Letní tábor - zpět na článek

Počet komentářů: 98

Přidat komentář
  1. Autor zapomněl na traumatizující setkání s country hudbou, provozovanou na zastaralé dřevěné nástroje bez použití elektrické tuc-tuc technologie. Taktéž setkání s postavami čertů, kovbojů nebo hezkých holek v těchto písních je nemůže připravit pro život ve městě. Proč country písně neopěvují transgenders, refugees a EU solidaritu? Hanba!

    1. A co taková bojovka nebo puťák?Trauma na celý život!

    2. Já myslím že ze všeho nejvíc šokující je poslouchání těchto písní z úst vedoucích, často navlečených v uniformě co podporuje patologické genderové stereotypy jako žena-sukně, muž-kalhoty.
      Já bych tedy své dítě na léto nesvěřil lidem co si ani neumí opatřit slušivé kostýmy ve stylu drag-queen, kdy vousatí vedoucí zpívají v ženských šatech ve stylu Conchita Wurst.
      To se žádný z nich nedívá na Eurovizi ?

      ps: a kde je tam feministická vozíčkářka? Ptám se, kde je tam černá lesbická feministická vozíčkářka ?

      Myslím že inspiraci by mohli nalézt třeba zde u J.P.Searse
      https://www.youtube.com/watch?v=7i8PYJfFbhw

  2. No…ne, fakt ne.

    Jinak k těm špekáčkům ovšem, tam aspoň norma upravuje tuším že nějak kolem 80 % masa (snad dokonce směs vepřovýho a hovězího).

    Taky možno pořídit burešovo sójovo-separátový Buřty v nějakým ropným igelitu – to je teprv něco – a eště kdákat, jak je to přece ňamkový. Včera na mne toto, eště s dalšíma výjevama, bylo zkoušený, tak sem dodělal prácu, sebral se a jel doprdele.

    Mj. s tím, že si příště radši vyndám z mrzáka opravdový špekáčky a můžu prostě jenom zajít za barák na opravdový ohniště a tam pohnout se spalováním už dávno nachystanejch několika kubíků dřevěnýho materiálu (dalších 15+ kubíků je na zpracování), namísto té šaškárny, kterou sem byl svědkem. Ty semetriky jsou fakt strašný tvl, snad z toho aspoň vytřískám něco za tu prácu, ostatně mám za to, že sem tam byl na to sekání s vlastním nářadím (a že ta Hondu kurva není úplně za pakatel jak kdejaký ty rejžácký mrdky z marketů) objednanej.

    1. Nevím, kde lidi berou, že v uzeninách jsou rozemletý kosti. To je mýtus. Kosti mají pro jatka větší hodnotu v celku a technologie na jejich rozemílání do jemnosti párku by byla drahá nejen na pořízení, ale hlavně na údržbu. Že je někde ve vysvětlivkách napsáno, že SOM je separát masa z kostí, OK. Jenže to maso se z kostí nevyrábí, ale odděluje a to většinou proudem páry a následně je z něj vytlačena i voda použitá k separování. Můžete brblat, můžete to nekupoval, ale to je asi tak všechno. Aby se totiž živočišná výroba vyplatila, musí se z jatečního zvířete zpracovat skoro všechno. I kůže jsou rozvařeny a přidávány do salámů, aby se tyto nerozpadaly. Z jednoho jatečního prasete (120 kg) se dá získat až 6 kg této pasty, která má podobné vlastnosti, jako vepřový ořez prohnaný kutrem.
      Problémem uzenin není zdroj masa, ale soli, dusičnany (aby maso nebylo šedé) a fosfáty (aby maso/uzenina udržela vodu). Úplně nechápu lidi, co řeknou: „Já ten párek nechci, rozemletý kosti já nežeru. Dejte mi tu uzenou kejtu.“ Přitom ta kýta se před uzením určitě pěknou chvíli koupala v tumbleru ve fosfátové lázni. Ideálně ve vakuovém tumbleru, aby se to pěkně pročvachtalo až do středu masa.
      Fakt volit v krámě mezi párkem a uzeným masem je jako volit mezi uřezáním prstů a vytrháním zubů. Obojí je trochu jiné, ale nebral bych ani jedno.

