Kdybys chtěl americkej film s vláčkama plnej toho, jak každej všechno posere, tak zkus Atomovej vlak nebo jak se to menovalo. Nakonec tam vohnout odpálí i atomofku a sfoukne to nějaký blízký městečko, to je asi vrchol vohnoutí demence.
Podobně dobrý znázornění vohnoutího megaprůseru už je snad jenom ve zfilmované Atlasově vzpouře, jak tam zařvou dva vlaky lidí a k tomu důležitej železniční tunel :D
rory2k
Úplně si nemyslím, že kult sráčství na filmovém plátně je výhradní specialita české kinematografie. Namátkou mě napadá skotská klasika Acid House, povídkový film z roku 1998.
Hned v první povídce MASAŘKA hlavní hrdina jménem Bob je postupně vyhozen z práce, holka mu dá kopačky, rodiče ho vykážou z domu a fotbalový klub kam si chodí zahrát mu taky ukáže, kde nechal tesař díru. Ze žalu se jde opít do hospody, kde ho navštíví Pán Bůh v přestrojení za zlého dědečka. Nejprve Bobovi sprostě vynadá a ve finále ho promění v mouchu.
I hrdina druhé povídky MĚKKEJŠ Johnny je ukázkovej loser. Vzal si ženštinu, která krásou těla ani ducha příliš nevyniká, zato se s ní vychrápal každý, kdo šel zrovna okolo a řekl si o to. Teď jí brousí soused, který jí dokonce přived do jináče, ale ani tohle Johnnymu neotevře oči.
ACID HOUSE. Coco Bryce je narkoman a fotbalový chuligán. Když se nastřelí zrovna v okamžiku, když o kus dál v sanitce přichází zrovna na svět novorozenec, zahřmí hrom a blesk, což způsobí, že obsahy mozkoven Coco a mimina se vymění. Od toho okamžiku mimino mluví sprostě a Coco Bryce, masér a městskej týpek co fandí Hibs si cucá paleček.
Teda já nevím, ale toto taky zrovna nejsou příběhy o hrdinech, kteří veškeré těžkosti stavěné jim do cesty zvládli levou zadní, aby na konci filmu byli všichni happy a vše bylo zalité sluncem. Přitom Skotové nejsou národ sebemrskačů, spíše naopak – už od dob Williama Wallace.
Ko-za
– Jsem Bůh.
– Jdi do prdele, ty kořene starej.
– Kurvafix, další chytrej zmrd. :-D
Lojza
A tak pokud se nepletu, tak Acid House bylo takovy „volny pokracovani“ Trainspotingu :-) Ja na tom byl v kine a prislo mi to strasne zabavny, film uplne bozi :-)
Jeff
A co teprve takový Naked (1993). :)
Ko-za
České filmy stojí za hovno z toho důvodu, že „umělcům“ je jejich hospodářský výsledek zcela lhostejný. Něco nasype fond kinematograie, česká televize dotopí zbytek a product placement zajistí příjemný bonus pro stále stejné provařené protekční ksichty a jejich rodinné příslušníky. Že na to přijde málo lidí, to je jim celkem jedno.
Jediný, kdo dokázal točit divácky úspěšný filmy v seriózních číslech byl Troška, ale tomu za to všichni chcali na hlavu.
Já to chcaní chápu; voni to taky byly strašné srajdy, velebnosti. Asi úplně všechno (zcela jistě vše, co jsem od nej viděl; a velmi pravděpodobně i to ostatní, soudě podle recensí z poměrně důvěryhodných zdrojů). Ofkóz, ať si každý točí co chce, pokud to netočí za moje peníze, o tom není sporu.
Nevím, jak bylo komerčně (ne)úspěšné a (ne)dotované třeba takové „Musíme si pomáhat“, ale osobně si to dovoluji považovat za výtečný český film (i pár těch momentů „úspěch, máme radost“ by se tam našlo, ačkoli celkové vyznění je poněkud jinde).
Pravda, nic novějšího, co bych hodnotil podobně, mne jaksi nenapadá :( Asi to vůbec nejnovější, co jsem viděl, byl Hastrman, a ačkoli Dobrý sám o sobě byl výborný, film jako celek byla z mnoha důvod bohužel spíše srajda :(
Ko-za
Jasně, ty jeho Kameňáky jsou jenom zfilmovaný vtipy postahovaný ze všech koutů internetu a na žádný filmový ceny to není. Ale on natočil i spoustu pohádek pro rodinný publikum, který jsou docela dobrý a oblíbený.(Samozřejmě ta série Slunce, Seno byl hit, jakej se moc často nevidí).
Jenže jeho zatracení u akademiků a ostatních filmařů nebylo motivovaný zrovna tímhle. Ale čistě jenom tím, že mu záviděli. On nepotřeboval prachy od státu a stejně vydělal. A to se neodpouští.
servisdok
Botu jménem Melichar točil taky Troška. Recenze i divácký úspěch to mělo fantastický. Člověk si jen povzdechne, proč se pan Troška téhle dobré lajny nedržel.
Já asi tuším, čím přesně to je, že teď pan Troška režíruje až takový hovna, ale protože to jenom tuším, tak si to nechám pro sebe.
mjfox
Babovřesky vydělaly 70 mega. Prostě na to lidi choděj do kina, nic jinýho bych v tom nehledal.
CzechDave
On ale Troška otevřeně říkal, že netočí filmy pro intelektuály, ale pro ty, co chtějí u telky trochu vypnout a pobavit se. Konkrétně série Slunce, seno… vznikla tak, že se Troška pozastavil nad tím, proč tehdejší ČST kupuje za valuty srajdy z Itálie, když on může natočit totéž z českého prostředí za kačky, to je přece známá věc.
A zrovna pro mne první a druhý díl Slunce Sena je připomínkou léta, vůně luk a lesů za letního soumraku, návraty domů z lítaček s kluky po humnech a prázdniny u sluncem prohřáté vody rybníka za vesnicí. Jsem kluk z vesnice a ti razovití lidé a vesnické reality, co Troška v té sérii využil, byli naši sousedé a spoluobčané v bleděmodrém :).
Mozna nebude spatny ten Zatopek, ale nevidel jsem.
Mimochodem Splaseny vlak je muj asi nejoblibenejsi „beckovy TV film“, co znam. Ma to fakt skvelou atmosferu a dvojice Voight a Roberts….parada :)
Lojza
Ja kdyz si vzpomenu na ten zaver, jak tam stoji na ty lokomative a ta hudba do toho…mam husi kuzi I ted :-) Videl jsem ten film asi 3-4x a podle me je bozi.
Jojo, souhlasím. Já to taky viděl už několikrát a ta kombinace herců, zimy, hudby a takový správný beznaděje mě vždycky dostane…tohle se prostě povedlo a je to řekl bych dost nedoceněný..
Panek
Přes prsty. Taková oddychová komedie. A Hřebíčková v bikinách.
mjfox
Dobrých českých filmů bude celá řada, D-fensův oslí můstek od Splašeného vlaku made in USA ke kultu sráčství v našich filmech jsem nějak nepochopil.
Mimochodem: „…hlavní hrdina pravidelně je lůzr a zoufalec, který všechno posral, právě posírá a v budoucnu rovněž posere. Žena mu utekla, umřela nebo utekla a hned nato umřela…“
Co hlavní hrdina Volného pádu? Žena mu utekla, v horku jeblo, tak sebral tašku zbraní a tu pokropil strop v mekáči, aby mu dali snídani, tu poslal RPG do potrubí pod silnicí, na konci před ním jeho bývalá žena a dcera ve strachu utíkali, protože je šel navštívit se zbraní v ruce, pak postřelil policajtku a nakonec se nechal zastřelit místo aby odhodil zbraň (což byla dětská pistole na vodu). Lůzr a zoufalec, který všechno posral, posíral celý film a budoucnost neměl žádnou.
shifty
U mě dobrý je celkem koukatelný a vtipný.
Sysop
Mne svyho casu bavily Hrebejkoviny. Paxe ale autor tak nejak vycerpal, do toho se zacal zviditelnovat v politice a stal se z nej Hrevul. Rodina Sverakovych se orientovala na zlatokopectvi a celkove ta nase filmova scena zacala uvadat.
Jan Mrcasik
Občas, jednou za 10 uherských let, vyjde slušný český film – a tam potom úspěch bývá, i když spíše jako „tichý vzdor proti osudu a spiknutí přesilovky šmejdů“.
Namátkou třeba výborný Ve Stínu, kde sice (spoiler alert!) hlavního protagonistu StB umučí, jenže on se jí vzepřel, úspěšně nechal propašovat na Západ pravdu a vzdoroval mučení StB tak dlouho, že jí sebral šanci to zastavit a vyhrát.
Jihočech Honza
Tichá bolest byl taky výborný film.
