Jedna polozapomenutá speciální vojenská operace (2) – pomalý překvapivý protiútok - zpět na článek
Počet komentářů: 46
Přidat komentářNapsat komentář
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
D-FENS © 2017
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
Mařka Terezka zpackala co mohla.
To co nezvládla v diplomacii, to doháněla na bitevním poli a v důsledku toho se jejími zeměmi belhaly davy jednonohých jednorukých či jednookých mrzáků. Jedna válka za druhou a jedno fiasko zadruhým.
Nebyla ona v podstatě něco jako naše dnešní Černochová ?
Každopádně hezký příklad pro feministky co kvákají že kdyby vládly ženy, tak by to tu vypadalo mnohem líp.
To Franta Joža to válel mnohem rozumněji, tedy až na ten závěr. Holt chlap co má koule i střízlivý rozum.
Vlastně, když se nad tím zamyslím, nedojelo R-U taky na „uzbrojení“ ?
Co nestačila zpackat Mařka, to dorazil Jožin II. a Franta Joža už se to jen snažil nějak ukočírovat a stejně to nedal.
Proti dnešním kejklířům byli mamlasové bez cíle branek nevolníkům.
https://pravyprostor.net/ct-jako-totalni-propagandisticke-dno/
Tak s tímto názorem hrubě nesouhlasím.
Marie Terezie zdědila po svém otci poněkud zaostalý a značně podfinancovaný stát, hluboce zaseknutý ve feudalismu v době, kdy už ten feudalismus začínal být pasé a v západnější části Evropy byly daleko bohatší a technicky rozvinutější země.
Krátce po té, co tu zemi dostala do ruky, se stala terčem pruské agrese, která snadno mohla skončit rozpadem celého habsburského soustátí.
Dokázala ukecat uherské stavy, že se k ní neobrátily zády, i když docela dobře mohly, stejně jako hlinkovci vůči ČSR roku 1938-9. Dokázala sehnat schopné velitele jako byl Laudon, Daun nebo pekelný baron Trenck, stáhnout část sil z turecké hranice tak, že se tam přesto nic nestalo, a válčila s Prusem čtvrt století, přičemž ještě rodila jedno dítě za druhým.
Nesaháme jí tady nikdo ani po kotníky.
Doporučil bych srovnat například s Petrem I. v dezolátském Rusku. Co zdědil a kam to dokázal dotáhnout a ještě upevnit strategický přístup k Baltu.
Jak to nemá koule, tak to prostě není ono. Dlouhé vlasy, krátký rozum. Šovinizmu zdar ! :-))))
Potíž byl že tomu šéfovala baba. Kdyby místo ní na trůně byl nějaký z těch slavných vojevůdců, tak by ani k žádným rvačkám se zbraněma nedošlo.
Možná jen k nějaké krátké SVO kde by dostali protivníci tak přes držku, že by je další válčení ani nenapadlo.
Podobně jako to bylo s Putinem. Kdyby nezakročil rázně hned ze začátku, tak by se ruští obránci rozbíjeli buďto o tu obrannou linii co ukropi budovali 8 let. Nebo by v horším případě boje probíhaly někde na území Ruska a rakety by dopadaly ne do Belgorodu , ale na předměstí Moskvy.
Ženská prostě nemá na to udělat rázný a přesný „chirurgický řez“.
Kolik špičkových kardiochirurgů a neurochirurgů jsou ženy ?
Například s Jekatěrinou to bylo tak, že měla kolem sebe rádce typu Rasputina, kteří jejímu vládnutí jaksi dodávali ty „koule“.
Zatímco Mařka Terezka se to snažila utáhnout všechno sama a podle toho to dopadlo.
A co Margaret Thatcherová? Jediný britský politik, který „měl koule“, jak se o ní vyjádřil jeden její současník.
Argentincům ve válce o Falklandy nechala potopit křižník „Generál Belgramo“, i když byl mimo pásmo bojových operací…
No, historie je spíš plná případů, kdy si někdo myslí, že provede rázný a přesný „chirurgický řez“, a reálně se to po prvních dnech vyvine v konflikt, táhnoucí se pět nebo deset let.
Toto je jeden z největších sebeklamů agresorů. Občas to vyjde (Blitzkrieg v Polsku a Francii), leckdy ale taky ne (Barbarossa).
Marian Kechlibar: proč chodit do historie, když jeden „chirurgicky přesný řez od chlapa s kulema“ máme už dva roky za humny. Tenkrát po Hostomelu to muselo být hodně nepříjemné vystřízlivění, že to letadlo, připravené k odletu do Kyjeva na proslovy o anschlussu, pardon návratu malé bratra do náruče velkého, můžou zase vrátit zpátky do hangáru.
