John Deere Gumball - zpět na článek

Počet komentářů: 129

Přidat komentář
  1. Přesně. Měl bych k tomu dva postřehy:
    – Jak se pořád říkalo, že AI zbaví lidi stereotypní práce a oni se budou moci věnovat kreativním činnostem, tak zatím to dopadá přesně obráceně – AI kreslí obrázky a píše texty a lidi dál tahají krabice.
    – Nedávno jsem mluvil s jedním chytrým projektantem a ten poznamenal, že v nepříliš vzdálené budoucnosti nastane veliký problém prakticky kolem všech technologií: roboti jsou sice schopni naflákat řekněme kotle a tepelná čerpadla, vyhrnout to na rampu, logistika je taky zvládnutá, zařízení se dostane až na místo určení – a pak nastane problém, protože ho nebude mít kdo nainstalovat a uvést do chodu. Takový bojler není televize, aby se zastrčil do zásuvky a rozjel se.
    Takže na starý kolena kdo ví, možná se ze mě stane potulný elektrikář nebo čistič odpadů u umyvadel. Jen se bojím, že všelijaký ty cechy nebo dokonce stát pod jejich tlakem si to ohlídají: nevím, jestli to prošlo, ale četl jsem, že v Německu se chystá zákon, že si občan bez živnosťáku na el. práce nebude moct už ani koupit v baumaxu zásuvku, protože co kdyby to namontoval blbě a pak ho to zabilo.

    1. hm… patří pod zážitek z Lidlu :( sorry

    2. HonzaV:

      „.. čistič odpadů u umyvadel…“

      – – –

      Onehdá jsem ve městě pomocí šroubováku na kapesním noži, hadru a kyblíku vyčistil odpad pod umyvadlem, cca 20 minut práce. Prý za to minule paní platila 1400,-.

      .

      1. „Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému NASA pověřila studiem problému konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů, Američané vlastní pera schopné psát v jakékoliv gravitaci a při teplotě mezi 0 a 300 stupni kelvina. Rusové používají tužky.“

        1. Hloupost, tohle je klasický hoax. První mise (Gemini) měli také normální tužky. Ovšem to je nevhodné, vodivý grafit – ulomený hrot – je velké riziko pro přístroje. A pak už byly propisky, Space pen, měl jsem ji už v osmedesátkách jako frajeřinu…přesně tenhle, píše dodnes:
          https://www.spacepen.cz/e-shop/air-and-space/fisher-space-pen-b4-black-grid-shuttle-retractable-detail
          Jinak cena pro NASA $4 ($2.5 s množstevní slevou), cena pro veřejnost $50.

        2. Kulickove pero nepise na principu gravitace, alebrz vzlinani kapaliny. Jedine nejakej ultrastarej krap psal jen svisle.

          1. Oba dva principy jsou potřeba zároveň. Protože na „druhém konci“ propisky je dosti podobná vzlínací síla, takže se oba konce tak trochu vyruší navzájem. Pokud nevěříte, zkuste si psát chvilku propiskou po papíru na stropě….

            1. Zkusil jsem s keramickym kulickovym perem. Pise furt (asi minutu jsem cmaral po A4, dal nevim, prdim na to). Nemam poruce nic starsiho, jestli to psat prestane.

        3. Velmi spatny priklad. :-D
          Pan Fisher investoval vlastni milion(!) tehdejsich dolaru do vyvoje pera, ktere az pak nabidl NASA. Ti ho po dvou letech testovani zaradili do vybavy vsech naslednych misi.

          A bezne naplnove pero/propiska ve vesmiru nepise, bo potrebuje silu gravitace co by inkoust tlacila dolu(!) na kulicku. Fisher ma tlakovou napln…

        4. Jihočech Honza:

          „Rusové používají tužky.“

          – – –

          V práci při čmárání schémat a nákresů mnohdy nemám ani tu tužku. Osvědčil se asi 12 cm dlouhý kus hliníkového vodiče, který kdesi odhodil elektrikář…

          .

      2. Pani asi nebyla dost hezka, tak holt musela calovat.

        1. Tak opravář taky nechce dělat za minimálku 12/7, auta nerostou na stromech a nejezdí ma vzduch, doprava na místo neprobíhá rychlostí světla, nějaký ty prostoje taky naskáčou a pokud je to nějaká firma, tak ten opravář ještě musí živit nějakou tu administrativní sílu, vydělat majiteli, sobě na dovolenou, firmě a sobě na daně a odvody a zaplatit nějakou tu provozovnu/zázemí, sklad koudele a těsnění. Ono to naskáče.

          1. Me je to jasny. Klasika je, ze kazdej chce svoji praci prodavat co nejdraz, zato druhejm davat co nejmin. Jak jinak.

            1. Samo. Opravář aby nejlíp naklusal klidně o půlnoci a řek si za to pár pětek na pivo a cigára.
              V tomhle směru je zábavná ta představa EU, že by lidi neměli domácí spotřebiče vyhazovat, ale opravovat. Když oprava rychlovarný konvice bude stát jak tři nový, a to i kdyby jim ND pěstoval Pan Pompo na zahrádce.

              1. Opravy spotřebičů maj více stránek. Pořizovací cena, cena opravy, spolehlivost opravovaného spotřebiče / výrobku.
                Můžete koupit kvalitní pračku za 14.000 a po deseti letech investovat pár tisíc do tlumičů nebo gumy bubnu, a může sloužit dalších 5 – 10 let.
                Taky můžete koupit levnej shit za 6000 a za dva roky odejde digitální panel, kterýho výměna stojí 5000.
                Opravy obuvi se taky udržely, solidní oprava (totál výměna poodrážek) stojí třeba 3 – 400, a boty za 1500 můžou dál sloužit dva roky. Zato opravovat shit boty v nákupu za 400, co s bídou vydrží rok, než se obnosí (což není důvod k reklamaci), to smysl nemá.

                1. Ty dražší věci se opravovat daj a výrobce s tím většinou i tak nějak počítá. Je spíš otázka, jestli má cenu opravovat třeba deset let starou pračku když nevíš, jestli nezačnou odcházet další součástky.

                  1. @shane: na to se ptám toho servisáka, co si myslí. Mimochodem dobrej servisák, to je ta nejdůležitější věc pro úspěšnou a cenově přijatelnou opravu. Když je někde opravna, takže nevznikají náklady na dopravu a cestovní čas, dá se leccos opravit i extra levně (viz ty opravny obuvi nebo některé opravny elektro nebo krejčovství).
                    Když to je oprava s cesťákem, tok to rychlovarka smysl už fakt nemá, i kdyby to byl jen upadlej kabel v zástrčce.

