Jinochova cesta za dobrým zvukem - zpět na článek

Počet komentářů: 241

  1. Gogoti?!
    Tak teď jsem si dal šlofíka a zdálo se mi že se rozpadává stránka na netu tak teď to dám s železníkem abych někoho nestrhl. .-)
    https://uloz.to/file/nbZ1QIo1t6BM/upiri-deniky-4-serie-dil-1-23-cz-dabing-2009-2017-rar#!ZGEvAQR2ZwHlBTH1ZQqxMzLjBQNlAH1PAaEvA290FJAEDGAxLD==
    Safra mám jich jen 22, že někoho hryznu, co. Až mi po 120 zas naroste chrup, teď se nebojte. :-))) Ostatní můžu teď, že jo.

  2. Nechcu nějak zlobit, ale doma používám již 40 let padesát let starou japonskou standardní hi-fi techniku. Nějak se ty věci neopotřebovávají (až na nějakou tu kladku či řemínek či chvějku přenosky – běžně dostupné věci) a nestárnou ani mechanicky ani zvukově. K tomu mám ještě 40 let starou sestavu Loewe, je to asi srovnatelné, jen ten japonec ze sedmdesátek má lepší design (dřevěné bočnice). Máme mraky gramodesek, leckteré jsem kupoval za život třikrát – pro naprosté ohoblování, rádi s nimi manipulujeme. A v autě mám hifi kazetový přehrávač s Dolby a překvapivou dynamikou, skoro třicet let starý, Chrysler na tom nešetřil a v autě to prostě bylo z výroby.

    1. Dělali podrazy na konkurenci, dnes si to korporáty nelajsknou s kartelovými dohodami za zavřenými dveřmi s armádami právníků, ad kurvítka jsou „bezpečné.

    2. h72:
      Tehdejší standard je jinde než dnes.Plus to, že analog je lidskému mozku bližší než digitál.I kdyby měl bůhvíjaký vzorkovací kmitočet a velikost vzorku.
      U starých věcí hrozí hlavně degradace měničů.Ale ty se dají nahradit.Jinak gratulace.

      1. Mají prý mnohem vyšší datový tok a podvědomí to kvanťáky patřičně zaznamená a ti z hudebním hluchem a fajnmekři nedají z toho důvodu na gramo desky dopustit, je to lepší. Ale i tak jsem to musel tedy zacvičit, mistrem nebývá každý s narozením. A potom jsou i takový kouzla že třeba maršály mají harmonické zkreslení i 20% ale muzikanti to se samozřejmostí berou za přídavný hudební nástroj. :-)

        1. Mozna kdybys poslouchal neco novejsiho tak by si Ty vinyly nechal tam KDE patri jako krytina na strechu…

          1. Chtěl jsem dát magnetodynamiku půl gramu podle nastavení i na vohoblovaný na 30 místo krystalového gramce na „alba belt drive a vyšlusl jsem tam neopatrně asi napájení, pojistka tam je co by strašidlo asi. Ještě jsem to po půl roce neočuchal a kdoví jestli ale je tam suprový dabl kazeťák s dolby a třema na výběr i CrO a sundával vše suprově tak mne to hněte když jdu okolo a asi to vlezu podrbat. Nevadí mi ani vinyly ale profici by tě asi skousli co by nemehlo. :-)

            1. jak rikam strecha

              1. Tak dal jsem tak 2/3 desek bývalému kámošovi když přišel s girl ale nějak mu jeblo co já vím jestli mu neřekla že je socka, co já vím. :-)) No nemusím to, když se mi něco točí před očima tak to hrozí nevídanou anihilací.

                1. Soustružník, nikdy a tou už i. Kryplové kolbenkářský. .-)

        2. My muzikanti opravdu máme lampové i tranzistorové i jiné zkreslení za další hudební nástroj. Lampový zesilovač je nenahraditelný. Řekne to každý, kdo měl ohulený padesátiwattový kytarový lampáč a trošku uměl si pohrát se strunami a měl kytaru s dobrého dřeva. Jde to úplně jinak za rukou. Stejně tak je to s reproduktory. Jde o ty magnety, materiál a klenutí koše a, samozřejmě, membrána celopapírová. Nějaké gumové nebo PUR závěsy, pokovené membrány, nefrunguje to. Ten zvuk to nemá.

