místě netroškařil, a kladl správné otázky: Proč se nemůžete odhlásit z působení gravitační síly? Proč se nemůže odhlásit z toho, aby pro vaše tělo byl kyanid jedovatý? Vždyť jste přeci vlastníkem těla, tak proč nerozhodujete, co pro vás bude a nebude jedovaté! To je škandál! Anarchokapitalismus rulez!

                    1. A bez ohledu na to, zda je to blbost či není, proč by jí nemohli zkoušet někomu nacpat? Pochopitelně třeba takový stavební úřad je mnohem efektivnější – než si za svoje na svojem můžete postavit, tak si užijete (ČR vůbec umí agitovat za anarchii).

                      Já třeba ve funkčnost této myšlenky v její čisté podobě nevěřím, ale současně si myslím, že je dobře, že to někdo tímto směrem táhne.

                    2. Ale o tom celou dobu mluvím Mlho!

                      Ať si odcestují do Afghánistánu nebo Somálska a předvedou se!

                    3. A.C: Afghánistán ani Somálsko anarchokapitalisty nepřijímá a abys je mohl legálně vymístit, budeš nejdřív muset s nějakou stranou lásky k utaženým šroubům nejdříve zavést trest vyhnanství pro její odpůrce. Takových stran bude u koryta pořád dost už proto, že anarchokapitalisti nemůžou nikdy vyhrát volby, neb by se účastí v nich popřeli. Ze zdravotního pojištění by se ale snad trhnout mohli. Z povinného ručení ale raději ne. Vždyť ani anarchokapitalista nemusí být tak bohatý, aby se při nezaviněné srážce s někým movitějším nestal nakonec viníkem.

                    4. Hupert: Já myslím, že Tálibánu je vcelku jedno, jestli jsi nebo nejsi anarchokapitalista.

                    5. Poslyš Coxi, nebylo by správnější vysídlit ze země především zločince? Taky nechtějí přijmout, na čem se většina shodne, ale dilema mezi sobectvím a strachem řeší oproti anarchokapitalistům kriminálním, nikoliv čestným způsobem.

                    6. Hupert: Já ale ze země nikoho nevysídluji!

                      Já jen říkám, že pokud někdo „realizuje svou filozofii“ a „srdce mu bije pro anarchokapitalismus“, tak svůj ráj najde třeba v Ugandě, Somálsku, Afghánistánu.

                      Já jsem nikdy o sobě nepsal „jsem mistr světa amoleta, mé srdce bije pro to či ono, jsme skvělej, jsem bezvadnej, naprostý ideál“ A nedodávám „jistě jste tak nadšení a zapálení pro mě, že vám ani nesdělím co je v nadpise článku, rádi si budeme prohlížet má videa třeba celé týdny“.

                      On když někdo o sobě píše sebveoslavné, patetické řeči na útopvni Napolenského komplexu, tak musí očekávat, že se někdo bude ptát – proč tedy žiješ svou filozofii jen hubou a na d-fensu?

                    7. Alan.Cox: Těžko na Zemi hledat prostor pro podobné experimenty, ale např. taková Biosféra 4….

                    8. Když se parta lidí rozhoduje, kam jet za společné peníze na dovolenou, lze to řešit tak, že menšinu prostě donutíme jet tam, kam jet nechtějí a nechat je za to zaplatit. Nebo jim taky jejich prachy necháme ať si jedou jinam nebo ať zůstanou doma. Klidně si chtějte zdravotnictví, školství, cokoli. Ale proč to nutíte dospělým svéprávným lidem, kteří vám řeknou, že to nechtějí. Tak je nechte být, technicky je to úplně ok.

                      Sory, ale to, jestli třeba doktora platím z daní, nebo to zatáhne pojišťovna nebo je platím cash není dannost na úrovni přírodních zákonů, ale sociální konstrukt, který se proměňuje v čase a místě. Takže ptát se proč je to zrovna takhle nebo nemohl bych se z toho odhlásit je úplně normální příčetné chování.

