Ano, o Mnichovu je treba mluvit, protoze jak komunisti skrtli Pattona a osvobozeni Plzne, tak zase USSA+EU skrtli Rudou armadu a Mnichov a skoro to vypada, jako ze nas osvobodili Amici a pri Mnichove nas neprepadli Nemci. Pravda je uplne jinde a jak tak koukam, tak dejepis ma velkou nadeji, ze bude prekrucovany naveky. Porad z extremu do extremu. Jako ten stary komunisticky vtip o tom, jak decko dostalo 5ku z dejepisu, protoze pri vykladu dejepisarky byl Masaryk taticek a a jen co si skocil behem hodiny na zachod a vratil se a byl zkouseny u tabule, tak byl Masaryk zlocinec, ktery strilel do delniku…
Koukam EU dejepisari musi updatovat stejne rychle, jako ti za realneho socialismu, protoze Mnichov je v mainstreamu ofocialne tabu.
Sysop
Nejen Mnichov. Prakticky vsechny preslapy spojencu a Nemecka. Mne to sice neprekvapuje, ale mrzi, protoze jsme se v demagogii a propagande on roku ’89 nikam neposunuli. Jen jsme prehodili plusy za minusy. Tehdy se plivalo na zapad bez ohledu na cokoli, dnes se plive na vychod bez ohledu na cokoli.
jfb
Přitom na západě jsou většinou ty debaty, knihy apod., “ vpohodě“, věcné a celkem objektivní.
santini
Beneš. Překvapení nebere konce, když čtu, jak byl Beneš vlacen dobou a neměl žádné mechanismy. Měl a cíleně je nevyužil. Zbaběle přijal diktát (dokonce snad uvěřil Hitlerovi, že ten srovná Prahu se zemí, když nepodepíše – tři dny už kvůli počasí neletala žádná letadla), zbaběle zdrhnul a přenechal republiku Hachovi, kterého Ch ilku podporoval, aby ho pak zbaběle zradil a v podstatě nechal shnit v kriminale.
Předtím vydal republiku Stalinovi díky dohodě z Moskvy, která pak hrála velkou roli na konferenci v Teheránu (už tam se rozhodlo, že spadneme do sovětského vlivu), aby ji pak nechal napospas komunistům.
A tenhle člověk se prý zasloužil o stát…
Větší případ politického selhání 20.stoleti asi nenajdeme…
zrg1
aniz bych si narokoval lepsi znamku z vojenstvi a dejepisu nez za tri, tak Benes fakt nic nemohl delat. Vsecko jsme hodili na jednu kartu, pohranicni opevneni, ktere zdrzi utok a spojence, kteri budou mit cas nam pomoct. Strategie to byla fajn, ale pohranicni opevneni bylo nedostavene a protoze jsme Mnichovem prisli o Sudety, tak se stalo uplne nefunkcnim. O tom, ze Nemecku podstoupime Sudety navic rozhodly mocnosti, na ktere jsme spolehali s obranou, takze nase doktrina branit se pomoci opevneni a cekat na pomoc byla nerealna.
Projevili jsme o neco realistictejsi pristup nez Polaci, kteri nejdriv spechali zabrat si svuj kousek Ceskoslovenska a potrepat si prackou s Hitlerem, aby zanedlouho celili dvoji invazi z Nemecka a Ruska, kterou se rozhodli odvratit, pricemz zarvala veskera polska elita a nad polskymi znicenymi a vypalenymi mesty trepali prackou Wehrmacht s Rusama. Aniz bych byl proti Polakum skodoliby, Bozi mlyny nekdy melou fakt rychle.
Osobne to Polakum preju, iza ten 68my, kdy se vuci Cechoslovakum vytahli bratri Psonci podruhe. Jen at si poradaji manevry NATO, lezou USA do analu a provokuji Rusa dotretice. Jeste Polska nezginela, ale brzo uz mozna zgine, protoze USA jsou daleko a jestli spadne hovno do vetraku, tak po Pribalti je Polsko druhe na rane…
My v Cechach se sice vzdycky hrdinne vzdame, pak cekame a pak se pridame na stranu viteze, mame z toho docela slusne hnutou pater a narodni mindrak, ale na druhou stranu jsme prezili zatim vsecko, od padu Rakouska, pres pad prvni republiky, Rajch, komunismus a s trochou stesti prezijeme i Havlisticke pravdolaskare a Evropskou Unii.
Havy
To není pravda. Naše armáda byla připravené i na manévrový boj. A přímo bylo stanoveno postupné stahování na Českomoravskou vrchovinu a dále na Slovensko. Proč by asi opevnění mělo více linií včetně toho kolem Prahy?
Mělo zvýšit možnosti obránců a ideálně zadržet nepřítele při nástupu, aby bylo možné provést mobilizaci.
JJ
Jen drobná poznámka: ke krytí mobilisace měly sloužit první linie na hranicích. Vnitrozemské čáry pak byly určeny pro pomalé stahování, přesně jak píšete. Nicméně projektově připraveny byly jen Plzeňská a Pražská – dál na východ nebylo nic, i když se výhledově uvažovalo o minimálně jedné linii na Vysočině.
jatobyl
Jsem si celkem dost jistý, že výhružky o srovnání Prahy se zemí se týkaly až Háchy a Protektorátu.
JJ
Dr. Edvard Beneš se o stát rozhodně zasloužil! Ono v tom zákoně není specifikováno, o jaký stát by se mělo jednat. Jak to psal před časem OC:
– zasloužil se o Německou říši tím, že ji vyzbrojil a poskytl jí kvalitní zázemí pro vedení války
– zasloužil se o poválečné Německo tím, že do něj odsunul spoustu pracovitých lidí
– zasloužil se o SSSR, kterému nejdřív věnoval Podkarpatskou Rus a poté jeho slouhům předal i celou ČSR
– no a v neposlední řadě se zasloužil i o Austrálii tím, že se k ní nikdy nepřiblížil na méně než 5.000 mil
japan
Zajimavy clanek, dekuji.
vanthomas
Jako četbu na dlouhé zimní večery doporučuji knihy, na stejné téma, od Jana Drnka:
Žáby v mlíku
Žába a škorpion
Žáby v bouři
shane
No, když už se bavíme o žánru, tak bratři Grimmové měli ty pohádky lepší.
jungvoj
tak nějak oklikou přes Kreml jsme se dostali do ajn volk ajn jurop ajn fyra , ten zbytek řečí je jen taková omáčka,
jatobyl
Oblíbené téma o Mnichovu a zlomené duši národa. Takže jako každý rok pár připomínek:
1)Opevnění u hranic s Německem a Polskem (které by na nás pravděpodobně také zaútočilo) nebylo ani zdaleka dokončené. Na jižní Moravě prakticky neexistovalo, s pádem Rakouska se tehdy nepočítalo.
2)Spojenci by nás v tom samozřejmě nechali, za každou cenu se chtěli vyhnout další Velké válce. Bez vydání Sudet bychom byli prohlášeni za agresory my.
3)Morálka našich vojsk nebyla zdaleka tak skvělá jak se později prezentovalo. Hlavně Slováci houfně dezertovali domů.
4)Největší průser čs armády – prakticky neexistující letectvo. Němci masově vyrábeli MS 109, zatímco my projektovali dvoukřídlé dřevěné! Avie. Malá země,
s extrémně nahuštěnou infrastrukturou, mizivou protivzdušnou obranou. Do 14 dnů by nám zbyly akorát ty bunkry v horách.
Dachsmeister
To jatobyl
Ad 1) i nedokoncene betonove lepsi nez zadne, i na Jizni Morave aspon lehke bylo, paradoxne mozna lepsi value for money nez tezke na severu.
Ad 2) souhlas
Ad 3) i bez drateniku a Nemcu a Madaru byla mobilizovana armada tezky orisek, ty co zdrhli nahradila vyzva pro +40
Ad 4) ja nych ty Avie B 534 nepodcenoval, a vyprojektovano bylo. Avie B 35, takovy Hurricane, prvni let prototypu 28.9.1938
Takze, na oblibene tema oblibeny nazor, melo se to zkusit, no tak by se prohralo za tyden, 14 dni. Ztraty do 100.000, pomer k nemeckym pravdepodobne 1:1, vybombardovana Praha by se stala mementem (jako Guernica, Rotterdam, Coventry, Hamburk, Drazdany), 100.000 vojaku by zdrhlo do Rumunska. Dratenici by mozna nemeli svuj Slovensky stat, cast vyzbroje by byla znicena coz by curakum Polakum a Francouzum trochu pomohlo a pul milionu zajatcu by makalo v risi. A zbytek na okupovanem uzemi jako v protektoratu. Ganz egal. A zidi by vyleteli kominem tak jako tak. A po valce by to dopadlo stejne, tedy pokud by valka dopadla stejne a neskoncila nekdy v kvetnu 1941 sjednocenou sjednocenou EU.
LWG
Prototyp B-35 startoval ještě s pevným podvozkem. Najetí sériovky doválky bez šance.