      2. Poznám jedného programátora, ktorý tvrdil, že analóg neexistuje a že aj reálny svet je len digitálny / nespojitý.

        1. Na atomove/elektronove urovni mozna ano.

          1. On proste trval na tom, že každý proces je digitálny, len hold s takou frekvenciou, že to nevieme zmerať / nasnímať.

            1. To je ale strasne relativni. To, ze treba nejake frekvence neslysis neznamena, ze je nevnimas.

              1. Tam bola diskusia skôr o tom ako ich vnímam / vnímame – ja som trval na tom, že analógovo a ten chlap to mal proste digitálne.

            2. Aktualni vedecke poznatky se daji interpretovat i tak, ze svet beha v ticich, kde delka tiku je planckuv cas. Coz, jestli se dobre vzpominam, je neco jako cas, za ktere svetlo prekona planckovu delku. A pod nej se nic rozlisit neda.

              Na kvantove urovni se sice da pracovat s celymi cisly, ale pravdepodobnost vam to zamicha tak, ze nejakr srovnani s digitalni technikou je uplne mimo.

              1. Ne, nedaji. V ramci viry, fantazie, pohadek (chytrych — typu S.Lem) si clovek muze predstavovat leccos, ale ze by byl prostor a cas dilkovan Planckovou delkou a Planckovym casem, pro tuhle domnenku neni v soucasnem stavu poznani zadny duvod.

                (Priklad: S.Wolfram je autor genialniho programu/jazyka, ale jeho New Kind of Science je naprosto nevedecky blabol. I kdyz plny nadhernych obrazku a inspirativnich bunecnych automatu, jakoz i zajimavych paralel, viz napr. reformulace Riemannovy domnenky. Ale ta posedlost digitalizaci sveta je naprosta teologie.)

          1. Vďaka.

        2. To není věc programátorů, alébrž klasického fysikálního vzdělání. Svět opravdu není spojitý, je kvantován, jednotlivé stavy se mění skokem, dosti náhodně, i když nikoliv úplně a nesmyslně, je to předvídatelné, existují i dva vylučující se stavy zároveň, atd. Naše modely nejsou úplné a máme jich víc, paralelně užívaných. Objektivní relalitu nikdo nezná, jen její projevy.

          1. To jsou takovy dost povrchni reci. Obecne jsou lide v zajeti pomerne nestastneho nazvu kvantova mechanika, ktere by sluselo mnohem prilehavejsi pojmenovani vlnova mechanika. Stavy v QM jsou kvantovany jen za predpokladu toho, ze jsou vazane. Lide pak naprosto nelogicky a afyzikalne spojuji pojmy jako Planckova delka s nejako (absurdni) kvantizaci prostoru. Jsou to tuntove. Tak jim nenahravejte.

  3. A potom mi American otevrel oci pomoci native dsd a vsechny ostatni sracky sly kominem doufam

    1. IS250-3GR-FSE
      Jaký ostatní sračky?

      1. Znate neco lepsiho nez native dsd?

        1. IS250-3GR-FSE
          Samo!Klasický analogový řetězec.

          1. Jasny a natom si poslechnu co pinkflody?
            Dobry retro kdyz uz nejaky nastroje tak beast in black.
            Vy jste sekli nekde 40 let zpatky a odmitate si priznat,ze by Ty dedky neco mohlo prekonat

            1. Ja jsem se co do oblibene hudby sekl nekde mezi lety 1190 a 1750. Verim a trochu si i preji, aby ty dedky mohlo neco prekonat, proto si obcas pustim neco novejsiho.

              A hlasim, ze digitalni retezec dobrej, kdyz to nenataci mental a kdyz to reprodukuje slusna soustava. Napr. DATka se sluchatkama AKG, to bylo zuzo. Nekdy snad zkusim i elektrostaticka, zde by mozna melo smysl i doma zabastlit.

              1. K1000 jsem neslysel mam doma haldu HSD HSC K272 atd a nejak mi to staci, ale jsem spis repro typ.
                K271 jsem tezce vydrel z brigady pred 15 rokama a slouzily dobre rozhodne lip nez pro4aat od Kossu.

                1. S AKG1000 jsem nemel tu cest. To, co jsem mel a co s DAT nahravkami orchestru a sboru znelo naprosto skvele, byly vzhledove velmi podobne a mozna i shodne (zel si puvodni oznaceni nepamatuju) s K240. Mozna si zkusim vzpomenout nebo to nejak urcit a udelat si radost a koupit si je. Pak uz bude lahoda pro ne si navrhnout pekny budici obvod a mozna i ten DAC. Laka me zaexperimentovat s vlastni tvorbou diskretniho prickace, pripadne naopak zkusit, jak slusne se da udelat sigma-delta. Ale bude to muset pockat kvuli dulezitejsim vecem. Snad budu pak jeste neco slyset, az na to dojde.

