Kdybych to bral čistě a výlučně podle těch dvou článků … tak tu vaši ex pomalu začínám chápat.
Sysop
Ten serial bude mit dilu 13 nebo 30?
Hans-Paul
No ještě to přivolávejte!!!
shane
Ještě by se moh postavit k zrcadlu a říct třikrát po sobě „zrgo“.
Jihocech Honza
Bez pentagramu na zemi a černého kohouta to nebude fungovat :-)
shane
eště mu napovídej
Otto
Já zase naprosto chápu autora, neb moje story je skoro identická.
jungvoj
tvl. tak proč jsi tu krávu mrdal?
Sysop
Protoze je vul.
shifty
Mrdat můžeš co chceš, proto ještě vůl nejsi. Ale když to napustíš, tak už jo.
Sysop
Ono to tak nejak bylo mnou mysleno, ze vul (ten hovorovy) proste ani nevi, kdy ho ma vyndat. Chytrej, kdyz ho svrbi, no tak holt zasune, ale taky vynda, kdyz je cas.
Otto
Více, než 50 procent manželství v ČR končí rozvodem do 5 let. Takže nadpoloviční většina žen jsou krávy, nebo nadpoloviční většina mužů debilové.
Hans-Paul
Nespletl jste se? Nemělo být v té poslední větě „a“?
Mi to nedalo:-))).
Otto
klidně :-)
lesov
Tak, asi tě neznal a nafukovací krávy nemají děti a nevyperou ani neuvaří.
Skrabo
Omlouvam se, cely clanek cist nemuzu, je to nekonecny vylev zhrzeleho manzela. Je ale potvrzenim ze rodinne pravo je horsi jak vrazdy. Znam par pripadu kde se partneri pretahuji o dite a jsou plny intrik, hnusu a pomlouvani. Znam jen jeden jedinny pripad kdy oba ziji v jednim domme kde jsou dospeli oddeleni, nicmenne ‚sdili‘ dite.
Tyto smutne clanky podle me nemaji burcovat ke zmene prava, ale spise demonstruji
Skrabo
Demonstruji vyznam monogamie.
Hodne stesti vsem novomanzelum.
starter25
Mohu se optat, co má význam monogamie demonstrovat?
vcr
On si asi myslí, že monogamie je, když člověk žije sám 😃
shane
„S manželkou se soudíme o děti. Ona je taky nechce.“
„Doufám, že je ti jasný že v případě rozvodu už děti nikdy neuvidím.“
shane
Ono se to moc neliší od jiných obcanskoprávních sporů dvou nesmiřitelných stran. Když se dva šprajcnou tak jsou schopný se do krve soudit kvůli kredenci po babičce.
Trestní právo je v poho, tam žalobce není emočně zainteresován a když prokurátor spor prohraje, tak akorát pokrčí rameny a otevře další spis.
Sysop
Resenim pak je, preklopit to z rodinneho do trestniho.
puf
Autor je bohužel zatím jenom v první fázi opatrovnických tahanic. Mnoho postřehů je exaktních, to že opatrovnický systém funguje proti otcům a je na hony vzdálený od proklamací první je zájem dítěte (dr. Kovářová a další). Ale forma článku je poněkud nešťastná a dosti nečitelná, ono by šlo srovnávat s praxí v „staré evropě“, stejně tak vzpomenout na pokus alespoň uzákonit nutnost odůvodnění nepřípustnosti ústavní péče.
Bohužel komunistický kádr soudců a úředníků je na svém místě, vč. absolutně nejvyššího postu, a jak víme, tak právo jest otázkou výkladu.
Ale volební potenciál rozvedených otců je značný, tj. cestou je alespoň nevolit Oranžový klub ČSSD (http://www.oranzovy-klub.cz/o-nas) a podobné progresivní lobby.
puf
oprava: odůvodnění nepřípustnosti střídavé péče, tuším jeden z poslanců ODS.
shane
Ona je ovšem pravda, že děti do určitého věku jsou mnohem víc fixované na matku* než otce. Vidím to doma. Tatínek je king, ale maminka je živoucí bohyně. S tím se prostě nemůžu rovnat a sebrat jim to tak bych je zničil.
*jasně, jsou příšery co bych jim nesvěřil ani chciplýho křečka. Ale těch zas tolik nebude.
puf
shane: Ono s tou fixací na matku se to poněkud přeceňuje, pomineme-li kojenecko-batolecí období. V řadě první „prostor“ pro matku je v čase nejméně 50proc, v řadě druhé s Vaší úvahou jsem se dobrovolně ztotožnil a už to nikdy nezměním (2x US).
Tj. samozdřejmě budou otcové, kteří se starat nechtějí a jenom skučí kvůli výživnému, nechci hádat kolik jich je, ale imho bude značná část těch, kteří se o výchovu svých potomků zajímají, ale když třeba na OSPOD uslyší (to není vymyšlené), že bez souhlasu matky ne, tak … to třeba moudře vzdají.
Autor se zamýšlí co s tím, no .. je to těžké, ale prostě zkoušet a nevolit ex-komunisty a socany (abych poslouchal od socdemáka na OSPODu, přičemž svojí pol. prefencí se netajím, přednášku o divokých devadesátkách ODS-ky, co na to ku*va se dá říct …). Jejich náhled na to co je lidské právo je poněkud jednostranný.
Podobně je zajímavá komunita kolem http://www.stridavka.cz, ale je otázkou, jestli si uvědomí možnosti organizovaného politického nátlaku.
FirkaJ
Co s tím? To je tak prosté. Zafunguje jediné. Odstranit největší motivace žen k usilování o výhradní péči. Dvě největší motivace jsou peníze=materiální a msta, tedy emoční.
Peníze by měly být limitovány, třeba vazbou na životní minimum. Tím by ubylo „šikulek“ co si nabouchají třeba 5 dětí, každé s jiným, ale se slušnými příjmy tatínky a pak jen pravidelně žalují tatínky ao zvýšení výživného + sociální dávky a co jim chybí. A nebo případy jako co měl známý. Rozvod se dvěma dětmi školové a prvňák. Usiloval o střídavku, nechtěl děti připravit o matku. Kopala kolem sebe, ale když střídavky docílil a zjistila že ždímání nebude, tak mu je hodila na hrb a totálně ztratila zájem. Takže další soud o svěření do výhradní péče proběhl hladce a rychle…
No a ty emoce?
Tam je to těžší a tak by bylo třeba opravdu aby rodič který neplní rozsudek (lépe však dohodu), nebo přes děti dělá svinstva pocítil následky. Tedy aby ať ten či ta se raději takových věcí ani nedopouštěli. Pochopitelně ani jejich okolí.
puf
shane: k tomu „víc fixované na matku“ coby argument proti střídavé péči. Ono to bývá tak, že třeba škola v přírodě (týden), tábor (dva až tři týdny), kroužky po družině a škole (= dítě je v pracovní den vychovávají více cizí lidí než matka samoživitelka) je naprosto fajn, rozšiřuje to obzory a sociální dovednosti dětí, ale když mají být týden u otce, tak je problém, fixace na matku.
Tj. je potřeba rozlišit reálnou skutečnost od argumentace v opatrovnickém řízení. Asi není dobré kojence dávat do střídavky 50:50, ale lze ji právně nastavit tak, že až začne chodit do jeslí/školky, změní se výchovný poměr. Ale to je věc, která je sice teoreticky možná, ale ještě jsem takový rozsude neviděl (a viděl jsem jich hodně).
shane
Hele, do debaty ohledně střídavky se moc pouštět nechci, nicméně bych upozornil že je celkem rozdíl mezi tím občas někam na par dnů nebo tejdnů vypadnout a mezi tím mít dva paralelní domovy a ty pravidelně střídat. Nejlíp každej v jinym městě, nebo aspoň v jiný městský části. By mě zajímalo jak to je pak se školou. Jestli chodí na střídačku do dvou, nebo jestli dojíždí. Střídavka mi přijde dost jako pakárna pro všechny zúčastněný, ale jaký si to lidi udělaj, takový to maj. Jejich věc. Já bych do toho nešel, ani jako dítě, ani jako dospělej, ale každej ať se zařídí podle svýho gusta.
mjfox
Pokud dítě chodí do stejný školy = rozvedení rodiče bydlí blízko sebe, tak to pro střídavku není žádná překážka. Chodit do dvou různých škol je samozřejmě blbost.
shane
Jo. Já to rozebírám níž. Střídavka může fungovat, ale musí bejt dobrovolná a rodiče musej kooperovat v zájmu dítěte. Jak se jeden začne šprajcovat, jde to do kopru. Potenciál k naschválům je tam stejnej jako u jinejch uspořádání.
servisdok
Jděte do prdele i se střídavkami. Kdo to odesere nejvíc, jsou právě děti, kterým paradoxně střídavá péče má prospívat. Hovno akorát, děcko si po krátkém čase začne uvědomovat, že je jakýmsi přeposílaným balíkem, který doopravdy nikdo u sebe nechce. A potom to tak i končí. Z mého okolí čtyři mně známé případy nedopadly ani jeden dobře.
shane
To si myslím taky, i když jsem ochoten v rámci pochybností uznat že to za určitých hypotetických okolností fungovat může. Nakolik jsou ony okolnosti reálné je věc jiná.
Ostatně, psychologové tvrdí že by děti ke zdravému vývoji měly mít bezpečný přístav. Že pokud žijí jako nomádi, tak se to na nich podepíše. Celkem často zkoumanej je fenomén Army Brats (Armádní děti), děti vojáků v aktivní službě které se svými rodiči rotují po všech možných vojenských základnách po celém světě.
Paušalizovat to je, jako dycky, kravina. Třeba s těma děckama důstojníků, záleží hrozně jak sou děcka ložený, páč takhle můžou zase prozkoumat hrozně moc věcí, míst, techniky, můžou se naučit jazyky a to všechno v době, kdy mozek nadšeně nasává informace, což asi děcko co tvrdne v nějaké vesničce v podhůří tak jako úplně nemůže. A pak to můžou obrovsky zužitkovat v kariéře. Anebo taky ne, no.
A jináč třeba v Pze asi jde vo prd, pokud se vodstěhují na různý okraje města, furt je to zhruba hoďka jízdy z jedné strany na druhou, což se dá celkem v klidu i se školou žejo.
Hans-Paul
Ještě, že nejsem z vašeho okolí … bych vám kazil skóre:-))).
shane
Nechceš o tom napsat článek? Jak to funguje a tak? Myslím, že by to dost lidí zajímalo.
shifty
jo jo já se taky hlásim o článek…
Sysop
Jeden nejmenovany pan soudce obcas napise nejakou pravdu a lasku a pak s tim ma nejake mrzeni… Tady, bohuzel, nejsme na DarkNetu. Vopatrne, soudruzi, hlavne vopatrne.
shane
Nejmenovaný soudce kouše ruku která ho krmí. Krom toho jsem u těhle rozvracečů zevnitř instinktivně opatrnej. Když o nic nejde tak jsou proti, ale jakmile by jim šlo o existenci, tak to budou sekat aby odčinili hříchy. Freisler hadr. Si vždycky vzpomenu na generála Bočka. Bohumila, ne Emila. Jako západní voják měl máslo na hlavě, tak aby to odčinil, tak jako předseda prověrkový komise nemilosrdně likvidoval svoje bejvalý kolegy.
Hans-Paul
Funguje to opravdu dlouhá léta a tak nějak zcela v pohodě, normálně, z mého pohledu zcela přirozeně. Jednak nevím co o tom psát, jednak na psaní moc nejsem.
Mám pocit, že průser vždy nastává v situaci, kdy jeden (oba) má pocit nějaké křivdy, zrady či zklamání ze strany toho druhého a ten si s sebou nese. Já jsem se tak snažil/a, dělal/a jsem všechno a on/ona … za to všechno … Ono se to vždy nějak projeví. Já to vždy bral tak, že jsem si špatně vybral … ne špatný protějšek, jen nekompaktibilní … a že to holt nevyšlo. Moje chyba, její chyba, naše chyba. Myslím, že jsme k tomu oba přispěli rovným dílem, asi nechtěně, ale holt někteří lidé se k sobě prostě nehodí.
Jinak dalších případů, kdy střídavé péče je a funguje pár znám, není to v mém okolí zase až tak úplně unikátní.
puf
servisdok: a Vy jděte do .. pokuď v tom nežijete. Znám web jedné zhrzené matky co dostala střídavku proti vůli, který se jmenuje jedenDomov nebo nějak tak a je plný chytrých keců jako máte Vy. Z hlediska péče o dítě to je něco jako Aeronet z hlediska politiky.
Imho jednoduché pravidlo – nelze svěřit dítě do výlučné péče tomu, kdo nesouhlasí se střídavou. Protože nejsem-li ochoten kooperovat, aby se to dětí dotklo co nejméně, potom nemám ani předpoklad pro výlučnou péči. easy …
FirkaJ
1***
starter25
Problém ale spočívá v tom, že si jaksi moc vybrat nemůžeš, protože to nezávisí pouze na tobě. Že střídavá péče není ideální se shodneme asi všichni, ale rozhodně hlavní bod není fixace na matku, ačkoliv se to tak prezentuje. Každý kdo má děti tak ví, co všechno dokáže opičí láska – vyrobí i nesvéprávného třicátníka.
Spíše mi přijde zvrácené, že rozvod a dítě ve společné péči je vstupenka pro kdejakého vocasa rozhodovat o tom jak to má probíhat.
A nakonec, tak jak se připravuješ na cokoliv jiného by ses měl připravovat i na tuto variantu a mít připravené alespoň nějaké páky. Vloni padl rekordní počet předmanželských smluv, ale i tak ji uzavřela jen pětina párů.
shane
Vždyť píšu že je to na každým jak si to zařídí. Osobně bych se snažil rozejít se pokud ne v dobrým, tak aspoň ne ve zlým. Což je samozřejmě šedivá teorie a zelený je strom života. Nicméně čistě pragmaticky, když mi ex bude dělat zle a šprajcy, tak se asi nebudu snažit jí soudně vnutit variantu, kde s ní budu muset dalších x let spolupracovat. Buď půjdu na dohodu kde budu jednou za 14 dní děti celej víkend nechutně rozmazlovat nebo budu chtít výhradní péči. A pokud ty děti proti mně poštve natolik, že mě budou nesnášet, tak s tím stejně nic neudělám a střídavka tomu taky nezabrání.
Stejně tak, když mě u rozvodu vorve jak borůvku, tak asi nebudu prosazovat variantu kde budu muset držet byt 3+1 aby měli haranti pri střídavce odpovídající životní podmínky, když budu rád že utáhnu garsonku někde na sídlišti. Navíc jakmile pomstychtivá ex zjistí že u mě v garsonce spěj děti na nafukovací matraci na zemi, tak budu ještě rád, když o tu střídavku jenom přijdu.
LWG
Předmanželská smlouva neřeší vztahy k dětem.
Vstupenka pro kdejakého vocasa… Tak tou vstupenkou je neschopnost dohodnout se. Pokud přijdete před víceméně jakéhokoliv opatrovnického soudce (hamba výjimkám) s dohodou, která nebude vysloveně krutě nepřiměřená, tak Vám jí schválí a potom si to dělejte jak chcete, dokud někdo nepošle papír, tak už to víceméně nikoho nezajímá.
puf
Ale u mně by alespoň vyřešila, že mně nebude dětmi vydírat kvůli majetku. Tj. kdo se dneska ožení bez předmanželské smlouvy je imho blázen.
Jihocech Honza
I předmanželská smlouva se dá napadnout, stačí tvrdit, že byla podepsána pod nátlakem. Na děti se už vůbec nevztahuje.
shane
Napadnout se dá všecko. I když než nátlakem by asi bylo efektivnější argumentovat že od tý doby se ledacos změnilo a že část majetku nabyl díky pomoci a podpoře manželky a tak. Pokud si dobře pamatuju tak takhle svýho času vyrazila prachy stará Trumpová když ji Doník vyměnil za Marlu.
FirkaJ
Předmanželská smlouva je dle mne taková.. myslím že by to pořešilo prostě jen to, že by uzavřením manželství nevznikalo automaticky SJM. To by si museli spáchat extra. Myslím že prý i takový návrh byl u posranců, ale tehdy to prý černoprdelníci sabotovali..
servisdok
Aha, majetek a smlouvy o něm. To je to, oč tu běží.
Ženil jsi se měsíc po seznámení a během celé doby trvání manželství jsi byl tak láskou slepý, žes neviděl, co sis vzal?
puf
a ty jsi šťastně rozvedený, že tady rozdáváš rady ?
starter25
To neřeší, mělo to jen ilustrovat alespoň elementární snahu se připravit na budoucnost. Pokud hejl spoléhá pouze na lásku tak se pak může velmi divit, že mu exmanželka, ospod a soudkyně vyrobí tobogán přímo pod most a bez dětí.
shane
Co se týče toho výchovného poměru – ano, souhlasím, ale podle mého to nejde vtělit do rozsudku, ale musí to bejt vysledek nesobecké kooperace mezi rodiči. Což je podle mýho i základní předpoklad pro střídavku. Musí to dobrovolně chtít oba a musí být schopni nesobecky kooperovat v zajmu dítěte, což znamená udržovat pokud ne pratelske, tak aspoň korektní vztahy (otázka jestli pak není lepší spolu zůstat jen pro formu a vychovávat dítě společně než dospěje). Vynucená střídavka bude stejně disfunkční jako vynucený cokoliv jinýho. Naschvály, pakárna a štvaní dítěte proti druhýmu z rodičů. Upřímně si myslim že ti fotři ze stridavka.cz by se měli vysrat na boj o střídavou péči a buď jít na dohodu nebo se snažit o výhradní péči.
fatdwi
shane: „(otázka jestli pak není lepší spolu zůstat jen pro formu a vychovávat dítě společně než dospěje)“
Jako že zahýbající rodič se místo vysněného odstěhování za novým objevem bude nadále vyskytovat doma a na sex a další si vždy jen odskočí?:-)
Hans-Paul
Tak kdyby si ten dosud nezahýbající rodič taky někoho našel, tak to mohou sestěhovat a žít ve vzájemné harmonii a občas si to prostřídat a … akorát to chce větší barák:-))).
fatdwi
Hans-Paul: tak to měl herec Hlinomaz, nastěhoval si domů milenku i s manželem (partnerem? – už nevím). Ale podobně jako výmena manželek á la Kraus-Chýlková, tak i tohle chce hodně specifickou náturu všech zúčastněných.
shane
Tohle už je level Master. Nicméně model že spolu dva žijou a popichujou jinde je celkem běžný. Některý manželství prostě vyhořej, ale nevaděj si natolik aby museli od sebe. Navíc se jim asi nechce do propadu životní úrovně. Nebo prostě nemaj potřebu začínat další dlouhodobej vztah a riskovat potenciální průser když to maj teď tak pěkně zařízený.
Ostatně mi přijde, že spousta staromanželů je spolu hlavně ze zvyku a z pohodlnosti. Vášeň dávno vyhasla, hrany se obrousily, každej má svý zájmy, děti odrostly a tak prostě žijou spolu vedle sebe a jsou spokojený a nemaj ani důvod začínat nějakej novej vztah pár let před důchodem.
Sysop
Tak bodejt, aby par let pred doochodem dostal clovek od rodicu po cuni, to by nejednoho nasralo.
servisdok
Když se postaráš o to, aby popichování neubližovalo dlouhodobému partnerovi, může to fungovat velmi dlouho.
shane
To je asi základ, neubližovat tomu druhýmu. Stačí to, co člověk dělá nechtěně. Já jsem nikdy nezahejbal, prostě na to nemám povahu, ale kdybych někdy ujel, tak udělám všechno proto, aby se to žena nikdy nedozvěděla. Proč má trpět že jsem vůl? To samý na oplátku očekávám od ní.
Hans-Paul
Nic ve zlým, ale většina z těch, co zahejbaj, je stejného názoru a snaží se o totéž … jenže je tu ono rčení o džbánu a vodě a náhodě, která je vůl.
Osobně si myslím, že při nějaké délce trvání paralelního vztahu, či četnosti jednorázových úletů, je to vždy jen a jen otázkou času.
shane
Tak jasně. Proto nezahejbám. Mi to za to riziko nestojí.
Sysop
Tak to ja to mam jednoduchy. Ja mam hosipa, takze driv, nebo pozdejc bych swapnul jmena, nebo koupil blbej darek, nebo tak neco. Takze jo, po pekny prdelce se podivam, vsak na tom nic neni, pokud cloveku u toho nevypadne jazyk z huby a zivot jde dal. Ostatne i moje zena klidne zkonstatuje, ze tam ci onde videla peknyho chlapa. Proc ne. A tim to taky hasne.
servisdok
Je. Bratranec to takto úspěšně provozoval přes dvanáct let.
A pak, na úplně opačném konci republiky, přes 400km daleko, kde byl služebně, musel by tam jet tak jako tak, jen s sebou tenkrát vzal dlouholetou milenku z úplně jiné firmy, o jejíž existenci vůbec nikdo nic nevěděl – potká ruku v ruce s milenkou, nejlepší kamarádku své ženy. Náhoda je fakt sviňa..
Ještě když se na chodníku za ní otáčeli, tak kamarádka jeho ženy už brala do ruky telefon.
Nebýt to slepice, něco z toho vytříská :D, jenže to bohužel slepice byla, takže to byl jen prostý teplý bonz, protože „kamarádka“. Přitom kdyby to bylo opačně, tak jsem si jistej, že bratrancova žena by jen dělala slepou.
starter25
servisdok: A jak kamarádka dopadla? Jako posel špatných zpráv nebo kdo rychle dává, dvakrát dává?
servisdok
Z mého pohledu dobře.
Bratránek se ženou si to nějak vyříkali, zůstali spolu a „nejlepší kamarádka“ už není ani kamarádkou. Dlouholetá milenka přesídlila, celkově se nad tím jaksi rozumně zavřela voda, ale jsem přesvědčen, že nějaký pachuti a smrady po tom zůstaly. Přes 12 let „bočáku“, to není úlet z jedné noci.
shifty
Tak to že to bylo 12 let se předpokládam manželka nedozvěděla, to by asi nepřešla žádná ženská, i hodně splachovací..
servisdok
Myslím, že nedozvěděla. Ve hře bylo taky to, že o tom vztahu vůbec nikdo nevěděl, ani já ne /dověděl jsem se to až ex-post/. Dá se říct, že to tak vlastně ublížilo jen jim dvěma a nikdo si o ničem nešušká. Dokonce o tom myslím nevědí ani děti a zároveň doufám, že to tak i zůstane.
