Jednoduše řečeno, ženy se dnes ukrutně nudí. V luxusním baráku plným spotřebičů které vše udělají za ně a pohými 1-2 dětmi. Ještě před válkou většina žen měla doma v průměru 7 harantů, jídlo si musely vyrobit ze základních surovin. A sotva obstarala děcka, tak hned s motykou na pole, kde strávila dalších několik hodin. Mezitím ještě obstarat dobytek…atd. Všechno dělali ručně. Zkuste si představit jen vyprat prádlo pro 9 lidí na valše v ruce.
Dnes se fakt nudí až k smrti a proto vymýšlejí jednu kravinu za druhou. Pokud se necháte komandovat, tak vám jen tak pro zábavu naloží na hrb ještě všechny její povinnosti které jí zbyly.
LWG
ALe no tak. Před kterou válkou konkrétně myslíte? Před druhou světovou úhrnná plodnost v letech 1930 – 1938 byla většinou pod 2 (dnes cca. 1,96), hrubá míra porodnosti na 1000 obyvatel 15 – 17, dnes cca. 10,5. Před první světovou 1910 – 1914 jsem nedohledal úhrnnou plodnost, hrubá míra porodnosti byla cca. 19 -20.
Velké rodiny byly spíše otázkou 19 stol. tam byla hrubá míra porodnosti 30 – 35, ale také velká úmrtnost – všechny ty děti nežily najednou.
John
Spíše se nemohly spoléhat na stát. Dnes jsou ženy vdané za stát, který je zajišťuje – a ostatní berou jen jako příjemné zpestření. Včetně případného muže či manžela.
Když se rozhodne žena dělat problém – komukoli – stát jí pomůže. Dřív prostě rodina byla rodinná firma. A když se nedařilo, všichni členové rodiny to sakra poznali.
Počet dětí nebyl problém, spíše plus. Starší děti dělali část práce – třeba to praní – kterou by jinak musela dělat žena sama.
Zena je naprogramovaná evolučně tak, aby zkoušela, co může získat a byla věčně nespokojená. Nikdy nemá dost. Dříve hranice měla, dnes jí stát a aktivisté říkají, že může mít cokoli. A ženy z toho magoří, 80 % žen si s touto svobodou neumí poradit, a neumí to vzít odpovědně.
LWG
Re: John. Ano, státní podpora rodin v současné podobě pochopitelně rodině škodí. Je však třeba si uvědomit, že:
a) Rodina byla (nutně) mnohem svázanější konvencemi, ekonomickými vazbami a většinou tu bylo podstatně méně svobody a soukromí, než pokládáme za přirozené. Mělo to mnohé výhody, ale i mnohé nevýhody. Tehdy o nevýhodách nikdo nevěděli, jsou relativní a neměli naše srovnání.
b)Rozpad tohoto systému nastartovala i vyšší mobilita obyvatelstva, průmyslová revoluce a možnost odpoutat se od majetku (rostl poměr „průtočné“ spotřeby oproti vlastněnému majetku), i to přineslo řadu výhod a řadu nevýhod. Například se objevila nová vrstva potřebných a dost peněz na zdanění na její podporu.
John
Ad a) K první větě: Pokud to ovšem nebylo jinak.
Ad b) Rozpad toho systému nastartovala jednoduchá věc: světové války. Ono když vám chybí po nacistickém řádění pár desítek miliónů mužů, tak to zcela změní systém.
LWG
ad a) Vycházím z vyprávění dnes již většinou mrtvých pamnětníků. Pochopitelně to mohlo být rodinu od rodiny jiné, ale ono to má i logiku, že pokud malé zaškobrtnutí ohrožuje všechny, tak se buduje přísnější disciplína a větší rodiny prostě méně soukromí podporují (zejména pokud vezmete v úvahu tehdejší bytové poměry).
ad b) Sociální vymoženosti jsem měli již po první válce (která podle různých zdrojů stála RU cca. 1,2 milionu padlých), počet obyvatel byl 1914 něco přes 52 milionu, tedy můžeme předpokládat cca. 26 milionů mužů, z nichž zahynulo 4,6%. To není málo, ale podle mě to nestojí za změnou systému.
