Jsem definitivně oldschool řidič - zpět na článek

Počet komentářů: 257

  1. Ostatne body sú tu už celkom rozpitvané, takze už len k tomu mŕtvemu uhlu. Ja to mam tak, že keď vedľa seba vidím kapotu auta, tak v späťáku jeho zadný blatník. Mŕtvy uhol je mýtus ľudí, čo si nevedia poriadne nastaviť zrkadlo. Väčšina potrebuje v zrkadle vidieť svoje auto, asi aby mali nejaké priestorové ukotvenie kde sa pozerajú. Je to chyba. Mne je úplne jedno, ako ide typek vedľa mna, pretože o ňom mam prehľad vždy.
    Ale sám v mŕtvom uhle niekoho nechodím….

    1. To bys chtel moc, tady nekteri neumi ani odbocovat. Urcite ti tady nekdo napise, ze mrtvej uhel je dobrej tip. Ze predtim o nem nikdy neslysel.

    2. máte pravdu, správně nastavené zrcátko minimalizuje mrtvý úhel tak, že se do něj schová celá maximálně motorka. Mrtvý úhel je mýtus dvou skupin lidí. Jednu jste jměnoval a ta druhá do toho zpětného zrcátka vůbec nekouká…. A někteří ani hlavou nepohnou aby viděli, že je něco přímo vedle nich.
      Proto při souběžné jízdě buď předjedu a nebo zpomalím. Snažím se být vedle jedoucíha auta minimální dobu.

    3. V tomhle dost zalezi na aute… Ono kdyz misto konvexniho nebo lomeneho zrcatka je jen stribrna placka, tak se nic moc nastavit neda. Treba ve fabii social edition neni dozadu videt ani ň.

      1. Některý i jinak slušný auta maj zrcátka dost minimalistický. A dál samozřejmě větší věci, což nejsou jenom dodáfky (neřku-li autobusy či skříňáky), ale dneska i ty vysoký nafoukliny, kór eště se začerněnejma oknama. Tydle silácký řeči ukazují, že v ničem jiným než své služební škodiffce co má zrcadla jak v koupelně eště neseděli.

        Sluší se taky podotknout, že dodáfky s pevnou boudou ani zpětný vnitřní zrcátko nemaj, takže boční jsou naprd a vnitřní není. Tak a teď čekám nějakou chytrystiku kterak viděj rentgenovým zrakem skrz plech, přece.

        1. Dodávky s pevnou boudou mívají zrcátka dvojdílná kde druhý díl je konvexní a tedy mrtvé úhly eliminuje.

          Ještě jsem se nesetkal s dodávkou která by to tak neměla – dokonce i Transit Social Edition kde se zrcátko seřizovalo výhradně tvenku tlakem měl dělená s konvexním prvkem.

          1. Trochu to pomůže, samospásný to není. A za káru nevidím tak jako tak, plus se v tom docela blbě odhaduje kde mám prdel a esli už se můžu zařadit, nebo bude druhej Lacina.

        2. Dražší SUV jsou dost často vybaveny asistentem, který to hlídá sám. A nebo děleným zrcátkem, kde část má trochu jiný úhel. Opět dostatečným nastavením lze eliminovat slepý úhel tak aby se do něj běžné osobní auto nedokázalo schovat celé. Případně stačilo lehce pootočit hlavou a vnímat auto vedle sebe periferně. K tomu je také potřeba mít správně nastavenou sedačku.
          Dodávky mají dělená zrcátka, kde spodní část je takové „rybí oko“ a vidí opravdu hodně. Opět stačí si to pořádně nastavit.
          Kamion/autobus to je jiná. Tam je těch mrtvých úhlů hodně, byť moderní kamiony mají také konvexní plochy. Ale je pravda, že vzhledem k délce kamionu, jsou tam ta auta hodně malá a těžko zřetelná. Tam si dávám extra bacha, i jako chodec, nechápu jak někdo může procházet přesně pod kabinou náklaďáku, když je nastartovaný a sedí v něm řidič…
          Samozřejmě nejel jsem ve všech autech co existují ale řídil jsem toho dost. Hatche, sedany, MPV, kombiky, pickupy, offroady a dodávky různých velikostí. A všude jsem si dokázal najít takovou polohu a pozici zrcátek abych viděl. Já mám spíš problém s A sloupkem u části moderních aut, že přes něj není vidět do zatáčky :D ale třeba taky dělám něco blbě.