                    1. Podstatne je, ze vyrobce bude muset nabizet klicove ND a ne jen hrnout na trh nove vyrobky. To bude zrejme smysl te upravy. Vyrobce zmeni par drobnosti a je nova kupa ND.

                    2. upadlej kabel v zástrčce si snad uděláš sám tvl, ty jsou vod 19,9 v hytlermarketech a dyž nemáš dutiny, tak holt zasmyčkuješ, nebo potáhneš pájkou, podle typu zástrčky

                      horší je, že pokaváď se dělají jakýkoli opravy elektro, tak je potom na výstupu podle platné legislativy servisák povinen automaticky provést základní měření a kontrolu a vystavit Protokol o ověření spotřebiče po opravě :o)

                    3. @Behemto: já bych se radši obecně do oprav vodičů moc nepouštěl. Známýmu takhle upadlej kabel zkratoval nulák na třífázi (nebo něco podobnýho) a prej měli doma celkem veselo, ze zásuvek prej létaly plameny.

                    4. Cerny Mor
                      29.4.2024 v 11:42

                      tvl vyměnit zástrčku na kabelu je asi stejně náročná věc, jak přišít knoflík nebo rozebrat kuře na součástky k individuální přípravě, to snad…nj, vlastně je ta Nová Doba…

                    5. Ovsem bacha na to, to hraje na mlejn kokotum, co vykladaj, ze vsechny tyhle veci by se mely zakazat prodavat, aby zachranilo alespon jeden zivot. Pak nekoupis ani zarovku, aby sis nahodou nehrabl do patice prstikem. A na vsecko se budou volat odbornici. Tohle meli v NDR uz ya sociku, zes nekoupil ani zasuvku, pokud’s nemel elektrikarsky papiry.

                    6. Cerny Mor
                      29.4.2024 v 11:42

                      ale jako pro mě za mě, až budeš potřát takovou náročnou voprávu, tak dé vědět, akorát holt esli to chceš za stopade komplet, budeš muset počkat, ažpojeduvokolo, jinak potom aspoň 250+zpáteční cesta no

                    7. dyž sme u tech dobréch servisákůch, ťamkundovská čučička tak půl roku po záruce, bouchl TNY277PN, pokud není domrdaný neco moc kolem, tak voprava za 43,6+pojistka, největší vopruz je, že celá deska je kurva zalitá nejakým transparentnám silikonovým sajrajtem!!! eště že to aspoň je gumový a jde to loupat, komoušstí rejžáci sou úplní přeborníci v zalejvání do epoxidů tvrdosti betonu tvl

                      přes pana ser-víca voprava za bratru 8k, samozřejmě výměnou celé desky (ta má výrobní cenu do 200,- Kč), čili 2/3 ceny nové bedny

                    8. Nektery ty epoxyndly jdou znicit teplotou. Hodit do trouby na rozumnou teplotu, pak v rukavici vyndat a hura na to nejakou skrabkou, dokavad je to teply.

                2. Ložiska jsou dnes zavařená i u drahých značek. ;-)

              2. No jak co, extremy jsou vzdycky napicu. Ale obracene, kdyz vyhodis zahradni sekacku jen proto, ze nesezenes remen nahonu pojezdu, pritom motor slape jak hodinky, je to na nasrani.

                1. mi ani nemluv vo tech vašich dojčlandskejch zmrdech, každej jeden z nich přestal komunikovat

                  eště že stačilo vzít jinou desku z úplně jinýho drtiča, provést korekční řezy flexou a NEJAK to funguje, ale prostě tvl, zabit málo; pak se divte, že to de v celé ojvropě do prdele, a v náckově nejvíc, s takovýmdle přístupem k zákazníkovi

                  mám chuť jim všem napsat e-majl, co sou za čuráky a že jim přeju brzkej bankrot :o) zpětná vazba muss sein

                  1. Fklidu, oni jsou takovi kokoti i vuci sobe. Proto jsem je naucil, ze jestli neco opravdu chteji, museji si to objednat v Cine…

                    1. Ale takhle soudruzi hen ten nemecky zeleny progresivny komunismus nevybudujeme..

                    2. Uz aby se to cely zeleny Nemecko posralo. Nemci maji jedinecnou schopnost frekvenci tech cyklu, behem nichz rozeserou celou Evropu, stale zvyssovat.

            2. Holt jestli budou lidi chtít mít řemeslníky, tak je holt budou muset patřičně zaplatit. Pay peanuts, get monkeys.

              1. Bezpochyby. V tomto bode ma EU male plus, ze chce prosadit vetsi opravitelnost vyrobku. Sice tim zase prijde o praci par lidi ve fabrikach, ale pro spotrebitele to bude nakonec dobre.

                1. a četl jste, jak toho chtějí dosáhnout? náhradní díly dostupné rychleji a déle, certifikace servisů, povinné pojištění, obsáhlejší dokumentace, atd… některé ty věci dokonce i zní logicky. než si člověk zjistí, že podmínky, které se výrobcům a servisům vyplácí, se plní již nyní. a zbytek je hlavně zvýšená administrativa, personální a materiální nároky, korupční potenciál… prostě zvýšení nákladů obecně. nakonec to jako vždy semele malé hráče a zaplatí to zákazník.

                  1. Ne, priznam se, ze jsem to necetl. Mea culpa.

              2. řemeslníci: nedávno jenu známou překvapili dva zedníci, co si za 5 dní práce řekli (takže deset dní jednoho) celkem o padesát litrů, s tim, že jsou tak v polovině – její menší zakázky na opravu starý chalupy. Musela zacálovat, když to neřešila předem.
                Ovšem známej – stavbyvedoucí – tvrdil, že je to dneska normální. Pět litrů za den (a pravděpodobně skoro čistá ruka). Že jinak neseženeš.

                1. a nepotřebuje udělat ai elektro? :D

                2. Jo tohle chce opravdu pořešit předem. Párkrát se mi taky stalo, že jsem neřešil předem a pak se divil. Na druhou stranu stalo se mi i že jsem neřešil a dostal normální cenu. Jinak 5 litrů za den se mi zdá trochu cufíl. Měl jsem tady před rokem zedníka, kterému se opravdu nechtělo protože toho měl moc a já jsem ho opravdu přemlouval a ten si pak v přepočtu vzal něco podobného, jenže předem to bylo jasné a hlavně přijel v 7 ráno a byl tu do 10 do večera, takže jsem měl opravdu příplatek za expres.

                3. Tady v prdelau bere ceskej zednik tak, aby mu mesicne zbylo pade cista ruka.

                  1. …myslel jsem v Cesku, ted jsem v Bavorsku.