S odstupem si myslím, že i když to trvalo tak dlouho, tak to asi nemohla být žádná velká divočina. Ženský na tohle mají speciální senzory. Jakmile se na základě nějakého signálu taková pustí do práce, tak potom i kriminálka uznale pokyvuje hlavou :D
Zajímavý je taky to, že exmilenka údajně dodnes není ani nijak zadaná, ani vdaná. Funguje jako vysoká manažerka v české fabrice německé firmy.
Vypadá to zvnějšku, jako dneska módní „kamarádka s výhodami“ – ale až na tu délku..
Sysop
Bejt to kamarad bratrance, tak to neprosakne. Je az neuveritelny, ze chlapi v tomto umej drzet basu, kdezto zencky ne.
Jihocech Honza
Chlapi jsou závistiví, ale hodně často přející.
shane
JJ. Akorát si na dotyčnou nesměj sami dělat zuby. je to nemužné a nízké, ale občas se to děje.
Jihocech Honza
Lehounce, ale opravdu jen lehounce off topic: měli jste rádi pohádku „Karate Kid“?
shane
ten starej s Moritou? První díl nebyl špatnej, ale akorát si pamatuju jak tam chytal mouchu hůlkama. A pak jsme si dělali na učňáku prdel jak tam učil toho kluka ty karate pohyby díky leštění auta. My to dělali na zedničení – „nahodíme omítku“ „stáhneme omítku“ „uhladíme omítku“
Jihocech Honza
Jo jo. Tak se na to povedlo navázat jedním z nejpovedenějších sequelů jménem „Cobra Kai“
Hans-Paul
Já bych neřekl, že to level Master, ale prostě povaha. Znám lidi, co ji mají. Znám lidi, co ne. Já bych ji třeba neměl.
Myslím, že tohle prostě nelze po nikom chtít, nebo to vyžadovat či navrhovat jako řešení … buď k tomu oba dospějí tak nějak sami, nebo ne.
Já bych do toho nešel.
shane
Já taky ne. Ale občas žasnu co všechno existuje.
Hans-Paul
Jak píšu … znám ty případy, od takových kdy protějšek ví přesně s kým a kdy a tak, až po takové, kdy to funguje na základě mlčenlivé diskrétní a vědomé tolerance.
Každý ať si to dělá jak chce …
Hlavně ať mne do toho netahá a nezkouší si ze mne dělat vrbu, lepší případ, nebo arbitra … tam už jsem asertivně sprostej.
shane
Tak znám takový co to tak maj/měli. Prostě jsou to dva kamarádi co spolu bydlej a vychovávaj děti a jinak si žijou po svým. Dokonce znám manželství kde má manželka oficiálního dlouhodobýho milence. Jestli choděj do trojky nevím a vědět fakt nechci. Lidi dokážou bejt až pozoruhodně kreativní, když chtěj.
fatdwi
shane: jasně, ale to se obvykle neděje dramatický rozvod a soud o děti. Většina rozvodů – nebo vlastně v mém okolí žádný – nebyl rozumnou domluvou dvou lidí. A přestože zdaleka ne vše probíhalo nějak zásadně vyhroceně, vždy tam byla jedna strana iniciativní a druhá ublížená. Jakmile v tom lítají emoce, tak jde mozek stranou a to někdy až nepochopitelně (jak často dotyčný-dotyčná po letech přizná).
Tj. já netvrdím, že to nemůže existovat, ale je to výjimka a sem to IMHO nepatří, protože v diskutovaných situacích to není relevantní možnost. Zářným příkladem budiž autor článku, moc mi to tam na situaci „dobře miláčku, našla sis píchače a zdá se, že mě teď nenávidíš, ale mysli na děti, vem Frantu k nám a já si zatím najdu taky nějakou samičku a všechno bude dobrý“ nepřipadá.
shane
Píšu že ti lidi musej bbejt schopný udržovat aspoň korektní vztahy. Pokurld nejsou, nedejbože pokud se nenávidí a mstí, tak je nejlepší takový řešení, kde se kontakt omezí na minimum. Tam nic co bude záviset ne dohodě a dobré vůli nebude fungovat.
LWG
+1
Většina rozvodů v mé praxi probíhá relativně klidně (tím neříkám, že začátky nebývají dramatické). Podle mé zkušenosti se tak 80% lidí nějak dohodne a velká část z nich to jakštakš drží.
fatdwi
shane: rozumím, jen pro mě je od „korektních vztahů“ hodně daleko k variantě „žijeme spolu kvůli dětem a jinak máme každý svůj život jinde“.
shane
Tam taky nebylo rovnítko. Jen že pokud mají spolu dobré vztahy, tak že je to varianta ke zvážení. Ne že tak musej žít nebo že by měli. Jsou i vztahy co se rozpadaj aniž by v tom musel bejt někdo třetí (čtvrtej. Pátej …)
puf
Imho se mýlíte, dáno tím, že si neumíte ani přibližně představit, jak to funguje.
Za mně je to jednoduché – nesouhlasíš se střídavkou, potom nemáš na to, aby jsi dostal výlučnou péči, vyjímky lze řešit dokazováním (autismus etc.). Dohodu to samozdřejmě nevylučuje.
shane
Jakože buď střídavka nebo výhradní péče otce? No, s tímhle kategorickým přístupem si akorát nasereš do bot.
mjfox
shane> Ona je ovšem pravda, že děti do určitého věku jsou mnohem víc fixované na matku* než otce.
A co fixace na otce? Uvažuje vůbec někdy někdo o fixaci na otce? Moje dcera jako první slovo říkala „táta“, zatímco „máma“ dlouho neříkala vůbec. Pokud se nějakému dítěti něco stane na hřišti, obvykle volá „mámo“, zatímco ta moje volala „táto“. A najednou lusknutím prstu tatínek doma není, protože maminka to tak chtěla. Ve třech letech se musí dítě vyrovnávat s tím, že tatínek není doma každý den, vlastně není doma vůbec. Že už ji nebude ukládat do postele každý den jako dřív. A to prostě jen proto, že mamince ruplo v kouli.
FirkaJ
Nebuďte nekorektní. Fixace na otce neexistuje, stejně jako třeba v DN je násilník jen a výhradně muž. Tak si to zapište za uši a buďte dobrý.
Angry_Muf
Už mi to autorovo burcování přijde stejné jako těch feministek, jenom z opačné strany.
Osobně si myslím, že stát podporuje generování matek samoživitelek právě díky alimentům. Dotace vždycky pokřivují. Přeci jen jsou to ženy, které hlavně prahnou po produkci dětí, jim to tiká a bez tohoto naplnění nemá jejich život smysl. Proč pak ale muset snášet život s chlapem, haranta mám a chlap prachy vysolí, aniž by s ním musela spát, vařit, poslouchat… Pak vlastně ženě odpadá základní odpovědnost najít si vhodného samečka. Naopak bych to viděl tak, že chceš dítě do své péče? Tak na to musíš mít! Nemáš na to? Tak se budeš muset podělit o dítě s exmanželem. Asi každá žena je tak nějak latentní megera a i když tomu nevěříme, stačí když se najde kamarádka, která jí „poradí“ a ona nás pak pěkně překvapí. Když nebudem podporovat matky samoživitelky, tak se ženy přestanou do toho samoživitelsví tak hrnout, to dá rozum.
Hans-Paul
S tou produkcí a prahnutím po ní je to buď blbost, nebo máme nějaké jiné soc bubliny. Z velké části lidí okolo mne chtěli oba, v některých případech byla dokonce touha po potomstvu větší u toho chlapa … v danou chvíli.
A ten zbytek by se dal i obrátit … ten chlap snad ví, do koho a potenciálně jakým důsledkem se při tom sexu udělá, takže by měl počítat, že jej to holt může něco stát.
Tyhle pokusy o univerzální řešení problému, který je vždy ze své podstaty zcela jedinečný a subjektivní jsou vždycky na hovno.
shane
Taky mi to přijde jako blbost, pokud nepumpne miliardáře. Když si vezmu kolik času a lítání nam se ženou zaberou děti, tak jen debil by chtěl na něco takovýho bejt sám. A to nemluvim o finanční náročnosti. Statisticky je průměrná výše alimentů na jedno dítě 2500,resp. 2800 Kč, podle toho která statistika. Jako sorry, ale to dítě měsíčně víc jenom prožere. Pak jsou hadry, boty, školní jidelna, nutnost držet větší byt…
Jihocech Honza
Tohle ale platí pro střední třídu. Když vyučená podědí hovno po rodičích, kariéra žádná a perspektiva taky, děcka už žívotní úroveň zas ta nezhorší, naopak se dá něco vytřískat na podporách, někde je šance na obecní byt…
Hans-Paul
Finančně to nedokážu posoudit, ale mám pár známých, co jsou samoživitelky a otec jaksi nejeví zájem. Až asi na jednu dvě jim to nečiní problémy ze strany finanční, nemají tak málo, ale časové. Prarodiče buď hodně daleko, nebo pomoc spíše sami potřebují, nebo už nejsou. A být na to dítě fakt sám … někdy je toho fakt víc než nad hlavu. K tomu stačí být někdy nemocný, nebo tahle covidová pakárna, kdy všechny kontakty dětí jsou omezeny na minimum …. fuj tajbl. Někdy je fakt obdivuji.
Týká se samozřejmě hlavně menších dětí, takže třeba u mne už je to pasé, ale na férovku říkám, že být v takové situaci, tak ač nejsem nějaký vatař, tak by mne nějaké 2-3 litry trápily asi nejméně.
monday
No po přečtení článku má člověk dojem, že ta zlá megera za těch 2800 smíchá dítěti mouku s vodou k obědu a ušetřený zbytek vyhodí za šperky a belgický pralinky, který sní všechny sama.
shane
:-)
Angry_Muf
Psal jsem podporuje, nikoliv zajistí. Patřím do nižší třídy a sleduji co prožeru a držím většinou do stovky denně, i když to jde díky té pozvolné měnové reformě čímdál hůř, tedy 2800 za žrádlo není zas tak mimo a moukou s vodou se taky běžně neživím. Ale to není to podstatné. Podstatné je to, že v rodině by to dítě musela taky řekněme na půl – pokud nemá na to, aby ho živila zcela, pak se o něj musí rozdělit. Není to samospásné řešení, ale věřím, že by to mělo za následek snížení počtu a formy těchto tahanic o děti.
Hans-Paul
Já vám nevím … mám pocit, že když už je to takto vyhrocené, tak o ty peníze ani moc nejde, ty jsou jen jedním z nástrojů jak toho druhého, úhlavního nepřítele, poškodit.
Takové to … mrcho, nechceš se mnou být, tak ani korunu a třeba chcípněte hlady … tak si za tou druhou táhni, ale dítě neuvidíš a stáhnu tě z kůže … a řada další variant. Jen tak na okraj, obě popsané varianty jsem zažil … naštěstí jako celkem vzdálený divák:-).
monday
No nevím jak to vidí ostatní otcové, ale i kdybych nebyl schopen s matkou dětí vyjít, tak jsou to furt moje děti a propadl bych se hanbou, kdyby se matka musela o peníze prosit a dítě živořit za kilo denně.
Kromě toho Plzák tvrdí, že dva lidé spolu mohou vyjít, pokud není chlap alkoholik a chronický netáhlo a žena hysterka.
A i kdyby už jsem byl takovej vůl a nabrnknul si hysterku, tak halt to vydržím alespoň do doby, než děti budou dost velký, aby před tou hysterkou mohly zdrhnout taky. Protože co jinýho by dítě s hysterkou samoživitelkou čekalo doma jinýho než peklo na zemi.
mjfox
monday: OMG, mně hrozně baví kecy lidí, který nejsou rozvedený, jak by to ty rozvedený měli dělat. A používají pro to absurdní příměry jako „živořit za kilo denně“, „prosit o peníze“ a „míchat dětem mouku s vodou“.
Ženská je ve skutečnosti od přírody chamtivá a nikdy nemá dost. Vědí o tom všichni ženatí, co po výplatě udělají doma stojku a ta jejich drahá (doslova) všechno do poslední koruny utratí. (Dneska to teda není o stojce, ale o společném účtu.) Slyšel jsem historku, jak jednomu takovému přišly na účet omylem dvě výplaty (jeho a kolegova), jeho manželka to všechno utratila a ještě si libovala „tenhle měsíc jsme docela dobře vyšli“. Samozřejmě se na ten omyl ve firmě přišlo, jenže asi až za měsíc, kdy peníze už nebyly. A protože typická rodina s dětma žije z ruky do huby, tak to ani neměli z čeho vrátit…
Všechny rozvedené matky se tvářej jako chudinky, co musej vyhánět děti na pastvu, protože doma není co jíst. Zdaleka všechny rozhodně takové chudinky nejsou: hadříčky, kabelčičky, botičky, dneska každej rok novej mobil, ty alimenty jsou často slušné kapesné. Opravdových sociálních případů je jenom pár.
Ve skutečnosti živit děti nemá jenom otec, ale taky matka, hm? Takže si k tomu průměru 2800 od otce přihoďte 2800 od matky a zhruba to by mělo dítěti stačit na měsíc, aby neumřelo hlady a nechodilo nahé. 5,5 na stole v českých už jsou docela slušný peníze. A to je těch 2800 jen nějaký průměr, takže některé matky klidně dostávají 4000 i víc. Jenže ženská nikdy nemá dost, takže klidně bude natahovat ruku a současně odpírat otci právo si děti k sobě vzít třeba na prázdniny, prostě protože může.
fatdwi
mjfox: jen taková technická – společný účet nepadá z nebe. Je každého věc, jestli něco takového bude mít a když ano, jestli na to bude posílat výplatu.
Hans-Paul
Společný účet … co to je?
To nás třeba nikdy nenapadlo … mít.
shifty
tohle maj jenom starý školy a nebo mladý naivkové :D
Wildcat
Tak to som asi stara skola. Nase ucty su zdielane. Hlavne preto, ze v pripade umrtia majitela nezdielaneho uctu by pristup k nemu presiel na spravcu pozostalosti a prezivsi partner by mohol mat problem s pristupom k peniazom kym sa veci neutrasu.
fatdwi
Wildcat: lze snadno řešit tím, že partner má na účtu dost na to, aby takové období v klidu přestál.
Wildcat
Urcite. Na druhej strane naco spekulovat? U nas je skrblik manzelka. Na nahodne nakupy, casto aj vacsie som tu ja :)
Zas keby slo do tuheho, peniaze na beznom ucte nie su to o co by naozaj slo.
fatdwi
Wildcat: jasný, je to na Vás, jen prostě mi to jako argument, proč společný účet mít, přijde slabé. Vše je individuální, jsou manželství, kde je to naopak to jediné (auta služební, bydlení nájemní). Jednomu v blízkém okolí to manželka předvedla – účet prakticky prázdnej (několik set tisíc), ona a její věci už v bezpečí u maminky (nekolik set km daleko).
Oproti tomu Dušek a jeho story o matce, které zemřel manžel a jí teď „v rámci ochrany dětí“ o tom, jestli může prodat byt a koupit auto rozhoduje stát, protože vše zdědila i s dětmi a peníze a byt jsou tedy i jejich. Stát ví lépe, jak s nimi naložit. Je to čím dál, tím horší.
Wildcat
fatdwi 25.1.2021 v 18:58
Hmmm, co sa tyka toho uctu, niekolko sto tisic na beznom ucte? To mi nepride nejako rozumne. Ale kazdemu co jeho je.
Ten druhy pripad zdoraznuje ze ake dolezite je mat zavet. A to aj vo veku ked si clovek este pripada nesmrtelny.
fatdwi
Wildcat: závěť nic neřeší, protože to byste musel ty nezletilé děti vydědit, jsou to neopominutelní dědici. O tom, zda například můžete prodat dům (tedy jednáte za své nezletilé dítě, kterému jeho část z dědictví náleží), rozhoduje opatrovnický soud. Protože se to týká všeho majetku „nikoliv zanedbatelné hodnoty“, rozhoduje soud i o prodeji auta. To byl příklad, který zmiňoval Dušek, protože matka nemohla prodat auto a získat tak peníze, které potřebovala na bydlení a další věci.
LWG určitě doplní, já nejsem právník, jen mě když jsem to tehdy slyšel toto ustanovení zaujalo a tak jsem po něm pátral a z toho, co jsem se dočetl, je to skutečně tak. Za nezletilé dítě sice nesete zodopovědnost, ale nakládat s jeho majetkem dle svého uvážení nemůžete.
Wildcat
To v cesku nemozete vydedit dieta? A kurva…
Sysop
Samozrejme, ze muzeme, ale musi k tomu byt zakonne duvody plus nezpochybnitelna vule. Neni to snadne, zejmena ty ruzne vykriky na smrtelne posteli se pak snadno u soudu rozmetou, ale vydedit samozrejme lze.
Wildcat
Ked k vydedeniu existuju dovody specifikovane v zakonoch, to znamena jedno: Nemozete. Bodka.
Sysop
Re: Wildcat
Muzete. Ale ne stylem „dneska jsem se probudil a napadlo mne…“. Protoze na druhou stranu treba muj tchan se do posledni chvile staral o svyho fotra a ten tejden pred smrti prepsal svuj byt v KarleVarle na kamarada ze Skautu. Pritom tchan jeho zivot poslednich 25 let financoval ze znacne miry sam. To pak docela prekvapi…
Cili, je to v zakone specifikovane tak, ze pokud deti na rodice totalne a vedome serou, pak maji rodice pravo je vydedit. To je podle mne fer.
Panek
Vydědit nezletilé dítě prakticky nejde.
fatdwi
Wildcat: můžem, ale jak píše Sysop jen v zákonem stanovených důvodech a ty u „spekulativního vydědění“ budou těžko validní, zvlášť u nezletilých dětí. Typický validní důvod je, že se dítě nestará, ale to dítě to po Vaší smrti může napadnout a jak to dopadne je velká otázka. Tj. zákon prakticky vybízí k velmi nehezkému chování, kdy abyste měl jakž-takž jistotu, že se po Vaší smrti např. syn k penězům nedostane, budete muset už za života dělat alibi pro manželku (družku, druhého syna, whatever), aby v případě, že k napadnutí neplatnosti vydědění dojde, měl(a) k dispozici co nejlepší argumenty, že důvody jsou oprávněné. Nic moc, lepší je tedy vyřešit věci už za života, je-li to možné, ale i to má samozřejmě spoustu „ale“ (přepsat na jedno dítě barák a na druhé condo je fajn, pokud za 10 let nezjistíte, že se musíte vystěhovat, protože dítě barák zastavilo kvůli neúspěšnému podnikání apod.).
Ale jinak moc možností, jak svůj majetek rozdělit po smrti tak, jak chcete, nemáte.
Sysop
Celkem zajimave vec osetrila moje mati za minule totality. Moji rodice se rozvedli, kdyz jsem byl nezletilej, nicmene se oba dohodli, ze byvalej barak prepisou na mne (kazdej z nich mel svuj byt). Pravnik tehdy strcil do darovaci smlouvy na KN plonk papir, ze pokud bych se po dovrseni plnoletosti rozhodl barak prodat, tak ale v tom okamziku KN vlozi vecna bremena mych rodicu (tusim pravo bydleni, ci tak cosi tam bylo). Pote, co jsem uz bral rozum, rodice mi rekli, at si uz delam, co chci, brnkli na KN a baba ten papir vyndala a skartovala. Nikde se nic nezapisovalo ani nevymazavalo.
Jak to bylo za tehdejsi legislativy mozne, netusim.
Wildcat
fatdwi 26.1.2021 v 7:05
Tu nejde o vydedenie niektoreho z deti po smrti. Tu ide o zamedzenie kompliacii po smrti jedneho z nas. Ak jeden pojde – 4.11.2016 sme boli k tomu celkom blizko – dedi vsetko ten druhy a dalsie dedicske zalezitosti si upravi v novom zavete. V pripade sucasnej smrti oboch smrti oboch (zla autonehod a pod) dedia deti. Keby s nami vsetkymi slo dolu lietadlo a z rodiny nezostane nazive nikto, dedi osoba urcena v tzv. wipeout clause.
fatdwi
Wildcat: no a to tady u nás právě nejde… Nemůžete odkázat vše manželce, dítě je neopominutelný dědic, je-li plnoleté, musí dostat v závěti aspoň 75% svého dílu, je-li neplnoleté, pak alespoň 25%. Tj. jediná možnost je vydědit, což jak píšu výš je poněkud hardcore (protože Vy nechcete dítě vydědit ve smyslu aby mu nic nezůstalo) a v případě nezletilého je nejen hardcore, ale především sci-fi.
Wildcat
fatdwi 26.1.2021 v 16:20
Tusim sme nasli dalsiu oblast kde sa vlada menej serie do zivota ludi v Kanade oproti Cesku.
fatdwi
Wildcat: jo, už to tak bude. To víte, stát chrání děti. Tahle diskuse je toho plná, proti tomu je šikana rodičů v případě zemřelého jednoho z manželů vlastně pohoda. Ale není to moc hezká představa, že jste zaplatil celý barák, ale kdyby se něco stalo manželce, tak Vám stát bude kafrat do toho, kde budete bydlet (protože bez souhlasu soudu ten barák, přestože jste ho celý koupil, najednou není Váš a nemůžete s ním disponovat).
Sysop
Proc? To my mame. Ja na nej sypu, platime z nej oba. Kazdy pohyb nad pajcku mi posila SMS. Pak mam samozrejme jine ucty, o kterych rozhoduju jen ja. Moje zena ma svuj ucet, na kterym se ji vali ruzny penize z dedictvi, pridavku na potomstvo a co ja vim co, je mi to u prdele. Tusim asi, kolik tam je, neresim, netrapi mne to a nemam s tim problem. Vydelavam jen ja. Funguje nam to vytecne.
Sysop
Eh… to bylo k tomu „spolecny ucet“.
grg
Ja na tému spoločného či oddeleného účtu len toľko, že naopak oddelené účty sú problémom, keď sa chlap ukáže ako chrapúň, ktorý ženu nechá živiť seba a deti z materskej/rodičovského príspevku, prípadne jej milostivo dá pár šupov a ešte s rečami, kto v rodine pracuje (pričom chlap doma vôbec s ničím nepomáha)… taký príklad mám vo svojej sociálnej bubline, ale po dobrotky sa s ním pohnúť nedá.
