Mohl bych taky vyprávět, v mém případě to byla jedna role staré asfaltové lepenky :-).
Nostromo
Mám ze Smetanky stejnou zkušenost – nakonec se obsah nezname lahve pred 15 lety rozredil v kanalizaci. :-)
Priste uz jsem lihacem napsal na lahev redidlo a vzali ji. :-)
Mně to tedy přijde jako trochuhodněnaprostoneúnosně šílené blbnutí kvůli lahvi denaturáku, kterou lze bezpečně vylít skoro kamkoli. Dokonce i kdyby se ukázalo, že v ní je ten kyanid, jako že nebyl.
servisdok
Kyanid jako kapalina?
Jako nachystaný třeba na vylití do vodojemu?
Sysop
Proc ne roztok, vsak je to sul.
grg
Kúpil som nedávno pozemok so starým domom. Pri vypratávaní domu ako príprave na búranie sme popri iných zaujímavých, ale pomerne bezcenných veciach objavili asi 30-litrový demižón s neznámou kvapalinou. Čuchom to vyzerá na nejaký menej aromatický destilát, ale nikto nemal odvahu to ochutnať. Tak to zatiaľ parkuje u mňa v pivnici, ale asi si budem musieť dať spraviť nejaký rozbor.
Lukas B.
hnusné nepovedené destiláty (jakož i předkap a ocas z destilace) se tradičně používaly jako čistící a desinfekční prostředek v domácnosti, a s rozvojem automobilismu se většinově používají jako nemrznoucí kapalina do ostřikovačů.
vanthomas
Tedy přiznávám, že odpovědět na otázku „co v tom je?“ „nevím“ mě ještě nenapadlo :-)
Ve sběrném dvoru „Pod šancemi“ jsem na tuhle záludnou otázku doposaváde vždycky odpověděl „asi ředidlo…“ a zatím pokaždé dostal odpověď „dejte to do trojky“ :-)
Sysop
Nevim, jestli je fakt potreba si takhle komplikovat zivot. U nas doma se vzdycky vsecho, s vyjimkou kyseliny fluorovodikove, lilo do hajzlu. Jo, a rtut taky ne, tu jsem hazel do popelnice.
mjfox
No, sběrnej dvůr je dneska v každé prdeli, takže naco to lít do kanálu.
No vidíš, hlupáčku, a za chvílu ti lidi dají za kovovou rtuť tak stejný množství zlata, jak to bude vzácnej matroš.
Sysop
Mam doma malou lahvicku, svyho casu jsem to pouzival do potenciometrickych prasatek. Ale necham si to jako kuriozitu pro decka. Ostatne ja jsem si poprvy se rtuti hral nekdy deseti letech, honil jsem kulicky po linoleu.
Mrk002
Po zrušené galvanovně v jednom n.p. v devadesátých letech byla nalezena oslizlá láhev s nápisem „Kyanid draselný“ její oficiální likvidace by znamenala finanční likvidaci nově vznikajícího s.r.o. Láhev skončila prý na veřejném místě kde záhadně po několika týdnech zmizela…
Sysop
Dneska se da lidem otravit zivot mnohem lepe a legalneji, tak k cemu nejaky kyanid, ze.
pzkudk
Kyanid je v podstatě neškodný. Vylit na zem, časem se zneutralizuje vzdušným oxidem uhličitým (a to dokonce 412/300 krát rychleji než v době, kdy byla tato reakce objevena).
Redguy
Letos jsem kolem baráku předělával dešťovou kanalizaci a vykopal jsem 3 azbestové roury. Jako pitomec jsem je odvezl do sběrného dvora, kde to za 3 litry za tunu skládkují, a koukal, jak to stejně hodili mezi ostatní komunální bordel.
Sysop
Co je v zemi, patri do zeme. Tedy pri zahrabavani se ty roury zase zahrabou a je to vyresene. Minimalne jsi riskoval to, ze si ten prach namatlas na rukavice a pak si s nima treba otres xicht.
Redguy
To nijak neprášilo ani nešpinilo, byly jak nový. Za ty necelý dvě stovky mám klidný svědomí a je to pryč. Soused má na zahradě naskládanou celou eternitovou střechu a toho bude pár metráků, to je na skládku drahý a co s tím jinak, řezat to je o hubu.
Sysop
Bodejt. Ja jsem pohrbil 300 m2 eternitu u baraku a rovnou je z toho paradni trativod.