          2. Kdyby mi ten servisnidoktor pomohl stim buckconverterem uz jsem moh MIT ten ackovej zesak podle vaseho gusta a krmit Tim intimate audio ds108

            1. IS250-3GR-FSE
              A copak novýho bys rád v analogu?Ale to je podle gusta.Spousta lidí poslouchá jenom klasiku a rozhodně bych si nedovolil je nazvat zamrzlými.
              Pokud se bavíme o hi-fi, tak jedině špičkový analogový řetězec.Ale pozor!Dneska zase kapely vydávají vynily a poserou to hned na startu, kdy to nahrávají digitálně.Tak takhle tedy ne.

              1. nic fakt je,ze generace doca,Sysopa aspol. ma svoje legendy a ty jim nebudu brat moje kafe to uplne neni myslim si,ze se behem toho nahraly lepsi nahravky, ale ja sem taky uplne jina generace nez oni a mozna i Vy.
                Problem je vtom,ze ja holduju uplne jine muzice, kterou nema ani smysl prehravat v analogu (dubstep,HS,PSYtrance) anebo je proste elektronicka a nejbliz nastrojem je tak Clavia Nordlead,Virus TI coz si i presto myslim,ze v pisnickach je pouzita pouze sporadicky…

                1. IS250-3GR-FSE
                  Pokud holduješ elektronice, tak v poho.I když si myslím, že pokud někdy uslyšíš zvuk mooga v hi-fi kvalitě postaru, budeš v jiném vesmíru.Přál bych ti to.Víc k tomu nemám.Hudbě zdar!

                  1. Veru.. nothing sounds like Mini (reklama na Minimoog), pripadne MemoryMoog (o novych verziach typu Moog Voyager alebo Moog One nehovorim, nehra to zle, ale nie je to uplne ono.. samozrejme, nerozladuju sa a su spolahlive na rozdiel od originalov).

                    Ale to sa da povedat o kazdom analogovom synthu z 70. ci 80. rokov.. napokon moj nick je podla jedneho takeho, co mam doma :-)

              2. Tvl vinyly. Z toho fakt bolej voci.

            2. Podle me jde o opravare lodi v nejakem doku.

          3. Forge: Od vynálezu magnetického záznamu analogový řetězec v reprodukci z hudebních nosičů neexistuje, protože magnetofonový pás je v principu nosič digitální informace, byť i nahrávané a snímané analogově. Před nástupem digitálního záznamu se vinyly „nahrávaly“ ze studiových záznamů z mgf. Poslechem desky se pak posluchač kochal nad signálem několikrát následně deformovaným ať elektronicky při zpracování v zesilovačích nebo mechanicky u rycí hlavy matrice v gramofonových závodech a následně přenosky gramofonu, který se měl podobat obálce, vznášející se nad shluky všemožně dezorientovaných magnetických dipólů na studiovém pásku.

            1. na ten princip sem moc zvědavej, poudej, přeháněj

              1. Tak začneme magnetem. Kolik myslíš, že může mít pólů?

                1. Ja vam to, hosi, zjednodusim. Zrnek mame nasypano konecne mnozstvi. Ale kazde zrnko muze byt v prostoru natoceno libovolne. To by byla obdoba spojiteho signalu diskretniho v case, tedy neco jineho, nez kvantovaneho („digitalniho“) signalu.

                  Ale priznavam Huprtoj, ze v realu ta magnetizace bude poskakovat tak, jak pozoroval Barkhausen. Coz urcita obdoba kvantizace v urovni je, ale zase ma dost nahodile slozky (neco jako dithering). Zda maji zrnka v pasce vice svobody a spojitosti, to nevim.

                  Mnohem silnejsi potiz je samotna hystereze magnetika, proto je v magnetofonu skutecny dithering CW signalem, kteremu se z dejinnych duvodu rika „vf“ predmagnetizace.

                  1. Jsem z toho ještě víc jelen. Myslel jsem, že se dozvím, jestli ty základní dipólky v materiálu mohou nabývat jen hodnoty +- 1 nebo i hodnoty +-1-2-3-4-5 a nic. Pravda, že zvenku by mohlo 5×1 vypadat i jako 1,7, když bude jedna 1 v protisměru a další do něj jen pootočená. Když o tom ještě dumám, nechat zrnka na pásku libovolně orientovaná nebude moc dobré pro šum, protože při nevhodné orientaci pro magnetizaci jich bude víc v pásmu hystereze. Nebo ne?