Jack Torrance
Obecná škola. Učiteli se povedlo z bandy sígrů udělat normální školní třídu. A radost z toho měli všichni. Můj asi nejoblíbenější porevoluční český film.
to myslim že svěráci ale jakoby stihli natočit eště těsně před revolucí a ty scénky jak se třeba hnízdo se součkem bavěj koho budou volit tam byly přidaný až po :O :O
Cerny Mor
To není možné, že by se Obecná škola začala točit před listopadem. Je z roku 1991 a Jan Tříska žil předtím v emigraci v USA.
Je tady jinej zajímavej film, roztočenej před listopadem a dodělný potom: Pražská pětka. A skvělý film Vrať se do hrobu je celý udělaný v roce 89.
mjfox
Těsně vedle: „Scénář filmu i se všemi politickými narážkami byl napsán a schválen už v roce 1988. Jediná připsaná scéna je, když ke konci filmu řeší otec nad novinami politickou situaci.“
Cerny Mor
Tak řeč je o tom, kdy se natočil a ne kdy se psala předloha nebo scénář; ani to prej neměl točit Svěrák, ale Vít Olmer (kterej pak vzal Takový prapor). Jan Svěrák do té doby točil dokumenty a skvělý studentský film – „Ropáci“
mjfox
Proto píšu těsně vedle. Natočil se po, ale přípravy musely začít dřív, scénář klidně mohl být napsaný a schválený před r. 89, po plyšáku si mohli dovolit tam přidat zmíněnou scénu.
Sorry, ale mně to smrdí dalším zástupem takyrevolucionářů. Do roku 89 všichni filmaři, včetně Svěráků a dalších, pozorně šlapali brázdu a přes to vlak nejel.
Obsadit emigranta Třísku do filmu před rokem 89 bylo zhola vyloučené podobně, jako koncert emigranta Waldy Matušky v Lucerně, chytráci.
Panek
Obsazení bylo uzavřeno až po revoluci. Prý tam nabídli malou roli (poštovního úředníka – „A zaplatili vůbec?“) i Václavu Klausovi. Inu přišel čas líbat jiné prdele a Svěráci na to měli vždycky čuch.
servisdok
mjfox:
Fakt by mě zajímalo, kde se k takové informaci dá přijít – ohledně té Obecné školy.
Jinak si budu oprávněně myslet, že za pomaloučké zkreslování historie a stáčení informačního proudu požadovaným směrem, je zodpovědná Tvoje generace.
Takovou pitomost totiž nemůže napsat nikdo, komu bylo v roce 1989 aspoň patnáct let a slouží mu paměť.
Cerny Mor
servisdok:
na Wiki je normálně napsáno, že předloha vznikla jako vyprávění vzpomínek ZDeňka Svěráka po uvedení filmu „Jako jed“, což je film z roku 1985, a potom začal Svěrák psát scénář. Co by ne? V sedmdesátých a osmdesátých letech Svěrák, Smoljak, Menzel točili dokonale apolitické filmy, dodneška naprosto skvělé (Na samotě u lesa, Kulový blesk, Slavnosti sněženek a řada dalších). NIkdy jsem nepochopil, jak to bylo možné, úplně se vyhnout (v těchhle filmech) tehdejší zkurvené politice. A provozovat Cimrmana.
kaBrnak
Prominentům bylo dovoleno leccos. Zvlášť v převratových 60. letech. To byla často protikomunistická propaganda.
A v 80kách se kritika socializmu rozjela naplno. To už se papaláši a jejich dětičky těšili na převrat a privatizaci.
servisdok
Cimrmani i filmaři uměli psát mezi řádky a diváci to uměli číst. To je celé.
Wikipedii asi nikdo soudný nepokládá za hodnověrný zdroj, leda snad jen hrubou orientaci.
Na wikipedii byly údaje např. o pražském jaru, nebo o samotné okupaci a postupem času tak brutálně upravované, že to až nebylo pěkné.
servisdok
Příběh samotný a rámcově – do šuplíku možná, to je uvěřitelné. Ale realizace samotná, obsazení, ale i část příběhu a spousta scén, by před r. 89 prostě nebyla možná.
vltava
„Pražská pětka“ nebyla dodělaná potom, býl sem na tým v kině před listopadem.
Panek
Tak scéna z elektrárny, se točila v M.Boleslavi v roce 1991 v areálu rozvodny kousek od OC Olympia. Takže i film se asi točil až po revoluci. Protože nevím, proč by scénu otce a syna dotáčeli. Navíc by představitel Edy byl o 2 roky starší a to by v jeho věku bylo znát.
kiv61
Scény ze správní budovy/vrátnice elektrárny se točily ve vysílači v Poděbradech, dnes je tam golf klub ale dá se tam mrkout. Krásnej funkcionalistickej barák :-)
Storch
Film byl inspirován skutečnou událostí, viz https://en.wikipedia.org/wiki/CSX_8888_incident . Tak úplně mimo ten děj nebyl. Ve skutečnosti se taky projel nákladní vlak, ve kterém bylo pár tísíc galonů fenolu dvě hodiny na plný plyn neřízený a zastavování bylo velice dobrodružné – spojování s druhou lokomotivou za jízdy a naskakování do zdivočelého stroje s rozběhem.
Zaujala mě i část o human to machine interface té lokomotivy. Stejnou pákou ve stejné poloze šlo dát plnou brzdu nebo taky plný plyn. Spletl se mašinfíra s praxí 35 let.
Vodotesny Kapr
me tedy spis zaujali ty spektakularni zpusoby zastavovani vlaku:
Police had tried to engage the red fuel cutoff button by shooting at it; after having three shots mistakenly hit the larger red fuel cap, this ultimately had no effect because the button on former Conrail SD40-2s like CSX 8888 must be pressed for several seconds before the switch would activate and the engine would be starved of fuel and shut down
:)
mjfox
Stříleli na stop tlačítko? To je jak z Cimrmanů, kde myslivec (Hrušínský) ránou z kulovnice řadil na drezíně zpátečku (Rozpuštěný a vypuštěný).
Panek
To tlačítko je velký jak pěst ruky a mělo by být dosažitelné z rampy, která vede kolem lokomotivy.
servisdok
To je samozřejmě krávovina, vymyšlená scénáristou. Na reálném základě, ale zafungovala klasická filmová zkratka – divákovi stačí přece jen naznačit, že se chrabrá americká policie pokoušela, kromě granátů a řízených střel, snad o všecko. V reálu je skutečně nutné to tlačítko fyzicky stisknout (nikoli ale držet stisknuté několik sekund), protože musí dojít nejprve k rozepnutí rozpínacího kontaktu a následnému sepnutí „potvrzovacího“ spínacího kontaktu.
Potvrzovacího proto, aby bylo bezpečně rozlišeno, že opravdu jde o nouzové stisknutí a naopak nejde o náhodné rozepnutí vlivem oxidace jednoho rozpínacího kontaktu. Používá se to takto už od časů lepších reléových automatik, zhruba od konce 50.let, kdy mohlo dlouho nepoužívané, zoxidované stoptlačítko způsobovat nežádané odstávky, někdy vedoucí až k havárii zařízení např. vlivem lokálního přehřátí.
Storch
Na červené tlačítko zkoušela střílet policie ve skutečnosti, která se stala inspirací pro film.
servisdok
Potom muselo dojít k nějakému nedorozumění mezi fízly a ajznboňáky, případně na amerických drahách platí něco zcela jiného, než v Evropě. V Evropě by pouhé rozstřelení stoptlačítka projektilem znamenalo asi jen poškození celého boxu, ale ke krizovému vypnutí by nedošlo – ne bez toho potvrzovacího signálu.
Kdož máte někoho na dráze, tak se na to můžete optat, ve strojovnách okolo motoru jsou ta tlačítka tuším 4 a venku vůbec žádné. „Živák“ funguje podobně, spíná dva nezávislé NO/NC kontakty.
corona
servisdok:
Tzv. „živák“ až skoro do konce 90. let výhradně rozpínal, zpravidla jednotku T6 a později T6M od Elektropřístroj Písek.
Nověji jsou tlačítka spínací a spínají dva nezávislé okruhy; jeden z nich slouží jen k záznamu pro tachograf.
CzechDave
Páka tlakovzdušné vlakové a lokomotivní brzdy je oddělená; pákou, o které je řeč, se pouze „dává plyn“ nebo aktivuje EDB (elektrodynamická brzda). Mezi režimem „power“ a „EDB“ je „nulová“ poloha, ve které musí volič režimu jízdy chvilku zůstat, aby se mohla aktivovat řídící elektronika EDB (princip vysvětluje výše kolega Servisdok). No a fíra asi zazmatkoval a z nulové polohy dal páku opět vpřed (power) na maximum, namísto vzad (EDB).
Storch
However, the engineer „inadvertently failed to complete the selection process“, meaning that the train’s engine was set to accelerate, not to brake. He then set the throttle for the traction motors at notch 8. If the dynamic brakes had been engaged as intended, this throttle setting would have used the motors against the momentum of the train, causing it to slow down. Instead, the train began to accelerate.
corona
Ano.