                4. Když vemeš, že na stavbě se maká tak těch deset hodin denně, tak pětikilo na hodinu tas takovej extrém není. Kdyby to mělo jít na fakturu, tam zacvakáš víc. 21 procent DPH, daň z příjmu, sociální, zdravotní, odvody zaměstnavatele, amortizace techniky, plus 11 procent navíc, aby moh mít dělňas placenou dovču…
                  Medián je 40 hrubýho, což je tak 33 čistýho, ale pomalu 60 superhrubýho.

                  1. Pokud dělñasové dělaj někde daleko od hnízda, tak ještě doprava, potažmo ubytování v místě. Za mejch časů to byly většinou ubytovny nebo laciný penziony, ale i to něco stálo.

  2. Samozřejmě, že je celé zemědělství notně zkurvené dotacemi, však to taky vymysleli francouzi. Ale pokud by mi z brusele přišly noty, že nesmím hospodařit na 10% svého majetku nebo, že mi po splnění veškeré buzerace dovezou konkurenční zboží ze zemí, kde je té buzerace méně, taky bych asi sedl na traktor. Dotace patří zrušit. Uznal bych jediný státní zásah a to vytvářet nějaké ty rezervy proti hladomoru. Zbytek je normální, byť dost specifické podnikání.

    1. A co teprv to zkurvené slunce, co dotuje tropické oblasti několikanásobným prodlouženým svitem, takže jsou tam 2-3 úrody ročně a vše tam roste samo a bez hnojení.
      Nemělo by se taky zakázat, aby všude byly stejné podmínky pro zemědělství ?

      Tak třeba EU dotace na cukrovary a vysoké cla dovoz cukru z tropů.
      Třeba cukrová třtina, ta svině je schopná lusknutím prstu zlikvidovat celé cukrovarnictví.

      1. ne druhou stranu je tam takový hic, že se nechce skoro nikomu pracovat :-)

        1. Ono i kdyby se chtělo, tak to velkou část dne fakt nejde.

          1. Jen vzteklí psi a Angličané…

            1. Protože anglický pěšák byl scum of the Earth a když ho skolila žlutá zimnice, tak u soudu v Newcastlu čekali čtyři další. I Jack Barret co odešel do Quety a Queta ho zabila byl celkem snadno nahraditelnej.

      2. kaBrnak 28.4.2024 v 23:08
        Nemyslím si, že by někde byly 2-3 úrody ročně bez hnojení. Tak možná někde po záplavách Nilu, ale kdoví, jestli se tak hospodaří v Egyptě i dnes. Ale i kdyby ano, tak to bude výjimka a ne pravidlo.

        1. Nehospodaří, jelikož Násirova assuánská přehrada udělala se zaplavama na Nilu krátkej proces.

      3. kaBrnak 28.4.2024 v 23:08
        Jen technická: nevím jak to myslíš, ale v tropech svítí slunce 6:00 až 18:00.
        Tepleji je tam jen proto, že svítí „kolměji“

        1. Jasně 50% tepla získává planeta od hvězdy a druhou půlku má od absorpce vodních par – alias skleníkový efekt. Proto i na pouštích kde není vlhkost je přes den výheň a v moci může mrznout.
          Vodní pára která je v atmosféře až do výšky 100km je skutečně oceán a tam v těch oblastech ten 500x? účinnější skleníkový plyn vymete stoupajícími vzdušnými proudy. A když tam vítr nenanese oblačnost a jako že na pouštích zpravidla ne tak jsou tam velké rozdíly tmou či osvitem sluncem.
          Vy „globální oteplování za století, je to ze dne na den a z hodiny na hodinu doslova a během 24. hodin cyklu je přes den třeba 50°C a v noci je to tam odsud planeta schopná vyzářit v infra do mrazivého kosmu až do mrazu.

  3. Tak nevím jestli je autor hlupák nebo spíš nastrčený provokatér…

    Zemědělství je tak či onak dotované všude. Tak nevím proč kvůli tomu kňourá zrovna u nás.
    Třeba i tím, že to co se pěstuje v tropech na latifundiích, se tam pěstuje za naprostý zlomek ceny, a to čistě kvůli slunečnímu svitu a chudobě obyvatel.
    Takže nadnárodní potravinářský řetězec, takto v pohodě může nekale konkurovat libovolným zemědělcům z mírného pásma a zniči zemědělskou výrobu v libovolné zemi. Což oni s oblibou dělají.

    A nemusíme chodit tak daleko. Bohatě stačí Ukrajina s její superúrodnou černozemí a zakázanými ale levnými herbicidy.
    Už teď je půlka ukrajiny vlastněná právě nadnárodními potravinovými koncerny a spekulanty jako Blackrock.
    A reálně hrozí že zlikvidují zemědělskou výrobu v Evropě a to komplet.

    Ale autor je negramot co myšlenkově zamrznul někde v kapitalismu 19. století, takže mu toto ani v nejmenším nedochází.

    že tím zlem fakt není nějaký zemědělec co si z dotací za louko koupil nový traktor.
    Ale nadnárodní šmejdi typu Nestlé, Blackrock apod.

    ps: proslýchá se že největším nákupčím zemědělské půdy a zemědělských pozemků v USA je momentálně Bill Gates.
    Takže, naočkujeme lidi toxickým svinstvem, sebereme jim jakoukoliv možnost obživy a budeme je krmit červama pěstovanýma v tancích. A oni nebudou nic vlastnit a budou šťastní.

    ps: to že zemědělci naletěli na tento dotační systém, který je

    1. Další věc je, že průměrný vohnout neví, jaký je rozdíl mezi C3, C4 a CAM rostlinami. (středoškolská biologie)

      Přičemž ty dvě poslední tropické mají efektivitu transformace slunečního svitu na biomasu (cukr) jakou, Halík ?
      No přece KURVA VYŠŠÍ !!
      Čili jde o další nefér diškriminaci mírného podnebného pásma.

      1. Tak jestli jste dával ve škole pozor, tak to poslední má pár sukulentů a C4 rostiny jsou tak akorát třtina nebo kukuřice. A kukuřice nám tu celkem jde, krom toho že je to snad nejblbější rostlina z hlediska eroze půdy.

        1. Ony jsou různé odrůdy, které mají dost odlišnou výnosnost a cukernatost, ale potřebují taky tomu úměrnou dobu slunečního svitu.
          O čemž se osivářské firmy často „zapomenou“ zmínit a zemědělec s očima jak tenisáky vidí jen tu obří výnosnost.
          A pak spláče nad výdělkem když je deštivý a oblačný rok.

          Ikdyž obecně dáky tomu „neexistujícímu globálnímu oteplování“ roste kukuřice i v podkrkonoší a brambory asi budeme pěstovat na sněžce.