                    1. celková magnetizace není ani omylem binární, nabývá poměrně širokýho spektra spojitejch hodnot právě s ohledem na to, že pásek jede, zrna jsou orientovaný různě a je tam různá intenzita magnetickýho pole (jak se do toho vkládá nebinární signál)

                      v digitálu je to jednoznačný, 1, 0, chyba

                    2. To je o patro výš, ale jak je to v přízemí pod tím mechanicko-elektrickým DA převodníkem?

                    3. Hupert
                      16.7.2023 v 10:59

                      že co? dipóly v podobě zrnek na pásku můžou nabývat víceméně jakékoli orientace, i prostorové, takže množina jejich poloh je nekonečná, tvoří povrch koule (aspoň teoreticky, v praxi to třeba nějak omezený bude, ale i kdyby to byla část koule, furt je to nekonečná množina)

                    4. Teda, doufám že Tvůj příspěvek jen špatně chápu!
                      Jakože se zrna na tom pásku fyzicky pohybují?
                      Určitě jsem to špatně pochopil, že jo?

                    5. willy50
                      16.7.2023 v 12:38

                      na atomové úrovni se to saozřejmě pohybuje a dipól se může natáčet v nekonečným množství směrů

                      fakt absolutně nechápu absenci tak triviální představivosti a jakej je rozdíl (i v technickým provedení) analogovejch a digitálních systémů (i na tom stejným médiu!!!)

                    6. Behemot 16.7.2023 v 13:29
                      OK, pokud se bavíme o atomové úrovni….
                      Psal jsi o zrnech, což je železný prach nezměrně větší než atom, proto ten můj nechápavý koment.
                      :-)

                    7. willy50
                      16.7.2023 v 14:04

                      to zrno může tvořit 1, nebo taky nespočetný množství dipólů, a každej z nich se může vorientovat jinak, výslednej magnetickej (suma momentů jednotlivejch dipólů) pak může nabývat libovolné hodnoty na spojité křivce

                    8. Nevím, školy nemám, ale IMHO část něčeho nemůže být nekonečná.

                    9. Bedrich77
                      16.7.2023 v 12:56

                      neprobírají se eště furt základy množin už v první, nejpozdějš druhé třídě?

                      kolik bodů tvoří úsečku o délce 1 cm?

                    10. Jsi si jist tím, že mgf hlava je mechanicko-elektrický převodník?

                    11. servisdok 16.7.2023 v 12:37
                      To jistě není. Pokud je to převodník, tak magneto-elektrický a naopak, to je ti jistě jasné.
                      S trochou fantazie můžeme za mechanicko-elektrický převodník označit mgf jako takový.
                      Anebo mechanicko-akustický? Safra, už se do toho zamotávám!

                    12. Ano.
                      Mgf jako takový, je jenom soubor podpůrných struktur pro hlavy a pásek.
                      Typický mechanicko-elektrický převodník je přece kterákoli gramofonová přenoska, nebo kterýkoli druh mikrofonu.
                      Myslím, že prvotní chyba je v dojmu, že se jednotlivé částice mg vrstvy pohybují. Ne, nepohybují, jen jsou různými úrovněmi magnetického pole mezery hlavy magnetovány. Ten dojem může být podporován praktickým poznáním, že po čase se mg. vrstva „opotřebuje“ a odpadává. To sice odpadává, ale ne vlivem pohybu částic vrstvy. Prostým mechanickým opotřebením podložky a degradací pojiva.

                    13. servisdok
                      16.7.2023 v 15:13

                      atomy samozřejmě vibrují, a to obvykle tím víc, čím je to teplejší…tuším, že k větší degradaci pásky dochází v teplejším prostředí :) a podle chování magnetik by taky při vyšších teplotách měl i záznam mít horší kvalitu (magnetický pole bude slábnout)

                    14. Tak jsme snad nakonec především díky Behemotově přispění u cíle rébusu této větve. Ve světle současného poznání se zdá, že základním nositelem informace je zde v naší představě jakýsi dipól. Nevíme kolikabitový, třeba se ale po ránu občas protahuje. Nevíme ani, zda je spojitě či po krocích otočný. Nejspíš ale po kva kva kva žabích skocích, jinak by snad ani ta hystereze nedávala smysl. Do toho, jak se hoši ovlivňují vzájemně, bych se nepouštěl. Ještě, že je u moudrá magnetofonová hlava. Nezatěžuje totiž posluchače rozborem a kategorizací orientace jednotlivých dipólů a ani jejich motivací k ní, jak to činí někteří na detail zaměření zdejší autoři, ale sleduje trendy, které odhalí díky vrozenému analogovému nadhledu ze superpozice působení společenství dipólů. Pošle to pak do rozhlasu, někomu to zní libě, někomu míň, ale znalec hned pozná, co je to za muziku a jaké bude finále. Tedy pokud nenastane po cestě příliš velké zkreslení.
                      Servisdoku, mechanicko-elektrickým převodníkem jsem měl na mysli kompletní cestu od mg dipólu v zrnku materiálu až po výstup z mgf hlavy.
                      Ale je informace v samotném dipólu vůbec digitální?