Jistě, ale vzhledem k předřečníkovi jsem usoudil, že by šlo o házení dužnatých semen druhu Pisum sativum na zeď.
Marian Kechlibar: vzhledem k předřečníkovi jste se ale zmíněného dopustil stejně, tedy nevidím rozdíl.
Možná máte pravdu :)
Matně si vybavuji, že jsem kdysi četl práci vycházející z statistik chirurgických zákroků, dle kterých operace vedené chirurgem-ženou měly nižší riziko pooperačních komplikací, než chirurg-muž. Nicméně žen je méně, a je samozřejmě možné, že dělaly „lepší“ zákroky, dopodrobna jsem to nestudoval.
Výstižně napsáno. Pouze doplním, že z těch velitelů Daun byl sice vítěz od Kolína, ale později si vybral slabší chvilky, zatímco Laudon je nespravedlivě v jeho stínu. Ale aspoň má tu písničku :-)
Marie Terezie byla velká panovnice. Je fajn, že jí v Praze před pár lety odhalili pomník, ale škoda, že alibisticky vypadá jako šachová figurka.
Nicméně v závěru vlády byla přeci jen už více humanistická, než politika vyžadovala. Z lidského a z morálního hlediska to je chvályhodné. Z politického bohužel z války o bavorské dědictví vycouvala příliš brzy a darovala starému Fritzovi jeho poslední vítězství.
Pokud by podařilo Rakousku se zbavit neudržitelného Jižního Nizozemí výměnou za celé Bavorsko (geograficky, nábožensky i kulturně blízké) nabízí se otázka, jak by to ovlivnilo další vývoj. Třeba v otázce sjednocování Německa, kde by byla silnější jihoněmecká protiváha Prusku, nebo ve vnitřní politice Rakousko-Uherska, kdy by v Předlitavsku byl větší podíl Němců.
Franjo Josip během své vlády přišel o Lombardii, Benátsko, Holštýnsko a kdyby nebylo velkorysosti Prusů, tak i o zbytek rakouského Slezska. Musel dělat významné ústupky Maďarům, de facto je postavit na úroveň Němců.
Jediným „úspěchem“ byla anexe Bosny.
Levá levá, tvrdší krok, levá…
1:28:40 kupte si růžovou křivolínu. https://www.youtube.com/watch?v=E-H0jvWosC8
https://www.svobodny-vysilac.cz/2024-03-09-reklo-se-stalo-se-s-petrem-vaclavem-120-dil-119-min/
Derivátní či zástupná válka nařízená kolonii €araboafriky kalergi ECB derivátu FED výměny obyvatel evropy?
https://www.youtube.com/watch?v=KCcFNL7EmwY
Zapněte si titulky.
Na vojenských operacích a válkách tehdy i dnes je nejzajímavější, kde na ně vzali mocní prachy…k nevíře, kolik peněz vždy dokázali vyždímat z daňových poplatníků.
Ve středověku se občas stávalo, že došly prachy a válčící strany si tak mohly nějaký čas odpočinout.
Toho se dnes obávat nemusíme, dnešní finanční kouzelníci vyčarují prachy na válku i za těch nejnepříznivějších okolností.
Daňový poplatník ještě nikdy nebyl bezednější.
Malý příklad – náboj 14,5 x 114 původně vyvinutý ve třicátých letech min. stol. pro protitankovou pušku, dnes stojí nějakých Kč 300,- za kousek…
Představte si, že ho sype kulomet KPV dávkou… (U nás dříve OT 64, OT 90 Havlův Tygr), jedna rána z houfnice 155 mm nějakých 30 – 40 tis., co stojí odpal rakety Javelin netuším.
Před lety na letišti v Pardubicích předváděla AČR protiletadlový systém – sedačka, ovládací skříň s monitorem, raketa, že by ji i s přepravním kontejnerem odnesla v náručí ženská…
Co stojí rána, tak 100 tis? Ptám se naivně. Haha, přidejte ještě jednu nulu…
Ale to bylo vždycky…
Co stálo postavit pořádný hrad na pořádném kopci, vystrojit a vyzbrojit posádku a potom ji průběžně živit*…
Na jediný kvalitní meč nebo pancíř se musela v podhradí složit půlka vesnice…
* Nejenom ty zbrojence, ale také houf obslužných řemeslníků…
Běžnej knecht nějak extra kvalitní meč a zbroj neměl. Ve vrcholným středověku už byla metalurgie a výroba rozvinutá natolik, že to bylo dostupný i řadovejm zbrojnošům. Navíc základní zbraní pěchoty nebyla zbraň sečná, ale dřevcová a střelná.
