Měniči gum - zpět na článek

Počet komentářů: 87

    1. Tak překládat slovenštinu by mě asi nenapadlo. Asi už jsem fakt starej.

      1. Přesně, čte se to dobře.
        Možná je to tím, že jsem nedávno absolvoval seriál Uhorčík z jojky, kterému ČSFD dává 25 % a Slováci hovoří cosi o dnu televizní zábavy a pošpinění slovenských tradic. Já se tu toho jednak pěkně bavil a jednak rozšířil své kulturní obzory. A taky jsem zjistil, že moje slovenčina, jakkoli mám v práci slovenských kolegov, je na fakt biednej úrovni, čo som si doteraz nepripúšťal.
        Ale tohle se četlo v pohodě. Má to sice slohové mezery, ale jinak OK, takže u mě tak za 2.

      2. Ja bych treba neprekladal anglictinu nebo nemcinu, ale slovenstina uz je na me moc.

        1. to si neděláš prdel, jo?

          1. Ja dosel k tomu slovu ve kterym je pouzity „o“ s obracenym hackem, vietnamstinu taky nedavam. Mozna bych to prelouskal, ale trva mi to 3x dyl, je to jako jezdit s autem v nouzaku, proste to nejede. :D

          2. Behemot
            8.2.2021 v 1:18

            Dvacet let nazpět jsme na můj poslední dětský tábor vzali dvě slovenky jako vedoucí. A zjistili jsme, že to je docela průser. Děcka jim absolutně nerozuměla. A teď po dvaceti letech? Pokud zceyee není o dva roky mladší než hnědé uhlí jako já, Vy a Childeater nebo nemá blízké slovenské přátele, tak kde by ke slovenštíně přišel? Těch 20 let zpět to na Slovensku bylo ve vztahu k češtině mnohem výraznější, než v ČR ke slovenštině (hlavně televizní pořady, práce v ČR).
            Já osobně slovensky rozumím naprosto přirozeně, ale kdybych chtěl prznit mluvenou slovenštinu osobně, tak teď už by to bylo docela peklo i u mně. Vlastně moje poslední přímá interakce se slovákem byla cca 8 let zpátky, kdy se mě jeden zákazník večer v hospodě v Žilině snažil vysvětlit novou slovenskou délkovou SI jednotku. Pak už jen samej Číňan všude okolo :D

            1. Asi dvacet let stará historka, slovenský kolega vs. mladá asistentka: ta holka s ním, bez prdele, mluvila anglicky.

              1. mjfox: To je asi generační. Máti taky nemůže pochopit, proč já se bavím s polákem anglicky. Ze slovanských jazyků rozumím dobře kromě slováků ještě taky srbům. A to jsem byl v srbsku jen jednou. Docela překvapilo. Pžijde mi, že je to tím, jak jejich jazyk má hodně podobný přízvuk (důraz na slabiky pžesněji řečeno), narozdíl od polštiny. Takže polákům, rusům, chorvatům.. nerozumím vůbec nic. Ale psané polštině rozumím podstatně víc. Jo a taky protože nejsem neznaboh, Wiedzmina 1-3 mám samozřejmě v polském originále s titulkama. Tam jsou výborné lekce polštiny, kurwa :D

                1. S Polákem jsem taky mluvil anglicky. Možná bysme se domluvili i česko-polsky, ale oba jsme uměli anglicky, tak co.

              2. Podobna zkusenost asi 5 let zpatky. Volal mi bratislavsky technik od internetu ohledne nejake udrzby, a cely rozhovor jsme vedli anglicky. Dodnes nechapu proc.

                1. Možná proto, že jeden z vás tak zahájil hovor…
                  Já sám jsem se už víckrát přistihl, že s některými známými rozmlouváme střídavě česky nebo slovensky, podle toho, za jakých okolností a co tomu předcházelo…
                  Ale dostal mě bílý medvěd: dost dobře nechápu, jak může někdo rozumět srbštině a chorvatštině už ne…

                  1. Dodatečně jsem si uvědomil, že někteří českojazyční čtenáři nejsou schopni porozumět ostravštině, o hanáčtině* ani pomyslet…
                    A to je obecně porozumění psanému textu snazší než mluve é řeči…

