Můzu doporucit knihu Thukydidova past.
Az na par drobnych nepresnosti, popisuje ziskavani vlivu USA jako svetoveho hegemona na ukor Anglie, uplatnovani Monroeovy doktriny, vzestup Nemecka na konci 19.stol., ale predevsim rivalitu a napeti mezi USA a Cinou.
ModrýKlokan
Třetí!
Hupert
Tak čtvrtý. A proč se rozpočítáváme?
ModrýKlokan
@ Hupert
Protože poslední platí cech!
Hupert
Jen ať to AI zatáhne, když se za mně vydává. Tuhle něco blekotala, že chce zažít svaté přijímání, popleta.
ModrýKlokan
In nomine patris et filia et sancti Amen
Hupert
A kde máš špiritus?
ModrýKlokan
Chybka se vloudila. Bože spiritus náš vezdejší, dej nám dnes, odpusť nám naše viny a neuveď nás v pokušení Amen
Jantar
Tak tentokrát jsou to už solidní bláboly.
Imperialistický kapitalismus, jehož podstatou je čirý parazitizmus, ze své parazitické podstaty potřebuje bohaté centra (kde žijí největší paraziti) a chudé žebrácké periferie, které vysává.
Ať jde o Británii versus koloniální Commonwealth, či o Prahu versus pohraničí kde makají dvanáctky v montovnách za konkurence rumunů a ukrajinců.
Proto je taky zavedený termín pro tyto parazitické kapitalistické společnosti DAVO-ELITÁŘSKÁ SPOLEČNOST.
Oproti rovnostářskému socializmu, kde je snaha do periferií stěhovat továrny a podniky aby se zrušil právě ten efekt parazitických center a žebráckých periferií.
Jantar
Která z těchto dvou společností je funkční a která spěje ke krachu, je dnes zcela zjevné. V současném krachujícím kapitalismu s obrovskými dluhy, likvidací průmyslu, zdravotnictví, sociální sféry, energetické soběstačnosti atd…
V kapitalismu totiž můžete prosperovat jen jako PARAZITICKÉ CENTRUM jako USA,GB atd.
Pokud jste tou ŽEBRÁCKOU KOLONIÍ jako ČR, tak vás čeká jen bída, hlad, krach, úpadek a vymírání.
Přesně tohle si lidi vycinkali klíčema v tom 89.
yoker
Až tomu budou všichni rozumět jako Jantar, bude možné zrušit diskusi …
„V předmoderním světě byly jádrové oblasti především ve vnitrozemí pevnin, kde vedly splavné řeky a karavanní stezky.“
No, římskou říši po stovky let držela pohromadě plavba po Středozemním moři, Mare Nostrum. Řím sám leží kousek od moře, ale měl obří přístav jménem Ostia, který se celkem zachoval a můžete se na něj jít podívat sami… včetně velkého šestiúhelného umělého přístavu vybudovaného Trajánem, který se nyní nachází kousek ve vnitrozemí u plotu letiště Fiumicino.
Nejbohatší římská města jako Konstantinopol, Alexandrie, Antiochie, Neapol, (nové) Kartágo vesměs ležela na pobřeží a zbohatla právě z toho námořního obchodu.
Velké splavné řeky a města na nich pak byla přirozenou extenzí právě toho římského námořního obchodu.
To, co před vynálezem karaky (cca) moc nešlo, byly dálkové plavby po otevřených oceánech. To bylo moc nebezpečné.
Hroch_bahenni
Nejen Řím, i Atény de facto leží u moře, pár km od břehu a s Pireem byly už za antických dob de facto spojeny do jednoho celku.
Splavné řeky měly smysl stejný jako moře – snadná doprava. Lodě byly menší a dostaly se dále než dnešní kolosy.
Lidé dnes mají tendenci podceňovat schopnosti starých mořeplavců. Jasně, Atlantik byl překážka, ale Středozemní nebo Baltské moře už ne.
U Amerik je problém jiný. V Eurasii se některé technologie a nápady šířily právě díky kontinuitě pevninské masy; po vynalezení se kolo nebo jízda na koni daly použít na ohromném území. Naopak hračky Olméků, pejci na kolečkách, nebyli Indiánům civilizačně k ničemu. V džungli nebyly cesty a k Aztékům nebo Inkům se vynález nedostal. Navíc v Americe nebyla zvířata vhodná k tahu, protože Indiáni je po svém příchodu vylovili.