Hodil páku do tahu místo do EDB. Zabrzděno měl pouze přídavnou brzdou, tj. natlačil vzduch do brzdových válců lokomotivy. Mašina na plný výkon brzdu přetlačila – obvykle se to nestává, ale pokud jsou třeba nové „nezaběhlé“ špalky, pak se stát může. Špalky se utavily, průběžná brzda vlaku nebyla vůbec propojená. Pak už vlak nemělo co zastavit.
kaBrnak
Já na „českou“ kinematografii, kde židovský režisér, za peníze českých gojských daňových poplatníků, s pomocí pražské židovské herecké smetánky točí „pravdu o češích“, která je překvapivě podobná té „pravdě“ kterou tu o češích šířil náš židovský prezident Havel, taky nemám žaludek.
Asi proto, že ta „pravda o češích“ dle košer kinematografie spočívá v tom, že češi jsou banda naprosto dementních lůzrů, kteří se z úrovně untermensche mohou pozvednout jen díky tomu, když přijmou hodnoty západního světa, jako jsou podrazáctví, nečestnost, nedodržování dohod, a především dobrodiní multikulturalizmu a LGBTBFLMPSVZ.
A jedině plivání na vlatní minulost, na hodnoty našich předků, zejména na ty morální hodnoty, nás může posunout směrem ke světlým zítřkům.
Obzvlášť mě na naší košer kinematografii žere, že hlavní mužský „hrdina“ je většinou pytel sraček. A kdo chce prorazit v mužských rolích, ten si musí osvojit zcela mentalitu sráče, aby ho do filmu v hlavní roli židovský režisér vzal.
Takže tu máme celou plejádu skrčků, mentálů a deprivantů jako je Trojan, Ko(ko)tek, Mádl, Pavlásek, Liška, Vetchý, Dejdar atd.
Kdo z nich proslul nějakou rolí zajímavého charakterního chlapa?
Všechno to byly role mentálů a podivných pazgřivých deprivantů, dementů, lidských ztroskotanců.
A pokud se tu někde objeví nějaký herec kterému zbyla aspoň jedna koule a nějak z něj vyzařuje maskulinita, tak ho židovský režisér obsadí do role nějakého macho zmetka, který „svádí“ nebohé #MeToo ženušky (nadržené jak stepní kozy, takže mu skáčou do postele samy). A je většinou na konci filmu „spravedlivě potrestán“.
Jeff
>>>/pol/
Jan Mrcasik
Trojan? „Ve Stínu“. Jeho postava se postaví celé StB a usvědčí jejího pražského šéfa, i když měla xkrát možnost dát od toho ruce pryč a všichni mu to radili. Ale on neohnul páteř. Je to dost „zajímavý charakterní chlap“?
Dejdar? „Zdivočelá země“. Letec RAF, který zpacifikuje bandu ozbrojených adolescentů, chodí do přestřelek se sudeťáckými nácky a pak jde čelem proti zdi komunistů a když ho zavřou do rudého koncentráku, odmítne milost protože by se musel přiznat ke zfalšovanému obvinění a to mu nedovolí jeho čest. Je to dost „zajímavý charakterní chlap“?
Vetchý? „Tmavomodrý svět“. Československý letec který to v roce 1938 nevzdá, uprchne za kopečky a bojuje v RAF proti Hitlerovi, a pak ho komančové zavřou do koncentráku ačkoli měl možnost zdrhnout ale nezdrhl. Je to dost „zajímavý charakterní chlap“?
kaBrnak
Njn. jakmile dojde na protikomunistockou propagandu překabátěných bolševiků kteří tvoří „páteř“ naší bojující demokracie, tak se občas hodí i charakterní postava.
Prostě je potřeba ovečkám vymývat mozky, že tento zločinný exekutorský režim který lidi obral o všechno a sebral jejich dětem jakoukoliv budoucnost, je pořád 10x lepší než jistota práce, důchodu, zdravotní péče a vzdělání pro jejich děti za socíku.
Teď si ještě promítni, kolik rolí sráčů a tydýtů připadá na tuto jednu charakterní roli Trojana. Odhaduju poměr 1:10 přibližně.
U těch zbývajících je to obdobné. Ikdyž jsou to řemeslně dobří herci, nic naplat, herectví je vždy jen druh ideologické prostituce.
Mimochodem, ty filmy co jsi zmínil jsou právě typickou propagandou. Když byl někdo takový blbec, že šel bojovat „proti Hitlerovi“ do Británie, která Hitlera vyzbrojila a zafinancovala, plus mu Mnichovskou zradou naservírovala ČSR na stříbrném podnose, tak se pak dotyčný neměl co divit, že ho komouši odsoudili za vlastizradu. Když bojoval de facto na straně hitlerova spojence.
Ono totiž navíc prakticky nebylo možné rozlišit, koho v Británii naverbovala rozvědka jako agenta a sabotéra proti budoucí ČSSR. Tak je holt vyházeli z armády a pozavírali všechny.
Teď třeba tahají po soudech toho chlápka co šel bojovat proti neo-banderovcům na Donbasu. Zatímco Kocáb a celá jeho havloidní sebranka jeli podpořit majdan těchto ukrajinských nácků, a to je zcel v pořádku, dle soudů.
Holt člověk dělá něco v dobré víře (nebo naivitě) a pak se diví co z toho vzejde.
Stále ale nechápu jak někdo po Mnichovské zradě „spojenců“ utekl bojovat k těmto zrádcům a pak se divil následkům.
Cenu ̶g̶o̶j̶i̶m̶ů̶ diváků získal pochopitelně film Zátopek, který naopak nezaujal porotu. Kdyby herce co hrál Zátopka natřeli aspoň krémem na boty a udělali z něj takového českého Usaina Bolta, tak by tam možná určitá šance na vítězství byla.
Lojza
Musim rict, ze z lidi, jako jses ty, se mi dela fyzicky na zvraceni.
Sysop
Vzdyt ma pravdu. Ze se takovy sracky dejou v Ojrovizi, to je normalni. Ze pri volbe Miss USA, to je taky normalni. Ale, kurva, v Karle Varle?
Jan Mrcasik
Záleží, jak to ten film podá.
Existuje doslova „trezorový“ film BBC z počátku 90. let, myslím „The March“, který byl tak politicky nekorektní že jej záhy po vydání zakázali a stáhli do trezoru.
Ten pojednává o hromadné migraci destitisíců Afričanů do Evropy, protože je zorganizuje charismatický místní lídr který prohlásí:
„Jsme snad méně schopní? Jsme snad horší lidé? Ne. Takže jediné vysvětlení je, že my jsme chudí protože vy Evropané žijete na náš úkor“.
Načež davy vyrazí do Evropy, čemuž se marně snaží zabránit hlavní protagonistka – naprosto bezmocná úřednice EU. Na pobřeží narazí na rybářské čluny, přeplaví se a vylodí na pláži s krédem „co uděláte – budete střílet do žen a dětí?“
Velmi doporučuji. Trezorové filmy ostatně skoro vždy stojí za to.
vltava
Hitlerůj spojenec a podporovatel býl Sovětské Svaz. Poté co společně napadli Polsko uzavřeli dokonce smlóvu vo přátelství a spolupráci. Ze SSSR jezdily do Říše denně vlaky materiálu, potraviny, suroviny, paliva…
A nejaké vodkaz na to údajný vyzbrojování Hitlera Británijó by býl? Neptám se po tem poprvý, a furt nic.
semancko
Zopar veci si preskocil. Zmluvy mal s Hitlerom popodpisovane medzi vojnami kdekto vratane poliakov. Amici mu odmietli helium do vzducholodi, to ano, ale zato IBM mu veselo dodavala a prevadzkovala masiny na selekciu obyvatelstva az do konca vojny. Hitler mal velke sympatie na zapade pretoze mal vysliapnute aj na komunistov, ktori by boli radi vystrcili rozky a to sa velmi nepacilo kapitanom priemyslu, takze s nim culo obchodoval kazdy kto mohol. Nezosilnel iba z dodavok materialu z Ruska, prizivili sa viaceri.
Vo vysledku najlepsie z toho vysli americania, vojna zdecimovala tradicne kolonialne mocnosti a ich miesto ochotne zaujali prave oni. Potom sa necuduj, ze mnohi ludia vidia veci inak ako Ty.
vltava
Reagovál sem na kaBrnaka a jeho: šel bojovat „proti Hitlerovi“ do Británie, která Hitlera vyzbrojila … de facto na straně hitlerova spojence.
Tvrdím, že Británie Hitlerovém spojencem nebyla.
Spojencem Říše býl Sovětské svaz. Pišu to extra protože to hodně lidí neví nebo přehlíží. Ano, dosť věcí sem přeskočíl, např. Hitler mňél další spojence, Taliány, ty „kurvy šikmooké japonské“, Slováky a další. Nebo že nakupovál gde se dalo, mimo jiné v neutrálním Švédsku.
Z teho co ste napsál má dokazavat spojenectví Británie s Hitlerem přesně co?