      1. Jo,jo. Mě vždycky nejvíc dojímá když slyším: „Máňo, tady ty klobásy májí 98% masa, to je kvalita.“ To jako když chce někdo klobásu s 98% masa, to si může rovnou do toho střívka nacpat vepřovou panenku a uvařit to. Bude to stejný a ještě navíc ušetří.

        Ty fosfáty a dusitanové soli nejsou až zas tak velkej průser. Respektive jsou jen proto v jakým množství se konzumují. Ono když si člověk dá 4x do měsíce klobásu a k tomu nějakou šunku tak je to fakt neškodný. Průser nastává když někdo spořádá 5kg uzenin týdně. Navíc u těch dusitanových solících směsí je problém, že dusitan sodný zmírňuje slanou chuť, takže pak do sebe člověk cpe zbytečně moc soli.

        1. Známý klobásový jed neboli botulotoxin je dost nebezpečný a ten dusitan sodný (E250) je v klobásách právě proto –> ochrana před botulotoxinem resp. bakteriemi, které ho vytváří.

      2. Lidi ty kosti v burtech berou jako metaforu v tom smyslu, že do toho výrobce pomele kde co. Že ti samí lidé nechápou nebo neznají technologie výroby, kdy více a lepšího masa automaticky neznamená lepší uzeninu, je zase záležitost z jiného soudku.

      3. Spíše se jedná o lapidární vyjádření názoru na daný druh výrobku.Když vidím jemné kuřecí párky také říkám: „Mletý zobáky a pařáty nejím“.Nebo u lisované anglické s desetiřádkovým obsahem, že je to pouze pro sebevrahy.Taková lidová osvěta.

        1. tak, konečně někdo vedle tupejch žvástů možná aspoň rámcově chápe, co je špekáček z vepřovýho (a hovězího) tak, jak má být, a co sou semletý odpadky z burešovo hormonálních sójovejch kuřat že jako Buřty (podvod pro blbečky, kteří nechápou, že na špekáček je norma aby to výrobci neojebávali až tak zcela obskurně, zatímco na burešovo honuvřty není nic, a pak pro ten zbytek co si prostě pro tu kopu děcek nedokáže nic než tyde sračky dovolit)

      4. vidíš v mým příspěvku neco vo kostech ty vole blbej?

      5. Já se v Norsku zděsil, když mi v Hotelu predložili šedé salámy a uzeniny. Myslel jsem že jsou zkažené. Ale zjistil jsem že nebyly impregnované dusitany a byly dobré. Je to jen o zvyku.

        1. Ja keď som prvý krát v živote videl bielu klobásu tak som takmer s krikom ušiel preč. Chlapec zvyknutý na klasické tmavé klobásy……

      6. Drobné úlomky kostí právě v tom separátu z principu jsou. Poznáte to na textuře, je to takové to jemné chřoupáníčko mezi zuby. Další věc proč jsou párky se separátem hnusný je fakt, že při vyšším obsahu separátu mají uzeniny kašovitou konzistenci – to jsou potom takové ty párečky co jsou nedaleko od paštiky. Třetí věc je, že se musí separát maskovat kořením, takže většinou je pak v těch uzeninách v nejlepším případě přemíra muškátu, v těch horších třeba přídavek glutamátu, takže to pak chutná jako buřt namočenej do sojovky…

        Co se týká těch dusitanů, tak ano způsobujou červenou barvu uzeniny stabilizací krevního barviva (čehož se samozřejmě „zneužívá“ i u výrobků, kde by dusitan z jiných důvodů nemusel být – např sekaná atd.), ovšem přidává se do výrobků jako pojistka proti výskytu botulotoxinu a taky jako konzervant. Ono tohle je takové věčné thema – zdravotní škodlivost potravin vs jejich dostupnost a řekněme jakási statistická bezpečnost.

        1. Takže aj informovany konzument cca rozumie, ze tie mäsove vyrobky su “zdravotne skodlive” a “statisticky nebezpečne”, ale ked mu niekto povie aby to nejedol vobec, tak sa docka akurat nadavok do vyjebanych veganov.

