Že se šrouby utahují, s tím souhlasím. Občas se někde jeden povolí, když lidi moc řvou, a jinde se jich deset dotáhne. Ale že to má něco společného s opoziční smlouvou, si může myslet jenom nejzarytější sluníčkář, kterej do dneska nezkousl, že tehdy nemohli pár let svinit. Každý rok na nás toho zákonodárci vychrlí spoustu, aby nás ochránili, protože to sami neumíme, nebo protože jim to údajně nařídila EU nebo někdo jiný, jehož jsme součástí.
To, o čem píšete vy, ale není utahování šroubů, ale prostě fakt, že se vesnice snaží podojit občany a hledá si skuliny. Kdyby byly připojovací poplatky povoleny, nebylo by na tom nic špatného. Zasíťování něco stojí a hodnota pozemků s ním roste. Investoři by si prostě hledali místo podle celkových nákladů, stejně jako teoreticky může hrát roli výše místních koeficientů pro výpočet daní apod. Stát samozřejmě na rozdíl od občanů hledat skuliny nesmí a je dobře, že se nedáte. Čím více ale necháme politiky, aby stát řídili jako firmu, tím více budou hledat skulin.
marmess
Pokud by to dávalo nějaký smysl a mělo to řád, tak by se to chápat dalo, navíc by to mělo být např. již zmíněno při změně územního plánu a třeba i zavedeno v katastru. Ale aby chtěli po člověku, co chce jen přistavět patro, 800 kolíků, to doopravdy hodně smrdí… Nejlepší by bylo, kdyby se zrušil institut trvalé adresy a měl každý jen běžnou adresu dle toho, kde bydlí a tam by také platil daně apod.
LC
Starostové si totiž kdysi našmelili při zařazování všeho možného do územních plánů a pak najednou zjistili, že je třeba to někam připojit. V mém případě pak to bylo o tom, že obec se kdysi dávno napakovala na prodeji parcel a následně přišel nápad s poplatky a toho se opět chytli jako zajímavého bonusu. K tomu zkásli dotace na stavbu čističky, kasírují vodné+stočné atd. Další věc je, že každá další generace starostů se chce napakovat nanovo. Čili to, že Franta dostal nasypáno před 10 lety za zařazení pole do úz.plánu nevadí, teď je tam Pepa a ten z toho tehdy nic neměl, tak chce teď taky. Většinu infrastruktury dneska platí a staví někdo jiný, než obce a ty to tak maximálně bezplatně převezmou.
ygorek
Hezké. a pak najednou zjistili, že je třeba to někam připojit
Máte s tvorbou územního plánu zajímavé zkušenosti, velmi se lišící od mých. Jistě, pracoval jen na několika málo územních plánech a obecný závěr nemohu učinit. Zkásli dotace zní hezky, al předpokládám, že pokud dotace dostali, museli čističku nakonec postavit. Takže zkásl (profitoval) dodavatel. dostal nasypáno zní sice hezky, ale dělá se to přece jen jinak. Pokud jste takový znalec, jak naznačujete, jistě postup znáte.
ygorek
Ta částka je hodně vysoká, ale podle popisu stavby zhruba odpovídá platnému sazebníku (přesně jsem to nepřepočítával).
Obec tedy po dotčené osobě nechce nic víc, než od jiných podnikatelů. Je to svinstvo, ale není to buzerace jedné vybrané osoby, takže to v zažitém slova smyslu nesmrdí.
LC
jeden z průšvihů je ponechání volné ruky obcím. Někde chtějí 20, někde 100. Proti dani z nemovitosti nebo z převodu nic zásadního nelze namítat, ta je jasná. Každý by věděl, že jí bude platit a věděl v jaké výši. Nyní to je, že nejdříve někdo něco koupí a pak se diví (kromě toho je to jedna z věcí, kterou realiťáci někdy neví a někdy zatají). Z opoziční smlouvy a následné působnosti socanů to ale pramení, neboť se podívejte, kdy byl projednáván a schválen správní řád. Ten a na něj navazující zákony chrání úřady a stát, nikoliv občana
ygorek
nejdříve někdo něco koupí a pak se diví (kromě toho je to jedna z věcí, kterou realiťáci někdy neví a někdy zatají).
Zde je jádro pudla, tady je ten problém.
Vy jste si schálili a zveřejnili ceník, ale realiťák mě to, vy zloději, zatajil.
Díky za vyčerpávající článek.
Jen mě tak při čtení napadlo… kolikrát už jsem tady slyšel, že „anarchie by nefungovala“, protože kdyby někdo vlastnil sítě, měl by ten zlý monopol, takže by mohl občany vydírat? Proto tedy potřebujeme stát, který… to „řeší“; a je-li potřeba, koukám, že to „řešení“ zahrnuje i vydírání nepřijetím dětí do školky a podobně.
Lojza
No jo, ale to není problem systemu, to co tu je ted…Kdyby tam sedeli jini lide, tak by to perfektne fungovalo, je potreba v pristich volbach zvolit ty lepsi lidi a bude to ok…
A udělat dalších 481 zákonů, který to spolehlivě vyřeší, přece.
filla
svata prostoto!
Alan.Cox
To, že něco nefunguje v současném systému dobře, z toho vůbec nijak nevyplývá, že v anarchokapitalismu by to fungovalo lépe. Klidně to může dopadnout tisíckrát hůře, což je mnohem pravdědpobnější.
ochy original
Sleduju ten váš anakolut a říkám si, jestli nejste náhodou autorem toho článku, případně nemáte třeba s autorem stejné vzdělání nebo etnický původ :)
Alan.Cox
Ano, jsem Rómka po mamince a černoška po tatínkovi. Kromě toho jsem homosexuálka, ekologická aktivistka, hrdá feministka, a angažuji se v 30 neziskových organizacích. Prozradila bych více, ale je to off topic. Studovala jsem samozřejmě kulturní antropologii a gender studies, jak jinak.
Jinak když se lidem zdálo, že věci fungují špatně, přišel jakýsi Babiš a nabídl jim, že to bude fungovat lépe a bude líp. Byl jsi dokonce tak jistý, že i koblihy k tomu dával. A namísto toho si lid nasadil škodnou do kurníku.
Mám pocit, že záměnou proměnné X z hdnoty „Babiš“ za hodnotu „anarchokapitalismus“ se na předchozím odstavci nic podstatné nemění.
Když se lidi zdá, že současný stav je špatný, přichází jakýsi Urza a nabízí, že anarchokapitalismus bude fungovat lépe a že s ním bude líp. Pravda, koblihy nerozdává. Já jsem přesvědčen, že při aplikaci anarchokapitalismu ála Urza by se věci jen zhoršily a bylo by hůře.
A to pěkně prosím jsem pro osobní odpovědnost a další věci, ale ve formě neextrémní. Nicméně anarchokapitalismus považuji za analogii Babiše. Bude s ním lépe jen tehdy, dokud se to nerealizuje. Návodů na společenské inženýrství tu je od nepaměti víc, než je zdrávo, a drtivá většina skončila katastrofou, pokud se stalo to neštěstí, že to někdo realizoval.
Alan.Cox
Jinak autorem článku samozřejmě nejsem. Poslední 2 roky jsem nenapsal žádný článek do dfense.
Ten ignore list musí být snad rozbitý; napřed tady veřejně děkujete, jak je to super, že si mě tam můžete dát, ale od té doby jste na mě už snad stokrát reagoval (stovka je možná malinko přehnaná, ale desítky reakcí to byly rozhodně).
Jinak bych s Vámi i byl ochoten diskutovat, co je a není pravděpodobnější, pokud bych ovšem neměl tu zkušenost, že když jste v úzkých, prohlásíte, že na mě už fakt reagovat nebudete, protože jsem takovej a makovej, vydrží Vám to pár minut, hodin či dnů, abyste pak začínal znovu, jakoby od nuly.
pk202
Co já vím, tak tenhle připojovací poplatek je obvykle vypočten jako rozdíl mezi tím kolik obec sežene peněz na vodovod (dotace, půjčky, vlastní rozpočet) a skutečnou cenou za realizaci, rozdělený mezi ty obyvatele, kteří se v prvním kole připojují na vodovodní řád. Prostě obyvatelé chtějí vodovod/kanalizaci a pokud nepřitlačí pár desítek tisíc z vlastní kapsy, tak budou muset dál vyvážet žumpu a starat se o vlastní studnu. No a tenhle „připojovací poplatek“ se vyhlašuje hlavně kvůli tomu, aby někdo nespoléhal na dementní zákon a nechtěl se jaksi „svézt“ na zádech ostatních tak že se v prvním kole, kdy kvůli tomu aby se vůbec vodovod/kanalizace mohly realizovat je nutno doplnit něco jaksi z vlastních zdrojů (zadarmo nic není) prostě nepřihlásí, počká si na realizaci (čili ostatní sousedi zaplatí za něho) a pak se nechá slavnostně zadaríjko připojit. Proto je tento „poplatek“ vyžadován, aby se jaksi odfiltrovali vychcánci od těch kdo prostě a jednoduše o vodovod/kanalizaci nestojej.
Mně to přijde tedy naprosto OK, protože obce tady nahrazujou nesmyslnej totálně komoušskej zákon a přijde mi toto řešení plně v intencích svobodné společnosti.
ygorek
Připojovací poplatek, jak je popsán v článku, je jevem výjimečným, nebo se mýlím?
A rozhodně to není řešení vnucované státem, naopak, je to řešení, které si zavedli sami občané prostřednictvím volených zástupců a, jak lze číst v některých výkladech, proti stání regulaci.
V popisované obci je pak situace obdobná jiným obcím v blízkosti Prahy – čtvrtina obyvatel je hlášená jinde, proto je příjem z přerozdělených daní (přepočtených na obyvatele obce) patřičně nižší. Potom je také problematické plánovat investice do škol nebo školek – obec nemůže mít peníze na stavbu, když nedostane peníze „na hlavu“, občan se v obci nepřihlásí, ale diví se, že obec nezajistí místo ve školce nebo škole pro jeho potomky.
Na závěr: těšil jsem se, jak bude konečně usvědčen starosta z krádeže, a ono nic. Peníze má dotčený zaplatit obci tak, že projdou účetnictvím…
misaka
Bohužel, není to zjev ani zdaleka výjimečný. Záleží na lokalitě, tam, kde je poptávka po bydlení, je to téměř samozřejmost. Výše se liší. Zmiňovaný SČ kraj je promořen dost. Na rozdíl od autora v tom nevidím zlodějinu státu, ale využitou best practice starostů, čili místní samosprávy. To, v čem nesouhlasím s Vámi, je to, že o volbách to fakt není. Je třeba si uvědomit, že převažující většina voličů jsou starousedlíci, kteří za to opravdu platit nemuseli – prostě to dostali, ať už za komančů nebo po plyši v hystericky rychlé výstavbě čističek za státní či později za Bruselské prachy. A v tom to je. V tom je ta pakárna. Každý, kdo chce utratit své vydělané prachy za pozemek, za daně, za stavbu, za superkolo nesmyslných razítek přes x úřadů je postaven před zásadní volbu, zda ještě vyvalit 100 kKč, nebo povolení nebude. A ti, kdo to zavedli, to zavedli za halasného souhlasu právě těch starousedlíků, kteří to platit nemuseli. Je to zlodějina, už jenom zjevný fakt, že ty peníze nejdou na ten účel, za který jsou skrývány, je zjevný. A to, že to projde účetnictvím, to nijak nelegitimizuje. Naopak, bylo by zajímavé, v kolika případech to zaplaceno nebylo (tj. nebylo vyžadováno) a přitom se vesele stavělo – ale to už je útok z druhé vlny.
Zajímavé také je, jak se zvyšují – momentálně např. Líbeznice (starosta pravičák BTW) – ze 70 na 100 kKč – na připojení, čističku atd. se nesáhlo pěkně dlouho. Obdobně Říčany, Černošice, vše 20 km od Zličína atd.
Autor ne zcela správně pojmenovává okolnosti, ale v zásadě se nemýlí.
Dle informací právníka by to možná prošlo i u ÚS (zejména v současné atmosféře strachu ze Zemana). Prostě by to udělali na nutnost nákladů v souvislosti s provozem obce s tím, že je není třeba přesně pojmenovat.
Ty další obstrukce (děcka nebudou v mateřské, ve škole, stavební úřad nepovolí ani kadibudku bez oseru) jsou celkem přesně popsané a v praxi fungující.
pk202
Je třeba si uvědomit, že převažující většina voličů jsou starousedlíci, kteří za to opravdu platit nemuseli – prostě to dostali…
No já vím o obcích kde to prostě NEDOSTALI a ten „připojovací poplatek“ zavedli právě z důvodů které jsem uvedl výše, tedy předně aby v době zřízení byla motivace přidat na zřízení té vymoženosti všemi, kdo jí opravdu chtějí, a aby i následní připojení zaplacením poplatku jaksi byli alespoň prostřednictvím obecního rozpočtu solidární s těmi prvozřizovateli.
ygorek
Jsou nějaké údaje o četnosti? Tam, kde jsem pracoval, žádný připojovací poplatek nechtěli. Ale pokud je to hlavně v SČ kraji, bude jedním z důvodů disproporce mezi počtem „adminitrativních“ a faktických obyvatel – každý poblém se prostě nějak řeší.
Starousedlíci platit nemuseli, žili v jiném řežimu. Ovšem velmi často si kanalizaci a vodovod museli sami postavit (vlastní zkušenost).
Jinak ještě z článku: Navíc obce jsou plné nemakačenků. Většinou jde o místní zemědělce, myslivce, rybáře, včelaře či jiné alkoholiky. Správně. Pokud někdo v obci žije delší dobu, jistě je členem alepoń jedné takové organizace. Autor vynechal ještě například Sokol, Orel a jiné FC, snad z neznalosti problematiky. Zemědělci obvykle nemakačenkové být nemohou, již z podstaty řemesla. A divit se, že na vsi jsou zemědělci, může jen doopravdovský trouba.
hodně jim toho postaví developeři a bezplatně předají a ještě pak vydírají s připojovacími poplatky.
Developeři to postaví a předají obcím, potože developeři primárně nechtějí nic vlastnit. Nic jim nebrání sítě nadále vlastnit a provozovat.
obce nezřídka provozují vodovod a kanalizaci a vybírají (obvykle nadprůměrně předražené) vodné a stočné To by chtělo napřed vysvětlit, co se míní spojením nadprůměrně předražené. V praxi jsem se setkal s tím, že pokud sítě provozuje obec, je vodné a točné nižší, než u sítí provozovaných vlkou firmou. Ale výjimky být mohou. Říčany, o nichž zde padla zmínka, své sítě jako obec neprovozují.
