Mnichovská dohoda a Moskevský mír: Proč není lev jako lev - zpět na článek

Počet komentářů: 170

  1. Fakt vám nepřijde divné tvrdit, že když 1 mio je rozhodnuto bojovat, ta pak poslechnou toho jediného, co nechce? To se ho báli nebo proč? Nemohlo to být tak, že tehdy mu museli dát za pravdu?

    Světové veřejné mínění na naší straně???? to si děláte hodně brutální srandu, skoro každej byl tehdy šťastnej jak blecha, že Mnichovem nastává „mír pro dvě generace“. LT 38 na podzim 1938 ještě ve výzbroji nebyl, jde jen o oblíbený mýtus.

    Ale hlavní problém tkvěl v tom ,že na rozdíl od všech později napadených národů jsme na své straně neměli velmoci, ty probudilo teprve to, když pak Hitler porušil samotnou mnichovskou dohodu. Pak dostalo Polsko slib pomoci…… Takže vláda se oprávněně obávala izolované války, která nakonec skončí okupací celého Československa a co je nejhorší, svět řekne, odmítli jste záruky velmocí na pomnichovské hranice, byli jste rušitelé míru, sorry, nezajímáte nás. Beneš by byl rád, kdyby nebyl vydán Německu. Dopouštíte se klasické chyby, kdy při úvahách jak se tehdy měli rozhodnout, už pracujete se znalostí pozdějšího vývoje.
    Co se atentátu týče, ten samozřejmě nebyl pro Benešův osobní politický prospěch ,ale pro uznání předmnichovských hranic (který by byly do té doby stejně neuznávány, ať bychom v 1938 bojovali nebo ne) a pro příspěvek k vítězství, což likvidace jednoho u nejschopnějších pohlavárů Reichu bezesporu byla. Už bojoval celý svět, už jsme nebyli izolováni, byla šance na vítězství.

    No a k Finsku. Jeho hranice se SSSR vedla převážně v těžkém terénu s nedostatkem komunikací, v záplavách sněhu, což vše vylučuje manévrový boj. Čtvrtinu finského obyvatelstva také netvořili otevření sympatizanti s agresorem, žijící navíc v klíčovém pohraničí.
    Ale hlavní důvod jste kupodivu uvedl vy sám, aniž byste si toho všiml. Finsko nebylo osamoceno, mělo podporu ze zahraničí včetně velmocí, ty vyhodily SSSR ze společnosti národů a připravovaly také přímý vojenský zásah, nejen v samotném Finysku, nýbrž i ve formě bombardování kavkazských ropných polí.
    Což byl hlavní důvod, proč nakonec Stalin neobsadil celé Finsko, i když už ho měl na lopatě. Obával se, že skvěle rozjetá situace, kdy proti sobě válčej imperialisti, by se mohla zvrtnou na válku proti němu. Představa, že bolševici, kteří dokázali brutálně zpacifikovat desítky milionů lidí s SSSR a ve východní Evropě, se leknou odporu v několikamilionovém okupovaném Finsku, je mimo realitu.

    1. 2 Mirek F:
      Dr. E.B. byl titulárně vrchním velitelem armády a tudíž mu (jak sám uvádíte) vojáci MUSELI dát za pravdu, resp. uposlechnout rozkaz. tak to v armádě chodí, že o rozkazech se nediskutuje, ty se vykonávají…

      Jednou z dalších možností září 1398 představoval Výbor na obranu republiky a možný generálský puč – a tuto alternativu docela hezky zpracovává Jan Drnek ve své románové fikci Žáby v mlíku.

      BTW, nedokážu si představit žádného monarchu, který by se zachoval podobně, jako 2. prezident RČS…

      1. ale prd. CSR byla parlamentni demokracie a ne prezidentska diktatura. Prezident nemel pravomoci aby sam rozhodl o odstoupeni casti uzemi. Kdyby parlament rek, ze se nic Nemcum davat nebude a ze se bude valcit, tak by se valcilo a Benes by si moh treba vyrvat plice. Jenze parlac nic takovyho nerek, protoze jim bylo jasny, ze CSR lepsi moznost nema. A myslim ze byli sakra radi, ze to mohli hodit na Benese.

      2. Stačilo mít odvahu, kdyby skutečně byli přesvědčeni o účelnosti odporu. Koneckonců se mohli odvolat na to, že o hranicích rozhoduje parlament. Přece nebudu plnit rozkaz, který je a) nezákonný b) dle mého přesvědčení pro zemi katastrofální.

    2. Mate v mnohem pravdu, nicmene pak tedy rovnou prohlaste, ze cely program opevneni a budovani armady byl k nicemu.
      Take tech par desitek mrtvych SOSaku a spol.
      Stejne jako mobilisace.
      A nejvetsi debil byl kpt. Pavlik 14.3.1939 v Mistku.
      Ne nesouhlasim, i kdyby se prohralo za tyden, melo to cenu. I kdyby to stalo 100.000 mrtvych vojaku a civilistu, zemreli by v boji a ne temer bezbranni jako za protektoratu.
      Co se Finu a Sovetu tyce, myslim ze fantasmagorickych planu o bombardovani Kavkazu se Stalin nezalekl stejne jako bojove sily Francie a UK vazane Nemeckem.
      Ja se domnivam, ze nechtel okupovat zemi kde kazdy, krome par tisic Kuusinenovych priznivcu, byl potencionalni partyzan.

