Náš učitel národů. - zpět na článek

Počet komentářů: 146

  1. Krásný článek, děkuji.
    Shodou okolností se na ČP objevil taktéž pěkný příspěvek z Komenského kraje:
    https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/dusickove-rozjimani-nad-vlastnim-rodem-a-dnesni-koronavirovou-lapalii.A201104_011257_pozice-tema_lube

  2. Asi by se sluselo pripomenout, ze JAK v tricetilete valce byl dost hutnou sedou eminenci a diplomatem davajicim dohromady protestantskou ligu. Zadnej mirumilovnej, od sveta odtrzenej profesurek. A jinak co do vedy byl ve svoji dobe uz dost mimo (geocentrismus,…) a jeste se snazil predevsim prosadit tu svoji pansofii. Ale skolstvi a nadherne udelanej Orbis pictus, to se mu vazne povedlo. Dost pro me objevnej matros o jeho zivote a prave treba i te politicke cinnosti mi dala utla brozurka z musea v Naardenu.

    1. Mimochodem, Orbis pictus používali i jezuité.

      1. Ale dost to zanášelo komín.

        1. Sice jsem při čtení poprskal monitor, ale jinak to není tak úplně pravda.
          Jezuiti jako jedni z mála prosluli snahou vzdělávat svoje ovečky, samozřejmě v mezích zákona a církevních předpisů.
          Jetuitům vděčíme i za to že čeština, kterou se habsburgům skoro podařilo zničit, zůstala zachována dodneška. O jezuitovi Dobrovském se snad ani nemusím zmiňovat.

          1. Jj, modrý abbe. To je ten pan co se cesky naucil az ve dvanacti letech kdyz musel zacit chodit do český skoly :) pozoruhodný je, ze jeho otec byl Cech z cesky mluvici oblasti. Jenze byl vojak z povolani a uredni reci v armade byla nemcina a obcovaci reci meti vojaky nejspis nějaka hatmatilka na bazi nemciny obohacene o slova z jazyku vsech národů a pronarodu habsburske monarchie a sirokeho okoli.

  3. Drž se sevce svého kopyta se praví. A o soudci to evidentně platí taky.
    Předně – Bílá Hora nebyla žádnou naší porážkou, ale vítězstvím. Pokud by vyhráli stavové, serzali by nás Germani. O národ tam fakt nešlo.
    Komenský opravdu nebyl kněz, jelikož neměl kněžské svěcení. Protestante nemají kněze, jelikož nemají mši svatou, jež je zpritomnenim Kalvarske obeti Krista Pána, ale jen připomínku večeře Pane (s velkym). Biskup byla toliko funkce.
    A do třetice – Komenský buntoval vsemoznou svoloč, převážně v zahraničí, aby jako zpátky získala Čechy pro kacirstvi, protestantismus. I násilnou cestou. Kolem a kolem, byl to peknej ksindl.

    1. Cili na Bilende jsme vyhrali, nasledkem cehoz zde postupne doslo k ponemceni a Habsburske nadvlade? Ja vim, ze stavove byli vetsinove Nemci, ale prece jen to nasledne utazeni mi jako vyhra nepripada. V podstate, nebyt udalosti roku ’18, tak mel Ada mene vahani a dneska zbyla cestina na lokalni urovni brnenskeho hantecu.

      1. Pokud spatřujeme hodnotu v tom, že dnes mluvíme slovanským jazykem, tak ano.
        Protestanti by byli důslednější, a Prušáci jakbysmet.
        Hezky je to rozebrané v „České existenci“ od Rio Preisnera.

        1. Pokud spatřujeme hodnotu v tom, že dnes mluvíme slovanským jazykem, tak ano.

          Ja v tom spatruju zapornou hodnotu.
          Cestina je umely jazyk k hovnu, nikde se s tim nedomluvite, nikdo se to nikdy nenauci spravne,
          samotny institut JC v tom ma bordel,
          zadna hodnotna literatura v tom nevznika,
          zadna technicka dokumentace se v tom nepise,
          gramatika je nemecka, pricemz obrozenci s cilem dohnat a predehnat z toho udelali mrdnik, ze horsi mrdnik maji jen Slovaci
          a obsahuje to debilni paznaky ktere delaji neskutecne problemy v typografii.

          Sumasumarum, cestina je kontraproduktivni hnus, ktery uspokojuje jen sadisticke cestinarky,
          kterym naopak dava moznost bezduvodne sikanovat vsecko, co jim padne pod ruku, dokonce i zaky bystre,
          protoze narozdil od matematiky, fyziky atd. si cestinarske poucky a vyjimky z poucek, a vyjimky z vyjimek z poucek a vyjimky z vyjimek z vyjimek poucek nijak neodvodite, pokud si to nenasprtate jako kokoti, na cemz muzete stravit cely zivot a i kdyz budete profesorem Institutu, stejne v tom budete mit nadosmrti hokej, protoze cestina je proste jazyk napicu.

          1. Jo, a jeste jeden postreh. Cestina jako nas rodny jazyk nam snizuje hodnotu na trhu kvalifikovane prace cca o 50 procent. U delniku kopajici vykopy good, tam klidne muzu mluvit cigansky. Ale ajtak bez anglictiny je v podstate k nicemu. S blbou anglictinou cinglis edition bere 50 procent mzdy. S dobrou anglictinou je na Zapade a bere odpovidajici cash. Cili cestina vlastne jeste zpusobuje vlnu emigrace inteligence, paka kopajici vykpoy zustavaji, chytri lide opousteji tuhle zbidacenou, debilni zemi po desetitisicech.

            1. 2 doporuceni:
              – opust debilni zemi (idealne i Zemi)
              – prestan pouzivat ten jazyk

            2. Máš v tom totální hokej, Zrg1. Je to přesně naopak.

              1) Angličtina, coby zcela uměle splácaný dorozumívací jazyk kterým bylo možné na koloniální otroky štěkat jednoduché příkazy, je tak univerzální, že je v podstatě nepoužitelná mimo technické obory (tam jsou zase programovací příkazy), a i tam jsou mezinárodně velké potíže s její nesmyslnou nepravidelnou výslovností, která je velkou bariérou v přímé verbální komunikaci.

              2) Mimoto třeba průměrný američan, který má tento jazyk otroků jako rodný, má obrovské problémy se naučit jakýkoliv jiný složitější jazyk (i proto jim na highschool kdysi zavedli povinnou francouzštinu). Zatímco ta naše šílená gramatika má ten efekt, že je pak pro nás jakýkoliv indoevropský jazyk jednoduchý. Prostě nám to vytrénuje mozek na ligvistického specialistu už na základce. Zkus američanovi vysvětlit pády a skloňování zcela běžné v jiných jazycích.

              3) Ano, na trhu práce otroků má neznalost jazyka otroků docela disktriminační efekt. Ale to ti určitě potvrdí i Sysop, že takoví germáni si všechno překládají do němčiny, pomalu i brožurku na použití toaleťáku, o odborné literatuře nemluvě.
              Takže se tam nestávají u nás běžné výjevy připomínající jazykovou situaci děveček a panských kočích před národním oborozením. Tedy že po firmách běhají jacíci pomatení otroci žvatlající i na sebe jakousi hatmatilkou připomínající mizernou češtinu smíchanou se zpitvořenou angličtinou.

              Jestli chceš aby na tom jednou tvoje děti byly stejně jako podkoní a děvečky, jen s tím rozdílem že na svého pána za mizernou almužnu dřou v zahraničním korporátu, tak dál šiř svoje nadšení z této situace.

              4) kromě toho květnatost češtiny umožňuje bohaté vyjadřování a drobné emoční nuance které umělé jazyky jako angličtina neumožňují. Některé věci do angličtiny prostě nepřeložíte. Vlastně spoustu věcí nepřeložíte tak aby to mělo stejné vyznění.
              Ale z pohledu výchovy otroků je to samozřejmě handicap, protože otrok má být „mluvící věc“ která plní rozkazy. Ne živá bytost s bohatým emocionálním životem a květnatým vyjadřováním.
              Vlastně jsem si všiml že je módou na svého psa štěkat povely v angličtině, což je víc než výmluvné.

              Nehledě na to, že anglická výslovnost nemá pravidla a je systémem tisíců vyjímek.