          Jaký je problém délka slunečního svitu a teplota, ví každý kdo zkoušel pěstovat nějaké speciálnější odrůdy chilli papriček.
          Ty jsou vyloženě dělané na tropické poměry, rostou ukrutné pomalu a vůbec je s tím oser.

          Aby člověk sázel semínka už o vánocích a je rád když to sklidí koncem srpna. Za optimálních podmínek.

          Takže kdo v mírném pásmu nedotuje zemědělství, ten likviduje vlastní potravinovou soběstačnost s potenciálem hladomoru v nepříznivých letech.

          1. Kukuřice v podhůří je údajně významným faktorem přemnožení divočáků a medvědů…
            To je skutečná ekologie* a vhodné téma k bádání…

            * Nauka o vzájemných vztazích organismů a prostředí…

            1. Kukuřici tady u nás v podhůři, poslední pole před pohraničním hvozdem, zkoušeli jednou. Tlupy divočáku tam pořádaly nájezdy, až zůstaly stát jen jednotlivé rostliny v jinak totálně udupaném a vyžraném poli. Velmi hrubě bych to odhadoval na sklizeň tak kbelíku kukuřice/ha. Teď tu mají hlavně řepku, semtam ostropestřec a z nejvyšších polí udělali louky na seno.

              1. Ted je celorocni odstrel cerne, takze toto je celkem standardne u nas v horach qideni, ze v kukurici pobihaji prasata, ale za den dva neni o nich ani vidu, ani slechu, pokud teda neprolezes mistnim myslivcum mrazaky. Kukurice je beztak krmna, takze je to fuk, ze se obcas prasatka nabasti.

                1. To já nevím, dneska přijde jeden nimrod na chlastačku, tak se ho zeptám, kolik už toho pomordovali. Prasat je tady požehnaně, mám pár míst v lese, kde vím s jistotou, že na ně narazím.

                  Tady teď letí vlci, objevujou se na fotopastech, semtam se najde roztrhaný muflon, ale že by nějak pokrotili prasata, tomu nevěřím.

                  1. Sele si mozna vlk poda, ale na bachnu si netroufne, to by taky mohl videt svoje streva a ve finale byt sam sezran.

                    Tady chodi na cernou jen par lidi, zbytek je linej a nebo breci, ze je drahy strelivo a tak radeji ani netrenuji. Ostatne pak je to videt na nahankach, kdy na jedno prase padne v prumeru tricet ran.

                    1. No jo no, jsou to samý starý dědci.
                      Dokonce mě lákali, ať jdu k nim do sdružení. To by je přešel humor, takovou škodnou si natáhnout do revíru.

                    2. Kamos se nechal na stary kolena zlomit a sel k myslivcum. V sedesati. Pritom bez problemu skoro padesat let pytlacil.

                2. kalabasý budou?

      2. >>> Další věc je, že průměrný vohnout neví, jaký je rozdíl mezi C3, C4 a CAM rostlinami. (středoškolská biologie) Přičemž ty dvě poslední tropické mají efektivitu transformace slunečního svitu na biomasu (cukr) jakou, Halík?

        C4 a CAM rostliny mají efektivitu transformace slunečního svitu (technicky účinnost) na biomasu nižší Halík, nižší!

        Když zvýšíte maličko koncentraci CO2 v atmosféře nad nějakých 400-500 ppm, tak C3 rostliny natrhnou v účinnosti zpracování světla prdel jak C4, tak CAM rostlinám.

        C4 je pouze nouzovka – rostliny, které umějí lépe využívat extrémně nízké koncentrace CO2, jaké jsou dnes. Při koncentraci CO2 nad nějakých 450 ppm – rostou už C3 rostliny rychleji než C4 (C3 rostlinám stačí 3 molekuly ATP na jeden uhlík cukru, C4 potřebují 4 molekul ATP).

        CAM je nouzovka – rostliny, které rostou na poušti a šetří vodou. Mimochodem, rostou extrémně pomalu. CAM rostliny rostou cca 30 x pomaleji než C3. Jen kretén by zde vychvaloval účinnost růstu.

        1. oprava: (C3 rostlinám stačí 3 molekuly ATP na jeden uhlík cukru, C4 potřebují 5 molekul ATP).

          Nevím, proč jsem tam nasadit tu čtyřku, asi jsem klepl o číslíčko vedle na klávesnici.

    2. Kecy prdy beďary zahraniční vlastnictví ukrajinský půdy je do deseti procent. Třeba taková Austrálie má přes 12%, ale o tý tě rozhodně nenapadne tvrdit že je to tam fuj fuj asi kolonie nebo protektorát, protože máš prostě bias. Tak dobrou chuť

      1. 10% orne pudy, nebo veskere pudy? Ja jsem cetl, ze celkem dve petiny orne pudy na UA jsou dlouhodobe primo pronajaty nebo ve vlastnictvi Monsanta.

        1. Tak Monsanto patří Bayeru (za 63 miliard dolarů) a Bayer zřejmě čeká vyplácení nemalého odškodnění v USA za Roundup. Tak třeba ta půda bude zase na „prodej“.

          1. Jestli to tam bude zakydany mrtvolama, zelezem, uranem a dalsim bordelem, tak to mozna ‚pujde do placu‘. Ale Monsanto se zahoji i na nas, ledva se prosadi, ze seminka budou v EU prodavat jen oni. To pak bude radost kupovat jedno seminko rajcete treba za pade.

            1. Myslíte, že si Rusové nechají vzít černozemi na území dříve jižní a východní Ukrajiny?

      2. neboj, vono to naroste :)

  4. Vlastně mi autor připomíná ty pomatené americké woke levičáky co vyřvávají „defund police, defund cops !!“
    A pak brečí když jim nějaký afroameričan vymlátí zuby z huby kvůli padesáti dolarům v kešeni.
    Protože defundovaný policajt jaksi nebyl nablízbu, bo je jich tak málo že už řeší jen vraždy, nic jiného nestíhají.

    Článek se tedy mohl jmenovat „defund agriculture!“.
    Aby pak dotyční mohli o hladu brečet, že bez zemědělců jaksi není jídlo.

    1. Co to placas? Jidlo se prece nosi ze suprace, tak jaky zemedelci?

      1. Já si ti už ani nejsem jistý, co je nebezpečnější.
        Jestli vést na internetu protistátní (protiukrajinské, protiLGBT, protiislamizační) řeči.
        A nebo si na venkově v tichosti a anonymitě pěstovat vlastní kedlubny a zelí.

        Brzy to bude jak ta scénka z cimrmanů, kde ten nejstarší syn odmítá zdědit po otci grunt.