Já si naivně myslel, že to funguje jako v devadesátých letech, čili že starosta navrhne přiměřený příspěvek pro svou kapsu a s díky zajistí součinnost obce. Tak se to dnes většinou nedělá Autorovi se stýská po možnosti někoho uplatit, huustyy.
.Na západě jsou poplatky často ve formě daní, čili pevné, počitatelné. Ne však tady. Tady si starosta určí, kolik zrovna potřebuje/chce obvyklým “mozkovým myšlením”. To je hezké. Ale jen zdánlivě. Přece jenom něco schvaluje rada a něco málo musí projít zastupitelstvem. A poplatky jsou pevně dané, ceny jsou zveřejněny.
LC
Četnost? viz web, většina středních Čech. Ta disproporce tam zase taková není, odhadem 20-30%
Místní nemakačenkové-to platí. Zemědělci do toho zapadají okrajově, nejde o opravdové, ale takové strýce s 10 prasaty, kteří by bez funkce na obci neměli denně na pivo. Nešlo ale ani tak o činnost jako o to, že většinu nenapadne dojíždět za prací, raději kafrá u piva, že práce není nikde a tak se přifaří na obec.
Cena vodného+stočného-mám zkušenosti opačné. Říčany neprovozují, ale okolní obce často ano. Koncese není takový problém, seženou si garanta.
Úplatky-nestýská. Svinstvo je obojí, ať tomu věříte či ne, nikomu jsem nic nedal, ale to první alespoň dle informací z okolí fungovalo a bylo celkem efektivní, neboť to bylo vázané k někomu konkrétnímu, zatímco toto nefunguje a jde to „kamsi“. Takže to není nic jiného než úplatek, akorát to vypadá civilizovaněji.
Že si to obec či starosta určí je pravda. Zastupitelstvo jsou vesměs místní podržtašky, kterým starostové velkoryse odsypávají (odměny zastupitelům za občasné vypití kafe a hlasování správným směrem). Pokud tomu nevěříte, doporučuji místní šetření na většině obcí
ygorek
Možná máte zkušenosti opačné, ale bez čísel.
Jak jsem dohledal a uvedl níže konkrétně:
Vodné a stočné včetně DPH je v Říčanech 83,17 Kč/m3, v Průhonicích 56,80 Kč/m3.
Podniky zabývající se provozováním vodovodů a kanalizací mají ceníky veřejně přístupné.
Odměny zastupitelů starosta neurčuje, schvaluje je zastupitelstvo.
Přifaří na obec? Až dosud jsem žil v bludu, že zastupitel musí být zvolen a vzhledem k obvyklému počtu kandidátů to není ve většině případů úplně samozřejmé.
Místního šetření v obci jsem se účastnil dostatečně dlouho.
Pokud jste se ho vy účastnil ve většině obcí, jak doporučujete, buď máte velice zvláštní schopnosti, nebo jen plácáte.
LC
Vina státu to je. Stát totiž nechá obce z řetězu, místo abych jejich „akce“ korigoval a klepl je případně přes prsty nebo udělal rámec stejný pro všechny. V ostatních nepřesnostech-znám rozdíl mezi správou a samosprávou, ale beru, že i obec je prostě část státu. Je vidět, že problematiku znáte-ano, dokonce na Říčansku mají v tzv. zásadách, že se přispívá na infrastrukturu a zároveň pak ve smlouvách s lidmi je černé na bílém, že obec nebude nic stavět, tedy ani tu infrastrukturu (na kterou se jakože přispívá) a že si to tedy žadatel postaví sám za své. Jinak těch problémů s obcemi je dost, kdo jde proti obci coby podnikatel, vyfasuje třeba zákaz zastavení před svou prodejnou či zákaz vjezdu mimo zásobování do slepé uličky (a cedulka „mimo zásobování“ za pár týdnů zmizí). Jinak k Vašemu nástřelu směrem k „VIP“-ano, i tak to funguje. Pravá ruka Burešova v obci si postavila „cosi“ na 6 sjednocených parcelách, zcela mimo požadavky územního plánu a vše ok, o poplatcích nikdo ani necekl, neboť někdo se raději nedráždí…jinak ale nutno podotknout, že to bylo povolené těsně než se Bureš dostal ke korytu
LC
Není to řešení vnucované státem, ale tolerované a často i neoficiálně doporučované. Chápu sice problém lidí hlášených jinde, ale garantuju vám, že i kdyby toto nebylo a všichni se na 100% řádně přihlásili, ty obce, co řvou teď, že nemají, by řvali stejně a infrastruktura by byla mizerná i tak. A ano, peníze jdou obci a projdou účetnictvím, ale jen teoreticky, protože stejně tak vyjdou ven…např. přes předražené či fiktivní zakázky. Běžný fígl vykrádání obecního rozpočtu je třeba zadání zpracování různých projektů a studií za pořádný peníz, jejichž autor odsype bokem na kafe a na obci se to následně šoupne do šuplíku a řekne se „na realizaci nejsou prachy“ (ač to každý předem věděl, že na to nebude a nemusel se dělat projekt či studie).
LC
No a víte to špatně. V popsaném případě starousedlíci neplatili nic nebo jen 10-15 tis za opravdovou stavbu přípojek na hranici pozemku a nic se nerozpočítávalo. Starousedlíky obce obvykle moc nenasírají, aby volili správně. Takže se často ani nešroubuje na místním koeficientu. Tím vlastně nikdo z místních neví, co za tanečky probíhají kolem nové výstavby a jaké problémy tam stavitelé mají. A ti dle Vás „vychcánci“ prostě koupí pozemek, který byl kdysi obecní a najednou se dozví, že obec chce další prachy. Stejné to je u developerů-koupí pole, postaví infrastrukturu, přispějou dle plánovací smlouvy a rozprodají pozemky. Domečkáři pak chtějí stavět a hned je tam obec, co zase chce jen prachy, tentokrát za pár razítek.
Storch
Znám to ze všech stran (občan, zastupitel, člen rady).
Zákon o obcích a samo(!)správa je založena na tom, že jaké si to obec udělá, takové to má. Odbor dozoru a kontroly MV je neškodný, dokud obec neporušuje zákony. A celkem i když je porušuje, protože v zákoně o obcích většinou nejsou sankce. Zákony jsou postaveny na myšlence, že místní samosprávě do toho z centra nemá kdo co kecat. Kontrola probíhá a je docela drsná, ovšem soustřeďuje se na formální stránku věci. Pokud se zastupitelstvo rozhodne dělat nesmysly, zkurvit územní plán, realizovat debilní projekty, přivést obec zu grund atd. a dodrží přitom formální postup, nikdo jim do toho nemá co kecat.
Co se týče poplatků za připojení, nezbývá než konstatovat, že každý (majitel, developer, obec, provozovatel sítí, provozovatel čističky, starosta, úředníci, …) se snaží urvat, co se dá. Jediné možné řešení je, pokud je předem (!) uzavřena plánovací smlouva a tam se předem (!) definuje a podepíše kdo, co, kdy, komu a za kolik. Jinak to vždy hrozí protahováním, vydíráním či dokonce naprostým krachem.
A starostové opravdu často lžou a kradou. Na obecní úrovni je však možné se tomu postavit. V tomto případě volby skutečně mohou něco změnit a divím se, že je ještě nezakázali. Ale ovčansto se na to většinou vyprdne, protože co by si pálili prsty. Zaplatit nějakých 50 – 100 kKč je mnohem, mnohem jednodušší.
JJ
Druhá věta platila naposledy tak před sto lety. V současné době jsou obce totálně závislé na státu ze dvou hlavních důvodů:
1) stát prostřednictvím zákonů, kterých je výrazně víc než dříve, občany a obce daleko více omezuje a naopak jim ukládá spoustu povinnosti
2) stát rozhoduje o všech příjmech obcí, takže samospráva má pouze ty peníze, které jí stát milostivě přenechá, nebo dovolí vybrat
V našem zapadákově jsme dostali befehlem z Brusele (se zastávkou v Praze) že musíme postavit kanalisaci a centrální čističku, ačkoli s ohledem na charakter zástavby a terénu je to totální pitomost. Takže se postavila naprosto úžasná „horská dráha pro sračky“ za těžké desítky milionů, městečko se kvůli tomu zadlužilo, zastupitelstvo sice nerado, ale přesto vymýšlí podobně debilní „dobrovolné příspěvky“ aby se vůbec zajistil provoz. Lidem, kteří mají soukromé čističky nebude prodlouženo povolení k vypouštění čisté vody do dešťové kanalisace… A přitom se věc dala technicky řešit jinak – i kdyby se úplně ke každému domu postavila čistička, přišlo by to na polovinu. O tom, že většina lidí mohla dál v klidu provozovat septiky a řešit si vyvážení sama nemluvě.
Storch
Většina peněz obcím jde z rozpočtového určení daní dle počtu obyvatel. Téměř úplná závislost na státu ve věci financování to pochopitelně je, ale prakticky stát moc na obec nijak zvlášť neuplatňuje. Dalo by se říct, že stát platí a nic za to nechce.
Úřední a administrativní buzerace úřadu obce okolo 2 000 obyvatel ze strany státu je snesitelná. Není to nic pro potěšení, ale dá se to bez problému. To jsou horší věci.
Z filosofického hlediska však zcela souhlasím.
LC
ano, každý se snaží urvat co jde. Hezké je, že někdo mi kdysi vyprávěl, jak byl zákon o vodovodech dělán tak, aby developeři nedělali zvěrstva, ale nikoho tehdy ani ve snu nenapadlo, že to budou dělat obce. Na ministerstvu prý mají problém s pár svinskými developery, ale s fůrou obcí (ve středních čechách s většinou obcí díky podpoře stř.kraje). A volby to nezmění, protože viz můj koment výše, obce se snaží nesrat starousedlíky, takže ti netuší, co se děje na obci. Slušných starostů je fakt jen pár, občas se někde nějaký mihne, je to pak vidět na obci a nezřídka je tam třeba už od devadesátých let a má většinou podporu od všech stran a lidí.
Storch
Dle mého názoru je většina obecních sviňáren místní produkce lenního pána a jeho suity. Zákony za to nemůžou. Ty prakticky dopadající na obce mi přijdou celkem stručné, rozumné a dají se i dodržovat (až se lekám, co to tu blekotám :-)
Obce se především snaží nesrat voliče, ale zase tolik na tom nesejde. Většina totiž netuší, co se na obci děje. Drtivé většině je to i jedno, nebo je to aspoň nezajímá tolik, aby nesli kůži na trh a nedejbože sami kandidovali.
Ve volbách vítězí symboly. Proces územního plánování je pro občany asi stejně zajímavá věc, jako norský kožedělný průmysl. Ale když je někdo tak pětkrát upozorní, že by z toho byla zkurvená náves a místo hřiště paneláky, a tak je to trkne.
CNN
Pokud je (zákonem) regulována cena vodného a stočného a zároveň (zákonem) upravena stavba studní, jímek, čističek, je mnohdy nesnadné pro vlastníka infrastruktury vybalancovat cenu za službu tak aby byla rentabilní vzhledem k povinnosti/nutnosti udržovat bezvadný stav infrastruktury a vody a zároveň kapacity a provozu ( a samozřejmě splátek za pořízení) čističek, které (opět ze zákona) mít musí . Ve světle těchto skutečností pak není divu, že se samosprávní celky snaží získat prachy kde to jde. Takže v tomhle případě vedení obce docela chápu.
Řešením, lepším než dnes, by nejspíš bylo aby se snížilo „federální“ daň a obcím by se nic nepřerozdělovalo, ale ty by si mohly sami stanovit a vybírat svou „lokální daň“ a stanovit cenu za jimi poskytované služby.
ygorek
Souhlasím.
Jenom drobné doplnění: Samo vlastnictví sítě je obtěžující.
Primární snahou developerovou je (pro jednoduchost) kanalizaci postavit, protože jinak by nemovitosti neprodal (jistě, dá se postavit sídlitě nebo i celé město bez kanalizace, viděl jsem to, ale ve střední a západní Evropě to obvyklé není), a rychle ji někomu předat, aby ji nemusel provozovat. Obvykle ji předá obci, která pak kanalizaci provozuje, tedy čistí a opravuje a čistí odpadní vodu.
To obec většinou dělat nechce, takže si na odbornou práci najme specializovanou firmu, zřídka si ji sama zřídí: v článku uvedených obcích si Říčany najaly firmu, zatímco Průhonice si ji zřídily. Vodné a stočné včetně DPH je v Říčanech 83,17 Kč/m3, v Průhonicích 56,80 Kč/m3. Pak bude odpověď na otázku:“Co je to nadprůměrně předražené?“ ještě zajímavější, ne?
Atd.
LC
ano, řešení by to bylo a je to tak i často na západě. Pak každý hned ví, co čekat.
masiton
Nebylo by jednodušší aby si každej před barákem sám a na svoje náklady vykopal svoje trubky, před vrata si dal hydrant na sračky a poskytovatel služeb by byl Tonda s hovnocucem, kterej by jednou tejdně všechny hydranty objel a vysál? Přijde mě to mnohem jednodušší a logičtější, než kopat trubky přes celou vesnici. Tím by odpadlo:
– budování kanalizace na obecních pozemcích a kopání trubek, který platěj i ti, kdo je nevyužívají a jejich servis
– obec se zbaví veškeré administrace
– všechny úřady s tím spojené půjde zrušit
– majitel nemovitosti má o starost míň a nepotřebuje vůbec řešit problém viz výše a za svoje sračky je odpovednej sám
– pokud někdo leje do záchoda lithium z baterií, nebo podobný svinstva, tak se neshová za zbytek vesnice, ale Tonda si časem zjistí sám, kdo to dělá a prostě k němu přestane jezdit, nebo mu napálí vysokou cenu aby si to rozmyslel
Dům ještě nemám, teprve na něj šetříme, ale hrůzou mě vstávaj vlasy na hlavě když tohle čtu, nebylo by možný se po svém zařídit tak jak jsem psal? My totiž chceme takový jiný bydlení, do kterýho spadá třeba čtyřmetrovej betonovej plot, spousta zbraní a aut – sme takovej divnej pár. A vidím že v podstatě každej krok této představy bude válka s úřadem kvůli úplnejm píčovinám do kterejch je státu úplný kulový.