      1. Ano, byl k ničemu …. stejně jako Maginotova linie.

        1. K nicemu strategicky, z duvodu nedokoncenosti nebo takticky?

          1. Z důvodů že Češi.

          2. Z důvodu že neměli kolečka. Těžko se bojuje o Prahu nebo Berlín když dřepíš v bunkru u horní dolní s rozkazem „za každou cenu držet pozici“.

      2. Proč by opevňování a pohraniční boje v roce 1938 měly být k ničemu? Pevnosti měly posloužit ke krytí postupného stahování na východ, čímž se Německo bude vázat do té doby, než zaútočí Francie. SOSáci statečně bojovali v době před Mnichovskou dohodou, to smysl mělo. Rovněž tak muži kpt. Pavlíka, ti bránili alespoň ty hranice, které nám měly být po Mnichově garantovány.
        V roce 2016 jsem ochoten hrdě prohlásit, že klidně ať v roce 1938 padne 200, 300, 600 tisíc lidí, bude to znít ostře a nekompromisně.
        Ale už jsem to psal ve svém příspěvku, na který reagujete, odmítli-li bychom Mnichovskou dohodu, velmoci nás označí za viníka války a Hitler toho využije k okupaci celého Československa, pak nás bude mít na hraní, oběti budou za války i po válce a svět se bude jen dívat, koneckonců si to ti potížisti zasloužili.
        Kdežto přijmeme-li příšerný Mnichov, velmoci nám garantují nové hranice. Hitler pak v reálu udělal těžkou chybu, když 15.3. okupoval zbytek českých zemí, konečně západu došlo, že politika usmiřování nikam nevede.

        Ad Finsko, proč měly být plány na bombardování kavkazských ropných polí fantasmagorické, prosím?
        Stalinovi coby starému paranoikovi nemohlo uniknout, že tehdy největší riziko na západní „frontě“ představovaly fotbalové zápasy, že se tam neděje v podstatě nic (hlavně na zemi), co by se podobalo válce. Plán, že se kapitalisté navzájem vyčerpají a on si pak dá Evropu k snídani, začínal dostávat trhliny a generalissimus musel nutně začít uvažovat, jestli se nakonec nedomluví proti němu. Angažmá GB+Fr na finské straně by bylo první vlaštovkou.

        Finové bojovali sice hrdinsky, ale bylo jich prostě málo a byli vyčerpáni. Že by jejich partyzánský boj SSSr škodil výrazněji, to je nesmysl, už když si povšimneme, že i „lesní bratři“ v pobaltských státech sice předvedli skvělé výkony, ale na okupaci jejich zemí to v podstatě nemělo vliv. Jak už jsem napsal, bolšáni dokázali tvrdě zpacifikovat obrovské území ruské říše, podrobit si východní Evropu, přičemž minimálně Poláci a Maďaři jsou daleko početnější než Finové a mají minimálně stejně dobrou bojovou pověst.

        1. Fór je v tom že by němci na ten východ dokázali dorazit se svojí armádou mnohem dřív a dávali by nám to sežrat stejně jako polákum, francouzům a sovětům. Naše obrana by vypadala tak jako při mobilizaci tzn 70% dřepí na hranicích 30% je připraveno dělat záplatu. Německej útok by vypadal tak že 10% bude dělat šarvátky po celých našich hranicích, 20% udělá falešnej útok a 70% udělá průlom na dvou třech nejslabších místech s lokální převahou kolem 500:1. Prakticky by ty naše velmi kvalitní bunkry ani nemuseli trhat na kusy, stačilo by jim jen u těch 6-7 bunkrů co by v průlomu hráli nějakou roli zaparkovat valník s hnojem před střílnou.

          1. nejspis by ani ty valniky nepotrebovali, v opevneni zely diry ze by tam projela tankova divize v rojnici.

  2. nebýt pomatenců typu Dobrovský, což byl Maďar, mluvící jen německy, a dalších pomatenců jako jest Mesároš , či plod možné příbuzenské mezaliance Beneš, mohli jsme být už dříve oficielně 17 státem BRD, a bratia slováci mohli mít hlavní město kousek vedle, celkově by to bylo tak, že v Piechově montovně bys nemontoval za 700ojro ale za tři a více litry, hlas křestanských Moraváků by jistě omezil i příliv kozomrdů. …….

    1. Ad Dobrovsky.

      Cestinu povazuju za jazyk k hovnu, umele smatlane esperanto, prosrane nemeckymi vyrazy, s co nejkomplikovanejsi gramatikou, PC unfriendly specialnimi znaky. Timto prisernym jazykem mluvi jen cca 10 milionu lidi, coz je dneska jedno vetsi mesto, k tomu jeste v drtive vetsine nespravne.