        Zřejmě mě vedla prozřetelnost, že jsem si nekoupil tu zemědělskou usedlost na vysočině, když se to dalo sehnat za statisíce i s polnostmi. Dnes bych se s tím mohl dostat do velkého průšvihu.
        Takhle si hezky zajdu ve městě pro svoji dávku „soylent green“ a sušených červů a nikdo na mě nemůže!

    2. Zemědělci produkují ošklivý CO2. Měli by radši bojovat za práva negrů a buzerantů, nebo hlídat diverzitu a inkluzi.

      1. Negři a buzeranti také produkují ošklivý CO2.

        1. nejsou voni náhodou nákej tamten, dežolátor, nooooo?!

  5. Mozna to neni uplne k tematu.Ale nez prisla mechanizace,hnojiva,popripade dalsi vyspele ficury,z prace 3 lidi,zemedelcu,vyzili 4,deti se asi moc nepocitaly. Dnesni rozvinute zemedelstvi se udajne umi dostat az nekam 3-4 lidi uzivi dalsich 96. Netusim,zda se pocita i s produkty genetickeho inzenyrstvi. A zda je zemedelcem i sekretarka v JZD.
    Osobne jsem rad,ze si potravu nemusim vlastnorucne pestovat. Zahradkareni si dotuju sam.
    Jsem toho nazoru,ze v nasi dobe vnucene globalizace,presunu jidla pres pul sveta v ramci dnu a tydnu,by bylo velmi nemoudre,a mnohem drazsi,platit za potraviny z dovozu nez ony dotace.Potravinova sobestacnost ma neco do sebe,a s dotacema je holt ta sobestacnost na tom lepe.
    Urcite se podepise na cene produktu,zda vam chybi jen cast,a dokupujete,ci jste zavisly zcela na nakupu. Pak je rust cen zajisten.
    Kdyz to shrnu,dotace jsou jiste pripad od pripadu pofiderni,kdo v tom chodit umi,umi si z kapes nas vsech polepsit,ale jako celek,s ohledem na bezpecnostni rizika,dlouhodobe nejspis budou levnejsi,nez puda ladem,protoze nelze pestovat za vic,nez za kolik prodam.
    Vlastne kdyz si poridim sklenik za 20 tisic na papriky a rajcata,taky si vlastne tu produkci dotuji,kdyz dopocitam vsechnu dalsi rucni praci a cas.Ovsem kvalita je jinde,nez z bezneho kramu. No,uz davno tomu,co byla zdarma puda,stacilo vyklucit les,celkem nedavno byvala zdarma i voda,a v budoucnu se jiste zacne platit i pravo dychat.Vzpominejme….

    1. Zadne „pravo dychat“ neni a nebude. Jeste by se toho chytly nejake podvratne zivly. To spis „pravo dychat vzduch bez CO2“, to by se mohlo chytnout. A nasledne povinnost platit za vypousteny CO2. Svet podle pravidel, zadnej bordel a anarchie!

      1. Dýchat vzduch bez CO2 by vedlo ke smrti následkem alkalózy (katastrofálního přezásaditění).

        1. Tak to by teda nevedlo. Schválně jestli při tvým IQ 150 přijdeš na to, proč jsi napsal katastrofální nesmysl.

          1. Člověk si sice CO2 vyrábí, to ano.

            1) Ale ten by zvýšenou měrou difundoval ven při nulové okolní koncentraci.

            2) Při vyšší potřebě kyslíku a hyperventilaci by také zvýšeně odcházel ven. Takže namísto kyslíkového dluhu by rovnou sebou člověk plácnul na zem v bezvědomí. Žádné běhání na laktát by se nekonalo.

            Možná jsem to přehnal se smrtí alkalózou, ale řada lidí by to nedala. Řada lidí by odešla do rakve, řada by sebou občas plácla, a zbytek by se po čase přizpůsobil a přešel by (skrze ledviny a krvinky) na metabolismus horalů žijící velmi vysoko v horách.

            1. AC
              No, nejdeš na to úplně špatně, ale nebudu tě napínat a řeknu ti, jak je to doopravdy.

              Člověk nejenže vyrábí CO2, ale on ho vyrábí obrovský nadbytek. V krvi se jeho parciální tlak pohybuje mezi 5 – 6kPa. Difúze pak probíhá mezi kapilárami a plicními sklípky. Zde se ustavuje rovnováha a v plicních sklípcích je koncentrace Co2 přibližně stejná jako v krevních kapilárách, tedy okolo 5,5 Kpa. Do zevního prostřední se Co2 dostává vydechováním velice tenkými dýchacími cestami a dutinou ústní, ev nosní. Objem těchto dýchacích cest je okolo 200 ml a říkáme mu mrtvý prostor (jeho zvětšením se zvýší pCO2 v krvi a může to vést k závážné acidoze, kdo někdy běhal v plynové masce, tak ví). Takže neprobíhá přímá difuze mezi sklípky a zevním prostředím (to by alkalozu způsobit mohlo), ale na různých etážích dýchacích cest oněho mrtvého prostoru (cca 200ml), kde se CO2 vydechovaný mísí se vdechovaným a jeho koncetrace ve vydechovaném vzduchu postupně klesá až k cca 1Kpa. V okolním atmosferickém vzduchu je parciální tlak Co2 cca 0,04 Kpa, tedy skoro 150x nižší než v plicních sklípcích a v krvi. Kůže CO2 difunduje minimálně a nikoli na základě pCo2 ve vzduchu (tento vliv je v případě kůže naprosto zanedbatelný, u kyslíku mimochodem taky a to CO2 difunduje cca 20x ochotněji než kyslík) , ale pCO2 ve tkáních, kde je ho přebytek.

              Takže k bodům
              1, Nebude difundovat zvýšenou měrou pro výše uvedené. Dýchání čistého kyslíku nevede k význ snížení pCO2 (toxicitu stoprocentního kyslíku abstrahuji). k tomu vede především hyperventilace, což způsobí vypláchnutí plicních sklípků vzduchem s nízkým pCO2.
              2, Na saturaci hemoglobinu kyslíkem stačí průměrně 6-8 normálních dechů. Běžná dechová frekvence u člověka je cca 12-16 dechů za min. a to výhradně proto, aby se eliminoval nadbytečný CO2, při 6-8 deších, kdy saturace kyslíkem bude stále >96 % by došlo k závažné acidoze kvůli městnání Co2. Takže řízení dýchání (jeho frekvence) je apriori nastaveno na pCO2 v krvi, nikoliv na pO2. Pouze v případě když saturace hemoglobinu klesne pod 80 % , dochází k aktivaci řízení dýchání kyslíkem a člověk začíná hyperventilovat, což může vést ke zvšené ztrátě Co2 a závažné alkaloze (např. ve vysokohorském prostředí). Chronické městnání CO2 v krvi (třeba u plicních obstrukčních onemocnění) jsou samozřemě schopny kompenzovat ledviny alkalizací moče tak, že vylučují HCO3-, tím se v krvi se ustanoví nová rovnováha a sníže se pCO2.

