což by mohl klidně dělat nastavitelný rezistor – potenciometr.
a u toho měřiče potence by byla židle na tý židli by seděl 24/7 chlap a v jedný ruce by jakoby měl to kroutítko potencometru a v druhý ruce třeba několik teploměrů různejch a furt by jako koukal na ty teploměry a podle nich nastavoval ty votáčky třeba navíc eště nějak prediktivně jak by si jako myslel jakáže bude teplota zachvilku :D ;D
Kevin
A ted pohledneme pravde do oci. U kolika procent aplikaci ty otacky podle teploty nastavovat potrebujes a u kolika procent je to jen frre cool in vychytavka, nebo uplne zbytecna funkce? A u kolika procent z tech kde ty otacky nastavit potrebujes by stejnou praci neudelala treba kombinace termistor+tranzistor? Tohle cipove blbnuti mne minule zarazilo na jednom elektrikarskem foru, kde se nekdo zeptal na zapojeni pro on/off jednim tlacitkem. Jedine, co tam mladez umela vyplodit bylo zapojeni s ATtiny a jeste takove to pozastaveni se nad tim, jak vubec muze nekdo nemit doma programator…
a u kolika procent je to jen frre cool in vychytavka, nebo uplne zbytecna funkce?
u technologickejch procesů to asi jako věčinou přímo potřebuješ noa kde to nepotřebuješ to zase jako umí šetřit eletriku a zachraňovat planety :O :D ;D ;D
zapojeni pro on/off jednim tlacitkem. Jedine, co tam mladez umela vyplodit bylo zapojeni s ATtiny
atiny má uvitř v sobě skovanou malilinkatou eeprom takže by si jako mohlo umět pamatovat on/off stav i když vypneš napájení :O ;D
vidišto všecko je lepšejší s čipama :D :D ;D ;D
Sysop
Na to ti staci bistabilni rele. Bez EEPROM. A bez citlivosti na EMI…
corona
Sysop:
Některý auta to měly relé na přepínání dálkových/tlumených, kotva při přítahu klepla vždy na stejný místo – do takový dvojitý kolíbky. Jednou tam byla pravá, podruhý levá půlka. Pod ní velmi odolný spínače.
@sysop
relátko bude jakoby víc drašší ze vzácný mědi nedostatkový vyrobený a těžší a mechanická součástka vopotřebovávací a s proudovou špičkou a bude navopak dělat emi ;D ;D
prostě jako neni nad čip :D :D ;D ;D
Sysop
…a to ATtiny jeste programujou v Ccku, aby potrebovali minimalne 16k pazmeti. Dneska jsem poslal do prdele vyvojare, kdyz mi na I2C na 100 kHz vzal Cortex na 48 MHz. Kurva, zralo to jak Dukovany a EMC by to neproslo ani omylem. Rekl jsem mu, ze jeste chvili mne bude srat a necham ho to na tom Cortexu udelat v assembleru. A najednou stacil ATtiny na 2 MHz…
@sysop
jako ale zase tak drahý ty čipy nejsou by byl problémek 16k paměti snad :D ;D
btw s asm bych asi taky zápasila tam umim max blikat ledkou :D
dedek
Ne. Zejména proto, že v aplikaci, kterou popisuji já se děje pouze prvotní nastavení ve výrobě a pak už se navždy točí stabilní rychlostí. Jinak pokud bych potřeboval in-time měnit otáčky v závislosti na teplotě, pořád existuje věc co se jmenuje termistor. Takže poznámka je to sice vypointovaná, ale lichá.
a jak by si to jako moch vědět žeto je furt ta samá stabilní rychlost kdyby tam jakoby nebyla strčená ňáká regulace se zpětnou vazbou třeba :O :D ;D ;D
nevim coto máš za větráček ale muže to bejt taky třeba hlídání by se sám nepřehřál by se sám vypnul když se ti do něj namotaj vlasy nebo něco nebo by podával hlášení po zběrnici někam že něco neni ok a tak. nevěřim že tam strčili čip jenom tak prolegraci protože bez něj byto asi jako bylo víc jednodušejší a víc lacinější hádám :D ;D
pokud bych potřeboval in-time měnit otáčky v závislosti na teplotě, pořád existuje věc co se jmenuje termistor
to máš jenom proporcionacionální složšku regulátoru + přechodovku divně zkroucenou jakou ti jakoby dá termistor hele nebo něco :D ;D
JASAN
jenom technická „přechodovka“ – tím asi myslíte přechodovou charakteristiku, tím se vyjadřuje závislost výstupního signálu na čase při změně vstupního signálu. To na co odkazujete je něco jiného.
Jinak celá ta debata je celkem zbytečná, prostě někdy má složitější řízení smysl a někdy ne. Typický příklad jsou ta čerpadla do domácích otopných soustav, kdy minulé desítky let stačilo jednoduché čerpadlo a fungovalo to. A nyní se všade cpou čerpadla složitá což má jednak vliv na investiční náklady a druhak na životnost, páč leckde ještě po domkách najdete 40 let staré čerpadlo ze sigmy, které si domkář 3x za léto protočí, případně šikovnější kutil vymontuje a vyčistí. Můžu Vám garantovat, že čerpadlo s elektronikou za 40 let už v kotelně neuvidíte, maximálně jako raritu.
Sysop
Ta elektronika u obehovych cerpadel ma tu zasadni vyhodu, ze v ni v tom horku vysychaji elyty a nejpozdeji do osmi let jde ta elektronika srat. Ti sikovnejsi pak ty elyty vymeni a jede dalsi, cca 8letej cyklus…
@JASAN
technická poznámka k technický poznámce :D :D přechodová funkce je vobecně matematická funkce co dělá že modeluje výstup něčeho pro každej teroreticky možnej vstup hele wiki :O ;D a si myslim že tak mužeme uplně stejně dobře řikat křivce závislosti vodporu na teplotě nějaký eletrický součástky ale třeba i vodezvě nějakýho systemu na skok :O ;D
nebo jak by si jakoby řikal takovýmu tomu grafu jako s tou funkcí co ukazuje závislost vodporu na teplotě?? :O :O nic víc lepšejšího mě nenapadá než přechodovka :D
Jinak celá ta debata je celkem zbytečná, prostě někdy má složitější řízení smysl a někdy ne.
neni máme se jako vo čem hádat a neni to žádnej koronavirus :D :D ;D ;D
HonzaV
@Greta: závislosti R na t bych když už tak říkal nějak jako převodní funkce nebo charakteristika; ten přechod se fakt – co si pamatuju – myslel vždycky jako změna mezi dvěma stavy, např. z nuly do jedničky. Přechodová funkce je teda reakce výstupu v čase na ten přechod na vstupu. Jinak Gretko koukal jsem na ten tvůj blogísek a máš mou ouctu, čímž chci říct, že tahle přechodová debata je fakt už čistý akademický pošťuchování a ne střelba ze zakopanejch pozic.
Jan Mrcasik
Ano, to mi připomnělo že za mých školních let se tomu říkalo vždy „charakteristika“.
Y hlediska ustalene terminologie se privlastek ‚prechodova‘ pouziva, kdyz jde o zkoumani dynamiky. Bud casove, nebo tlakove, napetove, atd. Bezna zavislost, ktera neni dynamicka, se tak proste neoznacuje. Ale je to vec konvence, rekl bych.
Jak to asi dělali od 70. let do první dekády tohodle století, hm hm. Že by kurva analogovejma komparátorama, tranzistorama, teplotně závislejma polovodičema apod.? Si děláš snad prdel ne?
Sysop
Myslim, ze jedna 555 udela tu samou praci. A bez programovani. Po PCBA je to ready to work.
servisdok
Měls někdy v poslední době otevřený pohon klasické 80×80 vrtule do PC zdroje, nebo toho horizontálního 120×120?
V tom flusanci je kromě „rozdělovače impulsů“ zaintegrované i komplet PWM řízení od napětí – otáčky se mění s přivedeným napětím, ale pohon díky PWM neztrácí sílu a spolehlivě se rozběhne i při 2,5V a dokonce má i stabilizaci otáček. Mimo flusanec jsou jen 4 smd darlingtony s integrovanými rychlými diodami, 4 smd keramiky okolo 33n a to je všecko.
Oproti dřívějším pohonům, co měly jen rozdělovač a neměly PWM, tyhle docela dost ruší po drátech i mimo ně.
U PC a obecně digitální techniky to nevadí, protože to rušení ani v pp hodnotě nedosahuje rozhodovacích úrovní zpracovávaného digitálního signálu.
„Trochu“ mě tenhle moderní druh větráků vytrestal v jednom studio-monitorovém zesilovači Alesis, kde je zapotřebí, aby bylo chlazení i při relativně vysokém středním výkonu tiché. Původní „obyč“ větrák měl vymlácený ložiska, nedalo se nic dělat, ani jako orig ND nešel ten původní typ už sehnat, tak jsem koupil jeden z těch levnějších Papstů, nečekaje nic zlého. Jenže větrák je tam živený z kladné haluze napětí pro celý předek i limitér. Celý den mi trvalo, než se podařilo to odrušit tak, aby ten konec měl původních -105dB lineárního odstupu. Dvě tlumivky, kus důkladně stíněného káblu s opletením z FeSn drátu, tři keramiky, tři svitky a dva elektrolyty, na to všecko pomocnou destičku, zavřenou ve FeSn plechu.
PWM je príma, ale jak kam…
Naštěstí ne, kdysi dávno s něčím takovým začínal Enermax, nicméně mě nepřekvapuje, že už serou PWM větráky i do zdrojů, právě kvůli startu na nízký otáčky.
Teď mi kdosi píše kvůli šumění audia ze zesíku zesíku skrz rušení přes komp, skvělý tydle věci řešit…
servisdok
Tam je jediná spolehlivá pomoc – galvanické oddělení signálu, tedy i země. Nikoli kondy, ale signálovými trafy s minimální kapacitou P/S a dostatečnou indukčností primáru, kvůli zkreslení na nízkých kmitočtech.
Různě za pár babek prodávané „izolátory-oddělovače“, kolikrát i přímo v cinchu, jsou jen vyhozené peníze – jsou v nich právě jen ty oddělovací kondy.
To svinstvo, to rušení z PC a jeho zdroje, se totiž šíří hlavně po zarušené zemi.
Odrušovací Y kondenzátory ve vstupním filtru i v PFC jsou vždy zapojený proti PE, tedy kostře PC a s tím stejným PE je spojena i signálová zem asymetrického výstupu zvukovky. Zvukovky, z 99% externí a se symetrickými výstupy, tímto problémem netrpí. Netrpěla tím ani stará dobrá Creative SoundBlaster Pro, která ač měla asymetrické výstupy RCA, tak jejich zem byla oddělena od země napájecího USB interním měničem a interní dvojí zemí, oddělenou optrony Vactrol.
K ultimátnímu řešení bohatě stačí (pro dodržení požadavku DIN45500 na celkové THD i IMD na 30Hz) sehnat si dvě linková „kindervajíčka“ s převodem 1:1 typu 3AN670.07, nebo bratislavská vejce 5AN670.71 či 5AN670.77. Primární indukčnost zmíněných typů je mezi 2,5-3H, kapacita P/S jen asi 15pF, u bratislavského typu .77, testovaného na 2kV je kapacita P/S jen asi 8pF. Je to dáno konstrukcí – uvnitř je to „jádrové“ dvoucívkové provedení, s L-plechy a z materiálu PY36Cu.
Je možný použít i linková trafa Neutrik typu NTL1, ale vyžadují dodatečné stínění z magneticky měkkého materiálu. Šikovnější si pro ně poskládají minikrabičku i ze dvou kusů trafoplechů tl. 0,5mm a typové velikosti EI50 až EI64. Stříhat pokud možno jen nůžkami na plech, které si můžete dovolit potom zahodit, nebo které jdou brousit :D
V případě kovové FeZn (nikdy na tento účel plastové) krabičky s konektory, je u vstupní zásuvky 3,5 stereo potřeba, postarat se o její opravdu kvalitní izolaci od krabičky. Krabička se spojí se zemí výstupní zásuvky, nebo zemí výstupních cinchů – tedy se signálovou zemí zesilovače. To vše proto, aby krabička měla už „čistý“ zemní potenciál.
Největší část toho hnusu z PC, zachytí z permalloye vylisované „kindervajíčkové“ kryty a plus k tomu vnitřní, měděné elektrostatické stínění ve vajíčku, přímo na trafu. To ale nesmí tvořit závit nakrátko. Jinak to má potom účinek přesně opačný – do toho uzavřeného závitu nakrátko se naindukuje všecek bordel, co se nasbíral okolo z PC i ze síťových kabelů – a přetransformuje hodně směrem nahoru do výstupního signálu. Ta tráfka se dají občas odchytit i na Aukru okolo 300/ks, na Bazoši i levněji, Neutriky stojí okolo osmi kil/kus.
To československé tráfko vypadá stejně, jako vnitřek z kindervejce, ale je kovový a má upevňovací dutý krček se závitem M7x0,75, z krčku má správně trčet pět drátů: červený, modrý, zelený, černý a žlutý či bílý. Žlutý/bílý je samostatná zem plechů, trafko vevnitř je od krytu elektricky izolováno a mechanicky odpruženo jedním závitem jemného filcu.
Začátek primáru je červený, začátek sekundáru zelený.
Jj jde to po zemi, takže se obávám, že ani on-line UPSka není řešení, jak si myslí, pže to má všechno furt společnou zem. By to musel nechat plavat, a to zrovna při síťovým napětí není úplně dobrej nápad.
Co případně kvalitní externí DAC? Ze zvukovky by vyvedl digitální signál, nejlíp přes optiku, a DAC by pak byl zemněnej na signálovou zem zesilovaču.
servisdok
Jo, to je taky řešení. Často používané u laptopů, do kterých zase leze rušení do GND celého laptopu přes externí spínaný zdroj.
Všimni si, že z interní zvukovky laptopu bordel neleze, pokud jede z akumulátoru. Připojíš zdroj a máš po čistým signálu.
Ale to galvanický oddělení, prostými linkovými transformátorky, je prostě 100% a nejjednodušší.
Není raketová věda takový trafko vyrobit, o trochu větší věda je, šikovně ta tráfka zapojit – třeba i s odporovou kompenzací do jejich společné primární země.
Řešil jsem takových případů stovky a vždy úspěšně. Dnes už se to v různých úrovních ojebu prodává hotové, od těch téměř nefunkčních izolačních kondů v konektorech, až po skutečná trafa v mírně větších konektorových redukcích RCA a XLR.
A když chceš, aby to bylo opravdu s trafy, tedy galvanicky, plně funkční a bez zkreslení, tak shánět pod názvem „DI box“ pro muzikanty a od skutečně solidních firem, jako je třeba ten Neutrik a Jensen (oba jsou to zároveň výrobci kvalitních traf), nebo od firem, jako je Radial.
Nic od Behringeru. Od této firmy je to ojeb na ojeb. Když už použijí trafa, tak mizerná a aby to slyšitelně moc nezkreslovalo, tak napřed signál do traf zeslabí na -12dBu, prožene nestíněnými trafy a pak i s bordelem nachytaným okolo zesílí zpátky – výsledkem je mizernej odstup i s pajcovanými OPA2134PA, NJM2068 či AD711.
Jan Mrcasik
Třeba Arctic dělá důsledně oddělené varianty
– PWM
– neřízenou, resp. jen napětím
– řízenou termistorem
Kde PWM je nejdražší, protože potom lze výkon větráků ovládat přímo softwarově z OS.
To sou dětský hračky, vo tom nemůžeš ani přemejšlet to dávat jako náhradu průmyslovejch větráků.
Noctua Industrial se, občas, dá takle někde použít. Mnohdy ale furt nemají dostatečný otáčky a teda průvan. Výkonnejm větrákům NMB, Papst, Panasonic, Delta aj. v PC segmentu vůbec nenajdeš alternativu.
servisdok
No to je pravda.
Pokoušel jsem se sehnat originální Papsty, namísto jejich mizerných čínských kopií – do zesilovačů Gisen. Gisen jsou ostatně taky kopie, švédských LabGruppenů, číňan okopíruje všecko, co bílý muž vymyslí.
Z takzvaného PC segmentu tam nepasuje nic ani od toho Papstu samotného, protože jde o úplně jiný segment výrobku. U toho PC se počítá s generační obměnou za 2-3 roky, kdežto 10kW zesilovač si nikdo nekupuje na 2-3 roky, ani rentálky na touring ne.
Jde o „maličkosti“, ale ve výsledku je to jinej výrobek.
Zastavení větráku v PC zdroji, asi nemá až takový dalekosáhlý následky a asi je to i líp uhlídatelné – než zastavení hlavního větráku ve zdroji zesilovače, co je schopen dávat 5kW RMS. A taky tady jde o případný následky na tom, co je k tomu zesu připojený. Ony ty škatulky, třeba od pana Meyera, vůbec nejsou levný.
Ze serverů mám výkonnejch větráků dost. Občas je to vyloženě nebezpečný to provozovat bez mříže, mám tam i nějaký 120ky co berou desítky wattů, to má už celkem masivní rotory a třeba 5k votáček, do toho něco strčit tak je z toho sekaná.
@behemoth
nj ale voni neměli navýběr my máme ;D
aže lidi třeba jako 10000000000000 let bydleli v zemljamkách a topili si sušenejma medvědíma bobkama z toho nedělá nejvíc nejlepšejší řešení možný přeci :D ;D
To je klasická dnešní úloha. Před dávnými lety se spočítala tlaková ztráta soustavy a podle ní se nadimenzoval ventilátor nebo čerpadlo. Dneska se tam jebne motor s frekvenčákem a pak se to už nějak nastaví. Koneckonců čerpadlo s elektronickou regulací v otopných soustavách už pěkných pár let nařizuje norma.
Sysop
Norma neni zakon. Ja jsem puvodne mel vsude Alpha2, pak jsem je vyhazel a dal cerpadla bez elektroniky. Voila, nemam problemy.
JASAN
To máte recht s tou normou, doma si můžete dát co chcete, ale dodavatelsky si s obyčpumpama neškrtnete.
MB.
Žlutý metr, 1.5 odměřeno, bicykl, auto, a dvě paka. Rekvizity reklamy rakouské OMV, která právě zkazila mé čumění do bedny. Tak pozor kde tankujete, abyste nákupem benzínu nepodporovali tuhle pakáž.
xy
…naštěstí v zapadákově jako je Dobříš žádné plicní ventilátory ani mimotělní oběhy neběhají.
…možná Lojza by věděl :-)
…anebo je těch městeček se stejným problémem víc?
dedek
Vzhledem k tomu, že zapadákov jako je Dobříš nestojí mediím za zmínku, ačkoliv se tam odehrává nějaký zapeklitý energetický problém, dost možná předzvěst každodenní reality všude, těch míst pravděpodobně bude víc. Ale já teda shodou okolností Vím taky jen o Dobříši.
Naštěstí to tam asi nikoho nezabilo (nebo jo, ale sere pes, zemřel s Covidem…), takže není vo čem.
vo de s těma vosmi, nějakej místní spínací čas HDOčka?
podotek
No dobrý, cizince nechcete a Čechy ve výrobě zaplatit neumíte. Ale může za to gender a neziskovky, to víte že jo.
Sysop
Ono to neni tak uplne jednoduche. Cele hospodarstvi je nastavene jinak. Kdyz bude ceskej podnikatel vyplacet zamestnancum nemecke mzdy a pritom nebude podnikat v sexualnich sluzbach, tak to Humberto do pul roku zavre. Ja jsem podnikal temer tricet let v Cesku a prave zaludecni problemy pri pohledu na cesky Bordelistan me presvedcily, ze mam radjei delat zamestnance v Nemecku. A vidim to treba ted, behem chripkove krize. Neskutecna podpora statu, ale realna, ne jen kecy a rozkradani (tech par sibru, co si tady nakradli za rousky a podobne, nejsou chranenci vlady, pujdou pekne do teplaku) a dira, ktera doposud vznikla, bude zrejme na nule do roku 2026, pokud trend vydrzi.
Takovej Nemec majici pilu, dostane dotace na nakup kulatiny z Ceska, pak dostane podporu na Kurzarbeit pro svoje lidi a pak jeste dostaci na hotove rezivo. Ktery Cech toto ma? Na nej tak maximalne nekdo posle kontrolu bud bezpecnosti prace, nebo hygienu, pozarniky, ci financak. Mel jsem par jednani s nemeckejma uradama at uz privatne, nebo pracovne. Jo, maji ruzne debilni narizeni. Kdo ne. Ale vzdy jednaji korektne, pomuzou, celkovou snahou je, aby kontrolovany mel vse v cajku. Ne jen vybrat flastr, aby byly premie. Vlastne ani nevim, kdy napriklad nase firma dostala nejakej flastr. Co jsem se bavil s nasim financnim, kterej tu je 8 let, na nic si nevzpomina. Ja v Cesku jsem platil pri kazdy kontrole aspon neco, protoze neco se prece najit musi a do toho bombosky, chlebicky, kaficka, dorticky, aby ten flastr nebyl likvidacni. To si totiz FU treba ukradne vratku DPH, na kterou cekas jak na smilovani, protoze DPH je tvoje pujcka statu a stat ti da hovno a posle kontrolu, ktera se v tom tri mesice rype. Pak najdou hovno, samozrejme, ale ty mas mezitim penale na ruznych fakturach. A pokud se ti nekde vali financni rezervy, tak ti je FU zablokuje a prijde na kontrolu, jestli jako nemas nejaky cerny penize.
Takze… pokud chce nekdo brecet, ze v Cesku se lidem malo plati, tak chodte brecet k volbam a na urady! Jo, v Nemecku jsou brutalni dane. To jo. V Cesku jsem mel celkovou miru zdaneni moji vyplaty 36 %, tady v Nemecku mam 39 %, ovsem Nemecko mi prispiva na dopravu do prace (vzhledem k tomu, ze mi firma plati auto i PHM, tak statni prispevek mi jde do kapsy, zcela legalne, stat mi prece plati muj cas, ktery travim cestou do prace), Nemecko mi prispiva na stavbu meho domu v Cesku, moje potomstvo dostava neco pres dve sta ecek na hlavu a masic, moje zena dostava od Nemecka prispevek na svoji dopravu v Cesku do prace, protoze prece i to ma vliv na muj vykon v Nemecku a tak se Nemecko stara.
Je mi z toho na bliti, kam jsme se v Cesku po 30 letech od kotrmelce dostali. Jsme vyrazne pracovitejsi a vyrazne vzdelanejsi, nez Nemci. Jenze jsme uplne blbi!
corona
Sysop:
„…kam jsme se v Cesku po 30 letech od kotrmelce dostali… jsme uplne blbi!…“
– – –
Tak když se správně zahuláká, volič správně volí. Přece jedině ODS. Modrá je dobrá a dokázali, že dokážou.
shane
Prostě to ixáči posrali, rozkradli a zkurvili, no.
corona
shane:
„… ixáči posrali, rozkradli a zkurvili,…“
– – –
V roce 1990 volili ročníky 1972 a starší. V roce 1993 už *1975. A tak dál…
vltava
To ale zní skoro jako by Němec bez státních peněz nedokázál vyrobit ani střešní lať…
Jihočech Honza
Dokázal, ale když je ruka Páně tedy státu otevřená…
RomanL
S tím, že jsme výrazně pracovitější a výrazně vzdělanější než Němci bych rozhodně souhlasil. A řekl bych, že bez těch Němci vysmívaných „čecháčků“ by byli v podstatě v prdeli, protože kdo u nás něco opravdu umí, tak tam dělá.
Vždycky se směju tomu vtipnému porovnávání efektivnosti našich ekonomik skrze HDP, to je taky pěkná kokotina. Kdyby tady byly mzdy jako v Německu, tak máme HDP o 30 % vyšší, než ti zasraní Germáni. :-P
shane
A teď ještě tu o druhém Švýcarsku
Sysop
No, Nemci, ktere znam, s nami nemaji problem ani tak, ani tak, nevysmivaji se nam, ani nefandi Sudetonemeckemu Landsmaschaftu. Ale stran toho vykonu… to bych takhle fakt nerekl. Vykon neni jen vyroba, ale i celkova spotreba. Nestci vypichnout mzdy a myslet si, ze to staci. U nas taky mame obrovsky uniky, ktery namisto v nasi ekonomice skonci bud nekde v danovym raji, nebo treba i v tom Nemecku. Ekonomicky jsme nemecka kolonie. Sami jsme do toho vlezli.
dante003
No tak na to, jestli půjde Monika Hohlmeierová do tepláků, bych si klidně vsadil..
servisdok
To nepůjde, nikdo z Brusele. Na to bych si nevsadil ani neplatnej padoš.
dedek
Tak určitě… Akorát, jak už jsem psal výše, my třeba zrovna platíme velice dobře. Ostatně dojíždějí k nám lidé čtyřicet, padesát km, což v našem regionu není úplně obvyklé, už proto, že tady vlastně všichni platí jakž takž slušně.
A tak právě i ty cizince chceme. Ostatně jsme henten nadnárodní moloch. Jen chceme, aby plus mínus chodily do práce ráno a tam byli plus mínus těch osm hodin a plus mínus něco dělali. Pokud možno by na nich nemělo být na první pohled vidět, že snídali lahev vodky a měli by srát do mísy. Docela by se nám líbilo, kdyby kupříkladu rozlišovali velikost šroubů a používaly správné. Pokud ve třech zvládnou práci jednoho člověka a splní výše jmenované, jsme vlastně spokojeni. Bohužel i tak máme laťku poněkud vysoko.
Marty...
Tak určitě… Akorát, jak už jsem psal výše, my třeba zrovna platíme velice dobře.
Čísla, které jste zde v diskuzi uvedl o tom nevypovídají.
Sysop
Neni to tak cerne, konecne nekdo, zda se, vyresil hen ty drahe baterie do aut:
…a jo, von je to Cinan. A jo, ma na to hen ten patent, hmmm…
Autisticky off-road
Jak to vlastně vypadá s těmi výrobci HE3DA? Mám pocit, že slavnostně spouští výrobu už 5 let, ale akumulátor ještě nikdo neviděl.
corona
„…akumulátor ještě nikdo neviděl…“
– – –
Však je taky tajnej. Uvidí ho jen vyvolení.
Ale často sem píše jeden „motorkář“, co se mj. rád vykecává na stránkách jednoho z těch, co do kouzelných baterek investovali velký prachy. Možná by se ho mohl pozeptat…
Sysop:
Žijeme v době mediální. Je potřeba hulákat, to vydělává. naivních bambulů budou vždy nevyčerpatelné zásoby. Investoři sypou do programů a projektů.
U nás máme Illicha a Zuri…
Že bych byl fanda Procházky se říct nedá. Prus zase slušně dojil dotace.