PolPot
S tím azbestem, no nevím..azbestoza..prý z toho vzniká rakenrol.Muj fotr v 80,letech na stavbě azbest řezal každý den. Na komíny, střechy atd.bez rukavic,bez FFP..žrali ,pili,kouřili u toho..kolik těch sraček má v sobě těžko říct,.ale je zdráv..Nedivil bych se, jestli to není taky trošku přifouknutá bublina..
mjfox
Samozřejmě, jsou i celoživotní těžký kuřáci, co je v 80 přejede auto. Ale naco tomu pomáhat, neškodné to není.
Je to jedna z věcí, co k rakovině přispívá, zdaleka to není tak, že si jednou čuchneš a za pár let seš mrtvej. Někteří lidi jsou neuvěřitelně vymatlaný hysterky teda, co začnou dělat kravál jenom co to uvidí, takže na západě není výjimečný že při demolicích baráků s azbestem tam kokoti pobíhají v hazmat voblecích.
Problém to byl pro lidi, co dělali i bez toho blbýho kusu hadry na hubě v provozech, kde se to jelo na tuny, desítky let. Ti měli plíce asi v podobným stavu jak horníci :D
Lukas B.
tak. není potřeba hysterčit, když to má soused na střeše nebo když soused dává dolů ze střechy starou krytinu (a není nutno se po dobu práce s eternitem o tři parcely vedle odstěhovat do hotelu – jeden známý to takhle řešil).
není ale úplně rozumné dlouhodobě pobývat v uzavřených prostorách s nezakrytým azbestem (třeba ležaté kouřovody nebo přívody vzduchu), notabene jej nějak obrábět nebo používat staré ale dobré demontované šablony nebo nechat ty demontované šablony válet na hromadě, nebo si drtí z šablon zpevnit rozbahněnou cestu hnedle u baráku. o tom, že desítky let práce ve výrobě azbestocementového zboží nápadně korelují s poměrně hnusnými konci (podobně leč častěji jako prašné prostředí obecně) není sporu.
starter25
Je to tak. Zákon velkých čísel funguje. Bohužel nemá na pepíky, kteří se řídí tím, že znají jednoho jardu z vedlejší vesnice, který azbest má každý den k snídani a pořád žije.
Počet rakovin v ČR absolutně i relativně k ostatním zemím je alarmující. Následek socíku, kdy se bezpečnost práce a kvalita prostředí neřešila.
Vzhledem k tomu jak primitivní ochrana stačí je prostě nerozum být tak líný a nepoužít ji.
Sysop
Ono se na souvislost s rakem prislo pote, co kapala fura horniku, co azbest celej zivot tezili. Vysledkem pak je, ze clovek, co jednou v zivote vezme do ruky eternitovou sablonu, ma strach, jestli si nemel vzit FFP3 a nebo nejlepe atombordel. Ono je spis potreba hledat, komu to prospeje, jako obvykle. Vyrobci krytin vidi, ze fura strech to ma a vono to tam drzi a drzi, tak je potreba lidi dohukat, plus obchodnici s odpadem maji rito.
Ano, cistlivejsi clovek muze mit problem, ale neni to ani zdaleka tak nebezpecne, jako treba jizda autem.
mjfox
S různými nebezpečnými látkami se potkáváš furt, takže se ti v těle hromadí kdeco. Jinak samozřejmě, jedna šablona tě nezabije, ale kdybys třeba celej den řezal flexou eternit, prachu z toho bude dost (nota bene v uzavřené místnosti).
Moji rodiče maj eternitovou střechu na baráku, asi tak 35 let, nedávno si ji nechali natřít barvou, takže to vydrží dalších 35 let…
Sysop
Ja ji mam na stodole, je nabouchana na sindelech. Kdyby byla natrena, tak se nedroli. Je lehka a vydrzi. Stodola ma roztec ‚krokvi‘ 2,5 metru a to ty krokve jsou spicky smrku, ani jako plot bych si je nedal. Pet hambalek a to je cely. Ten krov ma 180 let.
Panek
A co na tom bylo před 180 lety? Maštěné lněné plátno?