      Nebyt lobby ucitelek cestiny na vsech stupnich skolstvi, jazykovednych ustavu a logopedek, ktere budou donekonecna a zcela zbytecne vyucovat deti rikat R a Ř, tak by takovy pajazyk musel principialne zahynout do roka a do dne.

      P.S: nejvetsi dilo ceske literatury – Svejk – je zivouci dukaz, ze CJ je k hovnu a prosrany nemeckymi vyrazy. Naprosto a do pismene a doslova.

      P.S 2: v dobe tuhe cenzury ma cestina tu vyhodu, ze pro Velkeho Bratra to je okrajovy jazyk, takze si aspon muzeme pindat na diskuzich, aniz by to u nekoho budilo sebemensi pozornost.

      1. Švejk je dílo literárně mizerné, psané stylem – co napsaná rychlokvašná kapitola, to záloha z nakladatelství a flaška rumu a buřty s cibulí. Jiná věc jest téma, celkem dobře uchopené – byť Na západní frontě klid tu válku pojímá zas trošku jinak, no …. Nemohou být všechny knihy stejné ….
        A ještě – Hašek napsal stovky povídek, některé excellentní, Švejka značně převyšujících …. Za „úspěch“ Švejka nemůže debilita Čechů, spíše debilita překladatelů a nakladatelů z jiných zemí.
        Hleďte – Paolo Coelho je mizerný spisovatel, opravdu mizerný, skoro se to číst nedá, jak je to řemeslně špatně uděláno. Přesto prodal sto milionů knih.
        Na druhou stranu – existuje několik tisíc českých knih, které jsou vysloveně lahodné, tak dobře se čtou, vyslovují, skoro zpívají. Ten jazyk má nějaký smysl, jinak by neexistoval. Ostatně, mohu vám poslat i nějaké své básně (nebo básně kolegů), v češtině (i když píšu i anglicky). Vždy jsem měl dojem, že nějakou libozvučnost a účel mají, a potvrzují mi to i čtenáři.

      2. Čeština je jazyk možná uměle obnovený či znovurozšířený, ale rozhodně ne uměle smatlaný. Možná je prošpikovaná německými výrazy, ale to, že docházelo k míchání jazyků na územích, kde spolu žijí dvě jazykové skupiny, to je přece normální. Dnes je většina jazyků plná anglických slov a patvarů a je to snad důvod ke zrušení např. němčiny?

        Složitá gramatika vlastního jazyka má několik výhod. Například větší flexibilitu, umožňující vyjádření mírně odlišných významových variací bez použití opisů. Další výhodou je třeba to, že Čech se snáze naučí cizí jazyky, z jejichž gramatiky se v průběhu doby vytratila např. flexe, zatímco mluvčí jazyka, kde se flexe zcela či převážně vytratila se plně flexní jazyk bude učit podstatně obtížněji. To, že tato výhoda je zabíjena převažujícím způsobem výuky cizích jazyků v českých zemích je věc jiná…

        Švejk je největší dílo české literatury? Já mám ty knihy docela rád, ale za největší dílo je fakt nepovažuju. Řekl bych, že „oficiálními místy“ bude daleko lépe hodnocený například Kundera nebo Čapek, já osobně zase nedám dopustit na Škvoreckého…

        1. JJ, snad se nám to zde nezvrhne v polemiku lingvistů? Škvorecký je nudný … vždycky byl …. Čapek je také pouhý showman, psal strašně moc na efekt, prostě poplatno době …. Kundera ano, toho si čtu občas před spaním … je o čem uvažovat …

        2. Jj, flexibilita…Donaudampfschiffahrtselektrizitätenhauptbetriebswerkbauunterbeamtengesellschaft

          1. Ve Skotsku se daji cist take podobne sqosty. Ve Svycarsku jsem videl nazev jedne prepravni spolecnosti pres jezero a vydalo to na dva radky.

            1. ve Skotsku ani tak ne, tam se gaelsky už moc nemluví, ale ve Walesu, tam to kvete. Llanfair­pwllgwyngyll­gogery­chwyrn­drobwll­llan­tysilio­gogo­goch a podobně.

              1. Eh, pravda. Mea culpa, Wales.

      3. Němčina ovlivnila jazyků, až člověk žasne ;)

        goo.gl/zMCEAG

        1. tak to je dobry for :) nemcina v korejstine :)

      4. cit: „nejvetsi dilo ceske literatury – Svejk – je zivouci dukaz, ze CJ je k hovnu a prosrany nemeckymi vyrazy. Naprosto a do pismene a doslova.“
        Když se Vám to nelíbí, nečtěte to.
        Kromě toho, ukazovat na jedno/dvě díla a tvrdit na základě subjektivního dojmu, že jazyk, kterým jsou napsána je k hovnu je značně krátkozraké.