Na druhou stranu…co reálně udělali Češi, aby v ČR měli vlastní vývoj a třeba něčeho s celkem slušnou přidanou hodnotou a pak to i prodali? Reálně naprosto nic…
corona
Marty…:
– – –
Procházka je podvodník, nikoli vědec. Jeho zázračný nanobarvy – hned patrno, do jaký sorty patří. Ale naivních bambulů, co mu hodili 750 000 Kč a výše se našlo dost. Ojejé, to bude ještě breku…
Marty...
Jeho zázračný nanobarvy – hned patrno, do jaký sorty patří.
Fotokatalýza funguje, to je jasně prokazatelné. Že se Češi díky nízké kvalitě technického vzdělání nechají nakrmit nekvalitní certifikací je opravu jenom jejich blbost.
servisdok
Tak jsem se dočetl, že v té Prusově hale na akumulátory, není nainvestována miliarda, ale rovnou 51.
Padesát jedna miliard.
corona
servisdok:
51 mld Kč – to psali kde?
servisdok
Myslím, že jsem to četl na Aktuálně, možná na iDěsu, už nevím.
corona
Aha, už vidím – asi fond Clean Future Dividend Fund, měl v plánu získat cca 2 mld euro.
Aby z toho ještě nebyla nějaká prosraná státní arbitráž…
HonzaV
co reálně udělali Češi… No tak teďka ten Avast třeba, to je slušná rána. Skoro bych Kučerovi s Baudišem až gratuloval, kdyby mě smrtelně nenasrali s vytěsněním z PFN.
Jakože, když nejhorší sračka na trhu pohltila druhou nejhorší sraúčku na trhu, tak teď esli to přebere někdo rozumnej, že by se to konečně povedlo z toho udělat něco slušnýho? Nebo myslíš, že se tím jak vetřelec prožerou ven a zkurví i novýho majitele?
HonzaV
Neřeším jak moc to jsou sračky, v tomto případě je rozhodující exit a vykešování 170 miliard Kč. To je celé. Všichni víme, že firmy jsou aktuálně předražené a ocenění výnosovou metodou by asi dopadlo trochu jinak, ale prostě peněz je ve světě jak sraček a jestli B&K pustěj Avast a pak se naložej do nemovitostí nebo podrží hotovost do další krize nebo cokoliv jinýho, to už bude na nich, tak je to pro mne příklad pro Martyho „…v ČR měli vlastní vývoj a třeba něčeho s celkem slušnou přidanou hodnotou a pak to i prodali“.
Marty...
No tak teďka ten Avast třeba, to je slušná rána. Skoro bych Kučerovi s Baudišem až gratuloval, kdyby mě smrtelně nenasrali s vytěsněním z PFN.
Dobře…a dál? …Je tady nějaká reálná snaha tady alespoň udržet schopnou a vzdělanou část obyvatelstva? Nic takového nevidím..
HonzaV
Reálná snaha… Já vlastně nevím, jak si to představovat. Měl by to jako dělat stát? Proč? Ti šmejdi potřebují akorát zajistit vítězství v nejbližších volbách a k tomu jim schopná a vzdělaná část obyvatelstva, která není a nechce být závislá na jejich přerozdělovacích almužnách, užitečná nebude. Tak do prdele s váma, táhněte si třeba do Německa, vy chytráci.
Měli by to dělat podnikatelé, aby udrželi kontinuitu byznysu? Ano, třeba v podobě firemních učilišť, „Baťovy školy práce“ atd., ale zkoušet takhle dlouhodobou strategii v prostředí, kde se nedá plánovat ani na tři roky dopředu? Kde nevíte jaký budete pozítří (doslova, viz situace na přelomu roku někdy před 5 lety tuším) platit daně? To radši přetáhnu někoho hotovýho od konkurence.
Měli by to dělat obyvatelé sami? Ano, oni to i dělají, ale určitě tady nezůstanou jen proto aby mohli pilně sloužit těm kokotům ve vládě. Nemůžeme nikomu mít za zlý, když tady vychodí všechny možný školy a pak zdrhne za prací ven.
Od státu se nelze dočkat jakéhokoli férového jednání a nejméně pak plnění slibů v dlouhém časovém horizontu. Mimochodem, afghánští tlumočníci by mohli vyprávět. Jak nemám migráčky rád, tak těchhle nešťastníků je mi líto. OK, zadarmo to nedělali, nevím, jaké byly podmínky spolupráce, ale nepředpokládám, že jim nějaká guma při podpisu „smlouvy o provedení práce“ pošeptala do ouška „…a pomni, až to tady jednou padne jak v Saigonu, tak od nás nečekej sebemenší pomoc a počítej s tím, že tě tu necháme, aby ti ti tvoji pobratimové uřezali veškerý končetiny“.
Marty...
Reálná snaha… Já vlastně nevím, jak si to představovat
Česi jako celek by museli pochopit, že mají v tomhle problém a že ho chtějí řešit.
Jednoduchý příklad tady z diskuze. Pokud svého studenta pošlu na pohovor tady v ČR budou ohrnovat pysk na 40 000 Kč hrubého měsíčně a ještě k tomu držkovat a nebo ho pošlu k Němcům, kde mu dají 3000..3500..4000 Eur a ještě na něj budou slušní, tak budete furt tam, kde jste…sorry.
Taliban ale není úplně kriminální sběř bez mozku, ostatně to by taky nemohli fungovat tolik desetiletí a celkem rozumným způsobem tu zem tenkrát zvládat.
Jednak údajně slíbili, že tlumočníky podřezávat nebudou, a hlavně, voni je sami potřebujou taky, pár lidí aspoň s půlkou mozku ve vedení mají, co chápou, že to nemůžou vést jak kozomrdi z hor. Budou potřebovat styky se světem, a to nejenom na prodej opia, a na to si s místní horskou hatmatilkou prostě nevystačí, žejo?
Je to podvod, a investoři už je žaluje za nedodržení smlouvy. Sebrali prachy a nepředvedli vůbec nic, ani prototyp. ;-)
servisdok
Jestli máš na mysli he3da, tak souhlasím. Jsem zvědav, jak ten geniální Procházka s Prusem dopadnou.
007
To je jednoznačný podvod, ale musím říci že ho budou těžko prokazovat a zavírat. Byl jsem si kdysi poslechnout nabídku na koupi akcií. Většina lidi se kterými jsem tam mluvil nerozuměla technice vůbec, říkali neuvěřitelné nesmysly a celé to bylo postavené na bázi multi-level prodeje.
Navíc si nekupujte podíl ve firmě he3da ale v investiční společnosti které má podíl ve firmě he3da. A ty údajné úžasné patenty he3da ani nevlastní, tu jsou vlastnictvím jiné firmy (kterou má podvodník Prus a Procházka) a firmě he3da ji jenom pronajímají.
Ale scénář podvodu je vymyšlen geniálně. Až to praskne, vše bude legální, vy jste koupil podíl v investiční společnosti a ta investovala dále vše peníze. Investice se nepodařila protože firma he3da zkrachovala (nějaký důvod se najde). A prachy se vytáhnou za licenční poplatky a poradenství. Zůstane prázdná schránka s halou na Moravě.
corona
007:
Od prvního momentu, co jsem zaznamenal informaci o zázračných akumulátorech, jsem věděl, že jde o ryzí podvod.
Zkratuvzdorná baterie, která se nehřeje, neexistuje. Všechny ty žvásty Procházky o „nano“ měly stejný symptom – superlativy, technické nesmysly (samovytvoření náhradního článku, nepotřebnost žádné regulace při dobíjení) a dále pak sběratelství vládních metálů a atraktivních prezentací (NASA).
Typickým investorem je naivní český neználek, který své úspory toužil vrazit do nějaké tutovky. Dolní hranice byla 750 000 Kč, zřejmě aby dosáhl i ten, kdo se netopí právě v melounech.
007
A to ještě ty technické perly co padaly v průběhu prezentace a přesvědčování hejlů. ;)
Třeba že baterie se nabije rychleji z jiné baterie než ze sítě. Můj dotaz jestli byl uvažovaný stejný příkon při nabíjení neodpověděli protože mu nerozuměli.
A takových perliček tam byla řada :)
Sysop
Stal jsi u zrodu perpetua fons a nechal sis to frnknout… jeste budes litovat ;-)
007
To mi říkali když jsem odmítl investovat, že takovouhle unikátní šanci už mít nebudu. Prostě smůla :)
servisdok
Už jsem viděl odsoudit člověka na doživotí, jen na základě „uceleného řetězce nepřímých důkazů“.
Proč by to tedy nemělo jít docela snadno i v případě tohoto kolosálního podvodu?
Stojí tam hangáry za miliardu kačáků, ve kterých tak maximálně popojížděl portálový jeřáb – možná. Jo a svítilo se tam prý hodně a z klimatizace šla nějaká pára, takže to dílo mělo i nějakou spotřebu.
A to dílo nevyrobilo z té investované miliardy ani hovno, přičemž hala sama a její vybavení miliardu stát nemohly, za tisíc miliónů si představuju trochu jiný dílo.
Vůbec mi není jasné, nač kdo z těch „velkých investorů“ ještě čeká. Žeby tradiční stud, že se nechali napálit dalším vychcaným Čechem – a čeká se, až těch napálených bude víc? :D
Na jiném diskusním webu, jeden z jeho pravidelných účastníků, několika přímými linky na čínské weby ala Aliexpres poměrně prokazatelně demonstroval, že ony fotografované „prototypy“ akumulátorů he3da s připojenými půlcólovými oranžovými šlauchy, jsou přesně ty plastové atrapy skutečného akumulátoru, které jsou určené pro školní výuku.
Mají uvnitř čtyři články 18650, odolný balancér a proudový limitér. Prodává je v rozmezí 59-79,- USD několik číňanů a v několika variantách na Aliexpresu, včetně příslušenství, jako jsou ty šlauchy, svorky, ale i žárovky, odpory a nabíječe.
Skutečně jde o výukovou pomůcku pro školy s tím, že na skelet atrapy je možno si nechat natisknout třeba logo školy – skelety jsou podle objednávky vyráběny na 3D tiskárnách.
A ano, ta výuková atrapa akumulátoru podle popisu číňana je zkratuvzdorná, kromě balancéru obsahuje i proudový limitér tuším na 5A, protože je to prostě určeno jako výuková pomůcka. Předpokládají se tedy různé přehmaty v polaritě i zkraty a přetížení.
Robustní svorky ze žlutě niklovaného materiálu (nebyl specifikován) jsou na té krabici jen kvůli snadnému připojování velkých školních „krokodýlů“.
Tak su zvědavý, jestli si aspoň tohle dokáží naše soudy dohledat.
Doporučuju shlídnout celý, ať máš představu, jak funguje zkurvenej podnik zkurvenýho stádu a jeho „nezávislá“ justica. Su zvědavej jak dopadne soud, pokud nejhůř, tak si pošta vytře prdel naprosto s každým už vždycky, a to i na domácích zásilkách.
Karkulka
No, na jedné straně je dobré nevidět všechno černě, na druhé straně ani růžově. Dokud se to neprodává, nejezdí to, a neexistují reálná data, tak tomu zase tak moc nevěřím. To máte jak u té Tesly: pokles kapacity akumulátoru nula nula nic? Jo, u geeka ze Silicon valley, co s tím jede denně 2x 20-30 km, a nabíjí doma i v práci z klasické zásuvky, auto je mimo jízdu pod střechou (ideálně klimatizovanou). Jenže pokud to stejné auto dostane borec, co lítá 50-60 000 km ročně, potřebuje dvakrát třikrát týdně jet 400 km+ po dálnicích, tak auto dostane dvakrát denně nášup z rychlonabíječky, a baterka bude po stejném nájezdu jako od geeka totálně v prdeli. Nedejbože pokud chytl ten „kvalitní“ 90 kWh akumulátor, který měl degradaci dvakrát rychlejší, než starší 85 kWh (lepší technologie!)
Až ten Aion bude mít nalítáno 100-150 000 km, ideálně někde v Norsku, Finsku, nebo podobné lokalitě, a to nabití za 8 minut mu někdo dá 100krát ročně, tak uvidíme jak na tom se skutečnou životností bude. Do té doby je to přesně v rovině „papír snese všechno“ (a tisková zpráva ještě třikrát víc)
A ano, s grafenem jsme kolem roku 2005 taky pracovali. A předtím zase s …. sakra už si to nepamatuju, nějaký porézní uhlík. Bylo to drahé jak hajzl, končil tomu patent, a všichni jsme věděli, že po skončení patentu to nezlevní, protože ty extrémní nároky na čistotu výroby, kdy stačilo naprosté minimum bince, a vše šlo do pí… dávalo jasně tušit, že levněji se to kupovat nebude.
Sysop
Jo, jasne, uplne to samy se psalo na pocatku 70ek o japonskych autech. Problem dneska ovsem je, ze Japonci jaxi ovladli se svejma autama urcitou cast trhu, kterou ted ne a ne pustit…
No a co se grafenu tyce, tak tuhle se jeden cas psalo, ze ten diesel je uplna blbost, prej jim to napoprvy ani nejelo a para je proste para.
Nejde totiz o to, jestli ti sikmaci uz ten to zmakli, nebo ne. Jde o to, jestli to zmaknou pristi tejden, nebo mesic. Nic vic. My mame kecy, oni vysledky.
Sysop
Abychom si rozumeli – jezdeni na baterky je ve stavajici elektricke infrastrukture überpicovina, at uz to zmakne ten, ci onen. My ale zatim jsme v situaci, kdy si vlastni prumysl zelene rozmrdame a pritom nekdo uplne jinej od toho bude mit klice. Tak, jako nasi zemi dokurvila EU, tak ted celou EU dokurvi jedna zeme na vychode.
Childeater
Sysop 9:33
Baterky neřeš. Celá ta píčovina s elektromobilitou má jen jeden význam; významně snížit počet aut ve městech a na silnicích.
Napřímo je lidem zakázat nejde, tak se to dělá takhle oklikou. Je po tom obrovská poptávka a je v tom super business.
Karkulka
Ještě se to zastírá tím, že chceme být nezávislí na ropě, protože ropa je závislá na arabskejch šejcích, což je špatně.
Jen tím budeme závislí na čínských komunistech, kteří mají pod palcem většinu lithia, grafitu, kobaltu…
shane
Ropu má dneska kde kdo. Ty doby kdy byli všichni závislí na šejcích je pryč
Přesně tak, organická teorie ropy už asi jede jenom propagandou ve stádním školství, protože stačí vrtat dost hluboko a bude všude. (Ostatně pro kritickou infrastrukturu bychom byli, spolu se strategickejma zásobama, na chvilku soběstační i sami, pže tady těžíme zhruba 150 tisíc tun ročně, ale většina se toho vozí do Rakouska a Německa :D)
Takový země zadní Asie (Vietnam, Kambodža, Laos, Thajsko) zvětšují v jejich šelfech těžbu stále víc, určitě by ochotně nahradili tankery z arábií. Dovoz by trval o dva týdny víc, nic hroznýho.
shane
Naše ropa se používá hlavně pro medicínský účely, protože je téměř bezsirná. Kritickou infrastrukturu bysme asi neutáhli, neutáhli jsme to ani za první republiky, proto všechny ty náhražkový směsky jako Bi-Bo-Li nebo Dynalkol. A to u nás bylo tenkrát asi 350 lidí na jedno auto, včetně vojenských.
Na to sou u Nehalozevsi nádrže, a jejich vyčerpání je možno přesměrováním zahraničního vývozu do Kralup o chvilku oddálit. Je mi jasný, že to je spíš teoretický cvičení, tadle garnitůra nezvládne vést stád ani za normálních okolností, natož při situaci, že vypadnou dodávky ropy. A to nemusí být ani nějaký velký SHTF scénáře, stačí, když nějaký pako s autem se sto kilama hnojiva najede do nějakýho čerpacího uzlu na Družbě. Vopravit to bude minimálně na pár týdnů. Sice máme menší propoje i z Reichu, ale v takovým případě by v nich bylo hodně sucho a cena by letěla hodně nahoru.
shane
Jj, z rezerv to na nějakou dobu dáme. S přídělovým systémem a vlastní těžbou i poměrně dlouho. Z vlastní těžby samotný ani náhodou. Možná nějaká těžká nouzovka bez nutnosti živit armádu.
shane
Už si nepamatuju PHM, ale s plynem bysme to přes zimu v úsporným režimu dali.
Na plyn si sami distributoři nastavěli po posledních událostech na Ukrajině podstatně větší zásobníky. (Nevylučuju samozřejmě, že nějaký dotacečky na to nebyly.)
Karkulka
A kdy to přesně bylo, s tou párou? Já jen, že v době kdy ten diesel napoprvé nejel elektromobily už dávno jezdily. Jen tam byla ta nevýhoda krátkého dojezdu, no.
Co se týče toho zmáknutí příští tejden nebo měsíc – takhle bych to rozhodně nestavěl. Tady totiž nejde o to to „jen“ zvládnout. Na akumulátorech se dělá desítky let, a realita je taková, že z novin má člověk pocit, že těch průlomů je tak 10/30/1500000 do roka. Jenže pak přijde realita – což znamená, že nestačí aby to fungovalo v labině, ale musí to zvládnout umět fungovat taky v poměrně velkém teplotním rozmezí (řekněme -30 °C – 55 °C vně vozidla), musí to zvládat otřesy, musí to zvládat nejen rychlé nabíjení ale i vybíjení (není tajemství, že pokud zrychlíte víckrát příliš prudce s Teslou, tak vám omezí výkon vozidla tak, abyste to dělat nemohl – kvůli degradaci baterie), k tomu to musí zvládnout určité procento rychlonabíjení atd. A pak tu máte samozřejmě tu další past – slíbit vám, že auto nabijete za 8 minut je o dost jednodušší, než to zajistit. Protože aby se dalo někde nabíjet auto proudem 600+ A potřebujete jaksi adekvátní přípojku, a to je Kefalín co? Kurva, ale jakože opravdu kurva drahé. Nebo tam musíte mít meziprvek, což ale znamená zase kurvanáklady na meziprvek. Čímž se dostáváte k identickému problému jako s vodíkem. První auto natankujete rychle. Ale třetí, čtvrté… to už si musí počkat, protože je třeba dotlakovat.
Tohle všechno není zas taková prdel. Ono vyjít s novým vozidlem a něco naslibovat je jedna věc, ale všimněte si kolik automobilek má potom problémy s realitou: protože všichni se tváří, že „no tak v nejhorším koupíte za 7-8 let nový akumulátor“. Jenže v realitě narazíte na to, že výrobce v té době už dělá jiný, nekompatibilní akumulátor. A vyrobit ten „starý“ potřebuje stejné zdroje jako nový, takže se stane co? Nic, nekoupíte ho. To jsou přesně ty potíže lidí s první generací Leafu, co aku nejsou schopni sehnat. I ta Tesla vám v rámci programu výměny baterie kulantně slibuje funkční, nikoli nový. Klidně dostanete repas. Protože s tím tu záruku na aku nějak dojezdíte, a pak táhněte do hajzlu. Naivní představy o druhovýrobě jsou v tomhle případě zcela mimo, protože v tomhle případě druhovýroba nebude – pořád by to potřebovalo stejný matroš jako nový aku, takže druhovýroba levnější nebude. Spíš by byla dražší.
Sysop
Tak jinak. Zrovna ted jsem tady resil dve nabidky. Kusova vyroba 100 kusu prototypu senzoru. Nemecka firma 3,54 euro za kus, dodani 7-9 tydnu. Cinska firma 2,21 dolaru za kus, dodani pristi patek. Veskere certifikace (a ze jich kurva je), shodne.
Co chces resit?
Karkulka
No, článek pod kterým diskutujeme právě lehce poukazuje na to, že může být co řešit. Nebo taky ne.
Jde o to, zda to německá firma skutečně vyrobí, nebo přeprodá. A jde o to, že jakkoli to čínská firma vyrobí levněji (dnes), protože donedávna to Číňan vyráběl za misku rejže pro sebe a pro rodinu (což dnes už není pravda), v okamžiku kdy všichni objednají u Číňana je otázka, zda za rok nebudou MUSET objednat u Číňana. A v ten okamžik budete přesně tam, kde to popisuje tento článek.
Ono se to začíná sypat všude. Komické je, že cyklisti se donedávna smáli, že automobilový průmysl je f piči, a lidi budou jezdit na kolech. Jenže… ona kola taky nejsou, protože komponenty se dováží odkud? No jo, z Číny. Takže něco z kola ještě koupíte, ale některé komponenty už ne.
Karkulka
Jako samozřejmě je to příležitost, můžete rozjet fabriku na výrobu senzorů, čipů, a nevím co ještě. Otázka je, zda to ještě v přeregulované Evropě lze, a jestli nakonec budete mít odbyt… protože to jsou stovky milionů jen na vybavení/fabrice, a než splníte všechny podmínky, vyběháte certifikáty, možná bude po krizi. Nebo taky ne.
Sysop
Bez sance. Ted jsem zrovna mel rozhovor s majitelem a rekl jsem mu, ze vyvoj novych veci muze poslat k ledu, pokud mi neprida tak ctyri dalsi lidi (sehnat dva trvalo rok). Protoze stavajici mancaft bude tedka napasovavat existujici projekty na ty soucastky, ktere jsou momentalne na trhu, protoze kdyz potrebujeme treba 6000 kusu cipu, ale sezeneme jen 4000, tak pro ten zbytek musime upravit zapojeni, coz casto znamena i dost zasadni zasah do kdeceho. A az to mame, vycucneme trh a muzeme zacit zase znovu pro jine soucastky, ktere zrovna sezeneme. Jsem zvedav, jak dlouho tento sport budeme provozovat. Nastesti jsem ceskej mozek a ne nemeckej, takze jsem si pri certifikaci vyrobku daval kurva majzla, aby nikde nebylo specifikovano, co v tom presne je. Pro EMC se schema nedoklada, RoHS maji vsechny, chemicka slozeni mame certifikovana pro vsechno.
Kevin
Jen takovy zakerny dotaz. Ty certifikace si Cinan natiskne, nebo opravdu udela? Protoze Cinsky ryzovy papir toho snese docela hodne a jeden dost specialni napajeci zdroj co k nemu byli od ryzaka vsechny myslitelne certifikaty a na EMC byl jen tak lehce 25dB pres limit jsem uz zazil… A pak jeste, kdyz pises o prototypu senzoru. Aby pak nebyl ten sensor v nabidce na banggood za 150USD/100ks driv, nez vy zacnete s vyrobou.
Jo, po 40 letech vývoje v západních laborkách to rejžák za měsíc dovede k perfektně funkčnímu levnějšímu výrobku. Hoď se prosimtě do klidu.
Rozdíl je, že japonci během pouhejch pár let dokázali vyrobit fakt dobrý, zajímavý a výkonný auta. Časem se naučili to i lakovat, aby to tak nehnilo. A jsou nedále schopní to tak vyrábět. Tady se topíme v regulačních sračkách, zajímavý automobilky zbankrotovaly a ten spotřební šmejd co produkuje ten zbytek v zásadě s každou další generací vývojově padá zpátky. Už to ai hnije jak mokrej karton. To je pokrok jaxviňa teda.
Co sem zapomněl – rozdíl proti rejžákovi. Ten pajcuje 1:1, protože absolutně nechápe, k čemu tam co je, je to tupá opice, která se jenom opičí (což je naše spása – v miliardě lidí si tam pár desítek kusů, kteří jsou schopni novejch nápadů, snad najdou vycepujou, ale to jim naštěstí nestačí; asiati obecně jsou na invenci dost neschopní, jsou to dobří opičáci a zlepšovateli, proto když náhodou zvládnou něco obšlehnout nebo nedejbože nějak nově zmatlat, tak sto milionů vostatních vopic to vobšlehne 1:1, s naprosto minimálníma změnama, i když tam ty možnosti vidí i malý dítě).
A vyrábí to naprosto zoufale tragicky mizerně, není to ani funkční, ani kvalitní, ani bezpečný. Aspoň co se týče složitejch celků jako jsou auta, je to tam tragédia. Seš si jistej, že budou ochotní a schopní kvalitu zvednout?
Sysop
Asi zalezi, co kupujes. Resil jsem problem s krokovym motorem. Typ z Juesej, $12 za kus, pracoval jen do 55 °C a pak mel vypadky kroku. Nikdo neumel vysvetlit, proc. Ani vyrobce, ani u nas v laboaratori na to neprisli. Vagon hypotez, vysledek nula. Mame i motor, kterej nam na zakazku dela Cinan. Identicky parametry, za $7.40. Ten mel vypadky taky, ale az od 60 °C. Na nas dotaz, proc a jak nam prisel kompletni elaborat v anglictine, fotografie z laboratore, mereni, prubehy a hlavne vysvetleni, ze pri teplote vyssi, nez cca 60 °C dochazi k nejakym magnetickym anomaliim ve statoru, coz vede ke zvyseni citlivosti na elmag pole a tedy preskakovani kroku. Bylo to vcetne navrhu reseni. A visel na tom cinskej patent.
Dale delame v Cine tlakovy senzory, jen tu keramickou cast. Je to keramika, na ktere je tenzometrickej mustek. Nikdo nam nebyl schopen vyrobit tenhle kram pri parametrech, ktery potrebujeme. Specialni keramika, na tom naparenej tenzometr a jeste merici dioda pro tepelnou kompenzaci. To cely 0-150 bar, -20-160 °C v jednoprocentni tride. Ani Svycari to neumeji a to jsou vynalezci technologie. Cinan umi a Cinan dodava.
Dalsi – sensor vodivosti kapalin. Keramicka desticka s platinovejma elektrodama. Puvodne nam to delali Svycari, ale byl problem, ze pokud byl senzor v pare a najednou na nej nekdo pustil studenou vodu, praskl. Cinan nam dela to stejny, za desetinu ceny a jeho senzory nepraskaj.
Takze, davno neni pravda, ze Cinan neumi. Ale umi. A umi lip, nez my v Evrope. Jde jen o to, co potrebujes. U spotrebaku to proste nepoznas, to jsou sracky.
Tak dej vědět, až číňan vyrobí celej kávovar ve specifikaci zákazníka nebo lepší. S autama jsou totiž naprostí tragédi. Že tam jeden vývojovej tým zvládne jednotlivý součástky nebo jednodušší celky nic neznamená, nedokážou z toho dát dohromady vlastní celek. Rozhodně ne aby při srovnatelné kvalitě byl furt aspoň vo trochu levnější.