                    * Hantec není indoevropský jazyk…

                    1. jízlivec: je možné, že v Srbsku jsem fyzicky byl a snažil se dorozumět 4 dny (Bělehrad). S chorvatem mám zkušenost pouze s jedním člověkem (v Chorvatsku a Slovinsku jsem nikdy nebyl). Je možné, že ten chorvat mluvil jak hotentot a nikdo mu nerozumí ani doma :D

                      Ostravština je super, beru ji jako exotický dialekt. Efektivní jazyk. Dá se s ní sdělit cokoliv o něco rychleji než se spisovnou češtinou. Byť rodákem z Šalingradu, hantec jsem nikdy nepochopil. Zdá se mi extrémně umělý. Něco jak bývala „galérka“ v minulosti, aby nikdo nezasvěcený nerozuměl.

                    2. Hantec neni žádný jazyk. Je to argot. A v té podobě jak ho propaguje Kocourek a nasledovníci tak i značně umělý. V reálu tak nikdo nemluví. Používá se v hovoru sem tam pár slov, ale ne celé věty.

                    3. Tak pražák nás tu bude poučovat o hantecu. To je legrace.

                      Zaprvé, pokud je nesourodá hatlanina jménem „jidiš“ považovaná za jazyk, tak nevím proč by meziválečný hantec v době své největší slávy, nemohl být rovněž považovaný za jazyk. Průměrný obyvatel meziválečného Brna rozumněl hantecu asi stejně jako jidiš, tzn. vůbec neměl ponětí o čem spolu dotyční mluví.

                      A zadruhé, Franta Kocourek měl neuvěřitelný cit pro hantec, byť už to byla hodně počeštěná poválečná forma, možná proto, že v mládí poznal vymírající meziválečné pamětníky co jím mluvili perfektně.
                      Jeho následovníci, to už je bída, ti tento jazyk nepochopili a jediné co umí, je do české věty plácnout nějaké slovíčko, ale bez citu pro věc.

                    4. kaBrnak 8.2.2021 v 16:01

                      Jidiš je, co se vzniku týče, německé nářečí – t.zv. židovská němčina – používané asi deset století v rámci zhruba celého světa.
                      Hantec je argot používaný městskou chudinou na okraji jednoho provinčního města.
                      Jidiš je jedním ze zdojů hantecu.
                      Průměrný obyvatel meziválečného Brna byl asi tak z poloviny Němec a jidiš musel alespoň v rubých rysech chápat.

                    5. Hantec je argot, jeden z mála na světě. O jazyku není tak úplně řeč.

            2. Znám člověka který vyrůstal v 90. letech a Slovensky se přesto pasivně úplně bez problémů naučil tím, že prostě četl časopis kde byly některé články slovensky.

              Slovenština má s ČJ velký průnik se slovní zásobou, takže výsledek je stejný jako když se člověk poprvé snaží přelouskat anglický román: jakmile rozumíte 70-80% slov a gramatiky, chybějící slova si domyslíte z kontextu a opakovanou praxí se to už jen zlepšuje.

              Stačí chtít (a číst).

              1. Tak za sebe už neposoudím, jestli je to těžké nebo ne. Vyrůstal jsem v tom. Ale otázka spíše bude proč by to někdo dělal. Jako nic proti slovákům, ale vezmu to i obráceně. Proč by se slovák dneska chtěl učit rozumět češtině? Nebo já rusky? Důvody pro budou asi dneska jen individuální (starší filmy, práce v „zahraničí“)..

                1. Třeba proto, že jsou u nás statisíce Slováků na supportu a v obchodech, kteří mluví slovensky a je dosti pitomé a neefektivní jim nerozumt?

                  Nebo primárně proto, že v odborných publikacích na našem dvorku se píše primárně česky, ale potom slovensky a anglicky zhruba stejně či dokonce ve prospěch slovenštiny.

                  Těžkost je objektivní – je dána tím, jakou slovní zásobu člověk má. Jakmile člověk zná těch nadkritických 70-80% slovíček, dokáže si při čtení doplnit zbytek z kontextu. To platí naprosto univerzálně pro všechny jazyky, které mají alespoň zhruba srovnatelnou větnou skladbu.