To že Hitler mňél smlóvu s Polskem? Nebo to že mňél na západě vobdivovatele? Nebo to že mu nejaká sókromá americká firma dodala pár verglů?
kaBrnak
Nevím jaký důkaz by jsi chtěl. Dobovou fotku ke Churchill tlačí před sebou rudl se zlatýma cihlama vstříc vysmátému Hitlerovi?
Kdo chce, ten si ty stopy dohledá. Hitlera postavil na nohy a až do vyhlášení války Anglií všemožně podporoval americký průmysl, jakož i průmysl zemí kde měla svoje dlouhé prsty Británie.
Bez Kchárla Cajsů a jejich optických zaměřovačů by ty ruské (nejen tankové) ztráty vypadaly taky úplně jinak, kdyby měli náckové jen mechanické mířidla.
Potíž je v tom, že většina lidí věří těm infantilním nesmyslům, že 1. světovou válkou a poválečnými smlouvami totálně ožebračené německo s hyperinflací se během krátké doby proměnilo v supervelmoc samo od sebe.
S takovýma lidma kteří uvěří kdejakému nesmyslu snad ani nemá cenu debatovat.
To že obrovská finanční podpora šla hitlerovi od amerických bankéřů skrze Schachta, je známá věc. Málokdo si to ale dá do souvislosti s tím,. že USA od počátku ovládala Velká Británie, která USA i stvořila. Byť na venek se to snaží všemožně maskovat a mást stopu.
Kromě toho, to že Británie testovala koncentráky pro potřeby budoucího nacistického německa, je taky známá věc.
Jan Mrcasik
A že si Náckové tajně vyvíjeli a testovali stíhačky a tanky v SSSR, protože je měli zakázané Západními spojenci ale Sověti přimhouřili očko, zvláště když jim Němci na oplátku vyškolili středisko cvičení manévrového boje a Blitzkriegu – to jsi zase opomenul ty, že?
A můžeš mi vysvětlit, jak má německá národní firma Carl Zeiss (btw pan Zeiss byl v té době již pár desítek let po smrti) dokládat zločinné spiknutí Američanů, potažmo Britů s Němci?
To když už jsi měl argumentovat firmou ITT, která koupila německou elektrofabriku ve 30. letech a před válkou se díky rozhodnutí RLM věnovat Focke-wulf elektrotechnické firmě náhodou stala minoritním akcionářem Focke-Wulfu, za jehož rozbombardování se pak v 80. letech úspěšně soudila v USA s USAF za poškození kapitálu :D
kiv61
Vybodnou se už na toho bolševickýho noka/trola :-)
Znalosti dějepravy to má na úrovni co mu kdysi nakukala na ZDŠ soudružka učitélníca, která než povýšila předtím dojila kravky v JZD ..
kaBrnak
Politicky, Halík, hlavně myslet politicky!
Západní hitlerovi spojenci mu zakazovali specifické věci. Což se netýkalo třeba vybavení pro koncentráky a pro genocidu obyvatelstva, jako nechvalně známé počítače IBM.
Proč asi tak zakazovali němčourům vývoj stíhaček a nechtěli jim dodávat hélium?
Nic tě nenapadá?
Šedá kůra mozková nic nenapovídá?
Hlavní hitlerův sponzor a mecenáš, tedy Británie nechtěla Hitlerovi poskytnout nic co by mohlo ohrozit právě ji. Ať se tam na zemi fackuje s rusáky jak chce, ale do vzduchu fakt ne – přísně zakázáno.
Naopak pro rusáky bylo výhodné podporovat tyto německé snahy, aby Hitler mohl zaútočit i na Británii.
Což se i stalo, a hrdá Británie byla zastihnuta se staženými kalhotami. Ani civilní kryty pro obyvatele pořádně nestihli budovat, bomby padaly londýňanům na hlavu, prostě komedie s tragickými důsledky.
Celá mezinárodní situace se změnila, když HItler pochopil, že Británie je společným nepřítelem Německa i Ruska. A když britové pochopili že to Hitler pochopil, tak mu ihned vyhlásili válku, bo z toho měli (oprávněně) nasráno v gatích.
Situace byla složitá, chvíli se fackovali němci s británií, chvíli s ruskem a pak vše dohromady.
Kromě toho tu byl nejen Hitler, který pochopil o co jde, a možná ještě řada lidí okolo, ale celá ta mašinírie byla brity vyprojektovaná k útoku na Rusko. A měli v celé nacistické mašinerii mraky svých agentů a loayálních důstojníků, kteří pokračovali v nastoleném kurzu na Rusko.
Jakkoliv bylo pro němce výhodné spojit se s rusy a smést britské koloniální panství jednou pro vždy z povrchu zemského, tak to z nějakého důvodu neudělali.
Ačkoliv muselo být každému jasné, že spojením ruska a německa by vznikl neporazitelný tandem, duální supervelmoc proti které by nikdo neměl šanci.
I proto dnes Západ hysterčí kvůli Nord stream 2 a podobným projektům které nějak propojují Rusko a Německo. Protože to by znamenalo konec těch, kteří momentálně ve skrytu vládnou téhle planetě, ať už to činí okatě pomocí USA a jejich 20 let trvající permanentní války proti všem, a nebo nenápadněji pomocí Británie a finanční moci londýnské City, skrze kterou zafinancovali i toho Hitlera.
vltava
Jo, jo. kaBrnak a jeho alternativní histórija…
vltava
Kecy, kaBrnak.
Já pokud tvrdím že spojencem Hitlera býl Sovětské svaz, tak nemám problém dat do placu kupu fotek na keréch si vysmáté Stalin tiskne ruku s Ribbentropem, například. https://www.google.com/search?q=stalin+ribbentrop
To vo téch voptickéch zaměřovačách už sem nepochopíl vůbec. Sovětský tanky T-34 měly voptický zaměřovače taky, dokonce dva – jeden na přímó a druhé na nepřímó palbu – jejich vosádky německý tanky zaměřovaly a umlčovaly bez problémů, viz Kursk, a žádnýho Kcharla ani Cajsa k temu nepotřebovaly. Tak to asi zase taková věda nebyla, dyš to zvládl mužik.
Panek
V Evropě na druhé světové nejvíce vydělali Švédi. No možná Švýcaři, ale tam je to tak nějak těžko spočítatelné.
U Švédska je neutralita a obchod během WW2 vidět na demografii, sociálním cítění a majetcích nahromaděných v poválečných dekádách. Například největší koncentrace amerických auto-moto veteránů není v USA, ale je ve Švédsku. V Evropě se muselo budovat/opravovat a ve Švédsku byl dostatek mladých lidí, peněz a času. Tak vymýšleli kraviny a skupovali, co se dalo. Utrácely peníze za financování disidentu ve východním bloku, skoupili tam hafo licencí a patentů, které se neujaly. Rozjelo se tam evropské porno a další sexuální „kultura“. A teď se jim to v tom špatném slova smyslu vrací.
vltava
Pokuď de vo územní zisky tak névíc „vydělál“ SSSR. Nechali si to co si nakradli eště během kamarádšoftu s Hitlerem – půl Polska, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a kus Finska. Po válce eště schramstli Podkarpatskó Rus (kus Československa) a kus Rumunska.
Hanes
Pobaltí patřilo k Rusku už za cara. Otázka Finska je taky starší a komplikovanější než éra Hitlera.
vltava
Tá půlka Polska patřila k carskýmu rusku taky. Předtým zase Polsko-litevské unii patřila věčina dnešní Ukrajiny a Běloruska. Eště předtým to patřilo bůhví kemu. A co?
Hanes
No že je v té přetahované kontinuita přesahující SSSR.
nove.kostatko
Mě fascinují lidé jako kaBrnak. Podle toho co píše tady i pod jinými články, je to nula, která nic pořádnýho v životě nedokázala. Co mu je bezvadně, je shazovat ostatní. Skoro všichni okolo jsou dementi (doktoři, inženýři, teď herci) a podstatě všechno by zvládl líp.
kaBrnak
Njn. já úplně zapomněl, že pražští herci jsou morální eiita národa která nás svým příkladem vede ke světlé budoucnosti. A že dochtoři jsou taky andělé a vůbec nemají sklony nechat se podplácet farmaceutickou loby, zvlášť v dnešni době vystupují v televizi a servírují nám tam čistou pravdu.
Panek
Tak v 45. už velkoříši docházeli i mašinfírové. Sekat jim hlavy bylo trochu kontraproduktivní.
Sysop
Je zajimave, jaxe skutecne zivot sine po spirale. Vzdycky, kdyz v Risi zacne neco dochazet coby zdroje, nedochazi Nemcum, proc. Vcera mi s naprostym rozcarovanim povida sef nakupu ‚my od toho dodavatele bereme material 30 let a on nam ted uplne klidne rekne, ze proste nam doda jen dve setiny nasmlouvaneho objemu. A my s nim mame ramcovou smlouvu do konce roku 2022!‘
A ostatni nechapou, nereaguji… proste starren blöd. Cech uz premysli, kde to sehnat, podmazat, nebo ukrast. Nemec bezradne cumi.