Víš čím to taky je? Protože to jejich centrální plánování mj. požaduje, aby se zbytečně nedopravovaly komponenty, v ideálním případě z jedné strany do baráku vozit rudu a z druhé strany vyvážet hotový výrobky. U složitejch celků jako auta naprosto nerealistický, šak každá větší evropská hovnobilka má stovky, možná tisíce subdodavatelů a jenom to montuje dohromady. Toho rejžáci jsou schopní u vybranejch oborů a vybranejch výrobků, kterejm strana dá příležitost, např. některý jejich obráběcí mašiny už začínají dotahovat nebo i překonávat evropský. Dál třeba některý zbrojní věci anebo jaderný strojírenství, který má v pětiletkách dlouhodobou prioritu. Ale slušný auto ti furt vyrobit ani nedokážou – ne teď.
ygorek
Behemot 17.8.2021 v 21:11
Promiňte, že obtěžuji, i když o celým kávovaru nemohu dát vědět nic.
Dovolím si jen poznamenat, že v Číně je postaveno několik VRT, i když jen v délce asi 24 tisíc km oproti Evropě, kde je v provozu celých 8,3 tisíc km (oba údaje staré 4 roky) a jak je odborníkům známo, trať VRT se staví pro konkrétní vlak, takže „celej kávovar“ v Číně možná nejsou schopni vyvinout, ale soupravu pro VRT ano. Jsou v tom oboru tedy minimálně na úrovni Japonska nebo Jižní Koreje, máme-li se omezit na technologicky vyspělé asijské sousedy „rejžáky“.
Jistě, celej kávovar nebo auto je složitější výrobek, votem žádná.
Marty...
takže „celej kávovar“ v Číně možná nejsou schopni vyvinout, ale soupravu pro VRT ano.
Ale před tím to tam musel dovézt Siemens…Stejně jako reaktory Francie…
Navíc socka má jaksi taky pětiletkovou stranickou prioritu, zatímco fujfuj individuální mobilita (v totalitě?) jaksi…čtenář si domyslí. Soudruzi tady taky v padesátkách vyřvávali, jak železosocka je nejlepší a už tak šíleně hustou síť dovedli do obskurnosti.
Když se po dvou pětiletkách konečně začla realizovat dálnica, poté, co pochopili (že jim všechno trvá dekády?), ze vzniklýho zpoždění sme se nevyhrabali dodnes.
ygorek
Marty 17.8.2021 v 23:13
Jistě, tak to chodí. Tuším, že podobný průběh měl počátek VRT v Koreji, kde začínali s dovezenými soupravami a americkými projektanty.
Ovšem reagoval jsem na: „Tak dej vědět, až číňan vyrobí celej kávovar ve specifikaci zákazníka nebo lepší.“, nic víc.
Vůbec se lidi pomátli, teď jsou ty elektrosračky moderní, tak je to až neuvěřitelný – po akunovejch motorofkách sem už viděl akupáječku. Příště bude vole co, akunovej přímotop? Se všichni budou po 2-3 letech dycky divit, jak se to pude srát, kolik tisíc vyházeli z vokna. Strejc si naposled liboval, jak je ta akunová sekačka bombózní na chatě místo kabelové sekačky. Hm, jaksi s ohledem na velikost toho pozemku k sekání vůbec nechápu, proč nemá benzínovku (pár set metrů+), už by se tam šikla. To bude překvápko, až ten krám po dvou a půl letech neposeče na jedno nabití ani půlku.
Jediný štěstí je, že rozumnější brandy (a už ai ten lídl) přechází na univerzální řady akun (po pár kotrmelcích stylu stejná akuna, stejně klíčovaná, z různejch výrobků, akorát s opačnou polaritou, kdy zasunutím dojde k okamžité destrukci elektroniky, pže to nemá ani diody uvnitř), takže když se vysere mizerná akuna, nebo eště mizernější rejžácký nářadí, tak to druhý se dá použít jinam/s jinou akunou.
Sysop
U nas v praci najare sekal travu okolo arealu funglovej robot. Docela velkej. Minulej tejden jsem videl na trakturku jezdit majordoma, jako loni. Az ho uvidim, zeptam se, co robot.
RomanL
:-D
Jo jo, tyhle vtipné články o zázračných bateriích vychází tak 4-5x do roka, ale po desítkách let jsem ještě v krámu na žádnou nenarazil… ;-)
servisdok
Zázračný „baterie“ jsem měl já – zamlada, když jsem začínal bastlit. Byly to německé, druhoválečné NiFe akumulátory, dřevěná bedýnka natřená černou asfaltovou barvou a plechový štítek s výrobním číslem, datem, firmou, nezbytnou slepicí a podrobnými technickými údaji. Deset sériových článků, každý 20Ah, původně to prý byla nějaká německá drážní sestava. Dvacet roků po skončení války měly velice slušnou kapacitu, daly se normálně nabíjet, jeden článek jako druhý a protože se o ně strejda staral, pucoval a doléval hydroxid/destilku, byly v pohodě – totéž jsem pak činil i já a navíc jsem je nijak nešetřil, zkratů a následných ohňů, či přetěžování nepočítaně, při experimenty se všelijakými motorky a žhavením velkých vysílacích elektronek, například. Já je používal dalších asi 12 let a předal jsem je ve funkčním stavu dál kamarádovi, který narozdíl ode mne experimentoval s tranzistorovými měniči a potřeboval aspoň trochu tvrdý zdroj malého napětí. Já už měl namířeno do audiotechniky a samozřejmě už nějakou dobu předtím k síťovým zdrojům s velkými kapacitami.
Ty německý nifky byly prostě nezničitelný, přestože např. proti olovu nebyly schopny takových proudů – ale zase je vydržely dodávat dýl a bez velkého poklesu napětí.
Sysop
U nas frcely taky NiFe, ty hornicky. Byly na bazi hydroxidu litneho. Tahali jsme to na vandry, pracovne jsme jim rikali Temelin. Neznicitelny.
Ni-Fe neboli Edisonky jsou nezničitelný ať to dělá kdokoli (no, možná u rejže bych byl opatrnej).
Naposled sem po tom pátral, stále je vyráběla fabrika na Ukrajině. Myslim že todle má potenciál na domácí soláry, ne nějaký vopíčený olova co dou nejpozděj po dekádě srát (i když tvrdí životnost třeba 20 let). Jenže odběr je tak minimálně dodáfka, a zrovna po kapsách půl míče nenosím no. Kdyby pro to někdo měl využití, rád se podělím a nějaký menší množství zvládnu vzít.
Sysop
Kolega si na solar povesil aku z vysokozdviznaku. Je to velky jako cela paleta a tezky jako krava. Ale nezkoumal jsem, co je to zac. Kamarad happy.
kaBrnak
Proč se vlastně nedělají NiFe akumulátory aspoň do ostrovních solárních systémů a do záložních zdrojů?
Vždyť ta životnost je opravdu brutální, a netrpí to ani ničím podobným sulfataci která ničí olověné.
Je to tím že dávají opravdu nízký proud?
Jaký je vlastně vnitřní odpor NiFe? Podobný jako u NiMH? Nebo blíž NiCd?
Jediné co se dá sehnat jsou LiFePO, ale ty jsou 2x dražší než Li-ion, a stejně ta životnost nedosahuje NiFe.
servisdok
Vnitřní odpor NiFe aku srovnatelné kapacity, je blízký NiCd, ale s nevýhodou vyššího objemu NiFe oproti NiCd.
Plusy převažují.
I při tom větším jednotkovém objemu (pro stacionární účely je to nepodstatné) ta opravdu brutální životnost, relativní necitlivost na přetěžování, podvybíjení, nebo i přebíjení. A hlavně – praktická absence u NiCd velmi obtěžujícího, paměťového efektu.
Při přebíjení žádný kroucení desek, jen se z nenáročného elektrolytu, s hlavní složkou KOH, odpařilo trochu vody. Ta se následně doplnila a jedeme dál. Třeba 30let.
Díky velké ploše desek a menší proudové hustotě v nich, byl tento druh akumulátorů tak odolný.
Hlavně proto se NiFe používaly v oborech, kde byl předpoklad jak nešetrného zacházení v provozu, tak i méně šetrné údržby – třeba v těch dolech, nebo i na dráze – hlavně ve stacionární verzi. Provoz všech reléových kolejových zabezpečovaček (bývalé bílé plecháče u přejezdů) stál při výpadcích proudu na nifkách.
To byly fakt velký desítky miliónů akumulátorů v provozu, jichž bylo potřeba denně nabíjet a vybíjet vyšší statisíce, teda co do počtu sériových článků.
Myslím, že i nouzový osvětlení paneláků z první půlky 70.let, těch typů, co neměly mezipatra s okny a výtah v kleci prostředkem, stál dost dlouho na sestavách z NiFe článků.
Marty...
Sehnat dnes (nejen) řadového pracovníka, který úkoly bude plnit včas, dobře a samostatně, je prakticky vyloučeno.
V ČR jsou v zásadě dva typy firem. Ty dobře platící zamětnance a ty, které fňukají, že nejsou lidi…
Chcete úkoly včas, dobře a samostatně…….bude za to mzda ve smysluplné výši?….Myslím, že nebude..
dedek
No, řekněme, že problém sehnat slušné lidi, má i firma, které můžeme říkat pro tuto chvíli třeba Naše. Naše firma má průměrný plat výrobního dělníka zhruba na 1,5 násobku, který takový člověk dostane na obdobné pozici ve zbytku regionu. Přičemž ten samotný region je zase u dělnických profesí výrazně výš než zbytek republiky. Věřte nebo ne, ono už to pár let o těch penězích, alespoň tady na jihu, není.
Marty...
Naše firma má průměrný plat výrobního dělníka zhruba na 1,5 násobku, který takový člověk dostane na obdobné pozici ve zbytku regionu.
Bude mzda toho konkrétního pracovnika, kterého potřebujete odpovídat reálné vykonnosti ekonomicky v ČR? Tedy cca 70 % mzdy německého dělníka?
Dokud tomu pracovníkovi nedáte alespoň tohle minumum, tak budete fňukat na netu, že nejsou lidi.
dedek
Tak jo. Operátor výroby v německu začíná na nějakých 2000€ hrubého, což je zhruba 52000 (k dnešnímu dni o něco méně, ale pro jednoduchost). 70% je 36000, což u nás operátor ve výrobě v hrubém na začátku dostane taky. S odborností (svářeči, elektromechanici, šteláci atp) plat samozřejmě roste tady i tam. Takže asi tak. Přesto je nám to vlastně docela prd platné. Protože při dvouprocentní nezaměstnanosti prostě není kde brát.
Sysop
Nejmin placeny fleky u nas jsou v montazi. Babosedy, kde se ruco fuco neco sklada. Zenske tam maji 1400 cisteho mesicne. Duvod, proc jsou tady je ten, ze v Cesku by za srovnatelnou praci brali 1/3. Kluk, co dela ve sklade kontrolora, bere 2000 mesicne a dojizdi denne temer dve hodiny sem a dve hodiny domu. U tech nekvalifikovanych praci je to v Cesku asi horsi. Stredni proud bdue srovnatelnej, prace u CNC bude plus minus podobne (pri tom 70% koeficientu), u vysoce kvalifikovanych mist to muze byt jako v Cesku bez toho koeficientu. Konstrukter s prumkou tady ma 28-32000 rocne hrubese.
Marty...
u vysoce kvalifikovanych mist to muze byt jako v Cesku bez toho koeficientu.
Slovy klasika…..a mohl bych je mimo IT vidět?:-)
Sysop
Pribuzna v Pze bere jako dochtorka kilo mesicne cista ruka v cekejch. Diabetolozka, zadny nocni, zadnej stres. To by v Nemecku mela srovnatelne.
Jako vysoko kvalifikovana mista v mimo-IT treba beru vedouciho vyroby. Ma pod sebou bratru 180 lidi, rocne 90000 euro hrubese. To si myslim (predpokladam), ze Cech v Cesku v korporatu na srovnatelne pozici muze mit taky, proc ne. Jeho kvalifikaci je predevsim praxe, jinak puvodne je strojar, stredoskolak.
Marty...
Pribuzna v Pze bere jako dochtorka kilo mesicne cista ruka v cekejch.
Ale to dělá na sebe nebo je někde upíchlá + nějaké Arenbergrovné, ne?
To si myslim (predpokladam), ze Cech v Cesku v korporatu na srovnatelne pozici muze mit taky, proc ne. Jeho kvalifikaci je predevsim praxe, jinak puvodne je strojar, stredoskolak.
Nemyslím si, ale zase je pravda, že v ČR je obecně výroba protěžovaná nad vývojem.
kaBrnak
Další problém je, že v česku je nástupní plat zároveň i stropem. Neochota dorovnat aspoň inflaci tu je velká. Zvlášť když reálná inflace (ne švind kabalistická magie s čísly jakou provozuje ČSÚ) za poslední rok bude reálně 15-20 %.
A to se nebavím o přiměřenosti platu vzhledem k raketově stoupající ceně nemovitostí a stavebních materiálů. To už bychom se dostali klidně na 30% inflaci i víc.
Ve velkých městech je už zcela nereálné sehnat byt či dům pro rodinu za jakýkoliv plat, třeba i VŠ.
Sysop
Pozor, v Nemecku je nastupni plat taky stropem! Kazdej ti rekne „co sis na zacatku dojednal, to mas“. Pokud chces, aby ti plat rostl vic, nez inflace (na to mas ze zakona narok), pak musis zvedat svoji kvalifikaci. Proto taky Nemec zadajici o praci doklada vagon certifikatu, kde nektere jsou sice na urovni kurzu cisteni vcelich ulu, ale maji prokazat, ze dotycnej si zveda kvalifikaci. U me je treba mlada holka, prumyslovacka, chtela pridat pet tisic rocne. Okay, takze jsme se domluvili na pulrocnim skoleni, zvedla si kvalifikaci a dostala ten petilitr. Pochopitelne ale ted se s ni jedna jako s odbornikem na danou vec a sype se na ni prace, pro kterou si rozsirila kvalifikaci. Cili nejde jen o papir.
CzechDave
Takhle to funguje i u nás, v německé korpárně. Jsem tu necelé tři roky, ale platově jsem si za tu dobu polepšil o nějakých 30%. Realizoval jsem tady ve firmě nějaké nápady, vydobyl si tím i respekt u německých kolegů, kvalifikaci si také snažím zvednout a musím říci, že na to Němci hodně slyší. Nabízeli mi, že bych mohl na nějaký čas přestoupit přímo do mateřské firmy, prý už tam všechny znám a mohl bych takhle víc poznat firmu. Moc se mi nechce trhat kořeny, stejně tu není níkdo, kdo by mě mohl zastoupit, takže to nechávám otevřené. Kdyby matka sídlila hned za německými hranicemi, tak možná, ale dojíždět do středního Německa fakt moc chuť nemám.
Sysop
Chapu, vzdalenost hraje roli. Ja to mam 70 kilcu, sice peknou krajinou dke nepotkas auto, takze treba dneska jsem to domu mastil i 140 na rovinkach, ale… je to naprd. Kdyz muzu, mam HO. Bydleni v miste bych bez problemu sehnal, ale mam rodinu a kdyz mi majitel nabizel barak, tak jsem mu podekoval, ale do Nemecka odejit fakt nechci. Jako prace dobry, ale pro zivot… nee.
Muzes zkusit s nima sehrat part-time. Ze bys nemeckou praci delal dalkove a jinak sedel v Cesku. Nevim, jestli to tvoje prace umoznuje. Taky se da udelat to, co jsem udelal ja, vytvoril jsem si pod sebou tym lidi, kterym sefuju, jsem de facto samostatny oddeleni, jako vedouci se zodpovidam generalovi a majiteli, platove jsem na tom dobre a praci prehazuju hlavne na podrizeny, nechavam si jen speky, na ktery mam naladu. I jako vedouci mam prace dost, ale muzu si ji organizovat podle gusta. Kdyz se dva dny v praci neobjevim, nikdo to neresi.
Cili pokud clovek narazi na prijmovej strop, tak zkusit vydojit benefity. Pokud neco dobre umis, tak to naucit mladase a kocirovat je.
Marty...
Protože při dvouprocentní nezaměstnanosti prostě není kde brát.
Chápete, že 70 % je naprosté minimum, aby někdo slušný na to reagoval?
Je klidně možné, že budete muset nabídnout stejnou mzdu jako v Nemecku, pokud chcete kvalitní lidi. Na to koule nejsou…že?
eubijec
Kolik zaměstnáváte lidí, kterým dáváte stejnou mzdu jako v Německu?
Marty...
Kolik zaměstnáváte lidí, kterým dáváte stejnou mzdu jako v Německu?
Můj zaměstnavatel razí teorii, že pracovníkům z původních zemí EU platí jejich mzdy, protože za mzdy běžné pro Čechy by do ČR nešli. Čechům platí české mzdy. Doplňuji, že majortním vlastníkem firmy jsou Češi.
Pathy
Vždycky je to peniazoch. Ked nestacia velke peniaze, pomôžu ešte väčšie peniaze.
dedek
Kde nestačí velké peníze, vyplatí se investovat někde v rozvojové zemi, třeba na Slovensku, kde budou stačit peníze výrazně menší…
Sysop
To budes muset jit dal, dneska uz chteji velky prachy i Rumuni a to je vychodni konec EU. Mozna bude potreba nejakej Drang nach Osten 2.0.
dedek
No, my koupily konkurenční firmu v Bulharsku a pokud nebudeme schopní vykrýt výrobu v ČR, další fabrika bude tam.
Sysop
Kolega delal ve vedeni v BMW a mel sefa Bulhara. Mluvil jen anglicky a blbej prej jak bedna kytu. Ale dotahl to vysoko.
CzechDave
Kdo, ten kolega nebo ten Bulhar? :)
Sysop
Oba. Bulhar v BMW a kolega u nas :-)
Kolega je v pohode.
Kevin
Bohuzel, zdaleka to neni jen o penezech. Vim o firmach, ktere marne hledaju uz mesice i kdyz nabizeji na zdejsi pomery docela slusny plat. Kdo neco umi, uz davno dela nekde v Reichu nebo za oceanem. Vetsina toho co tady zustalo ma sice sebevedomi level 500+, ale schopnosti a praktickych znalosti poskrovnu. K cemu mi je 28 lety Ing. elektro, co neumi nakreslit klopny obvod s dvema tranzistory nebo zapojeni filtru s operacnim zesilovacem, ale bude mi do hlavy hustit kecy o „celindzich“ a jeho predstava o mzde zacina na 40 tisicovkach?
Marty...
kdyz nabizeji na zdejsi pomery docela slusny plat.
Slušný plat na místní poměry v EU je kolik?
kaBrnak
POkud by to byly slušné peníze tak by se ti lidi zpoza oceánu vrátili, ni?
Každý by dal přednost tomuto platu v zemi kde se narodil a kde jsou nižší náklady.
Nehledě na to, že ani vyšší plat hrubě neodpovídá současné šílené ceně nemovitostí, tomu by odpovídal ten německý.
Druhá věc je, že HR specialisti a majitelé firem mají dojem, že zaměstnanci jsou něco jako plankton se světločivnou skvrnou, a když se zasvítí (trochu vyšší nabídkou platů) tak se jako ty trepky pohrnou do firmy. Jenže jim nedochází, že dotyční si už v té cizině vybudovali kariéru, známosti, renomé, a tohle fakt kvůli pár tisícovkám navíc zahazovat nebudou.
Obzvlášť když ví, že za rok může být vše jinak a neschopné vedení co neumí zajistit odbyt a zakázky, zase bude propouštět.
Toliko v kontrastu se stabilními německými firmami, kde se dá předpokládat, že následujících 8 let ta firma bude bez problémů fungovat.
A ne že před úřady narafičí „restrukturalizaci“, třetinu lidí vyháže, aby je za 2 roky zase chtěla nabrat, když se jí podaří sehnat zakázky.
Nevím jak je to možné, ale znám několik takových firem, které se oficiálně 10-15 let potácí na hraně krachu, a přesto nějak fungují. Místo aby po zásluze krachly.
shane
Takhle to nefunguje. Nejde jen o výši platu. od určité výše už není samotná částka tak důležitá. Chtěl bys brát 100k a bydlet v Chánově?
Sysop
Tak nejak. A to plati nejen v Cesku, ale i v Nemecku. V okamziku, kdy ma clovek pokryte naklady, neni jeho motivace jen a pouze financni. To je ostatne i duvod, proc fura Nemcu co pet let strida praci a i bydliste. Proste chteji zase jinam, pritom ten narust na novem fleku mzdy casto odpovida jen o neco vic, nez inflaci.
Mel jsem tu kluka, kterej po ctyrech letech proste rekl, ze odchazi. A neslo o prachy. Proste chtel zase zkusit neco jinyho, i kdyz ho tady prace bavila. V Nemecku je pracovnich nabidek dost, takze si nikdo zily netrha.
Nas general strida fleky zhruba po peti letech taky. A pritom bere porad stejne.
shane
Tak. Nehledě na to, že pokud má člověk nějakou kvalifikaci a vzdělání a nejde za kopečky pucovat hajzly, vozit špony nebo se matlat v maltě, tak má mnohem větší možnosti uplatnění a mnohem vyšší kariérní strop než u nás v rybníčku. Mám známý co odešli za kariérou a ti už nikdy do český firmy pracovat nepůjdou, nemá jim tu co kdo nabídnout.
Sysop
Na tohle je treba zajimavy sledovat takovej spital v Liberci. Tam se vyplati dojizdet i Prazakum, protoze spital kurva dobre plati, aby felcari nevzali kramle do Nemecka. Pochopitelne, toto prozreni prislo az pote, co fura felcaru presne toto udelala. A ze by se vratili, o tom neuvazovali ani pred rokem, kdyz nase vlada zacala vyrvavat cosi o narodni hrdosti, povinnosti pomoci, a dalsich a dalsich hovadinach v souvislosti s udajne pretizenyma JIP. Felcari z Nemecka vzkazali, ze mileradi se o cesky pacose v Nemecku postaraji…
kaBrnak
Je zajímavé, že po letech vyřvávání že na platy dochtorů není, to najednou jde, je slušně zaplatit. Asi tam holt neprovozují zfixlované výběrové řízení na předražené přístroje které nepotřebují, tak jak je to běžné všude jinde. Případně nesmyslné a předražené stavební zakázky na nové pavilony zející prázdnotou.
Sysop
Kdyby se u nas tak nekradlo, bylo by penez dost na vsechno. Nemci maji taky jen dve ruce, jeden krk a jednu prdel. To, ze se Nemci divi, ze u nas muze v klidu bejt u vesla zlodej a StBak, by melo byt signalem pro nase lidi, ze v Nemecku by asi Capi hnizdo neukecal. Bohuzel ale, Buresovym volicum to nevadi. A takovych Buresu mame vic. Jedna Usi Zlejna je sice krava nebeska, co malem zrujnovala BW, ale kdyz takhle krade jeden z dvaceti, vykonna ekonomika to utahne. Kdyz krade kazdej druhej, tak uz se to proste neda.
CzechDave
Tak. Sice zůstávám v Česku, protože jsem líný se stěhovat někam za prací do zahraničí (i když EU s tím svým Green Dealem docela úspěšně tuhle moji lenost nahlodává), ale v české firmě už bych nepracoval. Platově a organizačně se nedají srovnat se zahraničními firmami, které tu mají pobočky. Holt si musím namáhat mozkové závity němčinou a angličtinou a občas překousnout rozdílné vnímání stejných věcí v rámci různých zemí, ale jinak jsem spokojený, věci jsou tu jasně dány a člověk se může soustředit na svou práci.
To není rozhodně absolutní pravda. Na tom tzv. západě to jde do prdele z mnoha důvodů, pak jsou v zásadě možnosti jít dělat na volnou nohu (čímž se řadě sraček vyhneš, to jo), případně se pak holt uklidit sem. (Což teda dělají lidi často na starý kolena, před důchodem.)
Marty...
Za 4000 Eur měsíčně ne, protože to dostanu o par km vedle v Německu.
kaBrnak
To není adekvátní příměr. Bo v islámsko-africký „chánov“ se mění především západní evropa. A když tě tam kulturně neobohatí migráčci, tak dostaneš přes držku od místních nezaměstnaných bílých, coby „východoevropská náplava co jim krade práci kterou stejně nechcou dělat“.
Ať se na to koukám jak chci, tak „gastarbeitr metoda Sysop“ je asi to nejlepší a nejrafinovanější řešení. Marná sláva. Protože úplná emigrace, jakožto i zůstání zde v montovně a nebo podnikání ve státně buzeračním polomafiánském prostředí sebou nesou obrovské nevýhody.
Jiná věc je, že třeba u rurální populace převlácá oceňování zaměstnání typu „po vyučení se přihlásím do fabriky a v důchodu z ní odejdu“. Žádné stěhovavé frikulínství, jaké jsem kdysi provozoval i já. Pak člověk stejně zjistí, že všude je to zhruba stejně nahovno a nakonec ocení stabilitu, klid, dobré pracovní prostředí, malou dojezdovou vzdálenost a perspektivu že tam 10 let ještě vydržím.
shane
Ale hovno. Když máš aspoň trochu slušný prachy, tak tam vidíš migra akorát v televizi. Nesmíš se na to dívat z pozice gastarbeitra co tam žije jak u nás úkáčko. To je jak u nás s cigošema. Myslíš že bohatší část populace sousedí s ciginama?
vltava
Voní se nekeří zpoza voceánu aj vracijó. Teď např. syn známé, řemeslnik, sádrokartón + vobklady. Důvod: tady si pré neska vydělá to samý jako v améru.
kaBrnak
Na druhou stranu třeba instalatér v anglii je vážený skoro jako doktor, protože výměna kohoutku nebo sifonu je pro místní blahobytné zápaďáky „rocket science“.
Sádrokartonář, to je práce s nízkou kvalifikací, kterou zvládne i cvičená opice. Instalatérství nikoliv.
Panek
Znám jednoho. V roce 2013 už jezdil v bentley. Normálně v tom autě v kufru vozil vercajk.
Sysop
V roce ’92 jsem poslal partu zedniku do USA, aby se naucili, jak se s tim sadrosem dela. Musim ovsem rict, ze ten ceskej vtip, jak pet fizlu vymenuje zarovku, jsem tam videl v realu, ale to parta ceskejch zedniku delala sadros. Dva na staflich ho drzeli, treti montoval a ctvrtej mu podaval sroubky. Ve vedlejsi mistnosti cerna huba na staflich sama, sadros pribouchnutej hlavou na konstrukci, v hube sroubky a srouboval to tam sam. Ze to zvladal rychlejs, tak to ani nemusim rozebirat. Takze neni opice jako opice.
kaBrnak
Když se to opice jednou naučí, tak v tom předčí i intelektuála. Zatímco pro kvalitní instalatérství potřebuješ dramaticky větší rozsah znalostí, technologických postupů, praktických zkušeností i fyzikální teorie (kdo tohle uměl, je dávno v cizině).