              1. Máš v tom totální hokej, Zrg1. Je to přesně naopak.

                Hovno. Melete tady z hladu, nebo si sedite na vedeni.
                Ja mam uplne v pici nejakou estetickou stranku jazyka, mam v pici jeho historicky puvod a mam v pici samotny vyucovaci proces, pokud to zrovna neni psana cinstina, kterou se ucite 30 let 10 hodit denne.
                Ja pouzivam jazyk na urovni dorozumet se abych vydelal prachy, chapes ?
                Ty zkurvene 3 stredoveke knizky v cestine, potazmo moderni cestina jako ofiko jazyk v nasem prdelakove snizuje 10 milionum lidi cca 50 procent jejich mzdy, nekdy i vice, dle jejich kvalifikace a profese, mesic co mesic, rok co rok, protoze odvadet praci v cestine se na svetovem trhu plati cca polovinou mzdy, nez odvadet praci v jakemkoliv civilizovanem jazyce, nemcine, anglictine, napriklad.
                Pokud ty zkurvene cestinarky nutne potrebuji, abychom mluvili zastaralym obrozeneckym narecim k hovnu, protoze jim z toho vlhne prirozeni, OK, dobre, ale at mi doplati standard mzdy obvykly na Zapade, ja s tim nemam nejmensi problem.
                Protoze ceska firma s ceskymi mzdovymi standardy fakt neutahne zapadniho ajtaka, zatimco v cechach bydlici ajtak nedostane plat zapadniho ajtaka, i kdyby se na hlavu stavel, protoze tak je postaven trh, prestoze cesky ajtak odvadi tu samou praci, co Zapadak, mnohdy jeste lepsi a tu anglictinu musi umet a pouziva ji dnes a denne tak jako tak, zatimco cestina je pro neho uolne zbytecny a vicemene cizi jazyk, ktery uplatni jen v samosce pri nakupu rohliku.
                Rikam to asi podesate, poposednete si. Jste cim dal blbejsi.

                1. v samosce pri nakupu rohliku.

                  Si v samoobsluze musíte povídat?

                  1. Si v samoobsluze musíte povídat?

                    Abrakadabra , dej rohlik :)

                    Ale jinak jako beze srandy. Podivejte se na NDR, stejne startovni pozice po roce 89, porad tam ta hranice (i platova) existuje,
                    ale proti nam to je uplne jina ekonomika. A pak si vem ceske prihranici a pendlery.
                    To je dalsi krasna ukazka, jak nas cestina devalvuje na nejaky stredoveky zaostaly kocovny kmen na dalnem vychode.
                    To nas ten Machuv Maj vyjde fakt draho, blba basnicka a rocne to nasi ekonomiku stoji hezkych par set miliard, ktere od nas odplavou jen proto, ze delame celediny na repkovem poli, subdodavatele dilu a delniky u pasu a dalsi podradne prace pro vznesenou germanskou rasu. U IT je to uplne na hlavu, protoze v IT se nehraje na dojizdeni a skoro vsecko se da delat vzdalene.
                    Ale tak to proste je.
                    https://www.youtube.com/watch?v=mN90F-74JPo

                    1. Pak se nediv že se tu s tebou už skoro nikdo nebaví, když si ani pořádně nepřečteš to co se ti dotyčný snažil sdělit, natož aby jsi se zamyslel nad podstatou toho co ti chtěl sdělit. Akorát tu opakuješ dokola jak pokažená gramofonová deska svoje názory které jsou občas docela mimo. A nemáš ochotu si je zkonfrontovat s tím co ti tu píší druzí.

                2. zrg1: pouzivam jazyk … abych vydelal prachy … zatimco cestina je … zbytecny a vicemene cizi jazyk, ktery uplatni jen v samosce pri nakupu rohliku.
                  No jo ale dyš si „nekópíš ten rohlík“ tak umřeš hladem a žádný peníze nevyděláš. Takže čeština je taky potřeba „abych vydělál prachy“.

                  1. Ne tak úplně. když volám na nějakou českou infolinku tak tam na mě hůtorí nějaký východniar, ani se nesnaží o spisovnou slovenštinu. A to je ten lepší případ. Taky tam berou už i ukrajince. Takže dnes ani pořdnou češtinu nepotřebuješ aby jsi se tu uplatnil :)

                    1. ja, kdyz volam support, tak na me kokta Ind nejakym silenym radobyanglickym sanskrtem, pricemz ten Ind vola z nejake chajdy, kde pres sebe rve deset decek a kvalita spojeni je jak za druhe svetove polnim telefonem do ruske zemljanky a to je jako outsorcovany support v IT. Prvnich deset minut mu vysvetluju, co chcu, coz stejne ta ludra nepochopi a dalsich deset minut mu diktuju , jaky je muj firemni mejl, aby si ta ludra mohla zalozit suportni ticket a vyfakturovat si prachy, nacez to stejne vezme druha lajna v Evrope, ktera pochopi co chcu asi po deseti sekundach.

                    2. To je přesné. Já komunikoval přes chat support amazonu pro evropany a řešila to nějaká holka z indonézie s nulovým chápáním toho co chci.
                      Pak jsem to obešel tím že jsem zkontaktoval support pro USA a tam to zvedla normálně američanka a navzdory mé mizerné gramatice přesně pochopila co potřebuju vědět.

                3. Pleteš si koloniální politiku Západu s jazykovými komplikacemi češtiny. Přesně jak jsem mluvil o otrocích na trhu práce. Ty jsi pro Západ prostě slovanské hovno a podle toho s tebou jednají když tam jdeš škemrat o práci, jako se slovanským hovnem. S jazykem to nemá nic společného.
                  Když přijde zápaďák pracovat do čech tak dostane ve firmě západní plat, zatímco čech dostane východní almužnu za tu samou práci v té samé firmě ikdyž umí anglicky.
                  To je prostě koloniální politika západních firem na slovanském teritoriu.

                  Pokud chceme být v budoucnu národem západních panských kočí a služek co pánovi vždy ochotně podrží, tak se dál přizpůsobujme roli otroka do které nás cpou a dál zapomínejme na svoji kulturu a jazyk.
                  Rusáci mnohokrát v historii ryli držkou v zemi, ale vždy si udrželi národní hrdost, takže se nakonec vždy vzchopili a postavili na nohy ať je tam ze západu přišel likvidovat Napolen, Hitler nebo jejich poskoci ve vlastních řadách (Gorbačov, Jelcin). Nám náš jazyk a kulturu vždycky musel obnovit nějaký němec nebo černoprdelník, jinak bychom zanikli.
                  A tenhle tvůj styl myšlení přesně k tomuto zániku zase spěje.

                  1. Jaká angličtina? V Pardubicích se na votroky vždycky řvalo česky, no i když – česky: „Prauda je, že hradeckej fotbal stál odjakživa za houno, porazím vás klidně sám jen tady s bráchem a se zlomenou kostěj v pravý noze a klidně to řekni trenéroj.“

                  2. Jó tak hrdost. Ano, to si udrželi. A proto 3/4 národa ryjí držkou v zemi – a to mají prosím pěkně alespoň obrovské nerostné bohatství a vojenské know-how které mohou prodávat a prodávají.

                    My Češi máme tu smůlu a štěstí zároveň, že nemáme absolutně žádnou „přirozenou“ konkurenční výhodu – žádné nerostné zdroje, žádné unikátní ovoce co jinde neroste, žádné lány nejůrodnější černozemě, žádnou termální energii zdarma ani řeky na tisíce přehrad. Na volném trhu, kde každý prodává svou přednost – to co umí vyrobit levněji nebo lépe než druzí – jsme úplně odvaření.
                    (Proto se také už v 80. letech hroutila ekonomika postavená na těžkém průmyslu, protože tehdy došla ta trocha železné rudy co jsme ji měli a jen idiot může chtít vyrábět z dovezené železné rudy ocel a dovezeného bauxitu hliník a z toho všeho mašiny, když mu konkuruje ten co si tu rudu a bauxit vytěží kousek od fabriky. To je nekonkurenceschopné úplně zvráceně.)

                    Díky tomu se sice nevyplatí nás vojensky zabrat a zdroje nám ukrást, a hlavně nedegenerujeme jako Norové či Arabové kteří mají ropu zdarma, z toho sociální stát a z toho roupama nevědí coby a jenom si škodí, ale nabídku něčeho konkurenceschopného jsme si museli uměle vytvořit.

                    A tou nabídkou jsou zatraceně šikovní pracanti kteří jsou nejen odborníky, ale umí myslet i mimo příručku a systém, improvizovat a bastlit aby to k něčemu vypadalo – a tohle všechno zvládnout za nižší cenu než takoví Němci, proslavení sice svou technikou a precizí ale také drahotou.

                    Americké firmy mají hodně R&D v ČR právě proto, že jsme levnější než Německo, ale výrazně schopnější než Indie (odkud si všechny schopné už odvezli k sobě.)

                    1. Nám čechům poslední zbytky nerostného bohatství rabují západní těžaři poté co nás kolonizovali v 90. letech po estébáckém převratu, s vyjímkou uhlí které bakala prohání komínem a elektřinu prodává pod cenou zase na západ. Brzy už tu bude vše vyrabované. To je pravda.

                      Naše přirozená výhoda spočívala ve vzdělání a knowhow ve všech technických oborech. Klaus ale v devadesátkách započal mentální genocidu národa s tím že si učitelé na sebe musí vydělat a tak na těžce podfinancovaných školách zůstal učit už jen odpad. Tak jsme ztratili i tu poslední konkurenční výhodu díky které jsme mohli slušně žít jako stát.