Paradoxně si myslím, že náš odpor by právě nejvíce pomohl ostatním v pořadí a je otázka, zda by se Adolf tak rozmáchnul a jestli by nakonec tento prostor, kde nemá Čech co pohledávat, nezůstal Říši mnohem déle…
JVP
Verze se zatahovacím podvozkem měla označení B-135. Problém bylo moc štíhlé křídlo a tím pádem obtíže s hydraulikou – udělat to subtilní, ale aby to ty kola bylo schopno vytáhnout nahoru. To se podařilo vyřešit až v r.41. Mám za to, že zpoždění bylo dáno spíše stupiditou našeho gen. štábu, než technickým opožděním. Oni se ty konstruktéři v Evropě dost znali navzájem, ač to pak politicky skřípalo, informace se vyměňovaly z čistého technického fandovství.
jfb
Ad4) v roce 1938 byla stíhací část Luftwaffe z naprosté většiny stále dvojplošná, a Bf 109 byly ještě ve verzích C a D, tedy výrazně horší, než ty, co se proslavily později, i když samozřejmě lepší, než naše Avie. Ale s konsrukcí nemáte pravdu, byli jsme cca o rok později, jak většina světa.
shane
a Češi by dneska v diskuzích pičovali, že je ten zmrd Beneš nechal masakrovat po tisících ve válce, ve který nebyla sebemenší šance na vítězství a že kdyby se nebojovalo a počkalo, tak by Německo tu válku stejně projelo a obětí a škod na naší straně by bylo minimum.
satanik
Jsme holt národem zlomených duší a vyhaslých srdcí. Pár poznámek.
ad 1. Kde nebyl beton, tam bylo dřevozemní opevnění. V tamnějším terénu taky těžko překonatelné.
ad 2. Souhlas.
ad 3. Nejen morálka, nejen Slováci. S nimi tehdy až takový problém nebyl. V Čechách bylo 3,5M etnických Němců. Kdyby se všichni v Čechách postavili do řady, tak každý Čech bude mít vedle sebe jednoho Němce. To prostě nemohlo mít silové řešení.
ad 4. Letectvo bylo. A dobré. Doba dvojplošníků ještě nekončila, ty měly před sebou ještě úspěšnou budoucnost. Třeba nebe nad Madridem. Ani Italové nad Londýnem extra debakl neutrpěli a to v tom byli hodně dobří, tedy v těch debaklech. Problém ČS armády byl v absenci malo a středorážových protiletadlových zbraní a malorážových protitankových. Myslím, že Poláci na tom byli o dost lépe.
Cerny Mor
to Satanik technická poznámka: nevím, jak polní armáda, ale v těžším opevnění na tehdejší dobu dostatečné protitankové zbraně byly; zbraň L1 měla sice ráži „pouhých“ 4 cm, ovšem německé tanky v té době neměly zdaleka takové pancéřování, jako pozdější těžší typy. (originál L1 můžete naživo osahat třeba v KS 5 „U potoka“ na Dolní Moravě, je to pozoruhodná zbraň).
satanik
Označení 4 cm je zavádějící, ráže byla asi 47 mm, a to bylo na úrovni PaK 38 v 50 mm, možná i lepší. Já vidím problém v absenci protitankových min, protitankových pušek a nedostatečnou naplněností KPUV vz. 34 a vz. 37 v 37 mm.
icu
Ad 3. Mobilizační rozkaz se týkal pochopitelně i etnických Němců a co jsem se bavil s pamětníky, tak odjeli ke svým posádkám, obvykle na východním Slovensko či na Podkarpatskou Rus. Oni sami si totiž nebyli jisti tím, že Hitler by ČSR opravdu napadl a případné neuposlechnutí mobilizačního rozkazu by mělo dost fatální následky. Zachovali se proto úplně stejně, jako když za několik let drželi v ruce povolávací rozkaz na východní frontu.
A je také otázka, jestli říšští Němci vůbec byli na podzim 1938 připraveni na přímý vstup Německa do války. Nejzkušenější vojáci byli v tu dobu ještě vázáni svým dobrovolnictvím v roli „Zelených mužíků“ dost se zárukou by postup Němců nebyl tak triumfální, jako o necelý rok (a i s výzbrojí čsl. armády) později v Polsku.
zrg1
To Daschmeister : kriticky si po sobe precti kraviny, co jsi tu napsal, zejmena to value for money u vyzdene kadibudky s kulometem a vlnitym plechem na strese (=lehke opevneni) v porovnani s tim, co tehdy dokazala Ju 87 se svymi presne odhazovanymi 1x500Kg a 4x 50Kg bombama.
Na jedno kolo by formace Ju 87 znicila cele slavne lehke opevneni, tem 500Kg bombam by odolaly jen tezke sruby, ktere ale nebyly dokoncene a daly se lehce obejit a bylo jich par a na uplne blbem miste, po zaboru Sudet prakticky prestaly existovat.
Podivej se, co udelal Hitler s Warszawou, fotky jsou volne na netu a kriticy zhodnot, jak by si asi vedlo tebou opevovane „lehke opevneni“ a jeho value for money.
satanik
Těch 500 kg štuky nosily až ve verzi B, spíše až ve verzi D, a to byla ještě dlouhá doba k nějakému rozumnému nasazení. Navíc, ona ta neskutečná přesnost štuk byla tatam, když se vzduch zaplnil trasírkami.
JJ
Stuky nebyly při útoku na bodové cíle zase tak přesné. V roce 1938 navíc pokud vím byla stále většina strojů ve Španělsku a vycvičených pilotů bylo málo, což opět výrazně snižovalo přesnost a celkově efektivitu bombardování. Na vyřazování řopíků by to byla fakt sakra drahá legrace.
Pro spolehlivé vyřazení řopíku bylo potřeba dělostřelectvo o ráži od 15 cm nahoru a přímý zásah do betonu (resp. několik zásahů). Při zásahu do týlové strany pak stačila osmaosmdesátka, ale linie byla vedena tak, že takové postřelování bylo možné je na velmi málo místech.
Testovací pěchotní srub CE na Jordánu, postavený ve II. třídě odolnosti (nejčastější pro isolované TO) odolal opakovaným zásahům 305mm moždíře, přičemž Německo takovou zbraň v roce 1938 ve výzbroji nemělo. Zásahy leteckých pum 500 kg nedokázaly probít stropní desku, ale při troše štěstí by přímý zásah na nějakou dobu dokázal srub vyřadit z boje. Moc nefungovaly ani speciální protibetonové střely Röchling.
Čs. opevnění se, na rozdíl od belgického, nedalo snadno dobít ani vzdušným výsadkem, nehledě na to, že německá výsadková vojska v roce 1938 také nebyla to, co v květnu 1940.
zrg1
Jenze ja pisu o lehkem opevneni, to znamena o zadnem srubu, ktere byly ponejvice na Severni Morave, ale o casto improvizovane kadiboude s vlnitym plechem misto stropu a tekovych byla na hranici s Rakouskem vetsina, srubu tam bylo sest a vesmes nedokoncenych.
Je sice krasne se docist, ze pred mnichovem se podarilo dokončit asi 10.000 řopíků, ale na průlom by stačilo zlikvidovat stovku a bylo by hotovo. Navic spousta z nich nebyla v souladu se specifikacemi a byly to narychlo zbastlene improvizace, ktere by vyradila i jedna 50kg puma ze Stuky jak nic.
Krom toho politicka situace byla naprosto neprizniva, mocnosti by vubec nepodporily nasi obranu a braly by to jako agresi proti Nemecku a svoje polinko by si urcite prilozili i Madari a Polaci.
LWG
Zajeďte se na tu lehkou linii na hranicích s Rakouskem podívat. Stojí tam řady řopů, které zhodně nejsou kadiboudy se střechou z vlnitého plechu. Jakkoliv nevěřím jejich schopnost zastavit trvale útok nepřítele, tak tristní situace, jakou popisujete Vy, to zase nebyla.
Trefit stukou řopík už chce nějaké nasazení.
kat
Tak mne napadá, jestli si to zrg1 neplete se stavbami lidově demogratické armády. To, co se bastlilo z prefabrikátů v padesátých letech, by popisu mohlo odpovídat (to jsou ty KŽ1, KŽ2,…).
Cerny Mor
To si asi zrg1 opravdu plete; ten komunistickej šit se stavěl po válce. Před válkou se postavilo kolem 9000 řopíků (objekt vz. 37) k tomu několik set srubů a devět tvrzí. Lehké objekty byly za války hojně zlikvidovány, zejména vnitrozemské, aby se nemohly stát centry případného odporu. Každý objekt ovšem měl být bráněn ještě venkovní obranou.
JJ
Tak jsem se odlogoval, abych se podíval na co reaguješ – samozřejmě pindá nesmysly. Střechu z vlnitého plechu měl v předválečném opevnění pouze lehký objekt vz. 37 typu C – ale těch bylo naprosté minimum, navíc většina z nich nakonec dostala střechu betonovou. Standardní řopík měl strop a stěnu k nepříteli tlusté 80 cm (+ kamenný svah u čelní stěny), zbylé stěny 60 cm. V zesíleném provedení čelní stěna 120 cm (někdy snad i 100 cm) a týlová 80 cm.
Jestli byla pravděpodobnost zásahu cíle o velikosti 8 x 5 metrů u Ju-87 někde na 20 %, tak Luftwaffe ještě hodně fandím. Masová likvidace toho opevnění letectvem v té době naprosto nepřipadala do úvahy.
zrg1
Myslim, ze si to az tak moc nepletu, linie řopíků byla znouzectnost, protože puvodne mely byt hranice chraneny sruby, ty se nestihly dokoncit, tak to narychlo v 37mem predelali na ropiky a pokud se nepletu, tak zrovna vz.37 typ C bylo jen kulometné hnízdo se střecho z plechu rovnou by the projekt. Ještě je třeba k tomu připočíst, kolik jich sice bylo dostavěno, ale bez kompletní výzbroje a zásob munice, což odpovídá i faktu, že to chtěli dokončit v 60. letech a jaksi nepočítali s tím, že Mnichov začne 1938..
Jako je to těžké to tak hodnotit, ale podle mě by to bylo stejné fiasko jako odpor Poláků.
Dostali bychom kapky a Hitler by určitě srovnal se zemí celou Prahu, aby dosáhl psychologické výhody. Mocnosti by nás odsoudily jako teroristy, kteří porušují lidská práva sudetských Němců a je dost otázka, jak moc by Hitlerovi s naší okupací aktivně pomohli Maďaři a Poláci a možná i SSSR, protože když se porcuje maso, tak se supi vždycky slétnou.