Ale jo, jsou český filmy plné akcí „kde se to povede“ třeba Prachy dělaj člověka jsem si celkem užil :D
Kdybys chtěl americkej film s vláčkama plnej toho, jak každej všechno posere, tak zkus Atomovej vlak nebo jak se to menovalo. Nakonec tam vohnout odpálí i atomofku a sfoukne to nějaký blízký městečko, to je asi vrchol vohnoutí demence.
Podobně dobrý znázornění vohnoutího megaprůseru už je snad jenom ve zfilmované Atlasově vzpouře, jak tam zařvou dva vlaky lidí a k tomu důležitej železniční tunel :D
Úplně si nemyslím, že kult sráčství na filmovém plátně je výhradní specialita české kinematografie. Namátkou mě napadá skotská klasika Acid House, povídkový film z roku 1998.
Hned v první povídce MASAŘKA hlavní hrdina jménem Bob je postupně vyhozen z práce, holka mu dá kopačky, rodiče ho vykážou z domu a fotbalový klub kam si chodí zahrát mu taky ukáže, kde nechal tesař díru. Ze žalu se jde opít do hospody, kde ho navštíví Pán Bůh v přestrojení za zlého dědečka. Nejprve Bobovi sprostě vynadá a ve finále ho promění v mouchu.
I hrdina druhé povídky MĚKKEJŠ Johnny je ukázkovej loser. Vzal si ženštinu, která krásou těla ani ducha příliš nevyniká, zato se s ní vychrápal každý, kdo šel zrovna okolo a řekl si o to. Teď jí brousí soused, který jí dokonce přived do jináče, ale ani tohle Johnnymu neotevře oči.
ACID HOUSE. Coco Bryce je narkoman a fotbalový chuligán. Když se nastřelí zrovna v okamžiku, když o kus dál v sanitce přichází zrovna na svět novorozenec, zahřmí hrom a blesk, což způsobí, že obsahy mozkoven Coco a mimina se vymění. Od toho okamžiku mimino mluví sprostě a Coco Bryce, masér a městskej týpek co fandí Hibs si cucá paleček.
Teda já nevím, ale toto taky zrovna nejsou příběhy o hrdinech, kteří veškeré těžkosti stavěné jim do cesty zvládli levou zadní, aby na konci filmu byli všichni happy a vše bylo zalité sluncem. Přitom Skotové nejsou národ sebemrskačů, spíše naopak – už od dob Williama Wallace.
– Jsem Bůh.
– Jdi do prdele, ty kořene starej.
– Kurvafix, další chytrej zmrd. :-D
A tak pokud se nepletu, tak Acid House bylo takovy „volny pokracovani“ Trainspotingu :-) Ja na tom byl v kine a prislo mi to strasne zabavny, film uplne bozi :-)
A co teprve takový Naked (1993). :)
České filmy stojí za hovno z toho důvodu, že „umělcům“ je jejich hospodářský výsledek zcela lhostejný. Něco nasype fond kinematograie, česká televize dotopí zbytek a product placement zajistí příjemný bonus pro stále stejné provařené protekční ksichty a jejich rodinné příslušníky. Že na to přijde málo lidí, to je jim celkem jedno.
Jediný, kdo dokázal točit divácky úspěšný filmy v seriózních číslech byl Troška, ale tomu za to všichni chcali na hlavu.
Já to chcaní chápu; voni to taky byly strašné srajdy, velebnosti. Asi úplně všechno (zcela jistě vše, co jsem od nej viděl; a velmi pravděpodobně i to ostatní, soudě podle recensí z poměrně důvěryhodných zdrojů). Ofkóz, ať si každý točí co chce, pokud to netočí za moje peníze, o tom není sporu.
Nevím, jak bylo komerčně (ne)úspěšné a (ne)dotované třeba takové „Musíme si pomáhat“, ale osobně si to dovoluji považovat za výtečný český film (i pár těch momentů „úspěch, máme radost“ by se tam našlo, ačkoli celkové vyznění je poněkud jinde).
Pravda, nic novějšího, co bych hodnotil podobně, mne jaksi nenapadá :( Asi to vůbec nejnovější, co jsem viděl, byl Hastrman, a ačkoli Dobrý sám o sobě byl výborný, film jako celek byla z mnoha důvod bohužel spíše srajda :(
Jasně, ty jeho Kameňáky jsou jenom zfilmovaný vtipy postahovaný ze všech koutů internetu a na žádný filmový ceny to není. Ale on natočil i spoustu pohádek pro rodinný publikum, který jsou docela dobrý a oblíbený.(Samozřejmě ta série Slunce, Seno byl hit, jakej se moc často nevidí).
Jenže jeho zatracení u akademiků a ostatních filmařů nebylo motivovaný zrovna tímhle. Ale čistě jenom tím, že mu záviděli. On nepotřeboval prachy od státu a stejně vydělal. A to se neodpouští.
Botu jménem Melichar točil taky Troška. Recenze i divácký úspěch to mělo fantastický. Člověk si jen povzdechne, proč se pan Troška téhle dobré lajny nedržel.
Já asi tuším, čím přesně to je, že teď pan Troška režíruje až takový hovna, ale protože to jenom tuším, tak si to nechám pro sebe.
Babovřesky vydělaly 70 mega. Prostě na to lidi choděj do kina, nic jinýho bych v tom nehledal.
On ale Troška otevřeně říkal, že netočí filmy pro intelektuály, ale pro ty, co chtějí u telky trochu vypnout a pobavit se. Konkrétně série Slunce, seno… vznikla tak, že se Troška pozastavil nad tím, proč tehdejší ČST kupuje za valuty srajdy z Itálie, když on může natočit totéž z českého prostředí za kačky, to je přece známá věc.
A zrovna pro mne první a druhý díl Slunce Sena je připomínkou léta, vůně luk a lesů za letního soumraku, návraty domů z lítaček s kluky po humnech a prázdniny u sluncem prohřáté vody rybníka za vesnicí. Jsem kluk z vesnice a ti razovití lidé a vesnické reality, co Troška v té sérii využil, byli naši sousedé a spoluobčané v bleděmodrém :).
Je to skvělej dokument doby.
Stejně jako svýho druhu i Dědictví.
Mozna nebude spatny ten Zatopek, ale nevidel jsem.
Mimochodem Splaseny vlak je muj asi nejoblibenejsi „beckovy TV film“, co znam. Ma to fakt skvelou atmosferu a dvojice Voight a Roberts….parada :)
Ja kdyz si vzpomenu na ten zaver, jak tam stoji na ty lokomative a ta hudba do toho…mam husi kuzi I ted :-) Videl jsem ten film asi 3-4x a podle me je bozi.
Btw ta hudba https://www.youtube.com/watch?v=pIlNbEb_Jeg je proste genialni, nemuzu si pomoct
Jojo, souhlasím. Já to taky viděl už několikrát a ta kombinace herců, zimy, hudby a takový správný beznaděje mě vždycky dostane…tohle se prostě povedlo a je to řekl bych dost nedoceněný..
Přes prsty. Taková oddychová komedie. A Hřebíčková v bikinách.
Dobrých českých filmů bude celá řada, D-fensův oslí můstek od Splašeného vlaku made in USA ke kultu sráčství v našich filmech jsem nějak nepochopil.
Mimochodem: „…hlavní hrdina pravidelně je lůzr a zoufalec, který všechno posral, právě posírá a v budoucnu rovněž posere. Žena mu utekla, umřela nebo utekla a hned nato umřela…“
Co hlavní hrdina Volného pádu? Žena mu utekla, v horku jeblo, tak sebral tašku zbraní a tu pokropil strop v mekáči, aby mu dali snídani, tu poslal RPG do potrubí pod silnicí, na konci před ním jeho bývalá žena a dcera ve strachu utíkali, protože je šel navštívit se zbraní v ruce, pak postřelil policajtku a nakonec se nechal zastřelit místo aby odhodil zbraň (což byla dětská pistole na vodu). Lůzr a zoufalec, který všechno posral, posíral celý film a budoucnost neměl žádnou.
U mě dobrý je celkem koukatelný a vtipný.
Mne svyho casu bavily Hrebejkoviny. Paxe ale autor tak nejak vycerpal, do toho se zacal zviditelnovat v politice a stal se z nej Hrevul. Rodina Sverakovych se orientovala na zlatokopectvi a celkove ta nase filmova scena zacala uvadat.
Občas, jednou za 10 uherských let, vyjde slušný český film – a tam potom úspěch bývá, i když spíše jako „tichý vzdor proti osudu a spiknutí přesilovky šmejdů“.
Namátkou třeba výborný Ve Stínu, kde sice (spoiler alert!) hlavního protagonistu StB umučí, jenže on se jí vzepřel, úspěšně nechal propašovat na Západ pravdu a vzdoroval mučení StB tak dlouho, že jí sebral šanci to zastavit a vyhrát.
Tichá bolest byl taky výborný film.