                  2. Nežvaň nesmysly. Neříká se tomu tak z dějinných důvodů, ale pro přesný popis principu, ty cw ditheringu.
                    Víš aspoň, kdo vf předmagnetizaci objevil a jak?

                    1. Kdo nevim, ale slysel jsem, ze se tak stalo diky tomu, ze nekomu kmital omylem zesik v ceste a byl prekvapen zlepsenim linearity zaznamu.

                      Coz je hezkou paralelou toho, jak v nekterem AR A komentuje letity praktik (cca kalibr servisdok, nebyl-li to primo on :-D) drive zverejnene zapojeni ne moc povedeneho mustkoveho 100V PA s operakem a spinacimi tranzistory a dovozuje, ze zarizeni dle jeho odhadu musi kmitat na MHz a navic mit zkresleni jak prase, ale dodava, ze mozna paradoxne prave diky tomu kmitani to zkresleni neni tolik slyset. (Vyslo to nekdy 1994-5 tusim.)

                      I proto sem taham mnohem obecnejsi pojem dithering, nebot ve vf predmagnetizaci jde presne o toto. A stojim si za tim, ze vubec nemusi jit o „pred“-magnetizaci, ale o prostou superpozici toho „vf“ a nf signalu, proto je pojem predmagnetizace spise zavadejici.

                    2. Pozn.: nakonec jsem diky vzpomince na klicove slovo „Orfal“ nasel clanek, jde o: Poznámka k článku „Nf výkonový zesilovač HQZ1100” z AR A9/1995″, autor Ondřej Lukavský, vyslo v AR A2/1996.

                    3. Zle jazyky tvrdili, vf predmagnetizaciu objavili Nemci nahodou za druhej svetovej, ked sa im rozkmital zaznamovy zosilnovac na nejakych 100 KHz a zrazu si vsimli, ze nahravka ovela menej sumi.. dovtedy sa pouzivala predmagnetizacia aj mazanie nahravky jednosmernym prudom ci permanentnym magnetom (posun pracovneho bodu magnetizacie pasku).

  4. Osobne pouzivam v aute Astell&kern xb10 symmetric jack do auxu audio je original mark Levinson a naprosto famozni tresnicka na dortu je,ze Modul zvladne 2 bt zarizeni naraz a jeste v sobe ma mikrofon co SE Tyce bezdratu pecka.
    Jinak idealka je pres i2s nakrmit tovarni radio Nebo aftermarket dsd prehravacem a clovek nechape co potom umi tovarni audio zahrat…

  5. Tak trochu dost OT, ale článek a diskuze mi to připomněly. Jsem mladší ročník než autor. Když jsem chodil na základku, frčely první herní konzole. Měl jsem Segu Master System II a spolužák nějaký Pegasus či co. Měl k tomu jako ovladač i jakousi pistoli, resp. dvě. Byla tam hra typu Moorhuhn, jen se místo slepic stříleli vojclové a ovládalo se to těma pistolema. Na klasický CRT televizi. Tenkrát jsme to neřešili, ale o desetiletí později jsem se drbal za uchem, jak to sakra asi fungovalo. A když jsem se to pak někde dočetl, zalapal jsem po dechu. Tak geniálně jednoduché! Víte?

    1. Nevim, jak fungovalo tohle, ale delal jsem s kamaradem pistoli k C128 na CRT. Byl v ni fototranzistor, co snimal paprsek obrazovky a procak nacital videosignal. Kdyz se to protlo, vyflusnul procak souradnice. Chodilo nam to na 8 MHz procaku 6800.

      1. To zni jako dost slozita implementace. Okolo r. 1987 v priloze Mikroelektronika AR A bylo zapojeni, ktere se v podstate rovnalo zachytnemu citaci resetovanemu VSYNCem. Rozklad synchronizacni smesi nebyl potreba, neb ten VSYNC byval u 8bitu typicky spjaty s hlavnim (casto i jedinym, ZX-Sp) zdrojem IRQ. Takze zatez CPU 0%, resp. jedno precteni dvou bajtu z citace.