          Takže minimálně pro řidiče běžné konfekce nemám omluvu.

          1. A sloupek moderního auta je „mrcha“, nejen že přes něj není vidět do zatáčky, ale už se mi do jeho mrtvého úhlu schoval i autobus. Je pak prostě potřeba jezdit s vědomím, že mám velký mrtvý úhel, a počítat s tím. I když to hýbání hlavou v zatáčce abych viděl mne také nebaví. Další věcí je, že z toho není vidět dozadu – s tím počítám hlavně jako chodec, a zásadně za nastartovanými auty na parkovištích nepřecházím (ale hodně lidí si to neuvědomuje, nebo jsou nesmrtelní, či co, ani rozsvícené zpětné světlo jim nevadí – proto couvání z parkoviště vždy tak minimální rychlostí, jakou to jde.

  2. Vozidla z vedlejší pouštím (samozřejmě rozumně a přiměřeně okolnostem), doufaje, že mi to někdo časem oplatí. Ono to funguje a provoz všeobecně urychluje, navzdory tomu že toto nepsané pravidlo akceptují jen někteří.

    Co tu zatím nezaznělo je to, že používám tempomat všude kde je to možné, hlavně na dálnici. Člověk není dlouhodobě schopen udržet rychlost v rozmezí užším než asi 10 km/h, což už může být na dálnici znát a ostatní otravovat. Co se mě týká, tak neschopnost udržet rychlost je jeden z nejotravnějších prohřešků na dálnici. Nechám rychlejší auto předjet, ale jeho řidič v okamžiku kdy mě ztratí ze zorného pole zpomalí a zamkne mě za kamiónem a já pak musím brzdit ze 140 na 90. Obdobně předjížděný na dálnici reflexivně zrychlí, což při malém rozdílu počátečních rychlostí může vést k nepříjemnostem. Kdyby všichni používali tempomat (beztak jej už má skoro každý), tak bude cestování po dálnici o stupínek příjemnější.

    Ještě k zipu. Lidi se jej, jak se zdá, postupně učí používat, ale zřejmě chyběli když se ve fyzice probírala rovnice kontinuity. Během manévru zipování je nutné zrychlit a to od okamžiku kdy je to vůbec možné, plným zrychlením a na maximum které je ještě bezpečné. Jinak totiž zipování postrádá svůj smysl, kterým je snížení časové ztráty v zúžení a degraduje zip co se týká rychlosti na buranskou metodu postupné infiltrace sousedního pruhu daleko před zúžením.

    1. Hlavní pointa zipa není někde něco zrychlit, protože lidi se chovají opačně, než všechny ostatní tekutiny (a už je to snad veřejně známo), ale nezasekat jeden pruh odtialto až hentam do piče (skrz další křižovatku/y). Takže se má jedna dlouhá kolóna rozdělit na dvě kratší. Což je samozřejmě k ničemu, když se lopaty začnou srát do druhýho už kilometr přetím.

      1. A to je prave to zrychleni.
        Pri urcite intenzite dopravy to muze rozhodnout o tom, zda dojde jen ke zpomaleni nebo ke stojici kolone, coz je diametralni rozdil. Jenze vysvetluj to beznemu vohnoutovi, ktery zvladl nasobilku a statistika je pro nej sproste slovo.

