Blíží se nám podzim, tradiční doba politických skandálů, aktivistické perverze a předčasných voleb, což vše určitě bude důvodem ke skepsi. Na toto období jsme naplánovali několik akcí pro naše čtenáře, abychom si vzájemně ulehčili tento depresívní úděl.
1. Den mobility 2013
Čtvrtý ročník Dne mobility se uskuteční 14.9.2013 odpoledne. Ano, tradiční automobilová projížďka nám opět koliduje s pražskou Zyklojízdou. Vyženeme auta z města a dáme jim pořádně do těla.
Cílem Dne mobility je užít si hezké odpoledne s autem nebo motocyklem. DM není řízená akce, DM je společná vyjížďka, zakončená posezením v nějakém restauračním zařízení. Při DM nejde o organizovanost a disciplínu jako v případě cyklojízd, těžištěm našeho snažení budiž zábava. Být unášen koly a silou motoru krajinou, bez povinností a stresu provázejícího každodenní jízdy. Rovněž nemáme v plánu obtěžovat ostatní účastníky silničního provozu, jak činí obsedanti z cyklofašistických hnutí při jejich periodické kolektivní samohaně, a také nehodláme někomu tlačit do hlavy politiku a pavědy jako pokroková městská urbanistika, sociální ekologie a urbanistická antropologie.
Podmínkou účasti je, aby užité vozidlo mělo alespoň jeden funkční výfuk. Mezi účastníky DM se tradičně objevují různé raritní stroje nejčastěji spadající do kategorie youngtimerů a já věřím, že tomu tak bude i nadále.
Na minulý DM dorazilo kolem 200 vozidel. Vzhledem k pomalu, ale setrvale rostoucí popularitě tohoto podniku došlo k vytvoření kolony, která měřila přes kilometr. V této souvislosti jsem čelil kritice, že to je jako zyklojízda, jen se to provádí auty. Bylo to drsné, ale byla to pravda, neb fun factor jízdou v koloně rychle vyprchává a taková akce představuje zátěž pro okolí. Je to zákonitý důsledek, neb počet účastníků roste a když poskládáme jejich auta za sebe, vyjde pořádně dlouhý had, kterého je zatěžko na klikaté silničky nějak rozumně ubytovat. Také mimopražským zájemcům už začala docházet trpělivost. Finální propozice najdete na webu zhruba týden před soutěží, ale již nyní mohu prozradit, že se zyklojízda nebude motat kolem Prahy, ale zamíříme směrem ke středu republiky. Trasa bude proto adekvátně delší.
Trasa bude samozřejmě uzpůsobena k tomu, aby ji bylo možno ujet bílou nebo modrou fabií a vzhledem k tomu, že celková délka trvání akce letos přesáhne 5 hodin, vznikne účastníkům z řad Policie ČR nárok na cestovní náhrady.
Jako každoročně uvítám pomoc, potřebuji několik pořadatelů (předjezdec, uzavírací vozidlo, několik troubleshooterů). Pokud má někdo zájem zapojit se do organizace celé akce, nechť se mi ozve na tradiční mail. Stejně tak uvítám nápady a návrhy, čím program DM2013 obohatit a vylepšit.
2. TJPPPM
Tato zkratka je pracovním názvem pro další záměr, celým názvem Tvrdé jádro první pomoci pro motoristy. Je tím míněna specifická přednáška profesionála na téma první pomoci.
Jsme zodpovědní lidé, zvyklí se problémům postavit, řešit je a dostat ze sebe to nejlepší i za nepříznivé situace. Nejsme zajebaný cyklistický sliz, který přejede chodkyni pokročilého věku a nejen že jí nepomůže, ale ještě odtud odjede ukryt za anonymitu poskytnutou jemu jeho dopravním prostředkem. Jsem přesvědčen, že naprostá většina z nás, co jsme právě dočetli sem, bychom neváhali bližnímu v nouzi pomoci, a protože máme rádi auta, dokonce je někdy i milujeme (naštěstí jen platonicky), můžeme se dostat do situace, že budeme muset poskytnout někomu první pomoc někde na silnici. Podobně jako já před časem během i.questu.
Vzpomínám si na to obrovské prázdno v hlavě, které se mi udělalo tváří v tvář člověku, který bojuje o život, a byl jsem povděčen těm zbytkům informací z kurzů pro řidiče referentských vozidel stejně tak postřehům, které mi před lety sdělovala moje exgf, která jezdila se sanitkou. Současně jsem si až ex post uvědomil množství chyb, které jsem udělal a udělat mohl.
Také jsem vnímal obrovský deficit všech těch minulých kurzů, totiž příliš široký záběr. Jako by ani nebyly z dnešní doby. Poslouchal jsem bláboly o výroby dlah z králíkárny, tvorbě různých komplikovaných obvazových kreací a další píčoviny, které jsou pro řidiče úplně na vyliž prdel. Pro mně je zásadní otázka – co je možné efektivně udělat pro nějakého crashnutého neštastníka během zhruba patnácti minut, než přijede kvalifikovaná pomoc? Jak využít těchto patnáct minut v jeho maximální prospěch a zabránit tomu, aby se těchto patnáct minut stalo osudovými?
Proto vzklíčila myšlenka, uspořádat něco jako kurz první pomoci zaměřený pouze na automobilovou tématiku. Opět zasáhl František a jeho sociální síť. Dohodli jsme se, že celá akce proběhne pod hlavičkou sdružení OSBID. Detaily ještě upřesňujeme, ale datum je předběžně stanoveno na 28. října.