        Co je zajimavejsi, na jeste starsi konzoli s tahovymi potaky byla taky strelba na cil, lital tam jen ctverec, ale tam se s zadnym timingem rozkladu necrcali, tam byl normalne fotoodpor (!) a prahovani, protoze krome ctverce byla na CRT tma. Tedy, skoro tma. Takze slo nastrilet body strilenim z okna nebo mirenim na ukazatel bodu.

        Nicmene v PKOJFu u kolotocarskych matu pak byly skutecne ruzne Moorhuhny a tam byla obrazovka cela svetla, tam uz byl ten princip svetelneho pera, popsany vyse.

        1. Ono to bylo tak, ze jsme tehda delali dekoder na satelitni prijem. A jako vedlejsi efekt vznikla tato pistole, aby byla univerzalni a nezavisla na PC. Puvodne to melo jet se starickym Sinclairem, ktery nam zadny VSYNC nedal.

          Ostatne 8bity v te dobe byly dobra skola pro praci s videosignalem, clovek zjistil, kolik se toho da stihnout, nez paprsek obrazovky udela treba 5 cm… a to i na 1 MHz. Ovsem… v asm.

          1. Jak jsem se snazil naznacit, praveze u ZX Sp ten VSYNC je, je shodny se signalem /INT, pin 13A. Myslim, ackoli to ted hledat nebudu, ze ta konstrukce ze „zelene“ prilohy AR A vyuzivala prave ten + citac. Neskutecne primitivni a ucinne reseni. (Jasne, nebylo to ciste SW. Ale zato mohl pocitac behem kreleni svetelnym perem z tranzistoru KP(X?)101 neco delat.)

        2. No a vlastně přesně tak to fungovalo. Hra teda byla graficky vymakaná :⁠-⁠) Ale při stisku spouště problikla černá obrazovka s barevnými obdélníky. Nikdy nebylo na obrazovce víc než řekněme 5 nepřátel, obdélníky měly různé barvy a pistole podle barvy zjistila, koho v příštích snímcích umřít. To probliknutí jsme jako hráči vůbec nezaznamenali. Jen teda v minimální konfiguraci byla barevná telka :⁠-⁠)

          1. Pravda. Moorhuhn mel tu vyhodu, ze nepotreboval znat x,y, ale pouze, ktera husa byla potrefena. V tomhle byla uloha svetelneho pera trochu narocnejsi, kdyz mela fungovat skutecne jako CRT tablet.

            Ale zrejme kvuli neergonomicnosti vykloubeneho zapesti a zanetum slach se tato skvela periferie celosvetove prilis neujala.

            To uz i ty legracni CAD tablety s namotanou civkou okolo plexiskloveho zamerovace byly cetnejsi.

    2. Pokud mas cas na par minut jutubu… https://youtu.be/Nu-Hoj4EIjU?t=520

      V principu budou vsechny tyhle pistole fungovat stejne :-)

  6. Nejsa audiofil, neshanim se po extra bednach, zesacich dekach atp. Ale mam rad dobre veci. Takze nemam ani sumitka. Co me ale sere je zdroj te hudby. Zrovna pred chvili jsem slysel pisnicku co jsme sjizdeli na gramcu s jednoduchejma asi dvoupasmovejma bednama. Tehdy byly jednotlive nastroje slysitelne, zpev byl slysitelny. Vsechno bylo jaksi oddelene a pritom dohromady. Ted co jsem slysel byl proste ridkej prujem. Vsechno tam bylo, ale nejak smichany dohromady, ze ten naboj z hudby je pryc. A neni to kompresi. Nejaky MP3 jsem uz vytvoril a par jich ze zacatku zmrsil. Otazka je, kde vzit dobrej zdroj hudby.

    1. Otázka je, kde(z čeho) jsi to slyšel.
      Radio – o tom nemá cenu ani mluvit, několikeré kódování, komprese/dekomprese, TV detto, vysledek je jen nějaký hluk.
      Mobil – většina má audio výstup uzpůsobený mládežníkům, čili šumivé, ploché.
      MP3/MP4 – daji se najít kvalitní přehrávače, ty samozřejmě musíme krmit 320kbps popř. VBR(pro MP3 formát), lépe samozřejmě některý bezeztrátový formát (méně ztrátový).
      Obecně je doba taková – lidi na HiFi kašlou a tomu se přizpůsobují i hudebníci/zvukaři a ostatní z audio branže.
      Pozn. vždy když vidím jak někdo poslouchá hudbu se sluchátkama bez molitanů, tak to je pro mne potvrzení o totální degradaci hudby.

