Lidl vs. software, k tomu bych taky něco měl. V Letňanech maj u Lidlu parkoviště a závoru, znáte to, dvě hodiny parkování máte zdarma, pak za peníze. Byl jsem tam asi 10 minut. Závora mě nechtěla pustit ven, za mnou fronta aut… tak jsem tam nechal auto (vycouvat už jsem nemohl) a šel to řešit na pokladnu, teta zvedla telefon a „závora, už zase…“ Samozřejmě řidiči nasraný a hulákali na mě, proč tam blokuju závoru… říkal jsem „je to rozbitý“… nicméně závora se zvedla a odjel jsem. Od tý doby jsem tam nebyl, protože o další podobný zážitky nestojím.
tcdd
něco podobného se mi stalo taky (Brno Palackého). stačilo obejít závoru a vzít si nový lístek.
yoker
Na Globusu na Černým mostě to občas vytiskne papírek s jinou SPZ. A když člověk vyjíždí, tak automat hubuje. Člověk mu musí ukázat lístek s tou špatnou SPZkou. Tím se upokojí a zdvihne závoru.
mjfox
Rozpoznávání SPZ beru jako bonus navíc, dřív bylo běžné, že jsem ten papírek musel ukázat nebo vložit do mašiny při výjezdu. Dneska mě obvykle vidí kamera a zvedne závoru… ale kdyby ne, tak prostě vyjedu postaru na papírek.
Sysop
Me nektery automaty moji nemeckou znacku ctou blbe. Ale zase se setkavam s tim, ze vybehne hlidac sranku, neco zagestikuluje a otevre to rucne.
yoker
Já myslím, že navštěvovat automatické pokladny je sám o sobě zločin, který zasluhuje potrestání …
moravan
„Týmy A a B se vzájemně neznají a nemají personální průnik. Tým A nechápe a nechce chápat, jak funguje tým B.“
Totéž se dá vztáhnout na tvůrce jízdních řádů vlaků, autobusů a MHD. Ti, kdo je vymýšlejí, těmi spoji zpravidla nejezdí…
Nebo personál z úřadů práce či městských a obecních úřadů, který běžně rozhoduje o tématech, které osobně nezná a vlastně se jich netýká…
deacon
Kdyz o necem vim totalni hovno, tak o tom nepisu. Tady DFens ukazal, jak vi hovno o tom, jak vznika software.
Ano, hromada programatoru je debilnich, retardovany a ja nevim co. Ale co programator nedela, je navrh software. Navrh je velmi komplexni disciplina, na ktere se vyradi hromada manazeru. Ono urcite nekoho napadlo, ze by bylo fajn, aby to umelo cokoliv, co tam „chybi“. Jenze pak prisel clovek pres bezpecnost a pulku toho zatrhl. Pak prisel clovek OPO a rekl, ze tady to je k nicemu, ale naopak by bylo super, kdyby tam bylo to zadavani poctu (napr.). A programator je malej pan, on nic. z toho. nemuze. svevolne. zmenit.
Takovy to, kdyz pomateny debil pise o necem, cemu totalne nerozumi. Asi jako kdybych ja psal o spalovacich motorech.
za předpokladu, že tam vubec nejakej projektovej managor je, že, ty vole blbej
Chramostejl
Vsadim se, ze z Lidlu na to nesahne ani prst. V Nixdorfu, nebo kde to pro ne pisou, jen dostanou od nejakyho Lidl managora zadani a to splni. Ze je to rozhrani debilni je vina Lidlu, ale na programatory bych to fakt nehazel…
Hanes
Přesně tak. Ty linuxácké nemyté opice, co pana domácího tak iritují, jen plní do puntíku zadání, které jim připravil management a projekťák. Nerozhodují o ničem. Jsou v roli opice s lopatou, ta si taky na stavbě nekope svévolně rejhy, ale plní zadání. Tohle funguje úplně stejně.
Takže když je software na hovno, tak pranýřujte toho, kdo ho navrhnul, ne toho, kdo ho nabouchal do strojů.
Sysop
Ty chyby, o kterych pan domaci pise, jsou chyby, ktere nebude resit nejakej vedouci, to je prace programatora v ramci odhaleni a odstraneni chybovych stavu. Blbej softik na kasu fakt neni SAP, aby byli zvlast designeri, zvlast programatori jadra, zvlast programatori inoutu, apod. Tohle vsechno dela jen malej okruh lidi, jestli ne rovnou jeden clovek na nejaky univerzalni platforme. Osobne si umim predstavit tohle splacat pod C# jednim schopnym clovekem, kteremu akorat nejakej sypac predpripravi pocatecni databazi.
