Demolishkracie - zpět na článek

starter25 – jen krátce:

Když vyjedu ven, tak koukám, jak v té strašné Unii jsou lepší silnice, hezčí baráky a míň bordelu, než u nás a řidič nejsou takoví kokoti a policajt nestojí za každým sloupem a nejezdí furt někde s houkačkou; pro mne prostě jiný svět (tím nezpochybňuji, že třeba Rakušáci jsou divný a se zbytečným pokutováním začali taky – halt částeční Češi). No a s tím prodejem: celých 20 let, co pracuji, tak dělám v oborech, kde se vozí a prodává do ciziny a z ciziny zboží, kde máš venku partnery nebo i kolegy – ny západě i na východě, a moc dobře si pamatuju ten vopruz do 2004, kdy jsem v Unii nebyli. Že lidi zapomínaj nebo už nepamatují, to je jejich problém; každému bych doporučil řešit dokola a dokola svůj byznys s celním úředníkem, doprošovat se, mazat med kolem huby, bejt závislej na jeho libovůli a milosti. Já si svoje za existence hranic užil a i když dnes je můj kontakt s tímhle úsekem státní represe zlomkový, občas si to zase připomenu, to bejvalé poloúřední samoděržaví. Díky nechci.

Sysop:

a teď si představte, že za těch 13 let účasti na jednotém trhu s volným pohybem zboží se do téhle branže pustila spousta malých firem, s akcelerací díky e-shopům v posledních letech. Zaplatit clení a nabrat zpoždění den u zakázek za vyšší hodnotu není takový problém, ale představte si, co by to udělalo s malými zakázkami za pár tisíc, kterých jed dnes plno; finito – konec. A znova připomínám, že bez účasti na trhu s volným pohybem zboží by naše výrobky neměly status „původ EU“, ale původ „NO NAME“ se všemi dopady – nutnost certifikace a posuzování shody pro každý výrobek každého výrobce kromě nejjednodušších věcí. Myslíte, že třeba naše potraviny by se mohly jen tak bez ničeho dál vyvážet, naše průmyslové výroby atp? Ani náhodou – leda bychom měli něco, jako Norové, kteří si stěžují, že jsou na tom leckdy hůř, než členové EU, protože ta pravidla (Schengen, harmonizace, práva spotřebitelů, povinnosti výrobců) a ještě za přístup na trh EU musí Unii platit. Asi se jim to i tak vyplatí. Unie je dnes největší volný trh na světě, a pořádně si hlídá svůj rajón, uplatňuje cla, jiné restikce a velmi tvrdé podmínky pro cizí zboží; a kdo by z toho trhu vypad, tak se obchodně ocitne někde v třetí kategorii – za Unií, za USA, Kanadou, Japonskem, Austrálií – někde na úrovni třeba Kazachstánu. Nějaká taková obchodní pravidla aby pro nás platila – jako pro země typu Mongolsko apod.