                    9. Ada: Já bych věděl o tisíci jiných věcích, které by mohly člověka srát.

                      Ale že má člověk takovou zdravotní péči, školství, je gramotný – vy už nevíte coby! Co by za to dali třeba v USA!

          2. Ada: „To je popíchnutí pro státisty jako je Alan. Zamyslet se nat tím, proč je potřeba lidi, kteří odmítají údajné DOBRO zavřít do vězení.“

            To je především výpověď o vás. Jste úplně stejný jako Foltýn nebo Rakušan. Buďto souhlasíš s vládou nebo jsi proruský. Buďto souhlasíš s Urzou nebo jsi státista.

            Na černobílé tunelové vidění se nedá odpovídat. Lidé, kteří mají binární vidění světa, nikdy nepochopí realitu. Jsou handicapovaní. (Mimochodem ani Urza není tak černobílý jako Ada, a to je co říct!)

            Mě bohatě stačí, jak se anarchokapitalisté vzpěčují odstěhovat do svých anarchokapitalistických rájů. Jako je třeba Somálsko, Afhánistán, a pod. Zejména v Afghánistánu je mnoho let dokonalý anarchokapitalismus. Vláda byla tak slabá, že se to zařídilo jinak. Prostě je mi jasné, co si mám o anarchokapitalismu myslet, když v něm nechtějí žít ani ti, kteří pokrytecky a na zvracení píšou „moje srdce bije pro anarchokapitalismus“.

            Anarchokapitalisté jsou jen rozmazlené děti, kteří odmítají svou filozofii. Nic víc a nic méně.

            1. Nechte si ty dvě svině laskavě pro někoho jiného. Mám zásadu žít a nechat žít. Zajímavé jak moc to vadí zejména lidem, kteří používají výhružky násilím na denní bázi.

              Argument o odstěhování je stejně validní pro Husákovo Československo. Nelíbí se ti tu soudruhu? Ale většina to tak chce, tak proč se neodstěhuješ? Koukni se kolem, Polsko i Maďarsko to mají stejně, prostě to tak musí být, smiř se s tím. Nechápu proč někdo cinkal na náměstí.

              Mám hezký příklad souseda, který přestal platit zdravotní pojištění, protože mu skončila živnost a nějak na to neměl nebo zapomněl. Za mě by bylo férové mu poslat pár obsílek a vypovědět smlouvu a u doktora by pak platil cash nebo by se zase pojistil, až by se zase sebral. Náš hodný stát ho dal do exekuce a přišel i o střechu nad hlavou. Ještě, že ho ten stát nenechal na holičkách že?

              P.s. ani v afganistanu ani v somálsku žádný anarchokapitalismus není ani nebyl. Je to jen vaše představa na základě povrchních znalostí a nepochopení toho pojmu.

              1. Jestli chcete realizovat anarchokapitalismus, budete se muset přestěhovat. Tady není dostatek blbců, aby ho chtěli.

                Jestli se nechcete přestěhovat, ok, v pořádku. Ale odpusťte si pak ty patetické líbivé kecy o „moje srdce bije pro anarchokapitalismus“.

                Děkuji za pochopení tématu.

      2. Ada: „A co takové lidi nechat prostě být? Té ochrany, kde nejde rozlišit, kdo platí a kdo ne fakt není mnoho. Umožnit např. opt-out ze zdravotního nebo sociálního není nic složitého ani nemyslitelného. Nebo odluka školství od státu atd. Proč někomu ochranu nutit?“

        Helejte, já nejsem sebestředný egoista opájející lživě a falešně se tím, že žiji anarchismus – na rozdíl od Urzy. Prostě Urza je zde falešný a pokrytecký, až se z toho chce zvracet.

        Já nepíši, jak mé srdce bije pro anarchokapitalismus, a přitom se chovám jako rozmazlený fracek co si realizuje ve státě, který ho od jeho blbostí zachraňuje.

        Takových rozmazlených fracků jako je Urza je plno. Ale když do toho ještě řvou jak „žijí svou filozofii“, což je možné jen proto, že zde není anarchokapitalismus, ve kterém by rychle narazil a poznal své pitomosti – chce se mi zvracet.