                      V Brně to R&D spočívá v tom že třeba v americké strojírenské firmě dají to co vyzkoumali v USA diplomovaným negrům aby to dali do výroby. Když se pak takový český inženýrek ozve, že jsou v těch plánech chyby a že by to šlo vyřešit levněji a elegantněji takto a takto, tak dostane pojeb z USA že slovanská opice do toho nemá co kecat a dělat co se jí řekne.
                      V IT je situace o něco lepší, ale až i tato IT bublina zplaskne, tak to bude i v technických oborech špatné. Což se stane velmi brzy se shutdownem světové ekonomiky skrze současnou fejkovou epidemii.

                    2. Ruska hrdost neni az tak hrdost, spis takova kouřová clona aby si nemuseli priznat ze jsou lůzři s holejma prdelema. Asi jako kdyz se white trash vyvysuje nad cikany, i kdyz je zivotnim stylem od cikanu k nerozeznani. Ale jsou desny vlastenci a obhajci bílý nadrazenosti i kdyz narodu a bily rase nikdy nicim neprispeli.
                      Cimz nepopiram ze i mezi Rusy se našli vzdelani a chytri lide co byli lidstvu ku prospechu. A nekteri kvuli tomu dokonce ani nemuseli emigrovat.

              2. Jen na okraj; povšiml jsem si, že na nevyspělost a prostotu angličtiny nejvíc nadávají ti, jež anglicky příliš neumí. Vždycky když začnu být sebevědomý (rozumím filmům, všímám si gramatických chyb druhých, americké rádio z rezervace je bez potíží srozumitelné…) tak otevřu Shakespeara, abych zjistil, že hovno, ale fakt hovno umím.

                1. Přesně. Je rozdíl mezi detektivkou od začátku psanou pro mezinárodní publikum se zásobou cca tisíc slov a knihou psanou pro vzdělané anglické čtenáře. Čeština je sice velmi košatý jazyk, ale angličtina je minimálně o řád dál.

                  1. O rad… no nevim, nevim. Tak dramaticky bych to nevidel. Ono uplne staci pouzivat treba prechodniky (ktere mimo jine, aj neumi) a je fura Cechu vedle jak ta javor. Nepouzivanych slov mame take hromady, ale proste… je pouzivame. Staci vytahnout nejakou prvorepublikovou knizku a clovek, ktery je zvykly cist rychle (cte jen horni 1/3 slov) se s tim najednou smodrcha a to nejen pro neznama slova (tech je asi nejmin), ale pro vetnou skladbu, apod. Tohle je problem skoro vsude. Ctu nemecke knizky a taky je hned poznat, jak je knizka stara (reedice zpravidla prochazeni aktualni korekturou, takze jsou pak nekde jinde).

                    1. …ale proste… je nepouzivame. Sorry jako. To jsou ty preklepe.

                    2. Ona to, zůstaneme-li jen u té češtiny, není jen otázka slovní zásoby a proměny jazyka, my už jsme zvyklí i používat ho jinak. Chalupa nám vždycky sloužila jako odkladiště knížek a dnes se v ní najdou celkem zajímavé kousky. Tuhle jsem vytáhl z nějaké bedny předválečné verneovky, hned vedle byly novější sestřičky tuším ze šedesátých let. Dnešní děti ta souvětí už neumí číst, takže to před pár lety myslím Neff musel překládat znovu, s menší slovní zásobou a nerozvitými souvětími.

                      Když jsem tam vnořil ruku do kýmsi za socíku pečlivě schraňované řady detektivek „Třikrát s..“, tak polovina se fakt nedala číst. Nuda a šeď, ne snad dějem, ale nekonečnými konverzacemi. Předválečnou Stendhalovu Kartouzu parmskou jsem dočetl jen na sílu, celý děj se odehrává tak ve čtvrtině knihy, zbytek jsou konverzační pasáže. Čtení na usnutí.

                      Nemám iluze o tom, že by to v jiných jazycích bylo jiné. Rychlejší doba, kratší věty, míň slov, protože většina skladníků ve šroubárně si Vergilia v originále fakt nepřečte.

                    3. záleží, co od čtení očekáváte, jestli literaturu, nebo čtivo. jestli chcete čtivo, tak Vás nejlépe uspokojí takové ty rodokapsy, bufalobilky, o rodný ranč čili padni padouchu, trpajzlíčci se sekerečkama (ne tolkien, ty jeho blbé odvárky), fantasy s lučištníkama nebo osidlováním planet.

                      jestli chcete literaturu, tak si musíte udělal čistou neodpočatou mysl, dát si po ruce naučný slovník, latinský slovník, mytologii řeků a římanů, školní atlas světa, česko-francouzskou konverzační příručku a bůhvíco dalšího (anebo připojení, glůgl, wikinu a translátor) – u strejdy Umberta nebo Lva Nikolajeviče (například) jinak budete přeskakovat a přeskakovat stránky, protože nebudete chápat o co gou a příběh Vám bude připadat řídký.

                      mimochodem, doporučuji u těch náročnějších věcí načtené audioknihy na dlouhé cesty autem, když ten náročnější text poslouchám tempem hlasu, a nepřelétám očima, tak vnímám výrazně lépe.

                    4. A tak zase bych to s tim snobstvim neprehanel. Zalezi mnohem vic na umu spisovatele nez na zanru. Asi bych nehazel do jednoho pytle Vondrušku s Bernardem Cornwellem, Kulhanka se Stephenem Kingem nebo treba Ondreje Neffa s J. M. Troskou.

                    5. Nu, ego bylo pomasírováno, tak si o tom teď můžeme popovídat.

                      Beru-li do ruky knihu na pobavení, třeba na dovolenou nebo takovou, kterou si čtu ve dvě ráno, než jdu spát, když už je mysl trochu moc unaven na vzdělávání, žádné vámi zmiňované propriety k tomu nechci. Ostatně kdo by se s tím na tu dovolenou tahal, že. Věřte nebo ne, ani přesto to nejsou knihy z těch žánrů, které tak pohrdavě popisujete.

                      Chci-li se dovzdělat nebo najít jiné názory na věc, občas se bez dohledání kontextu nebo nějakých dobových reálií neobejdu. Může to být s podivem, ale ani v tom případě se mi vedle nevrší vámi zmiňovaný štůsek pomocné literatury.

                      Teď můžete tedy zateoretizovat o tom, jestli:
                      a) čtu špatnou, málo náročnou literaturu
                      b) čtu, ale nechápu, protože u toho nepoužívám atlas a latinský slovník
                      c) je něco špatně v tom, co jste popsal
                      d) je nějaká jiná možnost, proč to takhle funguje

                      Zajímal by mě nějaký výčet těch náročnějších audioknih. Protože komerčně zajímavé projekty, které ospravedlní kvalitní nahrávku, musí být ze své podstaty přístupné širšímu publiku, tedy literatura nikoli snobská. A ty skutečně zajímavé věci zase nikdo nezaplatí, takže zůstáváme odkázáni na socialistické nahrávky (nic proti nim).

                      Takhle jsem před cca 15ti lety v autě náhodou naladil Brehmův Život zvířat, to bylo velmi milé překvapení.

                    6. Lukas B.: jestli strýček Umberto je Eco, pak asi dělám něco špatně, ale nic z toho, co jste popsal nedělám a nijak zásadně ochuzen se necítím a stránky přitom nepřeskakuji. Jméno růže jsem dal v češtině i v angličtině (italštinou bohužel nevládnu), můžete ovšem říct, že to je jen detektivka. Baudolino, Focaultovo kyvadlo a Pražský hřbitov se dle mého ani číst s nějakou příručkou nedají, připadalo by mi to jako zastavovat akční film co dvě minuty a dohledávat informace o každém nově se objevivším herci na imdb. Přeskakování stránek nepřipadá v úvahu. Tajemný plamen královny Loany mě pravda tolik nebavil, jen konec byl skutečně strhující. Ostrov včerejšího dne jsem nedal, to už na mě bylo příliš pomalé, třeba se k tomu někdy vrátím.