My máme účet jediný a spoločný, a problém s tým nie je. Ale manželka nie je ten typ, že by veľa utrácala, ani ju nebaví nakupovať. Je však otázkou, či tí, ktorí sa v tomto ohľade na ženu sťažujú, nemohli tento jej rys postrehnúť už aj pred manželstvom…
fatdwi
Sysop: předpokládám, že když se bavíme o „společném účtu“, tak o takovém, kam chodí oběma výplaty-dávky. Máte-li společný účet, kam ale posíláš z jiného, těžko se ti může stát, že jsou najednou všechny prachy fuč. V takovém případě popravdě ani moc nechápu smysl toho společného účtu – to už můžeš posílat něco rovnou manželce na její.
Sysop
Duvodem je spis platebni bezpicnost. Manzelka ke svemu uctu nema platebni karty. Ja mam platebky ruzne, ale na vsech ostatnich zablokovane internetove platby, takze pokud chci neco platit pres Net, odblokuju, zaplatim, zablokuju. Po manzelce chtit nejake slozitejsi operace nemuzu, protoze s tim mrdne, nebo se na to proste vysere.
Takze jeden ucet je s platebkama odblokovanejma, vali se na nem nejakej baksis (cca 20 tKc) a je to.
Wildcat
Sysop 26.1.2021 v 7:55
Platit na internete platobnymi kartami? Kurva, tak to ma podrz.
Sysop
A proc ne?
Wildcat
Pretoze platobna karta za ktorou su vlastne peniaze na internet nepatri. Od toho su kreditky. Ked dojde k nejakej galibe, visa si lahsie ziska peniaze spat ako ja.
Sysop
Ja pouzivam vyhradne debetky, pricemz kazdou i sebemensi platbu musim verifikovat a po ukonceni platby ji blokuju proti internetove platbe. Delam to tak roky a nezmizel mi ani cent.
Wildcat
No ano, ked si chces komplikovat zivot, preco nie.
Neuhauer
Vlastný účet je pre mňa základným parametrom niečomu čomu sa hovorí „súkromie“ a osobná sloboda. To je ako listovné tajomstvo. Nemám potrebu aby žena monitorovala každú jednu moju platbu. Mandatórne výdavky máme poriešené tak, že každý vie čo platí. Nemandatórne výdavky (osobné) sú každého jeho vecou a výsadou a može si zachovať pocit slobody, že ich utratí ako uzná za vhodné.
shifty
Tak je to naprosto v pořádku. Mimochodem Sysope to mě fascinuje. Na jednu stranu pomalu doma nemáš ani wi fi, vše šifruješ, používáš outsorcovaný systémy a já nevim co, ale na druhou stranu se ti líbí šmírácký režimy a platíš na internetu platebkou. Trošku nesoulad řekl bych.
Neuhauer
Len by som mal dodať, že tie mandatórne výdaje by mali byť veľmi jasne rozdelené, aby sa platili účty a domácnosť bez nedorozumení. To može byť kľudne z jedného spoločného účtu. Ovšem nevidím význa si preposielať prachy hore dole po účtoch, aby som zaplatil 500EUR za fúru dreva na ďaľšiu zimu.
Osobné výdaje by zase nemali ohroziť ekonomiku domácnosti.
Takže nieže si kúpim novú flintu a nezostane na nový kotol.
starter25
Wildcat: Při neautorizované platbě je to přeci jedno, jestli to je visa nebo banka. Pokud poruším nějakou povinnost tak to půjde stejně za mnou. Mě to přijde jako iluzorní bezpečí.
Všechno lze dneska pořešit přes provozní debetku, limity, blokace, jednorázové karty…
Nebo chceš říct, že kašleš na bezpečnost na netu, protože máš kreditku?
Wildcat
Nie, na bezpecnost rozhodne nekaslem. Ale odblokovat, blokovat, menit limity, etc pri kazdej platbe mi pripada zbytocne pracne. A medzi nami, pri stave v akom maju IT kanadske banky som si ani nie isty ci to ide. Kurva, ved ani nedokazem poslat peniaze zo svojho uctu na manzelkin v inej banke a vice versa prevodnym prikazom. Musi to ist cez e-mailove platby.
Visa pridava vrstvu kontroly. Overene, v oboch smeroch. V pripade zneuzitia karty ide po svojich peniazoch sama. Opacny pripad, blokovanie mojich transakcii ktore vyzeraju podozrivo moze byt rusive, ale funguje tiez.
Dalsi benefit je ze namiesto opakovanych on-line pristupov k uctu tam je jeden za mesiac. Ked platim kreditku.
starter25
Tak to bylo pro ilustraci ty možnosti. Mě přijde jako dobrý koncept provozní účet kam si pošleš řekněme 20k, k němu debetku a nic neřeším. Až to vyčerpám tak asi pěti kliky v internetovém bankovnictví platbu zopakuji.
Neznám, co jsou emailové platby. A nerozumím „visa vrstva kontroly“. Stejně to je i u debetky, kde online kontrola jde přes karetní společnost přímo do banky a zpátky.
Wildcat
No vidis, a mne pride ako dobry koncept koncentrovat platby na kreditku, zaplatit ich raz za mesiac a srat na udrziavanie zostatku na nejakom extra ucte zriadenom specificky na online platby. Kreditka sa navyse postara o technikality ktore spomina Neuhauer v prispevku z 27.1.2021 v 15:23
starter25
Však jasně. Já z něho ale neplatím jen online platby, ale všechno tj. běžnou spotřebu a když si nastavím pravidelnou platbu tak to mám bez údržby. A nemít jeden účet mě už nevytrhne. Proto si myslím, že je to srovnatelné s kreditkou v běžném použití (nemyslím teď nesporné výhody kreditky třeba při cestování) a je to věc zvyku. Klidně bych takto mohl používat kreditku, to určitě ano, ale nesnáším dluhy.
Hans-Paul
„Ženská je ve skutečnosti od přírody chamtivá a nikdy nemá dost.“ … cywe, to je diskuze, tohle … já abych bránil svoji ex:-))).
shifty
Tak zhrzený pitomce v tejhle diskuzi poznáš snadno, to je fakt :o) Co si uděláš, to más, se vším všudy a můžeš si za to jen ty sám. Ženský v reálným světě(ne světě zhrzených blbečků)nejsou zase tak moc rozdílný od chlapů. Moje paní třeba vydělává víc než já a nemyslím si, že bych v tom byl nějaká dramatická vyjímka.
Jasně, pokud potřebuješ blondýmu s trojkama a pasem 60 v minišatičkách na podpatcích, tak je jasný, jak to nejspíš dopadne, ale i tam znám vyjímky, že holka, před kterou se většině chlapů třesou kolena, je naprosto normální a jsme takový maličko lepší kamarádi, když se potkáme… :-)
monday
@mjfox
no jednoho takovýho jsem znal. Měl potřebu udělat ze ženy zelenou vdovu v nějakým Prdelákově za Prahou a následně ji 5x do hodiny připomínal, že on to celé platí a ona se jen mizerně stará o děti a utrácí jeho prachy a je málo vděčná.
Pak se jednoho dne ucho utrhlo, ženuška se sebrala a oškubala ho přesně tak, jak to popisoval nedávný článek a děti neviděl možná rok. A teď se můžeme dlouho dohadovat, co bylo dřív, jestli slepice nebo vejce a jestli těch 10 let ponižování náhodou nezpůsobilo ten důsledek, že s ním žena brutálně zametla, odmítala ho vůbec vidět a vše šlo jen přes právníky.
Jinak já Vám neradím jak byste to měl dělat, já jen suše konstatuji, že i kdyby došlo k tomu, že mě žena vykopne, tak furt na svejch dětech škudlit nebudu.
shane
Tak koneckonců jsou to moje děti a za to že mě žena vykopla a oškubala tak nějak nemůžou.
shifty
no právě, proč to maj vodsírat ještě děti…
starter25
Tak pokud mají takovou matku tak to vodserou tak jako tak.
shifty
Vodserou, ale když jim nedáš prachy tak jim líp nebude, matka nematka… a hodně chlapů prostě tu odpovědnost nebere, přitom si ty děti dobrovolně našukali.
shane
Vodserou. Ale budu mít čistý svědomí.
Hans-Paul
“ … následně ji 5x do hodiny připomínal, že on to celé platí a ona se jen mizerně stará o děti a utrácí jeho prachy a je málo vděčná.“
A pokud takového otce, tak je nezachrání už vůbec nic.
mjfox
Těch 10 let ponižování, to je jeho nebo její verze? Taky by se na to dalo koukat, že ženská se měla jak prase v žitě, ale nebyla spokojená (protože to ženská není nikdy), takže ten vztah a rodinu raději rozbila.
Ale, ať už to bylo jakkoliv „děti neviděl možná rok“, za to může kdo? On to tak chtěl nebo ona dělala problémy? Za rozpad vztahu rodičů děti nemůžou, tak to nemají odnášet. OK, máma s tátou už spolu nebudou bydlet, ale děti mají právo na oba rodiče. Pokud tohle matka nechápe, zasloužila by holí.
Až tě žena vykopne, budeš si říkat, kde je chyba, když tvoje ex zůstala ve vašem bytě / domě (i když formálně je polovina tvoje), nastěhovala si tam novýho chlapa a ty jí ještě posílaš kapesné, zatímco bydlíš v nějakým pitomým podnájmu. Ona ti neřekne ani „děkuju“ a navrch používá děti jako rukojmí. Fakt hodně štěstí.
monday
@ mjfox
Jen jsem chtěl naznačit, že je možné, že někteří zhrzení jedinci jdou tomu štěstíčku cvalem naproti.
mjfox
monday: Dobře, i kdyby, tak proč to mají odnášet děti? Proč si má ženská přes ně vyřizovat účty s otcem? Nevyšel jim vztah, rozvedli se a ona se mu pomstí tak, že mu kromě majetku sebere děti? Příměr o teroristovi a rukojmí je pak docela přesný. „Dej mi peníze nebo děti neuvidíš.“ – Chybí už jen pistole u hlavy nebo poslat uříznutý prst. (A ne, těmi penězi jsem opravdu nemyslel aliementy.)
monday
Ano nemají to odnášet děti. A co já s tím nadělám? Každej má vnímání posazené jinak. On nechtěl slyšet, že nedělá dobře s těma kecama a ona pak zase nejspíš nechtěla slyšet, že nedělá dobře se zatahováním dětí do problémů dospělých.
Lidi nejednají racionálně, já třeba znám pro změnu případy, kdy gambler uvrhl svou pitomostí do průšvihu celou rodinu. A co s tím nadělám?
SatanOkkY
Ja len k výške alimentov. Poznal som jedného chlapa a ten bol veľký gavalier pri rozvode. Sudkyňa určila alimenty vo výške 75 Eur / dieťa (mal s prvou manželkou 2 deti) a on dilino vyhlásil, že on deťom dopraje a bude im posielať po 100 Eur mesačne. Tak to sudkyňa zmenila a bolo to oficiálne. Svoje záväzky si najprv dokázal bez problémov plniť, ale potom sa mu nahromadili problémy a nebol schopný splácať alimenty v danej výške. Samozrejme, že manželka nedbala toho, že de-facto prispieval dlhú dobu viac ako bolo pôvodné rozhodnutie a začala ho šikanovať, že si neplní vyživovaciu povinnosť – pravidelné telefonáty, vyhrážky, nechcela ho pustiť k deťom atď. Nakoniec sa vyhrabal z problémov a plnil si záväzky tak ako mu uložil súd, ale vynadal si viackrát do debilov, že bol taký gavalier.
Takže pri rozvode sa snažiť stlačiť oficiálne alimenty na minimálnu možnú mieru (nikdy nevieš do akých sračiek sa dostaneš) a keď chlap chce a vie, že matka jeho detí tie prachy neprejebe tak môže kľudne aj viac posielať – myslím, že to mu nemôže nikto zakázať.
mjfox
„Velkorysý při rozvodu“ je to samé jako „naivní debil“, jen hezčí. Pokud exmanželce dáš něco nad rámec povinností nebo jí vyjdeš nějak vstříc (chce jet s dětmi na dovolenou, když mají být u tebe), je to vzápětí zapomenuto, ale jak se spozdíš s platbou o jeden den, okamžitě vyhrožování soudem a žalobou a když jsi na služebce o víkendu, kdy jsi měl mít děti, tak nezájem, žádná dohoda není možná.
Ostatně ženský se takhle často chovají i během vztahu, je úplně jedno, kams ji vzal, cos pro ni udělal nebo cos jí koupil během roku, ale přijde nějaký bezvýznamný datum v kalendáři jako 14.2. (= Valentýn) a druhý den na tebe štěká, že ses na ni vysral…
SatanOkkY
Teraz som si spomenul na jedného nášho zamestnanca – je z maďarska. Rozvedený a má asi desať ročného syna. On žije s novou ženou pri rakúskej hranici a jeho ex-manželka so synom kdesi v tramtárii na východe vzdialenom asi 350 kilometrov. Syna dostane každý druhý víkend a to tak, že ho musí vyzdvihnúť v piatok najneskôr o 15:00 a doniesť ho naspäť v nedeľu tiež do nejakej hodiny. Ak to v piatok nestíha do tej tretej tak mu ex-manželka robí teátra a odmieta vydať syna na víkend. Ak to nestihne v nedeľu do danej hodiny tak ma vynadané a vykričané, že mu syna nabudúce nevydá. Samozrejme, že ak by sa omeškal s platením alimentov tak by to rovno riešila na súdoch. Na adresu manželky povedal len jednú holú vetu:“ Ona je jebnutá“. Viac sa k tomu nevyjadroval.
Takže ak sa situácia dokurví tak sa môžeš ako chlap aj posrať a nemáš takmer žiadne šance na zlepšenie situácie.
mjfox
To je naprostý standard, jako by ženské měly tu „jebnutost“ od přírody vrozenou. Zpoždění při návratu 5 minut je důvod řvát na otce před dětma na ulici, že mu je příště nedá. True story bro.
Angry_Muf
Taky právě nemělo jít o to, aby to nešlo obrátit. Má to přece být fér. A ani netvrdím že alimenty zatáhnou všechny výdaje dítěte – tvrdím, že díky nim si většinou můžete dovolit být samoživitelkou, tedy vás to nemotivuje setrvávat s otcem, ale hlavně ani s ním nějak vycházet/komunikovat/řešit sdílení výchovy dítěte v případě rozvratu rodiny.
Co se týče té potřeby po dítěti, tak netvrdím, že snad muži vůbec děti nechcou. Ale myslím, že ta potřeba poplodit potomka prostě je u ženských větší, tak nějak biologicky. Ale asi to může být pohledem věkové bubliny. Ve dvaceti si chlap nechce posrat život, ve třiceti o tom začíná přemejšlet, ve čtyřiceti by ho jistě rád měl. Ženská od přírody musí zadělat zavčas – začít chtít ve čtyřiceti je poněkud pozdě.
Hans-Paul
Být samoživitelkou si drtivá většina nevybírá. Holt jim prostě nic jiného nezbylo. Buď se s tím chlapem nedalo žít … a kdo jsem já abych to soudil … nebo s nima nechtěl žít ten chlap … a opět nehodlám soudit proč.
Fakt by mne zajímalo, kolik je na světě ženských … popřípadě chlapů … které by preferovaly být samy s dítětem před tím mít úplnou a spokojenou rodinu.
puf
nezlobte se na mně, ale než dáma (to ještě byla) ty nohy roztáhla, tak na výběr určitě měla.
a já sám ač chlap, jsem samoživitel dle všech klišé, jenom si nestěžuji a nějak funguji.
Hans-Paul
O stěžování si jsem nic nepsal.
A mít na výběr je fajn, ale holt si člověk někdy nevybere úplně nejlíp … třeba já:-). Ale mohlo to být i o dost horší.
puf
j, asi jsem měl napsat místo „nestěžuji“ že neočekávám, že budu protěžovaným klientem státu a vděčným objektem mediálních mrdek. Znám tenhle postoj i od ženských a cením si ho, jenom prostě na termín samoživitelka z huby socanů jsem poněkud alergický, páč si živě představím, co to znamená.
Angry_Muf
Nevím jestli si to většina nevybírá, ale člověk všude čte a slyší ty negativní příběhy, kdy s váma prostě manželka vyjebe. Prostě nechám si barák a dítě a ty se k nám už nepřibližuj nebo fízli, soudy, ospod.. Příběhy o tom jak chlap manželku vyšoupl z baráku a dál si tam spokojeně žil s dítětem jsem asi ještě neslyšel..
fatdwi
Angry_Muf: tak abyste neřekl, že jste o tom ještě neslyšel, slyšte nyní: dům velký, dvougenerační, plně v majetku jeho rodičů. Ona na dlažbě s kabelou, se kterou přišla, k tomu i to dítě, se kterým zpočátku nebylo prakticky kam jít. Dům byl rodičů, takže neměla nárok na nic, ze společných věcí si mohla odnést telku a pár dalších kravin, ale to bylo tak všechno, protože auto, kterým jezdili bylo služební (jeho) a jinak nic velkého neměli.
Můžete si z toho mimochodem vzít příklad a zařídit se dle toho v případě Vašich dětí – lepší, než jim dát byt do začátku je nechat je v něm bydlet, ideálně za nějaký rozumný nájem, který dítěti budete schovávat pro všechny případy. Kdyby se mu-jí rozpadl vztah, dítko ex-partnera-ku vykopne a je to.
Taky vím o jiné, co koupila od tchána auto a protože „je to v rodině“, tak se s přepisem nijak nespěchalo. Následně „auto je našich, co bys chtěla?“ a bylo.
Není všechno černobílé.
Angry_Muf
Ták a už jsem slyšel vše =) Každopádně tato myšlenka bytu pro dítě není vůbec špatná.
fatdwi
Angry_Muf: má to ještě bonus v tom, že nehrozí, že dítko podlehne vábení „přepiš na mě půl bytu“, což by se jinak ve slabé chvilce mohlo stát. Známej (jinej) to tak má, dítě bydlí v jeho bytě i s rodinou a kdyby se něco nepovedlo, tak aspoň nebude z dítěte dlužník co maká podruhé na hypotéku, kterou už jednou splatilo.
Jimmyx
Z pohledu toho dospělého dítě to není dlouhodobě zas tak super. Platí nájemné (i když asi nižší než tržní) za něco co by si třeba klidně mohlo pořídit samo (třeba na tu hypotéku). Případné úpravy mohou být omezené, protože to není jeho. Pokud má sourozence (což většina lidí má), tak žije s vidinou, že jednou se bude muset v dědickém řízení nějak vyrovnat se sourozenci, ale netuší kdy to bude a cena bytu v čase téměř neustále stoupá, takže šetřete na něco co nastane za 5 nebo třeba za 20 let. Navíc s narůstajícím věkem rodičů hrozí, že někdo „přemluví bábu“ a byt třeba dostane nějaká církev, nebo se časem třeba rodiče s tím dítětem (partnerem, potomky) nepohodnou a mohou zvýšit nájemné či dítě z bytu úplně vyrazit atd.
Jasně, je super dostat byt na škole, nebo krátce po škole a platit jen nějaké menší nájemné. Je výrazně méně super v takové situaci pak žít dalších 10,15, 20 let.
fatdwi
Jimmyx: však všechno je to o prioritách a primárně tady zaznívají argumenty proti tomu, z čeho plyne nejvíce problémů – z dělení majetku, „ideálně“ když to navíc není majetek manželů, ale banky. Vše má své pro a proti, ideální je samozřejmě si na vše vydělat sám ještě před svatbou, sepsat předmanželskou smlouvu a když se to podělá, jste v klidu (finančně). Ale to není zrovna možnost pro každého, stejně jako se to např. dá dělat tím, že budete žít na psí knížku (sice tam něco partnerovi připadne „jako by to bylo manželství“, ale tahá za výrazně kratší provaz nežv manželství).
Jimmyx
Když to dítě místo nájemného, dostane ten byt darem od rodičů, tak se dělení majetku nekonná. V takovém případě to nepatří do SJM, ale je to ve výlučném vlastnictví obdarovaného partnera. Pak to zas může vést k tomu, že manžel opraví dům manželky a po rozvodu odchází jen s kufrem. Nicméně když opraví dům tchána, tak na tom bude úplně stejně.
Mimochodem když dítě bude užívat nemovitost rodičů, tak z pohledu dítěte je vlastně ekonomický nesmysl opravovat ji či vylepšovat nad úroveň minimální údržby, protože čím víc peněz do ní vrazí v průběhu života rodičů, tím víc za ní může zaplatit v případném dědickém řízení, což může nastat i v případě kdy na počátku dostanou všechny děti k užívání nemovitost úplně stejnou. Po 20-30 letech může být cena dost odlišná.
Prostě v určité fázi je vhodné předat nemovitost dítě a doufat, že jsem ho správně vychoval. Pokud je to byt „navíc“, tak pro rodiče z toho neplyne žádné riziko. V případě vícegeneračního domu to je komplikovanější.
fatdwi
Jimmyx: to jsme zpátky u toho, že dítě nemusí odolat nátlaku na „přepiš na mě půlku“, kvůli kterému jsem tuto variantu původně popisoval.
Obecně máte pravdu, nejsme ve při.
Hans-Paul
Přepiš … o jak starém dítěti se bavíme?
Sysop
Myslim si, ze to takto bejvalo odjakziva, jen to ruzna nabozenstvi lepily, sec se dalo. Bud po dobrym, nebo po zlym.
fatdwi
Hans-Paul: úplnou a spokojenou rodinu chce každý. Málokdo si ale uvědomuje, že je to docela slušná fuška.
Angry_Muf
Tesat do kamene!
Hans-Paul
Od obou … a málokdo si chce přiznat, že když se nesnaží oba, tak to jeden nezachrání. Navíc se může s stát, že i když se oba mohou snažit, tak to nemusí ladit.
Já mám pocit, že je to hodně prostě o štěstí.
Jsou to totiž dvě věci – jedna věc je se snažit (nebo eště líp, né „snažit“, ale opravdu pro to něco „dělat“), a druhá taky vědět, jak to vůbec správně dělat.