      2. Rovnice kontinuity platí i pro auta :-) (ona totiž platí pro všechno). Jestli jste z Prahy, tak učebnicový příklad (fungující skoro 24/7) máte na magistrále, poté co se k ní ve směru k Václaváku připojí u Bulhara proud aut. Za tímto bodem se jízda zrychlí, přestože aut je tam zdánlivě dvakrát tolik.

        1. No tak to máte asi jinou Prahu. Přesně tam je jízda vždycky v piči a rozjede se to až po tom buzeračním přechodu u toho pomníku doby (co se teď místo stržení za nějaký nepředstavitelný prachy renovuje).

          1. Ano, také pozoruji, že Prahy jsou minimálně dvě. V té mé je to tak, že za Bulharem jedou auta rychleji (tj. nikoliv nutně rychle).

            1. Poskakování krokem a poskakování krokem, no jak je ctěná libost, nevidím v tom rozdíl. Pořádně se to rozjíždí až, nečekaně, za semtamfóry u I. P., ale už od toho buzeračního přechodu to je trochu jiná. Sice tam nejezdím denně, ale poslední dobou co týden nebo dva určitě, a je to tam skoro pokaždý stejně tragický.

              1. Ano, je to tam tragický, netvrdím že ne :-)

      3. Akorát, že když se předpisově a plynule zipuje, tak je mezi autama v jednom pruhu mezera, aby se do ní vešlo auto z pruhu druhýho. Takže jsou tak odtialto až hentam do piče zasekané oba pruhy.
        Moje zkušenost je ovšem taková, že se opravdu udělají dvě kratší kolony, ale o plynulosti nemůže být řeč. Proto by měla být v místě zúžení předepsaná minimální přípustná rychlost (např. 130 km/h) a za její nedodržení by se na místě střílelo.

    2. Jsem rád, že žádné moje auto tempomat nemá, takže nemám některé zlozvyky.
      Mimo jiné mi to umožňuje dojet předjíždějící se dvojici kamionů za postupného zpomalování – nevidím důvod dojet je nastavenou rychlastí a pak „to zašlápnout“. Obvyklé je, že při tomto dojíždění se na mě zezadu další řidič „nalepí“, v rámci jízdího pruhu kličkuje v celé šíři a někdy mě problikne. Proč, nevím – záď kaminonu je pozorovatelná docela dobře i přes několik za kamionem jedoucích osobních vozidel.

      1. Ale to přece není účel temopomatu :-) Když vidím, že bych měl začít zpomalovat, tak tempomat buď vyřadím nebo nastavím o n*10 km/h nižší rychlost a auto samo zpomalí po křivce nejmenší spotřeby (tedy ne že by mě spotřeba nějak pálila, ale když už to tam je…). Tempomat je (kromě svého primárního účelu) od toho, abych když jedu ustálenou rychlostí na nepříliš plné dálnici neměnil bezdůvodně rychlost a tím byl pro ostatní dostatečně předvídatelný. Samozřejmě když je dálnice plná tak není o čem uvažovat :-)

  3. Jezdim po celem prdelakove a je fakt rozdil Praha versus prilehle kraje. Praha – lidi umi a jezdi svizne, ale ohleduplne a ZIPUJE SE. Mimo Prahy – IMHO zvlaste Budejice – boj o to, kdo ho ma vetsiho, kombinovany s pekelnym neumetelstvim. Stav silnic nekomentuju, strasny vsude.

    1. Silnice jsou docela slušný v MSK, holt chudobný kraj, že. V Pze dost hrůza, tady všechno sežere metro a jiná socka, ale SČK, to je úplná tragédie. Nemaj ani zdaleka takovej rozpočet (vyjma pár lokalit, kam si to umí papaláši přesměrovat a aby vypadali dobře, tak co dva roky zfrézují zánovní svršek a položí se novej, stále dokolečka), a to se ještě půlka odkloní (aby měli papaláši aspoň na henty SÚVy, ať po tom můžou jezdit), takže to je hrůza hrůzoucí. Přitom intenzita provozu do/z Phy právě skrz SČK je ohromná.