                      K Lvu Nikolajevičovi nemám co říct, neb jsem jej nečetl. Celkově si myslím, že přeháníte. Nebo jste Umbertem myslel někoho jiného a pak jsem se tu vyjevil zbytečně:-)

                    7. Literární snobactvi, no. Treba Sherlock Holmes se bere jako sveho druhu etalon a klasika, pritom to je brutalni brakovej rodokaps co vychazel v novinách na pokracovani, s chatrnejma zapletkama, prapodivnejma realiema a pochybnejma rozuzlenima kteryho mel jeho autor nakonec plny zuby, protoze ho zdrzoval od vaznejsi literatury. Ty tolik kritizovany holmesovky od Guye Ritchie s Downey jr jsou naopak velmi dobry vystizeni ducha puvodniho Holmese, protoze to nebylo zadny intelektuální pindani dvou strejcu v obejvaku, ale oddychove dobrodruzne ctivo (televize maj holt omezenej rozpocet)

                    8. ano..nejake mam z let 60tych, optam se ty předvalečne kdo je vydavatel ? dekuji

                    9. Jos. R. Vilímek.

                    10. Nomad: echt staré román sem v originále nečtl, ale detektivky tak z před 100 rokama v angličnině – Hammett, Chandler, Stout – se číst dajó, jazyk aj děj v pohodě. Překvapíl mně „Great Gatsby“ vot Fitzgeralda, ze začátku nuda, samý popise, ale potom to začalo nabírat votáčky a nakonec mně spadlo kósavý… Vinikající příběh. Jako film ale slabota, ani Redford ani DiCaprio s tem nehli, přitem knížka fakt špica.

                    11. Ty detektivky byly taky psané s ohledem na ne úplně vzdělané čtenáře s nevelkou slovní zásobou, takže to čtení ani po sto letech nebývá problém. Slova jako supercalifragilisticexpialidocious by zřejmě prodejům moc nepomohla :-)

                    12. Tak samozřejmě. Nicmene to ilustruje ze i ty opovrhovane buffalobillky a cliftonky* se za jistych okolností mohou stat soucasti kulturniho dedictvi lidstva a nema tak smysl opovrhovat zanrem. On ten Doyle nebyl špatný spisovatel, na rozdil od vetsiny autoru kolportaznich romanu a morytatu.

                      *mimochodem, kdo za poslednich 50 nebo kolik let nějakou cliftonku cet, krom e tech dvou nebo tri co napsal v 90. letech Velinsky pro Rodokaps? (mimochodem vůbec ne spatne, Velinsky zanrovky umel).

                    13. Prechodniky uz jsou archaismus a aktivne se nepouzivaji. Je to do jiste miry škoda, diky prechodnikum se lip chápou ty ruzny průběhový, predminuly a podobny divny casy v angličtině.

                    14. Dle mého názoru si skoro každý středoškolák projde obdobím, kdy přechodníky objeví, připadnou mu jako úžasně praktický vynález… A používá je přesně 3 týdny – než se strašně ztrapní tím, že je používá gramaticky nekorektně.

                    15. Jo. Vetsinou se pouziva ten zenskej nebo mnoznej rod, protoze to -íc a -íce je nejvic cool a nejvíc prechodnik. Obcas na to narazel Jaroslav Velinsky, ktery zjevne prechodniky ovladal a obcas neodolal si literarne rejpnout do těch co je pouzivali aniz by je ovladali.
                      Nicmene prechodnik byl prakticky mrtvej uz nekdy okolo druhy svetovy, ne-li driv.

                  2. Tak čeština ma pry nejakych 400 000 slov, angličtina asi 1,2 milionu. Tolik k te kosatosti. To ze čeština coby flexni jazyk dokaze vytvářet samoucelny patvary jako nejmrňavoučkaťulinkatější domečičíček uplne znamkou bohatosti jazyka neni.

                    1. Čeština je hravější a nebere se tolik vážně. To třeba na prvotřídní humor stačí :) mimochodem Kulhánek, to je můj odpočinek č. 1. Škoda, že nedopsal Cestu Krve.

                    2. To ma asi kazdej jazyk, jenze kazdej ma trochu jiny možnosti. Anglictina ma úžasný prostor na slovni hricky jako snad zadnej jinej jazyk. Tech vtipku a foru jsou snad miliony. Ale to uz chce vyssi level znalosti anglictiny,ty fory jsou absolutně neprelozitelny.
                      Co se tyce Kulhose, tak ten je klasika, sak si ho obcas rad prectu, ale krome toho ze vykrádá sam sebe tak literarne zadna sláva, navic mi to chvile prijde jako příspěvek do souteze Prevypravejte ceckovej hongkongskej akcnak svymi slovy. Přiznám se, ze me ty jeho barvity popisy akcnich pasazi po par stránkách zacly brutalne nudit a preskakoval jsem je. Vseho moc skodi. Timhle trpel i rany Duro Cervenak v knihach o Bivojovi, ale vyrost z toho a rozhodne to prospelo ty serie o kapitanu Bathorym a Stein & Barbarič jsou velmi dobrý. Kam se na Steina a Barbariče sere Vondruška.

                    3. V nemcine jsem vysledoval, ze v hochdojc vtipy, ani nemecky, vetsinou nevyzni, pokud jsou zalozeny na dvojsmyslu. Pokud ale clovek pochopi bayrisch, tak tam je to vyrazne lepsi. Duvod vidim v tom, ze bayrisch mluvili sedlaci a ti si proste obcas potrebovali ‚odplivnout‘.

                      Jinak Nemci jsou na humor dost detinsky. Kdyz jsem jim nekdy prelozil ceskej vtip, nebo anglickej, tak nekdy i dost zhnusene krivili huby. Pritom anglickej humor jde mnohdy jeste vyrazne vice na krev, nez ceskej. Cili neni to o jazyku, ale o narode.

                    4. Nemeckej humor je takovej… nemeckej. I když obcas se zadari. Ja mam treba rad Zlate casy ve Spessartu, jak tam cestujou casem. Je to az nenemecky sarkastický a ironický a dělaj si tam docela srandu ze sebe a z takovyho toho militaristickyho nemectvi. Ty prvni dva dily nic extra, ale treti se poved. I kdyz teda netusim jak to vyzniva v originale.

                    5. Seš si jistej, že mají skutečně tolik slov? Spíš bych věřil tolik významů. Takovej kretenismus, že jedno slovo má třeba 15 významů, to se nevidí zas tak často. (A vlastně mají oba extrémy, jinde je zase na jedno český slovo 15 anglickejch).

                    6. Tvrdí se to. Ja to nepocital. Ale na anglicky slova co nemaj ceskej ekvivalent narazim furt.

                2. To plati obecne. Cizinec umici cesky je fprdeli v podstate po prekroceni 16. poledniku. Kdyz jsem byl po maduryde z rustiny, domluvil jsem se s ni jen po Ural. Nemcina dobry, dokud clovek nevleze do bavorske hospody. Atd.

                3. Pozor, Shakespeare je těžké čtení i nadprůměrně vzdělaného rodilého mluvčího. To máš jako Kralická bible. Koneckonců už Sládkův překlad není úplně pohodlně srozumitelný.

                  Jinak samozřejmě souhlas, Tolkien v originále není vůbec lehké čtení, taky herky nadávaly, když je to Peter jackson nutil číst.

                  1. Problem Shakespeara neni ani tak v kosatosti jako brutalni archaicnosti. Skeltonuv Speke Parrot nebo Povídky Canterburske v originale taky vetsinou nedaj ani rodilí mluvčí. To přirovnání s Bibli Kralickou je velmi přesný.
                    Btw, ten Speke Parrot se da najit na YouTube v povodni vyslovnosti a s dnešní angličtinou to moc společného nema, v zasade se to vyslovovalo jak se to psalo. Psana forma se zas tolik nezmenila, ale vyslovnost prodělala obrovskou zmenu.

                    1. Když jsem četl životopisy Tolkiena a C.S. Lewise, pobavilo mě, pobavilo mě, že Chaucer je jazykovědci považován za „moderního“ autora.

                    2. :) nj, to je jako s novovekem. Jak muze bejt novovek neco co začalo pred 500 lety, 150 let pred Descartem a 200 let pred Prumyslovou revoluci. Sice chápu politickoekonomicke zmeny zpusobene objevenim Ameriky, ale 16 a prvni pulka 17. stoleti maj furt bliz ke středověku nez ke Stoleti páry.

                    3. shane
                      13.11.2020 v 7:16

                      Šak se to náramně hodí, ne? Historie potom končí zhruba druhou válkou. Sem-tam se stihne k tomu přihodit nějaký ty politický procesy a dokument vo rezatým blábolibým zmrdovi.

                      Dál se do toho nereje, protože přece je to pár let zpátky, každej to zná a není třeba řešit potíže vyplývající z dnešní sluníčkářské indoktrinace kterak bylo naprosto všechno špatně, protože KSČ, a poměrně střízlivej pohled mnoha stále žijících členů rodiny, kteří to zažili na vlastní kůži.

                      Tím netvrdím, že spousta věcí za bolševika nebyly svinstvo, samozřejmě, ale na druhé straně byly i dobrý věci. No a historie by sice měla být podaná neutrálně, věcně, ale asi je ti jasný, jak by to v podání tohodle režimu vypadalo. Takže se tomu tzv. novověku věnují třeba na těch čtyřech letech středních škol tak asi 2,5 roku (zhruba do roka se vejde pravěk a starověk) do druhé války, a pak dva týdny po válce (a to eště obvykle formou videa, aby to lidi už tak nevotravovalo, protože formálně předmět je, neformálně to mají všichni mimo dvou maturantů fpiči).