        Hrát na city, když je Urza pokrytec – to si mohl odpustit.

        1. Proč je pro Vás pokrytecká možnost „opt-out“ ze zdravka nebo socka?

          Dovedu si představit i obdobu ve školství (nemuselo by se oddělovat celé, za pár let uvidíme, o absolventy kterého systému by byl větší zájem).

          1. 1) Optout ze zdravka nebo socka bude velmi brzy. Není o to ani třeba usilovat. O ten optout velice stojí zejména zdravotní oligarchové, protože všechno ve zdravotnictví bude několikrát dražší než když jste platil zdravko. A tím pádem jejich zisky budou násobně vyšší.

            2) Optout ze školství by byl ozvláště uchvacující. Musel by se zavést na smlouvy a formuláře otisk palce nebo tři křížky pro četné negramotné.

            3) Hlavní téma je, že Urzova pýcha už došla Babylónské věže. Vždyť ten Urzovo článek je tak slizce sebeoslavný, až se chce člověku zvracet. Škoda, že k článku nehraje autentická píseň k oslavě generalissimuse Urzy.

            1. Připomíná mi to hlášku z Terryho Pratchetta „Měli výrazy ovčáckých psů, kterým někdo pověděl o světě, kde neexistují ovce.“
              Je hezké, jak myšlenka anarchokapitalismu probouzí vášně, zřejmě i v tom nejochočenejším a nejkonformnějším ovčanovi je hluboko dole nějaký husita nebo indián, který bojuje o duši.

              1. Kupodivu myšlenka anarchokapitalismu ani vášně neprobouzí. Nikoho to moc nezajímá.

                Vášně probouzí sebeoslavný článek typu „Urza: Když na sebe podívám, tak se musím pochválit, nevypadám věru zle, zkrátka chlapec jak má být. Před naší, za naší cesta má ať nepráší…“

            2. Jste si tak jistý, že touhou podstatné části vychovatelů je, aby haranti byli negramotní?

              1. Touha není podstatná. Podstatné je co se stane v činech.

              2. Hlavně je touhou značné části vychovatelů nemuset hnout prstem při výchově dětí. Někteří jsou také přesvědčeni, že vychovávat děti je v principu špatné, že je to násilí na dětech.
                Ale víc jich na to prostě sere jak na placatej šutr.

          2. Já bych byl všemi deseti pro experiment, zrušení povinné školní docházky = oddělení školství od státu. Představoval bych si rozsah cca 2 okresů (modelově Nymburk a Kolín, aby alternetivci nebrblali, že dostali rozvojové oblasti. Takže zrušit povinnou docházku a rodičům refundovat poměrnou částku z daní. V systému by bylo celé obyvatelstvo, nikoli pár vybraných a ideově motivovaných jako je to zřejmě na škole pana Urzy.
            Klidně by se do toho dalo zamontovat i to sebeřízení.
            Následně by se po cca 15 letech zjistilo, který systém je efektivnější.
            Problémy:
            1) Značná část obyvatelstva by do experimentu nechtěla. Pořádat experimenty na lidech proti jejich vůli je dost problematické.
            2) Stěhování, kterými by se rodiče bránili, by ovlivnila výsledky.
            3) 15 let jsou 4 volební období.
            4) Kdo by financoval důsledky, nelze oplotit 2 okresy ostnatým drátem.

            1. Výsledek můžete rovnou odečíst z košického Luníku IX. nebo mosteckého Chánova. Po 2-3 generacích s nepovinným školstvím to takto dopadne.