        Mimochodem, pokud je podle Vás čeština k hovnu, můžete nám říct, co tu vlastně ještě děláte? Nikdo Vás k tomu nenutí, můžete si jít mluvit nějakým jiným dokonalejším jazykem do nějaké jiné, dokonalé země.
        Na neshledanou

    2. Jo, samé výhody. Mohli jsme si na vlastní kůži vychutnat kobercové bombardování, dálkové pochody sněhem a mrazem na východě a k tomu mít historicky na krku průmyslové vyhlazování jiných národů. A nakonec bychom, vzhledem k poloze, skončili jako východní Němci jako chudí příbuzní.
      Hergot, vy chcete být Němcem, OK, odstěhujte se tam, získejte občanství klidně sem jezděte na návštěvu nebo i na delší pobyt. Ale nechtějte jako malé dítě, že jiní měli odvrhnout češství, protože vy to tak chcete. Jejich volba, vaše volba. Jenže vy chcete mít všechno na talíři, aniž byste se musel snažit.
      Obrozenci by bez českého zázemí neuspěli. Národní obrození probíhalo všude (nikterak nebylo v rozporu s ideou habsburské říše). ještě před válkou jsme se mohli s Německem srovnávat i ekonomicky, za změnu pak poděkujte Dolfíkovu výletu do Ruska.

  3. Dříve jsem docela váhal, jak se k přístupu Beneše k Mnichovu postavit. Než mi došel jeden důležitý aspekt celé věci. Nemuseli to vědět obyčejní lidé, ale zcela jistě to věděl Beneš: Židé byli v Německu pronásledováni a jasně na odpis. Pokud Beneš rozhodl, že ustoupíme a vydáme se mu na milost, odepsal tím bohmische Židy (české ve smyslu příslušnosti k zemi, nikoliv jazyku). Vydal tím na pospas pronásledování významnou část obyvatel republiky. Popřel tím základní funkci státu – chránit své obyvatele. Takže v tomto ohledu jsou kecy Beneše o tom, že chránil české obyvatele, jen goeblsovská sebepropaganda. Podle mne neměl právo tak učinit a pokud bereme Židy v ČSR před válkou jako regulérní spoluobčany, dopustil se vlastizrady.

    1. to je taky solidni debilita, tohleto. Si jako myslis ze by po prohrane valce necekal ceskoslovenske zidy nemlich stejny osud jako v Protektoratu?
      Navic v roce 1938 sice nebylo postaveni Zidu v Nemecku nijak ruzove, byli to silne ostrakizovani obcane druhe kategorie, ale o zivot jim nikdo neusiloval,ve hre bylo spis jejich vysidleni, coz se ve velmi omezene mire i realizovalo, vcetne exodu protektoratnich zidu (a ne, nemyslim tim Wintona) S plany na vyvrazdeni Zidu se prislo az o tri roky pozdeji,v roce 1941 ve Wansee.
      A jako bonus-v prohrane valce s Nemeckem by se umiralo.a ne malo. cesi, slovaci, nemci, Zide, psi, kone, kocky, muzi,zeny i deti. Takze by blbci mohli dnes vykrikovat, ze Benes poslal desetitisice na smrt a ze stat nesplnil ulohu ochranovat sve obcany. Vole.

  4. Sebevědomá myš proti sebevědomému kocourovi. V takové situaci jsme v 38. byli. Beneš udělal spoustu chyb. Ale v této šlamastyce nějaká strategie win-win nebyla vůbec možná. Velmoci nás v Mnichově hodili přes palubu, stejně tak o pár let později na Jaltě. S tím miniaturní národ uprostřed Evropy nemůže nic dělat.

    Čekal bych zrovna od vás střízlivější posouzení naší tehdejší situace. Mohli jsme Hitlerovi hodně zkomplikovat jeho plány, ale to je tak vše. Nakonec by nás porazil a zmasakroval jako Poláky.

    -naše vojenská strategie počítala že se několik týdnů udržíme, než nám přijdou druzí na pomoc, nic víc
    -obranná linie pevností nebyla ani zdaleka dokončena, zejména velké objekty s protiletadlovými systémy mající chránit strategické cíle
    -vyplýtvali jsme finance na pohraniční opevnění a nezbyly prostředky na další potřebnou výzbroj
    -naše protiletadlová obrana stejně jako letectvo byly proti němcům zcela zanedbatelné, takže zatímco by vojáci dřepěli v předražených ŘOPících na hranici, tak by naše města vesele zasypávali bombami
    -našich vojáků bylo proti wehrmachtu hrozně málo, i proto jsme budovali ty pohraniční opevnění, abychom měli převahu
    -i ti pitomí Poláci nám vrazili kudlu do zad, kdybychom se dokázali spojit a domluvit s nimi, tak bysme měli větší šance (možná, protože tam byl ve hře ještě Stalin)

    Celá tragédie má příčinu v tom, že Hitler byl financován a řízen z USA, vyškolen tajně v Británii a od toho se pak odvíjela i jeho podpora v Mnichově. Všichni moc dobře věděli co je to za gaunera, přesto mu umetali cestu, i podstoupením našeho pohraničí.

    Ostatně, kdo nejvíc těžil z 2. světové války? Právě USA, kde válečná výroba pro Evropu zachránila krachující bankovní úvěrové kasíno. Dalších 50 let jejich bankéřům Evropa splácela obrovské válečné dluhy, po celé Evropě si USA zřídily desítky vojenských základen na věčné časy.