                    4. Proti dnešním neomarxistům, kteří už ani neví, kdo je chlap a kdo ženská, jsou Jakeš s Bilakem celkem správňáci. To jsme zase jednou něco vyhráli.
                      https://echo24.cz/a/S7hFn/v-norsku-se-za-hate-speech-pujde-do-vezeni-a-to-i-za-komentare-v-soukromi

          2. To, jak moc je cestina predelana a umela vlivem obrozencu, vetsinou placaji povrchni idioti, kteri nikdy necetli ceskou literaturu ze stredoveku a raneho novoveku.

            1. ceska literatira ze stedoveku je fakt hrozne zajimava. Hlavne pro ty jazykovedce, aby obhajili svoji existenci. Jsou to asi tri knizky a k nim Rukopisy, ktere museli rozleptat kyselinou a sto let se o tom hadat, aby definitivne zjistili, ze to je fejk.
              Vsichni inteligentni lide (uz tehdy) srali na cestinu a psali latinsky a meli k tomu kurva dobry duvod (vicemene stejny jako dnes). A tim duvodem je, ze celosvetova komunita chytrych lidi ma nejakou cestinu v pici.

          3. Čeština není jazyk umělý, spíš trochu zastaralý tou pauzou v přirozeném vývoji. Alternativně také možno popsat jako méně vyprzněný všeobecným úpadkem a zjednodušováním, které postihlo třeba němčinu.

            Do kategorie „nikde se tím nedomluvíte“ spadá drtivá většina existujících jazyků. Čeština má vůči mnohým (západním, například orientální neznám) jazykům výhodu právě v té docela komplikované gramatice. Ta zachovala spoustu jevů a konceptů, které z ostatních jazyků vymizely, přičemž jako na potvoru asi ze žádného jazyka nevymizely všechny. V důsledku toho se zdá, že čeština je dobrý výchozí jazyk k učení se jazykům dalším. Vidím to třeba na své neteři a jejích spolužácích ve vlámské škole. Vysvětlit malým Vlámům, co je to jmenný pád, je téměř nadlidský úkol, zatímco rodilý Čech s tím nemá nejmenší problém.

            Mimochodem, ta gramatika není německá, spíš vychází z latiny. Když se podíváte na němčinu z řekněme 16. století, tak uvidíte, že je dnešní (i tehdejší) češtině v některých věcech dost podobná.

            „Debilní paznaky“ obsahuje drtivá většina jazyků, používajících latinku. ø, œ, õ, ō, ô, ò, ą, å, â, ij a tak by se dalo pokračovat. Jaké přesně problémy v typografii by to mělo působit? Že nejsou ke všemu vždy dostupná všechna písma? To je asi pravda, ale nejsem si vědom toho, že by mě to v posledních 20 letech jakkoli omezovalo.

            Hodnotné literatury vzniká málo v libovolném jazyce. Většina produkce je prostě škvár a brak. Oč je třeba Brown hodnotnější než Viewegh? A když se podívám na druhý konec spektra (stále mezi knihami pro normální čtenáře, ne hoch-uměleckými sračkami pro pár kritiků) tak třeba Vondruškova ostatková série mi nepřijde o nic horší než Follettova trilogie z Kingsbridge.

            1. Tak tak.
              Výhodou je i celkme jednoduchá fonetika, hlásky se většinou pěkně vyslovují a nepolykají. A zápis latinkou je velmi elegantní, proti takové angličtině či gaelštině…

            2. Jakkoliv bych se nerad přeučoval na azbuku, tak je zcela zjevné, že latinka je pro slovanské jazyky naprosto nevhodná. A je to důsledek mocenské snahy nás ovládnout pomocí Vatikánu a germanizace.
              Ona je vlastně latinka nevhodná i pro ostatní nerománské jazyky, viz zprasená nepravidelná výslovnost u angličtiny.

              1. angličtina psaná latinkou je obrázkové písmo. proti obrázkovým písmům starověkým je bohužel velmi neúsporná. je to směsice nějakého toho keltského jazyka, klasické latiny, staré severní němčiny, staroseverštiny, vulgaty a blbě vyslovované francouzštiny (půvabně to vysvětluje třeba Walter Scott na příkladu, že dokud se pig válí na hnoji, je nazýváno keltsky, stará se o něj man anglosasky a na stole je to pork francouzsky)

                1. To je naprosto výstižné. Proti tomu je i to naše středočeské nářečí kterým ani středočeští pražáci neumí mluvit, s germánskou gramatikou a skládáním slov, ještě půvoní a čistý jazyk. Zvláštní je že i přesto má spousta lidí tuhle anglickou hatlaninu v oblibě, včetně mě. Asi kvůli té jednoduché gramatice bez šílených pádů.

                  On to kdysy říkal Komenský před těmi 400 lety, že je naprosto nutné vymyslet nějaký univerzální dorozumívací světový jazyk, že žádný současný k tomu totiž není vhodný. A to jinak byl fanda do latiny, která se k tomu zdála ještě nejvhodnější.

                  Co mi ovšem připadá zvláštní, že i ta ruština je víc zprzněná než ta naše obřez..eh.. obrozenecká čeština. Mám pocit že rusáci toho z francouzštiny převzali víc než angláni a pro co my máme (pseudo)slovanské výrazy, oni používají výrazivo převzaté z francouzštiny a latiny.

                2. Keltskych prvků je v anglictine minimum. Par slov. Anglictina je germanska Anglisc ovlivnena středovekou francouzstinou. Latina se do anglictiny dostala stejne jako do češtiny, pres odborne vyrazivo. Anglictina je furt zjednodusenej germanskej jazyk, za francouzstina se tyka predevsim slovni zasoby.
                  Btw, na tom hnojisti ryly spis swine a sow, nez pig.

                  1. Mimochodem, většina těch latinských/francouzských slov má i saský ekvivalent. Panstvo mluvilo jinak než chrapouni,a i dnes je známkou vzdělání a kultivovanosti použít ten románský výraz místo germánského.

                    1. Jj, ted jsem cetl nejaky „nobl“ anglicky text a tretinu slov jsem si musel hledat ve slovniku, i kdyz jejich „plebejsky“ ekvivalenty jsem znal.

                    2. …jak jsem psal výše – vždy když otevřu Willa, tak jsem fprdeli. A to běžně na neznámá slova a fráze fakt nenarážím (cockney teda nedávám, to je fakt)

                    3. Si precti Bibli Kralickou a zjistis ze vlastne česky neumíš. To je s tim Shakespearem tak nastejno, proste jazyk z druhe poloviny 16. stoleti s tim dnešním uz moc spolecneho nema. Coz nic nemeni ze anglictina je velmi kosaty a bohatý jazyk.

                    4. Ja to znam v nj opacne. Hohdojc pohoda, ale nareci kurva pruser. Mam dokonce kolegu, diplinza, kterej hochdojc skoro neumi, takze kdyz se spolu bavime, kouka na mne jako pes (naklani hlavu na obe strany a cumi mi na rty). Casto nevi, o cem mluvim. Posledne jsme se v laboratori dohadovali, kdyz jsem mu rekl, ze pumpa ma „fünfzig Grad“ a on furt nic, prej at to napisu a az to cetl, povida „ja fuchsich, da sollte Du sogn“.

                      By se z toho jeden zesral. Atlantidany proklinam obden :-)

                    5. Sem nekde videl pojednani o sudetske němčině. No, jista podobnost s hochdeutsch tu byla, to je fakt.
                      Btw, takova plattdeutsch je taky maso. To ka bliz k danstine nebo tak neco nez k bezny němčině.

                    6. sudetská němčina jak kde. ta krkonošská horská sudetština je vlastně trolácké nářečí z nějakého bočního bohem zapomenutého údolí za Mayrhofenem, tihle kolonisté někdy v 16.-17. století dostali půdu zdarma, protože přišli budovat klauzy (přehrady pro pouštění povodňové vlny ku plavení dříví). a tak jim nerozuměli ani čeští němci, ani ti slezští. neříkali prý komm hier, ale kamka-há.

                    7. Sysop 13:06
                      Dej si tohle, je to roztomilé…na tohle moje němčina ještě stačí, i když se občas musím soustředit…:-))

                      https://www.youtube.com/watch?v=2hz_ryy2FOY

                    8. Na klar :-) Ostatne Bavori sami rikaji, ze nechapou, proc Schwabischen jsou soucasti Bavor, kdyz jim echt Bavori nerozumi… Je to jako brnenskej hantec pro Cecha. Uplne plynne bez ceskych slov se tim mluvit neda, ale kdyz ctvrtina slov je jinak (beznej brnak to neprehani), uz clovek ztraci kontext.