Hanes
Že se mění UX od použitelného k nepoužitelnému, že je zakázáno opakovat načítání čárového kódu, že se nesmí odtárovat taška, to jsou všechno vlastnosti programu, o kterých rozhoduje management a architekt, ne programátoři. Takhle to prostě dneska nefunguje.
Sysop
Tocime se na tom, ze nikdo z nas nezna Lastenheft. Pocitam, ze Lidl to ma z matky. Pripadne, mohly byt zmeny v Pflichtenheft. Bez toho to nikdo delat nezacne a neschvali k nasazeni. Jestli to je ukol pro programatora, to nevime. Ja to ale nevylucuju, protoze to klidne byt jeho ukol muze.
1) E1 – definice Lastehft – dela management, marketing, atd.
2) pripominky Pflichtenheft – zde muze programator namitnout, ze je to technicky neresitelne, nebo jinak resitelne, s omezenim, atd.
3) E2 – nasleduje navrh reseni, spusteni projektu
4) faze realizace
4) nasleduje overeni funkce, zejmena dle Lastenheft a Pflichtenheft. Zde nevime, jestli to bylo tak tupe zadane, nebo zadane spravne, ale spatne naprogramovane a behem odladovani neodhalene
5) E3 – pokud vse ok, pak Freigabe
Popsany efekt muze byt jak v E1 jako nedefinovany, nebo naopak zamerne definovany. Muze byt i v E2 jako mozny navrh reseni programatorem. Muze byt i v E3 jako prehlednuta chyba behem testovani.
Proste… tech moznosti je moc a ja jen rikam, ze neni pravda, ze to nemuze byt chyba/zamer programatora. Muze. Jde jen o to, jestli se konkretne tim algoritmem nekdo zabyval. Take mohla byt definice Lastenheft hodne volna a programator si to udelal, jak zrovna chtel/stihal/chapal zadani/etc.
Muze to byt chyba algortimu, zamer algoritmu,…
Fura moznosti.
Tyhle srandaaplikace fakt nemusi delat 50 lidi. Fura z toho jsou hotovy moduly v knihovnach. Nekdo to jen poslepuje a stane se, ze treba i blbe. A to klidne muze byt programator. Ta doba psani neceho v asm je pryc, soucasni programatori horko tezko umi C/C#. Obvykle uz hledaji rovnou nejakou platformu na bazi Java a vyssich, kde to cele nejak zbastli.
Hanes
Na tohle se fakt nepoptávaj onemanshow firmičky, ale někdo zavedený, kdo i nějakým způsobem za produkt ručí. Zvláště když jde o takový kolos, jako je Lidl. Fakt nebudou objednávat u garážovky. A z toho nutně vyplývá, že za tu firmu to komunikuje s Lidlem někdo z managementu, v nejhorším případě projekťák nebo architekt. Jinými slovy někdo, kdo je na to určený, protože se vyplatí mít takové lidi, když už je firma nějaké velikosti.
Dál už je to o tom, co bylo v zadání, jak správně píšeš. Viděl jsem už mnoho firemních procesů, které by ti jako zákazníkovi přišly nesmyslné, zbytečně omezující produkt atd. atd. Ale v konečném důsledku uhneš ty, protože ty chceš kšeft, aťsi zákazník má sebeblbější procesy, prostě to pro něj uděláš.
Sysop
Mam v tymu kluka, 35 let, programator, 10 let byl u Siemense a delal pro nej na HO aplikace pro automaty, ktere laserem meri soucastky. V podstate podobnej kram, jako tohle, precte carovej/QR kod z vyrobku, omeri laserem podle dat v databazi a rozhodne, jestli cajk, nebo Ausschuß. Delal to v Pythonu a naprosto samostatne. Do Mnichova si zajel pro zadani, konzultoval pres Teams co a jak, pak prijel az na testy. Nebejt toho, ze se prizenil do vedlejsi prdele a chce mit praci v miste, tak by to delal dal.
Druhej muj programator odesel od firmy, kde delal program pro nabijecky na elektricke Audiny. Ano, byl ve firme jako zamestnanec, ale byl jedinej, kdo to delal. Kolegove delali jine projekty. Dostal obecne zadani a konkretni algoritmy vymyslel sam, nechal si od Audi odsouhlasit a pak uz jen lepil dohromady.