Při vší úctě k řopíkům, když se spojenci vyloďovali na plážích v Normandii, tak zpočátku je německé opevnění taky brzdilo, ale jak se jednou chytili, udělali si předpolí a prolomili linii, tak už to šlo raz dva. Němcům jsme neměli šanci vzdorovat. Asi bychom je o dva týdny zdrželi, za cenu, že by srovnali Prahu se zemí a vybili půlku národa a celý svět by nás zatracoval. Stálo by to za to ? Podle mě ssi ani ne…
shifty
Srovnávat šance němců na vojenské dobytí čr někdy v roce 1938( + tehdejší stavy armád a v tehdejší politické situaci)s vyloděním v normandii a stavem válečných stran v roce 1944(obzvlášť na západní frontě), to může opravdu jen blbeček jako ty.
LWG
Linie řopíků byly skutečně provizorním řešení, neboť výstavba těžké linie nemohla být provedena včas (na jižní hranici navíc byly plánovány jen sruby, kryté samostatnými dělostřeleckými sruby, pevnosti jak je známe ze severu plánovány nebyly). Problémy s dovybavením byly, linie byla ve výstavbě, to asi nidko nepopírá.
Pokud se týká těch kulometných hnízd s plechovou střechou, tak ty v těch částech linie, kde jsem byl (a není jich tak málo) prakticky nevidět (myslím, že vím o jednom).
Luftwafe by „celou Prahu“ srovnávala se zemí dost dlouho – i když nevylučuji, že by se jí to nakonec mohlo podařit. Pro armádu by to bylo požehnání – rozhodně by pak nezbylo moc prostředků na operace proti armádě v pevnostech, poli, ani systému zásobování. Jedinou nadějí Luftwafe by bylo vyvolání velkého nekontrolovaného požáru.
Od liní řopíků nikdo soudný nečekal trvalou obranu. Nicméně situaci palebné převahy spojenců z moře a ze vzduchu v Normandii nelze IMHO srovnávat s popisovanou situací.
Shodneme se v tom, že také nevěřím v ubránění se útoku, pokud by nepřítel vytrval (tedy pokud by nedošlo k politickým rohodnutím / změnám). Nevěřím ani moc v obrat na západě. Obávám se, že například Francouzi nebyli schopni přijmout myšlenku útočné války, ani kdyby před nimi byly prázdné zákopy. Rozhodně za dostřel pevnostního dělostřelectva by se asi vydali je odvážní průzkumníci.
JJ
Provisorním řešením opevnění bylo LO vz. 36. Řopíky (tj. LO vz. 37) měly tvořit základ celého opevňovacího systému. Linie těžkého opevnění měla být původně vybudována pouze od Odry k Labi, navíc ne jako 100% souvislá. V místech, nevhodných pro mechanisované operace, mělo být pouze LO, případně osamělé objekty/dvojice objektů pro uzávěry komunikací. Například na hřebenech Krkonoš mělo být pouze LO, v některých místech Jeseníků byly TO pouze na uzávěrech komunikací, ve východní části Orlických hor byly odlehčené objekty tříd 1 a 2.
Po anschlussu byla v rychlosti vyprojektováno TO na jižní Moravě. Dělali to hodně nakvap, takže některé tamní objekty jsou kopiemi objektů odjinud, ačkoli předtím bylo zvykem navrhovat každý objekt individuálně (např. MJ-S 4 je kopií N-S-63, který stojí kousek od Borové u Náchoda).
Objektů LO vz. 38 typ C bylo opravdu minimum, pokud vím, tak všechny postavené byly na jižní Moravě. Tady u nás na severovýchodě jich bylo pár zvažováno, ale vybetonovány místo nich byly objekty typu E – také jedna čelní střílna, ale jinak klasický řopík, tj. včetně prasečích ocásků, chráněného vchodu a tak.
Srovnat Prahu se zemí nebylo v roce 1938 v silách Luftwaffe. Podívej se, co úsilí vyžadovalo ničení německých měst za války. Luftwaffe nebyla na podzim 1938 ve stavu, kdy by byla schopna vést třeba i jen týden trvající intensivní bombardovací kampaň. 500 kg pum byly snad prý jen jednotky kusů*, 250 kg pumy by došly druhý nebo třetí den, zápalných bylo tak na týden. Ke konci týdne už by nemalá část moderních letadel ani nevzlétla – nebyla maziva, motory na výměnu, náhradní díly, dílenské přípravky, kvalifikovaný personál ani na zajištění běžné údržby při intensivním nasazení. Ani posádek nebylo tolik, aby se mohly pravidelně střídat – u bombardérů tuším měli jen 50-60 % tabulkových stavů (celkem, u He 111 a Do 17 to bylo ještě méně).
___
* Tehdejší Ju 87 to nést nemohly, u He 111 si nejsem jist. Do 17 mohl nést jeden kus.
Myslím (léta jsem tam nebyl) že tenhle: https://mapy.cz/s/14WNX nebo ten východně od něj je nějaké lehčí jednostřílnové opevnění také.
LWG
36 C bylo myšleno
kat
Možná se pletu, ale 37C bylo postaveno do deseti kousků někde nad údolím Dyje a ještě jen jako doplnění hlavní linie. Pochybuji, že by se pro ně nenašlo deset kusů Schwarzlose vz.24. Velikost oproti normálnímu řopíku asi třetinová. Pokud by tohle chtěl někdo vyřadit pomocí Štuky, musel by být naprostý magor.
Sysop
Kdyz se podivam na model „Kosovo“ nebo „Krym“, tak si nedelam iluze, ze by nas nasi zapadni soudruzi nepotopili, co se Sudet tyce. Udelali by cokoli, jen aby oddalili svuj problem s Dolfou.
Druha vec je, co by udelal Rus. Ten by nam pomoci nespechal, pokud by z toho nekoukalo to, co se podarilo na Jalte.
Z dnesniho pohledu, pri tech informacich, ktere dnes mame, si nemyslim, ze by boj mel nejakou nadeji na uspech. Ale uznavam, ze kdyby mel nejaky zasadni vliv na zmenu dejin v danem okamziku, tak potom mohla fura veci byt jinak a dnesni zkusenosti ku hovnu.
Tezko rict, co by nas stalo mene zivotu.
Dachsmeister
Rus mel Sysope drobny logisticky problem. Jak se dostat aspon na Podkarpatskou Rus.
Pres Rumunsko nedokoncenou zeleznici a neschudnym terenem?
Probojovat se Polskem, kde pres Karpatske prusmyky vedly aspon 3 zeleznicni trate?
Sysop
Rusa hnal vzek a jednotlive vojaky pak strach ze soudruha Maxima za zady. To jeden preskoci nejedny hory :-)
Kdyby Dolfa na Rusko netahl, tak si myslim, ze by Rusove sedeli doma, chlastali vodku, ti zdatnejsi cetli zpravy z Evropy a nikam by se nehrnuli.
Tim myslim bezne muziky.
Jak moc by potentatum vcetne Stalina stalo za to, sirit komunisticke ideje do Evropy, to netusim. Jasne, imperialismus byl tridni nepritel, i kdyz, pravda, jeho penize a support se za valky sikly. Takze snaha o urvani co nejvetsiho uzemi na zapad, podobne, jako s Finskem a Polskem, mozna byla i tady. Ale to je jen moje spekulace.
kat
K té spoustě „narychlo zbastlené improvizace“ máte nějaké bližší info?
kat
S tou přesností bych to nepřeháněl. Němci si pochopitelně Štuku na řopíku vyzkoušeli a výsledek nebyl dobrý.
Cerny Mor
to Kat: na Boudě (tvrz Bouda) je dodnes viditelný výsledek pokusného bombardování leteckými pumami. Rozrytý les všude okolo, jen pár zásahů, byť to byl plochou mnohem větší objekt. Výsledek přímého zásahu: zhruba 2 cm odloupnutého betonu v ploš velikosti kaluže. Sice se jedná o těžký objekt, ale „řopík“ je menší a kromě toho každý objekt měl být zamaskován makovací sítí (bohužel použití maskovacích sítí na objektech se na akcích nevidí; někde místo toho dnes simulují maskování nátěrem, což asi vůbec neodpovídá realitě). Maskovaný řopík se záhozem a sítí by z letadla byl obtížně zaměřitelný.
JJ
Na některých dobových fotografiích maskovací nátěry vidět jsou. Bývala to iniciativa jednotlivých posádek, vzory kamufláže nebyly sjednoceny, barvy se taky opatřovaly jak to šlo…
Cerny Mor
Tak podle dobových maskování se mělo skládat z nátěrů (zejména střílen a zvonů) a maskovacích sítí, na které dodnes upozrňují ty „prasečí ocásky“, co trčí z horních částí objektů. Dobový nákres je zde (jako obvykle se řešily vícepráce- nátěr zvonů nebyl ve smlouvě o dílo :-)
Ja mam jeden ropajz kousek od baraku a zajimave je, ze ty „praseci ocasky“ jsou sice rezave, ale stale ve velmi slusnem stavu. I bez nateru.
Cerny Mor
ANo, a betonáž taky drží skvěle. Ne nadarmo tenkrát z každého kusu brali betonovou kostku na posouzení. Apropos, myslím že o plánované plné bojeschopnosti opevnění se počítalo s rokem 1945, ovšem díky neuvěřitelné rychlosti stavebních firem (výkopy a betonáže kilometrových rozsahů desítky metrů pod zemí) se postavilo tolik. Některé zbraně nebyli ani otestovány a instalovány (otočné dělostřelecké věže) a některé ani v prototypu (minometné věže). I tak ovšem opevnění na Ostravsku , použité při německé obraně, znamenalo velký problém pro mnohem modernější armádu z roku 1945, než byla ta německá v roce 1938.
Každopádně se ukázalo, že ti, kteří se rozhodli bránit a včas utekli, udělali to nejlepší, co mohli. Zde zůstalo obrovské množství výzbroje, výrobní kapacity, tajné dokumenty, unikátní zbrojovky plné pracovitých a šikovných lidí a národ se zlomenou páteří, s čímž se naše země nevypořádala asi dodneška a možná nikdy nevypořádá.
