Čtení na dlouhé jarní večery - zpět na článek

Počet komentářů: 13

  1. Hele díky! Některý tipy vypadají opravdu sexy.

  2. Tak je možno přečíst také pražskou klasiku. Třeba tu o územním plánování a městské policii:
    https://www.ucl.cas.cz/edicee/images/data/soubory/Neruda/povidky%20malostranske/Jak%20si%20pan%20vorel%20nakou%C5%99il%20p%C4%9Bnovku.pdf

    O plánování území obecným aktivismem (kdy je vidět, jak se maloměšťáctví akutně vrací):

    [i]
    Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou branou přišel až do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo na př. dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil. Krám se dědil s otce na syna, a přešel-li někdy přece na nějakého přistěhovalce z Prahy neb z venkova, nedívali se domorodci na tohoto příliš cize, neboť se byl jaksi podrobil navyklému pořádku jejich a nepletl je novotami. Ale on pan Vorel byl nejen člověk naprosto cizí, nýbrž zřídil si krupařský krám v domě U zeleného anděla, kde předtím přece jaktěživ nebyl krám žádný, a dal kvůli tomu také prolomit zeď přízemního bytu ven do ulice! Tam bývalo vždy jen obloukové okno a u toho sedala od rána do večera paní Staňková před modlitební knihou se zeleným stínidlem na očích, a každý, kdo šel kolem, mohl ji vidět.
    [/i]

    A kolem městské policie:

    [i]
    Policajti Ostruhové ulice dívali se jedovatě dovnitř krámu na toho neúnavného kuřáka – kdyby byl, s dýmkou v ústech, jen alespoň jednou vystoupil přes práh do ulice! Zvláště jeden z nich, malý pan Novák, byl by dal nevím co za to, kdyby mu byl mohl hořící dýmku vyrazit z huby. Instinktivně sdíleli nechuť sousedův k cizákovi. Ale pan Vorel seděl mrzutě za pudlem a ani se nehnul.
    [/i]

    Některé věci se nemění.

  3. Pokud by se pánové neurazili pak ze světa fantasy bych doporučil série Warhammer and Warhammer 40k. Jako lehké čtení před spaním se užíti dají a zábava na dlouhé hodiny zaručena… :-)

    1. Ano, ale ty díly, které psal William King, pak to, podle mne, má sestupnou kvalitu. I tak jich je dost na čtení.

      Přidám ještě: Markus Heitz – Trpaslíci (https://www.databazeknih.cz/serie/trpaslici-794)

      A kdo radši sci-fi, líbilo se mi tohle: https://www.databazeknih.cz/serie/usvit-noci-2148

  4. Přidal jsem Tankový prapor, Černé barony a naše sci-fi J. M. Troskovu trilogii.

    1. Kterou? Ony jsou dvě. Ale ani jedna se nedá číst pokud je člověku víc než dvanáct, nebo není absolutní ignorant na fyziku. To už jsou lepší Prázdniny ve hvězdách od Hrubhofferový. Ta se aspoň nesnaží vědecky vysvětlovat.
      Ale abych jen nekritizoval – teď jsem začal číst tu Langdonovskou sérii od Browna a musím říct, že faktograficky to jsou sice děsný píčoviny, ale je to fakt čtivý. Aspoň v originále, překlad netuším.

      1. shane 30.3.2021 v 9:48

        Trosku jsem v těch dvanácti absolvoval. Zanechala ve mě hluboký dojem, dodnes si pamatuji jednu větu. Jedná se o zásadní varování, a sice výkřik:“Pozor na Vesmír!“

      2. Když mi bylo deset, tak jsem zhltl obě a na niejakú fyziku sme, boha jeho, někukali.

  5. Zajímavé tipy.
    Asfalt jsem četl nedávno, ale trochu mi zkomplikoval život, protože vzhledem k počtu stran jsem se několik dní pořádně nevyspal a hodně si rozčertil hemeroidy. Tak knížka neuvěřitelně vodsejpá a na několika místech jsem se nahlas smál. Někde jsem o té knize četl, že je to „Kulhánek na steroidech“, a s tím se asi nedá než souhlasit. Takže jestli chcte někdo pár dní valit bulvy, chechtat se a znovu a znovu nevěřícně kroutit hlavou tak toto je přesně ono.
    Toho Pelce jsem četl ještě za časů, kdy to v devadesátkách přinesla teta rodičům a strašně se o tom diskutovalo, že jako jestli ta nová doba znamená že se budou vydávat takovýhle nihilistický prasárny, tak potěš prdel. Každopádně přidávám si to do seznamu literatury, tak uvidíme jak to bude fungovat po čtvrtstoletí.
    Jen tak pro zajímavost, pamatuju si, že v těch zmíněných 90tkách bylo celkem normální že si dospělý povídali vo knížkách co přečetli a aby to někdo vůbec poslouchal tak se museli snažit nějak stručně ten děj shrnout atd. Dneska se nějaký názorové/zážitkové sdělení odbude většinou nasdílením videa v lepším případě článku. Jsem velmi zvědavý jak to bude za další čtvrtstoletí. (a jestli už to ten Janda s tim Olympicem ukončí nebo ne…)

    1. Ještě Žamboch Drsný spasitel, tam se i šuká.

    2. Takle skoro na jeden zátah sem přečetl Silo. A myslim sme tudle někde diskutovali, že už to má druhej díl či co…

    3. Je to tak. Asfalt je naprosto výjimečný počin nejen na české poměry a ze svaté trojice – Kulhánek, Kotleta, Kopřiva – u mě z piedestalu oprávněně Kulhánka sesadil. Pořád doufám, že to jednou někdo zfilmuje. Od Kulhánka se s Asfatem může měřit možná tak Stroncium, a to jsem od něj četl všechno a na Noční klub nedám dopustit. Asfalt je ale prostě úplně jinde. Škoda, že už nepíše. Od Kopřivy ještě doporučím Holomráz, je to taková milá fantasy sociologická sonda.

      1. Já teda mám na topu Kulhánka, toho vážně miluju a znám už bohužel úplně nazpaměť. Ale Asfalt zkusím :)

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017