Chci tim jen rict, ze neni nutny vzdy za vsim hledat mega tym. Samozrejme, ze Lidl nic nebude brat od zivnostnika, protoze z nej by nevysoudil prachy v pripade megapruseru. To zastiti prostrednik, kterej si na tom taky poradne narazi (aspon 3x) a ted si Lidl oprasuje.
Sysop
Jeste mne napadlo – pokud si nekdo kupujete kafe na Orlenu, pak si ho koupite ve Franke A600 masine. Programatora, kterej tu aplikaci dela, znam osobne. Ano, hrube zadani dela tym lidi ve Franke, ale samotnej program, vcetne konkretnich algoritmu, dela tento clovek (zamestnanec externi firmy – firma si drzi ochrannou znamku na ten sw) a furu veci dela podle vlastniho rozhodnuti. Ano, ve Franke je ovsem mega laborka, kde se pak nekolik lidi bavi tim, ze delaji kafe, kafe, kafe, kafe a kafe a zkouseji najit diry v tom softu.
Hanes
Nevím, no, ale tohle dělat v Pythonu? Proti gustu, že jo… A Siemens se svými týmy programátorů by tohle outsourcoval? Druhý příklad víc odpovídá realitě, tak se to dělá a důležité je tam to „odsouhlasit“, tzn. přenést břemeno odpovědnosti na management;-)
Hanes
Programátoři jen ručí za to, že předepsané flow aplikace je splněno, že je dosaženo předepsané odezvy (benchmarky) a že je jejich realizace pokud možno bez (jejich!) chyb. Jestli je ovšem projekt neergonomický šit, to neovlivní a v běžné firmě to nikoho ani nezajímá. Tady je zadání, tady je realizace, nazdar.
Sysop
Ano, ale rikam, ze nevime, jestli tento pitomy prubeh je vysledkem spravneho algoritmu (=debilni/chybne zadani), nebo chybneho algoritmu (behem testovani nikoho nenapadla tato konkretni kombinace, napriklad). Nezapominat, ze nektere finesy mohou byt u matky jine.
Napriklad, takova pitomost – modry deklik na plastove lahvi s vodou znamena ‚bez bublin‘, cervena ‚s bublinami‘, v Nemecku presne opacne. Muze byt jiny system carovych kodu na balenich pro Cesko (jine etikety, atd.), takze chyba pak muze vyplavat treba jen u nas a ne u matky, atd. Taky jinak funguji standardni EANy a jinak vypadaji ty zkracene interni Lidlovske,… napada mne fura moznosti, co muze byt spatne.
Hanes
Samozřejmě, že toho může být hodně špatně. Nicméně pokud udělali chybu programátoři, tedy je to vyloženě chyba, nebo nedodrželi zadání, tak dostanou takovej céres, že to máš za pár hodin opravený a rozdistribuované (jde o to, jak je tohle řešené). Mně prostě přijde, že si D-Fens stěžuje na vlastnosti systému, které jsou ve většině případu dané někým, kdo je v hierarchii o dost výš.
Mlascall
V Bille to maj vymakaný. Asi lepší IT. Loni jsem kupoval meloun vodní. Položil jej na váhu, dle obrázku na displayi vybral meloun vodní, zvážil a přidal k ostatnímu nákupu do taškové zóny. Chtěl jsem platit, když tu přilítla prodavačka a odstrčila mě od terminálu s tím, že jsem zadal jiný druh melounu. Stornovala meloun, vzala jej z taškové zóny, položila na váhu a dle obrázku na displayi vybrala meloun vodní, zvážila a přidala k ostatnímu nákupu. Na mou otázku proč mi tady cvičí s melounem odpověděla, že je nutné vybrat správný druh. Zajímavé bylo, že i při druhém vážení seděla cena na haléř přesně, jako při -mém- prvním.