                      @shane: mame tu jednoho, co byl odsunutej jako malej a nemcinu ceskych sudetaku umi. Docela jsem se divil, ze treba i od KarleVarle po Krumlov byly tri nareci. Nektery slova byly uplne jinde, neprejali je ani Bavori. Tipuju, ze za Bismarcka to v Nemecku musel bejt neskutecnej jazykovej bordel.

                    9. To asi byl. To samy v italii. Dnešní italština je vlastne toskánsky nářečí a snad v kazdy italsky oblasti se mluvilo jinak. Jeste dnes je tam spousta „nářečí“ který se od sebe dost lisej.
                      Pekne je to popsany v jedny knizce od Prestona a Childa kde newyorský detektiv, italoamerican asi ctvrte generace prijede do Italie aby zjistil, ze jeho pečlivě po generace predavane italštine Italove nerozumi ani slovo, protoze to neni italština, ale ciste neapolske nareci nekdy z dob Garibaldiho :)

                    10. Totéž řešili naši piloti v RAF, když se k nim předal jeden Čechoameričan, který česky uměl z nedělní, kdy zamrzli někdy v době K. H. Máchy.

                      Je sto stejně vtipné, že Němci se s tolika dialekty dokázali poskládat do jedné říše, zatímco Slovani (= ti kdo znají slova) se během historie každý snažili udělat pro sebe včetně pidinarůdků jako Slovinci či Chorvati.

                    11. nedělní školy

                    12. To proto, že velká říše není žádné terno, ale zpravidla skončí tyranií a nesvobodou, které jsou neefektivní a tudíž vedou k úpadku.

                      Navíc existuje obor ekonomická geografie který zná pojem „ideální ekonomická zóna“ a ten o uměle splácaných veleříších také říká své. Sice je to dnes v nemilosti protože EU všechny zásady ekonomické geografie programově porušuje v honbě za Velikostí, Mocí a Slávou, ale to nemění nic na platnosti.

                    13. Vždyť je to jasné jak facka, zcela evidentní. Z germánských nárůdků udělali umělý slepenec až v předminulém století. A slovanské kmeny naopak rozeštvávají systematicky proti sobě už 1500 let od sámovy říše. Vlastně ty slovanské národy byly vytvořené zcela uměle, jen aby se od sebe odlišovaly a navzájem na sebe nevražily.

                      Latinka byl jen mocenský pokus jak odtrhnout západní kmeny od Ruska a nejlépe je poštvat proti němu, k čemuž bylo uměle vytvořené Polsko s jejich militantními katolíky.
                      Další klín do slovanstva tedy vrazili pomocí náboženství – katolictví versus pravoslaví.

                      Podobný proces lze čerstvě vysledovat za posledních 200 let skrze zcela nesmyslně uměle zkonstruované „ukrajince“. Ukrajina jako taková existuje teprve 30 let, ale ty banderovské kořeny na tomto „území nikoho“ vytvářela rakouská rozvědka snad od 18. století.
                      Včetně uměle zkonstruované „ukrajinštiny“ zfalšované historie až po dlouho živenou nenávist k Rusku.

                      Ale pravda je taková, že žádní ukrajinci neexistují, jsou to jen západní rusové s původně mírně odlišným dialektem s totálně vymytými mozky banderizmem.
                      Za SSSR se měli jak prasata v žitě, něco jako naši slováci, taky jim tam cpali obří stamiliardové investice. Jakmile se sajuz rozpadl a přestali je dotovat tak to tam šlo všechno velmi rychle do háje a teď tam mají banderovské peklo na Zemi ze kterého se všemožně snaží utéct.

                    14. Malé národy které si konkurují je to jediné, co historicky rozvíjelo technický pokrok a svobodu. Protože koho šikanovali nebo mu zakazovali vývoj v jedné zemi, odešel do druhé – a pokud měl pravdu a přinášel svobodu a technický pokrok, ta země dostala konkurenční výhodu a ostatní ji museli následovat v dobrém. Ale nikoli v tom zlém.

                      Oproti tomu ve velké říši tupé mocenské centrum, které je z principu těžkopádné, stahují se do něj intrikáni, paraziti, úchylové a sociální inženýři z mnohatisícikilometrového okolí, zařízne všechny a všechno nějakou sviňskou ideologií či zákazy – a není úniku, dokud se to celé nezbortí za hlasitého třesku.

                      Takže se klidně můžeš odstěhovat do Velkolepé Centralizované Sjednocené Germánie nebo Ruska, ale nám co známe svou historii laskavě nech naše suverénní slovanské ideálně velké národní státy.

                    15. Zejo. Krom toho jsou slovani notoricky rozhadani, navic vzato ciste kolem a kolem, Západní, Vychodni a Jizni Slovani rozhodne nejsou kulturne jedna parta jako Nemci. Ostatne, i ti germani… Sjednotila ta „nemecka“ cast germanstva (krome austrijaku, ti meli vlastni risi). Zbytek Germanu se na to vysral (Holandane, Vlamove, vsichni Skandinavci, Angličané, cast Svycaru) a vesele si dal šudlá vlastní píseček, Germanie neGermanie.
                      Cesi coby Zapadni Slovane jsou kulturne blizci s Polaky a Slovaky. S jinymi slovanskymi skupinami maji spolecneho prd, jen základy jazyka. Ani kulturu, ani náboženství, ani historii. Tak proc s nima jit do holportu? To uz mame bliz k Nemcum nez k Balkanu.

                    16. Slovani jsou vic emocionalni, Germani vic racionalni. Takze Slovani se objimaji a nenavidi, Germani se pomlouvaji a toleruji.

                    17. Prarodiče jednu dobu zili dlouhodobe v Bulharsku, ještě za Zivkova a prej jim tak rikali, ze Cesi nejsou zadny Slovani. Ze Slovan je vrely, pohostinny, hned by se objimal a pritelickoval. Ze my jsme spis jak Germani. Přátelští, ale drzime si odstup.

                    18. Sysop: tak to je dobrý fór.

                      Německo, které posledních 120 let propadá každé iracionální emotivní pschóze, od sebepoškozování se šavlemi přes utopický komunismus, nacismus, frankfurtskou školu, multikulturalismus a nejnověji Zelenou dekarbonizaci s odstřelem celé ekonomiky, je „více racionální“ a Češi, kteří to považují za iracionální šílenství, jsou „více emocionální“?

                      Prosímtě, musím se tě zeptat – nemíchají ti v tom Německu něco do kávy?

                    19. JM:
                      Zapomněl jsi na hlavního zloducha: G. W. f. Hegela.

                    20. Hnedle uvedu příklady těch malých zemí které se tak vypracovaly na vysokou úroveň: Rusko, USA, Německo, Čína. DO těch prvních 3 dokonce prodí lidi masivně za prací a v té druhé a třetí maličké zemičce by chtěly bydlet miliardy lidí :-)))

                      A pak uvedu příklady těch velkých nefunkčních molochů odkud všichni prchají: Ukrajina,celé pobaltí, kyrgyzstán,…

                      Tak to dopadá když se na realitu aplikují urzotariánské bláboly které nejsou ničím jiným než pravicovým marxizmem.

                    21. Rusko se vypracovalo ma vysokou úroveň, jo? Atomovky ma i Pakistan.
                      Vedeckotechnicky rozvoj v novověku tahla nejdřív Anglie s Francii, pak se pridaly USA a Německo a ani Italie se úplně neflakala. Premejslim cim převratným svetu prispelo Rusko. Mendelejevovu tabulku úplně nepocitam, driv ci pozdeji by si tech vztahu mezi prvky stejne nekdo vsimnul.

                    22. A USA tam nepatří protože prosperovaly dokud to byla federalizovaná země, kde centrální vláda neměla pravomoc příliš kecat jednotlivým státům do toho, jak se u nich smí žít. Od doby co se centralizace zvyšuje díky aktivistickému Nejvyššímu soudu a omezování federativnosti Ústavy, to tam jde čím dál tím víc k šípku.

                    23. Rusko přispělo hlavně tím, že drželo zkrátka Turky a Tatary. To se to machruje, když někdo jiný na východní hranici nastavuje krk.

                    24. Tak Turky držela na uzde hlavně Habsburska monarchie a ve stredomori Benátky a do jiste miry Spanelsko a Francie. Nejak jsem si nevsim pritomnosti ruske flotily u Lepanta nebo ruskych vojsk pri obrane Vídně nebo v Uhrach. Tatari Evropu moc neohrozovali a v době kdy se do boju s Turkem zacali angazovat Rusove uz bylo Turecko davno za zenitem. Ostatne, Turka z Uher a Rumunska vyhnali Rakušané, Rusove pak z Bulharska a casti Jugosky. Ale to uz byla druha pulka 19. stoleti.

                    25. Btw, odkdy je Kyrgyzstán moloch? Ma 6 milionu obyvatel. To uz rovnou, ty blbe, muzes za molocha oznacit Mongolsko, to je aspon velky. A mozna ti to uniklo, ale Pobaltí jsou tri nezavisly staty. Di s tou prorusacku propagandou do prdele.