                  1. Ok, fair enough. Každý to asi bude mít nějak jinak. Osobně jsem naposledy mluvil se dvěma slovenskými kolegy, oba zvládají češtinu (kebych robil na slovensku, tiež by sa snažil rozprávať po slovensky). Nevím, jestli bych si já našel čas si pročítat dobrovolně slovenské texty mimo oblas svého zájmu. Na nějaký český support jsem snad nikdy nevolal a v obchodech nemám potřebu konverzovat.

                2. V Čechách je normální mluvit a rozumět plynně česky, slovensky, rusky a anglicky (či alternativně německy). Kdo to tak nemá, prostě na to sere …. Jaképak těžkosti a překážky, žádné nejsou, jen lenost a ignorantsví ….
                  Když je pokladní v marketu nebo sestřička v nemocnici Slovenka, mluvím s ní slovensky,to je prostě zdvořilost.

                  1. Já radši ne. Slovensky rozumím vcelku bez problémů, ale když se snažím mluvit tak se bojim aby si nemysleli že si z nich dělám srandu. Českoslovenština s divnejma koncovkama fakt neni slovenština :)

                    1. Funguje to aj opacnym smerom. Cestinu rozumiem uplne dokonale, ale ked sa ozvem, zniem ako Gustav Husak. Tak to radsej nie.

                    2. Jo. To je neštěstí blízce příbuzných jazyků. Je to slovensky? Nebo je to moravština? Nebo čeština s divnou koncovkou?
                      Jak se slovensky kurva řekne brouk? Brúk? Nebo je to žuk? „Takýho divnýho brúčika som viďál na hentej onej lúčke. Čjarno žlutýho s prúžikmi.“ A už se perou. (ja vim, je to chrobák)

                    3. Chrobák Truhlík (= Brouk Pytlík). To se zapomenout nedá :)

                    4. 2HonzaV:
                      Kdepa= Chrobák Vrecko, Ferdo Mravec, Rumpel a Cijášik, …

                    5. Můj děd, pámbu mu dej nebe, za šedesát let v Čechách se česky nenaučil tak, aby byl schopen mluvit bez podivného protahovaného přízvuku (místo narození slovensko-maďarská vesnice hluboko pod Nitrou). Oproti tomu můj nynější soused, rodilý Bratislavan, mluví čistou češtinou s nepatrným jihočeským nádechem.
                      Skoro bych řekl, že záleží na tom, jaké má člověk pro jazyk vlohy, hudební sluch a možná i vzdělání.

                    6. Spominajuc madarsko-slovenske dediny a one casy, je zaujimave ze kolki chlapci odmietajuci povedat co len dve suvisle slova slovensky prisli na prvy opustak z vojny hovoriac celkom obstojnou cestinou.

                    7. Přízvuk prej ovlivňuje hudební sluch. Na druhou stranu, známej Ind má hudební sluch absolutní a přízvuk teda má, i když teda mluví česky výborně a rozumí ještě líp.

                    8. Přesně, slovensky rozumím hej, ale mluvit to bych si fakt netroufl… to by bylo prznění.

                    9. O hudebním sluchu a cizích jazycích jsem slyšel mockrát, ale u mě to nějak nefunguje…
                      Domluvím se šesti jazyky bez problémů, dalším příbuzným jakž takž porozumím, ale nepoznám, jestli je tón vyšší nebo nižší a aktivní zpěv mi zakazují ženevské konvence (že prý zvlášť krutá metoda vedení války)…

                    10. Jazycích ne, přízvuku.

                    11. Souhlas. Byl jsem na Slovensku na škole, poslední půlrok zahraniční student.. a nikdy jsem nemluvil Slovensky, ale zato jsem se o to víc snažil maximálně rozumět. Včetně některých nářečí.. vychodňársky.. Skoro všichni Slováci to brali v pohodě a kdo se zeptal, nebo na to přišla řeč jsem odpověděl že nechci prznit Slovenštinu, když si vzájemně rozumíme a jak já rozumím Slovensky, tak oni Česky a je vše OK.

                3. Co třeba taky kvůli literatuře a co ruštiny týče, dtto plus fóra. Lidi jsou tam v různým bastlení o galaxii jinde a vopraví (pro většinu dneska) neuvěřitelný věci.