    Na poslední chvíli poslali USA do Evropy pár vojáků, aby mohli ukrást německé vynálezy od raketové techniky, přes chemický výzkum až po lékařství. Z toho těžilo americké hospodářství dalších 20 let, farmaceutické firmy a Dupont dodnes.
    V rámci operace Paperclip ukradli i německé vědce, od chemiků až po lékaře co dělali pokusy na lidech (bez VonBrauna by se na měsíc nikdy nedostali). O tom, že začlenili bývalé nacisty a esesáky do své rozvědky, zaměřené zejména na špionáž v Evropě, ani nemluvě.

    Od války v západní evropě de facto vládnou USA a importují nám sem pomocí svých politických loutek všechny možné svinstva od korporátního neoliberalizmu až po multikulturalizmus a LGBT hnutí.
    Aktuálně nám do Evropy nacpali pomocí své loutky Merkelové statisíce té nejhorší arabské a africké zvěře a tisíce džihádistů z ISIS.

    Dějiny posledních 100 let netvoří politici ani prezidenti, ale tajné služby a ty ovládá někdo úplně jiný:

    „Nikdy bych nedal souhlas s vytvořením CIA v čtyřicátém sedmém roce, kdybych věděl, že vytvořím Americké Gestapo.“
    Harry S. Truman

    1. Vyjádřím se jen k první polovině, druhá půlka jsou zase žvásty až ven.

      Hitler měl bomby tak na tejden boje a tehdejší letadla byla taky docela směšná, čili by možná vybojoval nějakou vzdušnou převahu, ale co s tím když měli jen zastaralý letouny v ne až tak velkým počtu. Bombardování měst je naprostá hovadina, měli toho ztěží tak na vojenský cíle. Navíc jak se ukázalo, tak pevnosti odolávaly tomu, co měli ve výzbroji – včetně letadel – velice zdatně.

      Existovaly plány na urychlenej přesun zbrojní výroby do Tater. Pevnosti by daly dostatečnej čas na stažení a zakopání jednotek ve vnitrozemí. Věřím tomu, že dobýt Prahu by trvalo velice dlouho. I zkušenosti z dnešní doby s technikou někde úplně jinde ukazují, že boj ve městě je stále na hovno, a Áda s těma pár letadlama by neudělal nic. Nakonec stačí se podívat jak vypadal Stalingrad. Město rozbomardovaný na sračku a nějak se nezdá, že by to samo o sobě vedlo k úspěchu. Pořád bylo kam se schovat, že. A tolik letadel na začátku jako pozděj nikde nebylo.

      Jakmile by se z toho stala skoro zákopová válka, tak se vsaďte, že by intervence přišla velice rychle, jak zevnitř Reichu, tak z venčí. Úspěch měl Áda proto, že šlo vše podle plánu. Nějaký boje v ulicích a masakry si na začátku nemohl dovolit, to by skončil dřív, jak začal.

      1. V zasade souhlas, az na tu spekulaci, ze by prisla nejaka intervence. Mozna ano, ale cele by to stalo a padalo na tom, jestli by to pro dotycne staty bylo zajimave. Na nas sral pes, navic tlaky byly jak proti Stalinovi, tak proti Dolfovi a pomalu kazdej stat si varil vlastni polivcicku.

        Kdybychom se Dolfovi postavili, asi bychom se chvili udrzeli, ostatne velitelstvi se melo stehovat kamsi k Vyskovu, Prahu by mozna dostali (no a?), ale co dal? Kdo by prisel? Polaci ani omylem, Madari hrali pro Dolfu, pro Anglany jsme byli daleko, nezajimavi a i kdyby nas Dolfa zmasakroval vsechny tak to bylo pod rozlisovaci schopnost monarchie (oni se s tim ve svych koloniich taky moc nesrali). Frantici? Checht… Stalin by se na to jen koukal a mozna by brnknul Molotovovi, ze ten glejt s Ribbentroppem bude potrebovat upgrade. Ze by se potom Dolfa vydal na Stalina, je samozrejme, ale my uz bychom u toho nebyli.

        1. Pod tlakem veřejnýho mínění si myslim, že by se ledy hnuly.

          1. No, pokud by Dolfa v Germanii zahulakal, ze nejaky vychodni povl nici jejich germanske plany, tak to, co jsme znali jen ze Sudet, by se asi prihrnulo i z germanskeho vnitrozemi. Bylo jich jako much, takze ledy by se zcela jiste hnuly.

            Ze je Dolfa nebezpecnej, to se vedelo. Nevedelo se sice presne jak je nebezpecnej, ale verim tomu, ze zapad by nas celkem v klidu obetoval. Pokud se nemylim, tak pri obsazeni Polska se jen Anglie zmohla na to, ze Dolfovi rekla tytyty, coz ho ponekud rozladilo. Nicmene Polakum to moc nepopomohlo a to jich bylo nasobne vic, nez nas. A ano, vim, ze mezitim uz se Wehrmach nazobal na ceske vyzbroji. Presto by A+F nehli prdeli, nedelam si iluze. Jina situace by mozna nastala, kdyby Dolfa nejprve zacal hazet bomby na Londyn a pak teprve vyrazil nach Osten.