Sysop
Ale to nebyly ty stejne halire. A hlavne, asi to byla jina skladova polozka, ackoli stejne nacenena. Tim padem by jim pak nesedela invetura a tovarisc prodavackovaja by musela v nedeli prepocitat zeleny koule v celym baraku.
fatdwi
Pro mě je nepochopitelné, že tam někdo leze. Osobně navštívím Lidl zhruba 1x-2x ročně, vždy pouze proto, že se tam jde nakoupit na víkendovou akci a jsem pouze pasažérem. Vždy mi to zatím stačilo na ujištění se, že tam můžou častěji lézt jen dost odlišní lidé, ale jak vidím, leze tam kde-kdo i tady:-)
Shodou okolností zcela identický zážitek s pivem – balík šesti plechovek to nezná, při pokusu o naskenování plechovky samotné x6 ks se tam paní objevilo 36 ks. Protivná jak prdel, my docela vysmátí, protože náladu nám ta kráva zkazit fakt nemohla, ale zřejmě se tedy nejedná o bug, ale o fíčuru. Který hlupec to tam vymyslel ovšem těžko říct, stejně jako motivace, jíž byl veden. Balík šesti vod? Hmm, to nikdo kupovat nebude, ale je na tom čárový kód. Tak to uděláme tak, že to nebude fungovat, jo! Holt Lidl.
Jimmyx
Skenování věcí v balíčku je trochu matoucí ale logika v tom je. Ono se totiž objeví požadavek na zadání množství 2x. Prvně je myšleno kolik je věcí zabaleno v tom jednom balení (u těch plechovek ve vašem případě 6x). A druhé množství je kolik máte těch balení celkem. Takže teoreticky pokud budete mít třeba 4x sixpack, tak zadáte 6 a pípnete a pak zadáte 4 a máte správně 24 plechovek. Nicméně nikde tam není popsáno co vlastně máte zadat, takže při prvním použítí jsem se také nejprve divil že to neumí sejmout celý pack a následně měl 144 položek na účtu a volal jsem obsluhu že to je blbost.
fatdwi
Jimmyx: logika v tom není, protože normální by bylo mít jako artikl celé balení. Preparovat to na kusy může jenom blb, kdyby mi soudružka na kase začala rozdělávat balení, tak si to za rámeček nedá. Nebo teda možná dá, protože já bych to rozbalené domů nevezl (od toho beru balení, aby se s tím dobře manipulovalo, kdybych chtěl šest samostatných plechovek, jsem dost inteligentní na to, abych si je napočítal už u regálu).
A blbě se to načetlo právě oné obsluze, nám to načíst nešlo vůbec (protože jsme skenovali obal, nikoliv jednotlivé plechovky).
Jimmyx
Já netvrdím že Lidl styl preferuji. Ale pokud to mám používat je třeba pochopit jaká za tím logika. A logika v Lidlu je nejprve zadat kolik kusů je v balení a pak kolik mám balení. Může se mě styl jakým to je udělané nelíbit, ale já ho nezměním.
tomik.tk
tak ja jsem nedavno zastavil na „akcni“ nahodnej nakup v lidlu na kolbence, kdyz jsem jel na otocku do prahy. koukam a koukam a vidim, ze tam jeste ZADNA AUTOMATICKA POKLADNA NENI ! malem jsem se radosti …, proste super pocit :-)
jinak skore je za posledni dobu, co u nas v lovo ty sracko_pokladny zavedli, 4:0. ani JEDEN pokus na automaticky pokladne nevysel. vsechny pokusy vynuceny personalem, „pojdte, to zvladme“ no, nedali. asi inspirace ddr velitelkou. kouzla, zaklinani, master_chip a kulovy :-)
tk.
bullshitoza
Souhlas. Dobře chodí automatické pokladny třeba v Tescu a když se chci zbavit třeba dvou stovek v korunách tak i to zbaští.
V Lidlu jsem si zakoupil měřič průtoku do sprchy a hle na kase – „zboží není v systému“ a bylo mi zabaveno. Mrzelo mne, že jsem jej nestrčil do kapsy hned, nebyla by to krádež když není v systému a takhle nemám nic i když jsem chtěl poctivě zaplatit. To samé při reklamaci. Máte lístek ale zboží v systému už není a tak se s tím obsluha docela popere.
dritchie
Lidl určitě žádné programátory nemá. Nejspíš ten software od někoho nakupují a má to na starosti nějaký dement, který ani neví, co to software je.
Možná jsem to přehnal, když píšu o programátorech. Tuhle datařinu většinou dělají cvičené opice.
K automatickým pokladnám automaticky nechodím (pokud je tam tedy někde živá pokladní): Chci, aby ta ženská měla práci. Nechci za někoho dělat jeho práci. Nechci se tam sr.t se sprasenou aplikací. Nechci na tyhle korporátní hry přistupovat.