      V Pze že by lidi uměli jezdit svižně…no možná je to jinde jen ještě horší, ale v průměru by mohlo na zelenou projíždět dvakrát víc aut, kdyby to nebyly takový lopaty.

    2. 1) V Praze se jezdí dobře. Divné je, co řidiči ve vozidlech s „A“ v poznávací značce předvádějí mimo území HMP.
      2) Budějovice nejsou nic zvláštního, Brno je podle mě horší a výskyt automobilu s „B“ v poznávací značce signalizuje ostatním účastníkům silničního provozu nutnost zvýšit pozornost.

      Je možné, že Brno je ve stadiu, ve kterém byla Praha před cca čtvrt soletím a je naděje, že brněnsští řidiči z toho vyrostou.

      1. To je pouhá nekompatibilita pražských a mimopražských řidičských návyků, žádné pražské „předvádění“. Když jsem v menším městě mimo Prahu tak vím, že nestačí na půl vteřiny přibrzdit, aby ten druhý pochopil, že a) o něm vím, b) že se může začít rozjíždět a c) že se sakra má rozjet _rychle_ abych nemusel doopravdy brzdit. Podobných nekompatibilit je víc, ale někteří Pražáci si to neuvědomí a různé animozity jsou tu hned :-)

      2. B v registrační značce neznamená jen Brno. Pro zjednodušení uvažte následující: Dnešní tzv. Jihomoravský kraj, tedy registrační značka s písmenem B, má cca 400 tisíc obyvatel Brna a 800 tisíc obyvatel venkova, tedy zbytku kraje. Část lidí ještě jezdí s firemním autem registrovaným v Praze. A venkovští řidiči jsou kolikrát strašní umělci. Pro příklad si vemte, že třeba severně od Brna je jediné město s jedinou světelnou křižovatkou, a to jsou Boskovice, další je snad až v Litomyšli, popř. ve Žďáře nad Sázavou.

        1. Neznamená jen Brno, jistě.
          Ti lidé měli ještě nedávno BMI, dnes je na autě před stejnou chatou XBX.
          Když jedu do Znojma, jsem fpoho.
          S tím Áčkem je to podobné.

          1. BMI, prosím pěkně, mám kupříkladu já. Ohavně vysoké.

            1. Ale…. Jak bych ho označil potom já? A vůbec, snad na ten výmysl pro modelky nevěříš?

              1. Na většinu populace ovšem poměrně dobře sedí. Co má nadlimitní hodnotu je dle reálnýho pozorování obvykle tlustý a vice versa :)

                1. Nesér, prostě nejsme líný se nažrat :-)

                  1. Viro
                    4.12.2017 v 14:54

                    A co tak uběhnout deset kilometrů? :D

                2. Možná tlustý, ale když se podívám na spodní limit „té správné váhy“, tak bych musel vypadat jak kompars pro Dachau. Kdybych si uřízl obě nohy, tak se na ty jejich hodnoty nedostanu.

                  1. kat
                    4.12.2017 v 17:44

                    Třeba těžký kosti :D

          2. Koukám, že k některým ještě nedošla informace, že se značky při přepisu dávno nemění, takže založit rozpoznávání idiotismu řidiče na nějakejch dávno neaktuálních písmenkách je samo sobě poněkdu idiotské.

            1. Značky se při přepisu dávno nemění, no a co má být?
              Mám kvůli tomu předpokládat, že cestou z ulice Barvy do restauace Na Piavě potkávám řidiče, kteří mají na značce uprostřed „B“ jen náhodou, protože to jsou vesměs Ostraváci?
              Asi ne, viďte?
              Máte pravdu, bylo by to poněkud idiotské.