Přesto se na peruánském pobřeží vyspělá mořeplavba vyvinula. Nesloužila však k intenzívnímu obchodu, protože nebylo s kým. Americe chybí členitost Evropy sestávající převážně z poloostrovů.
Hroch_bahenni
Moderní doba naopak nutnost ležet u moře poněkud stírá. Sám autor uvádí megalopole ležící ve vnitrozemí. Důležitou se stala železnice, která stejně jako lodní doprava umožňuje přepravu velkých objemů za nízkou cenu, ovšem při nutnosti vhodné cesty. Historickým příkladem je vzestup měst v anglických Midlands za průmyslové revoluce. Birmingham ani Manchester opravdu neleží u moře…
Nemusíme chodit daleko ani do minulosti, ani na jiné kontinenty. Rostoucí Polsko má těžiště ve vnitrozemí, mj. ve Varšavě a Slezsku. V Německu se do vnitrozemí umístila nejen výroba aut, centry jsou Mnichov, Stuttgart atd. Jejich hrozící úpadek nesouvisí s geografií. Tak by se dalo pokračovat.
V článku jsou i další nesmysly.
Komunisté nebránili pohybu lidí do centra. V Praze nebo třeba v Košicích vznikala obrovská síliště, i další města se v 50. až 80. letech neobyčejně zvětšila. Souviselo to s industrializací, kterou komunisté prováděli dost usilovně a vcelku i úspěšně.
Jak souvisí komunisté s rokem 1870 a brazilskou malárií, asi netuší ani autor.
„Periferním zemím – zemím ve vnitrozemí bez přístupu k volnému nemrznoucímu oceánu – hrozí od roku 1991 neřešitelná demografická katastrofa.“ – ano, hlavně tomu Sahelu. Zato Jižní Korea s 0,9 dítěte na ženu je v pohodě, skoro jako Hong-Kong.
S celkovou myšlenkou, resp. myšlenkami článku by se dalo opravdu polemizovat. Autor žongluje kritérii, jak se mu to hodí. Ale ideově je to pravověrné, to ano.
Ještě dotaz:
„…Myanmaru (..) vojenská junta podporovaná Ruskem a Čínou…“
Mohl by pan autor upřesnit, jak Rusko podporovalo Myanmar? A tuší autor, že SSSR, který si asi plete s Ruskem, byl s Čínou dost na kordy?
Ovšem sídlištní čtvrtě sousedily s průmyslovejma čtvrtěma, kde byla práce a výroba, ženoucí ekonomiku. Dneska tady rostou jenom sídliště vedle sídlišť, sousedící se sídlištěma. Jakákoli výroba jde do prdele a vobčas k tomu zkurvený kanceláre, kde si osazenstvo myslí, že jako udělají ekonomickou hodnotu přerovnáváním papírů.
Nemrznoucí moře nejsou vod vynálezu ledoborců žádnej problém. RF dlouhodobě buduje velkou skupinu atomovejch ledoborců, kerý mají výhodu, že můžou působit v klidu celou zimu, páč nepotřebujou každejch pár tejdnů tankovat (a žrádla pro tu posádku se tam vejde habakuk, nicméně samozřejmě z principu mezi přístavama pendlujou, to né že né). Jde to pomalu, ale už se jim skoro daří držet severní cestu splavnou nepřetržitě, čili nejenom že by musely před každou jednou (skupinou) nákladní lodí prorážet cestu, ale zanedlouho jich bude tolik, že budou udržovat splavný koridory tak, že tam budou moct nákladní lodě plout i bez přímé okamžité asistence ledoborců. (Vono to tam cosi slaný je, takže to není tak, že to za deset minut zas promrzne metr do hloubky. Led o tloušťce nákejch desítek cm běžná nákladní loď projede jak prd, to až ten metr+ ju sešrotuje jak plechovku).
Teď s rejžákama mají pracovní skupinu, která pracuje na zněkolikanásobení dopravní kapacity a s vohledem na to, že cesta severem třeba do Murmanska trvá prakticky polovinu toho, co přes Suez (kde taky musí platit poplatky, stejně jako těm ledoborcům), navíc tady není žádný omezení na šířku a ponor, jak v Suezu, tak po tom rejdaři brzo skočí jak slepice po flusu. Možná bude i tlak na rozšíření a prohloubení belomořsko-baltickýho průplavu, pak by větší lodě mohly rovnou až klidně do Hamburku…
první
Můzu doporucit knihu Thukydidova past.