LWG
Jednodušší by to bylo v otázkách liniových staveb, práv, povinností a právní úpravy s nimi spojených. Mimo jiné by to bylo o dost dražší v mnoha případech (zejména větších sídel s vyšší hustotou zastavění).
JJ
Tak ať se to dělá tam, kde to dává smysl pokud jde o náklady a tam, kde to smysl nedává, ať se to řeší jinak… Jenže to je co Halík? To je kurva zakázaný! Bruselští a pražští soudruzi vědí daleko lépe, jak má člověk v nějaké díře likvidovat své odpady! Kam by svět dospěl, kdyby si každý jouda sám rozhodoval, jak to zařídit aby do svého okolí nevypouštěl exkrementy?
LWG
Případ sudetské kanalizace je mi znám. Nutno říci, že kanalizace v tomto nevybočuje ze systému ostatních buserací, ovšem zrovna v tomto případě konzistence notně nepotěší.
eviljack
Klidně si na dvoře udělej septik a sežeň někoho, kdo to bude vyvážet, ale třeba s vodovodem to bude asi horší.
masiton
Jasně, já jsem jen tak zasněně rozjímal nad revoluční myšlenkou, že pokud by stát nenutil pod pohružkou likvidačních pokut všechny mít přípojku k centrální kanalizaci, nebylo by moje řešení ojedinělý a vývoz septiku by nestál 2000, ale třeba 200 a konkurence by na tom byla podobně jako třeba v autobusové dopravě. Jenže né, my budem kopat trubky tisíc kilometrů a pak se budem hádat kolik by kdo měl platit a jak je složitý to udržovat. V mojí vsi se do roku cca 2005 svážel každej tejden bordel na náves v kárkách, kde byl jeden kontejner. Pak přišel Brusel a dotace, tak teďka platěj všichni popelnice. Ty sou drahý, takže maj všichni takovou malinkou popelnici na asi 5 pytlů bordelu, která se vyváží jednou za dva týdny, roční poplatek pravidelně roste a na návsi je dotovaná eko cyklo popelnice na tříděný odpad, která po dvou týdnech vždycky přetejká. K tomu dovalej popeláři, naložej bordel od lidí z popelnic a na vrch toho vysypou ten tříděnej odpad a zase odjedou. To je prostě k zlosti.
eviljack
Na druhou stranu by muselo být kam to množství vyvážet, čerpání septiku se většinou neobejde bez poněkud nepříjemné vůně (i když třeba mají moderní hovnocucy odsávání, co já vím, naposled jsme jako mladí jezdili s V3S), a neustálé vrčení náklaďáků taky nic moc.
CzechDave
Tímhle procesem si právě procházím u svého doupěte. Letos se konečně vyvrtá studna, čímž se vyřeší trvalý zdroj vody, jímka na dešťovou vodu tak začne sloužit jako náhradní zdroj. Momentálně je tu k disposici septik, kterýžto ale hodlám v blízké budoucnosti rekultivovat na ČOV. Protože je můj pozemek s doupětem v poměrně odlehlém místě, ani trochu nehrozí, že by tu vedla kanalisace – takže po počátečních nákladech, spojených s vybudováním potřebné infrastruktury na mém pozemku, spojené se studnou a ČOV, bych měl mít velice přijatelné provozní náklady a poměrně nezávislý a automatisovaný systém čerpání vody a zpracování odpadů, resp. jejich přeměnu na vyčištěnou vodu užitkové kvality, vhodné na zalévání trávníků nahoře na zahradě i dole na parkovišti nebo splachování WC. Aspoň tak vodu po její recyklaci alespoň částečně zase vrátím zpět do lokality, odkud jsem ji vzal; kromě toho nejsem závislý na diktátu vlastníků vodovodních a kanalisačních sítí (a co se závislosti na elektřině týče, mám už hotové hrubé obrysy ostrovního elektrosystému, ale to je jiná pohádka).
LC
jedna z rozumných variant, byť ne ideální. Voda ve studni nemusí být vždy (i když to nemusí ani ve vodovodu-mnohdy je také z vrtů)
CzechDave
Však ano, proto také chci zachovat stávající jímku na dešťovou vodu jako náhradní zdroj vody / vodní buffer. Její kapacita umožňuje bez potíží provozovat WC, pračku a umyvadlo v kuchyni po dobu čtyř až pěti týdnů za předpokladu, že činnosti, spotřebovávající velké objemy vody (sprcha, zalévání zeleně) se řeší jiným způsobem (sprcha v práci / sauně, dovoz vody pro zalévání zeleně kupříkladu z řeky v barelu na kárce za autem). Celá tahle záležitost má ale i jinou stránku: člověk si uvědomí, že k tomu, aby zůstal čistý, neměl doma špínu, mohl si spláchnout WC, vyprat si nebo umýt nádobí, kupodivu ani tolik vody nepotřebuje a že současné spořící technologie skutečně přináší výsledky ve formě značných úspor vody, pakliže se využívají s rozumem. Je-li domácnost napojená na vodovod, pak je to znát na účtech za vodu, ale je-li domácnost závislá na dešťových přeháňkách nebo studně, pak je každý uspořený litr vody značným přínosem. Komfort dostupnosti vody to sice do jisté míry omezí, ale je to více než snesitelné a takto navržený systém vodního/odpadního hospodářství je universální za jakéhokoliv počasí nebo režimu.
Vyhnívací čistírna je septik nebo štěrbinová nádrž, zatímco moderní současně vyráběné čistírny jsou aerační.
Kompletně vyhnívací čistírny s aktuálně pro komunální splašky nepoužívají, kromě víceméně pokusných instalací.
A to se zbaví všech organických sloučenin a prvků? Mám o tom trošku pochybnosti s ohledem na to, že i velký čističky s tím občas mají problém. Proč se ptám, nabyl jsem dojem, že v takové vodě chce prát. Ale už to vlastně vidím: má tam být několik nádrží, jedna jen na dešťovou vodu (z toho se má prát) a pak ta na částečně přečištěnou na splachování a zalívání. To jo, kytičky z toho budou mít radost. Ale prát bych v močůvce de luxe teda nechtěl ;-)
CzechDave
Napřed si zjistěte fakta, pak spekulujte. Čističky skutečně dovedou zlikvidovat odpady tak, že na výstupu teče nepáchnoucí zdravotně nezávadná voda, byť samozřejmě není pitná. Soustava filtrů se postará o hrubé nečistoty, bakterie o zbytek. Nikdo samozřejmě netvrdí, že to je totálně bezúdržbové, musí se měnit a čistit čas od času filtry a vyvážet kal z odkalovací sekce. Činnost jedné takové domovní ČOV pro šest lidí včetně bezprostředních zkušeností jejích majitelů mám možnost pozorovat už nějakých devět let a za předpokladu správné údržby (která není nijak náročná) jsou výsledky výborné. Ve srovnání s klasickým septikem, kam musí čas od času dojet fekál se vším tím bordelem okolo, je komfort používání ČOV a toho, co z ní teče, nebe a dudy.
Konkrétně v mém případě bude na výstupu ČOV ještě filtrační soustava (písková kolona či jak tomu říkají), vyčištěná voda poteče do zásobníku a bude využitá primárně na zalévání a případné splachování WC. Na vstupu čerpadla pro větev WC / zahrada bude jak stávající nádrž na dešťovou vodu, doplňovaná buď deštěm nebo ze studny (dle počasí a stavu hladiny v nádrži) nebo právě tenhle barel. Do vstupu čerpadla pro větev koupelna/kuchyň půjde pouze voda ze studny a v případě nouze dešťová nádrž. Budou tedy dvě striktně oddělené vodovodní větve, každá s vlastním čerpadlem, přičemž vyčištěná voda z ČOV se nebude mít jak dostat do větve kuchyň/koupelna. Chování ventilů bude řízené nějakým jednoduchým PLC se zachováním možnosti ručního ovládání jednotlivých ventilů v případě potřeby.
Konkrétně ta vaše vysněná čistička tvrdí jen že to rozloží (spíš teda přemění) amoniak na jiné dusíkaté sloučeniny a nějak tam není ani slovo o tom, co se s tím má dít dál. V ideálním případě to snad vyžerou bakterie a ty se pak vyberou a odvezou. Fosfor se údajně vyvločkovává, ovšem jen s přídavným modulem, jinak se v omezené míře požere bekterkama a zbytek tam zůstane. Takže tam budete muset nejen už něco odvážet, ale eště tam neustále něco sypat. A znova, po vyvločkování to zase odvážet.
Máte-li k dispozici chemickou analýzu toho, co z toho má lézt, tak to sem dejte, důkaz místo slibů. Protože to, že to je průhledný a nesmrdí to vůbec neznamená, že tam není široká škála organickejch látek, který tam nemaj co dělat pro aplikaci na člověka. Hádám nemáte ve voku spektrometr? Zalívání a splachování s tím není problém, ale umejvat se v tom nebo v tom prát je trochu něco jinýho. Všichni tihle výrobci akorát žvatlají jak je to skvělý, ale žádný konkrétni data minimálně veřejně na webu nemají. Pro mě za mě si perte v čem chcete, já se jenom ptám a vyjadřuju pochybnost, protože jak jsem už uvedl, velmi velké kapacitní čističky s tím mají nezřídka problém, takže bych rozhodně nevěřil marketingu o tom, že tohle kapesní provedení je úplně sqělý.
Taky se připravte na to, že budete muset používat výhradně tyhlety „ekologický“ čisticí a prací prostředky, jakmile tam pošlete něco chemičtějšího, tak to velmi často tak nějak zdecimuje ty bekterky co si tam hoví.
Ta firma má celkově o něco lepší web, než spousta jiných, ale to, že tam absolutně chybí specifikace toho vašeho systému R a to včetně příkonu a i ceník je na dotaz vyvolává úplně důvěru, jo. Je tam několik čerpadel a aktivní řízení, takže kdyby to žralo jen 100 W, už to máte za několik tisíc ročně, dál něco neustále odvážet nebo tam sypat. Netvrdil bych, že to je nějaký skvěle úsporný a bezúdržbový. Teď ještě když se budou srát čerpadla nebo ty řídicí prvky (jako že se tyhle věci serou úplně na všem od klimatizace po plynový kotle), tak to typicky bývá taky nekolik tisíc za kus atd. Ve srovnání s blbou jímkou, kde se nemusíte starat vůbec o nic, nemá se tam co pokazit a jen jednou za čas přijede hovnocuc, mi to rozhodně nepřijde nějak jednoznačně lepší.
Lukas B.
no, k chemické části nic, bo tomu zas tak moc nerozumím.
k poslední větě kdy hájíte klasickou blbou jímku: jednou za čas přijede hovnocuc, oukej, ale on přijede při takovém normálním provozu domácnosti kde se vaří, pere, sprchuje a splachuje jednou za čtrnáct dní. dělá u toho bordel a stojí to peníze. pokud tedy neuděláte pod jímkou vrstvu štěrku a trativod a nezabetonujete do dna jímky pár sklenic od okurek které po kolaudaci prorazíte sochorem, žánop…
Nehájím nic, jen poukazuju na to, že to je bezúdržbová záležitost. Záleží, jak si kdo cení času atd., jestli se chce vrtat v čističce, nebo nedělat víc než zvednout telefon…
Lukas B.
to už je potom lepší mít čističku aby se o ni staral třeba zahradník za pětistovku tejdně. furt to bude proti hovnocucu komfort i úspora. (máte představu kolik se vejde do cisterny na vétřiesce, kolik do cisterny na tříosé tatře a kolik stojí hodina takového stroje a kolik dáte za likvidaci?)
samozřejmě, nejlepší jsou jednoduchá robustní řešení, třeba mít dostatečně velkej pozemek a sračky pouštět rovnou do své stráně a vona se tam ta bezúdržbová kořenovka vytvoří jaksi samospádem. ale ne všude to jde (legislativa plus nějaké elementární ohledy na okolí)
Cena se pohybuje ve stovkách za kubík a pak záleží, jak moc je to mimo civilizaci :) Stejně jako u řešením s ČOV, i se septikem pak záleží na tom, jak se šetří/plýtvá vodou, tzn. kolik splašků vzniká…
Lukas B.
ten kubík splašků vytvoří průměrná rodina (rodiče + 2-3děti) za dva dny, no dobrá, nejsou doma furt, něco v práci a ve škole/školce, ať nežeru tak za tři dny. tři stovky za kubík (když tam dojede rozumné auto a nevozí to moc daleko). to znamená stovku za den, tři tisíce za měsíc, 36 tisíc ročně. to je docela darda, ne?
Pre 99% ludi. Len sa na to pozrime: Tych 36k Kc je cosi cez 2000 CAD. Tolko nas stal vlani tyzden v slusnom resorte v DR aj s letmi. Takze miesto toho aby som tie peniaze vyhodil oknom (ci vlastne doslova utopil v splaskoch), radsej ta DR. Aby sme to postavili do realneho sveta, nakolko nam nikto nelikviduje splasky zadarmo: Voda+stocne+systemovy poplatok v nasej rodine kolise v rozmedzi 80-120 CAD mesacne (s vyssou spickou v Maji ked otvarame bazen). Cize v priemere asi 100 CAD mesacne. Z toho vychadza na splasky takych 40 CAD mesacne, 500 rocne. Rozdiel je este stale 1500 CAD pre ktore vzdy mam miesto.
Lukas B.
jděte mi k šípku vy jeden ročilde. připadá mi obludné dávat za splašky víc než za teplo. a že by vyvážení splašků hovnocucem bylo řešení nějaké robustní a bezúdržbové, to se taky říci nedá.
CzechDave
Zkusím oslovit majitele, zda mají po ruce rozbory. Mám pocit, že mi říkali, že to kvůli prodlužování povolení vypouštění vyčištěné vody do vodoteče jednou za nějaký čas dávají na rozbory a ty pak mají jako podklad pro prodloužení povolení. Ale nerad bych teď kecal, zavolám tam a zjistím v tomto směru víc.
CNN
A nepřemýšlel jste o hovnech (a kuchyňském odpadu) na hnůj/kompost (ideální se slípkama , ty to vyluxujou luxusně) ze separačního hajzlíku (sláma/piliny) a zbytek (včetně dešťovky) do kořenové čističky s jezírkem s rybkama a vhodnou florou, na zalejvání? Nezbytnou nutností je ovšem používat lehce rozložitelné čistící prostředky, zejména praní a nádobí, jsou vo fous dražší, ale dá se to. Podle mých zkušeností nejvíc vody sežere hajzlík a zalejvání. Složitější technologie jsou jednoznačně dražší na provoz, údržbu a zejména pořízení, a navíc se nemusíte trápit s několika rozvody vody v baráku. A co v mládí uděláš ve stáří jako když najdeš. A kadibudka na léto (než naserete kubík hoven, to bude trvat až do důchodu).:-)
Podmínkou je samozřejmě plac a ne zahrádka jak dlaň.