              1. Jak jsem psal, já mám auto z jihovýchodu Republiky a přitom bydlím a jezdím ve SKK.

                Idioti na mé správně auto chtěli volat Městapo, protože „hele mámo, tady nám parkuje ňákej cizák, to se nesmí“.

              2. V Brně je Ostraváků jako máků, takže je to možné…

      3. Pocitově se dřív jezdilo v Brně líp, protože v posledních patnácti letech vyježděné městské řidiče rozředily davy venkovanů dojíždějících za prací a plynulost provozu podělaly úpravy pruhů a křižovatek, které všechno zpomalily, a dále pak davy zpovykaných chodců, co si myslí, že mají přednost, hlavněskupiny studentů pocházejících z různých prdelí, co chodí přes přechody v řídkých zástupech a nějak kooperovat s řidiči v zájmu plynulosti provozu je ani nenapadne.

      4. Za ta léta, co jezdím (od roku 1959) a v Phe od 1961, jsem si vytvořil vlastní tabulku nejhroznějších řidičů. Dnes již není zcela platná, protože Trabanty zmizely a Mělník již nemá svou SPZ (ME):
        1) Zcela nejblbější – ME, s kloboukem (čepici) a v Trabantu
        2) Druhá pozice – ME, s kloboukem (čepici), v jakémkoliv autě
        3) Třetí pozice – ME v jakémkoliv autě.
        Několikrát jem to konzultoval se známými a v podstatě mi to skoro každý potvrdil.
        Až na to „pouštění z vedlejší“, kdy napřed kouknu do zrcátka, jaká je situace za mnou a když vidím za mnou dalších X vozidel, snažím se včas bliknout a pustit. V ostatním jsem přesně ten „oldschol“ řidič.

        1. Máte to skoro správně. Jen to ME nesedí. Správně je to VY.

          Tedy ne Vy, ale Vyškov.

          1. Tak to nevím, kolem Vyškova se moc nepohybuji, ale ten Mělník v té době, kdy ta SPZ ještě platila, Vám garantují, že seděl.

          2. Ano, staré vyškovské SPZ jako vděčný terč vtipů: VYD jako vidlák.

            1. V rámci Jihomoravského kraje se jako nejhorší označovala auta z Blanska (BK) a Vyškova (VY). Svého času jsem měl dvě auta, jedno se značkou BK a jedno právě s VYD, ač jsem z Brna. :-)

              1. Z řidičů ze severočeskýho kraje bývaly nejhorší TP a hned za nima UL, ovšem MO byli taky vypatlanci.. Z býv. severomoravskýho kraje nebyl normální nikdo, OV, KI a leckdy ještě FM byli k.k.ti téměř bez výjimek. V 80. letech, když jsem udělal ŘP, byli zvláštním úkazem také majitelé SPZ GT na bílém favoritu. (To byli čuráci z Gottwaldova, kteří si podplatili přednostní pořadí, když favority začínaly a nebyla jiná než bílá barva. Věru, zvláštní sorta lidí …)
                Pokud jde o nejtupější chodce na světě, mám těžké rozhodování mezi Roudnicí nad Labem a Vizovicema.
                Město s nejblbějším dopravním značením ve střední Evropě je nepochybně Brno (a to nejsu cajzl !)
                No a pražáci, škoda mluvit …

                1. O tom debilním značení v Brně jsem to taky kolikrát slyšel, ale jako rodáka, který nikdy podle směrových tabulí nejezdil, mě to vždycky nechávalo zcela chladným – dle úsloví „sytý hladovému nevěří“.

          3. Sprosté pomluvy. Na našem okrese máme dálnici a celých 9 světelných křižovatek!
            Nejhorší řidiči jsou z Vysočiny a mají na poznávací značce pásmeno „J“. Kamarád kamioňák jim pro jejich řidičské umění říká „jitrnice“.