      7. Ak sa nemýlim tak šmakuláda zvaná „kuřecí separát“ sa vyrába tak, že tie zbytky kuraťa po jeho rozborke (tam vlastne ostane tak nejak len ten skelet) sa prepasírujú cez „sito“ v lise a vylezie z toho taká rozplizlá šedastá hmota. Tá hmota sa potom ďalej „spracuje“ aby mala tvar, chuť a farbu…… Bol o tom jeden diel Pekla na talíři.

      8. No, nevím, jak je to s kostmi teď, ale když jsem ještě navštěvovala fakultu, kde se mj. učilo i falšování potravin, tak jsem se s tímto setkala. Dostali jsme ochutnat párky, které mezi zuby lehoučce skřípaly. Chuťově to byl standard. Následně se z nich udělal histologický preparát se speciálním modrým zbarvením na kostní tkáň. Ten preparát byl skoro celej modrej D-) Od té doby to poznám i bez histologie, nicméně je pravdou, že jsem se s tím už dost dlouho nesetkala, ale možná je to i tím, že párky apod. jím dost výjimečně.

    2. Jednou za čas(asi za měsíc) udělám strašnou blbost a koupím si uzeninu, špekáček klobásu. Nedá se to žrát, klobásy jsou jak klíh toaleťák napuštěný naftou a celé s 50% paprikového koření. Bohužel pak to nějak zapomenu….

      1. Zlatá paprika!Často se barví E120(košenila).

        1. E120 je sakra drahý. Používá se E122(azorubin). Nebo jejich kombinace. E122 se vyrábí z uhelného dehtu.

      2. U těch uzenin si člověk musí dobře vybrat výrobce a u toho výrobce ještě konkrétní uzeninu. Pamatuju si, jak jsem před x lety si koupil z nouze k večeři lovečák u pultu v tesku ve 3/4 na deset večer – a doma sem ho vyhodil na kompost, páč tam byl asi nemalý podíl ryb nebo čeho…

        1. JASAN
          zkuste se teď po těch letech na ten kompost zajít podívat, ten lovečák tam bude ještě ležet tak, jak jste ho tam zanechal a okolo se bude válet pár pošlých brouků

          1. tak určiťééé

        2. Je to pravda čo píšeš s tým správnym výberom. Ja klobásy či salámy vlastne ani nekupujem. Zásobuje ma tým svokra, ktorá sa v tom vyzná a pozná výrobcu a aj jeho výrobu osobne – vlastne okrem jedného veľkého producenta sú to všetko malé prevádzky s lokálnym dosahom.

  3. Tuta rádobyhumoriáda koluje webem spoustu let…. Dávam za 5 poprvé tady na D-fens :-(

  4. Tohle mi přišlo vtipné jen jednou, asi tak okolo roku 2000, kdy to v různých variantách kolovalo e-mailem…

  5. Njn, okurkova sezona asi….

  6. Vážně?

  7. A zimní tábor někdo zažil…?

    :OD

    1. …to si tady povime zjara 2023…

      1. Sysop:
        Ano, zjara si rád popovídám s mnoha lidmi. Dost jich stále bere vážné věci na velmi lehkou váhu.

        Dnes jsem navštívil jeden průmyslový podnik blízko hranic se SRN. Utvrdil jsem se, že se stáváme č

      2. … čím dál víc rozvojovou zemí. V roce 2017 tam ještě fungovala vrátnice, dnes již ani to pořádně ne. Podnik však stále vyrábí, dokonce rozděluje akcionářům dividendy. Na zaměstnancích je vidět zbědovanost a hrůza z budoucnosti…

        .

    2. Pokud myslíte např. několik dnů pod teepe nebo výpravy – malé puťáky – pár dní putování ve sněhu se stanem, tak ano, sám jsem to pořádal, je fakt že až pro druhý stupeň ZŠ. Fakt je, že v zimě jsou kratší prázdniny a větší opotřebení lidí v terénu, takže klasický tábor na dva týdny se tam nedělá. Pokud vezmeme v úvahu, že některé tábory se i v létě odehrávají v chatkách, tak obdobné akce o jarních prázdninách nejsou žádnou výjimkou.