CzechDave
Taky mne to napadlo, ale nemám čas se starat o slepice; pozemek není bohužel tak velký a je v kopci, takže na jezírko a kořenovku není místo, na pozemku o velikosti 400m2 zázraky neudělám. Z toho důvodu se musím omezit na ČOV, která zabere nejméně místa a lze ji zakopat tady do stráně namísto septiku. Kompost možná bude, ale mne nikdy nebavilo se rýpat v hlíně a něco pěstovat, všechny ty zahrádkářské radosti plně pokryje stříhání živého plotu kolem pozemku a sekání trávníku. Já spíš to kutění na autech a se dřevem, proto se taky snažím spíš vybudovat dílnu dole pod domem, než pěstovat kytky…
CNN
Jo, to chápu,400m2 je málo. A pokud nejste zeměhrab, tak to není pro Vás řešením. Já jen, že jsem ČOV měl, aerobní, a to bylo věčný čištění filtrů, čerpadla, kontrola pohonu (tam se vrtí takovej bazmek), kontrola a doplňování bakterií, no sraního s tím bylo…
ygorek
To je pouze otázka investice.
Velkokapacitní pokus s úpravou odtoku z městské ČOV na vodu pitnou nyní probíhá v Singapuru. Proč by v ní nebylo možné prát?
V podmínkách ČR se pod výtoky z ČOV lidé v létě (a samozřejmě, někteří v zimě)koupou a ani si toho nevšimnou…
Nikde netvrdím, že to není možné. Pouze tvrdím, že tomu nevěřím tady u těch kapesních udělátorů. Jako užitková voda pro zahradní použití a hajzlík prosím, splachovat se může úplně čímkoli a pro rostliny budou organické sloučeniny hnojivem. Ale – když to trochu přeženu – chodit v oblečení vymácheném ve slabém hnojivu 24/7/365 myslíte, že bude v pořádku? Já tak úplně ne…
Moderní a plně funkční velkokapacitní ČOV s funkčním čištěním organických látek vypouští vodu velmi slušnou, ano. Akorát, že to nefunguje úplně dobře pořád. Třeba Modřice mají dost problém v zimě, kdy jde teplota pod nulu a téměř se zastavuje organické čištění, pak nastupuje vločkování. V podstatě před lety tvrdili, že jsou s tím problémy stále častější tak nějak neustále a vločkuje se už přes rok stále. A sušení kalů na hnojivo že jim v podstatě pořádně nefungovalo nikdy…
Další věc je, že je něco jiného se pod tím vykoupat v řece párkrát za rok, kde to je velmi zředěné, a koupat se nebo prát výhradně v odtoku z čističky.
Wildcat
Mnohe organicke zluceniny pre rastliny moc hnojivom nebudu, musia sa rozkladat dalej aby ich rastliny dokazali vyuzit. Takze ziadna slava…mimochodom, tu ste prave naznacil dalsi problem tychto „kapesnych udelatoru“ (fantasticky vyraz, btw). Su este citlivejsie na teplotu ako Vas priklad z Modric. Neviem sice kde ma Dave svoj dupat, ale pokial je tak pocasie podobne nasmu, tak 4-5 mesiacov v roku nemoze pocitat s vodou z cistiarne ako s uzitkovou vodou a take dalsie 3-4 mesiace ani s dazdovou. A naopak, musi mat dostatocne dimenzovanu kalovu nadrz na preklenutie obdobia ked cisticka nefunguje.
Moj byvaly kolega si chcel cisticku postavit na chalupe a narazil na tento problem. Nakoniec sa pripojil na obecnu kanalizaciu (ani to nebolo uplne bezkomplikacii)
ygorek
To se u vás skutečně nevyrábějí adekvátní čistírny?
Je pravda, že všech čistírny pro severské podmínky, o ktrých jsem až dosud četl, byly ruské, ale přičítal jsem to okolnostem.
Wildcat
Uprimne povedane, neviem. Vsetko info ktore mam o domacich COV pochadza z konca 90. rokov zo Slovenska. A vtedajsie systemy potrebovali relativne vysoke teploty na svoju funkciu. Ktore nam tu viacero mesiacov v roku chybaju.
Ze ci su domace COV dostupne u nas neviem. Odkedy byvam v Kanade, byvam v dome pripojenom na kanalizaciu, takze som ziaden prieskum trhu nerobil. Mimochodom, kazdy o kom viem ze byva mimo oblasti s kanalizaciou ma septik s dvomi nadrzami.
JJ
Vyrábějí. S naší nebyl problém ani když bylo přes den -20 °C. Vzduch nad hladinou měl i při této nízké teplotě pořád ca 8 °C. Jediná poznámka k provozu za nízkých teplot v dokumentaci byla, že se to při odstavení nesmí nechávat otevřené.
Wildcat
Ako je ta COV izolovana?
JJ
V podstatě nijak, jen na víku je trocha nějaké isolační hmoty – předpokládám, že hlavní trik je v hloubce instalace a teplu, které vydávají bakterie při rozkladu hmoty.
ygorek
Přesně.
Některé typy starších domovních čistíren (dovážených snad z Finska, ve vsích kolem Prahy jich lze ještě pár vidět) byly nadzemní a bylo nutno je v zimě přihřívat elektrickým proudem.
ygorek
Ta informace o Modřicích je zajímavá, máte nějaký odkaz?
Zatím předpokládám, že jde o svéraznou interpretaci náhodného poznatku.
Nevím, co přesně míníte pojmem vločkování, snad by se tak dalo označit t.zv.srážení fosforu, které je samozřejmě v provozu celoročně jako normální součást procesu, a rozhodně nejen v Modřicích.
Sušení kalů je pěkný nápad, ale když to teplo je tak drahé…
Exkurze před lety (no, už to bude nějakej pátek…skoro 10 let?), 2× s odstupem pár let.
Původní systém co jim dodali až z Francie, kde to údajně funguje kompletně jenom přes biologickej stupeň, tam že selhává a v zimě se musí používat chemické srážení skoro pořád, nicméně stále častěji i přes rok.
Taky jim dodali systém na výrobu bioplynu a nějakou šílenou sušičku kalu kde se ten plyn měl pálit a měly se z toho sušit a lisovat jakýsi hnojivový koláče, ale že to nikdy pořádně nefungovalo. Tak že přešli na elektrický agregáty, kde ten plyn pálí.
ygorek
No, od té doby se v Modřicích leccos událo.
Jak jsem psal, chemické srážení se používá celoročně.
Systém na výrobu bioplynu jim asi z Francie nedodali, pravděpodobně nějaké technologické vybavení, které se v principu nemůže lišit od němecného nebo českého.
Plyn se pálí v čistírnách v kogeneračních jednotkách normálně.
Sušička kalu v Modřicích byla, pokud vím, navržena na topný olej.
Sušení kalu s dodávkou energie je hrubě neekonomické.
Celá čistička byla navržena a dodána francouzskou firmou podle nějakýho modelovýho provozu, tak jsem to pochopil. A to včetně toho sušáku.
ygorek
Myslíte tohle?
SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací
číslo 7–8/2005, strana 1/193
Ing. Věra Sojková, Ing. Robert Hrich
Rekonstrukce a rozšíření ČOV Brno-Modřice
Koncem května roku 2001 byla zahájena rekonstrukce a dostavba
čistírny odpadních vod pro město Brno v Modřicích.
Investorem stavby byla společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. Hlavním zdrojem financování byl úvěr
Evropské banky pro obnovu a rozvoj, poskytnutý této společnosti.
Dodavatelem stavby bylo konsorcium tvořené francouzským lídrem, firmou Degrémont, a stavebním sdružením firem IMOS a ŽS. Dalším členem konsorcia byla projekční společnost AQUATIS.
Takže, nemýklamou-li nás autoři článku, přestavbu ČOV navrhla brněnská firma AQUATIS, dříve Hydroprojekt, který navrhl i předchozí, do té doby provozovanou, podobu ČOV v Modřicích.
Lukas B.
akorát na smysluplnou jímku je potřeba docela dost kapacitní objem, dejmetomu plocha střechy krát milimetry srážek děleno zhruba třema (třetina ročního úhrnu naprší téměř najednou). samozřejmě je potřeba vyřešit nějak předfiltraci nebo odkalení a nemít úplně jedovatou střechu.
spotřebu (užitkové) vody pro domácnost dělá více než z poloviny splachování po malé potřebě. což se dá řešit poměrně kultivovaně, a to bezvodým nebo aspoň bezsyfonnovým pisoárem (s odvětraným odpadem).
Je samozřejmé, že v kompletu s navrhovaným pisoirem se montuje klosetová mísa s děleným odvodem moči.
Původně byly tyto mísy vyvinuty pro použití v systémech kanalizace s děleným zpracováním moči kvůli ochraně vodních toků před látkami, které současné čistírny odpadních vod neodbourávají.
Lukas B.
level jedna je pouze úspora vody – nesplachování každé malé potřeby čtyřmi litry vody. ne každej je biobio a separační toaleta se někomu může jevit notně eklhaftliš. pisoár (ať už mušle nebo bezsyfonová mísa určená výhradně pro malou potřebu) je snesitelný i pro štítivé.
u separační toalety a podobných porychtovaností je riziko, že to nepoučená návštěva použije nesprávně – jako ta legendární česká aupairka, co se v devadesátých letech uvedla v nóbl francouzké domácnosti hovínkem v bidetu.
JJ
Víc než polovina? To jsem opravdu zvědav. Hodláme letos přejít na splachování zachycenou dešťovou vodou a takovouhle úsporu jsem nečekal ani omylem.
Lukas B.
no, možná přeháním, možná je ta polovina vody spíš pro splachování celkem. záleží samozřejmě, jestli a jak je v domácnosti používána vana a jestli se některý člen (členka) domácnosti pravidelně nesprchuje hodinu. a vůbec pomíjím zalévání a mytí auta hadicí, žánop.
na vaření, mytí rukou (ve vodě napuštěné do umyvadla), krátké sprchování (s vypínáním vody pro mydlení), praní, mytí nádobí (pračka a myčka) je spotřeba vody poměrně maličká.
XXE
Jakou ČOV plánujete? Kořenovou s jezírkem a žábama?
To by se líbilo mně. Můj výhledový pozemek se k tomu sice hodí, ale nedávno k němu přivedli i městskou kanalizaci, tak zatím nevím.
CzechDave
Zatím nemám na sto procent vybraného dodavatele, ale vycházel jsem z vlastností čističky TOPAS-R pro pět lidí od firmy TopolWater (http://www.topolwater.com/domovni-cov-popis.htm). Tedy ten nejmenší typ, který ale přesně zapadá do mých potřeb, včetně opětovného využití vyčištěné vody.
ygorek
Nebylo by to obecně jednodušší.
Vycházím ze zkušeností, kdy občané obcí, které to tak provozují, chtějí raději kanalizaci. A to nejen v ČR.
Například naší obci to chtění trvalo skoro dvacet let…
Opravdu velký pokus nyní probíhá v Dubaji, kde jsou hi-tech stavby provozovány s žumpami a průměrná čekací doby fekální cisterny na „vyložení“ obsahu přesahuje 24 hodin.
Efektivnost vyvážení jímek a provozování kanalizace je snadno porovnatelná, stejná diskuze zde proběhla nedávno a byly uvedeny i ceny za 1 m3 u různých odvozců.
Obec se nezbaví veškeré administrace ani náhodou, povolování kanalizací je malá část agendy vodoprávního úřadu.
Všechny úřady? Příslušný je vodoprávní úřad, vizte text výše.
Majitel nemovitosti je za své sračky odpovědný sám i teď. Jestli je k čištění předá potrubím, nebo cisternou, je irelevantní.
Tonda to časem zjistí úplně stejně jako technik kanalizace.
CzechDave
Kanalisace a centrální čističky odpadních vod mají smysl v hustě osídlené zástavbě, o tom se asi nikdo přít nebude. Ale malé vesničky, kde je pár domků a náves s kačákem, tam se IMHO vyplatí ČOV u každého domku, vyčištěná voda poteče do kačáku na návsi nebo do zásaku za vsí. Náklady na těžkotonážní infrastrukturu se takové vesničce nikdy vrátit snad nemohou.
JJ
Přesně tak – s tím, že ČOV není potřeba mít úplně u každého domku, klidně se na ni mohou složit majitelé dvou či tří domků na sebe nalepených. To ať si spočítají sami, co v jejich konkrétní situaci bude dávat největší smysl. Ale hlavně ať jim do toho nikdo nekecá a nenařizuje jim z moci ouřední jediné správné řešení.
Jediná role státu a úředního ksindlu obecně by dejme tomu mohla spočívat v účinném postihu toho, kdo své okolí otravuje vypouštěním odpadů. Ale když nebudou dělat ani to, nic se nestane – oni už si to ti otravovaní nějak vyřeší. Ať už tím, že pomohou průsak opravit nebo v krajním případě tím, že dotyčnému rozbijí hubu.
ygorek
S tím samozřejmě souhlasím.
V úvahu to berou dokonce i soudruzi z Brusele, protože vámi popisované případy vypadnou z žádostí o datace jako první právě kvůli tomu, co píšete.
(Alespoň v letech, kdy jsem se tím zabýval, tomu tak bylo, kontinuálně změny v dotační politice nesleduji.)
LC
Popsané výpalné je jen jedna z variant, stačí se podívat, jak obce fofrem fasují radary. Kvůli bezpečnosti ne, že? Co dělá městapo? Botičky místo honění somráků…Typické pro obce byl teď taneček kolem heren. Chceme zrušit herny, jsou s nima problémy, kriminalita atd, ale ať nám stát zaplatí výpadek rozpočtu za umístění beden. Tak chtějí „čistá města“ nebo prachy do rozpočtu a pobudy kolem heren? Nicméně stát dělá to samé-zakázat kouření, ale kasírovat spotřební daně a tisíc dalších příkladů.