              2. Bingo. Slovenštinu se musíš NAUČIT. jako každej cizí jazyk. Žádný instinktivní pochopení jazyka se nekoná. On ten průnik s češtinou zas tak velký není a bez naučení se jazyka nemáš šanci pochopit jestli to podobný slovo má význam stejný a jen se jinak vyslovuje a píše (průkaz/preukaz, krev/krv), nebo jestli jde o něco úplně jinýho (pečeň, kapusta). A ty úplně jiný slova už neodvodiš vůbec (Bozkal ju na pery. Ťava. Olovrant. Sobáš. Hydina. Kél. Cicavec. Uškrňat. Cencúl)

                1. („chtěl jsem si dát ve slovenský hospodě to pečený morče a přinesli mi nějaký játra“)

                  1. …tak jestli to nebylo krůtí maso…

                    1. Krůtí játra. Morčacia pečeň. Samozřejmě vím, že Slováci morčata nejedí. Nebo aspoň ne v restauracích.

                    2. Morče ale bude určitě moc dobrý, v Peru to maj jako specialitu :)

                    3. Jako vono dobrý je, ale já bych ho třeba na rozdíl od Peruánců vykuchal. Oni to většinou pečou celý… :-(

                    4. Já ho u peruánců neštěstí jed kuchaný. Ale zase by mu slušela nádivka a pomalu píct. Na stahování z kůže zas tak nebazíruju, kůže je tenká a opálení chlupů letlampou nebo čím celkem stačí :)

                    5. No pečený i s vnitřnostma to je docela divočina i na řezníka jako sem já :D
                      Bude to takový lahodnější kuře ne? Já jsem neměl ani Nutrii, ale dal bych si oboje rád :)

                    6. Jinak já jsem chodíval asi ve 23 s moc pěknou slovenkou a rozuměli sme si dobře. Pobozkat, trtkat, jebat…

                    7. shifty: jsem takové štěstí neměl. Jedna hezká slovenka, která mi příležitostně uvízla v síti akože pobozkať hej, ale trtkat nie. Protože byla silně věřící. A na svatbu z blbosti (vzít si katolickou fanatičku) jsem byl už tehdy ve 22 letech moc starej.

                    8. Jo no to ta moje naštestí nebyla, ale tam je to takový napůl polsko v tomhle no. Náhodný setkání na brigádě a letní láska, byla ze Žiliny, tak to nevydrželo, ale bylo to fajn. Ale do života bych asi slovenku nechtěl, oni jsou takový.. jiný řekl bych.. :D

                    9. Tak jelikož mám teď do života číňanku, tak slovenku bych rozhodně za odlišnosti nesoudil :D Se divím, že jsme se za ty odlišnosti první dva roky nepozabíjeli, než si to sedlo. No vlastně, asi kdyby měla větší sílu..

                    10. Hm tak to závist zas na mojí straně, nikdy jsem s žádnou asiatkou neměl tu čest a to bych taky tuze rád ochutnal.. :)

                    11. To je eště dobrý. Chorvatsky se krůta, krocan řekne čurka, čuran

                    12. :) jsem teďka narazil v jediný starý kuchařce na recept na polévku ze šilkrůty. Zřejmě se slovo želva prosadilo až pozdějc. (šilkrůta z německého Schildkroete, samozřejmě. Obrozenci pak navrhovali český termín štítlice. No, želva je asi lepší, Olympicu by se to blbě frázovalo)

                    13. Copak krůta, kohout se chorvatsky řekne kokot, pokud si dobře vzpomínám…

                    14. Tady na východní Moravě, ale i na Valašsku se krocanovi neřekne jinak, než morák, krůtě morka a každý krom náplavy rozumí. Přišlo to ze Slovenska, přes Valachy.

                2. 2shane:
                  Nesouhlasím. Slovenština až na pár jiných slov je téměř stejná jako Čeština. Na žádné kurzy Slovenštiny jsem nikdy nechodil a rozuměl jsem v pohodě. (jasně Slovenština zněla v TV) A po pár měsících pobytu na škole jsem pochytal i všechny ty raňajky, děsiate, aji olovranty.. prdel jsme měli z „Ja som tu neni som.“ nebo „Išli jsme na letadle do Londýna.“(pan Tau :D)

  1. Rodiče si člověk vybrat nemůže, přátele ano.

  2. A právě proto si maximum věcí na autech dělám sám. Dokonce už jsem si dodal odvahu se v případě nutnosti vrhnout na repasi automatické převodovky.