              1. No já vím, ale alternativci nevědí. Nebo dělají, že nevědí.

          3. Ad opt-out ze zdravotnictví
            Modelová situace: na zemi leží člověk v bezvědomí, krvácí. Nemá doklady.
            Co s ním?
            a) Nechat chcípnout. Ovšem pak se nedivte, že lidi nevolí libertariány, anarchokapitalisty apod.
            b) Odvézt do špitálu a následně zjišťovat. Pokud je opt-outovaný a řekne „nezaplatím“, tak co?
            c) Volat na lidi kolem, zda náhodou někdo dobrovolně nezasponzoruje ošetření. Bez komentáře. Nejsou-li kolem lidi, viz a).
            Ještě je tu možnost lidi povinně od narození čipovat, aby ty doklady ztratit nemohli. Velmi anarchistické a libertariánské, Velký Bratr by to jistě pochválil.

            1. ad 1) To by se dalo parafrázovat jako „Anarchokapitalistů jsou plné hřbitovy.“

  5. Každá fungující společnost dokáže vstřebat a tak či onak uživit jisté procento samorostů a lidí s jinými či zmatenými názory.

    Nedokážu si ale představit život ve společnosti, ve které by byli samí Urzové, jako by nefungovala společnost, ve které by se spolu pokoušeli žít samí Hrochové.

    1. My máme k fungující společnosti poměrně daleko, co se týká vstřebávání Urzů. Lidi rozhodně přijmou to, že se dvoumetrový tvor s pinďourem identifikuje jako žena, ale přemýšlet o pravidlech nebo je nedejbože aktivně porušovat, tak to většina lidí nedává.

      1. Hlavní rozdíl je ten, že naše společnost funguje. Možná ne dokonale, ale funguje.

        Zatímco anarchokapitalistická společnost nikdy nikde nefungovala.

        A to je to podstatné.

        1. Jen ze jdu kolem….
          uplne to same bys mohl rict pred par sty let o tom, co tu mame ted. Demokracie? To nemuze fungovat….nikdy nikde to nebylo, a jestli bylo, stejne se to nepovedlo a zaniklo to…
          Samozrejme vzdycky existuje stav, kdy je neco poprve. A predtim to nefungovalo.
          Trosku jako : Letadlo? To nemuze fungovat, predmety tezsi nez vzduch proste letat nemohou, jeste nikdy nic takoveho nefungovalo..
          Atd atd.
          Cimz nechci rikat, co muze a co nemuze fungovat, pouze poukazuji na nedostatek v logice tveho argumentu

          1. 1) Já jsem nepsal „co bych si mohl říct“.

            2) Demokracie fungovala daleko dříve než před sto lety. Zdravíme starověké Řecko.

            3) Předveď jediný fungující anarchokapitalismus. Máme všude anarchokapitalistů plné pytle, ale nikde nic. Prostě jsou to jen kecálisti, nesoudní pózisti „co jim srdce bije pro anarchokapitalismus“, ale zřejmě zase tam moc jim srdce nebije, protože ve skutečném anarchokapitalismu žít nechtějí.

            4) Ve své podstatě řadím anarchokapitalismus do cancel culture a woke aktivismu. Všechno zrušit přesně po vzoru progresivních aktivistů. Anarchokapitalisté se definují výhradně negativně nenávistí ke státu, společnosti a všemu co je a existuje a funguje.

            1. 1. nechapes psany text? Chces to nejak vice vysvetlit?
              2. Ano, a pak to cele zkrachovalo
              3. Presne o tom jsem mluvil, ze to, ze to doposud nekde nefunguje jeste neznamena, ze to fungovat nemuze. Viz muj priklad…
              4. Nemas pravdu, pravdepodobne proto, ze o tom nic nevis

              1. 1) Chápu. Prostě víš, že mám pravdu. Bavím se o současnosti.

                2) Anarchokapitalismus v realitě zklamal ještě dříve než začal. Nemá vyřešeny ani základní aspekty svého fungování.

                3) Nemůže to fungovat. Stejně jako se vědělo, že nemůže dobře fungovat OZE, ekoterorismus, nebo masivní migrace do Evropy. Někdo prostě má mozek, a umí věci domýšlet. Jiný si to potřebuje natvrdo zkusit, že vyfukováním kouře do vody zlato nevzniká.