              2. Latinka s diakritikou je naopak pro slovanské jazyky vyborna. Nevhodná je sprezkova varianta. Azbuka mi pro slovanské jazyky prijde naopak nevhodná, protoze sice ma jednoznakovy hlasky šč, ja, ju na ktery mi potřebujeme písmena dvě, ale zato ji chybi dost podstatny H. Pro rusaky dobry, ale jinak dost k hovnu. I mekky a tvrdy znaky uz mimo rustinu davno zanikly.
                Latinka ma i tu vyhodu, ze ji pouziva civilizovany svet. Videls jak rusaci prevadej cizi slova do azbuky? Jsem opravdu rad ze nemusím shanet desky Bítls, Majkla Džeksna a chodit do kina ma Garyho Potra.

                1. shane: Aniž bych scél chválit azbuku tak latince zase chybí znak pro CH piše se jako spřežka.
                  Možná v budócnosti ho udělajó z X kerý zbytečně dupluje dvě jiný písmena KS (tak to mňela mysim stará španělština).
                  Jinak von to je vobecně problém udělat univerzální abecedu protože každá řeč má nekerý svoje hlášky.
                  Třeba CH má málo gdo, Ž taky, Ř mysim alorát my a polácí, turcí nemajó C ale majó 3 I, H nemajó frantící aní španělí, dlóhý R, mňeký L atd atd

                  1. U ch ti stači ta slozenina. Ale cim nahradis h v azbuce? Ř, Č atd už je vec diakritiky, o tom tam píšu.

                    1. shane: Latinka s diakritikou je naopak pro slovanské jazyky vyborna. Nevhodná je sprezkova varianta. / U ch ti stači ta slozenina
                      Tak nevhodná spřežka stačí? Spíš sme na ňu zvyklí, ale nepatří tam.
                      Pro zajímavosť, v Esperantu se piše Ch jako H s háčkem.

                    2. Tak je rozdil jedna sprezka Ch, nez ta snuska co ma polstina nebo anglicka transkripce slovanskych jazyků, žáno. Takze ne, nevadi.

                    3. Haharin zni blbe…

                2. Písmenka se nazývají cyrilice, nikoliv azbuka (= abeceda). A písmenko H samozřejmě zná, používají ho třeba Ukrajinci ho dokonce upřednostňují před G (Jurij Haharin). Píše se stejně jako ruské G, od skutečného G se pak liší nabodeníčkem.
                  Ehm, co je civilizovaný svět? Je Čína civilizovaný svět nebo není? Jižní Korea? Indie?

                  1. Indie pouziva ve velkym latinku. Místní písma samozřejmě taky, ale nápisy a označení jsou v latince a sehnat knihy a mistni noviny v latince jsou v kazdy trafice.
                    Ona je jednak anglictina furt jeden z urednich jazyku a kdyz chtej mit neco co sjednocuje tech 1600 jazyků kterejma se v Indii mluvi a kdovi kolik abeced, tak je anglictina a latinka nejjednodušší volba.

                    1. No jo, ale zase indická angličtina je prakticky samostatný jazyk…

                    2. To zas ne. Maj par svejch slov jako treba lakh nebo crore (100 000 a milion), ale jinak je to furt anglina. Jo takova Scots, to je jiny maso. Tam je z angličtiny s bidou pulka. Akorat prej neni uplne kodifikovana.

                    3. To je teorie, ale fakticky jsem několikrát byl nucen mluvit s indickým kolegou, který sice nominálně žvanil anglicky, ale fakticky v té hatnatilce nešlo rozeznat jediné slovo. To se mi jinak stávalo jen s „anglicky mluvícími“ francouzi – jinak ani s Brity, ani Američany, ani nikým jiným.

                    4. Tak něco jinyho je jazyk a neco jinyho jak ho kterej neumetel kurvi. Czenglish se taky mezi dialekty nepocita :) Sikmooky asiati tu anglictinu taky pekne kurvej pokud jde o vyslovnost. Si pamatuji kdysi davno z mekace asiata co prisel ke kase a prohlasil „Mičik“ . Kdyz to zopakoval asi po treti, tak mi teprv doslo ze se dozaduje Milkshake.

                3. Bitlz, ne Bitls. Konkretne je tam napsano ‚Bitlz – Muzykalnyj ansabl’… par fosen lezi jeste nekde ve skrini.

                  1. Tak nejlepsi byl nějakej ruskej fanda Harryho Potter, co si nechal změnit jmeno podle svyho idola. Takze je z nej Gary Ivanovič Pótr, protoze Rusove maj ke vsemu povinny otěčenstvo.

                    1. фукинк кул молодэц

                    2. Zeptám se místních rusistů – co má na internetech znamenat ruský pozdrav „ку“? Má to být odkaz na Čeburašku kde se „ku ku“ zdravili uličníci, nebo…?

                    3. Jan Mrcasik 13.11.2020 v 15:24
                      Rusista zrovna nejsem, ale je to ze sci-fi komedie Kin-Dza-Dza! (1986). Jestli si to dobře pamatuju, tak to slovo tam není jenom pozdrav, ale používá se hojně, protože jazyk filmových postav měl celkově jen několik málo slov.

                    4. Aha, to vypadá zajímavě. Díky za vysvětlení a tip, stahuji :)

              3. kaBrnak: Latinka je úplně v pohodě pro spisovnó češtinu. Pro moravský nářečí chybí akorát dlóhý e z háčkem, např. ve slovách mňél, věďél.

                1. Vidíš jak sis poradil :) diakritika zvládne i to slovensky „dlouhý r“ – r s čárkou nebo l s čárkou o kterejzto pazvuk se radsi nepokousim.

          4. V tom s tebou nemuzu souhlasit. Gramatika cestiny neni nemecka ani omylem. Mame par podobnych slov, ale vetna skladba i sklonovani jsou nekde uplne jinde. Nemeckou vetu do ceske neprelozis prelozenim jednotlivych slov at vice versa. Vuci rustine je to nekde jinde.

            Dokundamentace se v cestine samozrejme pise i jako v primarnim jazyce. Proti Francouzum, nebo i tem Nemcum na tom s temi „paznaky“ zase tak spatne nejsme.

            No a jinak – rad bych vedel, kterym jazykem se jakoze domluvim v kazdem krame pri nakupu rohliku? Jsem v klidu, protoze zadny svetovy jazyk to neni. Zadny. Takhle to nefunguje. Za „svetove jazyky“ se nepovazuji ty, kterymi mluvi nejvice lidi, ale kterymi SE DA ZPRAVIDLA domluvit na nejvetsi casti sveta u NEJNUTNEJSICH veci. A to je kurva rozdil.

            1. Coz je zrovna ta angličtina. Pokud se budu kdekoliv na svete potrebovat domluvit jinym jazykem nez místním, tak zdaleka nejvetsi sanci mam s anglictinou. Coz samozřejmě nevylucuje ze anglicky nebude umet nikdo nebo ze narazím na nekoho s3 znalosti jineho ciziho jazyka. V Cine jsem potkal Cinana, co si chtel povidat rusky. Akorat ze byl jedinej. K tomu par desitek co umeli anglictinu od par slov az po celkem slusnou anglictinu. No a samozrejme tisíce co neumely jinak nez cinsksl, helou v to nepocitaje.

              1. Jasne, vsak tak jsem to myslel – s anglictinou se clovek domluvi s nejvetsi sanci. Jasne, ze v urcitych castech sveta mas sanci zase s jinym jazykem, ale pokud umis anglicky a neco potrebujes, tak driv nebo pozdeji kdekoli krome Antarktidy najdes nekoho, kdo to s tebou nakonec nejak splaca.

                1. Na takej Antarktíde či Arktíde by som najskôr očakával buď vojsko, vedcov alebo nejakých šialených dobrodruhov / expedičníkov a u nich by som nejakú tú angličtinu očakával. No dobre – od ruskej armády nie, ale tam by zas mohla fungovať čeština / slovenčina a gestikulácia.

                  1. Tam funguje vodka. Rusaci serou na prohohibici. Asi yadnej organ nema odvahu abstinujicimu Rusakovi vodku odmitnout…

            2. gramatikou se čeština němčině nepodobá, ale idiomatikou je to úplně to samé otrocky přeložené. třeba okamžik (augenblick), vyrážka(ausschlag), stille wasser a tak dále. nejlepší domluva anglicky (francouzsky, španělsky, latinsky) je s němcem, děláme totiž ty samé chyby.

              mimochodem, mnozí světoběžníci tvrdí, že někde na konci světa při absenci dorozumívacího jazyka je nejlepší mluvit svou mateřštinou a gestikulovat k tomu, neboť při mateřštině je řeč těla nejvěrnější.