Lukas B.
ty šindele. dyť to píše, stačí to pořádně přečíst :)
u staroušků na chalupě byly šindele a na nich přírodní břidlice. bohužel to už nešlo udržovat (asi před 30 lety), a tak to muselo pryč, 160 let staré štípané šindele hořely jak papír. dneska bych je skoro nosil do místního mauzolea.
no a obnažený krov nesl nepochybné známky toho, že se jedná o použité dřevo z bouračky, nic mu nebylo a tak (po mírném vyrovnání) na něj šlo nové bednění a střecha, bohužel tedy šablony, protože přírodní břidlice byla zcela mimo možnosti.
Sysop
Dosky se daly pred tema 180 lety. Eternit prisel po posledni valce. Zdivo je ale starsi.
Lukas B.
došky a šindele…
na šumavě, kde od posledního glaciálu imrvére není pro smrky kam plivnout, bych tedy čekal šindele. štípané šindele pak vydržely 50-80 let (podle toho, z jak hustého a kdy káceného dřeva a na jakém místě sttojí stavení). eternit se rozmohl už dříve, průmyslová výroba se rozjela hned na začátku 20. století, a na selských staveních byl standardem mezi 20. a 30. lety. ostatně na mé pastoušce je od poslední rekonstrukce, proběhnuvší v létě 1925.
Sysop
No ja mam z minuleho stoleti veskerou stavebni dokundamentaci, takze vim dost presne, co se kdy delalo, od zadosti az po kolaudace. Predminule stoleti je horsi, tam jsou jen zapisy, ze ten a ten delal to a to. Co na tom krovu bylo, nevim, nicmene, vaznice byly upravovane (otocene a jinak scepovane), takze jsem si rikal, ze bud byly z jine stavby a nebo doslo ke zmene krytiny. Sindele se casto jen namlatily dalsi vrstvou a zivot sel dal, takto jsem to mel na nemeckym chlivku. Kazdopadne jen spekuluju, nemam jak zjistit pravdu.
Lukas B.
obecně z vyprávění starců (v tomto případě na vysočině, ale na šumavě lezou ze země podobné šutry, a tak to mohlo být podobně): v kamenitých oblastech se při orbě vyorané kameny skládaly vytříděné na mezích, a za pěkného zimního počasí (= holomráz) se v zimě vozily z mezí použitelné pěkné placáky do dvora (v zimě nebylo moc co na práci, a koňům udělala procházka dobře). takhle se vždycky za několik let nashromáždilo dostatek materiálu, a roubená hospodářská stavení se postupně, jak roubení hnilo, předělávala na zděná. roubení bez ošetření nátěrem (což je zhruba posledních 120 let) shnije za zhruba dvě generace (a u chlívů ještě rychleji), a krov vydrží – při dobrém udržování krytiny, prakticky neomezeně. a tak se při přestavbách chlívků a stodol vyházely vysloužilé šindele a roubení, a materiál krovu se po vytřídění použil znovu.
Sysop
Jojo, to presne odpovida stavebnimu trendu v nasi dire. Ostatne stodola je z polnich kamenu, jak jinak.
Sysop
Mozna dosky, to nevim. Prolezl jsem archivy a skoro se zda, ze zdivo tam snad bylo uz za Cheopse :-)
ygorek
Redguy 4.10.2021 v 8:03
Zajímavá zkušenost.
Já jsem postupoval podle tohoto ustanovení provozního řádu sběrového dvora (platí i letos): Bezplatné uložení tohoto odpadu je možné pouze pro občany města a občany smluvních obcí. Pro bezplatné uložení stavební sutě a materiálů obsahujících azbest platí limit 400 kg na rok pro číslo popisné.
Materiály obsahující azbest (eternit) je každý povinen ihned po demontáži zabalit do neprodyšného obalu (pytle apod.), teprve poté je možné je uložit do sběrového dvora.
Pokud jsou trubky provozuschopné, není žádný důvod je měnit.
Vodovody z AC trub jsou dodnes v provozu a zatím jsem se nesetkal s požadavkem na jejich výměnu. Přitom o výměnu potrubí ze Štítar do Třebiče by se různé Skanske byly jistě ochotny i poprat. Jistě, zjednodušuji, část potrubí byla v oceli a dnes je již v polyetylénu, ale i tak zbývá pár desítek kilometrů.
ktosicelkominy
„Samé lži, neverím, ….. vymýšľaš si “
– toto by som napísal pred dvoma rokmi k tomuto textu.