Obecná škola. Učiteli se povedlo z bandy sígrů udělat normální školní třídu. A radost z toho měli všichni. Můj asi nejoblíbenější porevoluční český film.
to myslim že svěráci ale jakoby stihli natočit eště těsně před revolucí a ty scénky jak se třeba hnízdo se součkem bavěj koho budou volit tam byly přidaný až po :O :O
To není možné, že by se Obecná škola začala točit před listopadem. Je z roku 1991 a Jan Tříska žil předtím v emigraci v USA.
Je tady jinej zajímavej film, roztočenej před listopadem a dodělný potom: Pražská pětka. A skvělý film Vrať se do hrobu je celý udělaný v roce 89.
Těsně vedle: „Scénář filmu i se všemi politickými narážkami byl napsán a schválen už v roce 1988. Jediná připsaná scéna je, když ke konci filmu řeší otec nad novinami politickou situaci.“
Tak řeč je o tom, kdy se natočil a ne kdy se psala předloha nebo scénář; ani to prej neměl točit Svěrák, ale Vít Olmer (kterej pak vzal Takový prapor). Jan Svěrák do té doby točil dokumenty a skvělý studentský film – „Ropáci“
Proto píšu těsně vedle. Natočil se po, ale přípravy musely začít dřív, scénář klidně mohl být napsaný a schválený před r. 89, po plyšáku si mohli dovolit tam přidat zmíněnou scénu.
https://www.csfd.cz/film/8806-obecna-skola/zajimavosti/?page=2
Sorry, ale mně to smrdí dalším zástupem takyrevolucionářů. Do roku 89 všichni filmaři, včetně Svěráků a dalších, pozorně šlapali brázdu a přes to vlak nejel.
Obsadit emigranta Třísku do filmu před rokem 89 bylo zhola vyloučené podobně, jako koncert emigranta Waldy Matušky v Lucerně, chytráci.
Obsazení bylo uzavřeno až po revoluci. Prý tam nabídli malou roli (poštovního úředníka – „A zaplatili vůbec?“) i Václavu Klausovi. Inu přišel čas líbat jiné prdele a Svěráci na to měli vždycky čuch.
mjfox:
Fakt by mě zajímalo, kde se k takové informaci dá přijít – ohledně té Obecné školy.
Jinak si budu oprávněně myslet, že za pomaloučké zkreslování historie a stáčení informačního proudu požadovaným směrem, je zodpovědná Tvoje generace.
Takovou pitomost totiž nemůže napsat nikdo, komu bylo v roce 1989 aspoň patnáct let a slouží mu paměť.
servisdok:
na Wiki je normálně napsáno, že předloha vznikla jako vyprávění vzpomínek ZDeňka Svěráka po uvedení filmu „Jako jed“, což je film z roku 1985, a potom začal Svěrák psát scénář. Co by ne? V sedmdesátých a osmdesátých letech Svěrák, Smoljak, Menzel točili dokonale apolitické filmy, dodneška naprosto skvělé (Na samotě u lesa, Kulový blesk, Slavnosti sněženek a řada dalších). NIkdy jsem nepochopil, jak to bylo možné, úplně se vyhnout (v těchhle filmech) tehdejší zkurvené politice. A provozovat Cimrmana.
Prominentům bylo dovoleno leccos. Zvlášť v převratových 60. letech. To byla často protikomunistická propaganda.
A v 80kách se kritika socializmu rozjela naplno. To už se papaláši a jejich dětičky těšili na převrat a privatizaci.
Cimrmani i filmaři uměli psát mezi řádky a diváci to uměli číst. To je celé.
Wikipedii asi nikdo soudný nepokládá za hodnověrný zdroj, leda snad jen hrubou orientaci.
Na wikipedii byly údaje např. o pražském jaru, nebo o samotné okupaci a postupem času tak brutálně upravované, že to až nebylo pěkné.
Příběh samotný a rámcově – do šuplíku možná, to je uvěřitelné. Ale realizace samotná, obsazení, ale i část příběhu a spousta scén, by před r. 89 prostě nebyla možná.
„Pražská pětka“ nebyla dodělaná potom, býl sem na tým v kině před listopadem.
Tak scéna z elektrárny, se točila v M.Boleslavi v roce 1991 v areálu rozvodny kousek od OC Olympia. Takže i film se asi točil až po revoluci. Protože nevím, proč by scénu otce a syna dotáčeli. Navíc by představitel Edy byl o 2 roky starší a to by v jeho věku bylo znát.
Scény ze správní budovy/vrátnice elektrárny se točily ve vysílači v Poděbradech, dnes je tam golf klub ale dá se tam mrkout. Krásnej funkcionalistickej barák :-)
Film byl inspirován skutečnou událostí, viz https://en.wikipedia.org/wiki/CSX_8888_incident . Tak úplně mimo ten děj nebyl. Ve skutečnosti se taky projel nákladní vlak, ve kterém bylo pár tísíc galonů fenolu dvě hodiny na plný plyn neřízený a zastavování bylo velice dobrodružné – spojování s druhou lokomotivou za jízdy a naskakování do zdivočelého stroje s rozběhem.
Zaujala mě i část o human to machine interface té lokomotivy. Stejnou pákou ve stejné poloze šlo dát plnou brzdu nebo taky plný plyn. Spletl se mašinfíra s praxí 35 let.
me tedy spis zaujali ty spektakularni zpusoby zastavovani vlaku:
Police had tried to engage the red fuel cutoff button by shooting at it; after having three shots mistakenly hit the larger red fuel cap, this ultimately had no effect because the button on former Conrail SD40-2s like CSX 8888 must be pressed for several seconds before the switch would activate and the engine would be starved of fuel and shut down
:)
Stříleli na stop tlačítko? To je jak z Cimrmanů, kde myslivec (Hrušínský) ránou z kulovnice řadil na drezíně zpátečku (Rozpuštěný a vypuštěný).
To tlačítko je velký jak pěst ruky a mělo by být dosažitelné z rampy, která vede kolem lokomotivy.
To je samozřejmě krávovina, vymyšlená scénáristou. Na reálném základě, ale zafungovala klasická filmová zkratka – divákovi stačí přece jen naznačit, že se chrabrá americká policie pokoušela, kromě granátů a řízených střel, snad o všecko. V reálu je skutečně nutné to tlačítko fyzicky stisknout (nikoli ale držet stisknuté několik sekund), protože musí dojít nejprve k rozepnutí rozpínacího kontaktu a následnému sepnutí „potvrzovacího“ spínacího kontaktu.
Potvrzovacího proto, aby bylo bezpečně rozlišeno, že opravdu jde o nouzové stisknutí a naopak nejde o náhodné rozepnutí vlivem oxidace jednoho rozpínacího kontaktu. Používá se to takto už od časů lepších reléových automatik, zhruba od konce 50.let, kdy mohlo dlouho nepoužívané, zoxidované stoptlačítko způsobovat nežádané odstávky, někdy vedoucí až k havárii zařízení např. vlivem lokálního přehřátí.
Na červené tlačítko zkoušela střílet policie ve skutečnosti, která se stala inspirací pro film.
Potom muselo dojít k nějakému nedorozumění mezi fízly a ajznboňáky, případně na amerických drahách platí něco zcela jiného, než v Evropě. V Evropě by pouhé rozstřelení stoptlačítka projektilem znamenalo asi jen poškození celého boxu, ale ke krizovému vypnutí by nedošlo – ne bez toho potvrzovacího signálu.
Kdož máte někoho na dráze, tak se na to můžete optat, ve strojovnách okolo motoru jsou ta tlačítka tuším 4 a venku vůbec žádné. „Živák“ funguje podobně, spíná dva nezávislé NO/NC kontakty.
servisdok:
Tzv. „živák“ až skoro do konce 90. let výhradně rozpínal, zpravidla jednotku T6 a později T6M od Elektropřístroj Písek.
Nověji jsou tlačítka spínací a spínají dva nezávislé okruhy; jeden z nich slouží jen k záznamu pro tachograf.
Páka tlakovzdušné vlakové a lokomotivní brzdy je oddělená; pákou, o které je řeč, se pouze „dává plyn“ nebo aktivuje EDB (elektrodynamická brzda). Mezi režimem „power“ a „EDB“ je „nulová“ poloha, ve které musí volič režimu jízdy chvilku zůstat, aby se mohla aktivovat řídící elektronika EDB (princip vysvětluje výše kolega Servisdok). No a fíra asi zazmatkoval a z nulové polohy dal páku opět vpřed (power) na maximum, namísto vzad (EDB).
However, the engineer „inadvertently failed to complete the selection process“, meaning that the train’s engine was set to accelerate, not to brake. He then set the throttle for the traction motors at notch 8. If the dynamic brakes had been engaged as intended, this throttle setting would have used the motors against the momentum of the train, causing it to slow down. Instead, the train began to accelerate.
Ano.
Hodil páku do tahu místo do EDB. Zabrzděno měl pouze přídavnou brzdou, tj. natlačil vzduch do brzdových válců lokomotivy. Mašina na plný výkon brzdu přetlačila – obvykle se to nestává, ale pokud jsou třeba nové „nezaběhlé“ špalky, pak se stát může. Špalky se utavily, průběžná brzda vlaku nebyla vůbec propojená. Pak už vlak nemělo co zastavit.