Rytíř ovšem ano. V jedné knížce to spočítali a vyšlo z toho slušné stádo hospodářského zvířectva.
Na druhou stranu, udržovaná zbroj mohla sloužit několika generacím.
No, on ten hrad nebyl jenom obranná, ale i správní struktura, bylo tam vězení, soud, kanceláře… takže multifunkční budova.
Dobrý hrad dokázala hájit i poměrně malá posádka. Rekord mají asi v Odiham Castle na začátku 13. století, který celé dva týdny bránili tři rytíři a deset štítovníků.
Kdybych si mohl vybrat u nás, tak rozhodně Kašperk. Ten snad nikdy nikdo radši ani nedobýval :)
A je tam nádherně.
to je totiž ošidné překládat „castle“ do češtiny, získat překladem hrad a představovat si hrad. to totiž může být jak hradčana, tak nějaká pevnůstka šest krát osm metrů u kupecké stezky s posádkou šesti mužů.
Hroch: tohle byl jeden z důvodů zániku feudalismu a nástupu kapitalismu. Feudální pánové potřebovali prachy na války a bankéři jim je rádi půjčili. V „civilním sektoru“ pak místo pána, kterému patřil nevolník a makal na jeho skývu najednou vyrostl továrník, který pánovi prodával své výrobky. Kapitál se prostě na všech frontách přesunoval od šlechty k buržoazii.
Tolik k tomu „kde na ně vzali mocní prachy“ – války ve finále znamenaly jejich pád. Když se dále podíváme na „daňový poplatník nikdy nebyl bezednější“, tak touto optikou to samozřejmě pro „pány“ nevypadá moc dobře, protože ač to daňový poplatník musí zaplatit, přesnější by bylo Vaši větu přeformulovat na „banky nikdy nebyly štědřejší k vládám“.
Podobně jako kdysi, sem-tam sázka banky na úvěr neklapne a pak následuje krach. Odtud i neustálá (a koordinovaná) snaha bank přiživit se na poddaných a zajistit co nejvíce jejich kapitálu u sebe. Státy rády pomůžou. Třeba nyní jsou dotace na uhláky – ovšem pouze při nákupu na úvěr. Hezká symbióza, ne?
Už tehdy se často jelo na dluh.
Taková španělská koruna v 16. a 17. století neustále tahala prachy z italských bankéřů. A ti půjčovali, protože věděli, že majitelé stříbrných dolů v Potosí a v Mexiku to vždycky nakonec nějak splatí, i když dočasně budou plajte.
A Filip Sličný ve století čtrnáctém vyřešil svůj problém s dluhy a nedostatkem financí likvidací templářského řádu.
A v první polovině 18. století se s dluhy potýkali i Habsburkové, což paradoxně vedlo k tomu, že měli modernější finančnictví než Prusko, kde otec Fridricha II. byl fiskální konzervativec, takže všechny dluhy zaplatil, další nedělal a synkovi na válku našetřil cash.
Bych řek, že s dluhy se potýkal asi každej vládce vynálezu peněz. Po uši zadluženému starořímskému císaři Vespasianovi vděčíme za hlášku „Peníze nesmrdí“, kdyź ku vyčítali, že vybírá peníze z veřejných pisoirů. (Zajímalo by mě, jak to udělal, aby mu Staří Římané ™ místo cálování nechodili zadarmo ochcávat rohy)
…OD vynálezu peněz…
asi chcaní na rohy zakázal pod pokutou eště větší, než za hajzl? :D
RBS-70NG
Zařízení stojí 2,9 milionů EUR a raketa asi 90 tis. EUR.
Cena výzbroje se zvyšovala s technickým rozvojem. V tom feudalismu byla výzbroj relativně levná a dražší bylo „vydržovat“ si toho rytíře, než mu zaplatit výzbroj. Ještě v 18. století představovali dražší položku vojáci než zbraně. Ale pak už se to brzy převrátilo. A v 20. století ještě více akcelerovalo.
Jako obyvatelé střední Evropy rádi zapomínáme na námořnictvo :)
Tam byl „hardware“ vždycky velmi drahý, vybudovat si flotilu větších lodí mohly jen významné státy a leckdo si ji v případě potřeby raději pronajal od Benátčanů nebo Janovanů.