              Pokud k tomu máš dotazy, tak se neboj zeptat a nesyntetizuj polovičaté info z wiki;).

              1. hellfire: Ono není vůbec podstatné, kolik je rozpuštěného CO2 v krvi, fakt ne. Ten rozpuštěný CO2 je právě určen k vypuštění ven.

                Lidské tělo potřebuje nikoli CO2, ale kyselinu uhličitou. CO2 se na kyselinu uhličitou mění jen velice pomalu a neochotně, a spíše rychleji mizí. Proto má tělo enzym karbon anhydrázu.

                K bodům se nevyjadřuji, protože reagujete na něco jiného než jsem napsal do těch bodů. Je pak těžké se vyjadřovat k něčemu, co jde mimoběžně s tím co píši.

                Lidské tělo neumí moc dobře přijímat kyslík. Potřebuje na to poměrně vysokou koncentraci kyslíku (normálně 21 %). Už ve vysokých horách, kde je stále přes 10 % kyslíku v atmosféře lidské tělo umírá po nějaké době na nedostatek kyslíku. Takoví ptáci, kteří lidskou neschopnost přijímat kyslík nemají, si klidně létají 2 km nad Mount Everestem a radostně si u toho štěbetají. Nápověda: Let je mnohem energeticky náročnější než lidská chůze a potřebuje sakra více kyslíku.

                Lidská saturace kyslíkem je vám k prdu, když děláte náročnější fyzický výkon. Protože ani plná saturace kyslíkem nestačí k zásobování tkání. Regulační možnosti kardiovaskulárního systému ohledně příjmu a transportu kyslíku jsou s bídou 1:5. Proto se také fyzický výkon často provádí na kyslíkový dluh skrze glykolýzu a následnou reoxidaci NADH na laktát.

                1. Dobrý salát. Chápu, že jako chemik máš k syntéze s nejistými výsledky jisté sklony, ale nic se nemá přehánět.

                  Jenom k tomu tvýmu „Lidské tělo potřebuje nikoli CO2, ale kyselinu uhličitou.“
                  Kdyby v těle nebyl žádný CO2, nebude tam ani kyselina uhličitá v potřebné koncetraci.

                  Tady si o tom něco nastuduj a nedělej ze sebe zbytečně jacqa. Přednášku zdarma už si nicméně vyčerpal a ode mne to byla poslední reakce na tebe. Psychiatrie není můj obor:-D.
                  https://is.muni.cz/el/med/jaro2012/BLKBC0211p/um/30_ABR12.pdf

              2. Ještě dodám, že při nižším tlaku kyslíku jde vše do kytek.

                Při nižší saturaci kyslíku dochází také k nižší afinitě kyslíku na hemoglobin. Lidské tělo se tedy snaží o strategii mít vysokou saturaci kyslíku, která alostericky podporuje příjem kyslíku na zbylých hemech v hemoglobinu.

                Takže zase je to k prdu. Máte 100 % saturaci kyslíku (reálně 97 % – anatomicky víte proč, to tu nebudeme rozebírat). Ale jakmile ten kyslík začnete čerpat, tak se prudce (kvůli alosterii hemoglobinu) snižuje schopnost hemoglobinu vázat kyslík. Takže rezerva sice je, ale taková pofiderní.

  6. John Deere na kydy seere.

  7. ta „kvalita“ vlastních výpěstků je velmi složitý a multifaktorový problém.
    1. chuť. sklízíte zralé a nedozrává v chlaďáku. to je bez diskuse (pokud to dozraje, žánop, všichni snad pamatujeme jak babičky rovnaly zelený rajčata na plech za oknem kde rajčata „dozrávala“). druhá věc je, jestli se ta či ona plodina tam či onam hodí a některé plodiny na kyselém/zásaditém či písčitém/jílovitém sice vyrostou, ale jsou takové nanicovaté (čili není lepší koupit všetatskou cibuli?).
    2. obsah škodlivin, aneb „vím co tam dávám“. čili vím, co tam sypu z pytlíku případně zarývám zpod koně. obecně zahrádkáři dramaticky přehnojují, ale pravidlo to samozřejmě není (aneb nikdy neměřené dusičnany ve vlastní skleníkové mrkvi). ale víte Vy co bylo na tom pozemku dřív? teď letí kauza Trnová (navážení odpadních kontaminovaných zemin na pozemky pro developerskou výstavbu), ale víte Vy co se dělo na té Vaší zahrádce u domu? čím byl kdysi vyrovnaný terén? nenatíral tam kovozemědělec každý druhý rok plot suříkem kradeným ve fabrice (či nějaká podobná neplecha)? není nakonec ten Váš záhumenek na troskách nějaké slévárny, chemického provozu nebo něčeho podobného?
    3. poměr cena/výkon repektive cena/kvalita/výkon vlastních výpěstků. strašidelné! podobně ekonomicky nesmyslné jako rekreace na vlastní chalupě.

    1. Strašidlo :-) V rusku se obyvatelé měst samozásobí z dač a chatek z 30% a nemají snad v obchodě? Na to jim kálí zmínění jak patník, navíc můžou si zkusit našponovat zisk. Ale třeba jsi streetworker a měníš jehly dnes fentanylákům.
      https://www.youtube.com/watch?v=dAA2nka9tgw
      https://www.youtube.com/watch?v=ae8qGjDlqP8

    2. vlastní chalupa je investica a záloha tvl, platit cizejm za jejich špeluňku je živení investic těchto

    3. Lukas B.: v příbuzenstvu mám chatu pořízenou cca v půlce devadesátek za 150k. Dnes má tento „ekonomický nesmysl“ hodnotu cca 1.5-2M. To odpovídá úrokové sazbě okolo 8-9% p.a. Jaký úrok dává rekreace na cizí chalupě?

      A jsem vlastně ještě zanedbal, že já píšu o chatě a Vy o chalupě, což mi na konci minulé věty docvaklo. Takže jiná strana rodiny a chalupa, pořízená 1991 za 100k. Dnes bratru za 3M, je to zděné, celoročně obyvatelné, v obci, tedy komplet sítě. To jsme na 12% p.a.