    Generálku motoru jsem si vyzkoušel na motoru zahradního traktůrku :)

    1. Na repase prevodovky v Kadette bolo pre mna najotravnejsie dostat ju z auta von a dnu. Na aute s klasickym usporiadanim by to bolo asi jednodussie.

      1. U Forda i Pontiacu dtto. Ty automaticke prevodovky jsou docela jednoduche, jen nektere veci (podlozky) obcas chteji promerit. Myslim, ze motor byva na tolerance citlivejsi.

        1. Nejvíc se člověk kolikrát zapotí nad přemýšlením, jestli převodovku vyndat horem nebo spodem :)

  3. Léta mám poblíž ČB jednoho servisáka, ze kterého se stal postupem času kamarád, a jak to tak bývá, čím větší kamarád, tím méně na kamaráda času. Já rozumím tomu, že servisák je sešlej životem, jakkoli je to relativně mladej kluk, ale něco už má natočíno, zdraví na prd, nejbližší okolí umírá a do toho se ještě nechá odírat firmama, co mu v lepším případě platěj čtvrt roku po servisu apod.
    Bohužel situace je taková, že auto není laciná hračka a dát to někomu „na zkoušku, jestli bude servisovat dobře“, může vyjít pěkně draho. Ostatně už jsem právě takovéhle případy taky absolvoval. Na druhou stranu se mi zase takhle trpět nechce, abych dal auto do servisu, protože se vychcal chladič, fungl novej se obratem vychcal taky a pak čekat čtvrt roku na reklamaci, i když chápu, že doba je na hovno… no, nebaví mě to, fakt ne. Ale co s tím? Člověk by to i zaplatil, kdyby věděl, že to udělaj dobře, ale ono se už moc často stává, že to člověk dobře zaplatí, ale zrovna dobře to neudělaj.

  4. Nj, sice to nebylo úplně za babku, ale musim říct, že to dopadlo dobře. Co tak čtu, je to fakt zázrak, protože neřikám, že vůbec nejsou garážníci/firmy, co to nedělají dobře, ale bohužel často to stojí trochu ranec. A pokud, jak píše kolega vejš, to stojí randál a eště to zkurví, no do píči potom, to je doba…

    1. V poslední době sleduju, že neexistujou levný autoservisy.

      Jen drahý a špatný, a pak drahý a lepší.

  5. toz sme sa dozvedeli, ze Jurko je zmrd, klasicky typ podnikatela vychcanca, s fuserskymi mechanikmi.
    zhrnutie: sice to trvalo dlhsie a bolo to drahsie, ale zase aspon skurvili auto, a to sa vyplati

  6. Velice zabavne cteni. Kdyz jsem skladal e46ku podle svych predstav (motor, prevodovka, kompresor, podvozek …) tak jsem si netroufl jenom na jednu vec: instalaci samosvoru do diferencialu protoze jsou tam tolerance v tisicinach milimetru. Tak jsem to dal odbornikovi. Ten tam odborne nasrouboval dva srouby z dvanacti, picus jeden.

  7. Zanovni prius rikate, tak ten az se podela, tak hodne stesti se shanenim elektrikare ktery to da :D

    1. Myslíte ten Prius, který atakuje první příčky ve spolehlivost aut a jeho pohon obzvlášť ? Jako rozbít se může cokoliv, ale zrovna u Priusu to pohon pravěpodobně nebude.

      https://www.novinky.cz/auto/clanek/nejspolehlivejsim-autem-je-dle-tuv-prius-starsim-dominuje-porsche-911-138537

      https://www.idnes.cz/auto/historie/toyota-prius-milion-kilometru.A140102_141904_auto_ojetiny_fdv

      1. Jde jen o stáří. Na jakémkoli dopravním prostředku je digitálně řízená elektronika (vč. el. řízené pneumatiky) VŽDY bez výjimky to, co dělá největší problémy u čehokoli staršího 10-15 let – ať se jedná o auta, lokomotivy nebo letadla.