Lukas B.
ony prasečí ocásky jsou taková zajímavost. bylo to to nejlacinější, co se tenkrát dalo pořídit, ocel, u které nebylo deklarováno vůbec nic (mez kluzu a pevnosti, tažnost, rázová houževnatost, chemické složení…). prostě bláto odlité a naválcované z nečištěného šrotu, řetěz na psa včetně psa a boudy. a tento bordel se svým chováním na povětrnosti poměrně slušně blíží dnešním atmofixovým ocelím. narozdíl od ocelí drahých a ušlechtilých, kde rez sežrala vše (samozřejmě kromě toho co chránilo alkalické prostředí v betonu).
Sysop
Ropiky se tehdy natiraly, muj deda se toho ucastnil. Jak pise JJ, natiralo se z toho, „co dum dal“ a dle fantazie kazdeho vojina. Ostatne, deda se ucastnil jak natirani, tak posleze i odvazeni betonu z tech malych, ktere Nemci roztrhali. Valelo se to po dedovych polich.
Ropiky mely pruseky od jednoho k druhemu, takze bylo lze je z letadla hledat podle techto pruseku (pokud byly v lese), ale je otazka kolik casu by na to bimbometcik mel a prece jen i blba sit, ci nater byly videt hure, nez pouhy beton, nota bene temer cerstvy.
kat
Pokud se dobře pamatuji, tak se to mělo zkoušet na nějakém cvičišti u Opavy. Srub i řopík byl bez maskování (prý byla vrchní část pro snadné rozpoznání cíle bíle natřena). Ani jeden objekt se nepodařilo zasáhnout.
Cerny Mor
to Kat: to je pravděpodobné, já znám z výkladu tvrz Bouda z králické (obejkty KS … ) obasti, kde to bombardovali bez úspěchu ( a v lese kolem to vypadalo jak u Verdunu, protože jim to padalo mimo). Pro zajímavost: na vedlejší tvrzi „Hůrka“ (koná se tam pravidelná akce Cihelna) vyvíjeli a testovali Němci kumulativní nálože (použité poději v Belgii apod.) a podkaliberní střely Röchling, ovšem stříleli na pár desítek metrů, což by v reálu nepochybně nešlo. Dodneška jsou tam ty projektily v železobetonu zapíchané, je naštěstí téměř nemožné je ukrást.
jfb
Ehm, ale toto je pitomost. Naprostá.
JJ
1. opevnění nebylo dokončené, ale priority byly stanoveny poměrně dobře a nejkritičtější směry uzavřeny byly. S ohledem na složení německých obrněných jednotek v roce 1938 nemusel být ani nedostatek protitankových kanonů 4,7 cm taková tragedie, jak se to jeví čistě z tabulek.
2. to je sporné – i na západě bylo dost lidí, kteří chtěli nácky zastavit. Pokud by se nepodařilo „zachránit mír“, tak existovala určitá pravděpodobnost toho, že by se západní spojenci přidali. Otázkou je kdy, zda by nenechali nejdřív Wehrmacht (a čs. armádu) trochu krvácet.
4. Bf-109 bylo v roce 1938 ještě málo, nelze je srovnávat s pozdějšími versemi, navíc většina byla držena na západě pro případ že by západní spojenci přece jen podnikli něco na pomoc ČSR (% takto vázaného letectva bylo vyšší než u pozemní armády, která se mohla na západě alespoň částečně spoléhat na Westwall). Luftwaffe v roce 1938 neměla dostatek maziv, pum a spousty dalších věcí, potřebných k efektivnímu vedení boje.
Možnosti bombardování byly obecně všemi stranami přeceňovány (zejména na základě informací ze Španělska a jejich extrapolace na úplně jiné podmínky), jak se ukázalo později. Kompletní rozbombardování do dvou týdnů fakt moc nehrozilo (nejsem si jist, jaké informace o Luftwaffe měla ČSR tehdy k disposici a jaký byl přesně očekávaný průběh letecké války). ČSR měla poměrně slušné těžké protiletadlové dělostřelectvo – tj. například nálety na Prahu by rozhodně nebyly nějaký pohodový výlet. B-534 nebyly kdo ví co, ale na první verse He-111 nebo Do-17 by stačily.
Největším problémem čs. teritoriální PVO byla nepříliš efektivní hlásková služba, která by výrazně snižovala šanci stíhacího letectva na zachycení protivníka – pokrytí hranic bylo slušné, ale ve vnitrozemí nic moc plus tam byly značné problémy (technické i organisační) v komunikaci a řízení celé té sítě. U PVO vojsk zase nebylo k disposici dost lehčích PL zbraní (ráže 20 – 40 mm) pro obranu před taktickým letectvem (ovšem ani Stuky v roce 1938 nebyly to, co později).
Můj názor je podobný Dachsmeisterovu: mělo se to zkusit.
zrg1
no jo.. takze prulom Hitlera po anslusu Rakouska z jihu by branily delostrelecke sruby na severni a zapadni hranici pravdepodobne hypnotizovanim Wehrmachtu na dalku 100 kilometru a exemplarni rozbombardovani Prahy Stukama , jako Hitler predvedl o rok pozdeji Polakum, by zabranily nejspise drevene dvojplosniky.., to vse za drtive kritiky Britanie a Francie, ze Cesi si vybijeji sve zvracene choutky sikanovanim ubohych Henleinovcu, kteri se chteji legalne a svobodne pridat k Hitlerovi … heh. Jeste, ze jsi v te dobe u toho nebyl ti povim. Zapad by proti nam rozjel stejnou propagandu, jakou jede ted proti Rusku…
Tady mas mapku, to co je modra cara ve skutecnosti nebylo proti stukama podporenemu utoku vubec nic… podivej se, kolik useku je na te mape cervenych.
Dachsmeister
Anebo se mely stavet z betonu dalnice treba Eger->Karlsbad->Aussig->Reichenberg s odbockami nach Pilsen und Prag a nejpozdeji v dubnu 1938 zacit stavet Wien->Brünn->Troppau->Breslau, s programem Autobahnen für Führer und unsere Sudetendeutsche. Cimz by se vyresila nezamestnanost a neco uzitecneho by po nasich predcich zustalo…
Sysop
No, jak vidno z telesa R43 a z nedostavenych ropiku, tak nam ty stavby zrovna moc rychle nesly.
Dachsmeister
Sysope, zkuste dnes nebo za bolsevika nebo kdekoliv jinde v Netramtarii postavit za 3 roky ekvivalent toho opevneni. Se soudobou technikou. I zasitovane to bylo. V Berline se stavi letiste uz vice nez 10 let…
R43 za valky ztratila tempo, ale neco zbylo.
Chorvati postavili dalnici do Splitu za 8 let.
My stavime D8 20 let.
D 35 budeme stavet 35 let.
D 3 300 let…
Sysop
Ja to nesrovnavam se soucasnou anarchii, ale spise s tehdy soudobymi stavbami. Samozrejme tehdy bylo obrovskou vyhodou, ze za protektoratu byla levna pracovni sila. Presto ale se v Nemecku stavelo rychleji, nez u nas.
Je mozne, ze jsme za to tehdy az tak nemohli. Na druhou stranu, kdyz se podivam, jak flikujeme silnice dneska a jak to delaji treba Rakusane, je mi z toho dost smutno.
Co se ropiku tyce, tak to prosrala predevsim vlada, to uz se pak nahonit na stavbach nedalo. Beru tento pruser jako celek.
jatobyl
Ještě dvě věci – německý odboj v roce 38 zdaleka neměl prostředky na svržení vlády. Většina velení byla v té době nadšena možnostmi nové armády a plně pro válku – Luftwave, SS a tankové útvary. Odboj v té době se rekrutoval hlavně z řadové pěchoty, na kterou sral pes. To se zlomilo až po roce 43, hlavně díky porážkám a Hitlerově skonu do všeho kecat. Čestnou výjimkou byla skupina kolem Canarise.
Švýcarsko se zachránilo hlavně tou neutralitou – dělalo Německu obchodního prostředníka.
Saratoga
Vas vyklad role Svycarska za druhe svetove valky je prinejmensim minimalisticky a i presto hrube zavadejici…zjistete si jaka byla skutecna role Svycaru vtomto konfliktu…oni byli neutralni jen na oko a to, ze nebyli dobyti, nema cokoliv spolecneho s jejich armadou, ani jejich strategii v pripadnem konfliktu.. Ada proste potreboval banku, tak proc ji vylupovat, kdyz i bez toho byla v podstate jeho….a tim, ze to nebylo nasilne, byly vsechny skutky ucinene za valky legalni a to i po valce….jinak Svycari nepokryte kolaborovali…
Jinak clanek je pekny, ale ve svetle nespravneho uchopeni Svycarska, ocekavam, ze podobne chybne mohou byt i dalsi teorie zde popisovane..
satanik
Ale prosim Vás, Hitler žádnou Švýcarskou banku nepotřeboval. Ten by jim sejfy vyluxoval jako nikdo. Vlastně celá ta doba konce 30. let se dá nazvat jako nájezd na centrální banky. Ony totiž tehdejší fotky se smějícím se Hitlerem strašně lžou. Neni na nich ten bankovní úředník, který říká „Zaplať nebo ti Tisíciletá říše zejtra skončí!“. Je vůbec zajímavé to období sledovat po fiskální stránce.