                4) Když to mluví jako cancel culture, chová se to jako cancel culture, jeho zastánci chtějí jen rušit a ničit – kromě termínu se anarchokapitalismus nijak od cancel culture neliší. (Nemusím doufám uvádět provařené přísloví o kachně.)

                1. Ok, v pohode, jen jsem to zkusil. Dozvedel jsem se to, co jsem uz vedel dopredu, ale tak prislo mi fer to zkusit slusne jako s normalnim, myslicim clovekem.
                  Ale neboj, uz ti dam pokoj a uz to zkouset nebudu.

                  1. Hezké. Když nemůžeš zvítězit solidní argumentací, zkusíš to ad hominem. To je normální při chybějících argumentech.

              2. Tak nějak mě přišel na mysl marxismus. Ten taky nikdy (dlouhodobě) nefungoval a přesto to zkoušejí stále znovu a znovu, doufaje, že tentokrát to už konečně vyjde.

                1. Ačkoli nejsem marxista – ale Čína na jeho základě funguje skvěle. Vietnam si také polepšil.

                  Kuba by bez něho dopadla hůř než Ukrajina nebo Argentina, protože USA by z Kuby udělaly stát na úrovni Zinbabwe.

                  Naopak Argentina, kde se pravičáci prsili reformami Mileiho a jeho slovem „Afuera“ – to dlouho nevydrželo. Teď je ekonomicky ještě víc v prdeli než předtím.

            2. Anarchokapitalismus už v minulosti fungoval, byl jím feudalismus před zavedením nevolnictví, které neplatilo hned od jeho počátku. Tehdy byl prostý člověk podřízen vlastníkovi půdy, na které hospodařil. Šlo vlastně o dobrovolný smluvní vztah, kdy zemědělec mohl hospodařit na cizí půdě výměnou za podřízení se jejímu majiteli a placení odvodů úrody. Ten dokonce provozoval i soukromé bezpečnostní sbory (dráby), které na jeho pozemcích vymáhaly stanovená pravidla.
              Že rozsah onoho podřízení se, k němuž pro většinu společnosti byla alternativou smrt hladem, byl obdobný jako u autoritářského státu, je přesně ten stav, který by pravděpodobně nastal za anarchokapitalismu v současné době. Vzhledem k přirozeným sklonům trhu ke vzniku monopolů a oligopolů by vznikl jeden či několik málo ekonomických subjektů, které by zajišťovaly funkce současných států a které by provozovaly svoji činnost na území daném vlastnictvím nyní veřejných pozemků a infrastruktury. Těmto subjektům by se musel obyvatel daného území, pokud by chtěl vyjít na ulici mimo svůj pozemek, podřídit v obdobném rozsahu jako současnému státu, navíc s tím rozdílem, že jakožto nevlastník by o jejich činnosti nemohl ani nepřímo rozhodovat.

              1. A jak se ten vlastník půdy k té půdě dostal? Kdepak ji vlastně vzal? A proč ji nezískal ten prostý člověk? To mě anarchokapitalismus nepřipomíná ani náhodou.

                1. A anarchokapitlaismus snad řesí prvotní přivlastnění přírodních zdrojů?

                  Přišel k ní tak že mu ji přidělil panovník. Ten ji získal tak, že si buďto přivlastnil půdu dosud nikým nevlastněnou, což by mělo být i dle anarchokapitalistů legitimní. Nebo ji mohl zíksat násilným převzetím od někoho jiného, kdo si jí přívlastnil před ním, což sice legitimní není, avšak jde-li pro anarchokapitalismus o nepřekonatelnou překážku, nemohl by respektovat ani současné vlastnické poměry, neboť veškerá půda zde byla dříve buďto zakoupena od feudála, který ji nabyl dle výše popsaného nelegitimně, nebo feudálovi zabavena v pozemkové reformě, která je násilným státním zásahem do vlastnictví, tudíž úkon dle anarchokapitalistů nepřípustný.