Tak určitě není správnej druh snažení/dělání partnera předělávat k obrazu svýmu (a jak moc často právě z toho průser vzniká!). Zrovna tak brát věci jako danej fakt svou vlastní realitou – každej člověk vidí a vnímá svět kolem sebe různě, největší rozdíl je podle pohlaví, ale i pak je to hrozně individuální! Jako jenom vedle nějakýho páru sedět a sledovat, jak do sebe rejou jenom proto, že každej má svoje vyhraněný vidění světa, jeden něco řekne, druhýmu to přelouská v prvé řadě jeho ego, pochopí to úplně vobráceně a hned je oheň na střeše…
Hans-Paul
Vy jste někomu půjčil nick?
Bo tohle bylo fakt dobrý, všechna čest!
FirkaJ
To máte recht, ale není to vše. Ono to má ještě trošku jiný, další level. Jde totiž i o to, že by oba dva měli mít nějaké henty skily jak se hezky Česky povídá. No a tydlencte skýly sa berů v hentom dětstve, teda f tej rodine z kerej sú, že ano ehm.
No a protože mnoho lidí (včetně mne) vlastně ani netuší jak taková úplná rodina s rozumnými vztahy funguje, co to je, jak to vypadá, co to žere a jak to smrdí… tak se není čemu divit že se jim nedaří spáchat něco funkčního i v jejich životech. Když je to kumšt i pro ty co z úplných a funkčních rodin pocházejí a „ví jak na to“..
fatdwi
Hans-Paul: jasně, že od obou, to se rozumí samo sebou.
O štěstí je to možná víc, než jsme si ochotní přiznat. Kolikrát by se vztah nerozsypal, kdyby jeden z manželů náhodou při nějaké příležitosti nepotkal svou novou lásku. Nemám teď na mysli manžela, co se s manželkou nudí a hledá, co by kde opíchal, ale po všech stránkách spokojeného manžela, který všude vykládá, že se má super a odsuzuje kolegy, kteří jsou rozvedení (háže hlášky o tom, že jemu by se to nestalo, vzájemný respekt s manželkou, bla bla, všechno pevně v ruce). A pak najednou náhodička tomu chce a dotyčný se válí s jinou a ani vlastně nechápe, jak se mu to mohlo stát, vždyť ještě před měsícem u piva dělal chytrého. Tuhle konkrétní soudružku nepotkat, třeba by dělal chytrého až do důchodu, kdo ví. Místo toho rozvod, alimenty, garsonka, you name it…
Hans-Paul
Tak to je jeden případ.
Druhý je, že když se ti dva berou, tak se k sobě třeba opravdu hodí a je to super. Ale časy se mění a lidé s nima a když uplyne třeba 10-15-20 let, tak oba zjistí, že se sice oba měnili, ale ne tak nějak stejně a že najednou se z nich stali dva lidi, kteří už spolu zdaleka tak neladí jako dřív. Někdy se s tím něco dělat dá, jindy ne.
A když se k tomu přidá třeba i to, o čem píšete …
Vona to fakt není prdel, mít spokojené manželství … ne jako, ale opravdu … třeba 1/4 století.
Někdy mám spíš pocit, že je to dar shůry.
FirkaJ
No ono se říká že když se dva berou tak mají oba nesplnitelná očekávání. On doufá že se ona nezmění a ona doufá že si ho změní k obrazu svému. No a většinou se oba šeredně mýlí…
Huh. Ufňukaní lůzři co jsou přesvědčený že maj nárok aby jim ženský automaticky padaly kolem krku jenom proto, že o ni projeví zájem. Balení je hra. Něco jako poker. Když máš v ruce hovno a ještě se u toho tváříš jako jouda tak vyhraješ leda prd.
Jihocech Honza
Ale co to kecáš. Nejde o nárok ufňukaných lúsrů na ženský, ale sledování, jak se hra vyvíjí v čase. Aneb ženský, který byly v 21-22 na koni, jsou po deseti letech obtloustlé svobodné matky, a zajištěný třicetiletý inženýr by najednou byl lákavá partie.
Tak jim dopřej trochu „schadenfreude“.
shane
Já to jen prolít, skuhralové mě nebavěj. Ale tenhle vývoj o kterým píšeš náhodou považuju za fér. Každej chvilku tahá pilku. Ajkorát teda na sobě musí trochu zapracovat i chlap, pokud teda nechce lovit akorát nějaký zoufalky a blbky co berou všechno. Přece jenom, ojet slušně udržovanou někdejší třídní krasavici potěší víc než sklátit tlustou Růžu s vykotlanejma zubama a třema harantama všech barev.
Jihocech Honza
Nepochopils.
Vtip je v tom, že na sobě nemusíš „zapracovat“. Stačí se nevyžrat, mít slušnou práci, vlastní auto a bydlení, a najednou ty, který tě ignorovaly celou střední a vysokou, začnou mít zájem. Akorát jseš jejich východisko z nouze, nikoli volba číslo 1.
shane
tím myslím to „zapracovat na sobě“. Pokud zůstane lůzr, tak si ani pozdějc moc vybírat nemůže. Ale nemusí bejt ani východisko z nouze, spousta chlapů dozraje a zmužní a „zatraktivní“ až s věkem a zkušenostma. A nabyde sebejistotu.
Jihocech Honza
A pak nechtějí 25+ svobodnou matku :-) O o tom je ten subreddit.
fatdwi
Jihocech Honza: a v čem je to špatně? Vy neznáte žádného chlapa s ženskou, o kterou byste si ani kolo neopřel, ale holt nic jiného se svou prací, pupkem a náklonností k pivu nesehnal? Přitom ve 20 mohl vypadat o dost jinak a typ své současné družky by v té době neojel ani po 10 pivech, protože nemusel. Časem už mu nic jiného nezbylo, takže Vašimi slovy „východisko z nouze“.
V tomto nevidím problém – není ničí povinností píchat tlustou megeru s dětma a pokud má někdo „slušnou práci, vlastní auto a bydlení“ a přesto s něčím takovým hodlá vést společný život, 1:0 pro hrocha. Naopak za mě je dobré, že se taková soudružka, zjevně navíc hloupá, dostatečně odkope (kdyby nebyla hloupá, nebude psát, že se hodlá „settle down“ po té, co už má děti). Jestli na to opravdu reagují ti se slušnou prací, tak se nabízí pochybnost o jejich IQ.
Problém vidím v nerovném postavení před zákonem, když se vztah rozpadá. Nikoliv v tom, jak si někdo vztah začne. Tam je to čistě na něm-ní.
FirkaJ
1***
Otto
Docela se divím nízkému hodnocení článku. Hodnotitelé zjevně nemají ani vzdáleně podobnou zkušenost (nikomu nepřeji) a asi si vybrali matku svých dětí dobře. Bohužel moje zkušenosti s OSPODy, soudy, atd. jsou identické, jako má autor. Za 5 let jsem během cca 15 jednání u soudu neviděl 1 chlapa. SZ 60+ baba s růžovýma teniskama se zlatýma ozdobama, senát – báby, soudkyně bába, co se nevešla na židli + zapisovatelka. Věk vesměs 50+, často k 70, tj. těsně před důchodem. Případová studie: moje (tehdy stále) manželka byla jednu dobu bez právního zastoupení, neb se zhádala s advokátem a ten ji vyfakoval. Na OSPOD to zmínila. Soc. pracovnice jí advokáta obratem dohodila. Dotyčný advokát je ale manžel její kolegyně – taky soc. pracovnice OSPOD, z vedlejšího kanclu. Tj. její kolegyně, její rodina, měla příjem z palmáre, které bylo v řádu mnoha desítek tisíc, resp. nyní už hrubě přes 100.000. Korupce? Podjatost? Ani hovno. Vše je OK.
puf
než jsem se rozvedl, tak jsem tomu také nevěřil …
Angry_Muf
Ono to asi nebude v tom, že by si tu čtenáři mysleli, že snad jsou si muž a žena v boji o dítě spravedlivě rovnocený, že snad celý systém není prohnilý. Spíš to že ten článek je tolik afektován zainteresovaností autora, že je to spíš takové nenávistné „co bych ženám zakázal“, ať jim chcípne koza. Nebo aspoň na mě to tak působí.
Tak jistě, ale můžou si za to právě samy. Zákon akce a reakce neplatí jenom na fyzikální síly, no a tak holt budou tydlety megery s tím svým feminazi systémem tak dlouho chodit pro vodu, až struna rupne a druhá strana je smete tak, klidně jejich zbraněma, že to, vo čem mnohdy barvitě lžou na ospodech a jinejch soudech, bude proti realitě jak číst nedělní noviny. Takovýho už bylo…
…a takle, jak to máme v tomdle článku, to právě začíná.
Hans-Paul
Pravil nestor zdejšího fóra, mnohonásobný manžel a otec celé školky dětí:-))).
shifty
Rozumí prostě všemu no. :D
Jihocech Honza
V anglosaském světě se to rozjíždí: red pill, hnutí MGTOW…
Stejně tak to multikultura dovede ke špatným koncům.
shane
Nj, internet a frustráti, to je mizerná kombinace.
Jihocech Honza
Proč mizerná kombinace? Spíš poznání,že v tom nejsem sám, že stejnou zkušenost mají tisíce dalších. Jednotlivec může být frustrát, ale tisíce soudruhů už můžou znamenat systémový problém.
FirkaJ
Prý i za humny v endéer už se něco v tomto směru chruje, nějaká organizace za práva otců, nebo něco tak. A v tom myslím má Behemont recht. Vahadlo je už hodně nahnuté ve prospěch žen a tudíž neprospěch mužů. To nemůže do budoucna dopadnout nějak rozumně. Myslím tím rovnovážně.. jak se to utrhne, tak děvčice uvidí ten švung co to nabere. A jestli to bude mít podobu šarýji jak se to teď jeví čím dál silněji, nebo jinou se těžko odhaduje.
Otto
Druhá půlka článku je trošku overkill, já osobně bych to takto nenapsal, mnoha ženských si vážím a v těch sračkách s ex mě naopak podržely. Pro moji osobu je výstup zatím takový: už nikdy se nebudu ženit, veškeré vztahy beru jako nezávazné, a další děti také nechci.
lesov
Jako hard řešení rozvrácených rodin, bych navrhoval utracení obou rodičů a dětí v tomto pořadí: děti ihned, za rok otec a za 5 let matka. Je takřka jisté, že víckrát už to neudělají a děti nebudou trpět. Pokud by mohli trpět i další příbuzní, utratit přednostně i je. Nejsme žádní barbaři, jsme snad už moderní, civilizovaná tlupa.
Jihocech Honza
A co tak je vyhnat do divočiny?
shane
Nemáme divočinu. Boubín to nevytrhne.
Jihocech Honza
Sudety? Chánov?
salamio
Článek sice není nic moc a chtělo by to trochu osobního odstupu, ale dovolím si sem dám citát ze „svého“ rozsudku (zajímavých věcí se v „mých“ protokolech najde více). Šlo o střídavku 50:50, desetileté dítě bez zvláštních potřeb, zdravotního postižení nebo náročných koníčků.
„Otec se zavazuje pro dobu do rozvodu manželství rodičů i po rozvodu manželství rodičů přispívat na výživu nezletilého částkou ve výši 20000 Kč. … Matce se povinnost přispívat otci pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů na výživu nezletilého nestanoví.“
Ono kdo si tím neprošel, fakt někdy těžko věří.
starter25
Však pánové se v diskuzi předhánějí, kdo bude více platit na děti. Akorát žijí v tom, že to bude dobrovolně.
Hans-Paul
Tak na tomto není z pohledu soudu nic tak nepochopitelného. Při střídavé péči musí být zajištěno, že dítě bude mít u obou z rodičů cca podobný materiální standard. Což by v případě, kdy jeden z rodičů vydělává okolo dvacky a druhý o kilo více, nebylo naplněno. Podobné ustanovení má za cíl ty podmínky alespoň trochu vyrovnávat.
Z pohledu vás to je možná k nasrání, z pohledu dítěte to zaručuje … mělo by … že u obou rodičů bude mít stále cca stejný standard. Například bude mít vlastní pokoj a bydlet bude rozumně od školy, protože bez toho příspěvku by matka neutáhla víc než nějaký 1+1 někde na konci světa.
Což by krom jiného znamenalo, že v prdelákově bude bydlet matka a dítě tam bude chodit do školy. A vy je ve „vašem“ týdnu do té školy budete vozit, bo finanční situace matky neumožňuje, aby dítě někam vozila ona a třeba sockou by to bylo nereálné. Pokud byste se stavěl na zadní, tak budete brzy bez střídavky.
Nebudete mne mít rád, ale mně to přijde ok … že to rodičům nevyšlo není vina dítěte, aby u jednoho z rodičů žilo jako socka dobře není a aby se péče o dítě řídila podle toho, jak na tom kdo je finančně, také ne.
Shrnuto … pokud ex ty prachy rozfrcá za píčovoviny a ne ve prospěch toho dítěte, je to špatně a je to svině. O tom žádná. Rozhodně. Pokud je ale primárně použije pro to dítě, je to ok. Mít děti něco stojí. Každého z nás. Za moji osobu říkám, že neznám lépe vynaložené peníze … teda zatím, jednou v chudobinci třeba změním názor:-))).
starter25
Mě teda přijde, že předřečníkovi podsouváš něco, co neříká. Co zaznělo v této či jiných diskuzích ohledně podobného tématu bylo méně či více citově zabarvené podle nasranosti dotyčného, ale u drtivé většiny dotyčný rozhodně neodmítal na svoje děti platit. Právě naopak, platí a ne málo, dítě třeba nevidí, z alimentů si ex dělá kapesné a zrovna nedávno tu kdosi psal i o falešných nařčeních ex ze zneužívání dítěte.
Já teda v tomto směru zkušenosti nemám a doufám, že mít nebudu, ale zkušenosti s tím, že lidi jsou svině bez ohledu na pohlaví a to někdy i dost překvapivě, mám. Když si člověk z těch příběhů odmyslí to citové zabarvení tak když ženské mrdne v hlavě tak s tím prostě nic nenaděláš, pouze se snažíš minimalizovat ztráty. Pardon, ale proto mi přijdou chytristiky typu “blbě sis vybral”, “měl sis dát pozor, s kým si děti děláš”, “podívej na mě jak to mám v paži s mojí (ex)máňou já” či “každej fotr přeci radostně platí cokoliv co si ex vymyslí a soud posvětí” od těch, kterým se to (jen dosud) nestalo, trochu mimo. Jednoduše proto, že to co se druhému semele v hlavě může být na tobě zcela nezávislé. Respektive, pokud takové očekávání jak popisuješ máš, naprosto v pořádku. Já se ale většinou snažím počítat i s nepříznivými variantami.
mjfox
starter25> …když ženské mrdne v hlavě tak s tím prostě nic nenaděláš…
Bingo. Ženská dokáže vztah dokonale zničit, protože prostě proto… aby pak říkala, jak ji to mrzí a že by to chtěla narovnat… aby si následně našla někoho jiného a chlapa vyštípala z bytu… aby mu pak vyčítala, že ji opustil… pak slíbila, že nikdy nebude dělat problémy, pokud jde o děti… abys pak musel požádat soud o úpravu styku, protože nic jiného ti nezbývá…
Někdy to vypadá, že ženské mrdá v hlavě co chvíli. Typická ženská prostě „neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane“.
„Ano, udělal jsi to přesně tak, jak jsem chtěla, ale je to špatně a můžeš za to ty.“
Hans-Paul
Asi se špatně chápeme …. nebo třeba špatně chápu já.
Podle toho jak to chápu, tak s ohledem na styk s dítětem je vše ok a asi i podle představ salamia, střídavá péče. Jen se diví tomu, asi???, že i při střídavé péči musí dotyčné přispívat, a to ne zrovna málo.
A celý můj příspěvek je o tom, že v případě značných rozdílů v příjmech matky a otce to dává smysl a soudy k tomu nezřídka přistupují.
O ničem jiném jsem nepsal.
FirkaJ
Jenže to je právě to dost hodně špatně. Dítě má právo na životní standart svých rodičů. S tím souhlasím. Manželství existuje, je v něm nějaký standard, mohou si dovolit něco. Manželství neexistuje, pak má dítě právo být u jednoho socka a u druhého vše od chůvy až po hodinek s vodotryskem. A když/až si dítě může samo říct, tak se může rozhodnout být štastné v rozblácené kaluži místo zlaté klece. Tak to chápu já.
To co podporujete Vy ústí v podnikatelský záměr „šikovných maminek chudinek samoživitelek“ co si pořídí několik dětiček, na každé tu desítku od jiného „tatínka“.. tedy dárce spermatu a k tomu ještě nějakého prince co ji chudinku samoživitelku bude živit.. zatím co dětičky chodí ve věcech ze sekáče a hrají si se spadlým klacekem ze stromu..
Sysop
Neni mozne po ex pozadovat doklady na tech dvacet litru?
puf
SysOp „požadovat“: neuraž se, ale to žiješ na Marsu ?
jedná se o pravidelnou neúčelovou platbu, kterou jsi povinen provést pod hrozbou exekuce a trestního stíhání s nepodmíneným treste do tuším dvou let.
Dikce judikatury říká, že bude užita ve prospěch dítěte a nebo domácnosti kde dítě žije (což v extrému může znamenat i vydržování aktuálního providera)
Sysop
Ja vim, k cemu to slouzi. Taky mas treba povinnost si nechat od kominika zkontrolovat komin. Nicmene, urad muze po tobe pozadovat dolozeni dokladu. To je to, na co se ptam. Jestli ma jeden moznost pres soud se domahat dolozeni dokladu, jak bylo s prostredky nalozeno.
mjfox
Jako že by si matka vedla podrobné účetnictví?
puf
taky jsem Ti ve vší slušnosti odpověděl tak, jak Ti odpoví soud, v kulaté závorce je potom komentář z praxe.
Tj. ne, nemůžeš požadovat ani agreement o přijetí platby, natož sci-fi, že budeš vědět co s těmi penězi dělá.
Byly využity k potřebám dítěte a domácnosti, kde dítě žije. nazdar.
Hans-Paul
No, pokud by je matka prokazatelně používala pro sebe a současně bylo zjevné, že nejsou uspokojivým způsobem zabezpečeny potřeby dítěte, tak by to pro ni … matku … zas tak easy nebylo.
Ale je to samozřejmě případ od případu a podobné spory jsou vždy radost.
shane
On je totiž trik v tom, že dítě něco sežere, potřebuje v něčem chodit, nekde bydlet, něco stojí škola a kroužky a prostě pokud dítě nechodí v pytli od kafe s nohama omotanejma hadrama, neživí se z popelnic a ze školy nechodí rovnou domu, závějema a do kopce, tak se v podstatě nedá určit jestli ty alíky jdou ma dítě nebo ne. OK, je to nadsázka, ale tp by to dítě muselo žít výrazně pod úrovní toho, co by se mohlo za ty alíky pořídit. Už jen rozdíl mwzi bytem pro singla a matku s děckem/děckama pár tisíc hodí. Školák prožere pomalu to co dospělec a hadry a křusky taky na stromě nerostou. A imrvere z nich odrůstá. O kroužcích a táborech radši ani nemluvě. Dítě je drahá sranda.
Sysop
Jasne, vsak ‚skocne‘ je forma dotace. Necekam ucetnictvi, ale uplne by stacila treba sjetina z karty, ze matka kupovala hadry, platila krouzky,… coz treba da polovinu te castky. Zbytek uz se rozplyne ve vecech, ktere se treba pocitat nedaji. Pokud je pece fifty-fifty, pak an bloc by nektere veci snadno spocitat sly, pokud by ocividne dotace neodpovidala vysledku.
shane
Na to nepotřebuješ sjetinu z karty. Pokud dítě nechodí v cárech, chodí do kroužků, jede na tábor a zjevně netrpí podvýživou tak lze předpokládat že to matka koupila, jelikož tyhle srandy z principu něco stojej.
Vyúčtování může mít smysl v případě nejakýho zjevnýho nesouladu nebo prostě pokud chce otec prudit ex že nedoložila všechno a ua zbytek určitě jela na Kanáry.
Ostatně, při průměrný výši alíku 2500 se nedá moc očekávat že by mohla zbejt nějaká podstatnější suma. Bůra měsíčně školou povinnej harant nejspíš spotřebuje bez velký námahy.
FirkaJ
No průměrné výživné bych úplně nevytahoval.. Matky dostávají alíky poloviční než otcové, pokud se nějakým zázrakem stane že otec dostane výhradní péči..
shane
pokud otec dostane péči jen zázrakem, tak se výše alíků nemá šanci významně projevit na průměru.
FirkaJ
To s tím kuřetem jste jistě již někde četl, že? Proto bych nějaké průměry úplně nevytahoval. Ale jak chcete.
shane
Jenže ono těch plátců alíku jsou desetitisíce, možná statisíce. Tam jednotlivec nebo zanedbatelná skupina nemá šanci ten poměr výrazně změnit a už vůbec ne směrem dolů. Pokud by výživné placené matkami mělo výrazně ovlivnit průměr směrem dolů, tak by jich buď nesmělo být zázračně malé množství, nebo by musely platit výživné v řádu desetikorun.
Jan Mrcasik
„Dát Policii zákonnou pravomoc vykonávat v praxi donucovacími prostředky rozsudek soudu ohledně předávek dětí druhému rodiči od rodiče s výhradní péčí“
Takže policajti půjdou násilím vpadnout do baráku, násilím vyrvat děcko a odvléct je k jinému rodiči, a to bez ohledu na to zda děcko chce nebo ne, protože na děcko se v tahanicích zhrzených rodičů nikdo neohlíží.
Autore, jen za tuhle samotnou větu jsi hovado, zmetek a hovado korunované. A to se držím velmi korektně.
Kdyby to bylo „asistovat s předávkou dětí“ takže by policajt zajistil, že ex otevře dveře a nebude dítěti bránit odjet s tatínkem – nic proti ničemu.
Ale chtít aby policajt s pendrekem vpadl do baráku a násilím odvlekl děcko jako kdyby to byl otrok nebo majetek, bez ohledu na trauma které to vyvolá, to je prostě gestapácká praktika a každý kdo to navrhuje je egoistická, narcistní, soběstředná sociopatická svině a hovado.
puf
postup je následující: máš rozsudek s doložkou právní moci, požádáš OSPOD, ten na to má cca 15 dnů, ale obvykle to řeší v horizontu dnů, nevyjde, potom se dává exekuční návrh k soudu. Ten vyzve, uloží sankci atd. Matka se odvolá a vzhledem k rozsudku US na toto téma nakonec zjistíš, že když vhodně zmasíruje dítě, tak se jí nestane nic.