Saratoga
Vidite, a ja bych rekl, ze potreboval uplne vsechny jejich banky…nekde k tomuto tematu je pekny dokument, zkusim ho dohledat a v pripade uspechu dam link…
MaX
Tak bránit jsme se měli bezesporu. Co se týče našich šancí. Pokud bychom v tom byli sami tak byli defakto nulové. Mohli jsme se jen spoléhat, že ta těch 14dní co bychom asi vydrželi by nám Rusku a Francie přišli pomoct na základě dohod. Jenže to bohužel nevypadalo. Rusko dalo najevo, že dle smlouvy pomohou až teprve po Francii a ta na nás házela bobek jako i ostatně později. Těžké rozhodnutí pro Beneše. Němec měl nachystané plány jak se s opevněním vypořádat. Třeba tady u nás na u zubatý žab měl být jeden z průlomu, kde chtěli využít oslabené opevnění. S pomocí diverzních výsadků na místní letiště by do pěti dnů obsadili severní část Slezska. Opravdu těžké, jenže kluci to v Londýně viděli ze světem jinak…
Ano, o Mnichovu je treba mluvit, protoze jak komunisti skrtli Pattona a osvobozeni Plzne, tak zase USSA+EU skrtli Rudou armadu a Mnichov a skoro to vypada, jako ze nas osvobodili Amici a pri Mnichove nas neprepadli Nemci. Pravda je uplne jinde a jak tak koukam, tak dejepis ma velkou nadeji, ze bude prekrucovany naveky. Porad z extremu do extremu. Jako ten stary komunisticky vtip o tom, jak decko dostalo 5ku z dejepisu, protoze pri vykladu dejepisarky byl Masaryk taticek a a jen co si skocil behem hodiny na zachod a vratil se a byl zkouseny u tabule, tak byl Masaryk zlocinec, ktery strilel do delniku…
Koukam EU dejepisari musi updatovat stejne rychle, jako ti za realneho socialismu, protoze Mnichov je v mainstreamu ofocialne tabu.
Nejen Mnichov. Prakticky vsechny preslapy spojencu a Nemecka. Mne to sice neprekvapuje, ale mrzi, protoze jsme se v demagogii a propagande on roku ’89 nikam neposunuli. Jen jsme prehodili plusy za minusy. Tehdy se plivalo na zapad bez ohledu na cokoli, dnes se plive na vychod bez ohledu na cokoli.
Přitom na západě jsou většinou ty debaty, knihy apod., “ vpohodě“, věcné a celkem objektivní.
Beneš. Překvapení nebere konce, když čtu, jak byl Beneš vlacen dobou a neměl žádné mechanismy. Měl a cíleně je nevyužil. Zbaběle přijal diktát (dokonce snad uvěřil Hitlerovi, že ten srovná Prahu se zemí, když nepodepíše – tři dny už kvůli počasí neletala žádná letadla), zbaběle zdrhnul a přenechal republiku Hachovi, kterého Ch ilku podporoval, aby ho pak zbaběle zradil a v podstatě nechal shnit v kriminale.
Předtím vydal republiku Stalinovi díky dohodě z Moskvy, která pak hrála velkou roli na konferenci v Teheránu (už tam se rozhodlo, že spadneme do sovětského vlivu), aby ji pak nechal napospas komunistům.
A tenhle člověk se prý zasloužil o stát…
Větší případ politického selhání 20.stoleti asi nenajdeme…
aniz bych si narokoval lepsi znamku z vojenstvi a dejepisu nez za tri, tak Benes fakt nic nemohl delat. Vsecko jsme hodili na jednu kartu, pohranicni opevneni, ktere zdrzi utok a spojence, kteri budou mit cas nam pomoct. Strategie to byla fajn, ale pohranicni opevneni bylo nedostavene a protoze jsme Mnichovem prisli o Sudety, tak se stalo uplne nefunkcnim. O tom, ze Nemecku podstoupime Sudety navic rozhodly mocnosti, na ktere jsme spolehali s obranou, takze nase doktrina branit se pomoci opevneni a cekat na pomoc byla nerealna.
Projevili jsme o neco realistictejsi pristup nez Polaci, kteri nejdriv spechali zabrat si svuj kousek Ceskoslovenska a potrepat si prackou s Hitlerem, aby zanedlouho celili dvoji invazi z Nemecka a Ruska, kterou se rozhodli odvratit, pricemz zarvala veskera polska elita a nad polskymi znicenymi a vypalenymi mesty trepali prackou Wehrmacht s Rusama. Aniz bych byl proti Polakum skodoliby, Bozi mlyny nekdy melou fakt rychle.
Osobne to Polakum preju, iza ten 68my, kdy se vuci Cechoslovakum vytahli bratri Psonci podruhe. Jen at si poradaji manevry NATO, lezou USA do analu a provokuji Rusa dotretice. Jeste Polska nezginela, ale brzo uz mozna zgine, protoze USA jsou daleko a jestli spadne hovno do vetraku, tak po Pribalti je Polsko druhe na rane…
My v Cechach se sice vzdycky hrdinne vzdame, pak cekame a pak se pridame na stranu viteze, mame z toho docela slusne hnutou pater a narodni mindrak, ale na druhou stranu jsme prezili zatim vsecko, od padu Rakouska, pres pad prvni republiky, Rajch, komunismus a s trochou stesti prezijeme i Havlisticke pravdolaskare a Evropskou Unii.
To není pravda. Naše armáda byla připravené i na manévrový boj. A přímo bylo stanoveno postupné stahování na Českomoravskou vrchovinu a dále na Slovensko. Proč by asi opevnění mělo více linií včetně toho kolem Prahy?
Mělo zvýšit možnosti obránců a ideálně zadržet nepřítele při nástupu, aby bylo možné provést mobilizaci.
Jen drobná poznámka: ke krytí mobilisace měly sloužit první linie na hranicích. Vnitrozemské čáry pak byly určeny pro pomalé stahování, přesně jak píšete. Nicméně projektově připraveny byly jen Plzeňská a Pražská – dál na východ nebylo nic, i když se výhledově uvažovalo o minimálně jedné linii na Vysočině.
Jsem si celkem dost jistý, že výhružky o srovnání Prahy se zemí se týkaly až Háchy a Protektorátu.
Dr. Edvard Beneš se o stát rozhodně zasloužil! Ono v tom zákoně není specifikováno, o jaký stát by se mělo jednat. Jak to psal před časem OC:
– zasloužil se o Německou říši tím, že ji vyzbrojil a poskytl jí kvalitní zázemí pro vedení války
– zasloužil se o poválečné Německo tím, že do něj odsunul spoustu pracovitých lidí
– zasloužil se o SSSR, kterému nejdřív věnoval Podkarpatskou Rus a poté jeho slouhům předal i celou ČSR
– no a v neposlední řadě se zasloužil i o Austrálii tím, že se k ní nikdy nepřiblížil na méně než 5.000 mil
Zajimavy clanek, dekuji.
Jako četbu na dlouhé zimní večery doporučuji knihy, na stejné téma, od Jana Drnka:
Žáby v mlíku
Žába a škorpion
Žáby v bouři
No, když už se bavíme o žánru, tak bratři Grimmové měli ty pohádky lepší.
tak nějak oklikou přes Kreml jsme se dostali do ajn volk ajn jurop ajn fyra , ten zbytek řečí je jen taková omáčka,
Oblíbené téma o Mnichovu a zlomené duši národa. Takže jako každý rok pár připomínek:
1)Opevnění u hranic s Německem a Polskem (které by na nás pravděpodobně také zaútočilo) nebylo ani zdaleka dokončené. Na jižní Moravě prakticky neexistovalo, s pádem Rakouska se tehdy nepočítalo.
2)Spojenci by nás v tom samozřejmě nechali, za každou cenu se chtěli vyhnout další Velké válce. Bez vydání Sudet bychom byli prohlášeni za agresory my.
3)Morálka našich vojsk nebyla zdaleka tak skvělá jak se později prezentovalo. Hlavně Slováci houfně dezertovali domů.
4)Největší průser čs armády – prakticky neexistující letectvo. Němci masově vyrábeli MS 109, zatímco my projektovali dvoukřídlé dřevěné! Avie. Malá země,
s extrémně nahuštěnou infrastrukturou, mizivou protivzdušnou obranou. Do 14 dnů by nám zbyly akorát ty bunkry v horách.
To jatobyl
Ad 1) i nedokoncene betonove lepsi nez zadne, i na Jizni Morave aspon lehke bylo, paradoxne mozna lepsi value for money nez tezke na severu.
Ad 2) souhlas
Ad 3) i bez drateniku a Nemcu a Madaru byla mobilizovana armada tezky orisek, ty co zdrhli nahradila vyzva pro +40
Ad 4) ja nych ty Avie B 534 nepodcenoval, a vyprojektovano bylo. Avie B 35, takovy Hurricane, prvni let prototypu 28.9.1938
Takze, na oblibene tema oblibeny nazor, melo se to zkusit, no tak by se prohralo za tyden, 14 dni. Ztraty do 100.000, pomer k nemeckym pravdepodobne 1:1, vybombardovana Praha by se stala mementem (jako Guernica, Rotterdam, Coventry, Hamburk, Drazdany), 100.000 vojaku by zdrhlo do Rumunska. Dratenici by mozna nemeli svuj Slovensky stat, cast vyzbroje by byla znicena coz by curakum Polakum a Francouzum trochu pomohlo a pul milionu zajatcu by makalo v risi. A zbytek na okupovanem uzemi jako v protektoratu. Ganz egal. A zidi by vyleteli kominem tak jako tak. A po valce by to dopadlo stejne, tedy pokud by valka dopadla stejne a neskoncila nekdy v kvetnu 1941 sjednocenou sjednocenou EU.
Prototyp B-35 startoval ještě s pevným podvozkem. Najetí sériovky doválky bez šance.
Paradoxně si myslím, že náš odpor by právě nejvíce pomohl ostatním v pořadí a je otázka, zda by se Adolf tak rozmáchnul a jestli by nakonec tento prostor, kde nemá Čech co pohledávat, nezůstal Říši mnohem déle…
Verze se zatahovacím podvozkem měla označení B-135. Problém bylo moc štíhlé křídlo a tím pádem obtíže s hydraulikou – udělat to subtilní, ale aby to ty kola bylo schopno vytáhnout nahoru. To se podařilo vyřešit až v r.41. Mám za to, že zpoždění bylo dáno spíše stupiditou našeho gen. štábu, než technickým opožděním. Oni se ty konstruktéři v Evropě dost znali navzájem, ač to pak politicky skřípalo, informace se vyměňovaly z čistého technického fandovství.