Az na par drobnych nepresnosti, popisuje ziskavani vlivu USA jako svetoveho hegemona na ukor Anglie, uplatnovani Monroeovy doktriny, vzestup Nemecka na konci 19.stol., ale predevsim rivalitu a napeti mezi USA a Cinou.
Třetí!
Tak čtvrtý. A proč se rozpočítáváme?
@ Hupert
Protože poslední platí cech!
Jen ať to AI zatáhne, když se za mně vydává. Tuhle něco blekotala, že chce zažít svaté přijímání, popleta.
In nomine patris et filia et sancti Amen
A kde máš špiritus?
Chybka se vloudila. Bože spiritus náš vezdejší, dej nám dnes, odpusť nám naše viny a neuveď nás v pokušení Amen
Tak tentokrát jsou to už solidní bláboly.
Imperialistický kapitalismus, jehož podstatou je čirý parazitizmus, ze své parazitické podstaty potřebuje bohaté centra (kde žijí největší paraziti) a chudé žebrácké periferie, které vysává.
Ať jde o Británii versus koloniální Commonwealth, či o Prahu versus pohraničí kde makají dvanáctky v montovnách za konkurence rumunů a ukrajinců.
Proto je taky zavedený termín pro tyto parazitické kapitalistické společnosti DAVO-ELITÁŘSKÁ SPOLEČNOST.
Oproti rovnostářskému socializmu, kde je snaha do periferií stěhovat továrny a podniky aby se zrušil právě ten efekt parazitických center a žebráckých periferií.
Která z těchto dvou společností je funkční a která spěje ke krachu, je dnes zcela zjevné. V současném krachujícím kapitalismu s obrovskými dluhy, likvidací průmyslu, zdravotnictví, sociální sféry, energetické soběstačnosti atd…
V kapitalismu totiž můžete prosperovat jen jako PARAZITICKÉ CENTRUM jako USA,GB atd.
Pokud jste tou ŽEBRÁCKOU KOLONIÍ jako ČR, tak vás čeká jen bída, hlad, krach, úpadek a vymírání.
Přesně tohle si lidi vycinkali klíčema v tom 89.
Až tomu budou všichni rozumět jako Jantar, bude možné zrušit diskusi …
„V předmoderním světě byly jádrové oblasti především ve vnitrozemí pevnin, kde vedly splavné řeky a karavanní stezky.“
No, římskou říši po stovky let držela pohromadě plavba po Středozemním moři, Mare Nostrum. Řím sám leží kousek od moře, ale měl obří přístav jménem Ostia, který se celkem zachoval a můžete se na něj jít podívat sami… včetně velkého šestiúhelného umělého přístavu vybudovaného Trajánem, který se nyní nachází kousek ve vnitrozemí u plotu letiště Fiumicino.
Nejbohatší římská města jako Konstantinopol, Alexandrie, Antiochie, Neapol, (nové) Kartágo vesměs ležela na pobřeží a zbohatla právě z toho námořního obchodu.
Velké splavné řeky a města na nich pak byla přirozenou extenzí právě toho římského námořního obchodu.
To, co před vynálezem karaky (cca) moc nešlo, byly dálkové plavby po otevřených oceánech. To bylo moc nebezpečné.
Nejen Řím, i Atény de facto leží u moře, pár km od břehu a s Pireem byly už za antických dob de facto spojeny do jednoho celku.
Splavné řeky měly smysl stejný jako moře – snadná doprava. Lodě byly menší a dostaly se dále než dnešní kolosy.
Lidé dnes mají tendenci podceňovat schopnosti starých mořeplavců. Jasně, Atlantik byl překážka, ale Středozemní nebo Baltské moře už ne.
U Amerik je problém jiný. V Eurasii se některé technologie a nápady šířily právě díky kontinuitě pevninské masy; po vynalezení se kolo nebo jízda na koni daly použít na ohromném území. Naopak hračky Olméků, pejci na kolečkách, nebyli Indiánům civilizačně k ničemu. V džungli nebyly cesty a k Aztékům nebo Inkům se vynález nedostal. Navíc v Americe nebyla zvířata vhodná k tahu, protože Indiáni je po svém příchodu vylovili.