      1. Jak napsal Sysop, zde u někoho hrozí, že zimní tábor nebude jen v řádu dnů…

        1. V šedesátých letech měli pěšáci u pluku, kde sloužil otec, tzv. „zimní stanice“ a tam byli ve stanech tuším měsíc nebo dva. Ve stanu to v zimě jde, je třeba vyřešit sušení věcí a udržet pokud možno co nejsušší spacák a zvyknout si, že věci se neodkládají do sněhu, protože vlhnou. V chladných objektech je to lepší, tam nefouká. Nicméně třeba se školkovými dětmi bych to fakt absolvovat nechtěl.

          1. LWG 18.7.2022 v 13:59

            Zimní táboření v rámci ZVS a stmelovacích cvičení se provozovalo i v sedmdesátých a osmdesátých letech. Zažil jsem to.

        2. Pamatuju uhelny prazdniny, ale to bylo jen demo, letos to vypada na premieru ostre verze. A kdyz se zadari a nase fialova vlada makne, tak pro velky uspech bude i fura repriz.

      2. LWG:
        Nikoliv. Já zažil zimní pionýrský tábor, 10 dní, s lyžařským výcvikem.
        Prioritou všech vedoucích bylo si co nejvíc zajezdit na lyžích, nic víc. Tomu bylo podřízeno naprosto vše. Lidský materiál byl rozdělen na tři skupiny dle lyžařských schopností:
        1 = nejvyšší
        2 = střední
        3 = nejnižší, vyžadující základní výcvik.

        Nejlepším zážitkem z celé akce pro mě bylo, že jsem jednoho večera vysledoval v TV celý film na ZDF o nějakém velkém povstání za 2. světové války. Zřejmě šlo o povstání ve Varšavě…

        :OD

        1. Jojo, takhle jsem absolvoval lyze coby zak na Barborce, to jeste bejvalo snehu po parapety hornich oken. Dali jsme si ven do snehu vychladit pivo, ale ono se postupne protavilo tim snehem az k oknum v prizemi, kde za sklem vzniklo pekne zatisi a byla z toho pekna polizanice. Nastesti se to vyresilo petinasobnym vybehnutim na Petraky a do skoly to ucitele netahali.

          1. Sysop:
            „..za sklem vzniklo pekne zatisi..“

            Zažil jsem takto ztracený teplý oběd…

            :OD

            1. Obed za oknem je v zimnich mesicich riskantni i tam, kde je vice ptactva. Zejmena sykorky ujizdely na tavenakach. Takze lenost jit se zradlem dolu do kuchyne do lednice se nevyplacela.

          2. Mladý a nezkušený. Lahváče se přece navazovaly na tkaničku(ky) a ty se pak přivřely do okna.

            1. To vis, tretak. Ve ctvrtaku uz jsme byli chytrejsi a na chmelu si pivo potapeli s celou basou do rybnika u hraze. Dole bylo chladno akorat a uctitele radi videli, ze se vecer po praci omladina chodi koupat, namisto vysedavani v hlidane hospode.

              1. Já takle jako mladý přišel o láhev kubánského rumu. V 1. patře u kamáráda jsme na silvesta chladili láhev venku na parapetu a nějací šmějdi ji sněhovou koulí na druhý pokus sestřelili. Než jsme zareagovali, tak už mizeli i flaškou. Kámoš je poznal a další týden tomu jednomu vypustil kolo u auta a zastříkal mu to montážní pěnou.

                1. Jojo, montazni pena byla uzasna do postovnich schranek. Stran toho auta – videl jsem… respektive drive citil a potom teprve videl… auto, kteremu nekdo pres gumove tesneni striknul dovnitr trosku metylmerkaptanu. Jedno oko nezustalo suche.

                2. Na intráku zvanom Bastila, kde sme boli ubytovaný v rámci prvého ročníka vysokoškolského štúdia si bývalý kamoš zavesil v zime von oknom na 9-tom poschodí igelitku s proviantom z domu. Asi na tretí deň našiel iba rozrezanú igelitku. Páchateľ neznámy.