                  1. Prvotní přivlastnění proběhlo s přechodem k zemědělství. Stát vznikl tak, že náčelník kmene postupně získal takovou moc, že si začal říkat kníže nebo král, vyvraždil konkurenční rody a začal vybírat výpalné za ochranu na území, které si silou udržel. A až se lidi naučili psát, tak si to nějak kodifikovali na pergamen.
                    A jelikož je to pár tisíc let zpátky, tak nám dneska jako bod nula zbývá současný katastr, jinak se z toho posereme.

                    1. Přivlastnění proběhlo přesně v okamžiku vzniku lidstva.

                      Nejen člověk, ale i většina zvířat si hlídá své území a brání své teritorium. A je jedno, jestli na tom teritoriu chtěli lovit, pěstovat nebo jinak pobývat.

                      Po čase přišli lidé na to, co anarchokapitalisté ani netuší, totiž že kolektiv může být mnohem silnější než jedinec. To je první, kde by anarchokapitalismus pohořel, kdyby Urza nebyla pokrytec, a srdce mu skutečně bilo pro anarchokapitalismus, a zkusil ho žít třeba někde třeba v Kolumbii v praxi.

                      A že kolektiv uhlídá území sakra efektivněji než jedinec. Už v pravěku byli lidé napřed proti anarchokapitalismu.

                      Vznikaly různé kmeny, osady, oppida, městké státy, království, atd.

                    2. Ada:
                      Přechod k zemědělství byl ten průser.Neolitická revoluce.Začal život na úvěr a populační exploze.
                      A války.
                      JH to má v tý svojí knize knih taky popsaný.
                      Kapitola „Vyhnání z Ráje“.

                    3. Na tom něco bude. Národy, co domestikovaly jen zvířata a zůstaly kočovné netrápila řada probémů zemědělských civilizací. Navíc byli kočovní pastevci bojeschopnější, díky čemuž si sousední zemědělce podrobili.

                    4. KPL70:
                      Indiáni v pralese tak žijou dodnes.
                      Než je objeví nějaký reportér.Pokud ho nezabijou a nechají odejít, tak to mají většinou sečtený.

                    5. Tak třeba na takovém Severním sentinelu se s misionáři nemažou. Novinář se tam vstoupit neodváží.

                    6. Tenhle to „zažil“:
                      https://www.youtube.com/watch?v=I250ZVD4GWI
                      Tím samo nemyslím Duška.Ten žije z podstaty.

          2. Lojza 20.10.2025 v 16.34

            Cituji:pred par sty let o tom, co tu mame ted. Demokracie? To nemuze fungovat….nikdy nikde to nebylo, a jestli bylo, stejne se to nepovedlo a zaniklo to…
            Jste skutečně hustý borec.
            Demokracie skutečně nemůže fungovat a jestli někde byla, nepovedla se a zanikla.
            Potíž je v tom, že neuvádíte časový rámec, v kterém se se svou roztopenou troubou pohybujete.
            Zcela obecně totiž zanikne úplně všechno.

            1. Demokracie dle našeho mustru se všeobecným rovným volebním právem dokonce nevyhnutelně zaniknout musí, je to neodstranitelná vada samotného základu systému. Lze i matematicky dokázat.

              1. Sem s tím důkazem! Ale dejte pozor, neboť v matematice jsou na důkazy kladeny poněkud vyšší nároky nežli ve vědách společenských.

                1. Teorie veřejné volby, zejména Arrowův teorém nemožnosti.

                  1. Vaši teorii ale vyvrací Oshavův důkaz.

    2. No, dřív bylo samorostů skoro 100 %. (Ten zbytek byli magoři.)

      1. yoker: kdy „dřív“? Myslíte za vlády náboženství, které vytvořilo dnešního poslušného bezmozka? Myslíte ještě dřív, kdy samorost skončil mimo tlupu, mrtvej hlady?

      2. Z našeho pohledu to byli samorosti, ale tehdy to vyžadovalo prostředí. Ti samorosti museli něco umět a uživit se.

        Dnes už se živíme jinak. Maso nám roste v supermarketech, mléko vzniká v supermarketech (abych tak trochu parafrázoval a byl sarkastický), a tam se samorosti uplatní méně, že ano.