Přesto se na peruánském pobřeží vyspělá mořeplavba vyvinula. Nesloužila však k intenzívnímu obchodu, protože nebylo s kým. Americe chybí členitost Evropy sestávající převážně z poloostrovů.
Moderní doba naopak nutnost ležet u moře poněkud stírá. Sám autor uvádí megalopole ležící ve vnitrozemí. Důležitou se stala železnice, která stejně jako lodní doprava umožňuje přepravu velkých objemů za nízkou cenu, ovšem při nutnosti vhodné cesty. Historickým příkladem je vzestup měst v anglických Midlands za průmyslové revoluce. Birmingham ani Manchester opravdu neleží u moře…
Nemusíme chodit daleko ani do minulosti, ani na jiné kontinenty. Rostoucí Polsko má těžiště ve vnitrozemí, mj. ve Varšavě a Slezsku. V Německu se do vnitrozemí umístila nejen výroba aut, centry jsou Mnichov, Stuttgart atd. Jejich hrozící úpadek nesouvisí s geografií. Tak by se dalo pokračovat.
V článku jsou i další nesmysly.
Komunisté nebránili pohybu lidí do centra. V Praze nebo třeba v Košicích vznikala obrovská síliště, i další města se v 50. až 80. letech neobyčejně zvětšila. Souviselo to s industrializací, kterou komunisté prováděli dost usilovně a vcelku i úspěšně.
Jak souvisí komunisté s rokem 1870 a brazilskou malárií, asi netuší ani autor.
„Periferním zemím – zemím ve vnitrozemí bez přístupu k volnému nemrznoucímu oceánu – hrozí od roku 1991 neřešitelná demografická katastrofa.“ – ano, hlavně tomu Sahelu. Zato Jižní Korea s 0,9 dítěte na ženu je v pohodě, skoro jako Hong-Kong.
S celkovou myšlenkou, resp. myšlenkami článku by se dalo opravdu polemizovat. Autor žongluje kritérii, jak se mu to hodí. Ale ideově je to pravověrné, to ano.
Ještě dotaz:
„…Myanmaru (..) vojenská junta podporovaná Ruskem a Čínou…“
Mohl by pan autor upřesnit, jak Rusko podporovalo Myanmar? A tuší autor, že SSSR, který si asi plete s Ruskem, byl s Čínou dost na kordy?
Ovšem sídlištní čtvrtě sousedily s průmyslovejma čtvrtěma, kde byla práce a výroba, ženoucí ekonomiku. Dneska tady rostou jenom sídliště vedle sídlišť, sousedící se sídlištěma. Jakákoli výroba jde do prdele a vobčas k tomu zkurvený kanceláre, kde si osazenstvo myslí, že jako udělají ekonomickou hodnotu přerovnáváním papírů.
Nemrznoucí moře nejsou vod vynálezu ledoborců žádnej problém. RF dlouhodobě buduje velkou skupinu atomovejch ledoborců, kerý mají výhodu, že můžou působit v klidu celou zimu, páč nepotřebujou každejch pár tejdnů tankovat (a žrádla pro tu posádku se tam vejde habakuk, nicméně samozřejmě z principu mezi přístavama pendlujou, to né že né). Jde to pomalu, ale už se jim skoro daří držet severní cestu splavnou nepřetržitě, čili nejenom že by musely před každou jednou (skupinou) nákladní lodí prorážet cestu, ale zanedlouho jich bude tolik, že budou udržovat splavný koridory tak, že tam budou moct nákladní lodě plout i bez přímé okamžité asistence ledoborců. (Vono to tam cosi slaný je, takže to není tak, že to za deset minut zas promrzne metr do hloubky. Led o tloušťce nákejch desítek cm běžná nákladní loď projede jak prd, to až ten metr+ ju sešrotuje jak plechovku).
Teď s rejžákama mají pracovní skupinu, která pracuje na zněkolikanásobení dopravní kapacity a s vohledem na to, že cesta severem třeba do Murmanska trvá prakticky polovinu toho, co přes Suez (kde taky musí platit poplatky, stejně jako těm ledoborcům), navíc tady není žádný omezení na šířku a ponor, jak v Suezu, tak po tom rejdaři brzo skočí jak slepice po flusu. Možná bude i tlak na rozšíření a prohloubení belomořsko-baltickýho průplavu, pak by větší lodě mohly rovnou až klidně do Hamburku…