Kupříkladu nadimenzovat otopnou soustavu aby fakt šlapala, to umí málokterý instalatér. To je v podstatě práce pro dnešního vysokoškoláka (kdyby nebyl tak nepraktický).
Viděl jsem takovou instalatéřinu v rámci kuchyně, koupelny a pračky v malém bytě, ve stylu hry pipemania, že stejně kvalitně by to udělal i zkušený stavitel polytechnických stavebnic z posledního ročníku mateřské školky. Prostě to vohnout pospojoval převážně z flexibilních krkovic co měl zrovna v autě tak, že jim skoro tekl odpad ze dřezu do pračky, a ještě chtěl nehoráznou hodinovou sazbu.
Sysop
Instalater de facto kazdou zakazku ma jako original. Takze musi umet pouzivat hlavu a improvizovat. Sila je zcela podruzna vec. Takze on ten instalater je de facto takovej malej projektant s omezenou kvalifikaci. Proto taky bere slusnou vatu. Opice, co stavi ze sadrose, kde projde jednim videokurzem u Knaufu, maka hlavne svalama.
Pokud nemas praci, kterou nekdo fakt nechce delat (tezba diamantu, vrtna plosina,…) tak proste svalama balik nevydelas, protoze svaly ma kdejakej debil a lze ho rychle zaucit.
servisdok
Mám už dlouho v GB mladšího kamaráda-kolegu ze stejné školy, co jsem studoval i já. Přestože mechanik-elektronik pro sdělovací zařízení a komunikační techniku, šel tam ve svých 22 letech původně dělat se silnoproudou firmou.
Začínal na vcelku běžné údržbě, co bylo potřeba, ať už v bytech či firmách. Mezitím na pár exhibičních případech ukázal, že sakra dobře umí slaboproud, tak firma ho brzy přestala využívat na výměny jističů a podobný blbosti. Dělá momentálně na údržbě-servisu elektroniky topení a klimatizací.
Oni tam totiž byli zvyklí (a je to prý i všude jinde na Západě a už i u nás), že při poruše se prostě vytáhne příslušná deska, objedná se nová, mezitím se čeká a pak se vymění – přičemž ale zákazník třeba 3-4 dny mrznul, nebo byl bez teplé vody.
Přišel machýrek z České republiky, vzal porouchanou desku, vzal měřák, páječku, následně šel do bohatě zásobeného skladu prodejny se slaboproudým materiálem, koupil za pár šušňů do té desky nový trafo, když tomu původnímu shořel primár, desku tím opravil, nasadil a ono to během tří hodin znova běželo.
Od té doby ho tam mají málem za šamana, protože to, co s porouchanými věcmi předvádí on (a co je v ČR běžné), tak dostává tu nejlepší a nejlíp placenou práci, ve které naplno uplatní to, co umí. Ale není mu zatěžko vyměnit stykač či jistič, když je to zapotřebí a nemá potřebu k tomu volat dalšího „specialistu“.
Firma na něm vydělává královský prachy, protože jako jedna z mála garantuje opravu do 12h po nahlášení, on to vždy nějak dokáže a firma za ten expres kasíruje nechutný peníze.
Je to, jako všude jinde – chceš to hned, tak si připlať.
Momentálně vydělává tolik /je tam už asi desátým rokem/, že tady v městečku jeden dům už stojí, na druhém se pracuje, k tomu přikoupený nějaký pozemky, vrtají se studně, instalují tepelná čerpadla…Řídí to jeho přítelkyně, projektantka víceméně z oboru, děti zatím nemají.
Myslím, že v ČR je takových lidí spousta, kteří mít příležitost ukázat, co umějí, tak pro firmu vytvoří poměrně velký hodnoty.
Průměrný Angličan, není-li to vyloženě hobby-kutil, si neumí najít zkratem úsporky postižený světelný okruh, vyměnit úsporku a znova natáhnout jistič. Platí se tam za to neskutečný peníze.
Tohle všecko dělali Poláci v oboru vodo-topo, ale strašně to omrdávali a proto se tam zvedla taková vlna proti „polským instalatérům“.
Proti českým elektrikářům tam nikdo nic nemá a mají je tam rádi, protože jsou slušní, ochotní, šikovní a ne drazí.
servisdok
Popisoval mi případ, jak si na dílnu z nějakého kšeftu přivezl porouchanou velkou řídicí desku z nějaké výkonné klimatizace. Sedl si s tím ke stolu, načež se seběhli ostatní, co s tím bude provádět. Měřením zjistil, že jediný, kvůli čemu deska za 240 liber nefunguje, je jeden LM340-24+, co napájí spínací tranzistorová pole a cívky relátek.
Tak vzal pumpu, páječku, odcucal přívody – a borci na to: „Ty chceš vyměňovat tu součástku? Vždyť ani nevíš, co je to zač a je přinýtovaná!“
On na to: „Ale vím, co je to zač. LM340-24+ je stabilizátor 24V/1A. No a co jako? Nýt se přece odvrtá a stábl i s chladičem se pak přišroubuje osminkovým šroubkem s matkou zpátky“ a jak řekl, tak udělal.
To jsou věci, který už ani tady nejsou úplně běžný a na takové dílčí opravy se sere, protože to zaplatí zákazník, co je nám po tom.
Že to má potenciál konkurenční výhody, nikdo neřeší.
Sysop
Jo, takhle jsem si ja nasral do gati tady v Nemecku. Bavil jsem se jednou s financnim reditelem a on povida, ze se mu vysrala pracka. A ze vymena ridici desky stoji skoro jako pracka nova. Tak mu, ja blbec, povidam, at mi ji prinese. Inu, prinesl, ja na ni vymenil brouka, co delal fazovej regulator a dal mu desku zpatky. Kurvadoprdele a uz to zacalo. General prisel, ze mu v kole kixla baterka, ze na eBayi koupil jinou, prej ma clanky ok, ale nejede elektronika. No tak jsem z tech dvou baterek udelal jednu funkcni. Pak prisel majitel, ze mu nesviti celovka… a tak jsem pri jedne prilezitosti se jich vsech zeptal, proc si to kurva nekoupeji novy, maji prachu jako slupek. No prej je jim lito to vyhodit, kdyz staci opravit malickost. Fajn, a tak proc na nemeckym trhu nejsou fachmani, co to opravi, kdyz je takova poptavka? Na to mi nikdo neumel, nebo nechtel odpovedet. Ja bych rekl, ze ti, co to umeli, jsou v doochodu a mladi neumeji zapnout hlavu a nebo ty hlavy proste zapnout nejdou.
Od te doby mam klid a nikdo ze mne opravare nedela, ale ze jsem si kurva nedal pozor driv.
servisdok
Tohle já dělám běžně a denně, jen čím dál míň, protože opravitelné už jsou jen věci, vyrobené asi tak před 10 lety a dřív. Některý současný už ani nejdou otevřít, typická jednorázovka, co se při prvním náznaku špatné funkce prostě vyhodí, neboť byla původně ultra-levná. To už ale neplatí, pěkně zdrahly i tyhle jednorázovky.
Akorát já na rozdíl od Tebe nesedím v korporátu, kde mi jdou jistý prachy i bez toho, abych něco takového musel dělat.
Sysop
Ja nesedim v korporatu, ale v rodinny firme ;-). Na nemecky pomery stredni, az mala velikost – 450 zamestnancu a bratru 80 megaojro rocni obrat vyroby.
To je tezky, my taky delame svoje veci neopravitelny. Umyslne. Ale i ty nase veci by sly „opravit“ starym dobrym socialistickym zpusobem – misto jedne soucastky velka deska :-). To uz ale malokdo umi.
Jeste tak deset let a pokud pak prijde blackout, bude to skutecne pro furu lidi katastrofa.
CzechDave
Sysop: To je jak m§j kolega z německé matky. Člověk, co po elektroprůmyslovce šel do naší firmy (tehdy čistě lokální malá firma, žádná korporace) a začal tu navrhovat a stavět výrobní automaty. Když mi ukazoval plány a vyprávěl historky z natáčení, připadal jsem si zase jako zamlada na studiích na naší elektro SPŠ, kde takových nadšenců jen v naší třídě byla hromada. Jsem strašně rád, že jsem ho mohl poznat, byl to fajn člověk ze staré elektronické školy (něco jako servisdok) a automatizaci / konstrukci a programování strojů měl v malíku. Všechny jeho stroje se vyznačovaly a vyznačují jednoduchostí a vtipnou konstrukcí, dodnes je tu máme a používáme, já jen upravuju software v jejich PLC podle aktuálních požadavků ve výrobě. Nejstarší stroj, co postavil, byl z roku 1980. Dodnes příležitostně funguje na mateřské firmě, řídí to jím vlastnoručně navržená destička s jednočipem, který si naprogramoval. Říkal jsem šéfovi správy strojů na matce, že až ten strojek nebude potřeba, že bych si ho vzal do svého soukromého elektronického muzea :).
Jednou při pokecech u kafe pčišla řeč na úroveň vzdělání na našich a západoněmeckých průmyslovkách. To se k nám přidalo pár dalších lidí, co si tam také byli pro kafe. Zjistil jsem docela s potěšením, že průmyslovka, kde jsem studoval na začátku devadesátek a její metody / kvalita výuky se nijak moc nelišila od průmyslovek německých – dostal jsem vzdělání na podobné úrovni a podobné kvality, jako kdybych chodil do německé průmky. Oni měli navíc možnost v rámci výuky pracovat s moderními technologiemi, zatímco my jsme měli zařízení o generaci až dvě starší. Nicméně principiálně jsme na tom byli stejně, kvalita vzdělání byla podobná. Bylo to potěšitelné, že moje socialistická průmyslovka dokázala držet krok se západoněmeckou průmyslovkou, která měla mnohem širší možnosti materiální i technologické.
Sysop
Mam tam ted dva kluky a holku, dodedavaji bakalarky. Od tohoto tydne uz v plnem pracovnim pomeru (doposud Azubis), bakalarky odevzdavaji na konci mesice na skolu. Je az neuveritelny, jak to maji nastaveny. Obsah vsech zkousek na dany rok dostanou uz v zari. Takze vedi presne, z ceho budou behem roku zkouseni. Bakalarka musi bejt hlavne napsana, ale jestli to ma hlavu a patu, jestli to vubec k necemu je, nikoho nezajima… totalne fprdeli, neuveritelny. Jeden kluk z laboratore si u nas delal i diplomku, ja jsem mu navrhnul bud pomoc, nebo oponenturu, on na mne nechapave cumel, ze nic takovyho nepotrebuje. Proste neco sesmoli a titul je doma. Skoda mluvit.
Marty...
Ja bych rekl, ze ti, co to umeli, jsou v doochodu a mladi neumeji zapnout hlavu a nebo ty hlavy proste zapnout nejdou.
Osobně si myslím, že nevyjde kalkulace, když tam člověk započítá vše, aby to šlo nabízet jako komerční služba.
Generálka u současných spotřebních spalovaích motorů je taky už nedělá. Maximálně u něčeho speciálnějšího.
Akorát že vole i nějaká sběř z balkánu musí pracovat V SOULADU S OSTATNÍMA ŘEMESLAMA NA STAVBĚ, což je mimo jejich svaly, který mají na úkor mozku, z čehož pak znikají jistý problémový situace. Jako že udělají škody klidně přesahující jejich nabouchaný metry, takže pokud na tu partu není aspoň jeden, aby na ně dohlídl, celá stavba je v piči.
shane
Pochopitelně, protože nízkokvalifikovaný džoby jsou v améru placený mizerně a chudý státy maj navíc průměr jen o chlup větší jak my. USA nejsou jen Kalifornie a celostátní průměr je 31 300 USD ročně. Hrubeše.
Jimmyx
pokud máte UPS stanici, je nejvyšší čas vyměnit bateriové články
Ktere UPS pouzivaji Li-ion baterie? Zatim jsem ke vsem vlacel jenom olovo. Li-ion se castecne pouzivaji pro ostrovni systemy (i kdyz tam jsou i jine moznosti), poloostrovni systemy (napr. Tesla batery), coz u nas skoro nikdo nema a nove pro ohromne baterky pro vyrovnavani site. UPS bych ani jedno nenazyval.
dedek
Správná poznámka. Uznávám. Přesto by mě nedostatek nepřekvapil.
Ale kdo ví no, rejžáckej tlak je asi ohromnej, příde mi, že i paňák šel poslední leta s kvalitou dolů aby udržel cenu, zatímco rejže dokáže přes všechny inflace ty jejich odpadky i zlevňovat, takže nejak tak.
HPčko dělalo nějaký storage, kde byly přímo na bekplejně akunový moduly s měničema, takže při výpadku to tam poslalo správný napětí zase nazpátek. Samo v lithiu, mám z toho vybrakovaný nijak nejetý články.
kaBrnak
Tomuhle se, Dědku, říká DEINDUSTRIALIZACE EVROPY. Píšu tu o tom už aspoň poslední 2 roky, ale zdejší mamlasové z toho mají legraci, a donedávna to považovali za srandovní konspirační teorii, případně za souhru naprostých náhod. A nikoliv za cílenou agendu, která nás má dovést fakticky do středověku, i se středověkým náboženstvím – islámem.
Jak jsi správně napsal, nedostatek v elektrotechnice ocení zejména pacienti co jsou v nemocnici na přístrojích. A že jich po hromadném lékařském včeličkovém experimentu na celé populaci bude dramaticky přibývat. Inu, i genocida populace je součástí této Great reset agendy, spolu s celkovým zhoršováním životních podmínek lidí v důsledku depopulace.
Stačí se kouknout, kam jsou vyšroubované ceny ovoce a zeleniny, a jaká je jejich nabídka v obchodech.
kaBrnak
K té poslední větě… znám vesnice kde se s příjezdem posledního autobusu o půl deváté vypíná veřejné osvětlení, protože to rozpočet roztahané podhorské vesnce neutáhne, a celá vesnice se ponoří do černé tmy. Tedy něco co snad zažila naposled možná předválečná generace.
Už tu jen chybí ponocný s halapartnou a trubkou.
Sysop
To je u nas taky. Ostatne… k cemu svetelnej smog, kdyz beztak sedej fseci doma a kdo jde chlastat do vedlejsi vesnice, pujde polema beztak potme, tak co…
kaBrnak
Mě jako zhýčkaného brňáka to docela vyděsilo, když jsem procházel potemělou vesnicí, kde svítilo okno v každém 3. baráku, bo tam zůstávaly na dožití už jen doochoci a lidé s IQ pod 80.
S tou tvojí logikou to můžeme dotáhnout třeba až k:
-k čemu opravené silnice když se svým koňským potahem dojedu do vedlejší vesnice i po polňačce
-k čemu obchod, když si sám vypěstuju kedlubny i brambory a mlíko vyhandluju s místním jzd
-k čemu zubař když zub umí vytrhnout i místní kovář
-na co porodnice, když mi manželka za rok zajistí nového potomka, když tento umře při porodu
-k čemu školy, když násobilku svoje potomky naučím i já, a víc k práci na našem poli stejně potřebovat nebudou
Přesně takhle začíná plíživá deindustrializace a návrat do středověku ve všech ohledech, je to jen otázka času.
CO se stane až nebude po 10 letech možné opravit auto, či traktor bo zkrachované automobilky, a číňan díly dodá díly na traktor za ceny, které rurální paleo-evropan prostě nadá?
fakt jsem zvědavý, co budou dělat ti zoufalci co si nakoupili high-tech Johny Deery apod. A vyhodili na koleně opravitelné staré Zetory, protože to pyčo nemá sesli fkůži, klímu a GPS řízení.
Sysop
Ale to jsi v uvahach na mile daleko od toho, proc by se v noci v male prdeli melo sviti panubohu do oken. Mesto je jina, fura lidi prijde z prace v sest vecer a jde se nekam povyrazit, takze mnohdy potrebujou se taky nejak dostat domu a nenabit si drzky na vecne rozkopanych silnicich plus nebyt prepadeni kdejakym kriplem. Tohle v horskym zapadakove neznaji, takze jsou radeji, kdyz v noci z oken vidi hvezdy a ne lampu pred barakem. Sam za sebe muzu rict, ze pred barakem jednu lampu mam, dalsi je az o sto metru niz ve vesnici. Obcas tu moji lampu nekdo opravi, takze sviti a pak se zase posere. A je tak pul roku klid. Tech kandelabrovejch pojistek uz mam pul suplete…
kaBrnak
To si nemyslím. Protože to o čem tu mluvím, je jen špička ledovce, či symptom mnohem hlubšího a zásadnějšího procesu ve společnosti.
Asi jako když ti bliká v autě varovná kontrolka a ty se ji rozhodneš ignorovat. A za 14 dní skončíš se zadřeným motorem.
V současné době ty varovné kontrolky procesů ve společnosti řvou a blikají ze všech stran. Ale řada vohnoutů to blahosklonně přehlíží.
A dojde jim to, až jim dítě umře v nemocnici třeba při banální operaci, při které chyběl přístroj, bo číňan nedodal.
Nebo rychlá sanitka nedojela, protože si rozjebala kolov neopravené silnici. Apod.
Sysop
Kdyby doslo k blackoutu, kde to bude vetsi problem, co myslis, v te horske prdeli, nebo ve meste? Cili o tom to je, o te zavislosti a provazanosti. Kdyz naopak ve meste nepujde sehnat treba folie do balikovacky senaze, tak to zase takovej problem nebude.
kaBrnak
Ale já nemám na mysli jednorázovou událost či lokální katastrofičku, ale celkové systémové selhání, na které poukazují ty současné události.
Pět vesnic poškodilo toranádo a je z toho katastrofa kterou řeší premiér, politici atd.
Při povodních v roce 97 se toho zesralo řádově víc, ale stát to zvládl, i s pomocí armády, protože ještě nějak fungoval. Dnes nefunguje ani ten posraný předražený IZS.
Zase jen sousedská výpomoc.
Je jasné že na vesnici jste tímto ohroženi o dost méně. Ale pokud dojde k systémovému selhání, tak to bude bolet i vás.
Ostatně, i po tom tornádu pomáhali ze začátku záchranáři z Rakouska, protože bylo zjevné že se to lokálně nezvládne a dotační prasečkář z Anofertu umí jen rozkrádat dotace, ne řešit krize (i tak je na tom o dost líp než bukvice od Pirátů).
Jak by si vidláci poradili, kdyby nastala nějaká větší katastrofa s desítkami závažně zraněných a obrovskými materiálními škodami? Rozváželi by raněné po nemocnicích v kraji na traktorech? Odklízeli by trosky bez těžké techniky?
Jen taková prkotina jako mini tornádo v 5 vesnicích zaměstnala záchranáře a hasiče z široka daleka. A stejně to nefungovalo, bo neexistence organizace, neexistující nouzové plány, vše se řešilo improvizací za pochodu. A jen díky schopným starostům a dobrovolníkům to nějak vyšlo.
Karkulka
Jenže to tornádo zasáhlo „jen“ pár prdelí kdesi na Jižní Moravě (a kdo ví, jestli to nebyl rovnou Reich, beztak to tam bude samej Schwartz, Schmidt, Muller a Weber, taky tam byli hnedle záchranáři z Rakouska), na což sere pes. A navíc se hned ukázalo, že vlastně z tisíc rodin je jich sedmnáct tisíc v exekuci, tak si za to beztak mohli sami, sociálky jedny.
Kdežto povodně, ty se kurva dotkly (nejen) Prahy. To není pár set voličů, tam je potřeba makat jinak. Na nějaký Hrušky dva měsíce po akci sere pes. A navíc v Práglu se díky tomu podařilo vystěhovat černou komunitu (nejen) z Florence, tak to byla navíc investiční příležitost jak hajzl.
Já bych v tom určitě neviděl (jen) ten ~25tiletý rozdíl.
dedek
To bych u nás v prdeli světa docela ocenil. Ostatně máme krásné hvězdné nebe… Nicméně je sakra rozdíl, když nějaká místní starostenská svoloč rozfofrovala všechno a teď nemá za co svítit a když prostě spadne síť (i těm, kteří na elektřinu – zatím – mají).
kaBrnak
Já taky rád noční nebe. Nicméně ty výhody amatérské astronomie bez dalekohledu se začnou stírat, když vám z diskošky příjde synátor ve tmě zmlácený neznámo kým, případně dcera znásilněná.
Noční osvětlení totiž bylo zřízeno především z důvodu prevence kriminality, víme? I ten ponocný kdysi neměl halapartu proto aby se měl o co opírat.
A v rozpadajícím se ekonomicky kolabujícím státu kriminalita co, Halík? Kurva přece roste, roste!
grg
Reč bola o prdeli sveta. Tam jednak diskoška nie je a dvak ak by tam tým posledným alebo niektorým iným autobusom prišiel niekto cudzí, bude sa to vedieť. Svojich si uz poznajú, tam „neznámo kým“ nenastáva.
kaBrnak
Já bych to nepodceňoval. Ostatně tento socioekonomický problém popsali barvitě Tři sestry ve svojí písničce už snad před čtvrtstoletím: https://www.youtube.com/watch?v=CDtseF2CP7Q
:-D
servisdok
Nevím přesně, jak na opravdu malých dědinách, kde v osm večer přijde liška a popřeje dobrou noc.
Ale i v městysech a malých městech se VO budovalo hlavně z toho důvodu, aby se člověk-občan prostě nepřerazil, ať už se bude dít cokoliv. Patří to ke znakům civilizace a občané si to z daní platí.
Kde a čím se svítí, to je na rozsáhlejší debatu. Ale obecně platí (a mám to potvrzeno od chlápků z místních TS), že provozně nejméně nákladná jsou ta nejjednodušší svítidla se sodíkovými výbojkami bez zapalovací elektroniky, tj. asi do 70W.
Je moc krásné, když někam namontujete svítidla s drahými metalhalogenidovými výbojkami, které sice mají příkon jen 20W při stejné svítivosti a příjemnějším světle – když je v nich namontován v číně vyrobený elektronický startér, co se po 2 letech, ale i dříve posere a jako ND stojí raketu, přičemž sama MH výbojka nemá oproti sodíku ani třetinovou životnost. O LED svítidlech s předřazenou elektronikou ani nemluvě.
Náklady na údržbu jednoduchých svítidel s SHC výbojkami, tlumivkou, kondenzátorem a pojistkou jsou řádově nižší, než náklady na jakékoli jiné svítidlo, plus samozřejmě člověkohodiny z údržby.
Prostě je levnější, nechat tam výbojku s vyšší spotřebou, ale také dlouhou dobou života a vysokou spolehlivostí, než tam namontovat hi-tech zdroje a pak to 1x týdně všecko objíždět, opravovat a shánět specializované ND.
Když se v obyčejné sodíkovce třeba vlhkem prorazí tlumivka, dá se nouzově vzít z jiného svítidla, které někdo pocuchal vzduchovkou, ale většinou se dá zaměnit za novější typ jiného výrobce, je to jen tlumivka s reaktancí pro danou výbojku, nic hi-tech..
Našel bych ve svém městě poměrně dost ulic, kde by se dalo VO v deset večer vypnout a pravděpodobně by se nic nestalo, nebo by to až tolik nevadilo.
Je ale fakt, že až na velmi drzé výjimky, probíhá zločin většinově tam, kde je tma.
kaBrnak
Já sodík vždy nesnášel, kvůli té monochromatické barvě. Ale ty moderní LED nesmysly které člověku v noci svítí do očí modré světlo, jsou ještě protivnější.
Zlaté sodíkovky, zlatí komunisti :-)))
Ale pamatuju že i za komárů byly občas rtuťové výbojky. A připadne mi že měly lepší barevné podání než dnešní LED a ne tak ostré světlo.
Myslím že měnič u moderních LED svítidel taky při výměně přijde na ranec.
Ale možná že ta životnost je vyšší.
Každopádně v Brně se teď montují tyhle. Pokud se nepletu. Je to takové placaté a nahoru z toho trčí jakýsi „kelímek“ obrácený dnem vzhůru. Nepříjemně ostré světlo. Že by to byl spíš ten metalhalogenid v tenkém provedení?
servisdok
Bílé rtuťové výbojky řady RVL a RVLX byly celá 70.léta skoro všude. Bílé, monochromatické světlo, produkované luminoforem, bombardovaným UV zářením rtuťového hořáku.
Ty narazily právě na strop účinnosti toho luminoforu, současně s poměrně velkým příkonem hořáku – nejnižší byl 125W. Sodíkové hořáky SHC luminofor nepotřebují.
Je tam ale víc věcí, které hovoří proti LED i nutné elektronice.
Hořáky rtuťových i sodíkových výbojek jsou z křemenného skla a jsou konstruované na vysoké teploty, bez nutného přídavného chlazení a jsou kryty poměrně velkou baňkou, která generované teplo dobře rozptýlí, tlumivka výbojky se nijak významně nezahřívá (asi do 60°C).
Polovodičové přechody LED jsou naproti tomu schopny fungovat jen do cca 100-120°C (čím studenější, tím lépe) a je nutné z nich odvádět teplo přídavnými chladiči. V letním horkém počasí, se LED i vestavěná elektronika nutně přehřívají a zkracují tak životnost jak LED sestavy, tak elektroniky.
Navíc účinnost LED není ještě taková, aby přinesla i s nutnou elektronikou opravdu významné úspory, oproti tomu sodíku.
Ano, to žluté monochromatické světlo je trochu otravné, ale ten jejich příkon vs. světelný výkon za to pořád stojí.
kaBrnak
Ovšem Servisdoku, je tu ještě jeden aspekt. Pokud se nám rozšíří „energetický chudoba“ a odstávka jaderných elektráren, tak 2OW oproti 70W bude zatracený rozdíl. Třeba mezi tím, jestli se v nějaké díře budou zhasínat světla ve 20 nebo až po půlnoci.
MH výbojka, na 20 W? Tos chtěl asi napsat 200 W ne. Takovou srajdu nikdo neřeší, za to sou bez nejmenších problémů k dispozici do E33 LEDkový náhrady s dlouhou životností. Problém je s čímkoli s větší svítivostí, LEDky končí celkem brzo, sodík hned potom a na stovky wattů až desítky kW nic jinýho než vysokotlakej halogen NENÍ.
Karkulka
Tak ona je poměrně vysoká neefektivita v tom, že je u nás poměrně dost malých dědin v porovnání s Evropou, aspoň co jsem kdysi tak koukal. Chápu, že je to řešitelné dost těžko, ale je prostě snazší řešit věci pro 3 000 lidí v rámci jedné obce, než mít 20 obcí po 150ti lidech.