Dnes, po 1,5 ročnej skúsenosti s bojom proti koronavíru – tomu všetkému verím. Vlastne si mohol skončiť oveľa horšie. Testovanie tej fľaše, testovanie tvojich rúk, kompletné testovanie tvojho bytu, …… a nakoniec ti cez exekútora stiahnu pár sto tisíc z účtu za tie testy.
Mohl bych taky vyprávět, v mém případě to byla jedna role staré asfaltové lepenky :-).
Mám ze Smetanky stejnou zkušenost – nakonec se obsah nezname lahve pred 15 lety rozredil v kanalizaci. :-)
Priste uz jsem lihacem napsal na lahev redidlo a vzali ji. :-)
Mně to tedy přijde jako
trochuhodněnaprostoneúnosněšílené blbnutí kvůli lahvi denaturáku, kterou lze bezpečně vylít skoro kamkoli. Dokonce i kdyby se ukázalo, že v ní je ten kyanid, jako že nebyl.Kyanid jako kapalina?
Jako nachystaný třeba na vylití do vodojemu?
Proc ne roztok, vsak je to sul.
Kúpil som nedávno pozemok so starým domom. Pri vypratávaní domu ako príprave na búranie sme popri iných zaujímavých, ale pomerne bezcenných veciach objavili asi 30-litrový demižón s neznámou kvapalinou. Čuchom to vyzerá na nejaký menej aromatický destilát, ale nikto nemal odvahu to ochutnať. Tak to zatiaľ parkuje u mňa v pivnici, ale asi si budem musieť dať spraviť nejaký rozbor.
hnusné nepovedené destiláty (jakož i předkap a ocas z destilace) se tradičně používaly jako čistící a desinfekční prostředek v domácnosti, a s rozvojem automobilismu se většinově používají jako nemrznoucí kapalina do ostřikovačů.
Tedy přiznávám, že odpovědět na otázku „co v tom je?“ „nevím“ mě ještě nenapadlo :-)
Ve sběrném dvoru „Pod šancemi“ jsem na tuhle záludnou otázku doposaváde vždycky odpověděl „asi ředidlo…“ a zatím pokaždé dostal odpověď „dejte to do trojky“ :-)
Nevim, jestli je fakt potreba si takhle komplikovat zivot. U nas doma se vzdycky vsecho, s vyjimkou kyseliny fluorovodikove, lilo do hajzlu. Jo, a rtut taky ne, tu jsem hazel do popelnice.
No, sběrnej dvůr je dneska v každé prdeli, takže naco to lít do kanálu.
No vidíš, hlupáčku, a za chvílu ti lidi dají za kovovou rtuť tak stejný množství zlata, jak to bude vzácnej matroš.
Mam doma malou lahvicku, svyho casu jsem to pouzival do potenciometrickych prasatek. Ale necham si to jako kuriozitu pro decka. Ostatne ja jsem si poprvy se rtuti hral nekdy deseti letech, honil jsem kulicky po linoleu.
Po zrušené galvanovně v jednom n.p. v devadesátých letech byla nalezena oslizlá láhev s nápisem „Kyanid draselný“ její oficiální likvidace by znamenala finanční likvidaci nově vznikajícího s.r.o. Láhev skončila prý na veřejném místě kde záhadně po několika týdnech zmizela…
Dneska se da lidem otravit zivot mnohem lepe a legalneji, tak k cemu nejaky kyanid, ze.
Kyanid je v podstatě neškodný. Vylit na zem, časem se zneutralizuje vzdušným oxidem uhličitým (a to dokonce 412/300 krát rychleji než v době, kdy byla tato reakce objevena).
Letos jsem kolem baráku předělával dešťovou kanalizaci a vykopal jsem 3 azbestové roury. Jako pitomec jsem je odvezl do sběrného dvora, kde to za 3 litry za tunu skládkují, a koukal, jak to stejně hodili mezi ostatní komunální bordel.
Co je v zemi, patri do zeme. Tedy pri zahrabavani se ty roury zase zahrabou a je to vyresene. Minimalne jsi riskoval to, ze si ten prach namatlas na rukavice a pak si s nima treba otres xicht.
To nijak neprášilo ani nešpinilo, byly jak nový. Za ty necelý dvě stovky mám klidný svědomí a je to pryč. Soused má na zahradě naskládanou celou eternitovou střechu a toho bude pár metráků, to je na skládku drahý a co s tím jinak, řezat to je o hubu.
Bodejt. Ja jsem pohrbil 300 m2 eternitu u baraku a rovnou je z toho paradni trativod.