            1. Již kolikátým rokem je SPZ naprosto nepodstatná, protože autům zůstává SPZ původního/prvního místa registrace. Já takto v SČK jezdím se SPZ z opačného konce republiky – pravda, některé náplavy a hrdí místní nacionalisté z toho šílí a chtějí na mé korektně zaparkované auto volat městapo pro nic za nic.

    3. Potvrzuji. Vezu-li osobu ze severovýchodu Republiky, šílí z toho, že před sebou v koloně nechávám delší flák abych jel plynule – protože by se tam přece někdo mohl vecpat, a kdyby nás někdo předjel tak byc nás to asi zabilo nebo co!

      Neplatí v SČ okolo Prahy, tam se jezdí jako v Praze.

  4. Telefonující debily co si pravou rukou snižují už tak mizerné zorné pole na polovinu, bych pověsil za koule do průvanu. Protože to tak dělají naprosto běžně i při odbočování z vedeljší ulice na frekventovanou hlavní, přičemž ještě často kříží koleje a přechod bez semaforu, zato s pobíhajícími školáčky (čekám woe na vedlejší až se uvolní hlavní, tak aspoň zavolám Máně, jestli teda večer bude pich nebo ne).
    Hlavně že mají mobil za 15 litrů, ale koupit za litr handsfree a muset 2x kliknout aby se to spárovalo, to je moc složité.

    Hodně oldschool věci jako je blikání na oranžové když v protisměru odbočují doleva, ty bych fakt dnes vynechal. Dnes bych předpokládal blikání dálkovkama jen v případě nějakého ohrožení (policejní hlídka, nějaká překážka na silnici atd). Protože pak není jesné že blikátete jako že ano, nebo naopak že ne. Prostě blikání při všech možných situacích považuju za stejně nepřehledné jako někoho pouštět když mám přednost.

    Vzhledem k nárůstu všeobecné iciocie je poslední dobou jízda městem asi takový řidičský požitek, jako jet na kole za čadící vétřaskou.

    1. Jsem debil. telefonuji ua jízdy, dokonce jsem za jízdy i kouřil. To již nedělám, bo jsem přestal. ASle umím za jízdy jíst a ještě telefonovat. kupodivu nikomu nepřekážím a nebourám. Takže to není o idiocii a debilitě, ale o tom, co kdo umí a DOKÁŽE. Někdo se neumí ani zařadit do pruhu a nekokáže řídit. Jiný s tím nemá propblém a ještě si telefonuje.
      Pravda i u mě nastal pokrok a to s dotykovým blbískem, bo ten se jednou rukou už ovládá mizerně a hlavně mám už kolem sebe auta, co mají modrej zub v základu a přes rádio fungujícího kecálka. Tak už mě telefon leží v přihrádce, když si nezapomenu pustít ten zub. Jo a telefonuju levačkou, protože pravou potřebuju na řízení a řazení. Jinak levá ruka slouží povětšinou k podpírání hlavy, případně k řízení v místech, kde se více řadí a neobtěžuji se sundávat ruku z fofrklacku.
      Jasně, jsem starej, nerudnej dědek, ale už v autoškole mě učil instruktor, že se nemám srát do provozu, když nestíhám řídit, řadit, kouřit, kecat se spolujezdci a všimnout si, že ve 3 patře meje ženská vokna bez podprsenky.

      1. Jeden z duvodu, proc mam telefon, ktery umi v podstate jen telefenovat a posilat SMS je fakt, ze za jizdy rad telefonuju a posilam SMS. Nechci dotykove pristroje. A nechci zadny barevny zub v aute, nemam potrebu jezdit v mikrovlnce.

  5. Při odbočování vlevo kola mit rovně až do začatku pohybu, pro připad kdyby někdo zezadu neubrzdil. Tak nevytlači do protisměru pod kamion…

  6. Ad pouštění. Jasně, když je vhodná situace, tak proč nepustit, ale denně jsem v Praze svědkem 2 situací, kdy je pouštění již kontraproduktivní:

    1) Typicky v ranní, či odpolední špičce, křižovatkou projedou klidně i 3 auta z vedlejší na jedno auto, které jede po hlavní, tedy úžasná situace kdy hlavní tah ke křižovatce stojí a vedlejší je naprosto prázdná.