Ad4) v roce 1938 byla stíhací část Luftwaffe z naprosté většiny stále dvojplošná, a Bf 109 byly ještě ve verzích C a D, tedy výrazně horší, než ty, co se proslavily později, i když samozřejmě lepší, než naše Avie. Ale s konsrukcí nemáte pravdu, byli jsme cca o rok později, jak většina světa.
a Češi by dneska v diskuzích pičovali, že je ten zmrd Beneš nechal masakrovat po tisících ve válce, ve který nebyla sebemenší šance na vítězství a že kdyby se nebojovalo a počkalo, tak by Německo tu válku stejně projelo a obětí a škod na naší straně by bylo minimum.
Jsme holt národem zlomených duší a vyhaslých srdcí. Pár poznámek.
ad 1. Kde nebyl beton, tam bylo dřevozemní opevnění. V tamnějším terénu taky těžko překonatelné.
ad 2. Souhlas.
ad 3. Nejen morálka, nejen Slováci. S nimi tehdy až takový problém nebyl. V Čechách bylo 3,5M etnických Němců. Kdyby se všichni v Čechách postavili do řady, tak každý Čech bude mít vedle sebe jednoho Němce. To prostě nemohlo mít silové řešení.
ad 4. Letectvo bylo. A dobré. Doba dvojplošníků ještě nekončila, ty měly před sebou ještě úspěšnou budoucnost. Třeba nebe nad Madridem. Ani Italové nad Londýnem extra debakl neutrpěli a to v tom byli hodně dobří, tedy v těch debaklech. Problém ČS armády byl v absenci malo a středorážových protiletadlových zbraní a malorážových protitankových. Myslím, že Poláci na tom byli o dost lépe.
to Satanik technická poznámka: nevím, jak polní armáda, ale v těžším opevnění na tehdejší dobu dostatečné protitankové zbraně byly; zbraň L1 měla sice ráži „pouhých“ 4 cm, ovšem německé tanky v té době neměly zdaleka takové pancéřování, jako pozdější těžší typy. (originál L1 můžete naživo osahat třeba v KS 5 „U potoka“ na Dolní Moravě, je to pozoruhodná zbraň).
Označení 4 cm je zavádějící, ráže byla asi 47 mm, a to bylo na úrovni PaK 38 v 50 mm, možná i lepší. Já vidím problém v absenci protitankových min, protitankových pušek a nedostatečnou naplněností KPUV vz. 34 a vz. 37 v 37 mm.
Ad 3. Mobilizační rozkaz se týkal pochopitelně i etnických Němců a co jsem se bavil s pamětníky, tak odjeli ke svým posádkám, obvykle na východním Slovensko či na Podkarpatskou Rus. Oni sami si totiž nebyli jisti tím, že Hitler by ČSR opravdu napadl a případné neuposlechnutí mobilizačního rozkazu by mělo dost fatální následky. Zachovali se proto úplně stejně, jako když za několik let drželi v ruce povolávací rozkaz na východní frontu.
A je také otázka, jestli říšští Němci vůbec byli na podzim 1938 připraveni na přímý vstup Německa do války. Nejzkušenější vojáci byli v tu dobu ještě vázáni svým dobrovolnictvím v roli „Zelených mužíků“ dost se zárukou by postup Němců nebyl tak triumfální, jako o necelý rok (a i s výzbrojí čsl. armády) později v Polsku.
To Daschmeister : kriticky si po sobe precti kraviny, co jsi tu napsal, zejmena to value for money u vyzdene kadibudky s kulometem a vlnitym plechem na strese (=lehke opevneni) v porovnani s tim, co tehdy dokazala Ju 87 se svymi presne odhazovanymi 1x500Kg a 4x 50Kg bombama.
Na jedno kolo by formace Ju 87 znicila cele slavne lehke opevneni, tem 500Kg bombam by odolaly jen tezke sruby, ktere ale nebyly dokoncene a daly se lehce obejit a bylo jich par a na uplne blbem miste, po zaboru Sudet prakticky prestaly existovat.
Podivej se, co udelal Hitler s Warszawou, fotky jsou volne na netu a kriticy zhodnot, jak by si asi vedlo tebou opevovane „lehke opevneni“ a jeho value for money.
Těch 500 kg štuky nosily až ve verzi B, spíše až ve verzi D, a to byla ještě dlouhá doba k nějakému rozumnému nasazení. Navíc, ona ta neskutečná přesnost štuk byla tatam, když se vzduch zaplnil trasírkami.
Stuky nebyly při útoku na bodové cíle zase tak přesné. V roce 1938 navíc pokud vím byla stále většina strojů ve Španělsku a vycvičených pilotů bylo málo, což opět výrazně snižovalo přesnost a celkově efektivitu bombardování. Na vyřazování řopíků by to byla fakt sakra drahá legrace.
Pro spolehlivé vyřazení řopíku bylo potřeba dělostřelectvo o ráži od 15 cm nahoru a přímý zásah do betonu (resp. několik zásahů). Při zásahu do týlové strany pak stačila osmaosmdesátka, ale linie byla vedena tak, že takové postřelování bylo možné je na velmi málo místech.
Testovací pěchotní srub CE na Jordánu, postavený ve II. třídě odolnosti (nejčastější pro isolované TO) odolal opakovaným zásahům 305mm moždíře, přičemž Německo takovou zbraň v roce 1938 ve výzbroji nemělo. Zásahy leteckých pum 500 kg nedokázaly probít stropní desku, ale při troše štěstí by přímý zásah na nějakou dobu dokázal srub vyřadit z boje. Moc nefungovaly ani speciální protibetonové střely Röchling.
Čs. opevnění se, na rozdíl od belgického, nedalo snadno dobít ani vzdušným výsadkem, nehledě na to, že německá výsadková vojska v roce 1938 také nebyla to, co v květnu 1940.
Jenze ja pisu o lehkem opevneni, to znamena o zadnem srubu, ktere byly ponejvice na Severni Morave, ale o casto improvizovane kadiboude s vlnitym plechem misto stropu a tekovych byla na hranici s Rakouskem vetsina, srubu tam bylo sest a vesmes nedokoncenych.
Je sice krasne se docist, ze pred mnichovem se podarilo dokončit asi 10.000 řopíků, ale na průlom by stačilo zlikvidovat stovku a bylo by hotovo. Navic spousta z nich nebyla v souladu se specifikacemi a byly to narychlo zbastlene improvizace, ktere by vyradila i jedna 50kg puma ze Stuky jak nic.
Krom toho politicka situace byla naprosto neprizniva, mocnosti by vubec nepodporily nasi obranu a braly by to jako agresi proti Nemecku a svoje polinko by si urcite prilozili i Madari a Polaci.
Zajeďte se na tu lehkou linii na hranicích s Rakouskem podívat. Stojí tam řady řopů, které zhodně nejsou kadiboudy se střechou z vlnitého plechu. Jakkoliv nevěřím jejich schopnost zastavit trvale útok nepřítele, tak tristní situace, jakou popisujete Vy, to zase nebyla.
Trefit stukou řopík už chce nějaké nasazení.
Tak mne napadá, jestli si to zrg1 neplete se stavbami lidově demogratické armády. To, co se bastlilo z prefabrikátů v padesátých letech, by popisu mohlo odpovídat (to jsou ty KŽ1, KŽ2,…).
To si asi zrg1 opravdu plete; ten komunistickej šit se stavěl po válce. Před válkou se postavilo kolem 9000 řopíků (objekt vz. 37) k tomu několik set srubů a devět tvrzí. Lehké objekty byly za války hojně zlikvidovány, zejména vnitrozemské, aby se nemohly stát centry případného odporu. Každý objekt ovšem měl být bráněn ještě venkovní obranou.
Tak jsem se odlogoval, abych se podíval na co reaguješ – samozřejmě pindá nesmysly. Střechu z vlnitého plechu měl v předválečném opevnění pouze lehký objekt vz. 37 typu C – ale těch bylo naprosté minimum, navíc většina z nich nakonec dostala střechu betonovou. Standardní řopík měl strop a stěnu k nepříteli tlusté 80 cm (+ kamenný svah u čelní stěny), zbylé stěny 60 cm. V zesíleném provedení čelní stěna 120 cm (někdy snad i 100 cm) a týlová 80 cm.
Jestli byla pravděpodobnost zásahu cíle o velikosti 8 x 5 metrů u Ju-87 někde na 20 %, tak Luftwaffe ještě hodně fandím. Masová likvidace toho opevnění letectvem v té době naprosto nepřipadala do úvahy.
Myslim, ze si to az tak moc nepletu, linie řopíků byla znouzectnost, protože puvodne mely byt hranice chraneny sruby, ty se nestihly dokoncit, tak to narychlo v 37mem predelali na ropiky a pokud se nepletu, tak zrovna vz.37 typ C bylo jen kulometné hnízdo se střecho z plechu rovnou by the projekt. Ještě je třeba k tomu připočíst, kolik jich sice bylo dostavěno, ale bez kompletní výzbroje a zásob munice, což odpovídá i faktu, že to chtěli dokončit v 60. letech a jaksi nepočítali s tím, že Mnichov začne 1938..
Jako je to těžké to tak hodnotit, ale podle mě by to bylo stejné fiasko jako odpor Poláků.
Dostali bychom kapky a Hitler by určitě srovnal se zemí celou Prahu, aby dosáhl psychologické výhody. Mocnosti by nás odsoudily jako teroristy, kteří porušují lidská práva sudetských Němců a je dost otázka, jak moc by Hitlerovi s naší okupací aktivně pomohli Maďaři a Poláci a možná i SSSR, protože když se porcuje maso, tak se supi vždycky slétnou.
Při vší úctě k řopíkům, když se spojenci vyloďovali na plážích v Normandii, tak zpočátku je německé opevnění taky brzdilo, ale jak se jednou chytili, udělali si předpolí a prolomili linii, tak už to šlo raz dva. Němcům jsme neměli šanci vzdorovat. Asi bychom je o dva týdny zdrželi, za cenu, že by srovnali Prahu se zemí a vybili půlku národa a celý svět by nás zatracoval. Stálo by to za to ? Podle mě ssi ani ne…
Srovnávat šance němců na vojenské dobytí čr někdy v roce 1938( + tehdejší stavy armád a v tehdejší politické situaci)s vyloděním v normandii a stavem válečných stran v roce 1944(obzvlášť na západní frontě), to může opravdu jen blbeček jako ty.