3. Komunikace
Mám na srdci ještě jednu záležitost. Týká se mailů. Není v mých silách přečíst a odpovědět na padesát mailů denně. Cokoli mi budete chtít poslat zhodnoťte vaším krtickým okem a ptejte se – vážně to toho člověka zajímá? Jsem rád, když mi čtenáři D-F pošlou odkazy na nějaké zajímavé věci, ale bohužel většina mailů je zbytečná. D-FENSi, ať přestanou rozprašovat chemtrails! Ať autobazary přestanou krást! Ať mají otcové po rozvodu stejná práva k dětem jako matky! Ať Babiš přestane krást nebo ať aspoň dělá lepší sušenky! Atd. Atd. K posrání.
Dále zmíním dva typy mailů: A. bych měl něco pořešit B. by bylo třeba s něčím něco udělat.
K bodu A:
Skutečně nejsem odborníkem na stavební, celní a pojišťovací problematiku. Cokoli v těchto oblastech si musím dohledat nebo požádat někoho o konzultaci stejně jako kdokoli jiný. S těmito věcmi se na mne prosím neobracejte. Dále jsem prohlásil, že s vydáním upgrade FSM v lednu t.r. dopravní poradna končí. Nemyslel jsem si, že by se tak docela stalo, ale překvapivě se tímto okamžikem se počet případů v poradně zdvojnásobil. Ještě jsem byl ochoten radit v případech, že a) se jednalo o nějaký zajímavý případ, b) čtenář byl ochoten zkušenosti z řešení případu sdílet c) čtenář se utkal se správním orgánem samostatně, jen potřeboval konzultaci k nějaké specifické konkrétní věci.
Nejsem ale ochoten dělat vůbec nic v případech tohoto typu: d) „D-FENSi, změřili mě na magistrále, co mám dělat“, e) „D-FENSi, podle Tvého návodu jsem odmítl řešit přestupek na místě, na ústní jednání jsem nešel, odvolání jsem si stáhnul z internetu, co mám teď dělat“ f) „D-FENSi, je třeba něco udělat se správním deliktem FO“. V zásadě si mohu vybrat, že budu vynakládat čas na to, aby pan AB vyřešil svůj zásadní problém, nebo dosáhl toho, že mnoho lidí bude schopno vyřešit svůj problém. Nevím jak vy, já preferuji tu druhou cestu.
K bodu B:
Já rozumím tomu, že kolem nás je mnoho věci špatně a je třeba s „nimi něco udělat.“ Kdybych to sepsal pod sebe, vydalo by to na full hand job na několik životů. Je fascinující, čím vším jsme v důsledku ekologické, multikulturní nebo kdovíjaké ještě ideologie dokázali zaneřádit náš svět. Žádný z těchto problémů se nevyřeší, když to sepíšete do mailu a pošlete na nějakou anonymní adresu. To přináší jen psychickou úlevu a na víc jen dočasně. K mailům „s tím se musí něco udělat“ mám jen jednu odpověď: No tak to prostě udělejte! Akci se nic nevyrovná.
Dříve, než budete něco někam psát, dejte si to dohromady. Plán se tomu říká. Co je cílem, proč chci cíle dosáhnout, jaké prostředky chci použít, co všechno potřebuji, jaký bude postup. Prověřte příležitosti, rizika, slabá místa plánu. A pak až něco někam pište.
Například pracujeme s týmem pečlivě vybraných jedinců na deinstalaci zákonné zpraseniny esenbáka Humla, tzv. objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla. Všichni členové týmu jsou čtenáři D-F. Pokud by se to povedlo, budou z toho profitovat všichni a systém prohraje. Jaká je šance na úspěch? To je jednoduché: 50%. Buď je dostanem, nebo ne. Šli jsme do toho přesto a šli jsme do toho i za okolnosti, že 23000 řidičů měsíčně zaplatí systému pětistovečku dodatečné daně, drží hubu a šoupají nohama, a tihle všichni se na nás sesypou, když to svinstvo vylejem, a to vše proto, protože jsem si byl jistý, že jsem udělal maximum možného. Shromáždil správné lidi a stvořil správný plán. Není to jednoduché ani snadné, dokonce to není ani levné a narazili jsme přitom na překážky, které jsme rozhodně nečekali. V týmu má každý svoji roli a funguje to dobře.
Podobně začal pracovat jiný tým na destrukci bodového systému. Víte například, že neexistují vůbec žádná data, která by ukazovala na to, že se vybodovaní řidiči skutečně „polepšili“? Ano, ministerstvo taková data vůbec nemá,, dokonce nemají ani mechanismus, jak je získávat. Všechno, co řeknou veřejnosti, jsou jen kydy. Pozorný čtenář to „dal dohromady“, pomohli jsme mu zajistit nějaké věci a akce probíhá.
Co horšího. Zjistil jsem, že všechno, co produkuje tenhle systém, stojí na hliněných nohou. Sice se to tváří stabilně, ale při bližším pohledu zjistíte, že to není ani ze železa, ani z betonu, dokonce ani z hlíny, ale je to splácané z hoven a sotva to drží pohromadě. Šance na úspěch je obrovská.
Stejně může postupovat kdokoli z vás. Je to snadné. Stačí zformulovat myšlenku a dát si dohromady, co a koho k tomu potřebuji. Já se pak rád to této záležitosti zhostím a využiji sociální síť kolem D-F. Ale bez plánu mi s tím dejte svátek. Děkuji.