              1. Byvaly pritel svagrove procestoval snad celej svet. Jazyky neumi. Vzdy a vsude vsechno zaridil a domluvil. Asertivni a pozitivne ladenej typek.

                1. Vono se to da. Kde je vule je i cesta. I v ty Cine nebo v Thajsku jsme se v pohode domluvili i kdyz mistni neumeli anglicky a my cinsky/thajsky, jen par slov typu caj, rejze a Dobry den. I smlouvat na, tržišti se dalo.

                  1. Jo, uz jsem to tu kdysi vypravel, ze jako mladej jsem stopem coural po Recku a v jedne horske prdeli jsem uprostred nasel obchudek. Dvere zavreny, prikoplej sutr misto zamku. Chvili jsem cekal a z baraku vedle se prisourala babka neco okolo sta let, snad. Ja na ni, ze chci chleba (uz jsem umel ‚psomi‘). Ona mi rekla, kolik za nej. Ja jsem neumel cislovky, tak ze at mi to napise. Ona, ze neumi psat. Tak jsem napsal 100, jako sto drachem a ona, ze neumi cist. Tak jsem tasil stodrachmovku, dal na stul, tu ona poznala, z bochniku asi jednu ctvrtinu urizla, ja zbytek bafnul a sel.

                    1. Pch, muj tchán se takhle domluvil po telefonu, a jak si dobře pokecali.

              2. Na druhó stranu je hodně slov co majó v němčině jiné základ, např. zápalka, sirka Streichholz (škrkací dřevo), tužka Bleistift (olověné kolek), dalekohled Feldstecher (polní répák), kapesník Schnupftuch (smrkací hadra), prostěradlo Leintuch (lněná hadra), ubrus Tischtuch (stolní hadra), muška zbraně Korn (zrno)…
                Úplně to samý to néni.

                1. Některý ty slova ale jsou v neformální češtině, v nárečích, argotech. Třeba zrovna ten šnuptichl.

                  1. Schnupftücher je bezne pouzivany hovorovy slovo, odtud to je. Pomnoznej vyraz pro jednu vec.

            3. Jako letitý brňák by jsi mohl vědět, že už Bezruč nadával na pražské obrozence jak tu slovanskou češtinu mrší, cpou do toho germanizmy, německé skládání slov (nososuchoplena) a navrch se iv gramatice inspirují němčinou. Prostě s tím nezachází jako se slovanským jazykem. No naštěstí se jim tu češtinu až tak moc domršit nepodařilo, byť je pořád citelně znát že je to nejzápadnější slovanský jazyk.

              1. Bezruč prisel az sto let po obrozencich. Cistonosoplena nebo klapkobrinkostroj se nikdy neujalo, byl to vymysl nějakyho posuka kteryho nebrali vazne ani jeho současnici. Buditele se naopak snazili češtinu očistit od cizich vlivu az do takove miry, ze celky svět ma sekundu, jenom my musime mit vterinu (z ruskeho vtaroj, druhy). A to jeste druzina neprosla. Jinak obrozenci ani tak češtinu nevymysleli jako kodifikovali jeji spisovnou verzi, pricemz za vzor jim neslouzila zadna pražština (ktera neexistovala, v Praze se mluvilo převážně nemecky), ale východočeska a moravská vesnická nareci, ktere povazovaly za nejcistsi podobu češtiny nejmin ovlivněnou nemcinou. No a samozrejme se češtinu snazili modernizovat, protoze jako jazyk prevazne selskeho lidu ponekud zastaraval za pokroky ve vede a technice.
                Ale ona i puvodni středověká a renesancni čeština byla prolezla germanismama az na pudu.

                1. Zajímavý, zrovna v moravskéch nářečích je německéch slov hromada, firhaněk, šnuptychl, šporhélt, kistna… Třeba u zabíjačky dyš se prase vodře ze štětin tak mojí dědeček říkali že se musí pořádně „voglazírovat“ což néni nic jinýho než „glatt rasieren“…

                  1. To i v ceskejch. Plus ruzny odborný hantyrky, šupléra, šponvingl, šábr, paknšajba, flachcangle, kilner, glajcha, kalfas, šár, bác-hamr… Asi si vybirali co povazovali za spravny.

                    1. To je pravda, voní tí vobrozencí uměli německy všecí dobře, viz Dobrovský :-) tak dokázali vybrat to český zrno spomezi téch germánskéch plev…

                    2. Hlavně obrozenci stavěli na vyspělé nadnárodní kultuře habsburské říše. Úpadek češtiny neznamenal, že se kotlinka změnila v obří Chánov.

      2. Řízené poněmčování ale opravdu přišlo až s osvícenými Marii Terezií a Josefem II. Kdyby bitva na Bílé hoře dopadla naopak, tak by se poněmčování mnohem dříve a čeština by patrně zanikla.

        1. Hlavně osvícenské poněmčování bylo motivováno čistě prakticky, ne žádnou nenávistí k Čechům. A bylo velmi mírné, žádné mlácení dětí za to, že o přestávce požily rodný jazyk, jako v Bretani či Walesu, nemluvě o Indiánech v USA nebo Kanadě. S gaelsky mluvícími Skoty a Iry taky Angličané zatočili, že by Koniáš koukal.

    2. Podle protestantů Komenský kněz pochopitelně byl, protože oni mají něco jako „všeobecné kněžství“, takže knězem je pak každý protestant. S tou večeří Páně je to složitější. Kalvinisti mají jen připomínku, někdy se zdůrazněním přítomnosti Ducha, anglikáni to vidí stejně jako katolíci a většina protestantů se kroutí jako červi někde mezi a vymýšlí úchylné konstrukce o symbolické přítomnosti Krista apod. aby nemuseli uznat transsubstanciaci :-)

      S poslední větou víceméně souhlas. Kromě jmenovaného bych připomněl ještě zradu Lešna, kde Jednotě poskytli útočiště a následné paktování se „českých bratrů“ s okupační švédskou armádou. Nicméně je pravda, že i slepé kuře někdy najde zrno a třeba Rozprava od Komenského za přečtení stojí stojí, i když se spoustou věcí se nedá souhlasit.

      1. Anglikani jsou v podstate zreformovani katolici. Anglikanska cirkev vznikla protoze papez nechtel Jindrovi povolit rozvod. Nejake teologické náležitosti mu byly u prdele.

        1. Jindrovi byly u prdele.

          1. Stejně je sranda, že tolik snahy a krve (viz Thomas More) a stejně to s tím následníkem trůnu nevyšlo.

            1. Buh ma smysl pro ironii. A nakonec ta nechtena Alžběta byla jednim z nejvetsich panovniku co kdy Anglie mela.

              1. Dcera justičně zavražděné Anny Boleynové.
                A dneska jsou anglikáni až na třetím místě, po muslimech a katolících. Jsem zvědav, jak to William politkorektně vyřeší.

                I když tridentská mše ve Westminsteru… To by nebyl špatný konec začátku.

                1. Jses si jistej tema muslimama? Ja jen ze v Britanii je tech muslimu asi 5 procent populace a barevnejch jako celku asi dvanáct procent, ale zdaleka ne všichni jsou muslimove. Ze by tam byly jen ctyri procenta anglikanu dost pochybuju.

                  1. Tak wiki tvrdi neco jinyho. Jsem tem islam jeste precenil, jen 4.4 procenta. Krestani 60 procent, nejvic z toho anglikani, pak katolici, presbyteriani atd, 25 procent ateisti, 4.4 procenta muslove, hinduisti 1,3 procenta a zbytek v radech promile. Takze William V. muze bejt celkem v klidu, akorat by mel pridat na misijni cinnosti, nejak se mu tam rozplemenujou bezverci.
                    https://en.m.wikipedia.org/wiki/Religion_in_the_United_Kingdom

                    1. Nejde o to, kdo se prohlásí za křesťana, on tam kdekdo „belong to the Church“, ale přitom do kostela nechodí (anebo jen na Vánoce), svátosti nepotřebuje, dogmatm nevěří. Četl jsem studii, že praktikujících muslimů už je víc než praktikujících anglikánů.

                    2. Ale to je všude. Viz průzkum že přes 60 % německých protestantů a přes 40 % německých katolíků nevěří v Boha, vzkříšení ani život věčný, a viz otřepaný bonmot, že „americkým národním náboženstvím je křesťanství bez Krista“.

                    3. Štěpán Smolen o tom napsal hezkou knížku:
                      https://www.databazeknih.cz/knihy/cesta-na-zapad-po-stopach-ochoceneho-boha-390004

                      Hezky tam popisuje zazobanou německou církev, která se defakto změnila v zaopatřovací instituci se všemi těmi referenty. Mimochodem, toho si povšiml už kapitán Fučida, který se stal po válce kazatelem, krásně opravené vytopené hostely – bez věřících.

  4. Jana Amosa by se dneska divila. I za komancu by se divila. Jen to zactvo, blbe a vzpurne, zustalo beze zmen :D

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017