      2. He 111, Ju 87 nebo Do 17 byla letadla na svoji dobu velmi kvalitní a pokud by je Skopčáci dokázali udržet v provozu, tak je čs. letectvo nemohlo zásadněji ohrozit – částečně proto, že B534 byly pomalé a částečně proto, že čs. hlásková služba nebyla nic moc a bylo by velmi problematické stíhací letouny na bombardovací svazy navádět. Problém byl samozřejmě v tom udržení v provozu. Luftwaffe neměla střelivo, maziva, polní dílny atd.

        Přesun zbrojní výroby do východní části státu se plánoval a prováděl už od roku 1934 – proč si myslíš, že někdo založil zbrojovku v Uherském Brodě, kde podobná výroba neměla vůbec žádnou tradici, podle čehož tamní produkce vypadá dodnes… Podobnou historii má průmysl v Dubnici apod.

        1. Jenže kolik jich bylo a jak moc měla šanci v reálným boji s těma pár bombama, nepříliš velkejma, reálně něco udělat?

          1. Bylo jich víc než československých stíhaček. Ano, nedostatek bomb je validní námitka, já reagoval na ten Tvůj blábol o směšných zastaralých letadlech a jejich nízkých počtech.

          2. Je omyl si myslet že by byla nějaká velká letecká bitva o Československo. Piloti bombardérů by měli jeden nálet na nějaký letiště nebo postavení dělostřelectva a pak už by to jen házely 500m před přední pochodovou záštitu kolony která by se sunula vpřed rychlostí 40km/hod s dvouhodinovejma „přestávkama“ v boji. Za čtrnáct dnů by bylo po všem, včetně dočištování.

      3. Taky nechápu, proč si v září 38 Beneš nenastudoval všechny poválečné publikace o tom, jak na tom byl Wehrmacht ve skutečnosti, kolik měl PHM, bomb atd. . Neomlouvá ho zajisté ani to, že TEHDY bylo německé letectvo hodnoceno velice vysoko a hlavně, že TEHDY byly letecké údery považovány skoro za absolutní zbraň, která nepřátelské zázemí snadno dobombarduje do doby kamenné. Nemluvě o použití otravných plynů, což bylo tehdy považováno za takřka jistou věc v příští válce.
        Neví se IMO přesně, kolik toho Němci aktuálně měli, leč vše se dá dovyrobit, přepne-li se výroba na válečné obrátky.
        Stalingrad měl jednu zásadní výhodu, nedal se obklíčit, protože Volha. Naproti tomu, s německými hranicemi až k Ostravě a Bratislavě by se obklíčení provádělo podstatně snáz. A pak už jen statisíce civilů a vojáků v jednom kotli.
        Zajímavé je také počítat s tím, že pevnosti v horách sice nakonec padnou, ale na rovině si vykopeme zákop a přes to nepojede vlak, v tomto případě tank.
        A intervence. Němečtí lampasové by museli být šílení, kdyby se vzdali tak jedinečné šance, kterou jim skýtala situace, tj. vyřadit jednoho protivníka po druhém. Bylo jejich nejvlastnějším interesem dodělat osamocené Československo,pak se zregenerovat a připravit na další boje. Co se týče zahraničí, to na nás tehdy upřímně kašlalo, protože jsme byli rušitelé míru, zlatej Mnichov :-((. Do války se nikomu nechtělo, probralo je až porušení samotné mnichovské dohody 15.3.39.

        1. pomerne zabavny taky je, ze se Benesovi vycita ze neposlal na smrt desetitisice vojaku a civilistu v boji kde neexistovala nejmensi sance na vitezstvi a zaroven se mu vycita ze zpusobil smrt stovek vojaku a civilistu behem Heydrichiady. Z nichz vetsina navic byla v odboji, takze by se konce valky s nejvetsi pravdepodobnosti stejne nedozili. jojo, to jsou paradoxy, pani Muellerova.

          1. Přitom Beneš rozhodně bezchybný nebyl. Jenže když člověk slyší a čte, jak absurdně je mnohdy obviňován, jak se z něho dělá démon pomalu na úrovni Hitlera a Stalina, tak si pak musí dávat pozor, aby ho nehájil zas moc nekriticky :-).

  5. pro zájemce o čs. dějiny před 1939 doporučuju dlouhý článek o NEČASOVĚ MISI. Já tomu věřím. Ze které vyplývá, že Mnichov nebyl o nás bez nás a že nás obyvatele a vládu Beneš jednodušše na tajňačku zradil. Spíš by se to mělo nazvat „Beneš o nás bez nás“. http://rcmonitor.cz/zpravy/vatikan/mnichovska-zrada-nebo-prazsky-krach-necasova-mise-a-rozpad-ceskoslovenska-v-roce-1938/3237

    1. Beneš těžko chtěl rozdávat území jen tak z plezíru, protože se nudil. Těch kvadrátních 4,5 tis. km by znamenalo odstoupení především nejrůznějších pohraničních výběžků, naprosto zbytečných z hlediska obrany klíčových částí země. Děsné řešení (pořád šlo o historická území českého státu) , leč pořád daleko lepší než pozdější zábor Sudet.Beneš asi zoufale zkoušel odvrátit katastrofu úplnou.