      Můžete namítat daně (dosud směšné, pár stokorun ročně) a údržbu (nějaké peníze to pokud vím sežralo, zrovna ta chalupa měla někdy před 20 lety novou střechu, tehdá už to stálo kolem těch 100k jak původně celá nemovitost i s pozemkem), ale ani náhodou to neodpovídá aktuální ceně, tj. i po všech nákladech je obojí ziskové.

      1. @fadtwi
        to je trochu argumentační faul, neb nízké ceny nemovitostí v devadesátkách a jejich vzestup (co inflace, nepočítá se?) nelze porovnávat s náklady na pořízení a provoz víkendové nemovitosti v současnosti.
        Otec koupil dům v podhůří Jeseníků l.p. 2013 za 1.5M, dnes by asi prodal za 3M, 0.5M tam vrazil za těch 11 let, ale on je doochodce s 30+ kKč měsíčně a manželka stále pracuje, má to jako letní byt, na zimu se stahuje do tepla středoměsta.
        Ekonomicky se to moc nevypkatí, onehdy se vyjádřil, že za ty prachy by mohl být každý měsíc týden v Egyptě…;-)

        1. Mozna bychom na reseni nemovitostni otazky meli najmout jisteho pana Netanjahua, pry ted velmi vyhodne ziskal nejake pozemky kdesi u more. Mohl by svoje metody zkusit i tady, nejlepe nejprve otestovat nekde v Nemecku.

      2. Zrovna vcera mi prisel vymer na nove radostnejsi dane z nemovitosti, pricemz zatim je to tak, ze pachtovne mi pokryje dane za vsechny nemovitosti a pachtyr to zase vytaha ze statu na dotacich. Co bude dal, uvidime. Predpokladam, ze se nase vlada bude drzet hesla, ze na modernim zapade lidi tolik nemovitosti nemaji a pokud, tak plati vyrazne vyssi dane.

        Valkovi jde zase o vseobecne zdravi, takze pozaduje zavedeni dane z cukru, pro zacatek z limonad no a predpokladam, ze jestli se mu agenda dobre rozjede, mohl by prejit i na tuky, pro zacatek ty zivocisne.

        Si jen rikam, kam ty vsechny dane mizi, kdyz je s temi penezi s takovou peci radneho hospodare nakladano…?

          1. A to je jen ministr. Co takovej maxistr?

            1. nigdy v historii, ani za československa (=výrazně větší území i počet obyvatel) tady nebylo tech zmrdů tolik, a to eště každej má 10 náměstků a naprosto obskurní množství ažyžděndů, takže jenom ty samotný vládní kurvy se všema těma patolízalama už stojí VYSOKÝ DESÍTKY MILIONŮ měsíčně (a k tomu je eště několik stovek dalších zmrdů v posranecké, sralnátu atd. atp.)

              to budou asi ty úspory, co vo nich pjetydemolyca furt držkovala, ne?

    4. Hm, ja jsem si nechal udelat rozbor zeminy tesne pred tim, nez jsem pozemky kupoval. Mirne prekyseleni luk diky vecnem vozeni chlevske mrvy na pole se vyresilo vapencem a jinak stav dusicnanu naprosto uspokojivy. V soucasnosti davam dusicnanu mene, nez by melo byt a ano, obcas beru zeleninu do prace do laborky, kde si mnozstvi sracek osobne zmerim. Kolegove nechapali, k cemu si tam tehda nesu malej mixer.

      No a stran prepoctu na penize to je oblibeny argumentacni faul. Ze je neco levne ted, neznamena, ze dusledky nebudou stat prachy pozdeji a nebo, ze to neni vec, kterou na penize treba prepocitat nelze vubec. Pomer vykon/cena je neskutecne zavadejici udaj, asi jako HDP. Jiste, nekomu to jako svaty gral staci, me ne.

      1. Dusičnany rostliny potřebují coby zdroj dusíku. Pokud se rostliny nechají pořádně dozrát, tak v nich dusičnanů je minimum.

  8. Dotace do zemědělství jsou samozřejmě zlo pokřivující trh. Jenže celá věc má dva zádrhele.

    1) jsme součástí EU a když jednostranně zrušíme dotace, které zůstanou ve zbytku EU, a nemůžeme zavést adekvátní cla, protože jsme v EU, dojde ihned k likvidaci téměř celého zemědělství v ČR. Z hlediska celku by to nevadilo, využití pro pracovní sílu se najde jinde, ale nespokojenost bude tak velká (každý má někoho z rodiny vidlákem), že autora vygumuje z politické mapy. Proto to nejde.

    2) i kdyby se dohodla EU jako celek, dotace zrušila, postavila celní hráz, vystavuje se u některých komodit nebezpečí závislosti na dovozu. To by nebyl sám o sobě problém, pokud by chápala okolní vývozce potravin jako sféru vlivu, kam je možné si v případě vydírání nedodáním životně důležitých potravin dojít.
    2a) Na toto nemají Evropané žaludky a koule.
    2b) Na toto nemají Evropané sílu = armádu.

    Jak jistě všchni víte, kdo mě čtete, správná cesta je vyřešit problém 2a) (výchovou), pak 2b) a následně dotace zrušit.

    Reálná pravděpodobnost tuto cestu následovat je ještě o řád menší než volební preference monarchistů v ČR.

    1. Dissenter 30.4.2024 v 13:25

      1) jsme součástí EU a když jednostranně zrušíme dotace, které zůstanou ve zbytku EU, a nemůžeme zavést adekvátní cla, protože jsme v EU, dojde ihned k likvidaci téměř celého zemědělství v ČR. Z hlediska celku by to nevadilo, využití pro pracovní sílu se najde jinde, ale zároveň bychom dále přispívali na dotace zemědělcům v ostatních zemích v rámci Společné zemědělské politiky, o čemž sní jistě úplně každý.

      1. Platí za předpokladu, že bychom peníze nevyčerpali jinak (např. ochrana ŽP), ale je to pravda.

    2. Tak změnit názor obyvatel výchovou se nepodařilo ani komunistům, a že se fakt snažili. Takže k té výchově jsem hodně skeptický. Navíc to zavání „jedním správným názorem“.
      Smysluplnější mě přijde cesta autora článku, tj. upozorňovat na to, kolik dotací zemědělství stojí a „snažit“ se omezovat vliv zemědělské loby na voliče. Ovšem ta pravděpodobná úspěšnost této cesty nebude až tak významně jiná od té výchovy.

      1. Místo dotovaného jídla hlad a polské vši, jinak jsou zbytečné nař. lamentace nad plýtváním a vyhazování jídla, když za něj nikdo přímo neplatí skutečnou cenu.