Rodinný systém se podle mého názoru začal erodovat už tím, že bylo snažší se osamostatnit, neboť bylo jednodušší, resp. dostupnější se uživit prací (průmysl), začalo se rozmáhat nájemní bydlení, lidé se volně stěhovali. Zásadní ranou byly sociální systémy a ty nepřichází jako důsledky válek, ale s demokracií.
marcusant
b) ti padlí byli téměř výhradně z věkové vrstvy 18-28 let. V této věkové vrstvě se nacházelo (vzhledem k nerovnoměrné pravděpodobnosti úmrtí v souvislosti s věkem – průměr dožití byl okolo 60-ti spíš méně) cca 20% mužské populace tj. dle Vás 5,2 milionu mužů. To už je 23% padlých mužů ve věku kdy zakládají rodiny a plodí první děti. Nechci to na to univerzálně svádět, ale je to daleko větší díra, než prezentujete.
LWG
To máte pravdu, nevěřím statistice, kterou jsem si sám nepodělal. Díky. (Např. jsem nevěděl, že ve třiceti už se ve větším měřítku nerukovalo, očekával jsem rozprostření ztrát i mezi starší ročníky – jest zde někde JJ?)
Nicméně zajímavé je, že např. počtu porodů se to v zásadě nedoklo*. Na území následně vzniklé ČSR to bylo: (za lomítkem zemřelí do jednoho roku věku – síla, že?)
Počet porodů klesal už za mocnářství, tam jsem nenašel přesná čísla**, ale třistatisícovou hranici protnula křivka někdy 1909 a na začátku války už jich bylo asi jen 270.000, křivka má tedy propad v obobí WW I, ale někdy od 1921 pokračuje dolů víceméně stejně jako před válkou.
Vezmi si matriky z té doby – z dnešního pohledu extrémně smutné čtení (tedy, kolik dětí zemřelo řekněme do tří let věku).
A je zajímavé, jak i v té suché úředničině je zaznamenána barvitost života. Třeba zápis, kdy 19letá matka se dostaví s 15letým mládencem (a několika svědky) a svorně tvrdí, že to novorozeně je jejich a jak následnou svatbou je změněn nemanželský původ dítěte.
John
Což je krásný akt lásky především pro to dítě. Tehdy ještě měli děti rádi, dnes už jsou víceméně hračkami.
John
ad a) Já jsem zažil už dva režimy a žil jsem v kulturně odlišných lokalitách – a to relativně dlouhodobě. A když slyším vyprávění jen toho, co jsem poznal osobně – tak si trhám vlasy, co se dozvím. Navíc pamětníci vám řeknou jen to, co chtějí – a všude jinde je tráva zelenější. Navíc řada lidí spíše papouškuje média a okolní názory i v rozporu s tím, co viděli na vlastní oči, slyšeli na vlastní uši a zažili sami na saobě.
ad b) Člověk v dobách ohrožení má zvýšený pud sebezáchovy, a do toho patří i větší frekvence styků, méně okolků pro sex a zvýšená porodnost.
Svět změnila nacistická válka více než většina jiných vlivů. Dokonce změnila i Asii, a tam se s tím různě vyrovnávají dodnes. Feminismus by bez 2. světové války vůbec nebyl možný. Ostatně muslimové mají až 4 manželky právě proto, že neustálým válčením se poněkud nedostávalo mužů, a tak bylo nutno klasickou rodinu one to one trochu zreformovat. A také bylo nunto zotročit ženu, aby byla rodící mašina – jinak by muslimská expanze do celého světa byla omezena a islámská fanatická mise by skončila.
Bohužel současný přístup EU a Němců, totiž přepisování historie ve prospěch Němců, přinese velice hořké ovoce. Evropa se zase jendou utopí znovu v krvi, protože není schopna se ani poučit z pravdivé historie.
shane
Rukovalo se i v pozdějším věku, ale tihle „přestárlí“ vojáci obvykle na frontu nešli. Zpravidla sloužili někde v zápolí.
kaBrnak
S tím ženěním je to dost ošemetné. Jak jste si dobře nebo špatně vybral, to poznáte většinou až když onemocníte (utrpíte úraz) a případně ještě přijdete o práci.
Ti mamlasové co vydělávají násobky průměrného platu a chvástají se jak mají ženu v pohodě, mě skutečně dokážou pobavit. Na stáří to už moc k popukání není, zvlášť když je ženuška po životu v blahobytu a luxusu stále plná energie a chuti do života (= do utrácení a rozhazování) a chlap je udřený a potřeboval by třeba už nějakou péči.
Stačí se zeptat libovolného bezdomovce, kde je jeho milující ženuška, kterou 30-40 let živil a rozmazloval, dokud v 55 letech definitivně nepřišel o práci (případně i o zdraví) a na každém personálním ho měli jen za obtížný hmyz.