Dfensovi se v tomto dost divím. Doby, kdy jsme si se čtečkou čárového kódu připadali děsně cool jsou snad dávno pryč ne?
Lidl vs. software, k tomu bych taky něco měl. V Letňanech maj u Lidlu parkoviště a závoru, znáte to, dvě hodiny parkování máte zdarma, pak za peníze. Byl jsem tam asi 10 minut. Závora mě nechtěla pustit ven, za mnou fronta aut… tak jsem tam nechal auto (vycouvat už jsem nemohl) a šel to řešit na pokladnu, teta zvedla telefon a „závora, už zase…“ Samozřejmě řidiči nasraný a hulákali na mě, proč tam blokuju závoru… říkal jsem „je to rozbitý“… nicméně závora se zvedla a odjel jsem. Od tý doby jsem tam nebyl, protože o další podobný zážitky nestojím.
něco podobného se mi stalo taky (Brno Palackého). stačilo obejít závoru a vzít si nový lístek.
Na Globusu na Černým mostě to občas vytiskne papírek s jinou SPZ. A když člověk vyjíždí, tak automat hubuje. Člověk mu musí ukázat lístek s tou špatnou SPZkou. Tím se upokojí a zdvihne závoru.
Rozpoznávání SPZ beru jako bonus navíc, dřív bylo běžné, že jsem ten papírek musel ukázat nebo vložit do mašiny při výjezdu. Dneska mě obvykle vidí kamera a zvedne závoru… ale kdyby ne, tak prostě vyjedu postaru na papírek.
Me nektery automaty moji nemeckou znacku ctou blbe. Ale zase se setkavam s tim, ze vybehne hlidac sranku, neco zagestikuluje a otevre to rucne.
Já myslím, že navštěvovat automatické pokladny je sám o sobě zločin, který zasluhuje potrestání …
„Týmy A a B se vzájemně neznají a nemají personální průnik. Tým A nechápe a nechce chápat, jak funguje tým B.“
Totéž se dá vztáhnout na tvůrce jízdních řádů vlaků, autobusů a MHD. Ti, kdo je vymýšlejí, těmi spoji zpravidla nejezdí…
Nebo personál z úřadů práce či městských a obecních úřadů, který běžně rozhoduje o tématech, které osobně nezná a vlastně se jich netýká…
Kdyz o necem vim totalni hovno, tak o tom nepisu. Tady DFens ukazal, jak vi hovno o tom, jak vznika software.
Ano, hromada programatoru je debilnich, retardovany a ja nevim co. Ale co programator nedela, je navrh software. Navrh je velmi komplexni disciplina, na ktere se vyradi hromada manazeru. Ono urcite nekoho napadlo, ze by bylo fajn, aby to umelo cokoliv, co tam „chybi“. Jenze pak prisel clovek pres bezpecnost a pulku toho zatrhl. Pak prisel clovek OPO a rekl, ze tady to je k nicemu, ale naopak by bylo super, kdyby tam bylo to zadavani poctu (napr.). A programator je malej pan, on nic. z toho. nemuze. svevolne. zmenit.
Takovy to, kdyz pomateny debil pise o necem, cemu totalne nerozumi. Asi jako kdybych ja psal o spalovacich motorech.
za předpokladu, že tam vubec nejakej projektovej managor je, že, ty vole blbej
Vsadim se, ze z Lidlu na to nesahne ani prst. V Nixdorfu, nebo kde to pro ne pisou, jen dostanou od nejakyho Lidl managora zadani a to splni. Ze je to rozhrani debilni je vina Lidlu, ale na programatory bych to fakt nehazel…
Přesně tak. Ty linuxácké nemyté opice, co pana domácího tak iritují, jen plní do puntíku zadání, které jim připravil management a projekťák. Nerozhodují o ničem. Jsou v roli opice s lopatou, ta si taky na stavbě nekope svévolně rejhy, ale plní zadání. Tohle funguje úplně stejně.
Takže když je software na hovno, tak pranýřujte toho, kdo ho navrhnul, ne toho, kdo ho nabouchal do strojů.