Linie řopíků byly skutečně provizorním řešení, neboť výstavba těžké linie nemohla být provedena včas (na jižní hranici navíc byly plánovány jen sruby, kryté samostatnými dělostřeleckými sruby, pevnosti jak je známe ze severu plánovány nebyly). Problémy s dovybavením byly, linie byla ve výstavbě, to asi nidko nepopírá.
Pokud se týká těch kulometných hnízd s plechovou střechou, tak ty v těch částech linie, kde jsem byl (a není jich tak málo) prakticky nevidět (myslím, že vím o jednom).
Luftwafe by „celou Prahu“ srovnávala se zemí dost dlouho – i když nevylučuji, že by se jí to nakonec mohlo podařit. Pro armádu by to bylo požehnání – rozhodně by pak nezbylo moc prostředků na operace proti armádě v pevnostech, poli, ani systému zásobování. Jedinou nadějí Luftwafe by bylo vyvolání velkého nekontrolovaného požáru.
Od liní řopíků nikdo soudný nečekal trvalou obranu. Nicméně situaci palebné převahy spojenců z moře a ze vzduchu v Normandii nelze IMHO srovnávat s popisovanou situací.
Shodneme se v tom, že také nevěřím v ubránění se útoku, pokud by nepřítel vytrval (tedy pokud by nedošlo k politickým rohodnutím / změnám). Nevěřím ani moc v obrat na západě. Obávám se, že například Francouzi nebyli schopni přijmout myšlenku útočné války, ani kdyby před nimi byly prázdné zákopy. Rozhodně za dostřel pevnostního dělostřelectva by se asi vydali je odvážní průzkumníci.
Provisorním řešením opevnění bylo LO vz. 36. Řopíky (tj. LO vz. 37) měly tvořit základ celého opevňovacího systému. Linie těžkého opevnění měla být původně vybudována pouze od Odry k Labi, navíc ne jako 100% souvislá. V místech, nevhodných pro mechanisované operace, mělo být pouze LO, případně osamělé objekty/dvojice objektů pro uzávěry komunikací. Například na hřebenech Krkonoš mělo být pouze LO, v některých místech Jeseníků byly TO pouze na uzávěrech komunikací, ve východní části Orlických hor byly odlehčené objekty tříd 1 a 2.
Po anschlussu byla v rychlosti vyprojektováno TO na jižní Moravě. Dělali to hodně nakvap, takže některé tamní objekty jsou kopiemi objektů odjinud, ačkoli předtím bylo zvykem navrhovat každý objekt individuálně (např. MJ-S 4 je kopií N-S-63, který stojí kousek od Borové u Náchoda).
Objektů LO vz. 38 typ C bylo opravdu minimum, pokud vím, tak všechny postavené byly na jižní Moravě. Tady u nás na severovýchodě jich bylo pár zvažováno, ale vybetonovány místo nich byly objekty typu E – také jedna čelní střílna, ale jinak klasický řopík, tj. včetně prasečích ocásků, chráněného vchodu a tak.
Srovnat Prahu se zemí nebylo v roce 1938 v silách Luftwaffe. Podívej se, co úsilí vyžadovalo ničení německých měst za války. Luftwaffe nebyla na podzim 1938 ve stavu, kdy by byla schopna vést třeba i jen týden trvající intensivní bombardovací kampaň. 500 kg pum byly snad prý jen jednotky kusů*, 250 kg pumy by došly druhý nebo třetí den, zápalných bylo tak na týden. Ke konci týdne už by nemalá část moderních letadel ani nevzlétla – nebyla maziva, motory na výměnu, náhradní díly, dílenské přípravky, kvalifikovaný personál ani na zajištění běžné údržby při intensivním nasazení. Ani posádek nebylo tolik, aby se mohly pravidelně střídat – u bombardérů tuším měli jen 50-60 % tabulkových stavů (celkem, u He 111 a Do 17 to bylo ještě méně).
___
* Tehdejší Ju 87 to nést nemohly, u He 111 si nejsem jist. Do 17 mohl nést jeden kus.
Tehle je https://mapy.cz/s/14WR5 je vz. 36 takřka určitě.
Myslím (léta jsem tam nebyl) že tenhle: https://mapy.cz/s/14WNX nebo ten východně od něj je nějaké lehčí jednostřílnové opevnění také.
36 C bylo myšleno
Možná se pletu, ale 37C bylo postaveno do deseti kousků někde nad údolím Dyje a ještě jen jako doplnění hlavní linie. Pochybuji, že by se pro ně nenašlo deset kusů Schwarzlose vz.24. Velikost oproti normálnímu řopíku asi třetinová. Pokud by tohle chtěl někdo vyřadit pomocí Štuky, musel by být naprostý magor.
Kdyz se podivam na model „Kosovo“ nebo „Krym“, tak si nedelam iluze, ze by nas nasi zapadni soudruzi nepotopili, co se Sudet tyce. Udelali by cokoli, jen aby oddalili svuj problem s Dolfou.
Druha vec je, co by udelal Rus. Ten by nam pomoci nespechal, pokud by z toho nekoukalo to, co se podarilo na Jalte.
Z dnesniho pohledu, pri tech informacich, ktere dnes mame, si nemyslim, ze by boj mel nejakou nadeji na uspech. Ale uznavam, ze kdyby mel nejaky zasadni vliv na zmenu dejin v danem okamziku, tak potom mohla fura veci byt jinak a dnesni zkusenosti ku hovnu.
Tezko rict, co by nas stalo mene zivotu.
Rus mel Sysope drobny logisticky problem. Jak se dostat aspon na Podkarpatskou Rus.
Pres Rumunsko nedokoncenou zeleznici a neschudnym terenem?
Probojovat se Polskem, kde pres Karpatske prusmyky vedly aspon 3 zeleznicni trate?
Rusa hnal vzek a jednotlive vojaky pak strach ze soudruha Maxima za zady. To jeden preskoci nejedny hory :-)
Kdyby Dolfa na Rusko netahl, tak si myslim, ze by Rusove sedeli doma, chlastali vodku, ti zdatnejsi cetli zpravy z Evropy a nikam by se nehrnuli.
Tim myslim bezne muziky.
Jak moc by potentatum vcetne Stalina stalo za to, sirit komunisticke ideje do Evropy, to netusim. Jasne, imperialismus byl tridni nepritel, i kdyz, pravda, jeho penize a support se za valky sikly. Takze snaha o urvani co nejvetsiho uzemi na zapad, podobne, jako s Finskem a Polskem, mozna byla i tady. Ale to je jen moje spekulace.
K té spoustě „narychlo zbastlené improvizace“ máte nějaké bližší info?
S tou přesností bych to nepřeháněl. Němci si pochopitelně Štuku na řopíku vyzkoušeli a výsledek nebyl dobrý.
to Kat: na Boudě (tvrz Bouda) je dodnes viditelný výsledek pokusného bombardování leteckými pumami. Rozrytý les všude okolo, jen pár zásahů, byť to byl plochou mnohem větší objekt. Výsledek přímého zásahu: zhruba 2 cm odloupnutého betonu v ploš velikosti kaluže. Sice se jedná o těžký objekt, ale „řopík“ je menší a kromě toho každý objekt měl být zamaskován makovací sítí (bohužel použití maskovacích sítí na objektech se na akcích nevidí; někde místo toho dnes simulují maskování nátěrem, což asi vůbec neodpovídá realitě). Maskovaný řopík se záhozem a sítí by z letadla byl obtížně zaměřitelný.
Na některých dobových fotografiích maskovací nátěry vidět jsou. Bývala to iniciativa jednotlivých posádek, vzory kamufláže nebyly sjednoceny, barvy se taky opatřovaly jak to šlo…
Tak podle dobových maskování se mělo skládat z nátěrů (zejména střílen a zvonů) a maskovacích sítí, na které dodnes upozrňují ty „prasečí ocásky“, co trčí z horních částí objektů. Dobový nákres je zde (jako obvykle se řešily vícepráce- nátěr zvonů nebyl ve smlouvě o dílo :-)
http://forum.hanicka.cz/download/file.php?id=361&t=1&sid=26bdaa8b4717187d5ac9a28a3562db53
Ja mam jeden ropajz kousek od baraku a zajimave je, ze ty „praseci ocasky“ jsou sice rezave, ale stale ve velmi slusnem stavu. I bez nateru.
ANo, a betonáž taky drží skvěle. Ne nadarmo tenkrát z každého kusu brali betonovou kostku na posouzení. Apropos, myslím že o plánované plné bojeschopnosti opevnění se počítalo s rokem 1945, ovšem díky neuvěřitelné rychlosti stavebních firem (výkopy a betonáže kilometrových rozsahů desítky metrů pod zemí) se postavilo tolik. Některé zbraně nebyli ani otestovány a instalovány (otočné dělostřelecké věže) a některé ani v prototypu (minometné věže). I tak ovšem opevnění na Ostravsku , použité při německé obraně, znamenalo velký problém pro mnohem modernější armádu z roku 1945, než byla ta německá v roce 1938.
Každopádně se ukázalo, že ti, kteří se rozhodli bránit a včas utekli, udělali to nejlepší, co mohli. Zde zůstalo obrovské množství výzbroje, výrobní kapacity, tajné dokumenty, unikátní zbrojovky plné pracovitých a šikovných lidí a národ se zlomenou páteří, s čímž se naše země nevypořádala asi dodneška a možná nikdy nevypořádá.
ony prasečí ocásky jsou taková zajímavost. bylo to to nejlacinější, co se tenkrát dalo pořídit, ocel, u které nebylo deklarováno vůbec nic (mez kluzu a pevnosti, tažnost, rázová houževnatost, chemické složení…). prostě bláto odlité a naválcované z nečištěného šrotu, řetěz na psa včetně psa a boudy. a tento bordel se svým chováním na povětrnosti poměrně slušně blíží dnešním atmofixovým ocelím. narozdíl od ocelí drahých a ušlechtilých, kde rez sežrala vše (samozřejmě kromě toho co chránilo alkalické prostředí v betonu).