Jujing
Starosta rozfofroval? Starosta těžko něco rozfofruje, když vpodstatě žádné pravomoci nemá a může dělat je to co mu zastupitelstvo dovolí. A druhá věc je velikost rozpočtu. Nějaká malá obec s 300 obyvateli bude mít roční rozpočet do 5ti milionu a to je prostě problém a tam se každá koruna opravdu 3x obrací a šetří bude kde může aby to aspoň nějak fungovalo
a u toho měřiče potence by byla židle na tý židli by seděl 24/7 chlap a v jedný ruce by jakoby měl to kroutítko potencometru a v druhý ruce třeba několik teploměrů různejch a furt by jako koukal na ty teploměry a podle nich nastavoval ty votáčky třeba navíc eště nějak prediktivně jak by si jako myslel jakáže bude teplota zachvilku :D ;D
A ted pohledneme pravde do oci. U kolika procent aplikaci ty otacky podle teploty nastavovat potrebujes a u kolika procent je to jen frre cool in vychytavka, nebo uplne zbytecna funkce? A u kolika procent z tech kde ty otacky nastavit potrebujes by stejnou praci neudelala treba kombinace termistor+tranzistor? Tohle cipove blbnuti mne minule zarazilo na jednom elektrikarskem foru, kde se nekdo zeptal na zapojeni pro on/off jednim tlacitkem. Jedine, co tam mladez umela vyplodit bylo zapojeni s ATtiny a jeste takove to pozastaveni se nad tim, jak vubec muze nekdo nemit doma programator…
@kevin
u technologickejch procesů to asi jako věčinou přímo potřebuješ noa kde to nepotřebuješ to zase jako umí šetřit eletriku a zachraňovat planety :O :D ;D ;D
atiny má uvitř v sobě skovanou malilinkatou eeprom takže by si jako mohlo umět pamatovat on/off stav i když vypneš napájení :O ;D
vidišto všecko je lepšejší s čipama :D :D ;D ;D
Na to ti staci bistabilni rele. Bez EEPROM. A bez citlivosti na EMI…
Sysop:
Některý auta to měly relé na přepínání dálkových/tlumených, kotva při přítahu klepla vždy na stejný místo – do takový dvojitý kolíbky. Jednou tam byla pravá, podruhý levá půlka. Pod ní velmi odolný spínače.
@sysop
relátko bude jakoby víc drašší ze vzácný mědi nedostatkový vyrobený a těžší a mechanická součástka vopotřebovávací a s proudovou špičkou a bude navopak dělat emi ;D ;D
prostě jako neni nad čip :D :D ;D ;D
…a to ATtiny jeste programujou v Ccku, aby potrebovali minimalne 16k pazmeti. Dneska jsem poslal do prdele vyvojare, kdyz mi na I2C na 100 kHz vzal Cortex na 48 MHz. Kurva, zralo to jak Dukovany a EMC by to neproslo ani omylem. Rekl jsem mu, ze jeste chvili mne bude srat a necham ho to na tom Cortexu udelat v assembleru. A najednou stacil ATtiny na 2 MHz…
@sysop
jako ale zase tak drahý ty čipy nejsou by byl problémek 16k paměti snad :D ;D
btw s asm bych asi taky zápasila tam umim max blikat ledkou :D
Ne. Zejména proto, že v aplikaci, kterou popisuji já se děje pouze prvotní nastavení ve výrobě a pak už se navždy točí stabilní rychlostí. Jinak pokud bych potřeboval in-time měnit otáčky v závislosti na teplotě, pořád existuje věc co se jmenuje termistor. Takže poznámka je to sice vypointovaná, ale lichá.
@dedek
a jak by si to jako moch vědět žeto je furt ta samá stabilní rychlost kdyby tam jakoby nebyla strčená ňáká regulace se zpětnou vazbou třeba :O :D ;D ;D
nevim coto máš za větráček ale muže to bejt taky třeba hlídání by se sám nepřehřál by se sám vypnul když se ti do něj namotaj vlasy nebo něco nebo by podával hlášení po zběrnici někam že něco neni ok a tak. nevěřim že tam strčili čip jenom tak prolegraci protože bez něj byto asi jako bylo víc jednodušejší a víc lacinější hádám :D ;D
to máš jenom proporcionacionální složšku regulátoru + přechodovku divně zkroucenou jakou ti jakoby dá termistor hele nebo něco :D ;D
jenom technická „přechodovka“ – tím asi myslíte přechodovou charakteristiku, tím se vyjadřuje závislost výstupního signálu na čase při změně vstupního signálu. To na co odkazujete je něco jiného.
Jinak celá ta debata je celkem zbytečná, prostě někdy má složitější řízení smysl a někdy ne. Typický příklad jsou ta čerpadla do domácích otopných soustav, kdy minulé desítky let stačilo jednoduché čerpadlo a fungovalo to. A nyní se všade cpou čerpadla složitá což má jednak vliv na investiční náklady a druhak na životnost, páč leckde ještě po domkách najdete 40 let staré čerpadlo ze sigmy, které si domkář 3x za léto protočí, případně šikovnější kutil vymontuje a vyčistí. Můžu Vám garantovat, že čerpadlo s elektronikou za 40 let už v kotelně neuvidíte, maximálně jako raritu.
Ta elektronika u obehovych cerpadel ma tu zasadni vyhodu, ze v ni v tom horku vysychaji elyty a nejpozdeji do osmi let jde ta elektronika srat. Ti sikovnejsi pak ty elyty vymeni a jede dalsi, cca 8letej cyklus…
@JASAN
technická poznámka k technický poznámce :D :D přechodová funkce je vobecně matematická funkce co dělá že modeluje výstup něčeho pro každej teroreticky možnej vstup hele wiki :O ;D a si myslim že tak mužeme uplně stejně dobře řikat křivce závislosti vodporu na teplotě nějaký eletrický součástky ale třeba i vodezvě nějakýho systemu na skok :O ;D
nebo jak by si jakoby řikal takovýmu tomu grafu jako s tou funkcí co ukazuje závislost vodporu na teplotě?? :O :O nic víc lepšejšího mě nenapadá než přechodovka :D
neni máme se jako vo čem hádat a neni to žádnej koronavirus :D :D ;D ;D
@Greta: závislosti R na t bych když už tak říkal nějak jako převodní funkce nebo charakteristika; ten přechod se fakt – co si pamatuju – myslel vždycky jako změna mezi dvěma stavy, např. z nuly do jedničky. Přechodová funkce je teda reakce výstupu v čase na ten přechod na vstupu. Jinak Gretko koukal jsem na ten tvůj blogísek a máš mou ouctu, čímž chci říct, že tahle přechodová debata je fakt už čistý akademický pošťuchování a ne střelba ze zakopanejch pozic.
Ano, to mi připomnělo že za mých školních let se tomu říkalo vždy „charakteristika“.
@mrcasík
………přechodová :D :D ;D ;D
Y hlediska ustalene terminologie se privlastek ‚prechodova‘ pouziva, kdyz jde o zkoumani dynamiky. Bud casove, nebo tlakove, napetove, atd. Bezna zavislost, ktera neni dynamicka, se tak proste neoznacuje. Ale je to vec konvence, rekl bych.
Jak to asi dělali od 70. let do první dekády tohodle století, hm hm. Že by kurva analogovejma komparátorama, tranzistorama, teplotně závislejma polovodičema apod.? Si děláš snad prdel ne?
Myslim, ze jedna 555 udela tu samou praci. A bez programovani. Po PCBA je to ready to work.
Měls někdy v poslední době otevřený pohon klasické 80×80 vrtule do PC zdroje, nebo toho horizontálního 120×120?
V tom flusanci je kromě „rozdělovače impulsů“ zaintegrované i komplet PWM řízení od napětí – otáčky se mění s přivedeným napětím, ale pohon díky PWM neztrácí sílu a spolehlivě se rozběhne i při 2,5V a dokonce má i stabilizaci otáček. Mimo flusanec jsou jen 4 smd darlingtony s integrovanými rychlými diodami, 4 smd keramiky okolo 33n a to je všecko.
Oproti dřívějším pohonům, co měly jen rozdělovač a neměly PWM, tyhle docela dost ruší po drátech i mimo ně.
U PC a obecně digitální techniky to nevadí, protože to rušení ani v pp hodnotě nedosahuje rozhodovacích úrovní zpracovávaného digitálního signálu.
„Trochu“ mě tenhle moderní druh větráků vytrestal v jednom studio-monitorovém zesilovači Alesis, kde je zapotřebí, aby bylo chlazení i při relativně vysokém středním výkonu tiché. Původní „obyč“ větrák měl vymlácený ložiska, nedalo se nic dělat, ani jako orig ND nešel ten původní typ už sehnat, tak jsem koupil jeden z těch levnějších Papstů, nečekaje nic zlého. Jenže větrák je tam živený z kladné haluze napětí pro celý předek i limitér. Celý den mi trvalo, než se podařilo to odrušit tak, aby ten konec měl původních -105dB lineárního odstupu. Dvě tlumivky, kus důkladně stíněného káblu s opletením z FeSn drátu, tři keramiky, tři svitky a dva elektrolyty, na to všecko pomocnou destičku, zavřenou ve FeSn plechu.
PWM je príma, ale jak kam…
Naštěstí ne, kdysi dávno s něčím takovým začínal Enermax, nicméně mě nepřekvapuje, že už serou PWM větráky i do zdrojů, právě kvůli startu na nízký otáčky.
Teď mi kdosi píše kvůli šumění audia ze zesíku zesíku skrz rušení přes komp, skvělý tydle věci řešit…
Tam je jediná spolehlivá pomoc – galvanické oddělení signálu, tedy i země. Nikoli kondy, ale signálovými trafy s minimální kapacitou P/S a dostatečnou indukčností primáru, kvůli zkreslení na nízkých kmitočtech.
Různě za pár babek prodávané „izolátory-oddělovače“, kolikrát i přímo v cinchu, jsou jen vyhozené peníze – jsou v nich právě jen ty oddělovací kondy.
To svinstvo, to rušení z PC a jeho zdroje, se totiž šíří hlavně po zarušené zemi.
Odrušovací Y kondenzátory ve vstupním filtru i v PFC jsou vždy zapojený proti PE, tedy kostře PC a s tím stejným PE je spojena i signálová zem asymetrického výstupu zvukovky. Zvukovky, z 99% externí a se symetrickými výstupy, tímto problémem netrpí. Netrpěla tím ani stará dobrá Creative SoundBlaster Pro, která ač měla asymetrické výstupy RCA, tak jejich zem byla oddělena od země napájecího USB interním měničem a interní dvojí zemí, oddělenou optrony Vactrol.
K ultimátnímu řešení bohatě stačí (pro dodržení požadavku DIN45500 na celkové THD i IMD na 30Hz) sehnat si dvě linková „kindervajíčka“ s převodem 1:1 typu 3AN670.07, nebo bratislavská vejce 5AN670.71 či 5AN670.77. Primární indukčnost zmíněných typů je mezi 2,5-3H, kapacita P/S jen asi 15pF, u bratislavského typu .77, testovaného na 2kV je kapacita P/S jen asi 8pF. Je to dáno konstrukcí – uvnitř je to „jádrové“ dvoucívkové provedení, s L-plechy a z materiálu PY36Cu.
Je možný použít i linková trafa Neutrik typu NTL1, ale vyžadují dodatečné stínění z magneticky měkkého materiálu. Šikovnější si pro ně poskládají minikrabičku i ze dvou kusů trafoplechů tl. 0,5mm a typové velikosti EI50 až EI64. Stříhat pokud možno jen nůžkami na plech, které si můžete dovolit potom zahodit, nebo které jdou brousit :D
V případě kovové FeZn (nikdy na tento účel plastové) krabičky s konektory, je u vstupní zásuvky 3,5 stereo potřeba, postarat se o její opravdu kvalitní izolaci od krabičky. Krabička se spojí se zemí výstupní zásuvky, nebo zemí výstupních cinchů – tedy se signálovou zemí zesilovače. To vše proto, aby krabička měla už „čistý“ zemní potenciál.
Největší část toho hnusu z PC, zachytí z permalloye vylisované „kindervajíčkové“ kryty a plus k tomu vnitřní, měděné elektrostatické stínění ve vajíčku, přímo na trafu. To ale nesmí tvořit závit nakrátko. Jinak to má potom účinek přesně opačný – do toho uzavřeného závitu nakrátko se naindukuje všecek bordel, co se nasbíral okolo z PC i ze síťových kabelů – a přetransformuje hodně směrem nahoru do výstupního signálu. Ta tráfka se dají občas odchytit i na Aukru okolo 300/ks, na Bazoši i levněji, Neutriky stojí okolo osmi kil/kus.
To československé tráfko vypadá stejně, jako vnitřek z kindervejce, ale je kovový a má upevňovací dutý krček se závitem M7x0,75, z krčku má správně trčet pět drátů: červený, modrý, zelený, černý a žlutý či bílý. Žlutý/bílý je samostatná zem plechů, trafko vevnitř je od krytu elektricky izolováno a mechanicky odpruženo jedním závitem jemného filcu.
Začátek primáru je červený, začátek sekundáru zelený.
Jj jde to po zemi, takže se obávám, že ani on-line UPSka není řešení, jak si myslí, pže to má všechno furt společnou zem. By to musel nechat plavat, a to zrovna při síťovým napětí není úplně dobrej nápad.
Co případně kvalitní externí DAC? Ze zvukovky by vyvedl digitální signál, nejlíp přes optiku, a DAC by pak byl zemněnej na signálovou zem zesilovaču.
Jo, to je taky řešení. Často používané u laptopů, do kterých zase leze rušení do GND celého laptopu přes externí spínaný zdroj.
Všimni si, že z interní zvukovky laptopu bordel neleze, pokud jede z akumulátoru. Připojíš zdroj a máš po čistým signálu.
Ale to galvanický oddělení, prostými linkovými transformátorky, je prostě 100% a nejjednodušší.
Není raketová věda takový trafko vyrobit, o trochu větší věda je, šikovně ta tráfka zapojit – třeba i s odporovou kompenzací do jejich společné primární země.
Řešil jsem takových případů stovky a vždy úspěšně. Dnes už se to v různých úrovních ojebu prodává hotové, od těch téměř nefunkčních izolačních kondů v konektorech, až po skutečná trafa v mírně větších konektorových redukcích RCA a XLR.
A když chceš, aby to bylo opravdu s trafy, tedy galvanicky, plně funkční a bez zkreslení, tak shánět pod názvem „DI box“ pro muzikanty a od skutečně solidních firem, jako je třeba ten Neutrik a Jensen (oba jsou to zároveň výrobci kvalitních traf), nebo od firem, jako je Radial.
Nic od Behringeru. Od této firmy je to ojeb na ojeb. Když už použijí trafa, tak mizerná a aby to slyšitelně moc nezkreslovalo, tak napřed signál do traf zeslabí na -12dBu, prožene nestíněnými trafy a pak i s bordelem nachytaným okolo zesílí zpátky – výsledkem je mizernej odstup i s pajcovanými OPA2134PA, NJM2068 či AD711.
Třeba Arctic dělá důsledně oddělené varianty
– PWM
– neřízenou, resp. jen napětím
– řízenou termistorem
Kde PWM je nejdražší, protože potom lze výkon větráků ovládat přímo softwarově z OS.
To sou dětský hračky, vo tom nemůžeš ani přemejšlet to dávat jako náhradu průmyslovejch větráků.
Noctua Industrial se, občas, dá takle někde použít. Mnohdy ale furt nemají dostatečný otáčky a teda průvan. Výkonnejm větrákům NMB, Papst, Panasonic, Delta aj. v PC segmentu vůbec nenajdeš alternativu.
No to je pravda.
Pokoušel jsem se sehnat originální Papsty, namísto jejich mizerných čínských kopií – do zesilovačů Gisen. Gisen jsou ostatně taky kopie, švédských LabGruppenů, číňan okopíruje všecko, co bílý muž vymyslí.
Z takzvaného PC segmentu tam nepasuje nic ani od toho Papstu samotného, protože jde o úplně jiný segment výrobku. U toho PC se počítá s generační obměnou za 2-3 roky, kdežto 10kW zesilovač si nikdo nekupuje na 2-3 roky, ani rentálky na touring ne.
Jde o „maličkosti“, ale ve výsledku je to jinej výrobek.
Zastavení větráku v PC zdroji, asi nemá až takový dalekosáhlý následky a asi je to i líp uhlídatelné – než zastavení hlavního větráku ve zdroji zesilovače, co je schopen dávat 5kW RMS. A taky tady jde o případný následky na tom, co je k tomu zesu připojený. Ony ty škatulky, třeba od pana Meyera, vůbec nejsou levný.
Ze serverů mám výkonnejch větráků dost. Občas je to vyloženě nebezpečný to provozovat bez mříže, mám tam i nějaký 120ky co berou desítky wattů, to má už celkem masivní rotory a třeba 5k votáček, do toho něco strčit tak je z toho sekaná.
@behemoth
nj ale voni neměli navýběr my máme ;D
aže lidi třeba jako 10000000000000 let bydleli v zemljamkách a topili si sušenejma medvědíma bobkama z toho nedělá nejvíc nejlepšejší řešení možný přeci :D ;D
co to žvaníš?
To je klasická dnešní úloha. Před dávnými lety se spočítala tlaková ztráta soustavy a podle ní se nadimenzoval ventilátor nebo čerpadlo. Dneska se tam jebne motor s frekvenčákem a pak se to už nějak nastaví. Koneckonců čerpadlo s elektronickou regulací v otopných soustavách už pěkných pár let nařizuje norma.
Norma neni zakon. Ja jsem puvodne mel vsude Alpha2, pak jsem je vyhazel a dal cerpadla bez elektroniky. Voila, nemam problemy.
To máte recht s tou normou, doma si můžete dát co chcete, ale dodavatelsky si s obyčpumpama neškrtnete.
Žlutý metr, 1.5 odměřeno, bicykl, auto, a dvě paka. Rekvizity reklamy rakouské OMV, která právě zkazila mé čumění do bedny. Tak pozor kde tankujete, abyste nákupem benzínu nepodporovali tuhle pakáž.
…naštěstí v zapadákově jako je Dobříš žádné plicní ventilátory ani mimotělní oběhy neběhají.
…možná Lojza by věděl :-)
…anebo je těch městeček se stejným problémem víc?
Vzhledem k tomu, že zapadákov jako je Dobříš nestojí mediím za zmínku, ačkoliv se tam odehrává nějaký zapeklitý energetický problém, dost možná předzvěst každodenní reality všude, těch míst pravděpodobně bude víc. Ale já teda shodou okolností Vím taky jen o Dobříši.
Naštěstí to tam asi nikoho nezabilo (nebo jo, ale sere pes, zemřel s Covidem…), takže není vo čem.
vo de s těma vosmi, nějakej místní spínací čas HDOčka?
No dobrý, cizince nechcete a Čechy ve výrobě zaplatit neumíte. Ale může za to gender a neziskovky, to víte že jo.
Ono to neni tak uplne jednoduche. Cele hospodarstvi je nastavene jinak. Kdyz bude ceskej podnikatel vyplacet zamestnancum nemecke mzdy a pritom nebude podnikat v sexualnich sluzbach, tak to Humberto do pul roku zavre. Ja jsem podnikal temer tricet let v Cesku a prave zaludecni problemy pri pohledu na cesky Bordelistan me presvedcily, ze mam radjei delat zamestnance v Nemecku. A vidim to treba ted, behem chripkove krize. Neskutecna podpora statu, ale realna, ne jen kecy a rozkradani (tech par sibru, co si tady nakradli za rousky a podobne, nejsou chranenci vlady, pujdou pekne do teplaku) a dira, ktera doposud vznikla, bude zrejme na nule do roku 2026, pokud trend vydrzi.
Takovej Nemec majici pilu, dostane dotace na nakup kulatiny z Ceska, pak dostane podporu na Kurzarbeit pro svoje lidi a pak jeste dostaci na hotove rezivo. Ktery Cech toto ma? Na nej tak maximalne nekdo posle kontrolu bud bezpecnosti prace, nebo hygienu, pozarniky, ci financak. Mel jsem par jednani s nemeckejma uradama at uz privatne, nebo pracovne. Jo, maji ruzne debilni narizeni. Kdo ne. Ale vzdy jednaji korektne, pomuzou, celkovou snahou je, aby kontrolovany mel vse v cajku. Ne jen vybrat flastr, aby byly premie. Vlastne ani nevim, kdy napriklad nase firma dostala nejakej flastr. Co jsem se bavil s nasim financnim, kterej tu je 8 let, na nic si nevzpomina. Ja v Cesku jsem platil pri kazdy kontrole aspon neco, protoze neco se prece najit musi a do toho bombosky, chlebicky, kaficka, dorticky, aby ten flastr nebyl likvidacni. To si totiz FU treba ukradne vratku DPH, na kterou cekas jak na smilovani, protoze DPH je tvoje pujcka statu a stat ti da hovno a posle kontrolu, ktera se v tom tri mesice rype. Pak najdou hovno, samozrejme, ale ty mas mezitim penale na ruznych fakturach. A pokud se ti nekde vali financni rezervy, tak ti je FU zablokuje a prijde na kontrolu, jestli jako nemas nejaky cerny penize.
Takze… pokud chce nekdo brecet, ze v Cesku se lidem malo plati, tak chodte brecet k volbam a na urady! Jo, v Nemecku jsou brutalni dane. To jo. V Cesku jsem mel celkovou miru zdaneni moji vyplaty 36 %, tady v Nemecku mam 39 %, ovsem Nemecko mi prispiva na dopravu do prace (vzhledem k tomu, ze mi firma plati auto i PHM, tak statni prispevek mi jde do kapsy, zcela legalne, stat mi prece plati muj cas, ktery travim cestou do prace), Nemecko mi prispiva na stavbu meho domu v Cesku, moje potomstvo dostava neco pres dve sta ecek na hlavu a masic, moje zena dostava od Nemecka prispevek na svoji dopravu v Cesku do prace, protoze prece i to ma vliv na muj vykon v Nemecku a tak se Nemecko stara.
Je mi z toho na bliti, kam jsme se v Cesku po 30 letech od kotrmelce dostali. Jsme vyrazne pracovitejsi a vyrazne vzdelanejsi, nez Nemci. Jenze jsme uplne blbi!
Sysop:
„…kam jsme se v Cesku po 30 letech od kotrmelce dostali… jsme uplne blbi!…“
– – –
Tak když se správně zahuláká, volič správně volí. Přece jedině ODS. Modrá je dobrá a dokázali, že dokážou.
Prostě to ixáči posrali, rozkradli a zkurvili, no.
shane:
„… ixáči posrali, rozkradli a zkurvili,…“
– – –
V roce 1990 volili ročníky 1972 a starší. V roce 1993 už *1975. A tak dál…
To ale zní skoro jako by Němec bez státních peněz nedokázál vyrobit ani střešní lať…
Dokázal, ale když je ruka Páně tedy státu otevřená…
S tím, že jsme výrazně pracovitější a výrazně vzdělanější než Němci bych rozhodně souhlasil. A řekl bych, že bez těch Němci vysmívaných „čecháčků“ by byli v podstatě v prdeli, protože kdo u nás něco opravdu umí, tak tam dělá.
Vždycky se směju tomu vtipnému porovnávání efektivnosti našich ekonomik skrze HDP, to je taky pěkná kokotina. Kdyby tady byly mzdy jako v Německu, tak máme HDP o 30 % vyšší, než ti zasraní Germáni. :-P
A teď ještě tu o druhém Švýcarsku
No, Nemci, ktere znam, s nami nemaji problem ani tak, ani tak, nevysmivaji se nam, ani nefandi Sudetonemeckemu Landsmaschaftu. Ale stran toho vykonu… to bych takhle fakt nerekl. Vykon neni jen vyroba, ale i celkova spotreba. Nestci vypichnout mzdy a myslet si, ze to staci. U nas taky mame obrovsky uniky, ktery namisto v nasi ekonomice skonci bud nekde v danovym raji, nebo treba i v tom Nemecku. Ekonomicky jsme nemecka kolonie. Sami jsme do toho vlezli.
No tak na to, jestli půjde Monika Hohlmeierová do tepláků, bych si klidně vsadil..
To nepůjde, nikdo z Brusele. Na to bych si nevsadil ani neplatnej padoš.
Tak určitě… Akorát, jak už jsem psal výše, my třeba zrovna platíme velice dobře. Ostatně dojíždějí k nám lidé čtyřicet, padesát km, což v našem regionu není úplně obvyklé, už proto, že tady vlastně všichni platí jakž takž slušně.
A tak právě i ty cizince chceme. Ostatně jsme henten nadnárodní moloch. Jen chceme, aby plus mínus chodily do práce ráno a tam byli plus mínus těch osm hodin a plus mínus něco dělali. Pokud možno by na nich nemělo být na první pohled vidět, že snídali lahev vodky a měli by srát do mísy. Docela by se nám líbilo, kdyby kupříkladu rozlišovali velikost šroubů a používaly správné. Pokud ve třech zvládnou práci jednoho člověka a splní výše jmenované, jsme vlastně spokojeni. Bohužel i tak máme laťku poněkud vysoko.
Tak určitě… Akorát, jak už jsem psal výše, my třeba zrovna platíme velice dobře.
Čísla, které jste zde v diskuzi uvedl o tom nevypovídají.
Neni to tak cerne, konecne nekdo, zda se, vyresil hen ty drahe baterie do aut:
https://vtm.zive.cz/clanky/svet-zaspal-v-cine-za-mesic-koupite-auto-s-grafenovou-baterii-a-dojezdem-1-000-km-nabije-se-za-8-minut/sc-870-a-211620/default.aspx
…a jo, von je to Cinan. A jo, ma na to hen ten patent, hmmm…
Jak to vlastně vypadá s těmi výrobci HE3DA? Mám pocit, že slavnostně spouští výrobu už 5 let, ale akumulátor ještě nikdo neviděl.
„…akumulátor ještě nikdo neviděl…“
– – –
Však je taky tajnej. Uvidí ho jen vyvolení.
Ale často sem píše jeden „motorkář“, co se mj. rád vykecává na stránkách jednoho z těch, co do kouzelných baterek investovali velký prachy. Možná by se ho mohl pozeptat…
:OD
Velke moderni projekty jsou docela nadejne, ne ze ne: https://autobible.euro.cz/vodikovy-kamion-nikola-je-podvod-automobilka-ho-jen-pustila-z-kopce/
Mozna to s tema HE3DA baterkama bude podobny…
Sysop:
Žijeme v době mediální. Je potřeba hulákat, to vydělává. naivních bambulů budou vždy nevyčerpatelné zásoby. Investoři sypou do programů a projektů.
U nás máme Illicha a Zuri…
…kdyz kazdej na dolar, tak dest privolam…
Tak stary, a pritom porad funkcni.
Velke moderni projekty jsou docela nadejne, ne ze ne: https://autobible.euro.cz/vodikovy-kamion-nikola-je-podvod-automobilka-ho-jen-pustila-z-kopce/
Mozna to s tema HE3DA baterkama bude podobny…
Že bych byl fanda Procházky se říct nedá. Prus zase slušně dojil dotace.