Jednoduše řečeno, ženy se dnes ukrutně nudí. V luxusním baráku plným spotřebičů které vše udělají za ně a pohými 1-2 dětmi. Ještě před válkou většina žen měla doma v průměru 7 harantů, jídlo si musely vyrobit ze základních surovin. A sotva obstarala děcka, tak hned s motykou na pole, kde strávila dalších několik hodin. Mezitím ještě obstarat dobytek…atd. Všechno dělali ručně. Zkuste si představit jen vyprat prádlo pro 9 lidí na valše v ruce.
Dnes se fakt nudí až k smrti a proto vymýšlejí jednu kravinu za druhou. Pokud se necháte komandovat, tak vám jen tak pro zábavu naloží na hrb ještě všechny její povinnosti které jí zbyly.
ALe no tak. Před kterou válkou konkrétně myslíte? Před druhou světovou úhrnná plodnost v letech 1930 – 1938 byla většinou pod 2 (dnes cca. 1,96), hrubá míra porodnosti na 1000 obyvatel 15 – 17, dnes cca. 10,5. Před první světovou 1910 – 1914 jsem nedohledal úhrnnou plodnost, hrubá míra porodnosti byla cca. 19 -20.
Velké rodiny byly spíše otázkou 19 stol. tam byla hrubá míra porodnosti 30 – 35, ale také velká úmrtnost – všechny ty děti nežily najednou.
Spíše se nemohly spoléhat na stát. Dnes jsou ženy vdané za stát, který je zajišťuje – a ostatní berou jen jako příjemné zpestření. Včetně případného muže či manžela.
Když se rozhodne žena dělat problém – komukoli – stát jí pomůže. Dřív prostě rodina byla rodinná firma. A když se nedařilo, všichni členové rodiny to sakra poznali.
Počet dětí nebyl problém, spíše plus. Starší děti dělali část práce – třeba to praní – kterou by jinak musela dělat žena sama.
Zena je naprogramovaná evolučně tak, aby zkoušela, co může získat a byla věčně nespokojená. Nikdy nemá dost. Dříve hranice měla, dnes jí stát a aktivisté říkají, že může mít cokoli. A ženy z toho magoří, 80 % žen si s touto svobodou neumí poradit, a neumí to vzít odpovědně.
Re: John. Ano, státní podpora rodin v současné podobě pochopitelně rodině škodí. Je však třeba si uvědomit, že:
a) Rodina byla (nutně) mnohem svázanější konvencemi, ekonomickými vazbami a většinou tu bylo podstatně méně svobody a soukromí, než pokládáme za přirozené. Mělo to mnohé výhody, ale i mnohé nevýhody. Tehdy o nevýhodách nikdo nevěděli, jsou relativní a neměli naše srovnání.
b)Rozpad tohoto systému nastartovala i vyšší mobilita obyvatelstva, průmyslová revoluce a možnost odpoutat se od majetku (rostl poměr „průtočné“ spotřeby oproti vlastněnému majetku), i to přineslo řadu výhod a řadu nevýhod. Například se objevila nová vrstva potřebných a dost peněz na zdanění na její podporu.
Ad a) K první větě: Pokud to ovšem nebylo jinak.
Ad b) Rozpad toho systému nastartovala jednoduchá věc: světové války. Ono když vám chybí po nacistickém řádění pár desítek miliónů mužů, tak to zcela změní systém.
ad a) Vycházím z vyprávění dnes již většinou mrtvých pamnětníků. Pochopitelně to mohlo být rodinu od rodiny jiné, ale ono to má i logiku, že pokud malé zaškobrtnutí ohrožuje všechny, tak se buduje přísnější disciplína a větší rodiny prostě méně soukromí podporují (zejména pokud vezmete v úvahu tehdejší bytové poměry).
ad b) Sociální vymoženosti jsem měli již po první válce (která podle různých zdrojů stála RU cca. 1,2 milionu padlých), počet obyvatel byl 1914 něco přes 52 milionu, tedy můžeme předpokládat cca. 26 milionů mužů, z nichž zahynulo 4,6%. To není málo, ale podle mě to nestojí za změnou systému.
Rodinný systém se podle mého názoru začal erodovat už tím, že bylo snažší se osamostatnit, neboť bylo jednodušší, resp. dostupnější se uživit prací (průmysl), začalo se rozmáhat nájemní bydlení, lidé se volně stěhovali. Zásadní ranou byly sociální systémy a ty nepřichází jako důsledky válek, ale s demokracií.
b) ti padlí byli téměř výhradně z věkové vrstvy 18-28 let. V této věkové vrstvě se nacházelo (vzhledem k nerovnoměrné pravděpodobnosti úmrtí v souvislosti s věkem – průměr dožití byl okolo 60-ti spíš méně) cca 20% mužské populace tj. dle Vás 5,2 milionu mužů. To už je 23% padlých mužů ve věku kdy zakládají rodiny a plodí první děti. Nechci to na to univerzálně svádět, ale je to daleko větší díra, než prezentujete.