V opačném případě (tj. že nevrátíš děti), očekávej návštěvu PČR obratem i s pendrekem a trestní řízení pro únos.
Autor opravdu potřebuje získat nadhled, i proto že v tomto rozpoložení prodrbe i tu malou šanci co má, imho exekuční vymáhání je krajní prostředek, jehož užití je třeba mnohokrát v klidu zvážit, ale tak nějak souzním s tím, že asymetrie přístupu matka-otec je na nefér.
Jan Mrcasik
Samozřejmě to platí na obě strany – aby policajt silou někam vpadnul, „zpacifikoval“ rodiče a násilím odvlekl dítě bez ohledu na to, co dítě chce, je gestapácká praktika a propagovat ji může jen zvrácené narcistické egoistické a sociopatické hovado.
Aby policajt zjednal přístup rodiče kráceného na právech k dítěti, a rodič si to potom s dítětem domluvil a odvedl si ho je samozřejmě jiná. Tady jde o to odvlékání dětí donucovacími prostředky.
Sysop
Inu, Barnevernet je organizace v moderni spolecnosti patrici soukromemu subjektu v jine moderni evropske spolecnosti.
Kdybych to bral čistě a výlučně podle těch dvou článků … tak tu vaši ex pomalu začínám chápat.
Ten serial bude mit dilu 13 nebo 30?
No ještě to přivolávejte!!!
Ještě by se moh postavit k zrcadlu a říct třikrát po sobě „zrgo“.
Bez pentagramu na zemi a černého kohouta to nebude fungovat :-)
eště mu napovídej
Já zase naprosto chápu autora, neb moje story je skoro identická.
tvl. tak proč jsi tu krávu mrdal?
Protoze je vul.
Mrdat můžeš co chceš, proto ještě vůl nejsi. Ale když to napustíš, tak už jo.
Ono to tak nejak bylo mnou mysleno, ze vul (ten hovorovy) proste ani nevi, kdy ho ma vyndat. Chytrej, kdyz ho svrbi, no tak holt zasune, ale taky vynda, kdyz je cas.
Více, než 50 procent manželství v ČR končí rozvodem do 5 let. Takže nadpoloviční většina žen jsou krávy, nebo nadpoloviční většina mužů debilové.
Nespletl jste se? Nemělo být v té poslední větě „a“?
Mi to nedalo:-))).
klidně :-)
Tak, asi tě neznal a nafukovací krávy nemají děti a nevyperou ani neuvaří.
Omlouvam se, cely clanek cist nemuzu, je to nekonecny vylev zhrzeleho manzela. Je ale potvrzenim ze rodinne pravo je horsi jak vrazdy. Znam par pripadu kde se partneri pretahuji o dite a jsou plny intrik, hnusu a pomlouvani. Znam jen jeden jedinny pripad kdy oba ziji v jednim domme kde jsou dospeli oddeleni, nicmenne ‚sdili‘ dite.
Tyto smutne clanky podle me nemaji burcovat ke zmene prava, ale spise demonstruji
Demonstruji vyznam monogamie.
Hodne stesti vsem novomanzelum.
Mohu se optat, co má význam monogamie demonstrovat?
On si asi myslí, že monogamie je, když člověk žije sám 😃
„S manželkou se soudíme o děti. Ona je taky nechce.“
„Doufám, že je ti jasný že v případě rozvodu už děti nikdy neuvidím.“
Ono se to moc neliší od jiných obcanskoprávních sporů dvou nesmiřitelných stran. Když se dva šprajcnou tak jsou schopný se do krve soudit kvůli kredenci po babičce.
Trestní právo je v poho, tam žalobce není emočně zainteresován a když prokurátor spor prohraje, tak akorát pokrčí rameny a otevře další spis.
Resenim pak je, preklopit to z rodinneho do trestniho.
Autor je bohužel zatím jenom v první fázi opatrovnických tahanic. Mnoho postřehů je exaktních, to že opatrovnický systém funguje proti otcům a je na hony vzdálený od proklamací první je zájem dítěte (dr. Kovářová a další). Ale forma článku je poněkud nešťastná a dosti nečitelná, ono by šlo srovnávat s praxí v „staré evropě“, stejně tak vzpomenout na pokus alespoň uzákonit nutnost odůvodnění nepřípustnosti ústavní péče.
Bohužel komunistický kádr soudců a úředníků je na svém místě, vč. absolutně nejvyššího postu, a jak víme, tak právo jest otázkou výkladu.
Ale volební potenciál rozvedených otců je značný, tj. cestou je alespoň nevolit Oranžový klub ČSSD (http://www.oranzovy-klub.cz/o-nas) a podobné progresivní lobby.
oprava: odůvodnění nepřípustnosti střídavé péče, tuším jeden z poslanců ODS.
Ona je ovšem pravda, že děti do určitého věku jsou mnohem víc fixované na matku* než otce. Vidím to doma. Tatínek je king, ale maminka je živoucí bohyně. S tím se prostě nemůžu rovnat a sebrat jim to tak bych je zničil.
*jasně, jsou příšery co bych jim nesvěřil ani chciplýho křečka. Ale těch zas tolik nebude.
shane: Ono s tou fixací na matku se to poněkud přeceňuje, pomineme-li kojenecko-batolecí období. V řadě první „prostor“ pro matku je v čase nejméně 50proc, v řadě druhé s Vaší úvahou jsem se dobrovolně ztotožnil a už to nikdy nezměním (2x US).
Tj. samozdřejmě budou otcové, kteří se starat nechtějí a jenom skučí kvůli výživnému, nechci hádat kolik jich je, ale imho bude značná část těch, kteří se o výchovu svých potomků zajímají, ale když třeba na OSPOD uslyší (to není vymyšlené), že bez souhlasu matky ne, tak … to třeba moudře vzdají.
Autor se zamýšlí co s tím, no .. je to těžké, ale prostě zkoušet a nevolit ex-komunisty a socany (abych poslouchal od socdemáka na OSPODu, přičemž svojí pol. prefencí se netajím, přednášku o divokých devadesátkách ODS-ky, co na to ku*va se dá říct …). Jejich náhled na to co je lidské právo je poněkud jednostranný.
Podobně je zajímavá komunita kolem http://www.stridavka.cz, ale je otázkou, jestli si uvědomí možnosti organizovaného politického nátlaku.
Co s tím? To je tak prosté. Zafunguje jediné. Odstranit největší motivace žen k usilování o výhradní péči. Dvě největší motivace jsou peníze=materiální a msta, tedy emoční.
Peníze by měly být limitovány, třeba vazbou na životní minimum. Tím by ubylo „šikulek“ co si nabouchají třeba 5 dětí, každé s jiným, ale se slušnými příjmy tatínky a pak jen pravidelně žalují tatínky ao zvýšení výživného + sociální dávky a co jim chybí. A nebo případy jako co měl známý. Rozvod se dvěma dětmi školové a prvňák. Usiloval o střídavku, nechtěl děti připravit o matku. Kopala kolem sebe, ale když střídavky docílil a zjistila že ždímání nebude, tak mu je hodila na hrb a totálně ztratila zájem. Takže další soud o svěření do výhradní péče proběhl hladce a rychle…
No a ty emoce?
Tam je to těžší a tak by bylo třeba opravdu aby rodič který neplní rozsudek (lépe však dohodu), nebo přes děti dělá svinstva pocítil následky. Tedy aby ať ten či ta se raději takových věcí ani nedopouštěli. Pochopitelně ani jejich okolí.
shane: k tomu „víc fixované na matku“ coby argument proti střídavé péči. Ono to bývá tak, že třeba škola v přírodě (týden), tábor (dva až tři týdny), kroužky po družině a škole (= dítě je v pracovní den vychovávají více cizí lidí než matka samoživitelka) je naprosto fajn, rozšiřuje to obzory a sociální dovednosti dětí, ale když mají být týden u otce, tak je problém, fixace na matku.
Tj. je potřeba rozlišit reálnou skutečnost od argumentace v opatrovnickém řízení. Asi není dobré kojence dávat do střídavky 50:50, ale lze ji právně nastavit tak, že až začne chodit do jeslí/školky, změní se výchovný poměr. Ale to je věc, která je sice teoreticky možná, ale ještě jsem takový rozsude neviděl (a viděl jsem jich hodně).
Hele, do debaty ohledně střídavky se moc pouštět nechci, nicméně bych upozornil že je celkem rozdíl mezi tím občas někam na par dnů nebo tejdnů vypadnout a mezi tím mít dva paralelní domovy a ty pravidelně střídat. Nejlíp každej v jinym městě, nebo aspoň v jiný městský části. By mě zajímalo jak to je pak se školou. Jestli chodí na střídačku do dvou, nebo jestli dojíždí. Střídavka mi přijde dost jako pakárna pro všechny zúčastněný, ale jaký si to lidi udělaj, takový to maj. Jejich věc. Já bych do toho nešel, ani jako dítě, ani jako dospělej, ale každej ať se zařídí podle svýho gusta.
Pokud dítě chodí do stejný školy = rozvedení rodiče bydlí blízko sebe, tak to pro střídavku není žádná překážka. Chodit do dvou různých škol je samozřejmě blbost.
Jo. Já to rozebírám níž. Střídavka může fungovat, ale musí bejt dobrovolná a rodiče musej kooperovat v zájmu dítěte. Jak se jeden začne šprajcovat, jde to do kopru. Potenciál k naschválům je tam stejnej jako u jinejch uspořádání.
Jděte do prdele i se střídavkami. Kdo to odesere nejvíc, jsou právě děti, kterým paradoxně střídavá péče má prospívat. Hovno akorát, děcko si po krátkém čase začne uvědomovat, že je jakýmsi přeposílaným balíkem, který doopravdy nikdo u sebe nechce. A potom to tak i končí. Z mého okolí čtyři mně známé případy nedopadly ani jeden dobře.
To si myslím taky, i když jsem ochoten v rámci pochybností uznat že to za určitých hypotetických okolností fungovat může. Nakolik jsou ony okolnosti reálné je věc jiná.
Ostatně, psychologové tvrdí že by děti ke zdravému vývoji měly mít bezpečný přístav. Že pokud žijí jako nomádi, tak se to na nich podepíše. Celkem často zkoumanej je fenomén Army Brats (Armádní děti), děti vojáků v aktivní službě které se svými rodiči rotují po všech možných vojenských základnách po celém světě.
Paušalizovat to je, jako dycky, kravina. Třeba s těma děckama důstojníků, záleží hrozně jak sou děcka ložený, páč takhle můžou zase prozkoumat hrozně moc věcí, míst, techniky, můžou se naučit jazyky a to všechno v době, kdy mozek nadšeně nasává informace, což asi děcko co tvrdne v nějaké vesničce v podhůří tak jako úplně nemůže. A pak to můžou obrovsky zužitkovat v kariéře. Anebo taky ne, no.
A jináč třeba v Pze asi jde vo prd, pokud se vodstěhují na různý okraje města, furt je to zhruba hoďka jízdy z jedné strany na druhou, což se dá celkem v klidu i se školou žejo.
Ještě, že nejsem z vašeho okolí … bych vám kazil skóre:-))).
Nechceš o tom napsat článek? Jak to funguje a tak? Myslím, že by to dost lidí zajímalo.
jo jo já se taky hlásim o článek…
Jeden nejmenovany pan soudce obcas napise nejakou pravdu a lasku a pak s tim ma nejake mrzeni… Tady, bohuzel, nejsme na DarkNetu. Vopatrne, soudruzi, hlavne vopatrne.
Nejmenovaný soudce kouše ruku která ho krmí. Krom toho jsem u těhle rozvracečů zevnitř instinktivně opatrnej. Když o nic nejde tak jsou proti, ale jakmile by jim šlo o existenci, tak to budou sekat aby odčinili hříchy. Freisler hadr. Si vždycky vzpomenu na generála Bočka. Bohumila, ne Emila. Jako západní voják měl máslo na hlavě, tak aby to odčinil, tak jako předseda prověrkový komise nemilosrdně likvidoval svoje bejvalý kolegy.
Funguje to opravdu dlouhá léta a tak nějak zcela v pohodě, normálně, z mého pohledu zcela přirozeně. Jednak nevím co o tom psát, jednak na psaní moc nejsem.
Mám pocit, že průser vždy nastává v situaci, kdy jeden (oba) má pocit nějaké křivdy, zrady či zklamání ze strany toho druhého a ten si s sebou nese. Já jsem se tak snažil/a, dělal/a jsem všechno a on/ona … za to všechno … Ono se to vždy nějak projeví. Já to vždy bral tak, že jsem si špatně vybral … ne špatný protějšek, jen nekompaktibilní … a že to holt nevyšlo. Moje chyba, její chyba, naše chyba. Myslím, že jsme k tomu oba přispěli rovným dílem, asi nechtěně, ale holt někteří lidé se k sobě prostě nehodí.
Jinak dalších případů, kdy střídavé péče je a funguje pár znám, není to v mém okolí zase až tak úplně unikátní.
servisdok: a Vy jděte do .. pokuď v tom nežijete. Znám web jedné zhrzené matky co dostala střídavku proti vůli, který se jmenuje jedenDomov nebo nějak tak a je plný chytrých keců jako máte Vy. Z hlediska péče o dítě to je něco jako Aeronet z hlediska politiky.
Imho jednoduché pravidlo – nelze svěřit dítě do výlučné péče tomu, kdo nesouhlasí se střídavou. Protože nejsem-li ochoten kooperovat, aby se to dětí dotklo co nejméně, potom nemám ani předpoklad pro výlučnou péči. easy …
1***
Problém ale spočívá v tom, že si jaksi moc vybrat nemůžeš, protože to nezávisí pouze na tobě. Že střídavá péče není ideální se shodneme asi všichni, ale rozhodně hlavní bod není fixace na matku, ačkoliv se to tak prezentuje. Každý kdo má děti tak ví, co všechno dokáže opičí láska – vyrobí i nesvéprávného třicátníka.
Spíše mi přijde zvrácené, že rozvod a dítě ve společné péči je vstupenka pro kdejakého vocasa rozhodovat o tom jak to má probíhat.
A nakonec, tak jak se připravuješ na cokoliv jiného by ses měl připravovat i na tuto variantu a mít připravené alespoň nějaké páky. Vloni padl rekordní počet předmanželských smluv, ale i tak ji uzavřela jen pětina párů.
Vždyť píšu že je to na každým jak si to zařídí. Osobně bych se snažil rozejít se pokud ne v dobrým, tak aspoň ne ve zlým. Což je samozřejmě šedivá teorie a zelený je strom života. Nicméně čistě pragmaticky, když mi ex bude dělat zle a šprajcy, tak se asi nebudu snažit jí soudně vnutit variantu, kde s ní budu muset dalších x let spolupracovat. Buď půjdu na dohodu kde budu jednou za 14 dní děti celej víkend nechutně rozmazlovat nebo budu chtít výhradní péči. A pokud ty děti proti mně poštve natolik, že mě budou nesnášet, tak s tím stejně nic neudělám a střídavka tomu taky nezabrání.
Stejně tak, když mě u rozvodu vorve jak borůvku, tak asi nebudu prosazovat variantu kde budu muset držet byt 3+1 aby měli haranti pri střídavce odpovídající životní podmínky, když budu rád že utáhnu garsonku někde na sídlišti. Navíc jakmile pomstychtivá ex zjistí že u mě v garsonce spěj děti na nafukovací matraci na zemi, tak budu ještě rád, když o tu střídavku jenom přijdu.
Předmanželská smlouva neřeší vztahy k dětem.
Vstupenka pro kdejakého vocasa… Tak tou vstupenkou je neschopnost dohodnout se. Pokud přijdete před víceméně jakéhokoliv opatrovnického soudce (hamba výjimkám) s dohodou, která nebude vysloveně krutě nepřiměřená, tak Vám jí schválí a potom si to dělejte jak chcete, dokud někdo nepošle papír, tak už to víceméně nikoho nezajímá.
Ale u mně by alespoň vyřešila, že mně nebude dětmi vydírat kvůli majetku. Tj. kdo se dneska ožení bez předmanželské smlouvy je imho blázen.
I předmanželská smlouva se dá napadnout, stačí tvrdit, že byla podepsána pod nátlakem. Na děti se už vůbec nevztahuje.
Napadnout se dá všecko. I když než nátlakem by asi bylo efektivnější argumentovat že od tý doby se ledacos změnilo a že část majetku nabyl díky pomoci a podpoře manželky a tak. Pokud si dobře pamatuju tak takhle svýho času vyrazila prachy stará Trumpová když ji Doník vyměnil za Marlu.
Předmanželská smlouva je dle mne taková.. myslím že by to pořešilo prostě jen to, že by uzavřením manželství nevznikalo automaticky SJM. To by si museli spáchat extra. Myslím že prý i takový návrh byl u posranců, ale tehdy to prý černoprdelníci sabotovali..
Aha, majetek a smlouvy o něm. To je to, oč tu běží.
Ženil jsi se měsíc po seznámení a během celé doby trvání manželství jsi byl tak láskou slepý, žes neviděl, co sis vzal?
a ty jsi šťastně rozvedený, že tady rozdáváš rady ?
To neřeší, mělo to jen ilustrovat alespoň elementární snahu se připravit na budoucnost. Pokud hejl spoléhá pouze na lásku tak se pak může velmi divit, že mu exmanželka, ospod a soudkyně vyrobí tobogán přímo pod most a bez dětí.
Co se týče toho výchovného poměru – ano, souhlasím, ale podle mého to nejde vtělit do rozsudku, ale musí to bejt vysledek nesobecké kooperace mezi rodiči. Což je podle mýho i základní předpoklad pro střídavku. Musí to dobrovolně chtít oba a musí být schopni nesobecky kooperovat v zajmu dítěte, což znamená udržovat pokud ne pratelske, tak aspoň korektní vztahy (otázka jestli pak není lepší spolu zůstat jen pro formu a vychovávat dítě společně než dospěje). Vynucená střídavka bude stejně disfunkční jako vynucený cokoliv jinýho. Naschvály, pakárna a štvaní dítěte proti druhýmu z rodičů. Upřímně si myslim že ti fotři ze stridavka.cz by se měli vysrat na boj o střídavou péči a buď jít na dohodu nebo se snažit o výhradní péči.
shane: „(otázka jestli pak není lepší spolu zůstat jen pro formu a vychovávat dítě společně než dospěje)“
Jako že zahýbající rodič se místo vysněného odstěhování za novým objevem bude nadále vyskytovat doma a na sex a další si vždy jen odskočí?:-)
Tak kdyby si ten dosud nezahýbající rodič taky někoho našel, tak to mohou sestěhovat a žít ve vzájemné harmonii a občas si to prostřídat a … akorát to chce větší barák:-))).
Hans-Paul: tak to měl herec Hlinomaz, nastěhoval si domů milenku i s manželem (partnerem? – už nevím). Ale podobně jako výmena manželek á la Kraus-Chýlková, tak i tohle chce hodně specifickou náturu všech zúčastněných.
Tohle už je level Master. Nicméně model že spolu dva žijou a popichujou jinde je celkem běžný. Některý manželství prostě vyhořej, ale nevaděj si natolik aby museli od sebe. Navíc se jim asi nechce do propadu životní úrovně. Nebo prostě nemaj potřebu začínat další dlouhodobej vztah a riskovat potenciální průser když to maj teď tak pěkně zařízený.
Ostatně mi přijde, že spousta staromanželů je spolu hlavně ze zvyku a z pohodlnosti. Vášeň dávno vyhasla, hrany se obrousily, každej má svý zájmy, děti odrostly a tak prostě žijou spolu vedle sebe a jsou spokojený a nemaj ani důvod začínat nějakej novej vztah pár let před důchodem.
Tak bodejt, aby par let pred doochodem dostal clovek od rodicu po cuni, to by nejednoho nasralo.
Když se postaráš o to, aby popichování neubližovalo dlouhodobému partnerovi, může to fungovat velmi dlouho.
To je asi základ, neubližovat tomu druhýmu. Stačí to, co člověk dělá nechtěně. Já jsem nikdy nezahejbal, prostě na to nemám povahu, ale kdybych někdy ujel, tak udělám všechno proto, aby se to žena nikdy nedozvěděla. Proč má trpět že jsem vůl? To samý na oplátku očekávám od ní.
Nic ve zlým, ale většina z těch, co zahejbaj, je stejného názoru a snaží se o totéž … jenže je tu ono rčení o džbánu a vodě a náhodě, která je vůl.
Osobně si myslím, že při nějaké délce trvání paralelního vztahu, či četnosti jednorázových úletů, je to vždy jen a jen otázkou času.
Tak jasně. Proto nezahejbám. Mi to za to riziko nestojí.
Tak to ja to mam jednoduchy. Ja mam hosipa, takze driv, nebo pozdejc bych swapnul jmena, nebo koupil blbej darek, nebo tak neco. Takze jo, po pekny prdelce se podivam, vsak na tom nic neni, pokud cloveku u toho nevypadne jazyk z huby a zivot jde dal. Ostatne i moje zena klidne zkonstatuje, ze tam ci onde videla peknyho chlapa. Proc ne. A tim to taky hasne.
Je. Bratranec to takto úspěšně provozoval přes dvanáct let.
A pak, na úplně opačném konci republiky, přes 400km daleko, kde byl služebně, musel by tam jet tak jako tak, jen s sebou tenkrát vzal dlouholetou milenku z úplně jiné firmy, o jejíž existenci vůbec nikdo nic nevěděl – potká ruku v ruce s milenkou, nejlepší kamarádku své ženy. Náhoda je fakt sviňa..
Ještě když se na chodníku za ní otáčeli, tak kamarádka jeho ženy už brala do ruky telefon.
Nebýt to slepice, něco z toho vytříská :D, jenže to bohužel slepice byla, takže to byl jen prostý teplý bonz, protože „kamarádka“. Přitom kdyby to bylo opačně, tak jsem si jistej, že bratrancova žena by jen dělala slepou.
servisdok: A jak kamarádka dopadla? Jako posel špatných zpráv nebo kdo rychle dává, dvakrát dává?
Z mého pohledu dobře.