    2. V čs dvoudílném filmu DNY Zrady někdy z poválečné doby zaznělo od jednoho člena Benešovy vlády a věřím, že to prohlášení se zakládá na historické pravde: „o hranicích se nevyjednavá, o hranice se bojuje.“

  6. No asi jsme se mohli trochu déle cukat a řinčet zbraněma. Kapitulaci jsme si měli šetřit až budou němci před Prahou, sice by to bylo asi tak 5hodin potom co by se blitzkrieg rozjel.. Ale dnešní generace by aspon věděla že bojový nadšení a nejlepší boty v Evropě jsou k hovnu když strategii dělaj matláci a armádu vytvářej civilisti .

      1. Je ale potreba nezapomenout, ze take bylo nezanedbatelne mnozstvi „spojencu“ techto civilu a sice nabubrelost federace, nulova motivace bigosu a Srbove na to srali uplne. Kdyby David Gploasovi netrefil oko, taky by asi mel smolika, ze.

        1. …edit: Goliasovi… kurva RS.

      2. Milice vždycky hráli jen osinu v prdeli na fónu většího konfliktu a jejich kill ratio je děsivej. To si s těží mohla dovolit Čína proti Japoncum natož aby si to mohlo dovolit Československo proti reichu.

        1. Tak celkem bez ohledu na neefektivitu, kdyby byla účinnost ozbrojeného obyvatelstva libovolně malá; ba i kdyby byla zcela nulová, je pořád jisté, že by proti Adolfovi byla větší, než účinnost státní armády. Protože ta byla, jak dobře z historie víme, negativní: k zabránění tomu, aby ČSR Adolf obsadil, neudělala naprosto vůbec nic, a hned pak Adolfa moc hezky vyzbrojila (což byl taky jeden z důvodů, proč sem vůbec šel, neboť jeho výzbroj předtím nebyl zvláštní zázrak, a kdyby zkusil válku s ní, mohl dostat na prdel klidně i od těch Pšonků).

          1. Coz o to, Dolfa si sem odskocil jako do magazinu, ale kdyby se milice vzeprely, tak cert vi, co by delala armada, ktera mela rozkaz houpat nohama. Pridala by se k milicim? Krome toho, co na to Sudetaci, ti by taky jen koukali?

            1. Jo, do magazinu, to sedí.

          2. Milice (např sokolove) mobilizovali do armády a společně s ní se vzdali. Přes všechny kecy jedinej paraelní velitel kterej se v novodobých dějinách tady vyprofiloval byl Ludvík Svoboda.

            1. Komunista nestranik Ludva Zradilek nebyl zadnej paralelni velitel. Byl to profesionalni dustojnik do svych funkci jmenovany ceskoslovenskou vladou. Byl to normalni clen establishmentu :-) Jeho nejvetsim stestim bylo ze byl ve spravnou dobu na spravnem miste a ze sel na ruku Rusum. On sam zadna velka vojenska hvezda nebyl a moralne byl silne diskutabilni. Cimz ovsem nechci snizovat hrdinstvi jeho vojaku, ti za nej ostatne nemohli.

              1. Za kým jiným šlo bojovat pár set důstojníků v momentě kdy měli rozkaz kapitulovat? Kdo další ještě překročil rubicon? Můžem se bavit o komouších, debilech, morálce ale narovinu co dokázali zformovat ti morální nekomouši, nedebilové. Jedinej kdo Svobodovi v osobní iniciativě při formování bojovejch útvarů těsně dejchá na záda je Emanuel Moravec kterej se to rozhodl vzít z „druhý strany“.

                1. To je nejakej alternativni dejepis nebo co? O zrizovani zahranicnich jednotek v Polsku a SSSR se jednalo na urovni vlad a velvyslancu, tam se nejakej bezvyznamnej bejvalej velitel praporu nemel sanci dostat. A jestli myslis jak pri ustupu z Polska velel jedne z kolon, tak bych te rad nasmeroval na kapitana cetnictva Frantiska Divokeho ktery velel druhe skupine a ktery ji nedovedl do ruskeho gulagu jako Svoboda, ale do Francie k 1. cs. divizi.
                  A co prosim pekne zakladal Eman Moravec? Kuratorium nebyla ani naznakem vojenska jednotka a s Vladnim vojskem nemel nic spolecneho. Ze ty myslis Svatovaclavskou rotu do ktery nekdy v breznu 1945 vstoupilo asi dvacet imbecilu a ktery se snad nedostali ani do faze vycviku?

          3. Docela by mě zajímalo, o co opíráte svůj názor, že v roce 1938 nestála německá armáda za moc, zatímco o pár let později fungovala dost dobře na to, aby rozebrala všechno od Brestu k Moskvě. Dle mého skromného názoru (na kterém pochopitelně vůbec nesejde :-) na tom Němci byli z hlediska materiálu pořád nedostatečně od začátku do konce. O celkové převaze protivníků v podstatě ve všech ohledech nemluvě. Procházelo jim to, ale jenom chvíli.