            2. Jistěže! Béžové špagátky se uvázaly za to ucho klasického okna „vyklápěčky“, takže vychoš mohl teoreticky vidět jen asi 4-5cm toho špagátku. Což na barvě okna „slonová kost tmavá“ téměř nebylo vidět. A venku na chodníku se lidi chechtali, co to má celé patro intru za výzdobu pod venkovním parapetem :D

          3. S tím protaveným pivem do spodního patra pobavilo a chci tomu i věřit. Ovšem je to nesmysl, protože mě teplý pivo nekleslo v půlmetrové kopce sněhu od hrabla ani k chodníku. Ovšem na Petřáky se nesmí, jsou tam endemity a je tam vstup zakázán. Sice tam lidi přes zákaz choděj, ale pochybuju, že byste na to dostali befel od instruktorů.

            Jako komedie super, ovšem příště to musíš líp :-P

            1. Priteli, na tech Petrakach jsme byli jeste za minule totality a to behani nahoru si pamatuju dodnes. Nemyslim, ze by nam profa dal Befehl, ackoli se tam nesmelo. Nekdo mistni by asi musel rict, od kdy se tam nesmi. Abychom si rozumeli – nelezli jsme v zime po sutrech, museli jsme vybehnout ten kopec. Byla tam sjezdovka, takze po ni pekne az nahoru, pak dolu, pak nahoru, moc fajn.

              Stran toho piva – jo, taky bych cekal, ze se vychladi a zastavi po par centimetrech. No, nebylo tomu tak. Bohuzel to tehda nikdo nevyfotil, byla spis snaha to moc nerozmazavat. Bylo to na te strane ke svahu, tam byla okna nad sebou, ale vejskovej rozdil si nepamatuju ani omylem a taky uz nevim, kolik z toho mohl bejt prasan. Je to moc davno.

  8. Nejlepší tábor jsem zažil takový, kdy jsme byli dva týdny bez elektřiny a teplé vody. Učitelka na základce mi pak tehdy po prázdninách nechtěla věřit, že se něco takového mohlo vůbec organizovat.
    Něco takového by se na „Táboře s Tiktokery“ nestalo! :D

    1. Ve kterém roce to bylo?
      Byl jsem na základce celkem na čtyřech, celý II. stupeň, vždy po dvou týdnech a ani na jednom z nich nebyla elektrika, ani v budově vedoucích – nikde. Umytí a zuby voda z potůčků, v jednom případě ze studny. V seznamu věcí na tábor nikdy nechyběla svítilna a náhradní baterie.
      Přežili jsme to a máme zážitky na celý život i bez elektriky, mobilů, generátorů, ledek a dalších píčovin – jen s primitivním hliníkovým, neeloxovaným vybavením a to i v táborové kuchyni. Ten hliník jsme používali přes 30 let a nikdo se z toho neposral, ani na to neumřel.

      1. servisdok:
        Zažil jsem letní tábor vždy zcela bez elektřiny, 70. léta.
        Sousední tábor byli radioamatéři, hráli hon na lišku. Ti měli malý agregát, cca 2 kW.

        .

        1. Takový byl ten poslední tábor, v devítce a přičiněním našeho třídního, co byl i vedoucí kroužku. Tehdy byly tyhle školní kroužky materiálově i organizačně propojené se Svazarmem, bylo to výhodné spojení. Škola by materiál získávala jen těžkopádně a přes spoustu papírování, kdežto od Svazarmu to bylo na jeden papír a hned.
          Elektrika sice na táboře nebyla, ale chlapi ze Svazarmu tam měli amatérský, samozřejmě elektronkový KV transceiver pro tehdejší céčko (příkon PA do 10W). Živili ho zčásti přímo, zčásti přes německý vojenský rotační měnič ze 40.let celý týden, z NiFe akumulátorů – v těch typických bedýnkách. Každou sobotu jim tam přivezli nabitou sadu. Zajímavé taky bylo, že tehdy nikoho ani nenapadlo, drahocennou energii z nifek využívat na svícení..

      2. Nebylo to zase tak dávno, tuším 98 nebo 99, u mě druhý stupeň. S kamarády jsme to celé brali jako výzvu, ale vím, že jedna rozmazlená fiflena to tam brutálně nedávala, poslala dopis domů a nakonec si pro ni přijeli naštvaní rodiče. Všichni jsme si klepali na čelo, co je to za ignoranty, vždyť jsme všichni věděli, do čeho jdeme, že to žádný hotel nebude. Jak děcka, tak rodiče.
        No, odhaduju, že dneska takových bude víc… a takových jako my, co jsme si to naopak užívali, už asi tolik nebude, ale třeba se pletu :)
        Když si tak na to vzpomínám, zrovna elektřina mi vůbec nechyběla, to spíš ta teplá voda. Nikdy jsem úplně nemusel koupačky v ledovém potoce, ale byla to výzva a dalo se to.