        1. Já jsem měl na mysli školní léta. Třeba ve druhé třídě:

          „Ty jsi minulý rok chodila do školy na Slovensku. Vy jste se přestěhovali?“
          „Ne. Mě sem poslala maminka k tetě. Ono se jí teď narodí miminko. Tak jí s ním budu pomáhat.“

          To je síla! Krupičková …

          1. Áno, slovenské nebo maďarské kotáry. To je celkem časté slovenské chování.

            Mám slovenskou mámu a českého tátu. Mohl bych psát a vyprávět celé legendy.

            Moje máma celý život považovala vzdělání za zbytečné pro kohokoli. Ještě chápala nutnost naučit se číst. Ale jinak byl vzor života „zemědělec v Tatrách“. Vysokou školu jsem vystudoval rodičům navzdory. Druhou vysokou školu jsem vystudoval tajně, aby máma netušila!

            Můj brácha pravidelně domů přiváděl partu sígrů, když nikdo nebyl doma. Běžně ukradené peníze, zničené věci. Máma to tolerovala, protože to chlapi běžně dělají – občas se ožerou, občas něco šlohnou. Ok. Rok prostě mizely prachy a věci, rodiče v pohodě. Jednou zmizely mé věci, bráchu jsem zmlátit s tím, že opakování bude horší. Od té doby se nic neztratilo, ani peníze ani věci. Mě bylo 16. Vyřešil jsem to, co máma vyřešit nechtěla.

            Mám poničené vztahy s rodem, protože máma zásobuje celý rod stížnostmi na mě. Nechovám se jako pravý slovenský chlap. Málo chlastám, dobře jsem se učil, nikdy jí kvůli mě nezvali na policii, a těch pár příhod když jsem se porval – prostě nejsem pravý tatranský bača.

            To je slovenská mama.

  6. Myslím, že záleží velmi na tom jaké zákony a pravidla budete před kamerou porušovat. Třeba finanční úřad nebo celní správa má velmi nevyvinutý smysl pro humor. A jestli vás někdo udá? Různí Elfové to dělají 24/7, ale pokud to bude deklarovaným záměrem, tak možná ve své zapšklé zlomyslnosti naschvál podání nedaj. Rovnež tak PČR oddělení drog se málokdy zasměje nějaké taškařici a ocení to i sociální sítě nějakým banem.

  7. S Urzou z husta nesouhlasím, ale respektuju. Rozhovor s Duškem byl dobře.
    Nesouhlasím asi hlavně s tou kapitalistickou částí. To už víc souhlasím s Unabombrem. Jen ty jeho metody…

  8. Takový milý článek! A hodnocení 4,39! No, nic. Ještě jsem to nestihl více promyslet, ale klíčová je ta „poslušnost“. Ona nás totiž dovedla do těch dvou let kovidových sraček, bankovní identity, televizně-politických debat a podobných hovadin.

    1. Díky; ani jsem si toho hodnocení nevšiml, nicméně by mě zajímalo, jestli kdybych tam napsal, že mi bije v hrudi srdce konzervativce/vlastence/Čecha/pravičáka (a význam článku ponechal), nevylepšilo by to známkování o dva stupně xD

      1. No, možná jo. Já ale když něco píšu, tak na čtenáře vůbec nemyslím. Toho hodnocení jsem si všiml jen proto, že jsem tam mačkal jedničku. :-)

  9. Urzo, díky. Sice si myslím, že se lidská společnost od rčité velikosti a populační hustoty bez státu neobejde, ale je dobré přemýšlet o tom, co má stát dělat a co ne.

    Ale prosil bych o další články se zkušenostmi z Ježka bez klece, jak z čiré zvědavosti, tak ze sobeckého vlastního zájmu, anžto máme děti na podobné škole.

    1. Díky.
      Nemám na to téma texty, ale hodně videí, máte zájem?

      1. Jasně, sice preferuji text, protože čtu rychleji než poslouchám, ale beru vše.

        1. Ideální na poslech do auta

Napsat komentář

D-FENS © 2017