Ropiky se tehdy natiraly, muj deda se toho ucastnil. Jak pise JJ, natiralo se z toho, „co dum dal“ a dle fantazie kazdeho vojina. Ostatne, deda se ucastnil jak natirani, tak posleze i odvazeni betonu z tech malych, ktere Nemci roztrhali. Valelo se to po dedovych polich.
Ropiky mely pruseky od jednoho k druhemu, takze bylo lze je z letadla hledat podle techto pruseku (pokud byly v lese), ale je otazka kolik casu by na to bimbometcik mel a prece jen i blba sit, ci nater byly videt hure, nez pouhy beton, nota bene temer cerstvy.
Pokud se dobře pamatuji, tak se to mělo zkoušet na nějakém cvičišti u Opavy. Srub i řopík byl bez maskování (prý byla vrchní část pro snadné rozpoznání cíle bíle natřena). Ani jeden objekt se nepodařilo zasáhnout.
to Kat: to je pravděpodobné, já znám z výkladu tvrz Bouda z králické (obejkty KS … ) obasti, kde to bombardovali bez úspěchu ( a v lese kolem to vypadalo jak u Verdunu, protože jim to padalo mimo). Pro zajímavost: na vedlejší tvrzi „Hůrka“ (koná se tam pravidelná akce Cihelna) vyvíjeli a testovali Němci kumulativní nálože (použité poději v Belgii apod.) a podkaliberní střely Röchling, ovšem stříleli na pár desítek metrů, což by v reálu nepochybně nešlo. Dodneška jsou tam ty projektily v železobetonu zapíchané, je naštěstí téměř nemožné je ukrást.
Ehm, ale toto je pitomost. Naprostá.
1. opevnění nebylo dokončené, ale priority byly stanoveny poměrně dobře a nejkritičtější směry uzavřeny byly. S ohledem na složení německých obrněných jednotek v roce 1938 nemusel být ani nedostatek protitankových kanonů 4,7 cm taková tragedie, jak se to jeví čistě z tabulek.
2. to je sporné – i na západě bylo dost lidí, kteří chtěli nácky zastavit. Pokud by se nepodařilo „zachránit mír“, tak existovala určitá pravděpodobnost toho, že by se západní spojenci přidali. Otázkou je kdy, zda by nenechali nejdřív Wehrmacht (a čs. armádu) trochu krvácet.
4. Bf-109 bylo v roce 1938 ještě málo, nelze je srovnávat s pozdějšími versemi, navíc většina byla držena na západě pro případ že by západní spojenci přece jen podnikli něco na pomoc ČSR (% takto vázaného letectva bylo vyšší než u pozemní armády, která se mohla na západě alespoň částečně spoléhat na Westwall). Luftwaffe v roce 1938 neměla dostatek maziv, pum a spousty dalších věcí, potřebných k efektivnímu vedení boje.
Možnosti bombardování byly obecně všemi stranami přeceňovány (zejména na základě informací ze Španělska a jejich extrapolace na úplně jiné podmínky), jak se ukázalo později. Kompletní rozbombardování do dvou týdnů fakt moc nehrozilo (nejsem si jist, jaké informace o Luftwaffe měla ČSR tehdy k disposici a jaký byl přesně očekávaný průběh letecké války). ČSR měla poměrně slušné těžké protiletadlové dělostřelectvo – tj. například nálety na Prahu by rozhodně nebyly nějaký pohodový výlet. B-534 nebyly kdo ví co, ale na první verse He-111 nebo Do-17 by stačily.
Největším problémem čs. teritoriální PVO byla nepříliš efektivní hlásková služba, která by výrazně snižovala šanci stíhacího letectva na zachycení protivníka – pokrytí hranic bylo slušné, ale ve vnitrozemí nic moc plus tam byly značné problémy (technické i organisační) v komunikaci a řízení celé té sítě. U PVO vojsk zase nebylo k disposici dost lehčích PL zbraní (ráže 20 – 40 mm) pro obranu před taktickým letectvem (ovšem ani Stuky v roce 1938 nebyly to, co později).
Můj názor je podobný Dachsmeisterovu: mělo se to zkusit.
no jo.. takze prulom Hitlera po anslusu Rakouska z jihu by branily delostrelecke sruby na severni a zapadni hranici pravdepodobne hypnotizovanim Wehrmachtu na dalku 100 kilometru a exemplarni rozbombardovani Prahy Stukama , jako Hitler predvedl o rok pozdeji Polakum, by zabranily nejspise drevene dvojplosniky.., to vse za drtive kritiky Britanie a Francie, ze Cesi si vybijeji sve zvracene choutky sikanovanim ubohych Henleinovcu, kteri se chteji legalne a svobodne pridat k Hitlerovi … heh. Jeste, ze jsi v te dobe u toho nebyl ti povim. Zapad by proti nam rozjel stejnou propagandu, jakou jede ted proti Rusku…
https://www.google.cz/search?q=pohranicni+opevneni+1938+mapa&client=firefox-b&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwj4hLWcipvPAhWB2hoKHQ-lDHIQ_AUICCgB&biw=1374&bih=368#imgrc=Uzp5rhfFi_i3qM%3A
Tady mas mapku, to co je modra cara ve skutecnosti nebylo proti stukama podporenemu utoku vubec nic… podivej se, kolik useku je na te mape cervenych.
Anebo se mely stavet z betonu dalnice treba Eger->Karlsbad->Aussig->Reichenberg s odbockami nach Pilsen und Prag a nejpozdeji v dubnu 1938 zacit stavet Wien->Brünn->Troppau->Breslau, s programem Autobahnen für Führer und unsere Sudetendeutsche. Cimz by se vyresila nezamestnanost a neco uzitecneho by po nasich predcich zustalo…
No, jak vidno z telesa R43 a z nedostavenych ropiku, tak nam ty stavby zrovna moc rychle nesly.
Sysope, zkuste dnes nebo za bolsevika nebo kdekoliv jinde v Netramtarii postavit za 3 roky ekvivalent toho opevneni. Se soudobou technikou. I zasitovane to bylo. V Berline se stavi letiste uz vice nez 10 let…
R43 za valky ztratila tempo, ale neco zbylo.
Chorvati postavili dalnici do Splitu za 8 let.
My stavime D8 20 let.
D 35 budeme stavet 35 let.
D 3 300 let…
Ja to nesrovnavam se soucasnou anarchii, ale spise s tehdy soudobymi stavbami. Samozrejme tehdy bylo obrovskou vyhodou, ze za protektoratu byla levna pracovni sila. Presto ale se v Nemecku stavelo rychleji, nez u nas.
Je mozne, ze jsme za to tehdy az tak nemohli. Na druhou stranu, kdyz se podivam, jak flikujeme silnice dneska a jak to delaji treba Rakusane, je mi z toho dost smutno.
Co se ropiku tyce, tak to prosrala predevsim vlada, to uz se pak nahonit na stavbach nedalo. Beru tento pruser jako celek.
Ještě dvě věci – německý odboj v roce 38 zdaleka neměl prostředky na svržení vlády. Většina velení byla v té době nadšena možnostmi nové armády a plně pro válku – Luftwave, SS a tankové útvary. Odboj v té době se rekrutoval hlavně z řadové pěchoty, na kterou sral pes. To se zlomilo až po roce 43, hlavně díky porážkám a Hitlerově skonu do všeho kecat. Čestnou výjimkou byla skupina kolem Canarise.
Švýcarsko se zachránilo hlavně tou neutralitou – dělalo Německu obchodního prostředníka.
Vas vyklad role Svycarska za druhe svetove valky je prinejmensim minimalisticky a i presto hrube zavadejici…zjistete si jaka byla skutecna role Svycaru vtomto konfliktu…oni byli neutralni jen na oko a to, ze nebyli dobyti, nema cokoliv spolecneho s jejich armadou, ani jejich strategii v pripadnem konfliktu.. Ada proste potreboval banku, tak proc ji vylupovat, kdyz i bez toho byla v podstate jeho….a tim, ze to nebylo nasilne, byly vsechny skutky ucinene za valky legalni a to i po valce….jinak Svycari nepokryte kolaborovali…
Jinak clanek je pekny, ale ve svetle nespravneho uchopeni Svycarska, ocekavam, ze podobne chybne mohou byt i dalsi teorie zde popisovane..
Ale prosim Vás, Hitler žádnou Švýcarskou banku nepotřeboval. Ten by jim sejfy vyluxoval jako nikdo. Vlastně celá ta doba konce 30. let se dá nazvat jako nájezd na centrální banky. Ony totiž tehdejší fotky se smějícím se Hitlerem strašně lžou. Neni na nich ten bankovní úředník, který říká „Zaplať nebo ti Tisíciletá říše zejtra skončí!“. Je vůbec zajímavé to období sledovat po fiskální stránce.
Vidite, a ja bych rekl, ze potreboval uplne vsechny jejich banky…nekde k tomuto tematu je pekny dokument, zkusim ho dohledat a v pripade uspechu dam link…
Tak bránit jsme se měli bezesporu. Co se týče našich šancí. Pokud bychom v tom byli sami tak byli defakto nulové. Mohli jsme se jen spoléhat, že ta těch 14dní co bychom asi vydrželi by nám Rusku a Francie přišli pomoct na základě dohod. Jenže to bohužel nevypadalo. Rusko dalo najevo, že dle smlouvy pomohou až teprve po Francii a ta na nás házela bobek jako i ostatně později. Těžké rozhodnutí pro Beneše. Němec měl nachystané plány jak se s opevněním vypořádat. Třeba tady u nás na u zubatý žab měl být jeden z průlomu, kde chtěli využít oslabené opevnění. S pomocí diverzních výsadků na místní letiště by do pěti dnů obsadili severní část Slezska. Opravdu těžké, jenže kluci to v Londýně viděli ze světem jinak…