Já na „českou“ kinematografii, kde židovský režisér, za peníze českých gojských daňových poplatníků, s pomocí pražské židovské herecké smetánky točí „pravdu o češích“, která je překvapivě podobná té „pravdě“ kterou tu o češích šířil náš židovský prezident Havel, taky nemám žaludek.
Asi proto, že ta „pravda o češích“ dle košer kinematografie spočívá v tom, že češi jsou banda naprosto dementních lůzrů, kteří se z úrovně untermensche mohou pozvednout jen díky tomu, když přijmou hodnoty západního světa, jako jsou podrazáctví, nečestnost, nedodržování dohod, a především dobrodiní multikulturalizmu a LGBTBFLMPSVZ.
A jedině plivání na vlatní minulost, na hodnoty našich předků, zejména na ty morální hodnoty, nás může posunout směrem ke světlým zítřkům.
Obzvlášť mě na naší košer kinematografii žere, že hlavní mužský „hrdina“ je většinou pytel sraček. A kdo chce prorazit v mužských rolích, ten si musí osvojit zcela mentalitu sráče, aby ho do filmu v hlavní roli židovský režisér vzal.
Takže tu máme celou plejádu skrčků, mentálů a deprivantů jako je Trojan, Ko(ko)tek, Mádl, Pavlásek, Liška, Vetchý, Dejdar atd.
Kdo z nich proslul nějakou rolí zajímavého charakterního chlapa?
Všechno to byly role mentálů a podivných pazgřivých deprivantů, dementů, lidských ztroskotanců.
A pokud se tu někde objeví nějaký herec kterému zbyla aspoň jedna koule a nějak z něj vyzařuje maskulinita, tak ho židovský režisér obsadí do role nějakého macho zmetka, který „svádí“ nebohé #MeToo ženušky (nadržené jak stepní kozy, takže mu skáčou do postele samy). A je většinou na konci filmu „spravedlivě potrestán“.
>>>/pol/
Trojan? „Ve Stínu“. Jeho postava se postaví celé StB a usvědčí jejího pražského šéfa, i když měla xkrát možnost dát od toho ruce pryč a všichni mu to radili. Ale on neohnul páteř. Je to dost „zajímavý charakterní chlap“?
Dejdar? „Zdivočelá země“. Letec RAF, který zpacifikuje bandu ozbrojených adolescentů, chodí do přestřelek se sudeťáckými nácky a pak jde čelem proti zdi komunistů a když ho zavřou do rudého koncentráku, odmítne milost protože by se musel přiznat ke zfalšovanému obvinění a to mu nedovolí jeho čest. Je to dost „zajímavý charakterní chlap“?
Vetchý? „Tmavomodrý svět“. Československý letec který to v roce 1938 nevzdá, uprchne za kopečky a bojuje v RAF proti Hitlerovi, a pak ho komančové zavřou do koncentráku ačkoli měl možnost zdrhnout ale nezdrhl. Je to dost „zajímavý charakterní chlap“?
Njn. jakmile dojde na protikomunistockou propagandu překabátěných bolševiků kteří tvoří „páteř“ naší bojující demokracie, tak se občas hodí i charakterní postava.
Prostě je potřeba ovečkám vymývat mozky, že tento zločinný exekutorský režim který lidi obral o všechno a sebral jejich dětem jakoukoliv budoucnost, je pořád 10x lepší než jistota práce, důchodu, zdravotní péče a vzdělání pro jejich děti za socíku.
Teď si ještě promítni, kolik rolí sráčů a tydýtů připadá na tuto jednu charakterní roli Trojana. Odhaduju poměr 1:10 přibližně.
U těch zbývajících je to obdobné. Ikdyž jsou to řemeslně dobří herci, nic naplat, herectví je vždy jen druh ideologické prostituce.
Mimochodem, ty filmy co jsi zmínil jsou právě typickou propagandou. Když byl někdo takový blbec, že šel bojovat „proti Hitlerovi“ do Británie, která Hitlera vyzbrojila a zafinancovala, plus mu Mnichovskou zradou naservírovala ČSR na stříbrném podnose, tak se pak dotyčný neměl co divit, že ho komouši odsoudili za vlastizradu. Když bojoval de facto na straně hitlerova spojence.
Ono totiž navíc prakticky nebylo možné rozlišit, koho v Británii naverbovala rozvědka jako agenta a sabotéra proti budoucí ČSSR. Tak je holt vyházeli z armády a pozavírali všechny.
Teď třeba tahají po soudech toho chlápka co šel bojovat proti neo-banderovcům na Donbasu. Zatímco Kocáb a celá jeho havloidní sebranka jeli podpořit majdan těchto ukrajinských nácků, a to je zcel v pořádku, dle soudů.
Holt člověk dělá něco v dobré víře (nebo naivitě) a pak se diví co z toho vzejde.
Stále ale nechápu jak někdo po Mnichovské zradě „spojenců“ utekl bojovat k těmto zrádcům a pak se divil následkům.
Tvl, ty jses pracurak
židofilm.CZ uvádí: Multikulti festival v Karlových Varlech
https://www.lidovky.cz/pop-kultura/ve-varech-zvitezil-film-o-africkych-migrantech-cenu-ziskal-i-herec-hawke.A210828_200323_ln_popkultura_rkj
„Humanisticky laděné drama srbského režiséra Stefana Arsenijeviče vypráví o muži jménem Strahinja a jeho ženě Ababuo, kteří opustili Ghanu s vidinou lepšího života v Evropě.“
toliko hlavní cena košer poroty
Cenu ̶g̶o̶j̶i̶m̶ů̶ diváků získal pochopitelně film Zátopek, který naopak nezaujal porotu. Kdyby herce co hrál Zátopka natřeli aspoň krémem na boty a udělali z něj takového českého Usaina Bolta, tak by tam možná určitá šance na vítězství byla.
Musim rict, ze z lidi, jako jses ty, se mi dela fyzicky na zvraceni.
Vzdyt ma pravdu. Ze se takovy sracky dejou v Ojrovizi, to je normalni. Ze pri volbe Miss USA, to je taky normalni. Ale, kurva, v Karle Varle?
Záleží, jak to ten film podá.
Existuje doslova „trezorový“ film BBC z počátku 90. let, myslím „The March“, který byl tak politicky nekorektní že jej záhy po vydání zakázali a stáhli do trezoru.
Ten pojednává o hromadné migraci destitisíců Afričanů do Evropy, protože je zorganizuje charismatický místní lídr který prohlásí:
„Jsme snad méně schopní? Jsme snad horší lidé? Ne. Takže jediné vysvětlení je, že my jsme chudí protože vy Evropané žijete na náš úkor“.
Načež davy vyrazí do Evropy, čemuž se marně snaží zabránit hlavní protagonistka – naprosto bezmocná úřednice EU. Na pobřeží narazí na rybářské čluny, přeplaví se a vylodí na pláži s krédem „co uděláte – budete střílet do žen a dětí?“
Velmi doporučuji. Trezorové filmy ostatně skoro vždy stojí za to.
Hitlerůj spojenec a podporovatel býl Sovětské Svaz. Poté co společně napadli Polsko uzavřeli dokonce smlóvu vo přátelství a spolupráci. Ze SSSR jezdily do Říše denně vlaky materiálu, potraviny, suroviny, paliva…
A nejaké vodkaz na to údajný vyzbrojování Hitlera Británijó by býl? Neptám se po tem poprvý, a furt nic.
Zopar veci si preskocil. Zmluvy mal s Hitlerom popodpisovane medzi vojnami kdekto vratane poliakov. Amici mu odmietli helium do vzducholodi, to ano, ale zato IBM mu veselo dodavala a prevadzkovala masiny na selekciu obyvatelstva az do konca vojny. Hitler mal velke sympatie na zapade pretoze mal vysliapnute aj na komunistov, ktori by boli radi vystrcili rozky a to sa velmi nepacilo kapitanom priemyslu, takze s nim culo obchodoval kazdy kto mohol. Nezosilnel iba z dodavok materialu z Ruska, prizivili sa viaceri.
Vo vysledku najlepsie z toho vysli americania, vojna zdecimovala tradicne kolonialne mocnosti a ich miesto ochotne zaujali prave oni. Potom sa necuduj, ze mnohi ludia vidia veci inak ako Ty.
Reagovál sem na kaBrnaka a jeho:
šel bojovat „proti Hitlerovi“ do Británie, která Hitlera vyzbrojila … de facto na straně hitlerova spojence.
Tvrdím, že Británie Hitlerovém spojencem nebyla.
Spojencem Říše býl Sovětské svaz. Pišu to extra protože to hodně lidí neví nebo přehlíží. Ano, dosť věcí sem přeskočíl, např. Hitler mňél další spojence, Taliány, ty „kurvy šikmooké japonské“, Slováky a další. Nebo že nakupovál gde se dalo, mimo jiné v neutrálním Švédsku.
