Jak jsem použil ochranu dýchacích cest - zpět na článek

Marty…:
My jsme neinvestovali? Kdo „my“? Já si myslím, že do své finanční gramotnosti má investovat především každý sám – když už nic jiného, tak alespoň svůj čas. Není možné, aby kdejaký jouda někde něco úplně bez rozmyslu podepsal, a pak se dovolával jakési ex post ochrany a solidarity. A zcela určitě nemám vůbec žádný zájem řešit problémy lidí, kteří se do těch problémů dostali bezvýhradně vlastní zásluhou. Ještě jednou: Můj podpis má přesně takovou cenu, jako je předmět smlouvy, pod kterou se podepisuji.

podotek:
U těch hrnců je to celé ještě markantnější, protože čím déle celé to šmé jelo, tím více informací o něm se objevovalo v nejrůznějších sdělovacích prostředcích (jeden čas to bylo v TV až otravné). A přesto se našly další stovky a tisíce blbců, kteří na takovou předváděčku jely a hrnce si koupily. Já za takové lidi necítím nejmenší odpovědnost, a jsou mi dokonale lhostejní.
A jestli máte pocit, že se „společenská smlouva“ dosud nerozpadla, tak Vám gratuluji k Vašemu optimismu.

starter25: Přirovnání kulhá jako zebra pokousaná lvicí. Zebra nemá schopnost naučit se číst. Naopak schopnost zapamatovat si jednoduchou poučku, třeba ve znění „Můj podpis není bezcenná čmáranice“, předpokládám u každého jednotlivce našeho druhu způsobilého k právním úkonům.

Ano, podobní jsou mi dokonale lhostejní. Co se týče mých rodičů: Můj otec je už 22 let mrtev, takže lze předpokládat, že už si žádné hrnce nekoupí. A, ano, během vypořádávání pozůstalosti jsem zjistil, že koupil nějakou nesmyslnou perličkovou lázeň za (pokud si dobře pamatuju) asi 20.000,- Kč, kterou jsem já pak s obtížemi udal za asi trojku. Nezbylo mi tehdy než konstatovat, že otec svůj (jinak doložitelný) vysoký intelekt příliš neosvědčil – abych to nějak opsal… Omluvou mu budiž, že k tomu „výhodnému nákupu“ došlo někdy v druhé polovině 90. let, kdy se o těchto obchodech ještě mnoho nevědělo.
Svoji matku jsem svého času v tomto směru důkladně instruoval, víc jsem udělat nemohl. A pokud vím, dosud žádné takové „okase“ nevyužila. Pokud se přesto dopustí nějaké podobné nepředloženosti, jen se mi potvrdí, že je skutečně tak hloupá, jak se domnívám. Ale je to její věc, a zcela určitě ji nebudu litovat, nedej Bože, abych jí snad nějak finančně vypomáhal.
Každý je svého štěstí strůjcem…

My, daňoví poplatníci jsme měli investovat do toho, aby byl „všeholid“ finančně gramotný??? :-o
Rád bych Vás upozornil, že finanční gramotnost není trivium…

Do čeho ještě bychom měli „my“ investovat? Třeba do všelidové výuky botaniky, aby si nějaký trouba neudělal polívku z beladony? Co dál by ještě měl náš moudrý stát vyučovat, aby byli všichni živí, zdraví, spokojení a šťastní? V jaké etatistické Utopii to hodláte žít?

To není žádné „uvažování 90. let“. To je typické uvažování někoho, kdo si myslí, že postarat se má každý především a zejména sám o sebe, a očekává, že tak budou činit i ti ostatní.

Můj problém to není. Možná bude, až jednou zblbnu, a koupím si „deku, která se pere tak, že se vyvěsí do mlhy“ (jako moje moudrá švagrová), ale doufám, že i když takto zblbnu, že ve mně zůstane dost soudnosti, abych si alespoň dodatečně přiznal, jakej jsem byl vůl.

A jsem si zcela a neochvějně jistý, že do chudoby (nejen státu) vede právě ta cesta, která je lemována dobrými úmysly státu (a Vám podobných).

Marty…: Obávám se, že Vám přestávám rozumět.
Nevím, kdo je modrá armáda a okolo sdrtužení šotouši. Nevím, co je to systém státních pokut. Nevím, co je Žesnad, a ani to nehodlám zjišťovat, protože: Vůbec si nedovedu představit, jak by zmíněné + příklad pana domácího mělo souviset s tím, co tu probíráme.

Jestli jsem dešifroval Váš poněkud těžko pochopitelný příspěvek správně, pak Vy tvrdíte, že „V jednotě je síla“, a lidé se za účelem prosazení svých zájmů mají sdružovat. O.K., s tím já nemám problém – pokud se tito sdružují na základě společných zájmů a hlavně dobrovolně. To nijak nekoliduje s tím, že o sebe se má člověk především postarat sám. Tedy – uznám-li za pro mě výhodné sdružit se ve „Spolku majitelů dek praných mlhou“, sdružím se.