            No a že šel Dolfi sem, bylo naprosto logické a přirozené z mnoha ohledů. Provedl to naprosto geniálně a dosáhl ohromných úspěchů a navíc legálně a bez prolévání krve. Kdyby se někdy mezi 15. 3. a 1. 9. 1939 ovládl, učili bychom se o něm v dějepise jako o největším státníkovi dějin. Samozřejmě v němčině a jenom ti z nás, kterým by pan doktor po přeměření lebky uznal právo na existenc.

  7. Jelikož tady stále proudí debata na téma „jaký byl Beneš šmejd“ „co by bylo kdyby“ “ jak jsme měli sapíky a beton a odhodlané muže“, rozviňte, chlapci, debatu na téma „jak jsme se mohli v roce ´68 bránit, Rusáky znejistit, podporu Západu získat, rovnou páteř uhájit …. „

    1. V 68 už národ žádnou páteř neměl, za což může opět ten nešťastný Mnichov, PLUS to, jak se k veteránům zachovali nejen komanči po jejich návratu z fronty. Tuším, že je to dokument „Tenkrát byl Bůh příliš vysoko“. O stalinských čistkách z 50. let už raději ani nemluvím.

      Jak si myslíte, že by to dopadlo dnes? Pár naivků by se bránilo a nejspíše by je postříleli sami čeští opicajti.

  8. Co je vlastně pointou článku? Pokud se tedy nejedná o výlev srdíčka po přečtení Žab v mlíku. Máme všichni spáchat sebevraždu hanbou, protože se před desetiletími někdo možná špatně rozhodl? Přijde mi zbabělé a trapné se vyhraňovat proti chování někoho před 78 lety, když u toho autor nebyl, dotyčného, aktuální informace ani atmosféru neznal a všechna fakta o tom načerpal (v lepším případě) z pár knížek. Nemluvě o znalosti následujícího vývoje, kterou Beneš pochopitelně neměl a mohl se pouze domnívat. Beneš byl v situaci, ve které u nás nikdo před ním ani po něm nebyl (s Dubčekem / Svobodou to lze těžko srovnávat), kterou nikdo před ním ani po něm řešit nemusel. Tak nechápu, kde všichni berou tu drzost plivat na něj špínu. A že se nezasloužil o stát, jak tu někteří naznačují? Neznám nikoho, kdo by se o moderní český stát zasloužil více, než trio MBŠ. Ale rád se nechám poučit.

  9. výborný článek, sám bych to lépe nenapsal. Že byl Beneš zmrd, o tom se šušká od Mnichova. Má na svědomí haldy mrtvých za Protektorátu i bolševický režim po Únoru. On ten Šišla nebyl oblíbený nikdy, byla to Sofiina volba T.G. Masaryka, protože jeho syn Honza Masaryk byl blbec a on měl obavu, aby nebyl národem z vděčnosti zvolen jeho nástupcem. Proto Masaryk doporučil dle své úvahy menší zlo, mstivého a nerozhodného Beneše.
    Mravní ponaučení plynoucí z článku: „Bijte sluníčkáře a všechny dobrosery všude, kde je potkáte, jsou to nejhorší zmrdi této planety!“

    1. Benes imho delal co mohl ale objektivni skutecnosti a doba byla proti nemu … existovaly jen spatna rozhodnuti, vice ci mene.. v roce 38 jsme se mohli zkusit branit, buhvi jak by to dopadlo, nejspis jako polaci (hodne mrtvejch a obsazeni), mnichovska dohoda stejne jako 68 imho kalkulovala s tim, ze je vse je jen docasne tak jsme se podrobili… no na sebevedomi naroda to neprida (v exilu musel bojovat vubec za uznani existence CSR v predmnichovskych hranicich), pokud jde o povalecne usporadani tak karty byly rozdany v teheranu (jalte) vsechno dal byly jen tanecky (byli jsme v sovetske sfere vlivu) a vse neodvratne smerovalo tam kam muselo .. kosicky vladni program znamenal naprosto jasne ze se bude znarodnovat 45, 46 a melo to podporu velke vetsiny zblbleho volicstva (viz posledni svobodne volby 46), za teto situace nejaky narodni socialisti byli jen k smichu a jediny ceho mohl benes vyuzit a nevyuzil (protoze byl starej a nemocnej) je „vahou sve osobnosti“ a duvery kterou stale u lidi pozival a hodnoty a vsechno co zosobnoval odporovat .. ale uz na to nemel sil, navic se domnivam ze i on si nebyl jistej v kramflecich o tom, ze „volny trh“ a kapitalismus je jedina mozna cesta a nejlepsi co bylo vymysleno … asi podlehl dobe, nikdo socializaci nevyzkousel, nebyly zkusenosti, volici se jasne vyslovili co si preji tak jim to bylo doprano .. ostatne i tech nasledujicih 40 let svedci jen o pomijivosti vseho co povazujeme za definitivni .. asi existuje nejaky spontanni rad ktery se dlouhodobe ma tendenci prosazovat

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017