Z teho co ste napsál má dokazavat spojenectví Británie s Hitlerem přesně co?
To že Hitler mňél smlóvu s Polskem? Nebo to že mňél na západě vobdivovatele? Nebo to že mu nejaká sókromá americká firma dodala pár verglů?
Nevím jaký důkaz by jsi chtěl. Dobovou fotku ke Churchill tlačí před sebou rudl se zlatýma cihlama vstříc vysmátému Hitlerovi?
Kdo chce, ten si ty stopy dohledá. Hitlera postavil na nohy a až do vyhlášení války Anglií všemožně podporoval americký průmysl, jakož i průmysl zemí kde měla svoje dlouhé prsty Británie.
Bez Kchárla Cajsů a jejich optických zaměřovačů by ty ruské (nejen tankové) ztráty vypadaly taky úplně jinak, kdyby měli náckové jen mechanické mířidla.
Potíž je v tom, že většina lidí věří těm infantilním nesmyslům, že 1. světovou válkou a poválečnými smlouvami totálně ožebračené německo s hyperinflací se během krátké doby proměnilo v supervelmoc samo od sebe.
S takovýma lidma kteří uvěří kdejakému nesmyslu snad ani nemá cenu debatovat.
To že obrovská finanční podpora šla hitlerovi od amerických bankéřů skrze Schachta, je známá věc. Málokdo si to ale dá do souvislosti s tím,. že USA od počátku ovládala Velká Británie, která USA i stvořila. Byť na venek se to snaží všemožně maskovat a mást stopu.
Kromě toho, to že Británie testovala koncentráky pro potřeby budoucího nacistického německa, je taky známá věc.
A že si Náckové tajně vyvíjeli a testovali stíhačky a tanky v SSSR, protože je měli zakázané Západními spojenci ale Sověti přimhouřili očko, zvláště když jim Němci na oplátku vyškolili středisko cvičení manévrového boje a Blitzkriegu – to jsi zase opomenul ty, že?
A můžeš mi vysvětlit, jak má německá národní firma Carl Zeiss (btw pan Zeiss byl v té době již pár desítek let po smrti) dokládat zločinné spiknutí Američanů, potažmo Britů s Němci?
To když už jsi měl argumentovat firmou ITT, která koupila německou elektrofabriku ve 30. letech a před válkou se díky rozhodnutí RLM věnovat Focke-wulf elektrotechnické firmě náhodou stala minoritním akcionářem Focke-Wulfu, za jehož rozbombardování se pak v 80. letech úspěšně soudila v USA s USAF za poškození kapitálu :D
Vybodnou se už na toho bolševickýho noka/trola :-)
Znalosti dějepravy to má na úrovni co mu kdysi nakukala na ZDŠ soudružka učitélníca, která než povýšila předtím dojila kravky v JZD ..
Politicky, Halík, hlavně myslet politicky!
Západní hitlerovi spojenci mu zakazovali specifické věci. Což se netýkalo třeba vybavení pro koncentráky a pro genocidu obyvatelstva, jako nechvalně známé počítače IBM.
Proč asi tak zakazovali němčourům vývoj stíhaček a nechtěli jim dodávat hélium?
Nic tě nenapadá?
Šedá kůra mozková nic nenapovídá?
Hlavní hitlerův sponzor a mecenáš, tedy Británie nechtěla Hitlerovi poskytnout nic co by mohlo ohrozit právě ji. Ať se tam na zemi fackuje s rusáky jak chce, ale do vzduchu fakt ne – přísně zakázáno.
Naopak pro rusáky bylo výhodné podporovat tyto německé snahy, aby Hitler mohl zaútočit i na Británii.
Což se i stalo, a hrdá Británie byla zastihnuta se staženými kalhotami. Ani civilní kryty pro obyvatele pořádně nestihli budovat, bomby padaly londýňanům na hlavu, prostě komedie s tragickými důsledky.
Celá mezinárodní situace se změnila, když HItler pochopil, že Británie je společným nepřítelem Německa i Ruska. A když britové pochopili že to Hitler pochopil, tak mu ihned vyhlásili válku, bo z toho měli (oprávněně) nasráno v gatích.
Situace byla složitá, chvíli se fackovali němci s británií, chvíli s ruskem a pak vše dohromady.
Kromě toho tu byl nejen Hitler, který pochopil o co jde, a možná ještě řada lidí okolo, ale celá ta mašinírie byla brity vyprojektovaná k útoku na Rusko. A měli v celé nacistické mašinerii mraky svých agentů a loayálních důstojníků, kteří pokračovali v nastoleném kurzu na Rusko.
Jakkoliv bylo pro němce výhodné spojit se s rusy a smést britské koloniální panství jednou pro vždy z povrchu zemského, tak to z nějakého důvodu neudělali.
Ačkoliv muselo být každému jasné, že spojením ruska a německa by vznikl neporazitelný tandem, duální supervelmoc proti které by nikdo neměl šanci.
I proto dnes Západ hysterčí kvůli Nord stream 2 a podobným projektům které nějak propojují Rusko a Německo. Protože to by znamenalo konec těch, kteří momentálně ve skrytu vládnou téhle planetě, ať už to činí okatě pomocí USA a jejich 20 let trvající permanentní války proti všem, a nebo nenápadněji pomocí Británie a finanční moci londýnské City, skrze kterou zafinancovali i toho Hitlera.
Jo, jo. kaBrnak a jeho alternativní histórija…
Kecy, kaBrnak.
Já pokud tvrdím že spojencem Hitlera býl Sovětské svaz, tak nemám problém dat do placu kupu fotek na keréch si vysmáté Stalin tiskne ruku s Ribbentropem, například.
https://www.google.com/search?q=stalin+ribbentrop
To vo téch voptickéch zaměřovačách už sem nepochopíl vůbec. Sovětský tanky T-34 měly voptický zaměřovače taky, dokonce dva – jeden na přímó a druhé na nepřímó palbu – jejich vosádky německý tanky zaměřovaly a umlčovaly bez problémů, viz Kursk, a žádnýho Kcharla ani Cajsa k temu nepotřebovaly. Tak to asi zase taková věda nebyla, dyš to zvládl mužik.
V Evropě na druhé světové nejvíce vydělali Švédi. No možná Švýcaři, ale tam je to tak nějak těžko spočítatelné.
U Švédska je neutralita a obchod během WW2 vidět na demografii, sociálním cítění a majetcích nahromaděných v poválečných dekádách. Například největší koncentrace amerických auto-moto veteránů není v USA, ale je ve Švédsku. V Evropě se muselo budovat/opravovat a ve Švédsku byl dostatek mladých lidí, peněz a času. Tak vymýšleli kraviny a skupovali, co se dalo. Utrácely peníze za financování disidentu ve východním bloku, skoupili tam hafo licencí a patentů, které se neujaly. Rozjelo se tam evropské porno a další sexuální „kultura“. A teď se jim to v tom špatném slova smyslu vrací.
Pokuď de vo územní zisky tak névíc „vydělál“ SSSR. Nechali si to co si nakradli eště během kamarádšoftu s Hitlerem – půl Polska, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a kus Finska. Po válce eště schramstli Podkarpatskó Rus (kus Československa) a kus Rumunska.
Pobaltí patřilo k Rusku už za cara. Otázka Finska je taky starší a komplikovanější než éra Hitlera.
Tá půlka Polska patřila k carskýmu rusku taky. Předtým zase Polsko-litevské unii patřila věčina dnešní Ukrajiny a Běloruska. Eště předtým to patřilo bůhví kemu. A co?
No že je v té přetahované kontinuita přesahující SSSR.
Mě fascinují lidé jako kaBrnak. Podle toho co píše tady i pod jinými články, je to nula, která nic pořádnýho v životě nedokázala. Co mu je bezvadně, je shazovat ostatní. Skoro všichni okolo jsou dementi (doktoři, inženýři, teď herci) a podstatě všechno by zvládl líp.
Njn. já úplně zapomněl, že pražští herci jsou morální eiita národa která nás svým příkladem vede ke světlé budoucnosti. A že dochtoři jsou taky andělé a vůbec nemají sklony nechat se podplácet farmaceutickou loby, zvlášť v dnešni době vystupují v televizi a servírují nám tam čistou pravdu.
Tak v 45. už velkoříši docházeli i mašinfírové. Sekat jim hlavy bylo trochu kontraproduktivní.
Je zajimave, jaxe skutecne zivot sine po spirale. Vzdycky, kdyz v Risi zacne neco dochazet coby zdroje, nedochazi Nemcum, proc. Vcera mi s naprostym rozcarovanim povida sef nakupu ‚my od toho dodavatele bereme material 30 let a on nam ted uplne klidne rekne, ze proste nam doda jen dve setiny nasmlouvaneho objemu. A my s nim mame ramcovou smlouvu do konce roku 2022!‘
A ostatni nechapou, nereaguji… proste starren blöd. Cech uz premysli, kde to sehnat, podmazat, nebo ukrast. Nemec bezradne cumi.