Nemám rád všeobecné používání pojmu „flotila“…
Většinou autor textu myslí „loďstvo“ což by měla být „flota“, ačkoliv uznávám, že je to poněkud nezvyklé…
Je to něco podobného jako zaměňovat pojmy „armáda“* a „divize“ či „brigáda“**…
* Myšleno ve smyslu „ozbrojené síly (případně pozemní) státu“, nikoliv organizační svaz…
** Ano, AČR je dnes něco mezi posílenou brigádou a divizí…
Už blbnu: správně má být naopak – „myšleno ve smyslu organizační svaz, nikoliv „ozbrojené síly (případně pozemní) státu“…
Souhrn ozbrojených námořních sil státu se nazývá „námořnictvo“…
Flotila je v obecné řeči prostě větší množství lodí, nikoliv taktické uskupení. Třeba „Onasis vlastní flotilu obchodních lodí“, „Československá námořní flotila“ a tak.
Rota loupežníků taky není tvořena třemi četami loupežníků plus velitelskou četou a ani není součástí loupežnického praporu.
Podobně jako fotbalový kapitám nevelí 120 nebo kolika fotbalistům.
„Rota loupežníků taky není tvořena třemi četami loupežníků plus velitelskou četou a ani není součástí loupežnického praporu.“
Tak to se povedlo :)
flotilla (čti flotyja) je zdrobnělina floty. flotu měla třeba británie, francie, německo, rusko, japonsko, španělsko, spojené státy, čína (každý svého času), flotillu mělo rakousko. prostě ne loďstvo, ale loďstvíčko. prokledí vnitrozemské říše s přístupem k moři značně omezeným.
Tohle se ale počítá složitě a budeme ale neustále narážet na bastiatovské „co je a co není vidět“. Nestačí mít jen lodě a námořníky, ale i přístavy, stavitele, ale i znalost námořních tras, nebezpečných útesů…
A taky volný přístup ke světovým oceánům. Proto se námořní velmocí nikdy nestalo Rusko, ačkoliv na to mělo dostatek surovin i lidí.
Středomořské státy sice měly lodě v každé vesnici, ale zase neměly důvod pouštět se za Gibraltar, s rybolovem a obchodem si vystačily v rámci Oikúmeny. Proto neměly důvod konstruovat a stavět lodě schopné zaoceánských plaveb. To samý pobaltský státy, taky si vystačily s pobřežní plavbou. Vikingové sice dokázali doplout do Grónska, na Island nebo do Newfoundlandu, ale to byly spíš výjimky než pravidlo, normálně se plavili podél pobřeží a v noci kempovali na souši.
Pravda. Nicméně je otázka, kolik lodí ve středověkém námořnictvu bylo čistě válečných a kolik zrekvírovaných obchodních. Navíc ve středověku námořní bitvy byly zřídka rozhodující a více šlo o transport. Ovšem v raném novověku s nástupem řadových lodí ta cena byla opravdu masivní.
Když jsme u té drahé výzbroje:
https://casopisargument.cz/?p=56147
Kde udělali soudruzi chybu?
K tomuto by se asi lépe vyjádřil Jan Mrcasík, viz jeho články na toto téma.
Nicméně jako laikovi mi přijde v článku srovnávání F-35 s A-10 ohledně nosnosti výzbroje. Nejsou to typově a zamýšleným účelem zcela odlišná letadla?
Nehledě na to, že A-10 je starý a na současném bojišti bez absolutní letecké nadvlády málo použitelný.
Jasně, JM je rešeršista, ale jde o to, že slibovali, že F-35 nahradí stíhačky, bombardéry i bitevníky, že to bude dělat sice hůře, než specializovaný stroj, ale dostatečně dobře. A zatím to tak nevypadá.
A tohle evidentně problematické a nedotažené letadlo chceme (nebo musíme?) koupit za šílenou fůru peněz, kterých se bude čím dál víc nedostávat…
No, nepřipravují se náhodou tak na rozprodej českých lesů Blackrocku a bankám kterým dlužíme, případně po vyvlastnění půdy zkrachovavším zemědělcům ?
Hovno.
S moderníma dalekonosnejma raketama a bombama má ai tándrbolt furt vopodstatnění, pokaváď je možný to všecko vodhodit ve vysoké vejšce a vodletět do pýče; tím spíš, pokud by to bylo doprovázený stíhacíma ljétalama s výkonnějšíma radarama, co sou schopný poskytnout případně krytí jak proti jinejm ljétalům, tak proti PVO