      1. Telefony maj neska pomerne solidni dacy uz vsobe pripadne se da pripojit pres OTG primo na telefon

    2. Acada 13.7.2023 v 22:39

      Zajímavé.
      Například na ČT Art sleduji páteční hudební pořady a většinou mi z beden opravdu leze jen řídký průjem (děkuji za příměr, budu používat).
      Zpočátku jsem si myslel, že chyba je před obrazovkou, ale DVD na stejném zařízení poslouchatelná jsou a s překvapením jsem zjistil, jak dobrý zvuk je občas ve filmech a i v banálních spotřebních detektivkách lze slyšet slušné a neuvěřitelně dobře nahrané kusy.
      Perlička: když jsem se před sousedem zmínil, že jsem v jedné detektivce zaznamenal scénu z baru, kde kytarista(?) doprovázel zpěvačku na stick, nevěřil mi zprvu a posléze prohlásil, že se zeptá na fóru, protože fanoušci nástroje takové případy evidují. Ale třeba jen žertoval, jsem v tomto směru snadný cíl.

      1. CT mi ani nezminujte. Moje draha si tam pousti zpravy. Slova skoro neslyset, zato podkres jede. Kdyz si misto tv produkce pustim na stejny sestave treba dvd, tak nebe a dudy. To co jsem zminoval teklo z Ocka. Pruuuujem proste.

        1. Acada 14.7.2023 v 14:18

          Omlouvám se, nechtěl jsem vás znechutit.
          Co se týče podkresů, to je také odpuzující kapitola. Co nechápu vůbec, je zejména (podle vlastního poslechu ČRo plus) odporný zvyk pouštět do podkresu různé arytmické ruchy, zejména podivná klapání a cvakání, která dovedou ranní cestu na pole opravdu znepříjemnit.
          Všiml jsem si něčeho podobného také v jednom detektivním seriálu tuzemské provenience, který teta, jinak standardní konzumentka, přestala sledovat právě kvůli akustickému smetí.

          1. Acada 14.7.2023 v 14:18

            Ještě k těm podkresům: zdá se mi, že před časem přišlo do módy montovat do nejrůzněších podkresů velmi krátké úseky připomínající vyzvánění mobilních telefonů. Je to hodně nepříjemné a některé zvuky mě dokáží přilákat ze sousední místnosti, i když mám nastavenou jinou vyzváněcí melodii. Šla by na tom postavit i konspirační teorie – zadavatelé reklam potřebují udržet diváka bdělého a pozorného.

            1. Podprahové vysielanie / správy.

            2. MK-ultra ! :-)))
              Ale čistě logicky, není to pro zadavatele reklam výhodnější, když je jejich reklama nejen hlasitější, ale má i výraznější dynamický rozsah, než ta unylá úmyslně nedynamická hudba mezi tím ?
              Tohle není konspirace, ale využití behaviorálně-psychologických metod pro manipulaci s lidmi. A s jejich podvědomím.

              1. Leda hovno, zbytečně nevířit prach a optat se prvního technika z nějakého většího rádia, kam se moduluje takzvaná hudba, kam reklama, co jde přes optimod a co nejde. Není v tom žádné tajemno. Že mají smradi slyšitelné mezery ve znalostech a mnozí i levé pracky, za to může letopočet.

    3. Aby vyhověli všem, tak ty songy proháněj různejma filtrama plus kompresor a limiter.Výsledkem je sračka, která hraje tak nějak všem…

      1. Tohle plati vseobence. O fotkach, jidle, vunich,… kurvi se vse, co se jen kurvit da.

        1. U fotek, jidel a podobne jde o zalezitost kazdeho soudruha, neni zadny vetsi problem delat fotky jakym stylem clovek chce, varit jidlo jake chce, ze surovin jake chce…
          U te hudby jeto horsi, protoze „loudness war“ a proste mastering stoji za a to i kdyz si clovek koupi vinil.
          Pisu to proto, ze nejak nechapu, kdo nadava na kvalitu jidla a podobne. V dnesni dobe kazdy muze jist jak kvalitni jidlo chce. Pokud chces ty nejvic nejkvalitnejsi ingredience, proste si je typicky koupis (jiste, asi se najde nejaka jedna vec, co zrovna koupit nejde a da se to cloveku omlatit o hlavu, no to neberu)

          1. Lojza 14.7.2023 v 14:18

            Přesně. Dokážete popsat cestu od nejmíň nejkvalitnějších ingrediencí po ty nejvíc nejkvalitnější, případně metodiku rozlišení těchto?
            Děkuji.