Ty chyby, o kterych pan domaci pise, jsou chyby, ktere nebude resit nejakej vedouci, to je prace programatora v ramci odhaleni a odstraneni chybovych stavu. Blbej softik na kasu fakt neni SAP, aby byli zvlast designeri, zvlast programatori jadra, zvlast programatori inoutu, apod. Tohle vsechno dela jen malej okruh lidi, jestli ne rovnou jeden clovek na nejaky univerzalni platforme. Osobne si umim predstavit tohle splacat pod C# jednim schopnym clovekem, kteremu akorat nejakej sypac predpripravi pocatecni databazi.
Že se mění UX od použitelného k nepoužitelnému, že je zakázáno opakovat načítání čárového kódu, že se nesmí odtárovat taška, to jsou všechno vlastnosti programu, o kterých rozhoduje management a architekt, ne programátoři. Takhle to prostě dneska nefunguje.
Tocime se na tom, ze nikdo z nas nezna Lastenheft. Pocitam, ze Lidl to ma z matky. Pripadne, mohly byt zmeny v Pflichtenheft. Bez toho to nikdo delat nezacne a neschvali k nasazeni. Jestli to je ukol pro programatora, to nevime. Ja to ale nevylucuju, protoze to klidne byt jeho ukol muze.
1) E1 – definice Lastehft – dela management, marketing, atd.
2) pripominky Pflichtenheft – zde muze programator namitnout, ze je to technicky neresitelne, nebo jinak resitelne, s omezenim, atd.
3) E2 – nasleduje navrh reseni, spusteni projektu
4) faze realizace
4) nasleduje overeni funkce, zejmena dle Lastenheft a Pflichtenheft. Zde nevime, jestli to bylo tak tupe zadane, nebo zadane spravne, ale spatne naprogramovane a behem odladovani neodhalene
5) E3 – pokud vse ok, pak Freigabe
Popsany efekt muze byt jak v E1 jako nedefinovany, nebo naopak zamerne definovany. Muze byt i v E2 jako mozny navrh reseni programatorem. Muze byt i v E3 jako prehlednuta chyba behem testovani.
Proste… tech moznosti je moc a ja jen rikam, ze neni pravda, ze to nemuze byt chyba/zamer programatora. Muze. Jde jen o to, jestli se konkretne tim algoritmem nekdo zabyval. Take mohla byt definice Lastenheft hodne volna a programator si to udelal, jak zrovna chtel/stihal/chapal zadani/etc.
Muze to byt chyba algortimu, zamer algoritmu,…
Fura moznosti.
Tyhle srandaaplikace fakt nemusi delat 50 lidi. Fura z toho jsou hotovy moduly v knihovnach. Nekdo to jen poslepuje a stane se, ze treba i blbe. A to klidne muze byt programator. Ta doba psani neceho v asm je pryc, soucasni programatori horko tezko umi C/C#. Obvykle uz hledaji rovnou nejakou platformu na bazi Java a vyssich, kde to cele nejak zbastli.
Na tohle se fakt nepoptávaj onemanshow firmičky, ale někdo zavedený, kdo i nějakým způsobem za produkt ručí. Zvláště když jde o takový kolos, jako je Lidl. Fakt nebudou objednávat u garážovky. A z toho nutně vyplývá, že za tu firmu to komunikuje s Lidlem někdo z managementu, v nejhorším případě projekťák nebo architekt. Jinými slovy někdo, kdo je na to určený, protože se vyplatí mít takové lidi, když už je firma nějaké velikosti.
Dál už je to o tom, co bylo v zadání, jak správně píšeš. Viděl jsem už mnoho firemních procesů, které by ti jako zákazníkovi přišly nesmyslné, zbytečně omezující produkt atd. atd. Ale v konečném důsledku uhneš ty, protože ty chceš kšeft, aťsi zákazník má sebeblbější procesy, prostě to pro něj uděláš.
Mam v tymu kluka, 35 let, programator, 10 let byl u Siemense a delal pro nej na HO aplikace pro automaty, ktere laserem meri soucastky. V podstate podobnej kram, jako tohle, precte carovej/QR kod z vyrobku, omeri laserem podle dat v databazi a rozhodne, jestli cajk, nebo Ausschuß. Delal to v Pythonu a naprosto samostatne. Do Mnichova si zajel pro zadani, konzultoval pres Teams co a jak, pak prijel az na testy. Nebejt toho, ze se prizenil do vedlejsi prdele a chce mit praci v miste, tak by to delal dal.
Druhej muj programator odesel od firmy, kde delal program pro nabijecky na elektricke Audiny. Ano, byl ve firme jako zamestnanec, ale byl jedinej, kdo to delal. Kolegove delali jine projekty. Dostal obecne zadani a konkretni algoritmy vymyslel sam, nechal si od Audi odsouhlasit a pak uz jen lepil dohromady.