Bratránek se ženou si to nějak vyříkali, zůstali spolu a „nejlepší kamarádka“ už není ani kamarádkou. Dlouholetá milenka přesídlila, celkově se nad tím jaksi rozumně zavřela voda, ale jsem přesvědčen, že nějaký pachuti a smrady po tom zůstaly. Přes 12 let „bočáku“, to není úlet z jedné noci.
Tak to že to bylo 12 let se předpokládam manželka nedozvěděla, to by asi nepřešla žádná ženská, i hodně splachovací..
Myslím, že nedozvěděla. Ve hře bylo taky to, že o tom vztahu vůbec nikdo nevěděl, ani já ne /dověděl jsem se to až ex-post/. Dá se říct, že to tak vlastně ublížilo jen jim dvěma a nikdo si o ničem nešušká. Dokonce o tom myslím nevědí ani děti a zároveň doufám, že to tak i zůstane.
S odstupem si myslím, že i když to trvalo tak dlouho, tak to asi nemohla být žádná velká divočina. Ženský na tohle mají speciální senzory. Jakmile se na základě nějakého signálu taková pustí do práce, tak potom i kriminálka uznale pokyvuje hlavou :D
Zajímavý je taky to, že exmilenka údajně dodnes není ani nijak zadaná, ani vdaná. Funguje jako vysoká manažerka v české fabrice německé firmy.
Vypadá to zvnějšku, jako dneska módní „kamarádka s výhodami“ – ale až na tu délku..
Bejt to kamarad bratrance, tak to neprosakne. Je az neuveritelny, ze chlapi v tomto umej drzet basu, kdezto zencky ne.
Chlapi jsou závistiví, ale hodně často přející.
JJ. Akorát si na dotyčnou nesměj sami dělat zuby. je to nemužné a nízké, ale občas se to děje.
Lehounce, ale opravdu jen lehounce off topic: měli jste rádi pohádku „Karate Kid“?
ten starej s Moritou? První díl nebyl špatnej, ale akorát si pamatuju jak tam chytal mouchu hůlkama. A pak jsme si dělali na učňáku prdel jak tam učil toho kluka ty karate pohyby díky leštění auta. My to dělali na zedničení – „nahodíme omítku“ „stáhneme omítku“ „uhladíme omítku“
Jo jo. Tak se na to povedlo navázat jedním z nejpovedenějších sequelů jménem „Cobra Kai“
Já bych neřekl, že to level Master, ale prostě povaha. Znám lidi, co ji mají. Znám lidi, co ne. Já bych ji třeba neměl.
Myslím, že tohle prostě nelze po nikom chtít, nebo to vyžadovat či navrhovat jako řešení … buď k tomu oba dospějí tak nějak sami, nebo ne.
Já bych do toho nešel.
Já taky ne. Ale občas žasnu co všechno existuje.
Jak píšu … znám ty případy, od takových kdy protějšek ví přesně s kým a kdy a tak, až po takové, kdy to funguje na základě mlčenlivé diskrétní a vědomé tolerance.
Každý ať si to dělá jak chce …
Hlavně ať mne do toho netahá a nezkouší si ze mne dělat vrbu, lepší případ, nebo arbitra … tam už jsem asertivně sprostej.
Tak znám takový co to tak maj/měli. Prostě jsou to dva kamarádi co spolu bydlej a vychovávaj děti a jinak si žijou po svým. Dokonce znám manželství kde má manželka oficiálního dlouhodobýho milence. Jestli choděj do trojky nevím a vědět fakt nechci. Lidi dokážou bejt až pozoruhodně kreativní, když chtěj.
shane: jasně, ale to se obvykle neděje dramatický rozvod a soud o děti. Většina rozvodů – nebo vlastně v mém okolí žádný – nebyl rozumnou domluvou dvou lidí. A přestože zdaleka ne vše probíhalo nějak zásadně vyhroceně, vždy tam byla jedna strana iniciativní a druhá ublížená. Jakmile v tom lítají emoce, tak jde mozek stranou a to někdy až nepochopitelně (jak často dotyčný-dotyčná po letech přizná).
Tj. já netvrdím, že to nemůže existovat, ale je to výjimka a sem to IMHO nepatří, protože v diskutovaných situacích to není relevantní možnost. Zářným příkladem budiž autor článku, moc mi to tam na situaci „dobře miláčku, našla sis píchače a zdá se, že mě teď nenávidíš, ale mysli na děti, vem Frantu k nám a já si zatím najdu taky nějakou samičku a všechno bude dobrý“ nepřipadá.
Píšu že ti lidi musej bbejt schopný udržovat aspoň korektní vztahy. Pokurld nejsou, nedejbože pokud se nenávidí a mstí, tak je nejlepší takový řešení, kde se kontakt omezí na minimum. Tam nic co bude záviset ne dohodě a dobré vůli nebude fungovat.
+1
Většina rozvodů v mé praxi probíhá relativně klidně (tím neříkám, že začátky nebývají dramatické). Podle mé zkušenosti se tak 80% lidí nějak dohodne a velká část z nich to jakštakš drží.
shane: rozumím, jen pro mě je od „korektních vztahů“ hodně daleko k variantě „žijeme spolu kvůli dětem a jinak máme každý svůj život jinde“.
Tam taky nebylo rovnítko. Jen že pokud mají spolu dobré vztahy, tak že je to varianta ke zvážení. Ne že tak musej žít nebo že by měli. Jsou i vztahy co se rozpadaj aniž by v tom musel bejt někdo třetí (čtvrtej. Pátej …)
Imho se mýlíte, dáno tím, že si neumíte ani přibližně představit, jak to funguje.
Za mně je to jednoduché – nesouhlasíš se střídavkou, potom nemáš na to, aby jsi dostal výlučnou péči, vyjímky lze řešit dokazováním (autismus etc.). Dohodu to samozdřejmě nevylučuje.
Jakože buď střídavka nebo výhradní péče otce? No, s tímhle kategorickým přístupem si akorát nasereš do bot.
shane> Ona je ovšem pravda, že děti do určitého věku jsou mnohem víc fixované na matku* než otce.
A co fixace na otce? Uvažuje vůbec někdy někdo o fixaci na otce? Moje dcera jako první slovo říkala „táta“, zatímco „máma“ dlouho neříkala vůbec. Pokud se nějakému dítěti něco stane na hřišti, obvykle volá „mámo“, zatímco ta moje volala „táto“. A najednou lusknutím prstu tatínek doma není, protože maminka to tak chtěla. Ve třech letech se musí dítě vyrovnávat s tím, že tatínek není doma každý den, vlastně není doma vůbec. Že už ji nebude ukládat do postele každý den jako dřív. A to prostě jen proto, že mamince ruplo v kouli.
Nebuďte nekorektní. Fixace na otce neexistuje, stejně jako třeba v DN je násilník jen a výhradně muž. Tak si to zapište za uši a buďte dobrý.
Už mi to autorovo burcování přijde stejné jako těch feministek, jenom z opačné strany.
Osobně si myslím, že stát podporuje generování matek samoživitelek právě díky alimentům. Dotace vždycky pokřivují. Přeci jen jsou to ženy, které hlavně prahnou po produkci dětí, jim to tiká a bez tohoto naplnění nemá jejich život smysl. Proč pak ale muset snášet život s chlapem, haranta mám a chlap prachy vysolí, aniž by s ním musela spát, vařit, poslouchat… Pak vlastně ženě odpadá základní odpovědnost najít si vhodného samečka. Naopak bych to viděl tak, že chceš dítě do své péče? Tak na to musíš mít! Nemáš na to? Tak se budeš muset podělit o dítě s exmanželem. Asi každá žena je tak nějak latentní megera a i když tomu nevěříme, stačí když se najde kamarádka, která jí „poradí“ a ona nás pak pěkně překvapí. Když nebudem podporovat matky samoživitelky, tak se ženy přestanou do toho samoživitelsví tak hrnout, to dá rozum.
S tou produkcí a prahnutím po ní je to buď blbost, nebo máme nějaké jiné soc bubliny. Z velké části lidí okolo mne chtěli oba, v některých případech byla dokonce touha po potomstvu větší u toho chlapa … v danou chvíli.
A ten zbytek by se dal i obrátit … ten chlap snad ví, do koho a potenciálně jakým důsledkem se při tom sexu udělá, takže by měl počítat, že jej to holt může něco stát.
Tyhle pokusy o univerzální řešení problému, který je vždy ze své podstaty zcela jedinečný a subjektivní jsou vždycky na hovno.
Taky mi to přijde jako blbost, pokud nepumpne miliardáře. Když si vezmu kolik času a lítání nam se ženou zaberou děti, tak jen debil by chtěl na něco takovýho bejt sám. A to nemluvim o finanční náročnosti. Statisticky je průměrná výše alimentů na jedno dítě 2500,resp. 2800 Kč, podle toho která statistika. Jako sorry, ale to dítě měsíčně víc jenom prožere. Pak jsou hadry, boty, školní jidelna, nutnost držet větší byt…
Tohle ale platí pro střední třídu. Když vyučená podědí hovno po rodičích, kariéra žádná a perspektiva taky, děcka už žívotní úroveň zas ta nezhorší, naopak se dá něco vytřískat na podporách, někde je šance na obecní byt…
Finančně to nedokážu posoudit, ale mám pár známých, co jsou samoživitelky a otec jaksi nejeví zájem. Až asi na jednu dvě jim to nečiní problémy ze strany finanční, nemají tak málo, ale časové. Prarodiče buď hodně daleko, nebo pomoc spíše sami potřebují, nebo už nejsou. A být na to dítě fakt sám … někdy je toho fakt víc než nad hlavu. K tomu stačí být někdy nemocný, nebo tahle covidová pakárna, kdy všechny kontakty dětí jsou omezeny na minimum …. fuj tajbl. Někdy je fakt obdivuji.
Týká se samozřejmě hlavně menších dětí, takže třeba u mne už je to pasé, ale na férovku říkám, že být v takové situaci, tak ač nejsem nějaký vatař, tak by mne nějaké 2-3 litry trápily asi nejméně.
No po přečtení článku má člověk dojem, že ta zlá megera za těch 2800 smíchá dítěti mouku s vodou k obědu a ušetřený zbytek vyhodí za šperky a belgický pralinky, který sní všechny sama.
:-)
Psal jsem podporuje, nikoliv zajistí. Patřím do nižší třídy a sleduji co prožeru a držím většinou do stovky denně, i když to jde díky té pozvolné měnové reformě čímdál hůř, tedy 2800 za žrádlo není zas tak mimo a moukou s vodou se taky běžně neživím. Ale to není to podstatné. Podstatné je to, že v rodině by to dítě musela taky řekněme na půl – pokud nemá na to, aby ho živila zcela, pak se o něj musí rozdělit. Není to samospásné řešení, ale věřím, že by to mělo za následek snížení počtu a formy těchto tahanic o děti.
Já vám nevím … mám pocit, že když už je to takto vyhrocené, tak o ty peníze ani moc nejde, ty jsou jen jedním z nástrojů jak toho druhého, úhlavního nepřítele, poškodit.
Takové to … mrcho, nechceš se mnou být, tak ani korunu a třeba chcípněte hlady … tak si za tou druhou táhni, ale dítě neuvidíš a stáhnu tě z kůže … a řada další variant. Jen tak na okraj, obě popsané varianty jsem zažil … naštěstí jako celkem vzdálený divák:-).
No nevím jak to vidí ostatní otcové, ale i kdybych nebyl schopen s matkou dětí vyjít, tak jsou to furt moje děti a propadl bych se hanbou, kdyby se matka musela o peníze prosit a dítě živořit za kilo denně.
Kromě toho Plzák tvrdí, že dva lidé spolu mohou vyjít, pokud není chlap alkoholik a chronický netáhlo a žena hysterka.
A i kdyby už jsem byl takovej vůl a nabrnknul si hysterku, tak halt to vydržím alespoň do doby, než děti budou dost velký, aby před tou hysterkou mohly zdrhnout taky. Protože co jinýho by dítě s hysterkou samoživitelkou čekalo doma jinýho než peklo na zemi.
monday: OMG, mně hrozně baví kecy lidí, který nejsou rozvedený, jak by to ty rozvedený měli dělat. A používají pro to absurdní příměry jako „živořit za kilo denně“, „prosit o peníze“ a „míchat dětem mouku s vodou“.
Ženská je ve skutečnosti od přírody chamtivá a nikdy nemá dost. Vědí o tom všichni ženatí, co po výplatě udělají doma stojku a ta jejich drahá (doslova) všechno do poslední koruny utratí. (Dneska to teda není o stojce, ale o společném účtu.) Slyšel jsem historku, jak jednomu takovému přišly na účet omylem dvě výplaty (jeho a kolegova), jeho manželka to všechno utratila a ještě si libovala „tenhle měsíc jsme docela dobře vyšli“. Samozřejmě se na ten omyl ve firmě přišlo, jenže asi až za měsíc, kdy peníze už nebyly. A protože typická rodina s dětma žije z ruky do huby, tak to ani neměli z čeho vrátit…
Všechny rozvedené matky se tvářej jako chudinky, co musej vyhánět děti na pastvu, protože doma není co jíst. Zdaleka všechny rozhodně takové chudinky nejsou: hadříčky, kabelčičky, botičky, dneska každej rok novej mobil, ty alimenty jsou často slušné kapesné. Opravdových sociálních případů je jenom pár.
Ve skutečnosti živit děti nemá jenom otec, ale taky matka, hm? Takže si k tomu průměru 2800 od otce přihoďte 2800 od matky a zhruba to by mělo dítěti stačit na měsíc, aby neumřelo hlady a nechodilo nahé. 5,5 na stole v českých už jsou docela slušný peníze. A to je těch 2800 jen nějaký průměr, takže některé matky klidně dostávají 4000 i víc. Jenže ženská nikdy nemá dost, takže klidně bude natahovat ruku a současně odpírat otci právo si děti k sobě vzít třeba na prázdniny, prostě protože může.
mjfox: jen taková technická – společný účet nepadá z nebe. Je každého věc, jestli něco takového bude mít a když ano, jestli na to bude posílat výplatu.
Společný účet … co to je?
To nás třeba nikdy nenapadlo … mít.
tohle maj jenom starý školy a nebo mladý naivkové :D
Tak to som asi stara skola. Nase ucty su zdielane. Hlavne preto, ze v pripade umrtia majitela nezdielaneho uctu by pristup k nemu presiel na spravcu pozostalosti a prezivsi partner by mohol mat problem s pristupom k peniazom kym sa veci neutrasu.
Wildcat: lze snadno řešit tím, že partner má na účtu dost na to, aby takové období v klidu přestál.
Urcite. Na druhej strane naco spekulovat? U nas je skrblik manzelka. Na nahodne nakupy, casto aj vacsie som tu ja :)
Zas keby slo do tuheho, peniaze na beznom ucte nie su to o co by naozaj slo.
Wildcat: jasný, je to na Vás, jen prostě mi to jako argument, proč společný účet mít, přijde slabé. Vše je individuální, jsou manželství, kde je to naopak to jediné (auta služební, bydlení nájemní). Jednomu v blízkém okolí to manželka předvedla – účet prakticky prázdnej (několik set tisíc), ona a její věci už v bezpečí u maminky (nekolik set km daleko).
Oproti tomu Dušek a jeho story o matce, které zemřel manžel a jí teď „v rámci ochrany dětí“ o tom, jestli může prodat byt a koupit auto rozhoduje stát, protože vše zdědila i s dětmi a peníze a byt jsou tedy i jejich. Stát ví lépe, jak s nimi naložit. Je to čím dál, tím horší.
fatdwi 25.1.2021 v 18:58
Hmmm, co sa tyka toho uctu, niekolko sto tisic na beznom ucte? To mi nepride nejako rozumne. Ale kazdemu co jeho je.
Ten druhy pripad zdoraznuje ze ake dolezite je mat zavet. A to aj vo veku ked si clovek este pripada nesmrtelny.
Wildcat: závěť nic neřeší, protože to byste musel ty nezletilé děti vydědit, jsou to neopominutelní dědici. O tom, zda například můžete prodat dům (tedy jednáte za své nezletilé dítě, kterému jeho část z dědictví náleží), rozhoduje opatrovnický soud. Protože se to týká všeho majetku „nikoliv zanedbatelné hodnoty“, rozhoduje soud i o prodeji auta. To byl příklad, který zmiňoval Dušek, protože matka nemohla prodat auto a získat tak peníze, které potřebovala na bydlení a další věci.
LWG určitě doplní, já nejsem právník, jen mě když jsem to tehdy slyšel toto ustanovení zaujalo a tak jsem po něm pátral a z toho, co jsem se dočetl, je to skutečně tak. Za nezletilé dítě sice nesete zodopovědnost, ale nakládat s jeho majetkem dle svého uvážení nemůžete.
To v cesku nemozete vydedit dieta? A kurva…
Samozrejme, ze muzeme, ale musi k tomu byt zakonne duvody plus nezpochybnitelna vule. Neni to snadne, zejmena ty ruzne vykriky na smrtelne posteli se pak snadno u soudu rozmetou, ale vydedit samozrejme lze.
Ked k vydedeniu existuju dovody specifikovane v zakonoch, to znamena jedno: Nemozete. Bodka.
Re: Wildcat
Muzete. Ale ne stylem „dneska jsem se probudil a napadlo mne…“. Protoze na druhou stranu treba muj tchan se do posledni chvile staral o svyho fotra a ten tejden pred smrti prepsal svuj byt v KarleVarle na kamarada ze Skautu. Pritom tchan jeho zivot poslednich 25 let financoval ze znacne miry sam. To pak docela prekvapi…
Cili, je to v zakone specifikovane tak, ze pokud deti na rodice totalne a vedome serou, pak maji rodice pravo je vydedit. To je podle mne fer.
Vydědit nezletilé dítě prakticky nejde.
Wildcat: můžem, ale jak píše Sysop jen v zákonem stanovených důvodech a ty u „spekulativního vydědění“ budou těžko validní, zvlášť u nezletilých dětí. Typický validní důvod je, že se dítě nestará, ale to dítě to po Vaší smrti může napadnout a jak to dopadne je velká otázka. Tj. zákon prakticky vybízí k velmi nehezkému chování, kdy abyste měl jakž-takž jistotu, že se po Vaší smrti např. syn k penězům nedostane, budete muset už za života dělat alibi pro manželku (družku, druhého syna, whatever), aby v případě, že k napadnutí neplatnosti vydědění dojde, měl(a) k dispozici co nejlepší argumenty, že důvody jsou oprávněné. Nic moc, lepší je tedy vyřešit věci už za života, je-li to možné, ale i to má samozřejmě spoustu „ale“ (přepsat na jedno dítě barák a na druhé condo je fajn, pokud za 10 let nezjistíte, že se musíte vystěhovat, protože dítě barák zastavilo kvůli neúspěšnému podnikání apod.).
Ale jinak moc možností, jak svůj majetek rozdělit po smrti tak, jak chcete, nemáte.
Celkem zajimave vec osetrila moje mati za minule totality. Moji rodice se rozvedli, kdyz jsem byl nezletilej, nicmene se oba dohodli, ze byvalej barak prepisou na mne (kazdej z nich mel svuj byt). Pravnik tehdy strcil do darovaci smlouvy na KN plonk papir, ze pokud bych se po dovrseni plnoletosti rozhodl barak prodat, tak ale v tom okamziku KN vlozi vecna bremena mych rodicu (tusim pravo bydleni, ci tak cosi tam bylo). Pote, co jsem uz bral rozum, rodice mi rekli, at si uz delam, co chci, brnkli na KN a baba ten papir vyndala a skartovala. Nikde se nic nezapisovalo ani nevymazavalo.
Jak to bylo za tehdejsi legislativy mozne, netusim.
fatdwi 26.1.2021 v 7:05
Tu nejde o vydedenie niektoreho z deti po smrti. Tu ide o zamedzenie kompliacii po smrti jedneho z nas. Ak jeden pojde – 4.11.2016 sme boli k tomu celkom blizko – dedi vsetko ten druhy a dalsie dedicske zalezitosti si upravi v novom zavete. V pripade sucasnej smrti oboch smrti oboch (zla autonehod a pod) dedia deti. Keby s nami vsetkymi slo dolu lietadlo a z rodiny nezostane nazive nikto, dedi osoba urcena v tzv. wipeout clause.
Wildcat: no a to tady u nás právě nejde… Nemůžete odkázat vše manželce, dítě je neopominutelný dědic, je-li plnoleté, musí dostat v závěti aspoň 75% svého dílu, je-li neplnoleté, pak alespoň 25%. Tj. jediná možnost je vydědit, což jak píšu výš je poněkud hardcore (protože Vy nechcete dítě vydědit ve smyslu aby mu nic nezůstalo) a v případě nezletilého je nejen hardcore, ale především sci-fi.
fatdwi 26.1.2021 v 16:20
Tusim sme nasli dalsiu oblast kde sa vlada menej serie do zivota ludi v Kanade oproti Cesku.
Wildcat: jo, už to tak bude. To víte, stát chrání děti. Tahle diskuse je toho plná, proti tomu je šikana rodičů v případě zemřelého jednoho z manželů vlastně pohoda. Ale není to moc hezká představa, že jste zaplatil celý barák, ale kdyby se něco stalo manželce, tak Vám stát bude kafrat do toho, kde budete bydlet (protože bez souhlasu soudu ten barák, přestože jste ho celý koupil, najednou není Váš a nemůžete s ním disponovat).
Proc? To my mame. Ja na nej sypu, platime z nej oba. Kazdy pohyb nad pajcku mi posila SMS. Pak mam samozrejme jine ucty, o kterych rozhoduju jen ja. Moje zena ma svuj ucet, na kterym se ji vali ruzny penize z dedictvi, pridavku na potomstvo a co ja vim co, je mi to u prdele. Tusim asi, kolik tam je, neresim, netrapi mne to a nemam s tim problem. Vydelavam jen ja. Funguje nam to vytecne.
Eh… to bylo k tomu „spolecny ucet“.
Ja na tému spoločného či oddeleného účtu len toľko, že naopak oddelené účty sú problémom, keď sa chlap ukáže ako chrapúň, ktorý ženu nechá živiť seba a deti z materskej/rodičovského príspevku, prípadne jej milostivo dá pár šupov a ešte s rečami, kto v rodine pracuje (pričom chlap doma vôbec s ničím nepomáha)… taký príklad mám vo svojej sociálnej bubline, ale po dobrotky sa s ním pohnúť nedá.