        1. Jaká je vlastně skutečná (tj. bez dotací) cena chleba, mlíka, vepřového nebo hovězího masa? V tom dotačním bordelu to nikdo nemá šanci zjistit.
          Já jsem z jižní Moravy. Nikdy v minulosti tady u nás nebylo vysázeno tolik vinic, jako je nyní. Už je sází i na rovinách. Když jsem se o tom bavil s otcem, tak to komentoval slovy, že tu nikdy tolik vinohradu v minulosti ani být nemohlo, protože lidi museli být z něčeho živi (tj. museli pěstovat i potraviny na jídlo). Nyní se „skutečných“ potravin tady pěstuje minimum. Jinde se pěstuje ve velkém řepka a té se taky moc nesní (snad kromě oleje). Tak jaká je to potravinová soběstačnost? Ta se vytáhne tehdy, když se chce šáhnout na dotace. Samotným zemědělcům je nějaká soběstačnost u prdele, pěstují to, o čem si myslí že jim nejvíc „vydělá“. Za mě OK, ale pak ať nebečí, že když nedostanou dotace, tak tady všichni pomřeme hlady.

          1. Dá se to odhadovat z poměru a mezd před druhou válkou. Tenkrát byla sice nižší produkce, ale taky mnohem nižší cena práce v zemědělství. Takže cena potravin bez dotací by byla výrazně vyšší než dnes, patrně několikanásobně. Nebo by nás zválcoval import.

          2. Latimerie podivna 30.4.2024 v 19:39

            Problematika zakládání nových vinic pro vážné zájemce: https://eagri.cz/public/portal/mze/zemedelstvi/zivotni-situace/chci-provest-vysadbu-nove-vinice

            Řepka se nejí, je to olejnina.
            Jedí se pokrutiny, tradičně „pasírované přes kožený měch“: https://encyklopedie-krmiv.webnode.cz/repkove-pokrutiny/

            Zemědělci pěstují to, o čem si myslí, že jim nejvíce vydělá.
            Výrobci mobilních telefonů vyrábějí to, o čem si myslí, že jim nejvíce vydělá.
            Pokud o dotacích nic nevíte, proč se k nim vyjadřujete?

            1. ygorek 2.5.2024 v 10:43
              Ten odkaz na vinařský zákon rozhodně není v rozporu s tím, co jsem psal. Navíc zkušenost z praxe, řada vinařů, co to mají jen pro přivýdělek (dělají víno na živnostňák a přitom mají zaměstnání a nežádají o dotace), tak o žádné povolení k výsadbě nežádají, prostě si to vysadí a hotovo. A já, co nemám ani živnosťák, jsem to udělal stejně.
              A když těm dotacím tak rozumíte, tak mám nebo nemám pravdu, když tvrdím, že není pravda, že s dotacema tu budeme mít potravinovou soběstačnost a bez dotací zemřeme hlady? To je totiž to, co se nám zastánci/příjemci dotací snaží tvrdit.

          3. Ale zemědělci nepěstují, jen co jim vydělá. Důvodem je tzv. střídání plodin (učivo ZŠ). A právě díky tomu se např. řepky pěstuje od 11%-18% osevních ploch (od r. 1972 pořád stejně). A následující sezónu po řepce je tato plocha využita pro obiloviny, protože po řepce se u nich dosahuje vyšších výnosů. U řepky se jen zbourala zeď reklamní kampaní (Žluté Česko – Barbora Barabáš Štěpánová) a každý teď vidí žlutá pole. Geniální to tah liberálů, protože každý žlutý kvítek je teď jejich billboardem proti Bábovi.

            A kdyby platilo, že zemědělci pěstují jen nejvýdělečnější plodiny, tak by tu byl samý mák. A to nemyslím jako zdroj heroinu. Protože pěstování máku je o cca 12-14000 Kč/ha výnosnější, než řepka.

            1. s makem je zas věčí mrzení

              1. Nesmis bejt netrpelivej a musis pockat, az dozraje.

                1. netušim jakej to má mit souvis, ale neco si vo pjestováný zjisti

                  1. Mak ma muj pastyr kazdej druhej rok na dvou hektarech ale nic nerikal, zeby problem. Takze nemam sajn. Jen si delal prdel, at mu to tam nechodim narezavat ziletkou.

                    1. Pachtyr, kurva, pachtyr.

                    2. je to sledovaná plodina, takže musiš automaticky posílat vykazy co kde kolik a to nekolikrát ročně i během přechodu vegetačních fází, samozřejmě sou s tím další možnosti návštěv pánů v dlouhejch kabátech na kontroly, odběry vzorků že máš fak průmyslovou variantu s potlačenejma opiátama atd., další možnosti odebrání dotací a jinejch pokutiček a stejně ti na to můžou najet fetky (pže byť potlačený, ty opiáty tam nejaký jsou furt) a velkej kus úrody zničit

                    3. No, tak soused s tim evidentne zije bez problemu.

                    4. Sysop
                      3.5.2024 v 13:55

                      to je ten polomozkovej?

                    5. Nene, ten propachtovava, tomu by dali na dotacich prd.

                    6. Nevím jak jinde ale na vrchovině makujou pořád někde okolo. Pro domorodce nou problema.

              1. Afghánistán by mohl o máku vyprávět.

    3. Obávám se, že i pokud by celá EU zrušila dotace zemědělcům, tak by to těm našim moc nepomohlo. ČR je poměrně malá, poměrně lidnatá, poměrně hornatá a s nijak extra úrodnou půdou. Polská, Ukrajinská a podobná produkce ze zemědělsky obdařenějších států by je zválcovala. Uzavření hranic by zase znamenalo, že většina ovozelu by se opět stala sezónní záležitostí jako za socíku. V zimě a na jaře akorát tak brambory, mrkev, petržel, celer, semtam zelí a řepu. A jabka. Ostatní v létě a na podzim.

      1. Mozna by stacilo, kdyby se Uhnije orientovala na omezovani dovozu pres pul sveta toho, co tady produkujeme sami. Nejen quli prachum, ale spis zachazeni s tema potravinama a zpusoby nadopovani kdecim, aby transport prezily.

        1. kdepak, tady se všecko zakáže, pže zelený kurvárny, a v južnej amerike zadotujou vypálení pralesů, aby se to mohlo pěstovat/chovat tam – to se přesně děje, ekokotológyja nadevše, přeca!

          1. By si jeste jeden moh’ myslet, ze tam zelenym ubytkem tam a pribytkem tady stojej ty sami lidi…

            1. Zelená ideologie je výtvor velkých korporací. Zelená ideologie velmi křišťálově čistě pravicová. Rozhodně ji nestvořili žádní chudí lidí, žádní delníci, žádná mládež, žádní levičáci, ale miliardáři, korporace a kapitál.

Napsat komentář

D-FENS © 2017