        Kupříkladu tady máte krásný článek o tom, jak USMC opravuje 35+ let staré F/A-18 – a říkají že zatímco udržovat mechaniku, hydrauliku či kostru není žádný problém, stačí sehnat ND, elektronika je šílená duchařina a největší problém, protože závady magicky mizí a objevují se a ničím nijak nikdy se to nedá úplně spravit:
        https://www.thedrive.com/the-war-zone/20019/life-on-the-flight-line-confessions-of-a-u-s-marine-f-a-18-hornet-maintainer

        Závady elektroinstalace digitálních francouzských a německých ojetin jsou taky legenda. A u žabožroutů to ani nemusely být ojetiny – šílené kousky s totálním selháním vozu předváděly i úplně nové luxusní Renaulty a Citroeny.

        Nejhorší následek elektrodebility bude právě to, že všechny ojeté elektromobily budou ŠÍLENÉ zmetky plné duchů v elektroinstalaci – protože to nejpekelnější nejnespolehlivější svinstvo v podobě digitální elektroniky, které na starých autech představovalo pouze „convenience items“, se na elektromobilech stalo „mission critical/mission essential“.

        1. O pár článků níže opěvované „Volvo S60 D5 – aneb švédský ingot na cestách“ stáří cca 20 let je plně mechanické, nebo tam nějaká elektronika řídící vstřikování, brzdění (ABS, ASR (?)), klimatizaci, převodovku atd je ? Ten Prius potřebuje řídící počítač na regulaci těch 2 elektro motorů/generátorů a spalovacího motoru, ale zas nemusí řídit automatickou převodovku. Takže nula od nuly pojde.
          A protože už se vyrábí 23 let, tak už je zkušenost, že se 15 let staré Priusy nic zvlášť nesypou.

          Poslední plně mechanické auto co jsem měl byla Škoda 100MB a spolehlivostí rozhodně neoplývala.

          1. Mame tady Prius I., myslim z roku 2000, 250.000km.

            Je to takova defka pro vsechny a pro vsechno, nikdo tomi nic dobreho nedal…

            Je to vlastne zive, pohodlne male auto. Ty trakcni baterie, motor, automat, klimatizace… vse funguje. Tak co… nekdy do nej skocim, nez abych rozhavil jeden se svych Land cruiseru 100 a 200, tak skocim do „jednicky/generace Priusu“ , tou sekerkou u volantu nakvedlam D, plnej, ted ve snehu hrabacka a je mu to jedno. Jeste v Africe pojezdi tak dvacet let :)

        2. No to je zaujimave s francuzmi, robim teraz servis jedneho francuzskeho stroja a elektroniku maju celkom vychytanu, ma to funkcnu autodiagnostiku, vyborne vychytane chybove hlasky a podobne. Ale za mechaniku by im asi Marcel Renault alebo bratia Citroenovci dolamali ruky. Trosku prekomplikovane mechanicke riesenie narazajuce na limity a z toho plynuce problemy.

    2. Barn Swallow: Priusem coby taxíkem jsem jel co si pamatuju v USA, Norsku a UK. Dva z nich měly najeto přes 500k, pokud se toto rentuje taxifirmě, tak si myslím, že to zas taková servisní hrůza nebude.

      Současně proč by to měl dělat nějaký elektrikář, copak Toyota nemá servisy? Autorka by dnes možná taky jela radši do Opelu, finančně by to vyšlo dost podobně a trvalo by to řádově méně. Sice zkazky o hrozných autorizácích všichni známe, ale realita zas tak špatná není. Jen by mě zajímalo, co za Opel to bylo a jak to bylo staré, že s tím vůbec chtěla něco dělat. To je jako resuscitovat škodovku, kdo by to dělal? Chápal bych to u něčeho zajímavého (i taková auta Opel v historii měl), ale žádné z nich mi k autorce nesedí (a hlavně, kdyby to takové auto skutečně bylo, nevzdala by to).