S tím azbestem, no nevím..azbestoza..prý z toho vzniká rakenrol.Muj fotr v 80,letech na stavbě azbest řezal každý den. Na komíny, střechy atd.bez rukavic,bez FFP..žrali ,pili,kouřili u toho..kolik těch sraček má v sobě těžko říct,.ale je zdráv..Nedivil bych se, jestli to není taky trošku přifouknutá bublina..
Samozřejmě, jsou i celoživotní těžký kuřáci, co je v 80 přejede auto. Ale naco tomu pomáhat, neškodné to není.
Je to jedna z věcí, co k rakovině přispívá, zdaleka to není tak, že si jednou čuchneš a za pár let seš mrtvej. Někteří lidi jsou neuvěřitelně vymatlaný hysterky teda, co začnou dělat kravál jenom co to uvidí, takže na západě není výjimečný že při demolicích baráků s azbestem tam kokoti pobíhají v hazmat voblecích.
Problém to byl pro lidi, co dělali i bez toho blbýho kusu hadry na hubě v provozech, kde se to jelo na tuny, desítky let. Ti měli plíce asi v podobným stavu jak horníci :D
tak. není potřeba hysterčit, když to má soused na střeše nebo když soused dává dolů ze střechy starou krytinu (a není nutno se po dobu práce s eternitem o tři parcely vedle odstěhovat do hotelu – jeden známý to takhle řešil).
není ale úplně rozumné dlouhodobě pobývat v uzavřených prostorách s nezakrytým azbestem (třeba ležaté kouřovody nebo přívody vzduchu), notabene jej nějak obrábět nebo používat staré ale dobré demontované šablony nebo nechat ty demontované šablony válet na hromadě, nebo si drtí z šablon zpevnit rozbahněnou cestu hnedle u baráku. o tom, že desítky let práce ve výrobě azbestocementového zboží nápadně korelují s poměrně hnusnými konci (podobně leč častěji jako prašné prostředí obecně) není sporu.
Je to tak. Zákon velkých čísel funguje. Bohužel nemá na pepíky, kteří se řídí tím, že znají jednoho jardu z vedlejší vesnice, který azbest má každý den k snídani a pořád žije.
Počet rakovin v ČR absolutně i relativně k ostatním zemím je alarmující. Následek socíku, kdy se bezpečnost práce a kvalita prostředí neřešila.
Vzhledem k tomu jak primitivní ochrana stačí je prostě nerozum být tak líný a nepoužít ji.
Ono se na souvislost s rakem prislo pote, co kapala fura horniku, co azbest celej zivot tezili. Vysledkem pak je, ze clovek, co jednou v zivote vezme do ruky eternitovou sablonu, ma strach, jestli si nemel vzit FFP3 a nebo nejlepe atombordel. Ono je spis potreba hledat, komu to prospeje, jako obvykle. Vyrobci krytin vidi, ze fura strech to ma a vono to tam drzi a drzi, tak je potreba lidi dohukat, plus obchodnici s odpadem maji rito.
Ano, cistlivejsi clovek muze mit problem, ale neni to ani zdaleka tak nebezpecne, jako treba jizda autem.
S různými nebezpečnými látkami se potkáváš furt, takže se ti v těle hromadí kdeco. Jinak samozřejmě, jedna šablona tě nezabije, ale kdybys třeba celej den řezal flexou eternit, prachu z toho bude dost (nota bene v uzavřené místnosti).
Moji rodiče maj eternitovou střechu na baráku, asi tak 35 let, nedávno si ji nechali natřít barvou, takže to vydrží dalších 35 let…
Ja ji mam na stodole, je nabouchana na sindelech. Kdyby byla natrena, tak se nedroli. Je lehka a vydrzi. Stodola ma roztec ‚krokvi‘ 2,5 metru a to ty krokve jsou spicky smrku, ani jako plot bych si je nedal. Pet hambalek a to je cely. Ten krov ma 180 let.
A co na tom bylo před 180 lety? Maštěné lněné plátno?
ty šindele. dyť to píše, stačí to pořádně přečíst :)
u staroušků na chalupě byly šindele a na nich přírodní břidlice. bohužel to už nešlo udržovat (asi před 30 lety), a tak to muselo pryč, 160 let staré štípané šindele hořely jak papír. dneska bych je skoro nosil do místního mauzolea.
no a obnažený krov nesl nepochybné známky toho, že se jedná o použité dřevo z bouračky, nic mu nebylo a tak (po mírném vyrovnání) na něj šlo nové bednění a střecha, bohužel tedy šablony, protože přírodní břidlice byla zcela mimo možnosti.