Na druhou stranu…co reálně udělali Češi, aby v ČR měli vlastní vývoj a třeba něčeho s celkem slušnou přidanou hodnotou a pak to i prodali? Reálně naprosto nic…
Marty…:
– – –
Procházka je podvodník, nikoli vědec. Jeho zázračný nanobarvy – hned patrno, do jaký sorty patří. Ale naivních bambulů, co mu hodili 750 000 Kč a výše se našlo dost. Ojejé, to bude ještě breku…
Jeho zázračný nanobarvy – hned patrno, do jaký sorty patří.
Fotokatalýza funguje, to je jasně prokazatelné. Že se Češi díky nízké kvalitě technického vzdělání nechají nakrmit nekvalitní certifikací je opravu jenom jejich blbost.
Tak jsem se dočetl, že v té Prusově hale na akumulátory, není nainvestována miliarda, ale rovnou 51.
Padesát jedna miliard.
servisdok:
51 mld Kč – to psali kde?
Myslím, že jsem to četl na Aktuálně, možná na iDěsu, už nevím.
Aha, už vidím – asi fond Clean Future Dividend Fund, měl v plánu získat cca 2 mld euro.
Aby z toho ještě nebyla nějaká prosraná státní arbitráž…
co reálně udělali Češi… No tak teďka ten Avast třeba, to je slušná rána. Skoro bych Kučerovi s Baudišem až gratuloval, kdyby mě smrtelně nenasrali s vytěsněním z PFN.
Jakože, když nejhorší sračka na trhu pohltila druhou nejhorší sraúčku na trhu, tak teď esli to přebere někdo rozumnej, že by se to konečně povedlo z toho udělat něco slušnýho? Nebo myslíš, že se tím jak vetřelec prožerou ven a zkurví i novýho majitele?
Neřeším jak moc to jsou sračky, v tomto případě je rozhodující exit a vykešování 170 miliard Kč. To je celé. Všichni víme, že firmy jsou aktuálně předražené a ocenění výnosovou metodou by asi dopadlo trochu jinak, ale prostě peněz je ve světě jak sraček a jestli B&K pustěj Avast a pak se naložej do nemovitostí nebo podrží hotovost do další krize nebo cokoliv jinýho, to už bude na nich, tak je to pro mne příklad pro Martyho „…v ČR měli vlastní vývoj a třeba něčeho s celkem slušnou přidanou hodnotou a pak to i prodali“.
No tak teďka ten Avast třeba, to je slušná rána. Skoro bych Kučerovi s Baudišem až gratuloval, kdyby mě smrtelně nenasrali s vytěsněním z PFN.
Dobře…a dál? …Je tady nějaká reálná snaha tady alespoň udržet schopnou a vzdělanou část obyvatelstva? Nic takového nevidím..
Reálná snaha… Já vlastně nevím, jak si to představovat. Měl by to jako dělat stát? Proč? Ti šmejdi potřebují akorát zajistit vítězství v nejbližších volbách a k tomu jim schopná a vzdělaná část obyvatelstva, která není a nechce být závislá na jejich přerozdělovacích almužnách, užitečná nebude. Tak do prdele s váma, táhněte si třeba do Německa, vy chytráci.
Měli by to dělat podnikatelé, aby udrželi kontinuitu byznysu? Ano, třeba v podobě firemních učilišť, „Baťovy školy práce“ atd., ale zkoušet takhle dlouhodobou strategii v prostředí, kde se nedá plánovat ani na tři roky dopředu? Kde nevíte jaký budete pozítří (doslova, viz situace na přelomu roku někdy před 5 lety tuším) platit daně? To radši přetáhnu někoho hotovýho od konkurence.
Měli by to dělat obyvatelé sami? Ano, oni to i dělají, ale určitě tady nezůstanou jen proto aby mohli pilně sloužit těm kokotům ve vládě. Nemůžeme nikomu mít za zlý, když tady vychodí všechny možný školy a pak zdrhne za prací ven.
Od státu se nelze dočkat jakéhokoli férového jednání a nejméně pak plnění slibů v dlouhém časovém horizontu. Mimochodem, afghánští tlumočníci by mohli vyprávět. Jak nemám migráčky rád, tak těchhle nešťastníků je mi líto. OK, zadarmo to nedělali, nevím, jaké byly podmínky spolupráce, ale nepředpokládám, že jim nějaká guma při podpisu „smlouvy o provedení práce“ pošeptala do ouška „…a pomni, až to tady jednou padne jak v Saigonu, tak od nás nečekej sebemenší pomoc a počítej s tím, že tě tu necháme, aby ti ti tvoji pobratimové uřezali veškerý končetiny“.
Reálná snaha… Já vlastně nevím, jak si to představovat
Česi jako celek by museli pochopit, že mají v tomhle problém a že ho chtějí řešit.
Jednoduchý příklad tady z diskuze. Pokud svého studenta pošlu na pohovor tady v ČR budou ohrnovat pysk na 40 000 Kč hrubého měsíčně a ještě k tomu držkovat a nebo ho pošlu k Němcům, kde mu dají 3000..3500..4000 Eur a ještě na něj budou slušní, tak budete furt tam, kde jste…sorry.
Taliban ale není úplně kriminální sběř bez mozku, ostatně to by taky nemohli fungovat tolik desetiletí a celkem rozumným způsobem tu zem tenkrát zvládat.
Jednak údajně slíbili, že tlumočníky podřezávat nebudou, a hlavně, voni je sami potřebujou taky, pár lidí aspoň s půlkou mozku ve vedení mají, co chápou, že to nemůžou vést jak kozomrdi z hor. Budou potřebovat styky se světem, a to nejenom na prodej opia, a na to si s místní horskou hatmatilkou prostě nevystačí, žejo?
Svatá pravda velebnosti:
https://www.bitchute.com/video/nVBbASEEgXKM/
Je to podvod, a investoři už je žaluje za nedodržení smlouvy. Sebrali prachy a nepředvedli vůbec nic, ani prototyp. ;-)
Jestli máš na mysli he3da, tak souhlasím. Jsem zvědav, jak ten geniální Procházka s Prusem dopadnou.
To je jednoznačný podvod, ale musím říci že ho budou těžko prokazovat a zavírat. Byl jsem si kdysi poslechnout nabídku na koupi akcií. Většina lidi se kterými jsem tam mluvil nerozuměla technice vůbec, říkali neuvěřitelné nesmysly a celé to bylo postavené na bázi multi-level prodeje.
Navíc si nekupujte podíl ve firmě he3da ale v investiční společnosti které má podíl ve firmě he3da. A ty údajné úžasné patenty he3da ani nevlastní, tu jsou vlastnictvím jiné firmy (kterou má podvodník Prus a Procházka) a firmě he3da ji jenom pronajímají.
Ale scénář podvodu je vymyšlen geniálně. Až to praskne, vše bude legální, vy jste koupil podíl v investiční společnosti a ta investovala dále vše peníze. Investice se nepodařila protože firma he3da zkrachovala (nějaký důvod se najde). A prachy se vytáhnou za licenční poplatky a poradenství. Zůstane prázdná schránka s halou na Moravě.
007:
Od prvního momentu, co jsem zaznamenal informaci o zázračných akumulátorech, jsem věděl, že jde o ryzí podvod.
Zkratuvzdorná baterie, která se nehřeje, neexistuje. Všechny ty žvásty Procházky o „nano“ měly stejný symptom – superlativy, technické nesmysly (samovytvoření náhradního článku, nepotřebnost žádné regulace při dobíjení) a dále pak sběratelství vládních metálů a atraktivních prezentací (NASA).
Typickým investorem je naivní český neználek, který své úspory toužil vrazit do nějaké tutovky. Dolní hranice byla 750 000 Kč, zřejmě aby dosáhl i ten, kdo se netopí právě v melounech.
A to ještě ty technické perly co padaly v průběhu prezentace a přesvědčování hejlů. ;)
Třeba že baterie se nabije rychleji z jiné baterie než ze sítě. Můj dotaz jestli byl uvažovaný stejný příkon při nabíjení neodpověděli protože mu nerozuměli.
A takových perliček tam byla řada :)
Stal jsi u zrodu perpetua fons a nechal sis to frnknout… jeste budes litovat ;-)
To mi říkali když jsem odmítl investovat, že takovouhle unikátní šanci už mít nebudu. Prostě smůla :)
Už jsem viděl odsoudit člověka na doživotí, jen na základě „uceleného řetězce nepřímých důkazů“.
Proč by to tedy nemělo jít docela snadno i v případě tohoto kolosálního podvodu?
Stojí tam hangáry za miliardu kačáků, ve kterých tak maximálně popojížděl portálový jeřáb – možná. Jo a svítilo se tam prý hodně a z klimatizace šla nějaká pára, takže to dílo mělo i nějakou spotřebu.
A to dílo nevyrobilo z té investované miliardy ani hovno, přičemž hala sama a její vybavení miliardu stát nemohly, za tisíc miliónů si představuju trochu jiný dílo.
Vůbec mi není jasné, nač kdo z těch „velkých investorů“ ještě čeká. Žeby tradiční stud, že se nechali napálit dalším vychcaným Čechem – a čeká se, až těch napálených bude víc? :D
Na jiném diskusním webu, jeden z jeho pravidelných účastníků, několika přímými linky na čínské weby ala Aliexpres poměrně prokazatelně demonstroval, že ony fotografované „prototypy“ akumulátorů he3da s připojenými půlcólovými oranžovými šlauchy, jsou přesně ty plastové atrapy skutečného akumulátoru, které jsou určené pro školní výuku.
Mají uvnitř čtyři články 18650, odolný balancér a proudový limitér. Prodává je v rozmezí 59-79,- USD několik číňanů a v několika variantách na Aliexpresu, včetně příslušenství, jako jsou ty šlauchy, svorky, ale i žárovky, odpory a nabíječe.
Skutečně jde o výukovou pomůcku pro školy s tím, že na skelet atrapy je možno si nechat natisknout třeba logo školy – skelety jsou podle objednávky vyráběny na 3D tiskárnách.
A ano, ta výuková atrapa akumulátoru podle popisu číňana je zkratuvzdorná, kromě balancéru obsahuje i proudový limitér tuším na 5A, protože je to prostě určeno jako výuková pomůcka. Předpokládají se tedy různé přehmaty v polaritě i zkraty a přetížení.
Robustní svorky ze žlutě niklovaného materiálu (nebyl specifikován) jsou na té krabici jen kvůli snadnému připojování velkých školních „krokodýlů“.
Tak su zvědavý, jestli si aspoň tohle dokáží naše soudy dohledat.
To myslíš tydle soudy? https://odysee.com/@Kan%C3%A1l_Svobodn%C3%A9ho_p%C5%99%C3%ADstavu:a/studio-svobodn%C3%A9ho-p%C5%99%C3%ADstavu-3:e?t=1027
Doporučuju shlídnout celý, ať máš představu, jak funguje zkurvenej podnik zkurvenýho stádu a jeho „nezávislá“ justica. Su zvědavej jak dopadne soud, pokud nejhůř, tak si pošta vytře prdel naprosto s každým už vždycky, a to i na domácích zásilkách.
No, na jedné straně je dobré nevidět všechno černě, na druhé straně ani růžově. Dokud se to neprodává, nejezdí to, a neexistují reálná data, tak tomu zase tak moc nevěřím. To máte jak u té Tesly: pokles kapacity akumulátoru nula nula nic? Jo, u geeka ze Silicon valley, co s tím jede denně 2x 20-30 km, a nabíjí doma i v práci z klasické zásuvky, auto je mimo jízdu pod střechou (ideálně klimatizovanou). Jenže pokud to stejné auto dostane borec, co lítá 50-60 000 km ročně, potřebuje dvakrát třikrát týdně jet 400 km+ po dálnicích, tak auto dostane dvakrát denně nášup z rychlonabíječky, a baterka bude po stejném nájezdu jako od geeka totálně v prdeli. Nedejbože pokud chytl ten „kvalitní“ 90 kWh akumulátor, který měl degradaci dvakrát rychlejší, než starší 85 kWh (lepší technologie!)
Až ten Aion bude mít nalítáno 100-150 000 km, ideálně někde v Norsku, Finsku, nebo podobné lokalitě, a to nabití za 8 minut mu někdo dá 100krát ročně, tak uvidíme jak na tom se skutečnou životností bude. Do té doby je to přesně v rovině „papír snese všechno“ (a tisková zpráva ještě třikrát víc)
A ano, s grafenem jsme kolem roku 2005 taky pracovali. A předtím zase s …. sakra už si to nepamatuju, nějaký porézní uhlík. Bylo to drahé jak hajzl, končil tomu patent, a všichni jsme věděli, že po skončení patentu to nezlevní, protože ty extrémní nároky na čistotu výroby, kdy stačilo naprosté minimum bince, a vše šlo do pí… dávalo jasně tušit, že levněji se to kupovat nebude.
Jo, jasne, uplne to samy se psalo na pocatku 70ek o japonskych autech. Problem dneska ovsem je, ze Japonci jaxi ovladli se svejma autama urcitou cast trhu, kterou ted ne a ne pustit…
No a co se grafenu tyce, tak tuhle se jeden cas psalo, ze ten diesel je uplna blbost, prej jim to napoprvy ani nejelo a para je proste para.
Nejde totiz o to, jestli ti sikmaci uz ten to zmakli, nebo ne. Jde o to, jestli to zmaknou pristi tejden, nebo mesic. Nic vic. My mame kecy, oni vysledky.
Abychom si rozumeli – jezdeni na baterky je ve stavajici elektricke infrastrukture überpicovina, at uz to zmakne ten, ci onen. My ale zatim jsme v situaci, kdy si vlastni prumysl zelene rozmrdame a pritom nekdo uplne jinej od toho bude mit klice. Tak, jako nasi zemi dokurvila EU, tak ted celou EU dokurvi jedna zeme na vychode.
Sysop 9:33
Baterky neřeš. Celá ta píčovina s elektromobilitou má jen jeden význam; významně snížit počet aut ve městech a na silnicích.
Napřímo je lidem zakázat nejde, tak se to dělá takhle oklikou. Je po tom obrovská poptávka a je v tom super business.
Ještě se to zastírá tím, že chceme být nezávislí na ropě, protože ropa je závislá na arabskejch šejcích, což je špatně.
Jen tím budeme závislí na čínských komunistech, kteří mají pod palcem většinu lithia, grafitu, kobaltu…
Ropu má dneska kde kdo. Ty doby kdy byli všichni závislí na šejcích je pryč
Přesně tak, organická teorie ropy už asi jede jenom propagandou ve stádním školství, protože stačí vrtat dost hluboko a bude všude. (Ostatně pro kritickou infrastrukturu bychom byli, spolu se strategickejma zásobama, na chvilku soběstační i sami, pže tady těžíme zhruba 150 tisíc tun ročně, ale většina se toho vozí do Rakouska a Německa :D)
Takový země zadní Asie (Vietnam, Kambodža, Laos, Thajsko) zvětšují v jejich šelfech těžbu stále víc, určitě by ochotně nahradili tankery z arábií. Dovoz by trval o dva týdny víc, nic hroznýho.
Naše ropa se používá hlavně pro medicínský účely, protože je téměř bezsirná. Kritickou infrastrukturu bysme asi neutáhli, neutáhli jsme to ani za první republiky, proto všechny ty náhražkový směsky jako Bi-Bo-Li nebo Dynalkol. A to u nás bylo tenkrát asi 350 lidí na jedno auto, včetně vojenských.
Na to sou u Nehalozevsi nádrže, a jejich vyčerpání je možno přesměrováním zahraničního vývozu do Kralup o chvilku oddálit. Je mi jasný, že to je spíš teoretický cvičení, tadle garnitůra nezvládne vést stád ani za normálních okolností, natož při situaci, že vypadnou dodávky ropy. A to nemusí být ani nějaký velký SHTF scénáře, stačí, když nějaký pako s autem se sto kilama hnojiva najede do nějakýho čerpacího uzlu na Družbě. Vopravit to bude minimálně na pár týdnů. Sice máme menší propoje i z Reichu, ale v takovým případě by v nich bylo hodně sucho a cena by letěla hodně nahoru.
Jj, z rezerv to na nějakou dobu dáme. S přídělovým systémem a vlastní těžbou i poměrně dlouho. Z vlastní těžby samotný ani náhodou. Možná nějaká těžká nouzovka bez nutnosti živit armádu.
Už si nepamatuju PHM, ale s plynem bysme to přes zimu v úsporným režimu dali.
Na plyn si sami distributoři nastavěli po posledních událostech na Ukrajině podstatně větší zásobníky. (Nevylučuju samozřejmě, že nějaký dotacečky na to nebyly.)
A kdy to přesně bylo, s tou párou? Já jen, že v době kdy ten diesel napoprvé nejel elektromobily už dávno jezdily. Jen tam byla ta nevýhoda krátkého dojezdu, no.
Co se týče toho zmáknutí příští tejden nebo měsíc – takhle bych to rozhodně nestavěl. Tady totiž nejde o to to „jen“ zvládnout. Na akumulátorech se dělá desítky let, a realita je taková, že z novin má člověk pocit, že těch průlomů je tak 10/30/1500000 do roka. Jenže pak přijde realita – což znamená, že nestačí aby to fungovalo v labině, ale musí to zvládnout umět fungovat taky v poměrně velkém teplotním rozmezí (řekněme -30 °C – 55 °C vně vozidla), musí to zvládat otřesy, musí to zvládat nejen rychlé nabíjení ale i vybíjení (není tajemství, že pokud zrychlíte víckrát příliš prudce s Teslou, tak vám omezí výkon vozidla tak, abyste to dělat nemohl – kvůli degradaci baterie), k tomu to musí zvládnout určité procento rychlonabíjení atd. A pak tu máte samozřejmě tu další past – slíbit vám, že auto nabijete za 8 minut je o dost jednodušší, než to zajistit. Protože aby se dalo někde nabíjet auto proudem 600+ A potřebujete jaksi adekvátní přípojku, a to je Kefalín co? Kurva, ale jakože opravdu kurva drahé. Nebo tam musíte mít meziprvek, což ale znamená zase kurvanáklady na meziprvek. Čímž se dostáváte k identickému problému jako s vodíkem. První auto natankujete rychle. Ale třetí, čtvrté… to už si musí počkat, protože je třeba dotlakovat.
Tohle všechno není zas taková prdel. Ono vyjít s novým vozidlem a něco naslibovat je jedna věc, ale všimněte si kolik automobilek má potom problémy s realitou: protože všichni se tváří, že „no tak v nejhorším koupíte za 7-8 let nový akumulátor“. Jenže v realitě narazíte na to, že výrobce v té době už dělá jiný, nekompatibilní akumulátor. A vyrobit ten „starý“ potřebuje stejné zdroje jako nový, takže se stane co? Nic, nekoupíte ho. To jsou přesně ty potíže lidí s první generací Leafu, co aku nejsou schopni sehnat. I ta Tesla vám v rámci programu výměny baterie kulantně slibuje funkční, nikoli nový. Klidně dostanete repas. Protože s tím tu záruku na aku nějak dojezdíte, a pak táhněte do hajzlu. Naivní představy o druhovýrobě jsou v tomhle případě zcela mimo, protože v tomhle případě druhovýroba nebude – pořád by to potřebovalo stejný matroš jako nový aku, takže druhovýroba levnější nebude. Spíš by byla dražší.
Tak jinak. Zrovna ted jsem tady resil dve nabidky. Kusova vyroba 100 kusu prototypu senzoru. Nemecka firma 3,54 euro za kus, dodani 7-9 tydnu. Cinska firma 2,21 dolaru za kus, dodani pristi patek. Veskere certifikace (a ze jich kurva je), shodne.
Co chces resit?
No, článek pod kterým diskutujeme právě lehce poukazuje na to, že může být co řešit. Nebo taky ne.
Jde o to, zda to německá firma skutečně vyrobí, nebo přeprodá. A jde o to, že jakkoli to čínská firma vyrobí levněji (dnes), protože donedávna to Číňan vyráběl za misku rejže pro sebe a pro rodinu (což dnes už není pravda), v okamžiku kdy všichni objednají u Číňana je otázka, zda za rok nebudou MUSET objednat u Číňana. A v ten okamžik budete přesně tam, kde to popisuje tento článek.
Ono se to začíná sypat všude. Komické je, že cyklisti se donedávna smáli, že automobilový průmysl je f piči, a lidi budou jezdit na kolech. Jenže… ona kola taky nejsou, protože komponenty se dováží odkud? No jo, z Číny. Takže něco z kola ještě koupíte, ale některé komponenty už ne.
Jako samozřejmě je to příležitost, můžete rozjet fabriku na výrobu senzorů, čipů, a nevím co ještě. Otázka je, zda to ještě v přeregulované Evropě lze, a jestli nakonec budete mít odbyt… protože to jsou stovky milionů jen na vybavení/fabrice, a než splníte všechny podmínky, vyběháte certifikáty, možná bude po krizi. Nebo taky ne.
Bez sance. Ted jsem zrovna mel rozhovor s majitelem a rekl jsem mu, ze vyvoj novych veci muze poslat k ledu, pokud mi neprida tak ctyri dalsi lidi (sehnat dva trvalo rok). Protoze stavajici mancaft bude tedka napasovavat existujici projekty na ty soucastky, ktere jsou momentalne na trhu, protoze kdyz potrebujeme treba 6000 kusu cipu, ale sezeneme jen 4000, tak pro ten zbytek musime upravit zapojeni, coz casto znamena i dost zasadni zasah do kdeceho. A az to mame, vycucneme trh a muzeme zacit zase znovu pro jine soucastky, ktere zrovna sezeneme. Jsem zvedav, jak dlouho tento sport budeme provozovat. Nastesti jsem ceskej mozek a ne nemeckej, takze jsem si pri certifikaci vyrobku daval kurva majzla, aby nikde nebylo specifikovano, co v tom presne je. Pro EMC se schema nedoklada, RoHS maji vsechny, chemicka slozeni mame certifikovana pro vsechno.
Jen takovy zakerny dotaz. Ty certifikace si Cinan natiskne, nebo opravdu udela? Protoze Cinsky ryzovy papir toho snese docela hodne a jeden dost specialni napajeci zdroj co k nemu byli od ryzaka vsechny myslitelne certifikaty a na EMC byl jen tak lehce 25dB pres limit jsem uz zazil… A pak jeste, kdyz pises o prototypu senzoru. Aby pak nebyl ten sensor v nabidce na banggood za 150USD/100ks driv, nez vy zacnete s vyrobou.
Jo, po 40 letech vývoje v západních laborkách to rejžák za měsíc dovede k perfektně funkčnímu levnějšímu výrobku. Hoď se prosimtě do klidu.
Rozdíl je, že japonci během pouhejch pár let dokázali vyrobit fakt dobrý, zajímavý a výkonný auta. Časem se naučili to i lakovat, aby to tak nehnilo. A jsou nedále schopní to tak vyrábět. Tady se topíme v regulačních sračkách, zajímavý automobilky zbankrotovaly a ten spotřební šmejd co produkuje ten zbytek v zásadě s každou další generací vývojově padá zpátky. Už to ai hnije jak mokrej karton. To je pokrok jaxviňa teda.
Co sem zapomněl – rozdíl proti rejžákovi. Ten pajcuje 1:1, protože absolutně nechápe, k čemu tam co je, je to tupá opice, která se jenom opičí (což je naše spása – v miliardě lidí si tam pár desítek kusů, kteří jsou schopni novejch nápadů, snad najdou vycepujou, ale to jim naštěstí nestačí; asiati obecně jsou na invenci dost neschopní, jsou to dobří opičáci a zlepšovateli, proto když náhodou zvládnou něco obšlehnout nebo nedejbože nějak nově zmatlat, tak sto milionů vostatních vopic to vobšlehne 1:1, s naprosto minimálníma změnama, i když tam ty možnosti vidí i malý dítě).
A vyrábí to naprosto zoufale tragicky mizerně, není to ani funkční, ani kvalitní, ani bezpečný. Aspoň co se týče složitejch celků jako jsou auta, je to tam tragédia. Seš si jistej, že budou ochotní a schopní kvalitu zvednout?
Asi zalezi, co kupujes. Resil jsem problem s krokovym motorem. Typ z Juesej, $12 za kus, pracoval jen do 55 °C a pak mel vypadky kroku. Nikdo neumel vysvetlit, proc. Ani vyrobce, ani u nas v laboaratori na to neprisli. Vagon hypotez, vysledek nula. Mame i motor, kterej nam na zakazku dela Cinan. Identicky parametry, za $7.40. Ten mel vypadky taky, ale az od 60 °C. Na nas dotaz, proc a jak nam prisel kompletni elaborat v anglictine, fotografie z laboratore, mereni, prubehy a hlavne vysvetleni, ze pri teplote vyssi, nez cca 60 °C dochazi k nejakym magnetickym anomaliim ve statoru, coz vede ke zvyseni citlivosti na elmag pole a tedy preskakovani kroku. Bylo to vcetne navrhu reseni. A visel na tom cinskej patent.
Dale delame v Cine tlakovy senzory, jen tu keramickou cast. Je to keramika, na ktere je tenzometrickej mustek. Nikdo nam nebyl schopen vyrobit tenhle kram pri parametrech, ktery potrebujeme. Specialni keramika, na tom naparenej tenzometr a jeste merici dioda pro tepelnou kompenzaci. To cely 0-150 bar, -20-160 °C v jednoprocentni tride. Ani Svycari to neumeji a to jsou vynalezci technologie. Cinan umi a Cinan dodava.
Dalsi – sensor vodivosti kapalin. Keramicka desticka s platinovejma elektrodama. Puvodne nam to delali Svycari, ale byl problem, ze pokud byl senzor v pare a najednou na nej nekdo pustil studenou vodu, praskl. Cinan nam dela to stejny, za desetinu ceny a jeho senzory nepraskaj.
Takze, davno neni pravda, ze Cinan neumi. Ale umi. A umi lip, nez my v Evrope. Jde jen o to, co potrebujes. U spotrebaku to proste nepoznas, to jsou sracky.
Tak dej vědět, až číňan vyrobí celej kávovar ve specifikaci zákazníka nebo lepší. S autama jsou totiž naprostí tragédi. Že tam jeden vývojovej tým zvládne jednotlivý součástky nebo jednodušší celky nic neznamená, nedokážou z toho dát dohromady vlastní celek. Rozhodně ne aby při srovnatelné kvalitě byl furt aspoň vo trochu levnější.