LC
jinak k Říčanům doporučuji zájmecům dohledat v archivu Očima Josefa Klímy případ Říčany vs. uhlobaron Koláček. Z toho je patrné, jak si Říčany zprivatizovali státní správu, zejména v případě „VIP“. Něco k tomu je zde: http://info.ricany.cz/mesto/diskuse-tema.asp?cd=55&typ=r&detail=106309
Někomu není možné něco povolit, někomu díky sponzorskému daru ano. Čili opět rovnost před zákonem v „našem“ podání…
Díky za super článek a přeju pevné nervy!
Že se šrouby utahují, s tím souhlasím. Občas se někde jeden povolí, když lidi moc řvou, a jinde se jich deset dotáhne. Ale že to má něco společného s opoziční smlouvou, si může myslet jenom nejzarytější sluníčkář, kterej do dneska nezkousl, že tehdy nemohli pár let svinit. Každý rok na nás toho zákonodárci vychrlí spoustu, aby nás ochránili, protože to sami neumíme, nebo protože jim to údajně nařídila EU nebo někdo jiný, jehož jsme součástí.
To, o čem píšete vy, ale není utahování šroubů, ale prostě fakt, že se vesnice snaží podojit občany a hledá si skuliny. Kdyby byly připojovací poplatky povoleny, nebylo by na tom nic špatného. Zasíťování něco stojí a hodnota pozemků s ním roste. Investoři by si prostě hledali místo podle celkových nákladů, stejně jako teoreticky může hrát roli výše místních koeficientů pro výpočet daní apod. Stát samozřejmě na rozdíl od občanů hledat skuliny nesmí a je dobře, že se nedáte. Čím více ale necháme politiky, aby stát řídili jako firmu, tím více budou hledat skulin.
Pokud by to dávalo nějaký smysl a mělo to řád, tak by se to chápat dalo, navíc by to mělo být např. již zmíněno při změně územního plánu a třeba i zavedeno v katastru. Ale aby chtěli po člověku, co chce jen přistavět patro, 800 kolíků, to doopravdy hodně smrdí… Nejlepší by bylo, kdyby se zrušil institut trvalé adresy a měl každý jen běžnou adresu dle toho, kde bydlí a tam by také platil daně apod.
Starostové si totiž kdysi našmelili při zařazování všeho možného do územních plánů a pak najednou zjistili, že je třeba to někam připojit. V mém případě pak to bylo o tom, že obec se kdysi dávno napakovala na prodeji parcel a následně přišel nápad s poplatky a toho se opět chytli jako zajímavého bonusu. K tomu zkásli dotace na stavbu čističky, kasírují vodné+stočné atd. Další věc je, že každá další generace starostů se chce napakovat nanovo. Čili to, že Franta dostal nasypáno před 10 lety za zařazení pole do úz.plánu nevadí, teď je tam Pepa a ten z toho tehdy nic neměl, tak chce teď taky. Většinu infrastruktury dneska platí a staví někdo jiný, než obce a ty to tak maximálně bezplatně převezmou.
Hezké.
a pak najednou zjistili, že je třeba to někam připojit
Máte s tvorbou územního plánu zajímavé zkušenosti, velmi se lišící od mých. Jistě, pracoval jen na několika málo územních plánech a obecný závěr nemohu učinit.
Zkásli dotace zní hezky, al předpokládám, že pokud dotace dostali, museli čističku nakonec postavit. Takže zkásl (profitoval) dodavatel.
dostal nasypáno zní sice hezky, ale dělá se to přece jen jinak. Pokud jste takový znalec, jak naznačujete, jistě postup znáte.
Ta částka je hodně vysoká, ale podle popisu stavby zhruba odpovídá platnému sazebníku (přesně jsem to nepřepočítával).
Obec tedy po dotčené osobě nechce nic víc, než od jiných podnikatelů. Je to svinstvo, ale není to buzerace jedné vybrané osoby, takže to v zažitém slova smyslu nesmrdí.
jeden z průšvihů je ponechání volné ruky obcím. Někde chtějí 20, někde 100. Proti dani z nemovitosti nebo z převodu nic zásadního nelze namítat, ta je jasná. Každý by věděl, že jí bude platit a věděl v jaké výši. Nyní to je, že nejdříve někdo něco koupí a pak se diví (kromě toho je to jedna z věcí, kterou realiťáci někdy neví a někdy zatají). Z opoziční smlouvy a následné působnosti socanů to ale pramení, neboť se podívejte, kdy byl projednáván a schválen správní řád. Ten a na něj navazující zákony chrání úřady a stát, nikoliv občana
nejdříve někdo něco koupí a pak se diví (kromě toho je to jedna z věcí, kterou realiťáci někdy neví a někdy zatají).
Zde je jádro pudla, tady je ten problém.
Vy jste si schálili a zveřejnili ceník, ale realiťák mě to, vy zloději, zatajil.
Díky za vyčerpávající článek.
Jen mě tak při čtení napadlo… kolikrát už jsem tady slyšel, že „anarchie by nefungovala“, protože kdyby někdo vlastnil sítě, měl by ten zlý monopol, takže by mohl občany vydírat? Proto tedy potřebujeme stát, který… to „řeší“; a je-li potřeba, koukám, že to „řešení“ zahrnuje i vydírání nepřijetím dětí do školky a podobně.
No jo, ale to není problem systemu, to co tu je ted…Kdyby tam sedeli jini lide, tak by to perfektne fungovalo, je potreba v pristich volbach zvolit ty lepsi lidi a bude to ok…
A udělat dalších 481 zákonů, který to spolehlivě vyřeší, přece.
svata prostoto!
To, že něco nefunguje v současném systému dobře, z toho vůbec nijak nevyplývá, že v anarchokapitalismu by to fungovalo lépe. Klidně to může dopadnout tisíckrát hůře, což je mnohem pravdědpobnější.
Sleduju ten váš anakolut a říkám si, jestli nejste náhodou autorem toho článku, případně nemáte třeba s autorem stejné vzdělání nebo etnický původ :)
Ano, jsem Rómka po mamince a černoška po tatínkovi. Kromě toho jsem homosexuálka, ekologická aktivistka, hrdá feministka, a angažuji se v 30 neziskových organizacích. Prozradila bych více, ale je to off topic. Studovala jsem samozřejmě kulturní antropologii a gender studies, jak jinak.
Jinak když se lidem zdálo, že věci fungují špatně, přišel jakýsi Babiš a nabídl jim, že to bude fungovat lépe a bude líp. Byl jsi dokonce tak jistý, že i koblihy k tomu dával. A namísto toho si lid nasadil škodnou do kurníku.
Mám pocit, že záměnou proměnné X z hdnoty „Babiš“ za hodnotu „anarchokapitalismus“ se na předchozím odstavci nic podstatné nemění.
Když se lidi zdá, že současný stav je špatný, přichází jakýsi Urza a nabízí, že anarchokapitalismus bude fungovat lépe a že s ním bude líp. Pravda, koblihy nerozdává. Já jsem přesvědčen, že při aplikaci anarchokapitalismu ála Urza by se věci jen zhoršily a bylo by hůře.
A to pěkně prosím jsem pro osobní odpovědnost a další věci, ale ve formě neextrémní. Nicméně anarchokapitalismus považuji za analogii Babiše. Bude s ním lépe jen tehdy, dokud se to nerealizuje. Návodů na společenské inženýrství tu je od nepaměti víc, než je zdrávo, a drtivá většina skončila katastrofou, pokud se stalo to neštěstí, že to někdo realizoval.
Jinak autorem článku samozřejmě nejsem. Poslední 2 roky jsem nenapsal žádný článek do dfense.
Ten ignore list musí být snad rozbitý; napřed tady veřejně děkujete, jak je to super, že si mě tam můžete dát, ale od té doby jste na mě už snad stokrát reagoval (stovka je možná malinko přehnaná, ale desítky reakcí to byly rozhodně).
Jinak bych s Vámi i byl ochoten diskutovat, co je a není pravděpodobnější, pokud bych ovšem neměl tu zkušenost, že když jste v úzkých, prohlásíte, že na mě už fakt reagovat nebudete, protože jsem takovej a makovej, vydrží Vám to pár minut, hodin či dnů, abyste pak začínal znovu, jakoby od nuly.
Co já vím, tak tenhle připojovací poplatek je obvykle vypočten jako rozdíl mezi tím kolik obec sežene peněz na vodovod (dotace, půjčky, vlastní rozpočet) a skutečnou cenou za realizaci, rozdělený mezi ty obyvatele, kteří se v prvním kole připojují na vodovodní řád. Prostě obyvatelé chtějí vodovod/kanalizaci a pokud nepřitlačí pár desítek tisíc z vlastní kapsy, tak budou muset dál vyvážet žumpu a starat se o vlastní studnu. No a tenhle „připojovací poplatek“ se vyhlašuje hlavně kvůli tomu, aby někdo nespoléhal na dementní zákon a nechtěl se jaksi „svézt“ na zádech ostatních tak že se v prvním kole, kdy kvůli tomu aby se vůbec vodovod/kanalizace mohly realizovat je nutno doplnit něco jaksi z vlastních zdrojů (zadarmo nic není) prostě nepřihlásí, počká si na realizaci (čili ostatní sousedi zaplatí za něho) a pak se nechá slavnostně zadaríjko připojit. Proto je tento „poplatek“ vyžadován, aby se jaksi odfiltrovali vychcánci od těch kdo prostě a jednoduše o vodovod/kanalizaci nestojej.
Mně to přijde tedy naprosto OK, protože obce tady nahrazujou nesmyslnej totálně komoušskej zákon a přijde mi toto řešení plně v intencích svobodné společnosti.
Připojovací poplatek, jak je popsán v článku, je jevem výjimečným, nebo se mýlím?
A rozhodně to není řešení vnucované státem, naopak, je to řešení, které si zavedli sami občané prostřednictvím volených zástupců a, jak lze číst v některých výkladech, proti stání regulaci.
V popisované obci je pak situace obdobná jiným obcím v blízkosti Prahy – čtvrtina obyvatel je hlášená jinde, proto je příjem z přerozdělených daní (přepočtených na obyvatele obce) patřičně nižší. Potom je také problematické plánovat investice do škol nebo školek – obec nemůže mít peníze na stavbu, když nedostane peníze „na hlavu“, občan se v obci nepřihlásí, ale diví se, že obec nezajistí místo ve školce nebo škole pro jeho potomky.
Na závěr: těšil jsem se, jak bude konečně usvědčen starosta z krádeže, a ono nic. Peníze má dotčený zaplatit obci tak, že projdou účetnictvím…
Bohužel, není to zjev ani zdaleka výjimečný. Záleží na lokalitě, tam, kde je poptávka po bydlení, je to téměř samozřejmost. Výše se liší. Zmiňovaný SČ kraj je promořen dost. Na rozdíl od autora v tom nevidím zlodějinu státu, ale využitou best practice starostů, čili místní samosprávy. To, v čem nesouhlasím s Vámi, je to, že o volbách to fakt není. Je třeba si uvědomit, že převažující většina voličů jsou starousedlíci, kteří za to opravdu platit nemuseli – prostě to dostali, ať už za komančů nebo po plyši v hystericky rychlé výstavbě čističek za státní či později za Bruselské prachy. A v tom to je. V tom je ta pakárna. Každý, kdo chce utratit své vydělané prachy za pozemek, za daně, za stavbu, za superkolo nesmyslných razítek přes x úřadů je postaven před zásadní volbu, zda ještě vyvalit 100 kKč, nebo povolení nebude. A ti, kdo to zavedli, to zavedli za halasného souhlasu právě těch starousedlíků, kteří to platit nemuseli. Je to zlodějina, už jenom zjevný fakt, že ty peníze nejdou na ten účel, za který jsou skrývány, je zjevný. A to, že to projde účetnictvím, to nijak nelegitimizuje. Naopak, bylo by zajímavé, v kolika případech to zaplaceno nebylo (tj. nebylo vyžadováno) a přitom se vesele stavělo – ale to už je útok z druhé vlny.
Zajímavé také je, jak se zvyšují – momentálně např. Líbeznice (starosta pravičák BTW) – ze 70 na 100 kKč – na připojení, čističku atd. se nesáhlo pěkně dlouho. Obdobně Říčany, Černošice, vše 20 km od Zličína atd.
Autor ne zcela správně pojmenovává okolnosti, ale v zásadě se nemýlí.
Dle informací právníka by to možná prošlo i u ÚS (zejména v současné atmosféře strachu ze Zemana). Prostě by to udělali na nutnost nákladů v souvislosti s provozem obce s tím, že je není třeba přesně pojmenovat.
Ty další obstrukce (děcka nebudou v mateřské, ve škole, stavební úřad nepovolí ani kadibudku bez oseru) jsou celkem přesně popsané a v praxi fungující.
Je třeba si uvědomit, že převažující většina voličů jsou starousedlíci, kteří za to opravdu platit nemuseli – prostě to dostali…
No já vím o obcích kde to prostě NEDOSTALI a ten „připojovací poplatek“ zavedli právě z důvodů které jsem uvedl výše, tedy předně aby v době zřízení byla motivace přidat na zřízení té vymoženosti všemi, kdo jí opravdu chtějí, a aby i následní připojení zaplacením poplatku jaksi byli alespoň prostřednictvím obecního rozpočtu solidární s těmi prvozřizovateli.
Jsou nějaké údaje o četnosti? Tam, kde jsem pracoval, žádný připojovací poplatek nechtěli. Ale pokud je to hlavně v SČ kraji, bude jedním z důvodů disproporce mezi počtem „adminitrativních“ a faktických obyvatel – každý poblém se prostě nějak řeší.
Starousedlíci platit nemuseli, žili v jiném řežimu. Ovšem velmi často si kanalizaci a vodovod museli sami postavit (vlastní zkušenost).
Jinak ještě z článku:
Navíc obce jsou plné nemakačenků. Většinou jde o místní zemědělce, myslivce, rybáře, včelaře či jiné alkoholiky. Správně. Pokud někdo v obci žije delší dobu, jistě je členem alepoń jedné takové organizace. Autor vynechal ještě například Sokol, Orel a jiné FC, snad z neznalosti problematiky. Zemědělci obvykle nemakačenkové být nemohou, již z podstaty řemesla. A divit se, že na vsi jsou zemědělci, může jen doopravdovský trouba.
hodně jim toho postaví developeři a bezplatně předají a ještě pak vydírají s připojovacími poplatky.