To máte pravdu, nevěřím statistice, kterou jsem si sám nepodělal. Díky. (Např. jsem nevěděl, že ve třiceti už se ve větším měřítku nerukovalo, očekával jsem rozprostření ztrát i mezi starší ročníky – jest zde někde JJ?)
Nicméně zajímavé je, že např. počtu porodů se to v zásadě nedoklo*. Na území následně vzniklé ČSR to bylo: (za lomítkem zemřelí do jednoho roku věku – síla, že?)
1919 189.675 / 27.790
1921 257.281 / 41.439
1922 248.728 / 43.041
1923 241.230 / 39.374
1924 228.894 / 32.874
Počet porodů klesal už za mocnářství, tam jsem nenašel přesná čísla**, ale třistatisícovou hranici protnula křivka někdy 1909 a na začátku války už jich bylo asi jen 270.000, křivka má tedy propad v obobí WW I, ale někdy od 1921 pokračuje dolů víceméně stejně jako před válkou.
* údaje z Kučera M., Populace České Republiky 1918 – 1991
** http://www.demografie.info/?cz_porodnosthistorie
Vezmi si matriky z té doby – z dnešního pohledu extrémně smutné čtení (tedy, kolik dětí zemřelo řekněme do tří let věku).
A je zajímavé, jak i v té suché úředničině je zaznamenána barvitost života. Třeba zápis, kdy 19letá matka se dostaví s 15letým mládencem (a několika svědky) a svorně tvrdí, že to novorozeně je jejich a jak následnou svatbou je změněn nemanželský původ dítěte.
Což je krásný akt lásky především pro to dítě. Tehdy ještě měli děti rádi, dnes už jsou víceméně hračkami.
ad a) Já jsem zažil už dva režimy a žil jsem v kulturně odlišných lokalitách – a to relativně dlouhodobě. A když slyším vyprávění jen toho, co jsem poznal osobně – tak si trhám vlasy, co se dozvím. Navíc pamětníci vám řeknou jen to, co chtějí – a všude jinde je tráva zelenější. Navíc řada lidí spíše papouškuje média a okolní názory i v rozporu s tím, co viděli na vlastní oči, slyšeli na vlastní uši a zažili sami na saobě.
ad b) Člověk v dobách ohrožení má zvýšený pud sebezáchovy, a do toho patří i větší frekvence styků, méně okolků pro sex a zvýšená porodnost.
Svět změnila nacistická válka více než většina jiných vlivů. Dokonce změnila i Asii, a tam se s tím různě vyrovnávají dodnes. Feminismus by bez 2. světové války vůbec nebyl možný. Ostatně muslimové mají až 4 manželky právě proto, že neustálým válčením se poněkud nedostávalo mužů, a tak bylo nutno klasickou rodinu one to one trochu zreformovat. A také bylo nunto zotročit ženu, aby byla rodící mašina – jinak by muslimská expanze do celého světa byla omezena a islámská fanatická mise by skončila.
Bohužel současný přístup EU a Němců, totiž přepisování historie ve prospěch Němců, přinese velice hořké ovoce. Evropa se zase jendou utopí znovu v krvi, protože není schopna se ani poučit z pravdivé historie.
Rukovalo se i v pozdějším věku, ale tihle „přestárlí“ vojáci obvykle na frontu nešli. Zpravidla sloužili někde v zápolí.
S tím ženěním je to dost ošemetné. Jak jste si dobře nebo špatně vybral, to poznáte většinou až když onemocníte (utrpíte úraz) a případně ještě přijdete o práci.
Ti mamlasové co vydělávají násobky průměrného platu a chvástají se jak mají ženu v pohodě, mě skutečně dokážou pobavit. Na stáří to už moc k popukání není, zvlášť když je ženuška po životu v blahobytu a luxusu stále plná energie a chuti do života (= do utrácení a rozhazování) a chlap je udřený a potřeboval by třeba už nějakou péči.
Stačí se zeptat libovolného bezdomovce, kde je jeho milující ženuška, kterou 30-40 let živil a rozmazloval, dokud v 55 letech definitivně nepřišel o práci (případně i o zdraví) a na každém personálním ho měli jen za obtížný hmyz.