Chci tim jen rict, ze neni nutny vzdy za vsim hledat mega tym. Samozrejme, ze Lidl nic nebude brat od zivnostnika, protoze z nej by nevysoudil prachy v pripade megapruseru. To zastiti prostrednik, kterej si na tom taky poradne narazi (aspon 3x) a ted si Lidl oprasuje.
Jeste mne napadlo – pokud si nekdo kupujete kafe na Orlenu, pak si ho koupite ve Franke A600 masine. Programatora, kterej tu aplikaci dela, znam osobne. Ano, hrube zadani dela tym lidi ve Franke, ale samotnej program, vcetne konkretnich algoritmu, dela tento clovek (zamestnanec externi firmy – firma si drzi ochrannou znamku na ten sw) a furu veci dela podle vlastniho rozhodnuti. Ano, ve Franke je ovsem mega laborka, kde se pak nekolik lidi bavi tim, ze delaji kafe, kafe, kafe, kafe a kafe a zkouseji najit diry v tom softu.
Nevím, no, ale tohle dělat v Pythonu? Proti gustu, že jo… A Siemens se svými týmy programátorů by tohle outsourcoval? Druhý příklad víc odpovídá realitě, tak se to dělá a důležité je tam to „odsouhlasit“, tzn. přenést břemeno odpovědnosti na management;-)
Programátoři jen ručí za to, že předepsané flow aplikace je splněno, že je dosaženo předepsané odezvy (benchmarky) a že je jejich realizace pokud možno bez (jejich!) chyb. Jestli je ovšem projekt neergonomický šit, to neovlivní a v běžné firmě to nikoho ani nezajímá. Tady je zadání, tady je realizace, nazdar.
Ano, ale rikam, ze nevime, jestli tento pitomy prubeh je vysledkem spravneho algoritmu (=debilni/chybne zadani), nebo chybneho algoritmu (behem testovani nikoho nenapadla tato konkretni kombinace, napriklad). Nezapominat, ze nektere finesy mohou byt u matky jine.
Napriklad, takova pitomost – modry deklik na plastove lahvi s vodou znamena ‚bez bublin‘, cervena ‚s bublinami‘, v Nemecku presne opacne. Muze byt jiny system carovych kodu na balenich pro Cesko (jine etikety, atd.), takze chyba pak muze vyplavat treba jen u nas a ne u matky, atd. Taky jinak funguji standardni EANy a jinak vypadaji ty zkracene interni Lidlovske,… napada mne fura moznosti, co muze byt spatne.
Samozřejmě, že toho může být hodně špatně. Nicméně pokud udělali chybu programátoři, tedy je to vyloženě chyba, nebo nedodrželi zadání, tak dostanou takovej céres, že to máš za pár hodin opravený a rozdistribuované (jde o to, jak je tohle řešené). Mně prostě přijde, že si D-Fens stěžuje na vlastnosti systému, které jsou ve většině případu dané někým, kdo je v hierarchii o dost výš.
V Bille to maj vymakaný. Asi lepší IT. Loni jsem kupoval meloun vodní. Položil jej na váhu, dle obrázku na displayi vybral meloun vodní, zvážil a přidal k ostatnímu nákupu do taškové zóny. Chtěl jsem platit, když tu přilítla prodavačka a odstrčila mě od terminálu s tím, že jsem zadal jiný druh melounu. Stornovala meloun, vzala jej z taškové zóny, položila na váhu a dle obrázku na displayi vybrala meloun vodní, zvážila a přidala k ostatnímu nákupu. Na mou otázku proč mi tady cvičí s melounem odpověděla, že je nutné vybrat správný druh. Zajímavé bylo, že i při druhém vážení seděla cena na haléř přesně, jako při -mém- prvním.
Ale to nebyly ty stejne halire. A hlavne, asi to byla jina skladova polozka, ackoli stejne nacenena. Tim padem by jim pak nesedela invetura a tovarisc prodavackovaja by musela v nedeli prepocitat zeleny koule v celym baraku.