    2. Jediný tábor bez elektriky som zažil tzv. putovný tábor. Rubsak s výbavou na plecia a putovalo sa kade tade a spalo pod tým čo si si doniesol, alebo vyrobil.
      Klasické tábory ako aj cirkevné, ktoré boli v nejakých budovách či chatkách mali vždy elektriku. Sociálky a sprchy mimo izieb a niekedy bola teplá voda len pre dievčatá. To boli krásne časy.

      1. Napiš, ve zhruba kterých letech se to takhle odehrávalo.
        Za mých dětsko-tábornických časů by to bylo organizačně velice složité, ten puťák a všehovšudy dva dospělí vedoucí plus „kuchařka“ na poměrně malý tábor ±40 děcek, to by bylo sakra málo.
        Malým táborem myslím zhruba dvacet Áček s podsadou z půlkuláčů a podlážkami z nehoblovaných desek, plus dřevěná budova vedoucích s „klubovnou“, co měla dřevěnou i střechu s ipou, nebo nějakou podobnou lepenkou. Dřevěná kuchyň se „sporákem“ či spíše plotnou nad ohněm asi tak ze 30.let, velké ohniště kousek od stožáru s vlajkou.
        Všecko to tenkrát stavěli dospělí lidi okolo Pionýra, dospívající ze SSM a hlavně dospělí ze Svazarmu, kteří často zajišťovali i větší část aktivit. Tehdy nebylo ani teoreticky myslitelné, aby tábor pod nikoho nespadal či někam nepatřil.

        1. No si ma zarazil tým dopytom na tie roky kedy sa to odohrávalo.
          Prvý letný tábor som zažil v lete roku 1992. To bola ešte asi dvojtýždňová klasika v ubytovni so všetkým luxusom – izby kde spalo 6 chalanov a bolo tam 1 umývadlo. Záchod a sprchy na chodbe.
          Ten putovný tábor bol asi v roku 1998 (plus mínus jeden rok) a to už sme boli dá sa povedať „dospelí“ všetci účastníci. Mohlo to byť okolo 30 ľudí aj s vedúcimi tohto pochodu. Každý viacmenej za seba – nesieš si jedlo, pitie, oblečenie, stan, karimatku, spacák, baterku, otvárak na konzervy, ešus hliníkový spolu s hliníkovou lyžicou (lebo ako vraveli starý trampy – čo sa nedá zjesť lyžicou, nieje dobré jedlo) a kudlu (alebo aj 2 či 3 kudly).
          Letný tábor pod stanom klasickým či „stanom“ som nezažil. „Stanom“ myslím aj tebou to zmienené A-čko s plátenou strechou. Vždy sme boli buď v jednej budove na izbách, alebo to boli chatky pre 4 až 8 osôb a bez výnimky vždy toalety aj sprchy spoločné. V rámci cirkevného tábora sa prespávalo napríklad na fare u miestneho farára.

  9. Jo,jo. Mě vždycky nejvíc dojímá když slyším: „Máňo, tady ty klobásy májí 98% masa, to je kvalita.“ To jako když chce někdo klobásu s 98% masa, to si může rovnou do toho střívka nacpat vepřovou panenku a uvařit to. Bude to stejný a ještě navíc ušetří.

    Ty fosfáty a dusitanové soli nejsou až zas tak velkej průser. Respektive jsou jen proto v jakým množství se konzumují. Ono když si člověk dá 4x do měsíce klobásu a k tomu nějakou šunku tak je to fakt neškodný. Průser nastává když někdo spořádá 5kg uzenin týdně. Navíc u těch dusitanových solících směsí je problém, že dusitan sodný zmírňuje slanou chuť, takže pak do sebe člověk cpe zbytečně moc soli.

Napsat komentář

D-FENS © 2017