    2) To si takhle jede po hlavním tahu „ohleduplnej“ píčus, kterej pouští úplně každýho, ať už vyjíždí z parkoviště, od benzínky, nebo z vedlejší. No a tento píčus zvládne za sebou vytvořit úžasnej štrůdl aut, jen proto, protože má nutkavou potřebu každých 100m zastavit, nebejt jeho, tak by hlavní nebyla ucpaná a z vedlejších by se vyjíždělo úplně v pohodě. Takovejhle podobnej kokot, kterýho jsem dojel na silnici první třídy mimo město, měl v úterý nutkání pustit auto na přípojce na silnici z vesnice, takže na silnici první třídy zastavil, aby toho z vedlejší mohl pustit (jel jsem za ním jen já), takovej a jemu podobní zasluhují pověsit za koule do průvanu.

    Jinak takovejch nešvarů, čím vším mě serou ostaní řidiči, je tolik, že by bylo článků potřeba několik. Třeba to, že když předjíždím, tak je mi to schopnej šoupnout před čumák kretén, na kterýho je podívání se do zrcátka moc náročný a ještě se rozčiluje, že ho vytroubim, navíc takovejhle většinou ani kloudně nezrychlí.

  7. V podstatě jezdím úplně stejně jako D-Fens. Ono to asi bude podobným věkem a tedy dobou, kdy jsme se učili jezdit. Jen tedy ještě na rámec jeho přístupu, já opatrně pouštím. Ne moc a hlavně při tom nebrzdím, ale pouštím. Nejvíc mě nadchnul systém v NL, kde vás sice nikdo od nikud nepustí, ale když se přiměřeně drsně zařadíte, nikoho to nestresuje, všichni to čekají a nikdo netroubí. Zkoušel jsem tenhle postup aplikovat v ČR, ale nejde to. V NL totiž všichni mají jako hlavní cíl v klidu a bezpečně dojet z bodu A do bodu V, zatímco u nás je důležitější být lepší a nenechat si to nebo ono líbit… V podstatě totéž platí u toho zmíněného podjíždění vozidel odbočujících vlevo. Normální lidi podjíždějí pomalu a opatrně a stejně tak ti co naproti odbočují vlevo. Takže jsou tak nějak oba připraveni zabránit nehodě a dopadne to dobře. Pokud je na jedné nebo druhé straně blb, který si je jistý svou pravdou („mám přednost“ nebo „tam nikdo jet nemůže“) tak už to tak dobře dopadnout nemusí. Ale to je prostě věc mentality, takže asi nikdy tu nebude fungovat to, co je v NL zcela samozřejmé…

    1. Psal jsem to na mobilu. Obyčejně mám písemný projev lepší… :-D

      1. Taky se to dá zlepšit zastavením auta :-)

    2. Možná by stačilo, kdyby při nehodě častěji dostali pokutu oba. Ono by se to nakonec rozkřiklo, že za většinu nehod může jak ten, co naboural, tak ten, co se nechal nabourat :-)

      1. Předpokládám, že žertujete …

        1. Lehce přeháním, ale jinak to myslím vážně. Při střetech dvou aut je to dost často tak, že jeden udělá chybu a druhý jede s klapkama na očích (není dost předvídavý, kouká po ženských na refýži, …). Myslím, že každý řidič by byl schopen dát k dobru pár historek, kdy ho někdo málem naboural, ale on to naštěstí ubrzdil či vymanévroval. A já mám na mysli situace, kdy to neubrzdí/nevymanévruje, ačkoliv to bylo technicky možné.