Developeři to postaví a předají obcím, potože developeři primárně nechtějí nic vlastnit. Nic jim nebrání sítě nadále vlastnit a provozovat.
obce nezřídka provozují vodovod a kanalizaci a vybírají (obvykle nadprůměrně předražené) vodné a stočné To by chtělo napřed vysvětlit, co se míní spojením nadprůměrně předražené. V praxi jsem se setkal s tím, že pokud sítě provozuje obec, je vodné a točné nižší, než u sítí provozovaných vlkou firmou. Ale výjimky být mohou. Říčany, o nichž zde padla zmínka, své sítě jako obec neprovozují.
Já si naivně myslel, že to funguje jako v devadesátých letech, čili že starosta navrhne přiměřený příspěvek pro svou kapsu a s díky zajistí součinnost obce. Tak se to dnes většinou nedělá Autorovi se stýská po možnosti někoho uplatit, huustyy.
.Na západě jsou poplatky často ve formě daní, čili pevné, počitatelné. Ne však tady. Tady si starosta určí, kolik zrovna potřebuje/chce obvyklým “mozkovým myšlením”. To je hezké. Ale jen zdánlivě. Přece jenom něco schvaluje rada a něco málo musí projít zastupitelstvem. A poplatky jsou pevně dané, ceny jsou zveřejněny.
Četnost? viz web, většina středních Čech. Ta disproporce tam zase taková není, odhadem 20-30%
Místní nemakačenkové-to platí. Zemědělci do toho zapadají okrajově, nejde o opravdové, ale takové strýce s 10 prasaty, kteří by bez funkce na obci neměli denně na pivo. Nešlo ale ani tak o činnost jako o to, že většinu nenapadne dojíždět za prací, raději kafrá u piva, že práce není nikde a tak se přifaří na obec.
Cena vodného+stočného-mám zkušenosti opačné. Říčany neprovozují, ale okolní obce často ano. Koncese není takový problém, seženou si garanta.
Úplatky-nestýská. Svinstvo je obojí, ať tomu věříte či ne, nikomu jsem nic nedal, ale to první alespoň dle informací z okolí fungovalo a bylo celkem efektivní, neboť to bylo vázané k někomu konkrétnímu, zatímco toto nefunguje a jde to „kamsi“. Takže to není nic jiného než úplatek, akorát to vypadá civilizovaněji.
Že si to obec či starosta určí je pravda. Zastupitelstvo jsou vesměs místní podržtašky, kterým starostové velkoryse odsypávají (odměny zastupitelům za občasné vypití kafe a hlasování správným směrem). Pokud tomu nevěříte, doporučuji místní šetření na většině obcí
Možná máte zkušenosti opačné, ale bez čísel.
Jak jsem dohledal a uvedl níže konkrétně:
Vodné a stočné včetně DPH je v Říčanech 83,17 Kč/m3, v Průhonicích 56,80 Kč/m3.
Podniky zabývající se provozováním vodovodů a kanalizací mají ceníky veřejně přístupné.
Odměny zastupitelů starosta neurčuje, schvaluje je zastupitelstvo.
Přifaří na obec? Až dosud jsem žil v bludu, že zastupitel musí být zvolen a vzhledem k obvyklému počtu kandidátů to není ve většině případů úplně samozřejmé.
Místního šetření v obci jsem se účastnil dostatečně dlouho.
Pokud jste se ho vy účastnil ve většině obcí, jak doporučujete, buď máte velice zvláštní schopnosti, nebo jen plácáte.
Vina státu to je. Stát totiž nechá obce z řetězu, místo abych jejich „akce“ korigoval a klepl je případně přes prsty nebo udělal rámec stejný pro všechny. V ostatních nepřesnostech-znám rozdíl mezi správou a samosprávou, ale beru, že i obec je prostě část státu. Je vidět, že problematiku znáte-ano, dokonce na Říčansku mají v tzv. zásadách, že se přispívá na infrastrukturu a zároveň pak ve smlouvách s lidmi je černé na bílém, že obec nebude nic stavět, tedy ani tu infrastrukturu (na kterou se jakože přispívá) a že si to tedy žadatel postaví sám za své. Jinak těch problémů s obcemi je dost, kdo jde proti obci coby podnikatel, vyfasuje třeba zákaz zastavení před svou prodejnou či zákaz vjezdu mimo zásobování do slepé uličky (a cedulka „mimo zásobování“ za pár týdnů zmizí). Jinak k Vašemu nástřelu směrem k „VIP“-ano, i tak to funguje. Pravá ruka Burešova v obci si postavila „cosi“ na 6 sjednocených parcelách, zcela mimo požadavky územního plánu a vše ok, o poplatcích nikdo ani necekl, neboť někdo se raději nedráždí…jinak ale nutno podotknout, že to bylo povolené těsně než se Bureš dostal ke korytu
Není to řešení vnucované státem, ale tolerované a často i neoficiálně doporučované. Chápu sice problém lidí hlášených jinde, ale garantuju vám, že i kdyby toto nebylo a všichni se na 100% řádně přihlásili, ty obce, co řvou teď, že nemají, by řvali stejně a infrastruktura by byla mizerná i tak. A ano, peníze jdou obci a projdou účetnictvím, ale jen teoreticky, protože stejně tak vyjdou ven…např. přes předražené či fiktivní zakázky. Běžný fígl vykrádání obecního rozpočtu je třeba zadání zpracování různých projektů a studií za pořádný peníz, jejichž autor odsype bokem na kafe a na obci se to následně šoupne do šuplíku a řekne se „na realizaci nejsou prachy“ (ač to každý předem věděl, že na to nebude a nemusel se dělat projekt či studie).
No a víte to špatně. V popsaném případě starousedlíci neplatili nic nebo jen 10-15 tis za opravdovou stavbu přípojek na hranici pozemku a nic se nerozpočítávalo. Starousedlíky obce obvykle moc nenasírají, aby volili správně. Takže se často ani nešroubuje na místním koeficientu. Tím vlastně nikdo z místních neví, co za tanečky probíhají kolem nové výstavby a jaké problémy tam stavitelé mají. A ti dle Vás „vychcánci“ prostě koupí pozemek, který byl kdysi obecní a najednou se dozví, že obec chce další prachy. Stejné to je u developerů-koupí pole, postaví infrastrukturu, přispějou dle plánovací smlouvy a rozprodají pozemky. Domečkáři pak chtějí stavět a hned je tam obec, co zase chce jen prachy, tentokrát za pár razítek.
Znám to ze všech stran (občan, zastupitel, člen rady).
Zákon o obcích a samo(!)správa je založena na tom, že jaké si to obec udělá, takové to má. Odbor dozoru a kontroly MV je neškodný, dokud obec neporušuje zákony. A celkem i když je porušuje, protože v zákoně o obcích většinou nejsou sankce. Zákony jsou postaveny na myšlence, že místní samosprávě do toho z centra nemá kdo co kecat. Kontrola probíhá a je docela drsná, ovšem soustřeďuje se na formální stránku věci. Pokud se zastupitelstvo rozhodne dělat nesmysly, zkurvit územní plán, realizovat debilní projekty, přivést obec zu grund atd. a dodrží přitom formální postup, nikdo jim do toho nemá co kecat.
Co se týče poplatků za připojení, nezbývá než konstatovat, že každý (majitel, developer, obec, provozovatel sítí, provozovatel čističky, starosta, úředníci, …) se snaží urvat, co se dá. Jediné možné řešení je, pokud je předem (!) uzavřena plánovací smlouva a tam se předem (!) definuje a podepíše kdo, co, kdy, komu a za kolik. Jinak to vždy hrozí protahováním, vydíráním či dokonce naprostým krachem.
A starostové opravdu často lžou a kradou. Na obecní úrovni je však možné se tomu postavit. V tomto případě volby skutečně mohou něco změnit a divím se, že je ještě nezakázali. Ale ovčansto se na to většinou vyprdne, protože co by si pálili prsty. Zaplatit nějakých 50 – 100 kKč je mnohem, mnohem jednodušší.
Druhá věta platila naposledy tak před sto lety. V současné době jsou obce totálně závislé na státu ze dvou hlavních důvodů:
1) stát prostřednictvím zákonů, kterých je výrazně víc než dříve, občany a obce daleko více omezuje a naopak jim ukládá spoustu povinnosti
2) stát rozhoduje o všech příjmech obcí, takže samospráva má pouze ty peníze, které jí stát milostivě přenechá, nebo dovolí vybrat
V našem zapadákově jsme dostali befehlem z Brusele (se zastávkou v Praze) že musíme postavit kanalisaci a centrální čističku, ačkoli s ohledem na charakter zástavby a terénu je to totální pitomost. Takže se postavila naprosto úžasná „horská dráha pro sračky“ za těžké desítky milionů, městečko se kvůli tomu zadlužilo, zastupitelstvo sice nerado, ale přesto vymýšlí podobně debilní „dobrovolné příspěvky“ aby se vůbec zajistil provoz. Lidem, kteří mají soukromé čističky nebude prodlouženo povolení k vypouštění čisté vody do dešťové kanalisace… A přitom se věc dala technicky řešit jinak – i kdyby se úplně ke každému domu postavila čistička, přišlo by to na polovinu. O tom, že většina lidí mohla dál v klidu provozovat septiky a řešit si vyvážení sama nemluvě.
Většina peněz obcím jde z rozpočtového určení daní dle počtu obyvatel. Téměř úplná závislost na státu ve věci financování to pochopitelně je, ale prakticky stát moc na obec nijak zvlášť neuplatňuje. Dalo by se říct, že stát platí a nic za to nechce.
Úřední a administrativní buzerace úřadu obce okolo 2 000 obyvatel ze strany státu je snesitelná. Není to nic pro potěšení, ale dá se to bez problému. To jsou horší věci.
Z filosofického hlediska však zcela souhlasím.
ano, každý se snaží urvat co jde. Hezké je, že někdo mi kdysi vyprávěl, jak byl zákon o vodovodech dělán tak, aby developeři nedělali zvěrstva, ale nikoho tehdy ani ve snu nenapadlo, že to budou dělat obce. Na ministerstvu prý mají problém s pár svinskými developery, ale s fůrou obcí (ve středních čechách s většinou obcí díky podpoře stř.kraje). A volby to nezmění, protože viz můj koment výše, obce se snaží nesrat starousedlíky, takže ti netuší, co se děje na obci. Slušných starostů je fakt jen pár, občas se někde nějaký mihne, je to pak vidět na obci a nezřídka je tam třeba už od devadesátých let a má většinou podporu od všech stran a lidí.
Dle mého názoru je většina obecních sviňáren místní produkce lenního pána a jeho suity. Zákony za to nemůžou. Ty prakticky dopadající na obce mi přijdou celkem stručné, rozumné a dají se i dodržovat (až se lekám, co to tu blekotám :-)
Obce se především snaží nesrat voliče, ale zase tolik na tom nesejde. Většina totiž netuší, co se na obci děje. Drtivé většině je to i jedno, nebo je to aspoň nezajímá tolik, aby nesli kůži na trh a nedejbože sami kandidovali.
Ve volbách vítězí symboly. Proces územního plánování je pro občany asi stejně zajímavá věc, jako norský kožedělný průmysl. Ale když je někdo tak pětkrát upozorní, že by z toho byla zkurvená náves a místo hřiště paneláky, a tak je to trkne.
Pokud je (zákonem) regulována cena vodného a stočného a zároveň (zákonem) upravena stavba studní, jímek, čističek, je mnohdy nesnadné pro vlastníka infrastruktury vybalancovat cenu za službu tak aby byla rentabilní vzhledem k povinnosti/nutnosti udržovat bezvadný stav infrastruktury a vody a zároveň kapacity a provozu ( a samozřejmě splátek za pořízení) čističek, které (opět ze zákona) mít musí . Ve světle těchto skutečností pak není divu, že se samosprávní celky snaží získat prachy kde to jde. Takže v tomhle případě vedení obce docela chápu.
Řešením, lepším než dnes, by nejspíš bylo aby se snížilo „federální“ daň a obcím by se nic nepřerozdělovalo, ale ty by si mohly sami stanovit a vybírat svou „lokální daň“ a stanovit cenu za jimi poskytované služby.
Souhlasím.
Jenom drobné doplnění: Samo vlastnictví sítě je obtěžující.
Primární snahou developerovou je (pro jednoduchost) kanalizaci postavit, protože jinak by nemovitosti neprodal (jistě, dá se postavit sídlitě nebo i celé město bez kanalizace, viděl jsem to, ale ve střední a západní Evropě to obvyklé není), a rychle ji někomu předat, aby ji nemusel provozovat. Obvykle ji předá obci, která pak kanalizaci provozuje, tedy čistí a opravuje a čistí odpadní vodu.
To obec většinou dělat nechce, takže si na odbornou práci najme specializovanou firmu, zřídka si ji sama zřídí: v článku uvedených obcích si Říčany najaly firmu, zatímco Průhonice si ji zřídily. Vodné a stočné včetně DPH je v Říčanech 83,17 Kč/m3, v Průhonicích 56,80 Kč/m3. Pak bude odpověď na otázku:“Co je to nadprůměrně předražené?“ ještě zajímavější, ne?
Atd.
ano, řešení by to bylo a je to tak i často na západě. Pak každý hned ví, co čekat.
Nebylo by jednodušší aby si každej před barákem sám a na svoje náklady vykopal svoje trubky, před vrata si dal hydrant na sračky a poskytovatel služeb by byl Tonda s hovnocucem, kterej by jednou tejdně všechny hydranty objel a vysál? Přijde mě to mnohem jednodušší a logičtější, než kopat trubky přes celou vesnici. Tím by odpadlo:
– budování kanalizace na obecních pozemcích a kopání trubek, který platěj i ti, kdo je nevyužívají a jejich servis
– obec se zbaví veškeré administrace
– všechny úřady s tím spojené půjde zrušit
– majitel nemovitosti má o starost míň a nepotřebuje vůbec řešit problém viz výše a za svoje sračky je odpovednej sám
– pokud někdo leje do záchoda lithium z baterií, nebo podobný svinstva, tak se neshová za zbytek vesnice, ale Tonda si časem zjistí sám, kdo to dělá a prostě k němu přestane jezdit, nebo mu napálí vysokou cenu aby si to rozmyslel
Dům ještě nemám, teprve na něj šetříme, ale hrůzou mě vstávaj vlasy na hlavě když tohle čtu, nebylo by možný se po svém zařídit tak jak jsem psal? My totiž chceme takový jiný bydlení, do kterýho spadá třeba čtyřmetrovej betonovej plot, spousta zbraní a aut – sme takovej divnej pár. A vidím že v podstatě každej krok této představy bude válka s úřadem kvůli úplnejm píčovinám do kterejch je státu úplný kulový.