Dosky se daly pred tema 180 lety. Eternit prisel po posledni valce. Zdivo je ale starsi.
došky a šindele…
na šumavě, kde od posledního glaciálu imrvére není pro smrky kam plivnout, bych tedy čekal šindele. štípané šindele pak vydržely 50-80 let (podle toho, z jak hustého a kdy káceného dřeva a na jakém místě sttojí stavení). eternit se rozmohl už dříve, průmyslová výroba se rozjela hned na začátku 20. století, a na selských staveních byl standardem mezi 20. a 30. lety. ostatně na mé pastoušce je od poslední rekonstrukce, proběhnuvší v létě 1925.
No ja mam z minuleho stoleti veskerou stavebni dokundamentaci, takze vim dost presne, co se kdy delalo, od zadosti az po kolaudace. Predminule stoleti je horsi, tam jsou jen zapisy, ze ten a ten delal to a to. Co na tom krovu bylo, nevim, nicmene, vaznice byly upravovane (otocene a jinak scepovane), takze jsem si rikal, ze bud byly z jine stavby a nebo doslo ke zmene krytiny. Sindele se casto jen namlatily dalsi vrstvou a zivot sel dal, takto jsem to mel na nemeckym chlivku. Kazdopadne jen spekuluju, nemam jak zjistit pravdu.
obecně z vyprávění starců (v tomto případě na vysočině, ale na šumavě lezou ze země podobné šutry, a tak to mohlo být podobně): v kamenitých oblastech se při orbě vyorané kameny skládaly vytříděné na mezích, a za pěkného zimního počasí (= holomráz) se v zimě vozily z mezí použitelné pěkné placáky do dvora (v zimě nebylo moc co na práci, a koňům udělala procházka dobře). takhle se vždycky za několik let nashromáždilo dostatek materiálu, a roubená hospodářská stavení se postupně, jak roubení hnilo, předělávala na zděná. roubení bez ošetření nátěrem (což je zhruba posledních 120 let) shnije za zhruba dvě generace (a u chlívů ještě rychleji), a krov vydrží – při dobrém udržování krytiny, prakticky neomezeně. a tak se při přestavbách chlívků a stodol vyházely vysloužilé šindele a roubení, a materiál krovu se po vytřídění použil znovu.
Jojo, to presne odpovida stavebnimu trendu v nasi dire. Ostatne stodola je z polnich kamenu, jak jinak.
Mozna dosky, to nevim. Prolezl jsem archivy a skoro se zda, ze zdivo tam snad bylo uz za Cheopse :-)
Redguy 4.10.2021 v 8:03
Zajímavá zkušenost.
Já jsem postupoval podle tohoto ustanovení provozního řádu sběrového dvora (platí i letos):
Bezplatné uložení tohoto odpadu je možné pouze pro občany města a občany smluvních obcí. Pro bezplatné uložení stavební sutě a materiálů obsahujících azbest platí limit 400 kg na rok pro číslo popisné.
Materiály obsahující azbest (eternit) je každý povinen ihned po demontáži zabalit do neprodyšného obalu (pytle apod.), teprve poté je možné je uložit do sběrového dvora.
Pokud jsou trubky provozuschopné, není žádný důvod je měnit.
Vodovody z AC trub jsou dodnes v provozu a zatím jsem se nesetkal s požadavkem na jejich výměnu. Přitom o výměnu potrubí ze Štítar do Třebiče by se různé Skanske byly jistě ochotny i poprat. Jistě, zjednodušuji, část potrubí byla v oceli a dnes je již v polyetylénu, ale i tak zbývá pár desítek kilometrů.
„Samé lži, neverím, ….. vymýšľaš si “
– toto by som napísal pred dvoma rokmi k tomuto textu.
Dnes, po 1,5 ročnej skúsenosti s bojom proti koronavíru – tomu všetkému verím. Vlastne si mohol skončiť oveľa horšie. Testovanie tej fľaše, testovanie tvojich rúk, kompletné testovanie tvojho bytu, …… a nakoniec ti cez exekútora stiahnu pár sto tisíc z účtu za tie testy.