Ovšem to, co navrhujete ve svých příspěvcích výše, není žádné sdružování na bázi společných zájmů, a už vůbec ne sdružování dobrovolné. Ono to vlastně není sdružování vůbec, protože členem Spolku majitelů dek nebudu, pouze mu z Vašeho nařízení budu platit příspěvky.

A čím se snažíte oponovat druhému mému citovanému úryvku („A jsem si zcela jist…“), to nechápu už vůbec.

Marty…:
Jasnější možná (i když jak do toho zapadají modří šotouši z Česnadu protahující xichty nad systémem státních pokut, mi stále zůstává utajeno), leč důležitý moment Vašeho příspěvku je tento:
Vy tvrdíte, že, cituji: „Pro nás jako pro daňové poplatníky je řádově levnější zaplatit občanům finanční gramotnost než pak řešit následky dluhových pastí.“ Můžete mi říct, oč konkrétně se opírá Vaše tvrzení? V čem mě, daňového poplatníka, zatěžuje to, že někdo svojí vlastní lemplovitostí přijde o dům, případně o 100k za nesmyslné hrnce? Jaké jsou ty následky dluhových pastí, které, dle Vás, pak stát! řeší s vynaložením dokonce řádově vyšších prostředků?

Já proti tomu stavím úvahu, že pokud se stát pustí do nějaké takové „osvětové“ akce, pak podle zkušeností, které už máme, se do toho nasypou přinejmenším stamiliony z rozpočtu, napakuje se na tom několik spřátelených firem, založených předevčírem, a výsledek bude naprosto zanedbatelný. Jednak z důvodu toho, že ony firmy to v podstatě rozkradou, ale hlavně z důvodu toho, že se to úplně mine účinkem. Protože informací je už dnes dostatek, ale kdo nemá zájem si je najít, k tomu ani sebelepší kampaň nepronikne.

Takže výsledkem budou prošustrované stamiliony ká, a procento lidí ocitnuvších se v dluhové pasti se zmenší sotva zaznamenatelně. Takže ty bude řešit stát i nadále (i když pořád nevím, jak tyto situace stát vlastně dle Vás řeší), ale bude k tomu mít významně méně prostředků.

Obecně: Já nechci, aby se o mě staral stát, a zejména ne tehdy, pokud jsem si svoji svízelnou situaci zavinil sám. Víc nemám, co bych Vám k tomu řekl – tohle je totiž zásadní konflikt mezi pohledem pravicovým (jsem za svoje neúspěchy zodpovědný sám, a sám si je tedy musím vylízat) a levicovým (jsem sice flink a lempl, ale ti ostatní se o mě musí postarat). A v tom se očividně neshodneme.

Takže tunelování rozpočtu pod záminkou „osvěty“ je totéž, jako tvrzení „nechci, aby stát vynakládal prostředky z mých daní na pofidérní akce“? Vaše myšlenkové piruety jsou vskutku obdivuhodné… :-)

To, že OSVČ či Okamura tvrdí, že 2+2=4 znamená, že je to hloupost?

Neodvádějte debatu do dalších témat, koncept levné práce (co to vlastně znamená?) není předmětem diskuze.
Naopak pořád čekám na vysvětlení, jak stát, s vynaložením řádově! vyšších prostředků, řeší ty nebožáky, kteří si prorozpůjčovali dům nad hlavou…?

Není problém? Tak sem s tím vysvětlením…

Vy „jenom říkáte“, že je levnější prevence než řešení následků. Což je sice v zásadě teze pravdivá, ale konkrétně v tomto případě neplatí.

Pro svoje přesvědčení nemáte žádný releventní podklad. Důvod je jednoduchý – stát totiž pro oběti dluhových pastí dělá kulový s přehazovačkou (a je to tak správně) – maximálně jim potom platí příspěvek na bydlení. Ten ovšem vyplácí celé společenské třídě, která si na tom postavila svůj způsob života, takže částka pro oběti těch skutečných dluhových pastí (tzn. pro ty, kteří se v takové situaci ocitli opravdu svou neuvážeností), bude úplně marginální.

Tohle už je úplně zbytečná debata, takže pokud do toho nevnesete jiný argument než emoce („lichváři jsou odsouzeníhodní, takže jejich, i potenciálním obětem musím pomoci“), tak už si nemáme co říct. Vy se prostě na svět díváte jinak než já, a ty dva pohledy jsou tak odlišné, že je zbytečné v nich hledat styčné body – žádné tam totiž nejsou.