          1. Přeháníte dost. Pokutu by neměl dostat nikdo. Viník se má postarat o náhradu škody, toť vše.

  8. Když D-fens nadává na řidiče, tak to je síla.
    Příští článek bude už natvrdo o autobuznách.
    Konečně mu došlo že prasí účastníci provozu
    všech skupin ať už s motorem nebo bez něj…
    :-D

  9. Děkuji za zajímavý článek. Já osobně se za moc dobrého řidiče nepovažuji. Asi bych se podle autora zařadil mezi řidiče 2.0. Jezdím protože musím, nijak zvlášť mě to nebaví, pravidelně tak 2x týdně do Brna (z blízké vesnice), a tak různě jak je potřeba. Můžu říct, že většinu zde vyjmenovaných věcí jsem doteď nedělal a občas provedu na silnici nějakou blbost, za kterou bych si okamžitě nafackoval. Takže jsem rád, že si to tady třeba občas přečtu a můžu to pak zkoušet prakticky aplikovat.

    Tohle jsou věci, které by mě asi jen tak nenapdaly a asi jsem nikdy neměl moc příležitost se je někde dozvědet, asi nemám kolem sebe moc zkušenějších řidičů, kteří by mi mohli v tomhle směru pomoct. Nebo znáte třeba nějakou knížku/videa/webovou stránku (kromě Dfensových článků tady), kde by člověk mohl takové znalosti nabrat?

    1. Tohle se dá označit pojmem „řidičská slušnost“ a měla by se vyučovat v autoškolách. Aspoň mě to můj instruktor učil, spolu s tím, že předpisy jsou sice důležité, ale nejsou dogmatem a vždy je lepší jezdit plynule a přitom defenzivně, i když to někdy jde proti předpisům. Ale pravda, já si dělal řidičák na střední ve třeťáku / čtvrťáku jako jeden z nepovinných (ale klasifikovaných) předmětů a bylo to na začátku devadesátek, to se ještě jezdilo old-school stylem všude :).

      1. Já mám řidičák 3 roky, dělal jsem si ho v 18. Samotřejmě se (nejen) na silnici snažím chovat slušně. Za jízdy se snažím netelefonovat, pravdilo zipu dodržuju, i ve městě jezdím vpravo (kromě případů, kdy budu brzo odbočovat a musel bych se brzo zase vracet), a pokud jedu vlevo tak se nechám klidně předjet zprava a dávám na to pozor, pokud kolem nikdo není tak si zkouším, jak auto reaguje na sněhu apod. Policajty moc nepotkávám, takže ani neblikám. Ale asi moc nedávám pozor, abych uhnul ke středu když odbočuju, což bych měl. Na rozdíl od autora někdy pouštím a jsem rád když mě někdo pustí. Jezdím občas po trase, kde bych zůstal stát hodinu, kdyby mě nikdo nepustil. Pravda je, že to občas komplikace způsobuje.

        Ale jsou věci které mě do teď nenapadly – např. nejet v mrtvém úhlu nebo problikávání u semaforu. Proto čtu rád Dfensovy články, občas narazím na nové praktické informace.

    2. Stran knížek — až dosud se mi nedostalo do ruky nic lepšího, než Treybalovo „Umění jezdit“. Je to, pravda, poněkud postarší; ale platí to bez výhrad dodnes. Vřele doporučuji!

      1. A taky asi nedostane. To je skutecne nejlepsi kniha. Na tohle tema jsem jich precetl dost, kdyz jsem se ucil ridit, nektere jsou specificke pro udrzbu, jine zase pro jizdu v ramci soutezi (nic pro me). Ale Umeni Jezdit dokonce spravne prodpovida budoucnost, co se tyce automatickych prevodovek (jednou asi prijdou, ale porad bude dost lidi, co budou chtit radit rucne, kvuli pozitku z jizdy i kvuli tomu, ze auto nevi, co ridic bude chtit delat za chvili).

        Dokonce je i genderove vyvazena, pise se v ni velmi uznale o Elisce Junkove.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017