            1. Nechapu otazku, co myslis tou cestou?

              1. Neviem, mam vela CD z konca 80. a zaciatku 90. rokov, t.j. prve vydania, neskurvene roznymi „remastrami“, ale presna kopia povodnych master pasiek, z ktorych sa rezal vinyl.. a nemozem povedat, ze zneju zle po 30 rokoch.. obsahuju tie iste nedokonalosti/chyby ako povodne LP, ktore mam napocuvane.

    4. Že se ti zdálo vše smíchané dohromady má na svědomí dynamický rozsah nahrávky, tedy rozdíl mezi nejtišší a nehlasitější stopou v nahrávce. A kdo by to byl čekal, že právě současná audio produkce má povětšinou ten dynamický rozsah velmi malý. V podstatě jde o to, že pak všechny nástroje zní stejně hlasitě, někdy až tak, že jsou špičky zkreslené. Taková je doba – producenti chtějí, aby song byl hlasitý a výrazný, v rádiu v autě, z mobilu, bezdrátového reproduktoru. Na nějaké detaily v nahrávce, podání prostoru atd. na to už sere pes.
      Že jsou nahrávky takto uměle przněny dokládá stránka Dynamic Range DB. Byla již několikrát napadena hackery, producentům se moc nelíbí, že někdo upozorňuje na to, že to co v posledních letech produkují je z pohledu audiokvality totální shit. Ano, najdou se však naštěstí výjimky a i nové nahrávky jsou dobré. Najdou se také shity starých nahrávek, které byly „úspěšně“ remasterované.

      https://dr.loudness-war.info/album/list/1/year/desc

      takže schválně si stáhni nějakou nahrávku, která má na stránce hodnocení průměrné DR třeba 05 a pak nějakou co má 14. A dostaneš odpověď na to, co je audioprůjem a co příjemná nahrávka s detaily.

      1. tak to de videt i na spektralce jak je to udelany odkud kam saha frekvenci rozsah a rozhodne ma vliv i pres 20kHz i kdyz ho neslysite proto je DSD tak powerful.
        Na te spektralce jde i videt jestli je to vyhnany umele do toho dsd nebo jestli je to nativne vtom udelany.
        Nicmene i MP3 VBR dokaze docela kvalitu v plnem frekvencim rozsahu spis jak rikate zalezi na masteringu od nejakych 192kB/s to zacina byt zajimavy alespon pro me…

      2. stredoceskyovcan 14.7.2023 v 11:59
        +1
        Výstižná odpověď!!!

      3. Loudnes war probíhá pouze v digitální doméně. Mastrovat vinyl je umění.

      4. Nejsem sice odporník, ale dynamický rozsah CD je podle mě dost mizerný. Možná tak ještě SACD.
        Tragédií je pak většinou DDA přepis na vinyl.
        Umí dnes někdo udělat vinyl kompletně v analogu – AAA ?
        Asi to bude taky pěkně drahé, mít k tomu vůbec takhle kvalitní analogovou techniku.

        1. To by znamenalo minimalne 25 rokov stare, udrziavane, kalibrovane a plne funkcne analogove vybavenie – predzosilnovace, kompresory, limitery, analogovy mix, studiovy multitrack magnetofon (idealne s funkcnym Dolby A).. digitalny mastering sa zacal masovo pouzivat od druhej polovice 90. rokov (digitalny zaznam uz skor, od zaciatku 80. rokov – Sony, 3M).

          1. tvl co todle zas je za hovna? :D

          2. To není problém a před 10 lety to dokonce šlo koupit za pár šušňů. V Olomouci jedno takové studio je.
            Problém je v tom, že i když do Loděnic doručíš 1/4″ master, tak ho sice přehrajou, ale ouha – veškeré další zpracování je už digitální. Sice s poměrně vysokým rozlišením, ale stále digitální. Ten analogový přepisový Neumann neběží už od 2. poloviny 90.let.

            1. debil z loděnice je snad jedinej gdo má lisovnu? a jako, proč to nepřeklonovat na menší pásky a nedistribuovat tak? na páskách snad nic špatnýho není, sehnat se kolem toho furt dá všecko, ne?

        2. 16bit se ti zda malo hluboky? Hmmm…jestli ses Klezla, pak chapu.

  7. Mam jeste jednu otazku. Sveho casu fungoval web pantograf, kde nadsenci uploadovali sve nahravky zvuku mesta, prirody, proste vseho. Nevite kam zmizel?

  8. zdruv
    nějakej názor na DMM elpíčka by nebyl?

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017