Víš čím to taky je? Protože to jejich centrální plánování mj. požaduje, aby se zbytečně nedopravovaly komponenty, v ideálním případě z jedné strany do baráku vozit rudu a z druhé strany vyvážet hotový výrobky. U složitejch celků jako auta naprosto nerealistický, šak každá větší evropská hovnobilka má stovky, možná tisíce subdodavatelů a jenom to montuje dohromady. Toho rejžáci jsou schopní u vybranejch oborů a vybranejch výrobků, kterejm strana dá příležitost, např. některý jejich obráběcí mašiny už začínají dotahovat nebo i překonávat evropský. Dál třeba některý zbrojní věci anebo jaderný strojírenství, který má v pětiletkách dlouhodobou prioritu. Ale slušný auto ti furt vyrobit ani nedokážou – ne teď.
Behemot 17.8.2021 v 21:11
Promiňte, že obtěžuji, i když o celým kávovaru nemohu dát vědět nic.
Dovolím si jen poznamenat, že v Číně je postaveno několik VRT, i když jen v délce asi 24 tisíc km oproti Evropě, kde je v provozu celých 8,3 tisíc km (oba údaje staré 4 roky) a jak je odborníkům známo, trať VRT se staví pro konkrétní vlak, takže „celej kávovar“ v Číně možná nejsou schopni vyvinout, ale soupravu pro VRT ano. Jsou v tom oboru tedy minimálně na úrovni Japonska nebo Jižní Koreje, máme-li se omezit na technologicky vyspělé asijské sousedy „rejžáky“.
Jistě, celej kávovar nebo auto je složitější výrobek, votem žádná.
takže „celej kávovar“ v Číně možná nejsou schopni vyvinout, ale soupravu pro VRT ano.
Ale před tím to tam musel dovézt Siemens…Stejně jako reaktory Francie…
Tak nějak.
Navíc socka má jaksi taky pětiletkovou stranickou prioritu, zatímco fujfuj individuální mobilita (v totalitě?) jaksi…čtenář si domyslí. Soudruzi tady taky v padesátkách vyřvávali, jak železosocka je nejlepší a už tak šíleně hustou síť dovedli do obskurnosti.
Když se po dvou pětiletkách konečně začla realizovat dálnica, poté, co pochopili (že jim všechno trvá dekády?), ze vzniklýho zpoždění sme se nevyhrabali dodnes.
Marty 17.8.2021 v 23:13
Jistě, tak to chodí. Tuším, že podobný průběh měl počátek VRT v Koreji, kde začínali s dovezenými soupravami a americkými projektanty.
Ovšem reagoval jsem na: „Tak dej vědět, až číňan vyrobí celej kávovar ve specifikaci zákazníka nebo lepší.“, nic víc.
S kouzelnejma uhlíkovejma nanosrandama v akunách a kondenzátorech se v laborkách pracuje už desítky let, a pěkný hovno, takže asi tak.
Co se týče těch sekaček, jj, a pak si to koupí někdo po záruce, kde si nezvládnou pohlídat propagandu, a ukáže se, jak je to naprosto na píču – hned opravní řádek v odkazech tady na titulce: https://www.autozive.cz/stav-akumulatoru-tesly-po-8-letech-provozu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=ZSEZpKX7wbg-202108060652&dop_id=12892824
Vůbec se lidi pomátli, teď jsou ty elektrosračky moderní, tak je to až neuvěřitelný – po akunovejch motorofkách sem už viděl akupáječku. Příště bude vole co, akunovej přímotop? Se všichni budou po 2-3 letech dycky divit, jak se to pude srát, kolik tisíc vyházeli z vokna. Strejc si naposled liboval, jak je ta akunová sekačka bombózní na chatě místo kabelové sekačky. Hm, jaksi s ohledem na velikost toho pozemku k sekání vůbec nechápu, proč nemá benzínovku (pár set metrů+), už by se tam šikla. To bude překvápko, až ten krám po dvou a půl letech neposeče na jedno nabití ani půlku.
Jediný štěstí je, že rozumnější brandy (a už ai ten lídl) přechází na univerzální řady akun (po pár kotrmelcích stylu stejná akuna, stejně klíčovaná, z různejch výrobků, akorát s opačnou polaritou, kdy zasunutím dojde k okamžité destrukci elektroniky, pže to nemá ani diody uvnitř), takže když se vysere mizerná akuna, nebo eště mizernější rejžácký nářadí, tak to druhý se dá použít jinam/s jinou akunou.
U nas v praci najare sekal travu okolo arealu funglovej robot. Docela velkej. Minulej tejden jsem videl na trakturku jezdit majordoma, jako loni. Az ho uvidim, zeptam se, co robot.
:-D
Jo jo, tyhle vtipné články o zázračných bateriích vychází tak 4-5x do roka, ale po desítkách let jsem ještě v krámu na žádnou nenarazil… ;-)
Zázračný „baterie“ jsem měl já – zamlada, když jsem začínal bastlit. Byly to německé, druhoválečné NiFe akumulátory, dřevěná bedýnka natřená černou asfaltovou barvou a plechový štítek s výrobním číslem, datem, firmou, nezbytnou slepicí a podrobnými technickými údaji. Deset sériových článků, každý 20Ah, původně to prý byla nějaká německá drážní sestava. Dvacet roků po skončení války měly velice slušnou kapacitu, daly se normálně nabíjet, jeden článek jako druhý a protože se o ně strejda staral, pucoval a doléval hydroxid/destilku, byly v pohodě – totéž jsem pak činil i já a navíc jsem je nijak nešetřil, zkratů a následných ohňů, či přetěžování nepočítaně, při experimenty se všelijakými motorky a žhavením velkých vysílacích elektronek, například. Já je používal dalších asi 12 let a předal jsem je ve funkčním stavu dál kamarádovi, který narozdíl ode mne experimentoval s tranzistorovými měniči a potřeboval aspoň trochu tvrdý zdroj malého napětí. Já už měl namířeno do audiotechniky a samozřejmě už nějakou dobu předtím k síťovým zdrojům s velkými kapacitami.
Ty německý nifky byly prostě nezničitelný, přestože např. proti olovu nebyly schopny takových proudů – ale zase je vydržely dodávat dýl a bez velkého poklesu napětí.
U nas frcely taky NiFe, ty hornicky. Byly na bazi hydroxidu litneho. Tahali jsme to na vandry, pracovne jsme jim rikali Temelin. Neznicitelny.
Ni-Fe neboli Edisonky jsou nezničitelný ať to dělá kdokoli (no, možná u rejže bych byl opatrnej).
Naposled sem po tom pátral, stále je vyráběla fabrika na Ukrajině. Myslim že todle má potenciál na domácí soláry, ne nějaký vopíčený olova co dou nejpozděj po dekádě srát (i když tvrdí životnost třeba 20 let). Jenže odběr je tak minimálně dodáfka, a zrovna po kapsách půl míče nenosím no. Kdyby pro to někdo měl využití, rád se podělím a nějaký menší množství zvládnu vzít.
Kolega si na solar povesil aku z vysokozdviznaku. Je to velky jako cela paleta a tezky jako krava. Ale nezkoumal jsem, co je to zac. Kamarad happy.
Proč se vlastně nedělají NiFe akumulátory aspoň do ostrovních solárních systémů a do záložních zdrojů?
Vždyť ta životnost je opravdu brutální, a netrpí to ani ničím podobným sulfataci která ničí olověné.
Je to tím že dávají opravdu nízký proud?
Jaký je vlastně vnitřní odpor NiFe? Podobný jako u NiMH? Nebo blíž NiCd?
Jediné co se dá sehnat jsou LiFePO, ale ty jsou 2x dražší než Li-ion, a stejně ta životnost nedosahuje NiFe.
Vnitřní odpor NiFe aku srovnatelné kapacity, je blízký NiCd, ale s nevýhodou vyššího objemu NiFe oproti NiCd.
Plusy převažují.
I při tom větším jednotkovém objemu (pro stacionární účely je to nepodstatné) ta opravdu brutální životnost, relativní necitlivost na přetěžování, podvybíjení, nebo i přebíjení. A hlavně – praktická absence u NiCd velmi obtěžujícího, paměťového efektu.
Při přebíjení žádný kroucení desek, jen se z nenáročného elektrolytu, s hlavní složkou KOH, odpařilo trochu vody. Ta se následně doplnila a jedeme dál. Třeba 30let.
Díky velké ploše desek a menší proudové hustotě v nich, byl tento druh akumulátorů tak odolný.
Hlavně proto se NiFe používaly v oborech, kde byl předpoklad jak nešetrného zacházení v provozu, tak i méně šetrné údržby – třeba v těch dolech, nebo i na dráze – hlavně ve stacionární verzi. Provoz všech reléových kolejových zabezpečovaček (bývalé bílé plecháče u přejezdů) stál při výpadcích proudu na nifkách.
To byly fakt velký desítky miliónů akumulátorů v provozu, jichž bylo potřeba denně nabíjet a vybíjet vyšší statisíce, teda co do počtu sériových článků.
Myslím, že i nouzový osvětlení paneláků z první půlky 70.let, těch typů, co neměly mezipatra s okny a výtah v kleci prostředkem, stál dost dlouho na sestavách z NiFe článků.
Sehnat dnes (nejen) řadového pracovníka, který úkoly bude plnit včas, dobře a samostatně, je prakticky vyloučeno.
V ČR jsou v zásadě dva typy firem. Ty dobře platící zamětnance a ty, které fňukají, že nejsou lidi…
Chcete úkoly včas, dobře a samostatně…….bude za to mzda ve smysluplné výši?….Myslím, že nebude..
No, řekněme, že problém sehnat slušné lidi, má i firma, které můžeme říkat pro tuto chvíli třeba Naše. Naše firma má průměrný plat výrobního dělníka zhruba na 1,5 násobku, který takový člověk dostane na obdobné pozici ve zbytku regionu. Přičemž ten samotný region je zase u dělnických profesí výrazně výš než zbytek republiky. Věřte nebo ne, ono už to pár let o těch penězích, alespoň tady na jihu, není.
Naše firma má průměrný plat výrobního dělníka zhruba na 1,5 násobku, který takový člověk dostane na obdobné pozici ve zbytku regionu.
Bude mzda toho konkrétního pracovnika, kterého potřebujete odpovídat reálné vykonnosti ekonomicky v ČR? Tedy cca 70 % mzdy německého dělníka?
Dokud tomu pracovníkovi nedáte alespoň tohle minumum, tak budete fňukat na netu, že nejsou lidi.
Tak jo. Operátor výroby v německu začíná na nějakých 2000€ hrubého, což je zhruba 52000 (k dnešnímu dni o něco méně, ale pro jednoduchost). 70% je 36000, což u nás operátor ve výrobě v hrubém na začátku dostane taky. S odborností (svářeči, elektromechanici, šteláci atp) plat samozřejmě roste tady i tam. Takže asi tak. Přesto je nám to vlastně docela prd platné. Protože při dvouprocentní nezaměstnanosti prostě není kde brát.
Nejmin placeny fleky u nas jsou v montazi. Babosedy, kde se ruco fuco neco sklada. Zenske tam maji 1400 cisteho mesicne. Duvod, proc jsou tady je ten, ze v Cesku by za srovnatelnou praci brali 1/3. Kluk, co dela ve sklade kontrolora, bere 2000 mesicne a dojizdi denne temer dve hodiny sem a dve hodiny domu. U tech nekvalifikovanych praci je to v Cesku asi horsi. Stredni proud bdue srovnatelnej, prace u CNC bude plus minus podobne (pri tom 70% koeficientu), u vysoce kvalifikovanych mist to muze byt jako v Cesku bez toho koeficientu. Konstrukter s prumkou tady ma 28-32000 rocne hrubese.
u vysoce kvalifikovanych mist to muze byt jako v Cesku bez toho koeficientu.
Slovy klasika…..a mohl bych je mimo IT vidět?:-)
Pribuzna v Pze bere jako dochtorka kilo mesicne cista ruka v cekejch. Diabetolozka, zadny nocni, zadnej stres. To by v Nemecku mela srovnatelne.
Jako vysoko kvalifikovana mista v mimo-IT treba beru vedouciho vyroby. Ma pod sebou bratru 180 lidi, rocne 90000 euro hrubese. To si myslim (predpokladam), ze Cech v Cesku v korporatu na srovnatelne pozici muze mit taky, proc ne. Jeho kvalifikaci je predevsim praxe, jinak puvodne je strojar, stredoskolak.
Pribuzna v Pze bere jako dochtorka kilo mesicne cista ruka v cekejch.
Ale to dělá na sebe nebo je někde upíchlá + nějaké Arenbergrovné, ne?
To si myslim (predpokladam), ze Cech v Cesku v korporatu na srovnatelne pozici muze mit taky, proc ne. Jeho kvalifikaci je predevsim praxe, jinak puvodne je strojar, stredoskolak.
Nemyslím si, ale zase je pravda, že v ČR je obecně výroba protěžovaná nad vývojem.
Další problém je, že v česku je nástupní plat zároveň i stropem. Neochota dorovnat aspoň inflaci tu je velká. Zvlášť když reálná inflace (ne švind kabalistická magie s čísly jakou provozuje ČSÚ) za poslední rok bude reálně 15-20 %.
A to se nebavím o přiměřenosti platu vzhledem k raketově stoupající ceně nemovitostí a stavebních materiálů. To už bychom se dostali klidně na 30% inflaci i víc.
Ve velkých městech je už zcela nereálné sehnat byt či dům pro rodinu za jakýkoliv plat, třeba i VŠ.
Pozor, v Nemecku je nastupni plat taky stropem! Kazdej ti rekne „co sis na zacatku dojednal, to mas“. Pokud chces, aby ti plat rostl vic, nez inflace (na to mas ze zakona narok), pak musis zvedat svoji kvalifikaci. Proto taky Nemec zadajici o praci doklada vagon certifikatu, kde nektere jsou sice na urovni kurzu cisteni vcelich ulu, ale maji prokazat, ze dotycnej si zveda kvalifikaci. U me je treba mlada holka, prumyslovacka, chtela pridat pet tisic rocne. Okay, takze jsme se domluvili na pulrocnim skoleni, zvedla si kvalifikaci a dostala ten petilitr. Pochopitelne ale ted se s ni jedna jako s odbornikem na danou vec a sype se na ni prace, pro kterou si rozsirila kvalifikaci. Cili nejde jen o papir.
Takhle to funguje i u nás, v německé korpárně. Jsem tu necelé tři roky, ale platově jsem si za tu dobu polepšil o nějakých 30%. Realizoval jsem tady ve firmě nějaké nápady, vydobyl si tím i respekt u německých kolegů, kvalifikaci si také snažím zvednout a musím říci, že na to Němci hodně slyší. Nabízeli mi, že bych mohl na nějaký čas přestoupit přímo do mateřské firmy, prý už tam všechny znám a mohl bych takhle víc poznat firmu. Moc se mi nechce trhat kořeny, stejně tu není níkdo, kdo by mě mohl zastoupit, takže to nechávám otevřené. Kdyby matka sídlila hned za německými hranicemi, tak možná, ale dojíždět do středního Německa fakt moc chuť nemám.
Chapu, vzdalenost hraje roli. Ja to mam 70 kilcu, sice peknou krajinou dke nepotkas auto, takze treba dneska jsem to domu mastil i 140 na rovinkach, ale… je to naprd. Kdyz muzu, mam HO. Bydleni v miste bych bez problemu sehnal, ale mam rodinu a kdyz mi majitel nabizel barak, tak jsem mu podekoval, ale do Nemecka odejit fakt nechci. Jako prace dobry, ale pro zivot… nee.
Muzes zkusit s nima sehrat part-time. Ze bys nemeckou praci delal dalkove a jinak sedel v Cesku. Nevim, jestli to tvoje prace umoznuje. Taky se da udelat to, co jsem udelal ja, vytvoril jsem si pod sebou tym lidi, kterym sefuju, jsem de facto samostatny oddeleni, jako vedouci se zodpovidam generalovi a majiteli, platove jsem na tom dobre a praci prehazuju hlavne na podrizeny, nechavam si jen speky, na ktery mam naladu. I jako vedouci mam prace dost, ale muzu si ji organizovat podle gusta. Kdyz se dva dny v praci neobjevim, nikdo to neresi.
Cili pokud clovek narazi na prijmovej strop, tak zkusit vydojit benefity. Pokud neco dobre umis, tak to naucit mladase a kocirovat je.
Protože při dvouprocentní nezaměstnanosti prostě není kde brát.
Chápete, že 70 % je naprosté minimum, aby někdo slušný na to reagoval?
Je klidně možné, že budete muset nabídnout stejnou mzdu jako v Nemecku, pokud chcete kvalitní lidi. Na to koule nejsou…že?
Kolik zaměstnáváte lidí, kterým dáváte stejnou mzdu jako v Německu?
Kolik zaměstnáváte lidí, kterým dáváte stejnou mzdu jako v Německu?
Můj zaměstnavatel razí teorii, že pracovníkům z původních zemí EU platí jejich mzdy, protože za mzdy běžné pro Čechy by do ČR nešli. Čechům platí české mzdy. Doplňuji, že majortním vlastníkem firmy jsou Češi.
Vždycky je to peniazoch. Ked nestacia velke peniaze, pomôžu ešte väčšie peniaze.
Kde nestačí velké peníze, vyplatí se investovat někde v rozvojové zemi, třeba na Slovensku, kde budou stačit peníze výrazně menší…
To budes muset jit dal, dneska uz chteji velky prachy i Rumuni a to je vychodni konec EU. Mozna bude potreba nejakej Drang nach Osten 2.0.
No, my koupily konkurenční firmu v Bulharsku a pokud nebudeme schopní vykrýt výrobu v ČR, další fabrika bude tam.
Kolega delal ve vedeni v BMW a mel sefa Bulhara. Mluvil jen anglicky a blbej prej jak bedna kytu. Ale dotahl to vysoko.
Kdo, ten kolega nebo ten Bulhar? :)
Oba. Bulhar v BMW a kolega u nas :-)
Kolega je v pohode.
Bohuzel, zdaleka to neni jen o penezech. Vim o firmach, ktere marne hledaju uz mesice i kdyz nabizeji na zdejsi pomery docela slusny plat. Kdo neco umi, uz davno dela nekde v Reichu nebo za oceanem. Vetsina toho co tady zustalo ma sice sebevedomi level 500+, ale schopnosti a praktickych znalosti poskrovnu. K cemu mi je 28 lety Ing. elektro, co neumi nakreslit klopny obvod s dvema tranzistory nebo zapojeni filtru s operacnim zesilovacem, ale bude mi do hlavy hustit kecy o „celindzich“ a jeho predstava o mzde zacina na 40 tisicovkach?
kdyz nabizeji na zdejsi pomery docela slusny plat.
Slušný plat na místní poměry v EU je kolik?
POkud by to byly slušné peníze tak by se ti lidi zpoza oceánu vrátili, ni?
Každý by dal přednost tomuto platu v zemi kde se narodil a kde jsou nižší náklady.
Nehledě na to, že ani vyšší plat hrubě neodpovídá současné šílené ceně nemovitostí, tomu by odpovídal ten německý.
Druhá věc je, že HR specialisti a majitelé firem mají dojem, že zaměstnanci jsou něco jako plankton se světločivnou skvrnou, a když se zasvítí (trochu vyšší nabídkou platů) tak se jako ty trepky pohrnou do firmy. Jenže jim nedochází, že dotyční si už v té cizině vybudovali kariéru, známosti, renomé, a tohle fakt kvůli pár tisícovkám navíc zahazovat nebudou.
Obzvlášť když ví, že za rok může být vše jinak a neschopné vedení co neumí zajistit odbyt a zakázky, zase bude propouštět.
Toliko v kontrastu se stabilními německými firmami, kde se dá předpokládat, že následujících 8 let ta firma bude bez problémů fungovat.
A ne že před úřady narafičí „restrukturalizaci“, třetinu lidí vyháže, aby je za 2 roky zase chtěla nabrat, když se jí podaří sehnat zakázky.
Nevím jak je to možné, ale znám několik takových firem, které se oficiálně 10-15 let potácí na hraně krachu, a přesto nějak fungují. Místo aby po zásluze krachly.
Takhle to nefunguje. Nejde jen o výši platu. od určité výše už není samotná částka tak důležitá. Chtěl bys brát 100k a bydlet v Chánově?
Tak nejak. A to plati nejen v Cesku, ale i v Nemecku. V okamziku, kdy ma clovek pokryte naklady, neni jeho motivace jen a pouze financni. To je ostatne i duvod, proc fura Nemcu co pet let strida praci a i bydliste. Proste chteji zase jinam, pritom ten narust na novem fleku mzdy casto odpovida jen o neco vic, nez inflaci.
Mel jsem tu kluka, kterej po ctyrech letech proste rekl, ze odchazi. A neslo o prachy. Proste chtel zase zkusit neco jinyho, i kdyz ho tady prace bavila. V Nemecku je pracovnich nabidek dost, takze si nikdo zily netrha.
Nas general strida fleky zhruba po peti letech taky. A pritom bere porad stejne.
Tak. Nehledě na to, že pokud má člověk nějakou kvalifikaci a vzdělání a nejde za kopečky pucovat hajzly, vozit špony nebo se matlat v maltě, tak má mnohem větší možnosti uplatnění a mnohem vyšší kariérní strop než u nás v rybníčku. Mám známý co odešli za kariérou a ti už nikdy do český firmy pracovat nepůjdou, nemá jim tu co kdo nabídnout.
Na tohle je treba zajimavy sledovat takovej spital v Liberci. Tam se vyplati dojizdet i Prazakum, protoze spital kurva dobre plati, aby felcari nevzali kramle do Nemecka. Pochopitelne, toto prozreni prislo az pote, co fura felcaru presne toto udelala. A ze by se vratili, o tom neuvazovali ani pred rokem, kdyz nase vlada zacala vyrvavat cosi o narodni hrdosti, povinnosti pomoci, a dalsich a dalsich hovadinach v souvislosti s udajne pretizenyma JIP. Felcari z Nemecka vzkazali, ze mileradi se o cesky pacose v Nemecku postaraji…
Je zajímavé, že po letech vyřvávání že na platy dochtorů není, to najednou jde, je slušně zaplatit. Asi tam holt neprovozují zfixlované výběrové řízení na předražené přístroje které nepotřebují, tak jak je to běžné všude jinde. Případně nesmyslné a předražené stavební zakázky na nové pavilony zející prázdnotou.
Kdyby se u nas tak nekradlo, bylo by penez dost na vsechno. Nemci maji taky jen dve ruce, jeden krk a jednu prdel. To, ze se Nemci divi, ze u nas muze v klidu bejt u vesla zlodej a StBak, by melo byt signalem pro nase lidi, ze v Nemecku by asi Capi hnizdo neukecal. Bohuzel ale, Buresovym volicum to nevadi. A takovych Buresu mame vic. Jedna Usi Zlejna je sice krava nebeska, co malem zrujnovala BW, ale kdyz takhle krade jeden z dvaceti, vykonna ekonomika to utahne. Kdyz krade kazdej druhej, tak uz se to proste neda.
Tak. Sice zůstávám v Česku, protože jsem líný se stěhovat někam za prací do zahraničí (i když EU s tím svým Green Dealem docela úspěšně tuhle moji lenost nahlodává), ale v české firmě už bych nepracoval. Platově a organizačně se nedají srovnat se zahraničními firmami, které tu mají pobočky. Holt si musím namáhat mozkové závity němčinou a angličtinou a občas překousnout rozdílné vnímání stejných věcí v rámci různých zemí, ale jinak jsem spokojený, věci jsou tu jasně dány a člověk se může soustředit na svou práci.
To není rozhodně absolutní pravda. Na tom tzv. západě to jde do prdele z mnoha důvodů, pak jsou v zásadě možnosti jít dělat na volnou nohu (čímž se řadě sraček vyhneš, to jo), případně se pak holt uklidit sem. (Což teda dělají lidi často na starý kolena, před důchodem.)
Za 4000 Eur měsíčně ne, protože to dostanu o par km vedle v Německu.
To není adekvátní příměr. Bo v islámsko-africký „chánov“ se mění především západní evropa. A když tě tam kulturně neobohatí migráčci, tak dostaneš přes držku od místních nezaměstnaných bílých, coby „východoevropská náplava co jim krade práci kterou stejně nechcou dělat“.
Ať se na to koukám jak chci, tak „gastarbeitr metoda Sysop“ je asi to nejlepší a nejrafinovanější řešení. Marná sláva. Protože úplná emigrace, jakožto i zůstání zde v montovně a nebo podnikání ve státně buzeračním polomafiánském prostředí sebou nesou obrovské nevýhody.
Jiná věc je, že třeba u rurální populace převlácá oceňování zaměstnání typu „po vyučení se přihlásím do fabriky a v důchodu z ní odejdu“. Žádné stěhovavé frikulínství, jaké jsem kdysi provozoval i já. Pak člověk stejně zjistí, že všude je to zhruba stejně nahovno a nakonec ocení stabilitu, klid, dobré pracovní prostředí, malou dojezdovou vzdálenost a perspektivu že tam 10 let ještě vydržím.
Ale hovno. Když máš aspoň trochu slušný prachy, tak tam vidíš migra akorát v televizi. Nesmíš se na to dívat z pozice gastarbeitra co tam žije jak u nás úkáčko. To je jak u nás s cigošema. Myslíš že bohatší část populace sousedí s ciginama?
Voní se nekeří zpoza voceánu aj vracijó. Teď např. syn známé, řemeslnik, sádrokartón + vobklady. Důvod: tady si pré neska vydělá to samý jako v améru.
Na druhou stranu třeba instalatér v anglii je vážený skoro jako doktor, protože výměna kohoutku nebo sifonu je pro místní blahobytné zápaďáky „rocket science“.
Sádrokartonář, to je práce s nízkou kvalifikací, kterou zvládne i cvičená opice. Instalatérství nikoliv.
Znám jednoho. V roce 2013 už jezdil v bentley. Normálně v tom autě v kufru vozil vercajk.
V roce ’92 jsem poslal partu zedniku do USA, aby se naucili, jak se s tim sadrosem dela. Musim ovsem rict, ze ten ceskej vtip, jak pet fizlu vymenuje zarovku, jsem tam videl v realu, ale to parta ceskejch zedniku delala sadros. Dva na staflich ho drzeli, treti montoval a ctvrtej mu podaval sroubky. Ve vedlejsi mistnosti cerna huba na staflich sama, sadros pribouchnutej hlavou na konstrukci, v hube sroubky a srouboval to tam sam. Ze to zvladal rychlejs, tak to ani nemusim rozebirat. Takze neni opice jako opice.
Když se to opice jednou naučí, tak v tom předčí i intelektuála. Zatímco pro kvalitní instalatérství potřebuješ dramaticky větší rozsah znalostí, technologických postupů, praktických zkušeností i fyzikální teorie (kdo tohle uměl, je dávno v cizině).