Jednodušší by to bylo v otázkách liniových staveb, práv, povinností a právní úpravy s nimi spojených. Mimo jiné by to bylo o dost dražší v mnoha případech (zejména větších sídel s vyšší hustotou zastavění).
Tak ať se to dělá tam, kde to dává smysl pokud jde o náklady a tam, kde to smysl nedává, ať se to řeší jinak… Jenže to je co Halík? To je kurva zakázaný! Bruselští a pražští soudruzi vědí daleko lépe, jak má člověk v nějaké díře likvidovat své odpady! Kam by svět dospěl, kdyby si každý jouda sám rozhodoval, jak to zařídit aby do svého okolí nevypouštěl exkrementy?
Případ sudetské kanalizace je mi znám. Nutno říci, že kanalizace v tomto nevybočuje ze systému ostatních buserací, ovšem zrovna v tomto případě konzistence notně nepotěší.
Klidně si na dvoře udělej septik a sežeň někoho, kdo to bude vyvážet, ale třeba s vodovodem to bude asi horší.
Jasně, já jsem jen tak zasněně rozjímal nad revoluční myšlenkou, že pokud by stát nenutil pod pohružkou likvidačních pokut všechny mít přípojku k centrální kanalizaci, nebylo by moje řešení ojedinělý a vývoz septiku by nestál 2000, ale třeba 200 a konkurence by na tom byla podobně jako třeba v autobusové dopravě. Jenže né, my budem kopat trubky tisíc kilometrů a pak se budem hádat kolik by kdo měl platit a jak je složitý to udržovat. V mojí vsi se do roku cca 2005 svážel každej tejden bordel na náves v kárkách, kde byl jeden kontejner. Pak přišel Brusel a dotace, tak teďka platěj všichni popelnice. Ty sou drahý, takže maj všichni takovou malinkou popelnici na asi 5 pytlů bordelu, která se vyváží jednou za dva týdny, roční poplatek pravidelně roste a na návsi je dotovaná eko cyklo popelnice na tříděný odpad, která po dvou týdnech vždycky přetejká. K tomu dovalej popeláři, naložej bordel od lidí z popelnic a na vrch toho vysypou ten tříděnej odpad a zase odjedou. To je prostě k zlosti.
Na druhou stranu by muselo být kam to množství vyvážet, čerpání septiku se většinou neobejde bez poněkud nepříjemné vůně (i když třeba mají moderní hovnocucy odsávání, co já vím, naposled jsme jako mladí jezdili s V3S), a neustálé vrčení náklaďáků taky nic moc.
Tímhle procesem si právě procházím u svého doupěte. Letos se konečně vyvrtá studna, čímž se vyřeší trvalý zdroj vody, jímka na dešťovou vodu tak začne sloužit jako náhradní zdroj. Momentálně je tu k disposici septik, kterýžto ale hodlám v blízké budoucnosti rekultivovat na ČOV. Protože je můj pozemek s doupětem v poměrně odlehlém místě, ani trochu nehrozí, že by tu vedla kanalisace – takže po počátečních nákladech, spojených s vybudováním potřebné infrastruktury na mém pozemku, spojené se studnou a ČOV, bych měl mít velice přijatelné provozní náklady a poměrně nezávislý a automatisovaný systém čerpání vody a zpracování odpadů, resp. jejich přeměnu na vyčištěnou vodu užitkové kvality, vhodné na zalévání trávníků nahoře na zahradě i dole na parkovišti nebo splachování WC. Aspoň tak vodu po její recyklaci alespoň částečně zase vrátím zpět do lokality, odkud jsem ji vzal; kromě toho nejsem závislý na diktátu vlastníků vodovodních a kanalisačních sítí (a co se závislosti na elektřině týče, mám už hotové hrubé obrysy ostrovního elektrosystému, ale to je jiná pohádka).
jedna z rozumných variant, byť ne ideální. Voda ve studni nemusí být vždy (i když to nemusí ani ve vodovodu-mnohdy je také z vrtů)
Však ano, proto také chci zachovat stávající jímku na dešťovou vodu jako náhradní zdroj vody / vodní buffer. Její kapacita umožňuje bez potíží provozovat WC, pračku a umyvadlo v kuchyni po dobu čtyř až pěti týdnů za předpokladu, že činnosti, spotřebovávající velké objemy vody (sprcha, zalévání zeleně) se řeší jiným způsobem (sprcha v práci / sauně, dovoz vody pro zalévání zeleně kupříkladu z řeky v barelu na kárce za autem). Celá tahle záležitost má ale i jinou stránku: člověk si uvědomí, že k tomu, aby zůstal čistý, neměl doma špínu, mohl si spláchnout WC, vyprat si nebo umýt nádobí, kupodivu ani tolik vody nepotřebuje a že současné spořící technologie skutečně přináší výsledky ve formě značných úspor vody, pakliže se využívají s rozumem. Je-li domácnost napojená na vodovod, pak je to znát na účtech za vodu, ale je-li domácnost závislá na dešťových přeháňkách nebo studně, pak je každý uspořený litr vody značným přínosem. Komfort dostupnosti vody to sice do jisté míry omezí, ale je to více než snesitelné a takto navržený systém vodního/odpadního hospodářství je universální za jakéhokoliv počasí nebo režimu.
Tady ty domácí čističky sou vyhnívací?
Vyhnívací čistírna je septik nebo štěrbinová nádrž, zatímco moderní současně vyráběné čistírny jsou aerační.
Kompletně vyhnívací čistírny s aktuálně pro komunální splašky nepoužívají, kromě víceméně pokusných instalací.
A to se zbaví všech organických sloučenin a prvků? Mám o tom trošku pochybnosti s ohledem na to, že i velký čističky s tím občas mají problém. Proč se ptám, nabyl jsem dojem, že v takové vodě chce prát. Ale už to vlastně vidím: má tam být několik nádrží, jedna jen na dešťovou vodu (z toho se má prát) a pak ta na částečně přečištěnou na splachování a zalívání. To jo, kytičky z toho budou mít radost. Ale prát bych v močůvce de luxe teda nechtěl ;-)
Napřed si zjistěte fakta, pak spekulujte. Čističky skutečně dovedou zlikvidovat odpady tak, že na výstupu teče nepáchnoucí zdravotně nezávadná voda, byť samozřejmě není pitná. Soustava filtrů se postará o hrubé nečistoty, bakterie o zbytek. Nikdo samozřejmě netvrdí, že to je totálně bezúdržbové, musí se měnit a čistit čas od času filtry a vyvážet kal z odkalovací sekce. Činnost jedné takové domovní ČOV pro šest lidí včetně bezprostředních zkušeností jejích majitelů mám možnost pozorovat už nějakých devět let a za předpokladu správné údržby (která není nijak náročná) jsou výsledky výborné. Ve srovnání s klasickým septikem, kam musí čas od času dojet fekál se vším tím bordelem okolo, je komfort používání ČOV a toho, co z ní teče, nebe a dudy.
Konkrétně v mém případě bude na výstupu ČOV ještě filtrační soustava (písková kolona či jak tomu říkají), vyčištěná voda poteče do zásobníku a bude využitá primárně na zalévání a případné splachování WC. Na vstupu čerpadla pro větev WC / zahrada bude jak stávající nádrž na dešťovou vodu, doplňovaná buď deštěm nebo ze studny (dle počasí a stavu hladiny v nádrži) nebo právě tenhle barel. Do vstupu čerpadla pro větev koupelna/kuchyň půjde pouze voda ze studny a v případě nouze dešťová nádrž. Budou tedy dvě striktně oddělené vodovodní větve, každá s vlastním čerpadlem, přičemž vyčištěná voda z ČOV se nebude mít jak dostat do větve kuchyň/koupelna. Chování ventilů bude řízené nějakým jednoduchým PLC se zachováním možnosti ručního ovládání jednotlivých ventilů v případě potřeby.
Konkrétně ta vaše vysněná čistička tvrdí jen že to rozloží (spíš teda přemění) amoniak na jiné dusíkaté sloučeniny a nějak tam není ani slovo o tom, co se s tím má dít dál. V ideálním případě to snad vyžerou bakterie a ty se pak vyberou a odvezou. Fosfor se údajně vyvločkovává, ovšem jen s přídavným modulem, jinak se v omezené míře požere bekterkama a zbytek tam zůstane. Takže tam budete muset nejen už něco odvážet, ale eště tam neustále něco sypat. A znova, po vyvločkování to zase odvážet.
Máte-li k dispozici chemickou analýzu toho, co z toho má lézt, tak to sem dejte, důkaz místo slibů. Protože to, že to je průhledný a nesmrdí to vůbec neznamená, že tam není široká škála organickejch látek, který tam nemaj co dělat pro aplikaci na člověka. Hádám nemáte ve voku spektrometr? Zalívání a splachování s tím není problém, ale umejvat se v tom nebo v tom prát je trochu něco jinýho. Všichni tihle výrobci akorát žvatlají jak je to skvělý, ale žádný konkrétni data minimálně veřejně na webu nemají. Pro mě za mě si perte v čem chcete, já se jenom ptám a vyjadřuju pochybnost, protože jak jsem už uvedl, velmi velké kapacitní čističky s tím mají nezřídka problém, takže bych rozhodně nevěřil marketingu o tom, že tohle kapesní provedení je úplně sqělý.
Taky se připravte na to, že budete muset používat výhradně tyhlety „ekologický“ čisticí a prací prostředky, jakmile tam pošlete něco chemičtějšího, tak to velmi často tak nějak zdecimuje ty bekterky co si tam hoví.
Ta firma má celkově o něco lepší web, než spousta jiných, ale to, že tam absolutně chybí specifikace toho vašeho systému R a to včetně příkonu a i ceník je na dotaz vyvolává úplně důvěru, jo. Je tam několik čerpadel a aktivní řízení, takže kdyby to žralo jen 100 W, už to máte za několik tisíc ročně, dál něco neustále odvážet nebo tam sypat. Netvrdil bych, že to je nějaký skvěle úsporný a bezúdržbový. Teď ještě když se budou srát čerpadla nebo ty řídicí prvky (jako že se tyhle věci serou úplně na všem od klimatizace po plynový kotle), tak to typicky bývá taky nekolik tisíc za kus atd. Ve srovnání s blbou jímkou, kde se nemusíte starat vůbec o nic, nemá se tam co pokazit a jen jednou za čas přijede hovnocuc, mi to rozhodně nepřijde nějak jednoznačně lepší.
no, k chemické části nic, bo tomu zas tak moc nerozumím.
k poslední větě kdy hájíte klasickou blbou jímku: jednou za čas přijede hovnocuc, oukej, ale on přijede při takovém normálním provozu domácnosti kde se vaří, pere, sprchuje a splachuje jednou za čtrnáct dní. dělá u toho bordel a stojí to peníze. pokud tedy neuděláte pod jímkou vrstvu štěrku a trativod a nezabetonujete do dna jímky pár sklenic od okurek které po kolaudaci prorazíte sochorem, žánop…
Nehájím nic, jen poukazuju na to, že to je bezúdržbová záležitost. Záleží, jak si kdo cení času atd., jestli se chce vrtat v čističce, nebo nedělat víc než zvednout telefon…
to už je potom lepší mít čističku aby se o ni staral třeba zahradník za pětistovku tejdně. furt to bude proti hovnocucu komfort i úspora. (máte představu kolik se vejde do cisterny na vétřiesce, kolik do cisterny na tříosé tatře a kolik stojí hodina takového stroje a kolik dáte za likvidaci?)
samozřejmě, nejlepší jsou jednoduchá robustní řešení, třeba mít dostatečně velkej pozemek a sračky pouštět rovnou do své stráně a vona se tam ta bezúdržbová kořenovka vytvoří jaksi samospádem. ale ne všude to jde (legislativa plus nějaké elementární ohledy na okolí)
Cena se pohybuje ve stovkách za kubík a pak záleží, jak moc je to mimo civilizaci :) Stejně jako u řešením s ČOV, i se septikem pak záleží na tom, jak se šetří/plýtvá vodou, tzn. kolik splašků vzniká…
ten kubík splašků vytvoří průměrná rodina (rodiče + 2-3děti) za dva dny, no dobrá, nejsou doma furt, něco v práci a ve škole/školce, ať nežeru tak za tři dny. tři stovky za kubík (když tam dojede rozumné auto a nevozí to moc daleko). to znamená stovku za den, tři tisíce za měsíc, 36 tisíc ročně. to je docela darda, ne?
Jak pro koho, že…
Pre 99% ludi. Len sa na to pozrime: Tych 36k Kc je cosi cez 2000 CAD. Tolko nas stal vlani tyzden v slusnom resorte v DR aj s letmi. Takze miesto toho aby som tie peniaze vyhodil oknom (ci vlastne doslova utopil v splaskoch), radsej ta DR. Aby sme to postavili do realneho sveta, nakolko nam nikto nelikviduje splasky zadarmo: Voda+stocne+systemovy poplatok v nasej rodine kolise v rozmedzi 80-120 CAD mesacne (s vyssou spickou v Maji ked otvarame bazen). Cize v priemere asi 100 CAD mesacne. Z toho vychadza na splasky takych 40 CAD mesacne, 500 rocne. Rozdiel je este stale 1500 CAD pre ktore vzdy mam miesto.
jděte mi k šípku vy jeden ročilde. připadá mi obludné dávat za splašky víc než za teplo. a že by vyvážení splašků hovnocucem bylo řešení nějaké robustní a bezúdržbové, to se taky říci nedá.
Zkusím oslovit majitele, zda mají po ruce rozbory. Mám pocit, že mi říkali, že to kvůli prodlužování povolení vypouštění vyčištěné vody do vodoteče jednou za nějaký čas dávají na rozbory a ty pak mají jako podklad pro prodloužení povolení. Ale nerad bych teď kecal, zavolám tam a zjistím v tomto směru víc.
A nepřemýšlel jste o hovnech (a kuchyňském odpadu) na hnůj/kompost (ideální se slípkama , ty to vyluxujou luxusně) ze separačního hajzlíku (sláma/piliny) a zbytek (včetně dešťovky) do kořenové čističky s jezírkem s rybkama a vhodnou florou, na zalejvání? Nezbytnou nutností je ovšem používat lehce rozložitelné čistící prostředky, zejména praní a nádobí, jsou vo fous dražší, ale dá se to. Podle mých zkušeností nejvíc vody sežere hajzlík a zalejvání. Složitější technologie jsou jednoznačně dražší na provoz, údržbu a zejména pořízení, a navíc se nemusíte trápit s několika rozvody vody v baráku. A co v mládí uděláš ve stáří jako když najdeš. A kadibudka na léto (než naserete kubík hoven, to bude trvat až do důchodu).:-)
Podmínkou je samozřejmě plac a ne zahrádka jak dlaň.