      1. fatdwi
        8.2.2021 v 8:02

        Priusem jako taxíkem jsem jel asi 2x v Šalingradu. Jako taxík je to asi stejně blbé auto pro pasažéra mé velikosti jako Roomster. Na zadních sedadlech jsem toho místa nad hlavou měl cca -5cm (Roomster neměl naopak žádné místo na nohy). Ale ony i ty čínské hybridy (Roewe, BYD) nejsou příjemné. Rozjíždí se to většínou na elektromotor, takže průběh rozjezdu to má jiný než benzíňák a je mi v tom často docela blbě. Asi první dopravní prostředek v mém životě, kdy výrazně trpím kinetózou. Netuším proč se mi to neděje jinde. A bonus to má v tom, že ty BYD jsou po 150 tis neuvěřitelně rozhrkaný krámy. Asi jako Logan první generace. Roewe se drží o něco líp, ale tam tipuju o hodně vyšší cenu.

        1. Jako taxík se často používá Prius plus ( https://www.auto.cz/toyota-prius-hybrid-pro-sedm-86396 ) a tam nebude vzadu málo místa nad hlavou.

          Hybridy se na elektriku rozjíždí asi všechny (tedy full hybridy) a např. u Toyoty kromě zvuku nepoznáte kdy se připojil spalovací motor. Průběh zrychlení to má jako na skútru – neexistují tam „kopance do zad“ od změny rychlostí, protože změna rychlsti je zcela plynulá. Pokud to v Číně BYD odladil jinak, může to být problém, ale to nebude souviset s hybridním pohonem jako takovým.

          1. Jaj, tak tenhle jsem ještě na vlastní oči neviděl. Prostřední řada vypadá, že má má nad hlavou kilometr, o tom žádná. Bohužel tu v Číně i spousta benzíňáků, co jezdí jako Didi služba (Uber) jsou japonské auta s minimem místa nad hlavou. To není jen otázka Priusu. Jet s tím třeba hodinu a půl je porod. Ale Didi je obecně legrace. Už pro mě přijela i Panamera, Mini, New beetle (poslední dva jmenované řídily docela pohledné bičiz, takže jsem se moc nevzpíral sedět ve předu). Ale zase pokud chci jistotu, můžu si připlatit pár RMB navíc a dorazí klasická limo nebo MPV. V Číně platí docela přesně, že kvalita služby je přímo úměrná ceně (a offset pak tvoří lokace).
            Já bych řekl, že hybridy se rozjíždí všechny podobně. A že mě ten styl rozjezdu nedělá moc dobře. Nebo je to o zvyku. Didi hybridy jsou teď tak kolem 40% jízd, takže si třeba časem zvyknu.

            1. Spíš bych to viděl na kokota za volantem co dupe na plyn jak v dýchavičné dýzlové oktávce a za celou dobu nepochopil, že s elektromotorem s velkým krouťákem se musí jezdit jinak.

              Ne že bych měl kdy kinetózu, ale jet na zadním sedadle v autě retarda co si honí ego, neustále dupe na plyn a brzdu a v zatáčkách si člověk nedobrovolně posiluje krční svalstvo pokud se nechce líbat s bočním oknem, to je taky docela „zážitek“.

      2. Mou dávnou Omegu 3000 s třílitrem bych si tedy z hlubin času rád zavolal zpět. Jenže shnilo, tohle Opel nikdy moc neuměl.

    3. Barn…
      V Nemecke firme je stabilne 13ks Priusu ruznych generaci a nikdy jsem nevidel zadny rozbity.

      Jsem servisni technik pres auta, kdyz do nich montuji Webasta/nezavisla topeni, tak to vidim oddeklovane, odkryte az na kost. Je to navrzene stale funkcne, spolehlive a co je dnes safranozni… s ohledem na dlouhodobou zivotnost.

      Prius je evidentne vozidlo funkcni, spolehlive, bezudrzbove, bezemocni, takovy spotrebic Miele.

  8. Pěkně napsaný příběh

    Milý Jurko je evidentně klasický východoevropský pan podnikatel, co na firmu sere, jezdí si po golfech a dovolených, na práci najímá poloožralé neschopné dementy, protože jsou levní a jejich práci ani nekontroluje. A protože ve východní evropě takhle funguje 80 % firem, i tak najde zákazníky a nezkrachuje.

    To je smutná realita našich zbídačených zemí, odkud kdo co uměl utekl nebo šel makat radši do fabriky, protože tam líp platili.

    Dobrý mechanik má zpravidla svůj servis nebo jen garáž), kde sám maká. Ten špatný dělá v autorizáku nebo u Jurka

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017