Kupříkladu nadimenzovat otopnou soustavu aby fakt šlapala, to umí málokterý instalatér. To je v podstatě práce pro dnešního vysokoškoláka (kdyby nebyl tak nepraktický).
Viděl jsem takovou instalatéřinu v rámci kuchyně, koupelny a pračky v malém bytě, ve stylu hry pipemania, že stejně kvalitně by to udělal i zkušený stavitel polytechnických stavebnic z posledního ročníku mateřské školky. Prostě to vohnout pospojoval převážně z flexibilních krkovic co měl zrovna v autě tak, že jim skoro tekl odpad ze dřezu do pračky, a ještě chtěl nehoráznou hodinovou sazbu.
Instalater de facto kazdou zakazku ma jako original. Takze musi umet pouzivat hlavu a improvizovat. Sila je zcela podruzna vec. Takze on ten instalater je de facto takovej malej projektant s omezenou kvalifikaci. Proto taky bere slusnou vatu. Opice, co stavi ze sadrose, kde projde jednim videokurzem u Knaufu, maka hlavne svalama.
Pokud nemas praci, kterou nekdo fakt nechce delat (tezba diamantu, vrtna plosina,…) tak proste svalama balik nevydelas, protoze svaly ma kdejakej debil a lze ho rychle zaucit.
Mám už dlouho v GB mladšího kamaráda-kolegu ze stejné školy, co jsem studoval i já. Přestože mechanik-elektronik pro sdělovací zařízení a komunikační techniku, šel tam ve svých 22 letech původně dělat se silnoproudou firmou.
Začínal na vcelku běžné údržbě, co bylo potřeba, ať už v bytech či firmách. Mezitím na pár exhibičních případech ukázal, že sakra dobře umí slaboproud, tak firma ho brzy přestala využívat na výměny jističů a podobný blbosti. Dělá momentálně na údržbě-servisu elektroniky topení a klimatizací.
Oni tam totiž byli zvyklí (a je to prý i všude jinde na Západě a už i u nás), že při poruše se prostě vytáhne příslušná deska, objedná se nová, mezitím se čeká a pak se vymění – přičemž ale zákazník třeba 3-4 dny mrznul, nebo byl bez teplé vody.
Přišel machýrek z České republiky, vzal porouchanou desku, vzal měřák, páječku, následně šel do bohatě zásobeného skladu prodejny se slaboproudým materiálem, koupil za pár šušňů do té desky nový trafo, když tomu původnímu shořel primár, desku tím opravil, nasadil a ono to během tří hodin znova běželo.
Od té doby ho tam mají málem za šamana, protože to, co s porouchanými věcmi předvádí on (a co je v ČR běžné), tak dostává tu nejlepší a nejlíp placenou práci, ve které naplno uplatní to, co umí. Ale není mu zatěžko vyměnit stykač či jistič, když je to zapotřebí a nemá potřebu k tomu volat dalšího „specialistu“.
Firma na něm vydělává královský prachy, protože jako jedna z mála garantuje opravu do 12h po nahlášení, on to vždy nějak dokáže a firma za ten expres kasíruje nechutný peníze.
Je to, jako všude jinde – chceš to hned, tak si připlať.
Momentálně vydělává tolik /je tam už asi desátým rokem/, že tady v městečku jeden dům už stojí, na druhém se pracuje, k tomu přikoupený nějaký pozemky, vrtají se studně, instalují tepelná čerpadla…Řídí to jeho přítelkyně, projektantka víceméně z oboru, děti zatím nemají.
Myslím, že v ČR je takových lidí spousta, kteří mít příležitost ukázat, co umějí, tak pro firmu vytvoří poměrně velký hodnoty.
Průměrný Angličan, není-li to vyloženě hobby-kutil, si neumí najít zkratem úsporky postižený světelný okruh, vyměnit úsporku a znova natáhnout jistič. Platí se tam za to neskutečný peníze.
Tohle všecko dělali Poláci v oboru vodo-topo, ale strašně to omrdávali a proto se tam zvedla taková vlna proti „polským instalatérům“.
Proti českým elektrikářům tam nikdo nic nemá a mají je tam rádi, protože jsou slušní, ochotní, šikovní a ne drazí.
Popisoval mi případ, jak si na dílnu z nějakého kšeftu přivezl porouchanou velkou řídicí desku z nějaké výkonné klimatizace. Sedl si s tím ke stolu, načež se seběhli ostatní, co s tím bude provádět. Měřením zjistil, že jediný, kvůli čemu deska za 240 liber nefunguje, je jeden LM340-24+, co napájí spínací tranzistorová pole a cívky relátek.
Tak vzal pumpu, páječku, odcucal přívody – a borci na to: „Ty chceš vyměňovat tu součástku? Vždyť ani nevíš, co je to zač a je přinýtovaná!“
On na to: „Ale vím, co je to zač. LM340-24+ je stabilizátor 24V/1A. No a co jako? Nýt se přece odvrtá a stábl i s chladičem se pak přišroubuje osminkovým šroubkem s matkou zpátky“ a jak řekl, tak udělal.
To jsou věci, který už ani tady nejsou úplně běžný a na takové dílčí opravy se sere, protože to zaplatí zákazník, co je nám po tom.
Že to má potenciál konkurenční výhody, nikdo neřeší.
Jo, takhle jsem si ja nasral do gati tady v Nemecku. Bavil jsem se jednou s financnim reditelem a on povida, ze se mu vysrala pracka. A ze vymena ridici desky stoji skoro jako pracka nova. Tak mu, ja blbec, povidam, at mi ji prinese. Inu, prinesl, ja na ni vymenil brouka, co delal fazovej regulator a dal mu desku zpatky. Kurvadoprdele a uz to zacalo. General prisel, ze mu v kole kixla baterka, ze na eBayi koupil jinou, prej ma clanky ok, ale nejede elektronika. No tak jsem z tech dvou baterek udelal jednu funkcni. Pak prisel majitel, ze mu nesviti celovka… a tak jsem pri jedne prilezitosti se jich vsech zeptal, proc si to kurva nekoupeji novy, maji prachu jako slupek. No prej je jim lito to vyhodit, kdyz staci opravit malickost. Fajn, a tak proc na nemeckym trhu nejsou fachmani, co to opravi, kdyz je takova poptavka? Na to mi nikdo neumel, nebo nechtel odpovedet. Ja bych rekl, ze ti, co to umeli, jsou v doochodu a mladi neumeji zapnout hlavu a nebo ty hlavy proste zapnout nejdou.
Od te doby mam klid a nikdo ze mne opravare nedela, ale ze jsem si kurva nedal pozor driv.
Tohle já dělám běžně a denně, jen čím dál míň, protože opravitelné už jsou jen věci, vyrobené asi tak před 10 lety a dřív. Některý současný už ani nejdou otevřít, typická jednorázovka, co se při prvním náznaku špatné funkce prostě vyhodí, neboť byla původně ultra-levná. To už ale neplatí, pěkně zdrahly i tyhle jednorázovky.
Akorát já na rozdíl od Tebe nesedím v korporátu, kde mi jdou jistý prachy i bez toho, abych něco takového musel dělat.
Ja nesedim v korporatu, ale v rodinny firme ;-). Na nemecky pomery stredni, az mala velikost – 450 zamestnancu a bratru 80 megaojro rocni obrat vyroby.
To je tezky, my taky delame svoje veci neopravitelny. Umyslne. Ale i ty nase veci by sly „opravit“ starym dobrym socialistickym zpusobem – misto jedne soucastky velka deska :-). To uz ale malokdo umi.
Jeste tak deset let a pokud pak prijde blackout, bude to skutecne pro furu lidi katastrofa.
Sysop: To je jak m§j kolega z německé matky. Člověk, co po elektroprůmyslovce šel do naší firmy (tehdy čistě lokální malá firma, žádná korporace) a začal tu navrhovat a stavět výrobní automaty. Když mi ukazoval plány a vyprávěl historky z natáčení, připadal jsem si zase jako zamlada na studiích na naší elektro SPŠ, kde takových nadšenců jen v naší třídě byla hromada. Jsem strašně rád, že jsem ho mohl poznat, byl to fajn člověk ze staré elektronické školy (něco jako servisdok) a automatizaci / konstrukci a programování strojů měl v malíku. Všechny jeho stroje se vyznačovaly a vyznačují jednoduchostí a vtipnou konstrukcí, dodnes je tu máme a používáme, já jen upravuju software v jejich PLC podle aktuálních požadavků ve výrobě. Nejstarší stroj, co postavil, byl z roku 1980. Dodnes příležitostně funguje na mateřské firmě, řídí to jím vlastnoručně navržená destička s jednočipem, který si naprogramoval. Říkal jsem šéfovi správy strojů na matce, že až ten strojek nebude potřeba, že bych si ho vzal do svého soukromého elektronického muzea :).
Jednou při pokecech u kafe pčišla řeč na úroveň vzdělání na našich a západoněmeckých průmyslovkách. To se k nám přidalo pár dalších lidí, co si tam také byli pro kafe. Zjistil jsem docela s potěšením, že průmyslovka, kde jsem studoval na začátku devadesátek a její metody / kvalita výuky se nijak moc nelišila od průmyslovek německých – dostal jsem vzdělání na podobné úrovni a podobné kvality, jako kdybych chodil do německé průmky. Oni měli navíc možnost v rámci výuky pracovat s moderními technologiemi, zatímco my jsme měli zařízení o generaci až dvě starší. Nicméně principiálně jsme na tom byli stejně, kvalita vzdělání byla podobná. Bylo to potěšitelné, že moje socialistická průmyslovka dokázala držet krok se západoněmeckou průmyslovkou, která měla mnohem širší možnosti materiální i technologické.
Mam tam ted dva kluky a holku, dodedavaji bakalarky. Od tohoto tydne uz v plnem pracovnim pomeru (doposud Azubis), bakalarky odevzdavaji na konci mesice na skolu. Je az neuveritelny, jak to maji nastaveny. Obsah vsech zkousek na dany rok dostanou uz v zari. Takze vedi presne, z ceho budou behem roku zkouseni. Bakalarka musi bejt hlavne napsana, ale jestli to ma hlavu a patu, jestli to vubec k necemu je, nikoho nezajima… totalne fprdeli, neuveritelny. Jeden kluk z laboratore si u nas delal i diplomku, ja jsem mu navrhnul bud pomoc, nebo oponenturu, on na mne nechapave cumel, ze nic takovyho nepotrebuje. Proste neco sesmoli a titul je doma. Skoda mluvit.
Ja bych rekl, ze ti, co to umeli, jsou v doochodu a mladi neumeji zapnout hlavu a nebo ty hlavy proste zapnout nejdou.
Osobně si myslím, že nevyjde kalkulace, když tam člověk započítá vše, aby to šlo nabízet jako komerční služba.
Generálka u současných spotřebních spalovaích motorů je taky už nedělá. Maximálně u něčeho speciálnějšího.
Akorát že vole i nějaká sběř z balkánu musí pracovat V SOULADU S OSTATNÍMA ŘEMESLAMA NA STAVBĚ, což je mimo jejich svaly, který mají na úkor mozku, z čehož pak znikají jistý problémový situace. Jako že udělají škody klidně přesahující jejich nabouchaný metry, takže pokud na tu partu není aspoň jeden, aby na ně dohlídl, celá stavba je v piči.
Pochopitelně, protože nízkokvalifikovaný džoby jsou v améru placený mizerně a chudý státy maj navíc průměr jen o chlup větší jak my. USA nejsou jen Kalifornie a celostátní průměr je 31 300 USD ročně. Hrubeše.
pokud máte UPS stanici, je nejvyšší čas vyměnit bateriové články
Ktere UPS pouzivaji Li-ion baterie? Zatim jsem ke vsem vlacel jenom olovo. Li-ion se castecne pouzivaji pro ostrovni systemy (i kdyz tam jsou i jine moznosti), poloostrovni systemy (napr. Tesla batery), coz u nas skoro nikdo nema a nove pro ohromne baterky pro vyrovnavani site. UPS bych ani jedno nenazyval.
Správná poznámka. Uznávám. Přesto by mě nedostatek nepřekvapil.
Pro mě trochu nepochopitelný je opuštění trhu s olovem od panasonika: https://www.hardwareinsights.com/panasonic-exits-vrla-market/
Ale kdo ví no, rejžáckej tlak je asi ohromnej, příde mi, že i paňák šel poslední leta s kvalitou dolů aby udržel cenu, zatímco rejže dokáže přes všechny inflace ty jejich odpadky i zlevňovat, takže nejak tak.
Tak. Ale už na tom prej pilně pracujou.
HPčko dělalo nějaký storage, kde byly přímo na bekplejně akunový moduly s měničema, takže při výpadku to tam poslalo správný napětí zase nazpátek. Samo v lithiu, mám z toho vybrakovaný nijak nejetý články.
Tomuhle se, Dědku, říká DEINDUSTRIALIZACE EVROPY. Píšu tu o tom už aspoň poslední 2 roky, ale zdejší mamlasové z toho mají legraci, a donedávna to považovali za srandovní konspirační teorii, případně za souhru naprostých náhod. A nikoliv za cílenou agendu, která nás má dovést fakticky do středověku, i se středověkým náboženstvím – islámem.
Jak jsi správně napsal, nedostatek v elektrotechnice ocení zejména pacienti co jsou v nemocnici na přístrojích. A že jich po hromadném lékařském včeličkovém experimentu na celé populaci bude dramaticky přibývat. Inu, i genocida populace je součástí této Great reset agendy, spolu s celkovým zhoršováním životních podmínek lidí v důsledku depopulace.
Stačí se kouknout, kam jsou vyšroubované ceny ovoce a zeleniny, a jaká je jejich nabídka v obchodech.
K té poslední větě… znám vesnice kde se s příjezdem posledního autobusu o půl deváté vypíná veřejné osvětlení, protože to rozpočet roztahané podhorské vesnce neutáhne, a celá vesnice se ponoří do černé tmy. Tedy něco co snad zažila naposled možná předválečná generace.
Už tu jen chybí ponocný s halapartnou a trubkou.
To je u nas taky. Ostatne… k cemu svetelnej smog, kdyz beztak sedej fseci doma a kdo jde chlastat do vedlejsi vesnice, pujde polema beztak potme, tak co…
Mě jako zhýčkaného brňáka to docela vyděsilo, když jsem procházel potemělou vesnicí, kde svítilo okno v každém 3. baráku, bo tam zůstávaly na dožití už jen doochoci a lidé s IQ pod 80.
S tou tvojí logikou to můžeme dotáhnout třeba až k:
-k čemu opravené silnice když se svým koňským potahem dojedu do vedlejší vesnice i po polňačce
-k čemu obchod, když si sám vypěstuju kedlubny i brambory a mlíko vyhandluju s místním jzd
-k čemu zubař když zub umí vytrhnout i místní kovář
-na co porodnice, když mi manželka za rok zajistí nového potomka, když tento umře při porodu
-k čemu školy, když násobilku svoje potomky naučím i já, a víc k práci na našem poli stejně potřebovat nebudou
Přesně takhle začíná plíživá deindustrializace a návrat do středověku ve všech ohledech, je to jen otázka času.
CO se stane až nebude po 10 letech možné opravit auto, či traktor bo zkrachované automobilky, a číňan díly dodá díly na traktor za ceny, které rurální paleo-evropan prostě nadá?
fakt jsem zvědavý, co budou dělat ti zoufalci co si nakoupili high-tech Johny Deery apod. A vyhodili na koleně opravitelné staré Zetory, protože to pyčo nemá sesli fkůži, klímu a GPS řízení.
Ale to jsi v uvahach na mile daleko od toho, proc by se v noci v male prdeli melo sviti panubohu do oken. Mesto je jina, fura lidi prijde z prace v sest vecer a jde se nekam povyrazit, takze mnohdy potrebujou se taky nejak dostat domu a nenabit si drzky na vecne rozkopanych silnicich plus nebyt prepadeni kdejakym kriplem. Tohle v horskym zapadakove neznaji, takze jsou radeji, kdyz v noci z oken vidi hvezdy a ne lampu pred barakem. Sam za sebe muzu rict, ze pred barakem jednu lampu mam, dalsi je az o sto metru niz ve vesnici. Obcas tu moji lampu nekdo opravi, takze sviti a pak se zase posere. A je tak pul roku klid. Tech kandelabrovejch pojistek uz mam pul suplete…
To si nemyslím. Protože to o čem tu mluvím, je jen špička ledovce, či symptom mnohem hlubšího a zásadnějšího procesu ve společnosti.
Asi jako když ti bliká v autě varovná kontrolka a ty se ji rozhodneš ignorovat. A za 14 dní skončíš se zadřeným motorem.
V současné době ty varovné kontrolky procesů ve společnosti řvou a blikají ze všech stran. Ale řada vohnoutů to blahosklonně přehlíží.
A dojde jim to, až jim dítě umře v nemocnici třeba při banální operaci, při které chyběl přístroj, bo číňan nedodal.
Nebo rychlá sanitka nedojela, protože si rozjebala kolov neopravené silnici. Apod.
Kdyby doslo k blackoutu, kde to bude vetsi problem, co myslis, v te horske prdeli, nebo ve meste? Cili o tom to je, o te zavislosti a provazanosti. Kdyz naopak ve meste nepujde sehnat treba folie do balikovacky senaze, tak to zase takovej problem nebude.
Ale já nemám na mysli jednorázovou událost či lokální katastrofičku, ale celkové systémové selhání, na které poukazují ty současné události.
Pět vesnic poškodilo toranádo a je z toho katastrofa kterou řeší premiér, politici atd.
Při povodních v roce 97 se toho zesralo řádově víc, ale stát to zvládl, i s pomocí armády, protože ještě nějak fungoval. Dnes nefunguje ani ten posraný předražený IZS.
Zase jen sousedská výpomoc.
Je jasné že na vesnici jste tímto ohroženi o dost méně. Ale pokud dojde k systémovému selhání, tak to bude bolet i vás.
Ostatně, i po tom tornádu pomáhali ze začátku záchranáři z Rakouska, protože bylo zjevné že se to lokálně nezvládne a dotační prasečkář z Anofertu umí jen rozkrádat dotace, ne řešit krize (i tak je na tom o dost líp než bukvice od Pirátů).
Jak by si vidláci poradili, kdyby nastala nějaká větší katastrofa s desítkami závažně zraněných a obrovskými materiálními škodami? Rozváželi by raněné po nemocnicích v kraji na traktorech? Odklízeli by trosky bez těžké techniky?
Jen taková prkotina jako mini tornádo v 5 vesnicích zaměstnala záchranáře a hasiče z široka daleka. A stejně to nefungovalo, bo neexistence organizace, neexistující nouzové plány, vše se řešilo improvizací za pochodu. A jen díky schopným starostům a dobrovolníkům to nějak vyšlo.
Jenže to tornádo zasáhlo „jen“ pár prdelí kdesi na Jižní Moravě (a kdo ví, jestli to nebyl rovnou Reich, beztak to tam bude samej Schwartz, Schmidt, Muller a Weber, taky tam byli hnedle záchranáři z Rakouska), na což sere pes. A navíc se hned ukázalo, že vlastně z tisíc rodin je jich sedmnáct tisíc v exekuci, tak si za to beztak mohli sami, sociálky jedny.
Kdežto povodně, ty se kurva dotkly (nejen) Prahy. To není pár set voličů, tam je potřeba makat jinak. Na nějaký Hrušky dva měsíce po akci sere pes. A navíc v Práglu se díky tomu podařilo vystěhovat černou komunitu (nejen) z Florence, tak to byla navíc investiční příležitost jak hajzl.
Já bych v tom určitě neviděl (jen) ten ~25tiletý rozdíl.
To bych u nás v prdeli světa docela ocenil. Ostatně máme krásné hvězdné nebe… Nicméně je sakra rozdíl, když nějaká místní starostenská svoloč rozfofrovala všechno a teď nemá za co svítit a když prostě spadne síť (i těm, kteří na elektřinu – zatím – mají).
Já taky rád noční nebe. Nicméně ty výhody amatérské astronomie bez dalekohledu se začnou stírat, když vám z diskošky příjde synátor ve tmě zmlácený neznámo kým, případně dcera znásilněná.
Noční osvětlení totiž bylo zřízeno především z důvodu prevence kriminality, víme? I ten ponocný kdysi neměl halapartu proto aby se měl o co opírat.
A v rozpadajícím se ekonomicky kolabujícím státu kriminalita co, Halík? Kurva přece roste, roste!
Reč bola o prdeli sveta. Tam jednak diskoška nie je a dvak ak by tam tým posledným alebo niektorým iným autobusom prišiel niekto cudzí, bude sa to vedieť. Svojich si uz poznajú, tam „neznámo kým“ nenastáva.
Já bych to nepodceňoval. Ostatně tento socioekonomický problém popsali barvitě Tři sestry ve svojí písničce už snad před čtvrtstoletím:
https://www.youtube.com/watch?v=CDtseF2CP7Q
:-D
Nevím přesně, jak na opravdu malých dědinách, kde v osm večer přijde liška a popřeje dobrou noc.
Ale i v městysech a malých městech se VO budovalo hlavně z toho důvodu, aby se člověk-občan prostě nepřerazil, ať už se bude dít cokoliv. Patří to ke znakům civilizace a občané si to z daní platí.
Kde a čím se svítí, to je na rozsáhlejší debatu. Ale obecně platí (a mám to potvrzeno od chlápků z místních TS), že provozně nejméně nákladná jsou ta nejjednodušší svítidla se sodíkovými výbojkami bez zapalovací elektroniky, tj. asi do 70W.
Je moc krásné, když někam namontujete svítidla s drahými metalhalogenidovými výbojkami, které sice mají příkon jen 20W při stejné svítivosti a příjemnějším světle – když je v nich namontován v číně vyrobený elektronický startér, co se po 2 letech, ale i dříve posere a jako ND stojí raketu, přičemž sama MH výbojka nemá oproti sodíku ani třetinovou životnost. O LED svítidlech s předřazenou elektronikou ani nemluvě.
Náklady na údržbu jednoduchých svítidel s SHC výbojkami, tlumivkou, kondenzátorem a pojistkou jsou řádově nižší, než náklady na jakékoli jiné svítidlo, plus samozřejmě člověkohodiny z údržby.
Prostě je levnější, nechat tam výbojku s vyšší spotřebou, ale také dlouhou dobou života a vysokou spolehlivostí, než tam namontovat hi-tech zdroje a pak to 1x týdně všecko objíždět, opravovat a shánět specializované ND.
Když se v obyčejné sodíkovce třeba vlhkem prorazí tlumivka, dá se nouzově vzít z jiného svítidla, které někdo pocuchal vzduchovkou, ale většinou se dá zaměnit za novější typ jiného výrobce, je to jen tlumivka s reaktancí pro danou výbojku, nic hi-tech..
Našel bych ve svém městě poměrně dost ulic, kde by se dalo VO v deset večer vypnout a pravděpodobně by se nic nestalo, nebo by to až tolik nevadilo.
Je ale fakt, že až na velmi drzé výjimky, probíhá zločin většinově tam, kde je tma.
Já sodík vždy nesnášel, kvůli té monochromatické barvě. Ale ty moderní LED nesmysly které člověku v noci svítí do očí modré světlo, jsou ještě protivnější.
Zlaté sodíkovky, zlatí komunisti :-)))
Ale pamatuju že i za komárů byly občas rtuťové výbojky. A připadne mi že měly lepší barevné podání než dnešní LED a ne tak ostré světlo.
Myslím že měnič u moderních LED svítidel taky při výměně přijde na ranec.
Ale možná že ta životnost je vyšší.
Každopádně v Brně se teď montují tyhle. Pokud se nepletu. Je to takové placaté a nahoru z toho trčí jakýsi „kelímek“ obrácený dnem vzhůru. Nepříjemně ostré světlo. Že by to byl spíš ten metalhalogenid v tenkém provedení?
Bílé rtuťové výbojky řady RVL a RVLX byly celá 70.léta skoro všude. Bílé, monochromatické světlo, produkované luminoforem, bombardovaným UV zářením rtuťového hořáku.
Ty narazily právě na strop účinnosti toho luminoforu, současně s poměrně velkým příkonem hořáku – nejnižší byl 125W. Sodíkové hořáky SHC luminofor nepotřebují.
Je tam ale víc věcí, které hovoří proti LED i nutné elektronice.
Hořáky rtuťových i sodíkových výbojek jsou z křemenného skla a jsou konstruované na vysoké teploty, bez nutného přídavného chlazení a jsou kryty poměrně velkou baňkou, která generované teplo dobře rozptýlí, tlumivka výbojky se nijak významně nezahřívá (asi do 60°C).
Polovodičové přechody LED jsou naproti tomu schopny fungovat jen do cca 100-120°C (čím studenější, tím lépe) a je nutné z nich odvádět teplo přídavnými chladiči. V letním horkém počasí, se LED i vestavěná elektronika nutně přehřívají a zkracují tak životnost jak LED sestavy, tak elektroniky.
Navíc účinnost LED není ještě taková, aby přinesla i s nutnou elektronikou opravdu významné úspory, oproti tomu sodíku.
Ano, to žluté monochromatické světlo je trochu otravné, ale ten jejich příkon vs. světelný výkon za to pořád stojí.
Ovšem Servisdoku, je tu ještě jeden aspekt. Pokud se nám rozšíří „energetický chudoba“ a odstávka jaderných elektráren, tak 2OW oproti 70W bude zatracený rozdíl. Třeba mezi tím, jestli se v nějaké díře budou zhasínat světla ve 20 nebo až po půlnoci.
MH výbojka, na 20 W? Tos chtěl asi napsat 200 W ne. Takovou srajdu nikdo neřeší, za to sou bez nejmenších problémů k dispozici do E33 LEDkový náhrady s dlouhou životností. Problém je s čímkoli s větší svítivostí, LEDky končí celkem brzo, sodík hned potom a na stovky wattů až desítky kW nic jinýho než vysokotlakej halogen NENÍ.
Tak ona je poměrně vysoká neefektivita v tom, že je u nás poměrně dost malých dědin v porovnání s Evropou, aspoň co jsem kdysi tak koukal. Chápu, že je to řešitelné dost těžko, ale je prostě snazší řešit věci pro 3 000 lidí v rámci jedné obce, než mít 20 obcí po 150ti lidech.
Starosta rozfofroval? Starosta těžko něco rozfofruje, když vpodstatě žádné pravomoci nemá a může dělat je to co mu zastupitelstvo dovolí. A druhá věc je velikost rozpočtu. Nějaká malá obec s 300 obyvateli bude mít roční rozpočet do 5ti milionu a to je prostě problém a tam se každá koruna opravdu 3x obrací a šetří bude kde může aby to aspoň nějak fungovalo