No, před čtrnácti dny, jsem si zase pro potěšení zajel do Paříže.
Na svém silničním karbonu, vystajlovanej na cyklobuznu (na lyže si taky neberete tepláky, nebo jo?), protože je to nejpohodlnější.
Nohy zacvaknuté v nášlapech a na těch úzkých pláštích cítíš každý hrbol. Německo, až na pár úseků, se nechá přejet aniž by se člověk motal mezi autama, ve Francii je to trochu horší.
Cykloaktivisté dokurvili co mohli, jejich „cykloinfra“ je určená pro městská kola na balónových pláštích, na silničním kole je to kalvarie.
Nevím, kdo za to může, ale u nás je vztah cyklistů/automobilistů naprosto virtualně rozvrácený, jako by šlo o dvě skupiny lidí.
To je schýza, já najezdím autem 70 tisíc za tok, na kole tak 7, takže co jsem?
Absolutní netolerance, nepochopení a hloupé pozérství.
Ve Francii, když na mě auto zatroubí, tak proto, aby mě pozdravili, ruce s oken, ale ne se vztyčeným prostředníkem…
Stalo se, že jsem mírně znaven, blbě přehodil v kopci, spdnul řetěz, kolo stojí, z nášlapů jsem nohu nevyrval, kácím se k zemi.
Kolemjedoucí auto okamžitě zastavilo, zacouval ke mě, jestli jsem v cajku, myslel si, že jsem zkolaboval z vedra, muselo to tak vypadat, jedeš, a najednou padneš na bok.
Chtěl bych vidět, kolik z vás by tohle pro cyklouna udělalo.
Je to smutné a hloupé…
No, před čtrnácti dny, jsem si zase pro potěšení zajel do Paříže.
Na svém silničním karbonu, vystajlovanej na cyklobuznu (na lyže si taky neberete tepláky, nebo jo?), protože je to nejpohodlnější.
Nohy zacvaknuté v nášlapech a na těch úzkých pláštích cítíš každý hrbol. Německo, až na pár úseků, se nechá přejet aniž by se člověk motal mezi autama, ve Francii je to trochu horší.
Cykloaktivisté dokurvili co mohli, jejich „cykloinfra“ je určená pro městská kola na balónových pláštích, na silničním kole je to kalvarie.
Nevím, kdo za to může, ale u nás je vztah cyklistů/automobilistů naprosto virtualně rozvrácený, jako by šlo o dvě skupiny lidí.
To je schýza, já najezdím autem 70 tisíc za tok, na kole tak 7, takže co jsem?
Absolutní netolerance, nepochopení a hloupé pozérství.
Ve Francii, když na mě auto zatroubí, tak proto, aby mě pozdravili, ruce s oken, ale ne se vztyčeným prostředníkem…
Stalo se, že jsem mírně znaven, blbě přehodil v kopci, spdnul řetěz, kolo stojí, z nášlapů jsem nohu nevyrval, kácím se k zemi.
Kolemjedoucí auto okamžitě zastavilo, zacouval ke mě, jestli jsem v cajku, myslel si, že jsem zkolaboval z vedra, muselo to tak vypadat, jedeš, a najednou padneš na bok.
Chtěl bych vidět, kolik z vás by tohle pro cyklouna udělalo.
Je to smutné a hloupé…