Pro mě je nepochopitelné, že tam někdo leze. Osobně navštívím Lidl zhruba 1x-2x ročně, vždy pouze proto, že se tam jde nakoupit na víkendovou akci a jsem pouze pasažérem. Vždy mi to zatím stačilo na ujištění se, že tam můžou častěji lézt jen dost odlišní lidé, ale jak vidím, leze tam kde-kdo i tady:-)
Shodou okolností zcela identický zážitek s pivem – balík šesti plechovek to nezná, při pokusu o naskenování plechovky samotné x6 ks se tam paní objevilo 36 ks. Protivná jak prdel, my docela vysmátí, protože náladu nám ta kráva zkazit fakt nemohla, ale zřejmě se tedy nejedná o bug, ale o fíčuru. Který hlupec to tam vymyslel ovšem těžko říct, stejně jako motivace, jíž byl veden. Balík šesti vod? Hmm, to nikdo kupovat nebude, ale je na tom čárový kód. Tak to uděláme tak, že to nebude fungovat, jo! Holt Lidl.
Skenování věcí v balíčku je trochu matoucí ale logika v tom je. Ono se totiž objeví požadavek na zadání množství 2x. Prvně je myšleno kolik je věcí zabaleno v tom jednom balení (u těch plechovek ve vašem případě 6x). A druhé množství je kolik máte těch balení celkem. Takže teoreticky pokud budete mít třeba 4x sixpack, tak zadáte 6 a pípnete a pak zadáte 4 a máte správně 24 plechovek. Nicméně nikde tam není popsáno co vlastně máte zadat, takže při prvním použítí jsem se také nejprve divil že to neumí sejmout celý pack a následně měl 144 položek na účtu a volal jsem obsluhu že to je blbost.
Jimmyx: logika v tom není, protože normální by bylo mít jako artikl celé balení. Preparovat to na kusy může jenom blb, kdyby mi soudružka na kase začala rozdělávat balení, tak si to za rámeček nedá. Nebo teda možná dá, protože já bych to rozbalené domů nevezl (od toho beru balení, aby se s tím dobře manipulovalo, kdybych chtěl šest samostatných plechovek, jsem dost inteligentní na to, abych si je napočítal už u regálu).
A blbě se to načetlo právě oné obsluze, nám to načíst nešlo vůbec (protože jsme skenovali obal, nikoliv jednotlivé plechovky).
Já netvrdím že Lidl styl preferuji. Ale pokud to mám používat je třeba pochopit jaká za tím logika. A logika v Lidlu je nejprve zadat kolik kusů je v balení a pak kolik mám balení. Může se mě styl jakým to je udělané nelíbit, ale já ho nezměním.
tak ja jsem nedavno zastavil na „akcni“ nahodnej nakup v lidlu na kolbence, kdyz jsem jel na otocku do prahy. koukam a koukam a vidim, ze tam jeste ZADNA AUTOMATICKA POKLADNA NENI ! malem jsem se radosti …, proste super pocit :-)
jinak skore je za posledni dobu, co u nas v lovo ty sracko_pokladny zavedli, 4:0. ani JEDEN pokus na automaticky pokladne nevysel. vsechny pokusy vynuceny personalem, „pojdte, to zvladme“ no, nedali. asi inspirace ddr velitelkou. kouzla, zaklinani, master_chip a kulovy :-)
tk.
Souhlas. Dobře chodí automatické pokladny třeba v Tescu a když se chci zbavit třeba dvou stovek v korunách tak i to zbaští.
V Lidlu jsem si zakoupil měřič průtoku do sprchy a hle na kase – „zboží není v systému“ a bylo mi zabaveno. Mrzelo mne, že jsem jej nestrčil do kapsy hned, nebyla by to krádež když není v systému a takhle nemám nic i když jsem chtěl poctivě zaplatit. To samé při reklamaci. Máte lístek ale zboží v systému už není a tak se s tím obsluha docela popere.
Lidl určitě žádné programátory nemá. Nejspíš ten software od někoho nakupují a má to na starosti nějaký dement, který ani neví, co to software je.
Možná jsem to přehnal, když píšu o programátorech. Tuhle datařinu většinou dělají cvičené opice.
K automatickým pokladnám automaticky nechodím (pokud je tam tedy někde živá pokladní): Chci, aby ta ženská měla práci. Nechci za někoho dělat jeho práci. Nechci se tam sr.t se sprasenou aplikací. Nechci na tyhle korporátní hry přistupovat.
Dfensovi se v tomto dost divím. Doby, kdy jsme si se čtečkou čárového kódu připadali děsně cool jsou snad dávno pryč ne?