Macinka sestřelil Hillary aneb libtardí diskusní pohroma - zpět na článek

RomanL: no nevím, ještě dnes je to pořád motor Evropy, byť se ho snaží zničit. „Koule na noze“ je jih, Francie… Nebo si možná jen nerozumíme, co dle Vás znamená „fungovat“ – já to vnímám ekonomicky, stejně jako „kouli na noze“.

Pohodar: „jih“ beru celkově vč. Španělska, Řecka… nejen Itálii.

FR je podle mě úplně mimo životní realitu. Dodnes si pamatuju, když mě cca 2000 nebo 2001 Francouz přesvědčoval, že není normální makat víc než 37 hodin týdně, ale je normální mít plnou mzdu za 40 hodin. A že je strašný svinstvo, že to po něm chce zaměstnavatel (USA). To byl mladej týpek, okolo 25 let. Názory na vyhazování z práce naprosto brutální (hlavně nesnášel představu, že by ho měl někdo vyhodit za to, že nemaká nebo nechodí do práce, disciplínu považoval za teror a zaměstnavatele obecně za zmrda, co ho odírá).

Když vidím, kam se to za těch 25 let dostalo tady a jaký byl výchozí bod, řekl bych, že není divný, že tam mají pořád nějaký stávky a problémy. Nikdo na ně nechce dělat, oni sami nechtějí dělat. Čest vinařům, malým řemeslníkům a obecně „normálním“ lidem. Městská populace je podle mě ztracená a s ohledem na velikost té země je to pro EU dost problém.

Pohodar: přesně, běžnej Frantík je brutální jámámnárokista a byl takovej už před čtvrt stoletím. Podle mě si nesou hromadu zátěže z minulosti, kdy si mysleli, že z Afriky přijdou akorát otroci a hromada levnýho ovozelu. Pořád někteří žijí v představě, že něco znamenají, těžce nesou (nebo spíš ignorují), že francouzština diplomatickou řečí dávno není a nejspíš už nikdy nebude. Chovají se ale, jako kdyby to tak být mělo. Proto si myslím, že jsou ztracení, oni vůbec nechápou základní souvislosti a de facto žijí v alternativní realitě, ve které jsou „něco“.

Přitom jsou tam i normální lidi, ale těch je málo, „pravičáků“ je totiž málo všude a je tamní systém ani nemotivuje jimi být. Pamatuju, když se v devadesátkách známej hlásil na „školu administrativy“, kde tehdy carreer path byla lajnovaná do Štrasburku a dalších institucí (brusel tehdy teprve v roli „hlavního města“ a největšího úřednického molocha začínala). Jsem vůbec nechápal, že na flákání se na úřadech může někde být vejška a někdo to myslí vážně. Pak jsem viděl (pravda, skvělý) film Erasmus, kde hlavní hrdina „studuje“ právě tohle hnízdo flákačů a pochopil, že pro ně je to normální. To snad ani za normalizace by se takový film nenatočil s posluchačem VUMLu.

Pohodar: a to jste ta „produktivní“ část Německa…

Ad (kr)imigranti – to se řeší už dlouhá léta a nejen ve FR. První generace přišla makat a je vděčná, že je tam někdo pustil a umožnil jim se vyhrabat z bídy. Druhá a třetí jsou problematičtí rozmazlení spratci. To stejné je všude jinde, nedávno jsem viděl dokument o Skandinávii a tam to mají úplně stejně. Co původní emigranti brali jako něco navíc a byli za to vděční, to jejich děti vidí jako automatickou součást a neváží si toho, naopak chtějí víc za nic.