My máme účet jediný a spoločný, a problém s tým nie je. Ale manželka nie je ten typ, že by veľa utrácala, ani ju nebaví nakupovať. Je však otázkou, či tí, ktorí sa v tomto ohľade na ženu sťažujú, nemohli tento jej rys postrehnúť už aj pred manželstvom…
Sysop: předpokládám, že když se bavíme o „společném účtu“, tak o takovém, kam chodí oběma výplaty-dávky. Máte-li společný účet, kam ale posíláš z jiného, těžko se ti může stát, že jsou najednou všechny prachy fuč. V takovém případě popravdě ani moc nechápu smysl toho společného účtu – to už můžeš posílat něco rovnou manželce na její.
Duvodem je spis platebni bezpicnost. Manzelka ke svemu uctu nema platebni karty. Ja mam platebky ruzne, ale na vsech ostatnich zablokovane internetove platby, takze pokud chci neco platit pres Net, odblokuju, zaplatim, zablokuju. Po manzelce chtit nejake slozitejsi operace nemuzu, protoze s tim mrdne, nebo se na to proste vysere.
Takze jeden ucet je s platebkama odblokovanejma, vali se na nem nejakej baksis (cca 20 tKc) a je to.
Sysop 26.1.2021 v 7:55
Platit na internete platobnymi kartami? Kurva, tak to ma podrz.
A proc ne?
Pretoze platobna karta za ktorou su vlastne peniaze na internet nepatri. Od toho su kreditky. Ked dojde k nejakej galibe, visa si lahsie ziska peniaze spat ako ja.
Ja pouzivam vyhradne debetky, pricemz kazdou i sebemensi platbu musim verifikovat a po ukonceni platby ji blokuju proti internetove platbe. Delam to tak roky a nezmizel mi ani cent.
No ano, ked si chces komplikovat zivot, preco nie.
Vlastný účet je pre mňa základným parametrom niečomu čomu sa hovorí „súkromie“ a osobná sloboda. To je ako listovné tajomstvo. Nemám potrebu aby žena monitorovala každú jednu moju platbu. Mandatórne výdavky máme poriešené tak, že každý vie čo platí. Nemandatórne výdavky (osobné) sú každého jeho vecou a výsadou a može si zachovať pocit slobody, že ich utratí ako uzná za vhodné.
Tak je to naprosto v pořádku. Mimochodem Sysope to mě fascinuje. Na jednu stranu pomalu doma nemáš ani wi fi, vše šifruješ, používáš outsorcovaný systémy a já nevim co, ale na druhou stranu se ti líbí šmírácký režimy a platíš na internetu platebkou. Trošku nesoulad řekl bych.
Len by som mal dodať, že tie mandatórne výdaje by mali byť veľmi jasne rozdelené, aby sa platili účty a domácnosť bez nedorozumení. To može byť kľudne z jedného spoločného účtu. Ovšem nevidím význa si preposielať prachy hore dole po účtoch, aby som zaplatil 500EUR za fúru dreva na ďaľšiu zimu.
Osobné výdaje by zase nemali ohroziť ekonomiku domácnosti.
Takže nieže si kúpim novú flintu a nezostane na nový kotol.
Wildcat: Při neautorizované platbě je to přeci jedno, jestli to je visa nebo banka. Pokud poruším nějakou povinnost tak to půjde stejně za mnou. Mě to přijde jako iluzorní bezpečí.
Všechno lze dneska pořešit přes provozní debetku, limity, blokace, jednorázové karty…
Nebo chceš říct, že kašleš na bezpečnost na netu, protože máš kreditku?
Nie, na bezpecnost rozhodne nekaslem. Ale odblokovat, blokovat, menit limity, etc pri kazdej platbe mi pripada zbytocne pracne. A medzi nami, pri stave v akom maju IT kanadske banky som si ani nie isty ci to ide. Kurva, ved ani nedokazem poslat peniaze zo svojho uctu na manzelkin v inej banke a vice versa prevodnym prikazom. Musi to ist cez e-mailove platby.
Visa pridava vrstvu kontroly. Overene, v oboch smeroch. V pripade zneuzitia karty ide po svojich peniazoch sama. Opacny pripad, blokovanie mojich transakcii ktore vyzeraju podozrivo moze byt rusive, ale funguje tiez.
Dalsi benefit je ze namiesto opakovanych on-line pristupov k uctu tam je jeden za mesiac. Ked platim kreditku.
Tak to bylo pro ilustraci ty možnosti. Mě přijde jako dobrý koncept provozní účet kam si pošleš řekněme 20k, k němu debetku a nic neřeším. Až to vyčerpám tak asi pěti kliky v internetovém bankovnictví platbu zopakuji.
Neznám, co jsou emailové platby. A nerozumím „visa vrstva kontroly“. Stejně to je i u debetky, kde online kontrola jde přes karetní společnost přímo do banky a zpátky.
No vidis, a mne pride ako dobry koncept koncentrovat platby na kreditku, zaplatit ich raz za mesiac a srat na udrziavanie zostatku na nejakom extra ucte zriadenom specificky na online platby. Kreditka sa navyse postara o technikality ktore spomina Neuhauer v prispevku z 27.1.2021 v 15:23
Však jasně. Já z něho ale neplatím jen online platby, ale všechno tj. běžnou spotřebu a když si nastavím pravidelnou platbu tak to mám bez údržby. A nemít jeden účet mě už nevytrhne. Proto si myslím, že je to srovnatelné s kreditkou v běžném použití (nemyslím teď nesporné výhody kreditky třeba při cestování) a je to věc zvyku. Klidně bych takto mohl používat kreditku, to určitě ano, ale nesnáším dluhy.
„Ženská je ve skutečnosti od přírody chamtivá a nikdy nemá dost.“ … cywe, to je diskuze, tohle … já abych bránil svoji ex:-))).
Tak zhrzený pitomce v tejhle diskuzi poznáš snadno, to je fakt :o) Co si uděláš, to más, se vším všudy a můžeš si za to jen ty sám. Ženský v reálným světě(ne světě zhrzených blbečků)nejsou zase tak moc rozdílný od chlapů. Moje paní třeba vydělává víc než já a nemyslím si, že bych v tom byl nějaká dramatická vyjímka.
Jasně, pokud potřebuješ blondýmu s trojkama a pasem 60 v minišatičkách na podpatcích, tak je jasný, jak to nejspíš dopadne, ale i tam znám vyjímky, že holka, před kterou se většině chlapů třesou kolena, je naprosto normální a jsme takový maličko lepší kamarádi, když se potkáme… :-)
@mjfox
no jednoho takovýho jsem znal. Měl potřebu udělat ze ženy zelenou vdovu v nějakým Prdelákově za Prahou a následně ji 5x do hodiny připomínal, že on to celé platí a ona se jen mizerně stará o děti a utrácí jeho prachy a je málo vděčná.
Pak se jednoho dne ucho utrhlo, ženuška se sebrala a oškubala ho přesně tak, jak to popisoval nedávný článek a děti neviděl možná rok. A teď se můžeme dlouho dohadovat, co bylo dřív, jestli slepice nebo vejce a jestli těch 10 let ponižování náhodou nezpůsobilo ten důsledek, že s ním žena brutálně zametla, odmítala ho vůbec vidět a vše šlo jen přes právníky.
Jinak já Vám neradím jak byste to měl dělat, já jen suše konstatuji, že i kdyby došlo k tomu, že mě žena vykopne, tak furt na svejch dětech škudlit nebudu.
Tak koneckonců jsou to moje děti a za to že mě žena vykopla a oškubala tak nějak nemůžou.
no právě, proč to maj vodsírat ještě děti…
Tak pokud mají takovou matku tak to vodserou tak jako tak.
Vodserou, ale když jim nedáš prachy tak jim líp nebude, matka nematka… a hodně chlapů prostě tu odpovědnost nebere, přitom si ty děti dobrovolně našukali.
Vodserou. Ale budu mít čistý svědomí.
“ … následně ji 5x do hodiny připomínal, že on to celé platí a ona se jen mizerně stará o děti a utrácí jeho prachy a je málo vděčná.“
A pokud takového otce, tak je nezachrání už vůbec nic.
Těch 10 let ponižování, to je jeho nebo její verze? Taky by se na to dalo koukat, že ženská se měla jak prase v žitě, ale nebyla spokojená (protože to ženská není nikdy), takže ten vztah a rodinu raději rozbila.
Ale, ať už to bylo jakkoliv „děti neviděl možná rok“, za to může kdo? On to tak chtěl nebo ona dělala problémy? Za rozpad vztahu rodičů děti nemůžou, tak to nemají odnášet. OK, máma s tátou už spolu nebudou bydlet, ale děti mají právo na oba rodiče. Pokud tohle matka nechápe, zasloužila by holí.
Až tě žena vykopne, budeš si říkat, kde je chyba, když tvoje ex zůstala ve vašem bytě / domě (i když formálně je polovina tvoje), nastěhovala si tam novýho chlapa a ty jí ještě posílaš kapesné, zatímco bydlíš v nějakým pitomým podnájmu. Ona ti neřekne ani „děkuju“ a navrch používá děti jako rukojmí. Fakt hodně štěstí.
@ mjfox
Jen jsem chtěl naznačit, že je možné, že někteří zhrzení jedinci jdou tomu štěstíčku cvalem naproti.
monday: Dobře, i kdyby, tak proč to mají odnášet děti? Proč si má ženská přes ně vyřizovat účty s otcem? Nevyšel jim vztah, rozvedli se a ona se mu pomstí tak, že mu kromě majetku sebere děti? Příměr o teroristovi a rukojmí je pak docela přesný. „Dej mi peníze nebo děti neuvidíš.“ – Chybí už jen pistole u hlavy nebo poslat uříznutý prst. (A ne, těmi penězi jsem opravdu nemyslel aliementy.)
Ano nemají to odnášet děti. A co já s tím nadělám? Každej má vnímání posazené jinak. On nechtěl slyšet, že nedělá dobře s těma kecama a ona pak zase nejspíš nechtěla slyšet, že nedělá dobře se zatahováním dětí do problémů dospělých.
Lidi nejednají racionálně, já třeba znám pro změnu případy, kdy gambler uvrhl svou pitomostí do průšvihu celou rodinu. A co s tím nadělám?
Ja len k výške alimentov. Poznal som jedného chlapa a ten bol veľký gavalier pri rozvode. Sudkyňa určila alimenty vo výške 75 Eur / dieťa (mal s prvou manželkou 2 deti) a on dilino vyhlásil, že on deťom dopraje a bude im posielať po 100 Eur mesačne. Tak to sudkyňa zmenila a bolo to oficiálne. Svoje záväzky si najprv dokázal bez problémov plniť, ale potom sa mu nahromadili problémy a nebol schopný splácať alimenty v danej výške. Samozrejme, že manželka nedbala toho, že de-facto prispieval dlhú dobu viac ako bolo pôvodné rozhodnutie a začala ho šikanovať, že si neplní vyživovaciu povinnosť – pravidelné telefonáty, vyhrážky, nechcela ho pustiť k deťom atď. Nakoniec sa vyhrabal z problémov a plnil si záväzky tak ako mu uložil súd, ale vynadal si viackrát do debilov, že bol taký gavalier.
Takže pri rozvode sa snažiť stlačiť oficiálne alimenty na minimálnu možnú mieru (nikdy nevieš do akých sračiek sa dostaneš) a keď chlap chce a vie, že matka jeho detí tie prachy neprejebe tak môže kľudne aj viac posielať – myslím, že to mu nemôže nikto zakázať.
„Velkorysý při rozvodu“ je to samé jako „naivní debil“, jen hezčí. Pokud exmanželce dáš něco nad rámec povinností nebo jí vyjdeš nějak vstříc (chce jet s dětmi na dovolenou, když mají být u tebe), je to vzápětí zapomenuto, ale jak se spozdíš s platbou o jeden den, okamžitě vyhrožování soudem a žalobou a když jsi na služebce o víkendu, kdy jsi měl mít děti, tak nezájem, žádná dohoda není možná.
Ostatně ženský se takhle často chovají i během vztahu, je úplně jedno, kams ji vzal, cos pro ni udělal nebo cos jí koupil během roku, ale přijde nějaký bezvýznamný datum v kalendáři jako 14.2. (= Valentýn) a druhý den na tebe štěká, že ses na ni vysral…
Teraz som si spomenul na jedného nášho zamestnanca – je z maďarska. Rozvedený a má asi desať ročného syna. On žije s novou ženou pri rakúskej hranici a jeho ex-manželka so synom kdesi v tramtárii na východe vzdialenom asi 350 kilometrov. Syna dostane každý druhý víkend a to tak, že ho musí vyzdvihnúť v piatok najneskôr o 15:00 a doniesť ho naspäť v nedeľu tiež do nejakej hodiny. Ak to v piatok nestíha do tej tretej tak mu ex-manželka robí teátra a odmieta vydať syna na víkend. Ak to nestihne v nedeľu do danej hodiny tak ma vynadané a vykričané, že mu syna nabudúce nevydá. Samozrejme, že ak by sa omeškal s platením alimentov tak by to rovno riešila na súdoch. Na adresu manželky povedal len jednú holú vetu:“ Ona je jebnutá“. Viac sa k tomu nevyjadroval.
Takže ak sa situácia dokurví tak sa môžeš ako chlap aj posrať a nemáš takmer žiadne šance na zlepšenie situácie.
To je naprostý standard, jako by ženské měly tu „jebnutost“ od přírody vrozenou. Zpoždění při návratu 5 minut je důvod řvát na otce před dětma na ulici, že mu je příště nedá. True story bro.
Taky právě nemělo jít o to, aby to nešlo obrátit. Má to přece být fér. A ani netvrdím že alimenty zatáhnou všechny výdaje dítěte – tvrdím, že díky nim si většinou můžete dovolit být samoživitelkou, tedy vás to nemotivuje setrvávat s otcem, ale hlavně ani s ním nějak vycházet/komunikovat/řešit sdílení výchovy dítěte v případě rozvratu rodiny.
Co se týče té potřeby po dítěti, tak netvrdím, že snad muži vůbec děti nechcou. Ale myslím, že ta potřeba poplodit potomka prostě je u ženských větší, tak nějak biologicky. Ale asi to může být pohledem věkové bubliny. Ve dvaceti si chlap nechce posrat život, ve třiceti o tom začíná přemejšlet, ve čtyřiceti by ho jistě rád měl. Ženská od přírody musí zadělat zavčas – začít chtít ve čtyřiceti je poněkud pozdě.
Být samoživitelkou si drtivá většina nevybírá. Holt jim prostě nic jiného nezbylo. Buď se s tím chlapem nedalo žít … a kdo jsem já abych to soudil … nebo s nima nechtěl žít ten chlap … a opět nehodlám soudit proč.
Fakt by mne zajímalo, kolik je na světě ženských … popřípadě chlapů … které by preferovaly být samy s dítětem před tím mít úplnou a spokojenou rodinu.
nezlobte se na mně, ale než dáma (to ještě byla) ty nohy roztáhla, tak na výběr určitě měla.
a já sám ač chlap, jsem samoživitel dle všech klišé, jenom si nestěžuji a nějak funguji.
O stěžování si jsem nic nepsal.
A mít na výběr je fajn, ale holt si člověk někdy nevybere úplně nejlíp … třeba já:-). Ale mohlo to být i o dost horší.
j, asi jsem měl napsat místo „nestěžuji“ že neočekávám, že budu protěžovaným klientem státu a vděčným objektem mediálních mrdek. Znám tenhle postoj i od ženských a cením si ho, jenom prostě na termín samoživitelka z huby socanů jsem poněkud alergický, páč si živě představím, co to znamená.
Nevím jestli si to většina nevybírá, ale člověk všude čte a slyší ty negativní příběhy, kdy s váma prostě manželka vyjebe. Prostě nechám si barák a dítě a ty se k nám už nepřibližuj nebo fízli, soudy, ospod.. Příběhy o tom jak chlap manželku vyšoupl z baráku a dál si tam spokojeně žil s dítětem jsem asi ještě neslyšel..
Angry_Muf: tak abyste neřekl, že jste o tom ještě neslyšel, slyšte nyní: dům velký, dvougenerační, plně v majetku jeho rodičů. Ona na dlažbě s kabelou, se kterou přišla, k tomu i to dítě, se kterým zpočátku nebylo prakticky kam jít. Dům byl rodičů, takže neměla nárok na nic, ze společných věcí si mohla odnést telku a pár dalších kravin, ale to bylo tak všechno, protože auto, kterým jezdili bylo služební (jeho) a jinak nic velkého neměli.
Můžete si z toho mimochodem vzít příklad a zařídit se dle toho v případě Vašich dětí – lepší, než jim dát byt do začátku je nechat je v něm bydlet, ideálně za nějaký rozumný nájem, který dítěti budete schovávat pro všechny případy. Kdyby se mu-jí rozpadl vztah, dítko ex-partnera-ku vykopne a je to.
Taky vím o jiné, co koupila od tchána auto a protože „je to v rodině“, tak se s přepisem nijak nespěchalo. Následně „auto je našich, co bys chtěla?“ a bylo.
Není všechno černobílé.
Ták a už jsem slyšel vše =) Každopádně tato myšlenka bytu pro dítě není vůbec špatná.
Angry_Muf: má to ještě bonus v tom, že nehrozí, že dítko podlehne vábení „přepiš na mě půl bytu“, což by se jinak ve slabé chvilce mohlo stát. Známej (jinej) to tak má, dítě bydlí v jeho bytě i s rodinou a kdyby se něco nepovedlo, tak aspoň nebude z dítěte dlužník co maká podruhé na hypotéku, kterou už jednou splatilo.
Z pohledu toho dospělého dítě to není dlouhodobě zas tak super. Platí nájemné (i když asi nižší než tržní) za něco co by si třeba klidně mohlo pořídit samo (třeba na tu hypotéku). Případné úpravy mohou být omezené, protože to není jeho. Pokud má sourozence (což většina lidí má), tak žije s vidinou, že jednou se bude muset v dědickém řízení nějak vyrovnat se sourozenci, ale netuší kdy to bude a cena bytu v čase téměř neustále stoupá, takže šetřete na něco co nastane za 5 nebo třeba za 20 let. Navíc s narůstajícím věkem rodičů hrozí, že někdo „přemluví bábu“ a byt třeba dostane nějaká církev, nebo se časem třeba rodiče s tím dítětem (partnerem, potomky) nepohodnou a mohou zvýšit nájemné či dítě z bytu úplně vyrazit atd.
Jasně, je super dostat byt na škole, nebo krátce po škole a platit jen nějaké menší nájemné. Je výrazně méně super v takové situaci pak žít dalších 10,15, 20 let.
Jimmyx: však všechno je to o prioritách a primárně tady zaznívají argumenty proti tomu, z čeho plyne nejvíce problémů – z dělení majetku, „ideálně“ když to navíc není majetek manželů, ale banky. Vše má své pro a proti, ideální je samozřejmě si na vše vydělat sám ještě před svatbou, sepsat předmanželskou smlouvu a když se to podělá, jste v klidu (finančně). Ale to není zrovna možnost pro každého, stejně jako se to např. dá dělat tím, že budete žít na psí knížku (sice tam něco partnerovi připadne „jako by to bylo manželství“, ale tahá za výrazně kratší provaz nežv manželství).
Když to dítě místo nájemného, dostane ten byt darem od rodičů, tak se dělení majetku nekonná. V takovém případě to nepatří do SJM, ale je to ve výlučném vlastnictví obdarovaného partnera. Pak to zas může vést k tomu, že manžel opraví dům manželky a po rozvodu odchází jen s kufrem. Nicméně když opraví dům tchána, tak na tom bude úplně stejně.
Mimochodem když dítě bude užívat nemovitost rodičů, tak z pohledu dítěte je vlastně ekonomický nesmysl opravovat ji či vylepšovat nad úroveň minimální údržby, protože čím víc peněz do ní vrazí v průběhu života rodičů, tím víc za ní může zaplatit v případném dědickém řízení, což může nastat i v případě kdy na počátku dostanou všechny děti k užívání nemovitost úplně stejnou. Po 20-30 letech může být cena dost odlišná.
Prostě v určité fázi je vhodné předat nemovitost dítě a doufat, že jsem ho správně vychoval. Pokud je to byt „navíc“, tak pro rodiče z toho neplyne žádné riziko. V případě vícegeneračního domu to je komplikovanější.
Jimmyx: to jsme zpátky u toho, že dítě nemusí odolat nátlaku na „přepiš na mě půlku“, kvůli kterému jsem tuto variantu původně popisoval.
Obecně máte pravdu, nejsme ve při.
Přepiš … o jak starém dítěti se bavíme?
Myslim si, ze to takto bejvalo odjakziva, jen to ruzna nabozenstvi lepily, sec se dalo. Bud po dobrym, nebo po zlym.
Hans-Paul: úplnou a spokojenou rodinu chce každý. Málokdo si ale uvědomuje, že je to docela slušná fuška.
Tesat do kamene!
Od obou … a málokdo si chce přiznat, že když se nesnaží oba, tak to jeden nezachrání. Navíc se může s stát, že i když se oba mohou snažit, tak to nemusí ladit.
Já mám pocit, že je to hodně prostě o štěstí.
Jsou to totiž dvě věci – jedna věc je se snažit (nebo eště líp, né „snažit“, ale opravdu pro to něco „dělat“), a druhá taky vědět, jak to vůbec správně dělat.
Tak určitě není správnej druh snažení/dělání partnera předělávat k obrazu svýmu (a jak moc často právě z toho průser vzniká!). Zrovna tak brát věci jako danej fakt svou vlastní realitou – každej člověk vidí a vnímá svět kolem sebe různě, největší rozdíl je podle pohlaví, ale i pak je to hrozně individuální! Jako jenom vedle nějakýho páru sedět a sledovat, jak do sebe rejou jenom proto, že každej má svoje vyhraněný vidění světa, jeden něco řekne, druhýmu to přelouská v prvé řadě jeho ego, pochopí to úplně vobráceně a hned je oheň na střeše…
Vy jste někomu půjčil nick?
Bo tohle bylo fakt dobrý, všechna čest!
To máte recht, ale není to vše. Ono to má ještě trošku jiný, další level. Jde totiž i o to, že by oba dva měli mít nějaké henty skily jak se hezky Česky povídá. No a tydlencte skýly sa berů v hentom dětstve, teda f tej rodine z kerej sú, že ano ehm.