Taky mne to napadlo, ale nemám čas se starat o slepice; pozemek není bohužel tak velký a je v kopci, takže na jezírko a kořenovku není místo, na pozemku o velikosti 400m2 zázraky neudělám. Z toho důvodu se musím omezit na ČOV, která zabere nejméně místa a lze ji zakopat tady do stráně namísto septiku. Kompost možná bude, ale mne nikdy nebavilo se rýpat v hlíně a něco pěstovat, všechny ty zahrádkářské radosti plně pokryje stříhání živého plotu kolem pozemku a sekání trávníku. Já spíš to kutění na autech a se dřevem, proto se taky snažím spíš vybudovat dílnu dole pod domem, než pěstovat kytky…
Jo, to chápu,400m2 je málo. A pokud nejste zeměhrab, tak to není pro Vás řešením. Já jen, že jsem ČOV měl, aerobní, a to bylo věčný čištění filtrů, čerpadla, kontrola pohonu (tam se vrtí takovej bazmek), kontrola a doplňování bakterií, no sraního s tím bylo…
To je pouze otázka investice.
Velkokapacitní pokus s úpravou odtoku z městské ČOV na vodu pitnou nyní probíhá v Singapuru. Proč by v ní nebylo možné prát?
V podmínkách ČR se pod výtoky z ČOV lidé v létě (a samozřejmě, někteří v zimě)koupou a ani si toho nevšimnou…
Nikde netvrdím, že to není možné. Pouze tvrdím, že tomu nevěřím tady u těch kapesních udělátorů. Jako užitková voda pro zahradní použití a hajzlík prosím, splachovat se může úplně čímkoli a pro rostliny budou organické sloučeniny hnojivem. Ale – když to trochu přeženu – chodit v oblečení vymácheném ve slabém hnojivu 24/7/365 myslíte, že bude v pořádku? Já tak úplně ne…
Moderní a plně funkční velkokapacitní ČOV s funkčním čištěním organických látek vypouští vodu velmi slušnou, ano. Akorát, že to nefunguje úplně dobře pořád. Třeba Modřice mají dost problém v zimě, kdy jde teplota pod nulu a téměř se zastavuje organické čištění, pak nastupuje vločkování. V podstatě před lety tvrdili, že jsou s tím problémy stále častější tak nějak neustále a vločkuje se už přes rok stále. A sušení kalů na hnojivo že jim v podstatě pořádně nefungovalo nikdy…
Další věc je, že je něco jiného se pod tím vykoupat v řece párkrát za rok, kde to je velmi zředěné, a koupat se nebo prát výhradně v odtoku z čističky.
Mnohe organicke zluceniny pre rastliny moc hnojivom nebudu, musia sa rozkladat dalej aby ich rastliny dokazali vyuzit. Takze ziadna slava…mimochodom, tu ste prave naznacil dalsi problem tychto „kapesnych udelatoru“ (fantasticky vyraz, btw). Su este citlivejsie na teplotu ako Vas priklad z Modric. Neviem sice kde ma Dave svoj dupat, ale pokial je tak pocasie podobne nasmu, tak 4-5 mesiacov v roku nemoze pocitat s vodou z cistiarne ako s uzitkovou vodou a take dalsie 3-4 mesiace ani s dazdovou. A naopak, musi mat dostatocne dimenzovanu kalovu nadrz na preklenutie obdobia ked cisticka nefunguje.
Moj byvaly kolega si chcel cisticku postavit na chalupe a narazil na tento problem. Nakoniec sa pripojil na obecnu kanalizaciu (ani to nebolo uplne bezkomplikacii)
To se u vás skutečně nevyrábějí adekvátní čistírny?
Je pravda, že všech čistírny pro severské podmínky, o ktrých jsem až dosud četl, byly ruské, ale přičítal jsem to okolnostem.
Uprimne povedane, neviem. Vsetko info ktore mam o domacich COV pochadza z konca 90. rokov zo Slovenska. A vtedajsie systemy potrebovali relativne vysoke teploty na svoju funkciu. Ktore nam tu viacero mesiacov v roku chybaju.
Ze ci su domace COV dostupne u nas neviem. Odkedy byvam v Kanade, byvam v dome pripojenom na kanalizaciu, takze som ziaden prieskum trhu nerobil. Mimochodom, kazdy o kom viem ze byva mimo oblasti s kanalizaciou ma septik s dvomi nadrzami.
Vyrábějí. S naší nebyl problém ani když bylo přes den -20 °C. Vzduch nad hladinou měl i při této nízké teplotě pořád ca 8 °C. Jediná poznámka k provozu za nízkých teplot v dokumentaci byla, že se to při odstavení nesmí nechávat otevřené.
Ako je ta COV izolovana?
V podstatě nijak, jen na víku je trocha nějaké isolační hmoty – předpokládám, že hlavní trik je v hloubce instalace a teplu, které vydávají bakterie při rozkladu hmoty.
Přesně.
Některé typy starších domovních čistíren (dovážených snad z Finska, ve vsích kolem Prahy jich lze ještě pár vidět) byly nadzemní a bylo nutno je v zimě přihřívat elektrickým proudem.
Ta informace o Modřicích je zajímavá, máte nějaký odkaz?
Zatím předpokládám, že jde o svéraznou interpretaci náhodného poznatku.
Nevím, co přesně míníte pojmem vločkování, snad by se tak dalo označit t.zv.srážení fosforu, které je samozřejmě v provozu celoročně jako normální součást procesu, a rozhodně nejen v Modřicích.
Sušení kalů je pěkný nápad, ale když to teplo je tak drahé…
Exkurze před lety (no, už to bude nějakej pátek…skoro 10 let?), 2× s odstupem pár let.
Původní systém co jim dodali až z Francie, kde to údajně funguje kompletně jenom přes biologickej stupeň, tam že selhává a v zimě se musí používat chemické srážení skoro pořád, nicméně stále častěji i přes rok.
Taky jim dodali systém na výrobu bioplynu a nějakou šílenou sušičku kalu kde se ten plyn měl pálit a měly se z toho sušit a lisovat jakýsi hnojivový koláče, ale že to nikdy pořádně nefungovalo. Tak že přešli na elektrický agregáty, kde ten plyn pálí.
No, od té doby se v Modřicích leccos událo.
Jak jsem psal, chemické srážení se používá celoročně.
Systém na výrobu bioplynu jim asi z Francie nedodali, pravděpodobně nějaké technologické vybavení, které se v principu nemůže lišit od němecného nebo českého.
Plyn se pálí v čistírnách v kogeneračních jednotkách normálně.
Sušička kalu v Modřicích byla, pokud vím, navržena na topný olej.
Sušení kalu s dodávkou energie je hrubě neekonomické.
Celá čistička byla navržena a dodána francouzskou firmou podle nějakýho modelovýho provozu, tak jsem to pochopil. A to včetně toho sušáku.
Myslíte tohle?
SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací
číslo 7–8/2005, strana 1/193
Ing. Věra Sojková, Ing. Robert Hrich
Rekonstrukce a rozšíření ČOV Brno-Modřice
Koncem května roku 2001 byla zahájena rekonstrukce a dostavba
čistírny odpadních vod pro město Brno v Modřicích.
Investorem stavby byla společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. Hlavním zdrojem financování byl úvěr
Evropské banky pro obnovu a rozvoj, poskytnutý této společnosti.
Dodavatelem stavby bylo konsorcium tvořené francouzským lídrem, firmou Degrémont, a stavebním sdružením firem IMOS a ŽS. Dalším členem konsorcia byla projekční společnost AQUATIS.
Takže, nemýklamou-li nás autoři článku, přestavbu ČOV navrhla brněnská firma AQUATIS, dříve Hydroprojekt, který navrhl i předchozí, do té doby provozovanou, podobu ČOV v Modřicích.
akorát na smysluplnou jímku je potřeba docela dost kapacitní objem, dejmetomu plocha střechy krát milimetry srážek děleno zhruba třema (třetina ročního úhrnu naprší téměř najednou). samozřejmě je potřeba vyřešit nějak předfiltraci nebo odkalení a nemít úplně jedovatou střechu.
spotřebu (užitkové) vody pro domácnost dělá více než z poloviny splachování po malé potřebě. což se dá řešit poměrně kultivovaně, a to bezvodým nebo aspoň bezsyfonnovým pisoárem (s odvětraným odpadem).
Odvětrávaným jak? A ženský budou chodit do křoví?
Je samozřejmé, že v kompletu s navrhovaným pisoirem se montuje klosetová mísa s děleným odvodem moči.
Původně byly tyto mísy vyvinuty pro použití v systémech kanalizace s děleným zpracováním moči kvůli ochraně vodních toků před látkami, které současné čistírny odpadních vod neodbourávají.
level jedna je pouze úspora vody – nesplachování každé malé potřeby čtyřmi litry vody. ne každej je biobio a separační toaleta se někomu může jevit notně eklhaftliš. pisoár (ať už mušle nebo bezsyfonová mísa určená výhradně pro malou potřebu) je snesitelný i pro štítivé.
u separační toalety a podobných porychtovaností je riziko, že to nepoučená návštěva použije nesprávně – jako ta legendární česká aupairka, co se v devadesátých letech uvedla v nóbl francouzké domácnosti hovínkem v bidetu.
Víc než polovina? To jsem opravdu zvědav. Hodláme letos přejít na splachování zachycenou dešťovou vodou a takovouhle úsporu jsem nečekal ani omylem.
no, možná přeháním, možná je ta polovina vody spíš pro splachování celkem. záleží samozřejmě, jestli a jak je v domácnosti používána vana a jestli se některý člen (členka) domácnosti pravidelně nesprchuje hodinu. a vůbec pomíjím zalévání a mytí auta hadicí, žánop.
na vaření, mytí rukou (ve vodě napuštěné do umyvadla), krátké sprchování (s vypínáním vody pro mydlení), praní, mytí nádobí (pračka a myčka) je spotřeba vody poměrně maličká.
Jakou ČOV plánujete? Kořenovou s jezírkem a žábama?
To by se líbilo mně. Můj výhledový pozemek se k tomu sice hodí, ale nedávno k němu přivedli i městskou kanalizaci, tak zatím nevím.
Zatím nemám na sto procent vybraného dodavatele, ale vycházel jsem z vlastností čističky TOPAS-R pro pět lidí od firmy TopolWater (http://www.topolwater.com/domovni-cov-popis.htm). Tedy ten nejmenší typ, který ale přesně zapadá do mých potřeb, včetně opětovného využití vyčištěné vody.
Nebylo by to obecně jednodušší.
Vycházím ze zkušeností, kdy občané obcí, které to tak provozují, chtějí raději kanalizaci. A to nejen v ČR.
Například naší obci to chtění trvalo skoro dvacet let…
Opravdu velký pokus nyní probíhá v Dubaji, kde jsou hi-tech stavby provozovány s žumpami a průměrná čekací doby fekální cisterny na „vyložení“ obsahu přesahuje 24 hodin.
Efektivnost vyvážení jímek a provozování kanalizace je snadno porovnatelná, stejná diskuze zde proběhla nedávno a byly uvedeny i ceny za 1 m3 u různých odvozců.
Obec se nezbaví veškeré administrace ani náhodou, povolování kanalizací je malá část agendy vodoprávního úřadu.
Všechny úřady? Příslušný je vodoprávní úřad, vizte text výše.
Majitel nemovitosti je za své sračky odpovědný sám i teď. Jestli je k čištění předá potrubím, nebo cisternou, je irelevantní.
Tonda to časem zjistí úplně stejně jako technik kanalizace.
Kanalisace a centrální čističky odpadních vod mají smysl v hustě osídlené zástavbě, o tom se asi nikdo přít nebude. Ale malé vesničky, kde je pár domků a náves s kačákem, tam se IMHO vyplatí ČOV u každého domku, vyčištěná voda poteče do kačáku na návsi nebo do zásaku za vsí. Náklady na těžkotonážní infrastrukturu se takové vesničce nikdy vrátit snad nemohou.
Přesně tak – s tím, že ČOV není potřeba mít úplně u každého domku, klidně se na ni mohou složit majitelé dvou či tří domků na sebe nalepených. To ať si spočítají sami, co v jejich konkrétní situaci bude dávat největší smysl. Ale hlavně ať jim do toho nikdo nekecá a nenařizuje jim z moci ouřední jediné správné řešení.
Jediná role státu a úředního ksindlu obecně by dejme tomu mohla spočívat v účinném postihu toho, kdo své okolí otravuje vypouštěním odpadů. Ale když nebudou dělat ani to, nic se nestane – oni už si to ti otravovaní nějak vyřeší. Ať už tím, že pomohou průsak opravit nebo v krajním případě tím, že dotyčnému rozbijí hubu.
S tím samozřejmě souhlasím.
V úvahu to berou dokonce i soudruzi z Brusele, protože vámi popisované případy vypadnou z žádostí o datace jako první právě kvůli tomu, co píšete.
(Alespoň v letech, kdy jsem se tím zabýval, tomu tak bylo, kontinuálně změny v dotační politice nesleduji.)
Popsané výpalné je jen jedna z variant, stačí se podívat, jak obce fofrem fasují radary. Kvůli bezpečnosti ne, že? Co dělá městapo? Botičky místo honění somráků…Typické pro obce byl teď taneček kolem heren. Chceme zrušit herny, jsou s nima problémy, kriminalita atd, ale ať nám stát zaplatí výpadek rozpočtu za umístění beden. Tak chtějí „čistá města“ nebo prachy do rozpočtu a pobudy kolem heren? Nicméně stát dělá to samé-zakázat kouření, ale kasírovat spotřební daně a tisíc dalších příkladů.
jinak k Říčanům doporučuji zájmecům dohledat v archivu Očima Josefa Klímy případ Říčany vs. uhlobaron Koláček. Z toho je patrné, jak si Říčany zprivatizovali státní správu, zejména v případě „VIP“. Něco k tomu je zde: http://info.ricany.cz/mesto/diskuse-tema.asp?cd=55&typ=r&detail=106309
Někomu není možné něco povolit, někomu díky sponzorskému daru ano. Čili opět rovnost před zákonem v „našem“ podání…