No a protože mnoho lidí (včetně mne) vlastně ani netuší jak taková úplná rodina s rozumnými vztahy funguje, co to je, jak to vypadá, co to žere a jak to smrdí… tak se není čemu divit že se jim nedaří spáchat něco funkčního i v jejich životech. Když je to kumšt i pro ty co z úplných a funkčních rodin pocházejí a „ví jak na to“..
Hans-Paul: jasně, že od obou, to se rozumí samo sebou.
O štěstí je to možná víc, než jsme si ochotní přiznat. Kolikrát by se vztah nerozsypal, kdyby jeden z manželů náhodou při nějaké příležitosti nepotkal svou novou lásku. Nemám teď na mysli manžela, co se s manželkou nudí a hledá, co by kde opíchal, ale po všech stránkách spokojeného manžela, který všude vykládá, že se má super a odsuzuje kolegy, kteří jsou rozvedení (háže hlášky o tom, že jemu by se to nestalo, vzájemný respekt s manželkou, bla bla, všechno pevně v ruce). A pak najednou náhodička tomu chce a dotyčný se válí s jinou a ani vlastně nechápe, jak se mu to mohlo stát, vždyť ještě před měsícem u piva dělal chytrého. Tuhle konkrétní soudružku nepotkat, třeba by dělal chytrého až do důchodu, kdo ví. Místo toho rozvod, alimenty, garsonka, you name it…
Tak to je jeden případ.
Druhý je, že když se ti dva berou, tak se k sobě třeba opravdu hodí a je to super. Ale časy se mění a lidé s nima a když uplyne třeba 10-15-20 let, tak oba zjistí, že se sice oba měnili, ale ne tak nějak stejně a že najednou se z nich stali dva lidi, kteří už spolu zdaleka tak neladí jako dřív. Někdy se s tím něco dělat dá, jindy ne.
A když se k tomu přidá třeba i to, o čem píšete …
Vona to fakt není prdel, mít spokojené manželství … ne jako, ale opravdu … třeba 1/4 století.
Někdy mám spíš pocit, že je to dar shůry.
No ono se říká že když se dva berou tak mají oba nesplnitelná očekávání. On doufá že se ona nezmění a ona doufá že si ho změní k obrazu svému. No a většinou se oba šeredně mýlí…
Ehm… Doporučuju jeden pěkný podreddit:
https://old.reddit.com/r/WhereAreAllTheGoodMen/
Huh. Ufňukaní lůzři co jsou přesvědčený že maj nárok aby jim ženský automaticky padaly kolem krku jenom proto, že o ni projeví zájem. Balení je hra. Něco jako poker. Když máš v ruce hovno a ještě se u toho tváříš jako jouda tak vyhraješ leda prd.
Ale co to kecáš. Nejde o nárok ufňukaných lúsrů na ženský, ale sledování, jak se hra vyvíjí v čase. Aneb ženský, který byly v 21-22 na koni, jsou po deseti letech obtloustlé svobodné matky, a zajištěný třicetiletý inženýr by najednou byl lákavá partie.
Tak jim dopřej trochu „schadenfreude“.
Já to jen prolít, skuhralové mě nebavěj. Ale tenhle vývoj o kterým píšeš náhodou považuju za fér. Každej chvilku tahá pilku. Ajkorát teda na sobě musí trochu zapracovat i chlap, pokud teda nechce lovit akorát nějaký zoufalky a blbky co berou všechno. Přece jenom, ojet slušně udržovanou někdejší třídní krasavici potěší víc než sklátit tlustou Růžu s vykotlanejma zubama a třema harantama všech barev.
Nepochopils.
Vtip je v tom, že na sobě nemusíš „zapracovat“. Stačí se nevyžrat, mít slušnou práci, vlastní auto a bydlení, a najednou ty, který tě ignorovaly celou střední a vysokou, začnou mít zájem. Akorát jseš jejich východisko z nouze, nikoli volba číslo 1.
tím myslím to „zapracovat na sobě“. Pokud zůstane lůzr, tak si ani pozdějc moc vybírat nemůže. Ale nemusí bejt ani východisko z nouze, spousta chlapů dozraje a zmužní a „zatraktivní“ až s věkem a zkušenostma. A nabyde sebejistotu.
A pak nechtějí 25+ svobodnou matku :-) O o tom je ten subreddit.
Jihocech Honza: a v čem je to špatně? Vy neznáte žádného chlapa s ženskou, o kterou byste si ani kolo neopřel, ale holt nic jiného se svou prací, pupkem a náklonností k pivu nesehnal? Přitom ve 20 mohl vypadat o dost jinak a typ své současné družky by v té době neojel ani po 10 pivech, protože nemusel. Časem už mu nic jiného nezbylo, takže Vašimi slovy „východisko z nouze“.
V tomto nevidím problém – není ničí povinností píchat tlustou megeru s dětma a pokud má někdo „slušnou práci, vlastní auto a bydlení“ a přesto s něčím takovým hodlá vést společný život, 1:0 pro hrocha. Naopak za mě je dobré, že se taková soudružka, zjevně navíc hloupá, dostatečně odkope (kdyby nebyla hloupá, nebude psát, že se hodlá „settle down“ po té, co už má děti). Jestli na to opravdu reagují ti se slušnou prací, tak se nabízí pochybnost o jejich IQ.
Problém vidím v nerovném postavení před zákonem, když se vztah rozpadá. Nikoliv v tom, jak si někdo vztah začne. Tam je to čistě na něm-ní.
1***
Docela se divím nízkému hodnocení článku. Hodnotitelé zjevně nemají ani vzdáleně podobnou zkušenost (nikomu nepřeji) a asi si vybrali matku svých dětí dobře. Bohužel moje zkušenosti s OSPODy, soudy, atd. jsou identické, jako má autor. Za 5 let jsem během cca 15 jednání u soudu neviděl 1 chlapa. SZ 60+ baba s růžovýma teniskama se zlatýma ozdobama, senát – báby, soudkyně bába, co se nevešla na židli + zapisovatelka. Věk vesměs 50+, často k 70, tj. těsně před důchodem. Případová studie: moje (tehdy stále) manželka byla jednu dobu bez právního zastoupení, neb se zhádala s advokátem a ten ji vyfakoval. Na OSPOD to zmínila. Soc. pracovnice jí advokáta obratem dohodila. Dotyčný advokát je ale manžel její kolegyně – taky soc. pracovnice OSPOD, z vedlejšího kanclu. Tj. její kolegyně, její rodina, měla příjem z palmáre, které bylo v řádu mnoha desítek tisíc, resp. nyní už hrubě přes 100.000. Korupce? Podjatost? Ani hovno. Vše je OK.
než jsem se rozvedl, tak jsem tomu také nevěřil …
Ono to asi nebude v tom, že by si tu čtenáři mysleli, že snad jsou si muž a žena v boji o dítě spravedlivě rovnocený, že snad celý systém není prohnilý. Spíš to že ten článek je tolik afektován zainteresovaností autora, že je to spíš takové nenávistné „co bych ženám zakázal“, ať jim chcípne koza. Nebo aspoň na mě to tak působí.
To jste napsal velmi hezky!
Tak jistě, ale můžou si za to právě samy. Zákon akce a reakce neplatí jenom na fyzikální síly, no a tak holt budou tydlety megery s tím svým feminazi systémem tak dlouho chodit pro vodu, až struna rupne a druhá strana je smete tak, klidně jejich zbraněma, že to, vo čem mnohdy barvitě lžou na ospodech a jinejch soudech, bude proti realitě jak číst nedělní noviny. Takovýho už bylo…
…a takle, jak to máme v tomdle článku, to právě začíná.
Pravil nestor zdejšího fóra, mnohonásobný manžel a otec celé školky dětí:-))).
Rozumí prostě všemu no. :D
V anglosaském světě se to rozjíždí: red pill, hnutí MGTOW…
Stejně tak to multikultura dovede ke špatným koncům.
Nj, internet a frustráti, to je mizerná kombinace.
Proč mizerná kombinace? Spíš poznání,že v tom nejsem sám, že stejnou zkušenost mají tisíce dalších. Jednotlivec může být frustrát, ale tisíce soudruhů už můžou znamenat systémový problém.
Prý i za humny v endéer už se něco v tomto směru chruje, nějaká organizace za práva otců, nebo něco tak. A v tom myslím má Behemont recht. Vahadlo je už hodně nahnuté ve prospěch žen a tudíž neprospěch mužů. To nemůže do budoucna dopadnout nějak rozumně. Myslím tím rovnovážně.. jak se to utrhne, tak děvčice uvidí ten švung co to nabere. A jestli to bude mít podobu šarýji jak se to teď jeví čím dál silněji, nebo jinou se těžko odhaduje.
Druhá půlka článku je trošku overkill, já osobně bych to takto nenapsal, mnoha ženských si vážím a v těch sračkách s ex mě naopak podržely. Pro moji osobu je výstup zatím takový: už nikdy se nebudu ženit, veškeré vztahy beru jako nezávazné, a další děti také nechci.
Jako hard řešení rozvrácených rodin, bych navrhoval utracení obou rodičů a dětí v tomto pořadí: děti ihned, za rok otec a za 5 let matka. Je takřka jisté, že víckrát už to neudělají a děti nebudou trpět. Pokud by mohli trpět i další příbuzní, utratit přednostně i je. Nejsme žádní barbaři, jsme snad už moderní, civilizovaná tlupa.
A co tak je vyhnat do divočiny?
Nemáme divočinu. Boubín to nevytrhne.
Sudety? Chánov?
Článek sice není nic moc a chtělo by to trochu osobního odstupu, ale dovolím si sem dám citát ze „svého“ rozsudku (zajímavých věcí se v „mých“ protokolech najde více). Šlo o střídavku 50:50, desetileté dítě bez zvláštních potřeb, zdravotního postižení nebo náročných koníčků.
„Otec se zavazuje pro dobu do rozvodu manželství rodičů i po rozvodu manželství rodičů přispívat na výživu nezletilého částkou ve výši 20000 Kč. … Matce se povinnost přispívat otci pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů na výživu nezletilého nestanoví.“
Ono kdo si tím neprošel, fakt někdy těžko věří.
Však pánové se v diskuzi předhánějí, kdo bude více platit na děti. Akorát žijí v tom, že to bude dobrovolně.
Tak na tomto není z pohledu soudu nic tak nepochopitelného. Při střídavé péči musí být zajištěno, že dítě bude mít u obou z rodičů cca podobný materiální standard. Což by v případě, kdy jeden z rodičů vydělává okolo dvacky a druhý o kilo více, nebylo naplněno. Podobné ustanovení má za cíl ty podmínky alespoň trochu vyrovnávat.
Z pohledu vás to je možná k nasrání, z pohledu dítěte to zaručuje … mělo by … že u obou rodičů bude mít stále cca stejný standard. Například bude mít vlastní pokoj a bydlet bude rozumně od školy, protože bez toho příspěvku by matka neutáhla víc než nějaký 1+1 někde na konci světa.
Což by krom jiného znamenalo, že v prdelákově bude bydlet matka a dítě tam bude chodit do školy. A vy je ve „vašem“ týdnu do té školy budete vozit, bo finanční situace matky neumožňuje, aby dítě někam vozila ona a třeba sockou by to bylo nereálné. Pokud byste se stavěl na zadní, tak budete brzy bez střídavky.
Nebudete mne mít rád, ale mně to přijde ok … že to rodičům nevyšlo není vina dítěte, aby u jednoho z rodičů žilo jako socka dobře není a aby se péče o dítě řídila podle toho, jak na tom kdo je finančně, také ne.
Shrnuto … pokud ex ty prachy rozfrcá za píčovoviny a ne ve prospěch toho dítěte, je to špatně a je to svině. O tom žádná. Rozhodně. Pokud je ale primárně použije pro to dítě, je to ok. Mít děti něco stojí. Každého z nás. Za moji osobu říkám, že neznám lépe vynaložené peníze … teda zatím, jednou v chudobinci třeba změním názor:-))).
Mě teda přijde, že předřečníkovi podsouváš něco, co neříká. Co zaznělo v této či jiných diskuzích ohledně podobného tématu bylo méně či více citově zabarvené podle nasranosti dotyčného, ale u drtivé většiny dotyčný rozhodně neodmítal na svoje děti platit. Právě naopak, platí a ne málo, dítě třeba nevidí, z alimentů si ex dělá kapesné a zrovna nedávno tu kdosi psal i o falešných nařčeních ex ze zneužívání dítěte.
Já teda v tomto směru zkušenosti nemám a doufám, že mít nebudu, ale zkušenosti s tím, že lidi jsou svině bez ohledu na pohlaví a to někdy i dost překvapivě, mám. Když si člověk z těch příběhů odmyslí to citové zabarvení tak když ženské mrdne v hlavě tak s tím prostě nic nenaděláš, pouze se snažíš minimalizovat ztráty. Pardon, ale proto mi přijdou chytristiky typu “blbě sis vybral”, “měl sis dát pozor, s kým si děti děláš”, “podívej na mě jak to mám v paži s mojí (ex)máňou já” či “každej fotr přeci radostně platí cokoliv co si ex vymyslí a soud posvětí” od těch, kterým se to (jen dosud) nestalo, trochu mimo. Jednoduše proto, že to co se druhému semele v hlavě může být na tobě zcela nezávislé. Respektive, pokud takové očekávání jak popisuješ máš, naprosto v pořádku. Já se ale většinou snažím počítat i s nepříznivými variantami.
starter25> …když ženské mrdne v hlavě tak s tím prostě nic nenaděláš…
Bingo. Ženská dokáže vztah dokonale zničit, protože prostě proto… aby pak říkala, jak ji to mrzí a že by to chtěla narovnat… aby si následně našla někoho jiného a chlapa vyštípala z bytu… aby mu pak vyčítala, že ji opustil… pak slíbila, že nikdy nebude dělat problémy, pokud jde o děti… abys pak musel požádat soud o úpravu styku, protože nic jiného ti nezbývá…
Někdy to vypadá, že ženské mrdá v hlavě co chvíli. Typická ženská prostě „neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane“.
„Ano, udělal jsi to přesně tak, jak jsem chtěla, ale je to špatně a můžeš za to ty.“
Asi se špatně chápeme …. nebo třeba špatně chápu já.
Podle toho jak to chápu, tak s ohledem na styk s dítětem je vše ok a asi i podle představ salamia, střídavá péče. Jen se diví tomu, asi???, že i při střídavé péči musí dotyčné přispívat, a to ne zrovna málo.
A celý můj příspěvek je o tom, že v případě značných rozdílů v příjmech matky a otce to dává smysl a soudy k tomu nezřídka přistupují.
O ničem jiném jsem nepsal.
Jenže to je právě to dost hodně špatně. Dítě má právo na životní standart svých rodičů. S tím souhlasím. Manželství existuje, je v něm nějaký standard, mohou si dovolit něco. Manželství neexistuje, pak má dítě právo být u jednoho socka a u druhého vše od chůvy až po hodinek s vodotryskem. A když/až si dítě může samo říct, tak se může rozhodnout být štastné v rozblácené kaluži místo zlaté klece. Tak to chápu já.
To co podporujete Vy ústí v podnikatelský záměr „šikovných maminek chudinek samoživitelek“ co si pořídí několik dětiček, na každé tu desítku od jiného „tatínka“.. tedy dárce spermatu a k tomu ještě nějakého prince co ji chudinku samoživitelku bude živit.. zatím co dětičky chodí ve věcech ze sekáče a hrají si se spadlým klacekem ze stromu..
Neni mozne po ex pozadovat doklady na tech dvacet litru?
SysOp „požadovat“: neuraž se, ale to žiješ na Marsu ?
jedná se o pravidelnou neúčelovou platbu, kterou jsi povinen provést pod hrozbou exekuce a trestního stíhání s nepodmíneným treste do tuším dvou let.
Dikce judikatury říká, že bude užita ve prospěch dítěte a nebo domácnosti kde dítě žije (což v extrému může znamenat i vydržování aktuálního providera)
Ja vim, k cemu to slouzi. Taky mas treba povinnost si nechat od kominika zkontrolovat komin. Nicmene, urad muze po tobe pozadovat dolozeni dokladu. To je to, na co se ptam. Jestli ma jeden moznost pres soud se domahat dolozeni dokladu, jak bylo s prostredky nalozeno.
Jako že by si matka vedla podrobné účetnictví?
taky jsem Ti ve vší slušnosti odpověděl tak, jak Ti odpoví soud, v kulaté závorce je potom komentář z praxe.
Tj. ne, nemůžeš požadovat ani agreement o přijetí platby, natož sci-fi, že budeš vědět co s těmi penězi dělá.
Byly využity k potřebám dítěte a domácnosti, kde dítě žije. nazdar.
No, pokud by je matka prokazatelně používala pro sebe a současně bylo zjevné, že nejsou uspokojivým způsobem zabezpečeny potřeby dítěte, tak by to pro ni … matku … zas tak easy nebylo.
Ale je to samozřejmě případ od případu a podobné spory jsou vždy radost.
On je totiž trik v tom, že dítě něco sežere, potřebuje v něčem chodit, nekde bydlet, něco stojí škola a kroužky a prostě pokud dítě nechodí v pytli od kafe s nohama omotanejma hadrama, neživí se z popelnic a ze školy nechodí rovnou domu, závějema a do kopce, tak se v podstatě nedá určit jestli ty alíky jdou ma dítě nebo ne. OK, je to nadsázka, ale tp by to dítě muselo žít výrazně pod úrovní toho, co by se mohlo za ty alíky pořídit. Už jen rozdíl mwzi bytem pro singla a matku s děckem/děckama pár tisíc hodí. Školák prožere pomalu to co dospělec a hadry a křusky taky na stromě nerostou. A imrvere z nich odrůstá. O kroužcích a táborech radši ani nemluvě. Dítě je drahá sranda.
Jasne, vsak ‚skocne‘ je forma dotace. Necekam ucetnictvi, ale uplne by stacila treba sjetina z karty, ze matka kupovala hadry, platila krouzky,… coz treba da polovinu te castky. Zbytek uz se rozplyne ve vecech, ktere se treba pocitat nedaji. Pokud je pece fifty-fifty, pak an bloc by nektere veci snadno spocitat sly, pokud by ocividne dotace neodpovidala vysledku.
Na to nepotřebuješ sjetinu z karty. Pokud dítě nechodí v cárech, chodí do kroužků, jede na tábor a zjevně netrpí podvýživou tak lze předpokládat že to matka koupila, jelikož tyhle srandy z principu něco stojej.
Vyúčtování může mít smysl v případě nejakýho zjevnýho nesouladu nebo prostě pokud chce otec prudit ex že nedoložila všechno a ua zbytek určitě jela na Kanáry.
Ostatně, při průměrný výši alíku 2500 se nedá moc očekávat že by mohla zbejt nějaká podstatnější suma. Bůra měsíčně školou povinnej harant nejspíš spotřebuje bez velký námahy.
No průměrné výživné bych úplně nevytahoval.. Matky dostávají alíky poloviční než otcové, pokud se nějakým zázrakem stane že otec dostane výhradní péči..
pokud otec dostane péči jen zázrakem, tak se výše alíků nemá šanci významně projevit na průměru.
To s tím kuřetem jste jistě již někde četl, že? Proto bych nějaké průměry úplně nevytahoval. Ale jak chcete.
Jenže ono těch plátců alíku jsou desetitisíce, možná statisíce. Tam jednotlivec nebo zanedbatelná skupina nemá šanci ten poměr výrazně změnit a už vůbec ne směrem dolů. Pokud by výživné placené matkami mělo výrazně ovlivnit průměr směrem dolů, tak by jich buď nesmělo být zázračně malé množství, nebo by musely platit výživné v řádu desetikorun.
„Dát Policii zákonnou pravomoc vykonávat v praxi donucovacími prostředky rozsudek soudu ohledně předávek dětí druhému rodiči od rodiče s výhradní péčí“
Takže policajti půjdou násilím vpadnout do baráku, násilím vyrvat děcko a odvléct je k jinému rodiči, a to bez ohledu na to zda děcko chce nebo ne, protože na děcko se v tahanicích zhrzených rodičů nikdo neohlíží.
Autore, jen za tuhle samotnou větu jsi hovado, zmetek a hovado korunované. A to se držím velmi korektně.
Kdyby to bylo „asistovat s předávkou dětí“ takže by policajt zajistil, že ex otevře dveře a nebude dítěti bránit odjet s tatínkem – nic proti ničemu.
Ale chtít aby policajt s pendrekem vpadl do baráku a násilím odvlekl děcko jako kdyby to byl otrok nebo majetek, bez ohledu na trauma které to vyvolá, to je prostě gestapácká praktika a každý kdo to navrhuje je egoistická, narcistní, soběstředná sociopatická svině a hovado.
postup je následující: máš rozsudek s doložkou právní moci, požádáš OSPOD, ten na to má cca 15 dnů, ale obvykle to řeší v horizontu dnů, nevyjde, potom se dává exekuční návrh k soudu. Ten vyzve, uloží sankci atd. Matka se odvolá a vzhledem k rozsudku US na toto téma nakonec zjistíš, že když vhodně zmasíruje dítě, tak se jí nestane nic.
V opačném případě (tj. že nevrátíš děti), očekávej návštěvu PČR obratem i s pendrekem a trestní řízení pro únos.
Autor opravdu potřebuje získat nadhled, i proto že v tomto rozpoložení prodrbe i tu malou šanci co má, imho exekuční vymáhání je krajní prostředek, jehož užití je třeba mnohokrát v klidu zvážit, ale tak nějak souzním s tím, že asymetrie přístupu matka-otec je na nefér.
Samozřejmě to platí na obě strany – aby policajt silou někam vpadnul, „zpacifikoval“ rodiče a násilím odvlekl dítě bez ohledu na to, co dítě chce, je gestapácká praktika a propagovat ji může jen zvrácené narcistické egoistické a sociopatické hovado.
Aby policajt zjednal přístup rodiče kráceného na právech k dítěti, a rodič si to potom s dítětem domluvil a odvedl si ho je samozřejmě jiná. Tady jde o to odvlékání dětí donucovacími prostředky.
Inu, Barnevernet je organizace v moderni spolecnosti patrici soukromemu subjektu v jine moderni evropske spolecnosti.