Ano, taky nevím s čím. Co je obsahem toho článku? Nějak jsem to nepochopil, přijde mi to úplně bezobsažné k sobě naházené věty. Je mi líto času, který jsem strávil jeho čtením. Čekal jsem na konci nějakou pointu.
Nitus
„Co je obsahem toho článku? Nějak jsem to nepochopil, přijde mi to úplně bezobsažné k sobě naházené věty.“
Tak tos to pochopil přesně. Smutné, že?
Jak vidno, sem oproti většině zase napřed, usoudil-li jsem totiž, že to jsou sračky, který zbytno číst, už nejpozdějš u toho minulýho, teď dávám plnou a jdu rovnou do diškuze.
Byly doby, kdy sem tady čtl všecko, pak sem-tam se neco už fakt nedalo a vod půlky sem přeskočil rovnou na hodnocení, nejpozdějš vod dob zmazanýho zmazala už to ovšem nemá vůbec smysl, kübling začal ve velkým.
Nitus
Ty jsi napřed vždycky kámo. Vsadím se, že už v pěti letech jsi byl zapšklej děděk, co otravoval okolí tím, jak „za nás“ byly holky kozatější, voda mokřejší, pivo pivovatější, pohlaví definovanější a cín olovnatější. Jen si dej pozor, abys oproti většině nakonec nebyl tak napřed, že budeš vlastně dávno mrtvej, protože mám pocit, že k tomu dost slibně spěješ.
ModrýKlokan
To by mohlo na dnešní mládež platit. Je to kódované sdělení! Dřív než jim dojde, že je to až moc pjogjesivní a libejální, bude pozdě! Podprahový červíček se uchytí a nepustí! Chválím. Ovšem chtělo by to distribuovat jinde, tady není cílovka. Naše zdomácnělý červíčci si vetřelce nepustí.
Nitus
Já se divil, proč kvalita Krampusova výstupu jde poslední dobou docela strmě dolů, když to v jednu konkrétní chvíli už vypadalo, že se to sice velmi neznatelně, ale přece začíná zlepšovat. Přinejmenším nic nenaznačovalo, že by se to mělo začít zhoršovat (což se v tu chvíli vlastně ani nejevilo reálné). No a ono je to tím, že vzrostla kvantita. Krampus očividně je jako tasemnice, čím rychleji vycházejí články, tím větší sračka. Což nemohu říci, že by mě překvapovalo.
Otto
Nééé, ulomenej levej roh, vražda ve sklepě, kožich, savo, PROČ?
Arnold J Rimmer
Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká černá hlava a postupovala pomalu proti proudu.
“Je to sumec?” opakoval Povondra junior.
Starý pán upustil prut. “Tohle?” vyrazil ze sebe ukazuje třesoucím se prstem. “Tohle?”
Černá hlava zmizela pod vodou.
“To nebyl sumec, Frantíku,” povídal starý pán jakýmsi nesvým hlasem. “Půjdeme domů. To je konec.”
“Jaký konec?”
“Mlok. Tak už jsou i tady. Půjdeme domů,” opakoval skládaje nejistýma rukama svůj rybářský prut. “To teda je konec.”
“Vy se celý třesete,” lekl se Frantík. “Co je vám?”
“Půjdeme domů,” brebentil starý pán rozčileně a jeho brada se žalostně otřásala. “Mně je zima. Mně je zima. Tohle nám chybělo! Víš, to je konec. Tak oni už jsou tady. Hergot, to je zima! Já bych šel domů.”
Otto
Jj mlok jako sumec. Rybářská stráž to jistí. Pls sumci jsou přemnožení tak, že lokálně snížili míru z 90 cm na 70 a byl vydán pokyn: vraždit. Ulomenej levej roh, sklep, kožich, alpská zrůda Krampus. Přitom pivo tam mají slušné, v horských hospodách. I čepovaný radler.
Arnold J Rimmer
Když se to přemnoží, sežere to všecko, krléš!
Johann
To: ARJ
Neviděl bych to zase tak hrozně. Dejme tomu, že žijeme v jakési eknklávě, v jakémsi městě, či osadě. Ze začátku to funguje bezproblémově. Názory jsou shodné a sporů není. Pak se komunita nějak opotřebuje. Začnou problémy:
Nejen rozdíly názorové, ale i úpad morálky a rozklad systému vůbec. Navíc i věci běžné, přestávají fungovat. Například elektřina skomírá; to zase tak nevadí sice, budeme číst při svíčkách. Movitější si pořídí pumpovací benzínovou lampu s punčoškou, systému Welsbachova, svítí to snad ještě lépe než žárovka, pouze to drobátko smrdí, ale kdo by to řešil, že?
Pak se podělá vodovod. V neudržovaném vodovodním řadu se množí bakterie. To už je horší sem tam vypukne epidemie, v lepším případě disenterie, spousta lidí sere, kudy chodí, tím strádají a je pochopitelně voláno po nápravě. Ti, co jsou ještě zázrakem relativně zdrávi, poukazují na neutěšený stav a označí viníky.
Takto to asi nějak vypadá momentálně zde. Neříkám že je to dobře. Krampus mi nerva netrhá. Píše. Pokud to uzná za vhodné a někdo mu to vydá. Pokud mne zaujme, přečtu si to. Pakli ne, nebudu se jeho články zabývat. Tzn. Nebudu pít kontaminovanou vodu, následky jsou mi známy. Kupuji tedy vodu balenou.
Jiná sorta je SAVP. Zdá se, že je to troll, množná nasazený. S těmi (trolly všeobecně) se jedná snadno, nejsou krmeni. Eventuelně jest možno je banovat, ale to není můj problém. Viz pan domácí. Ono je to asi tak: Zvykli jsme si na jistou úroveň a rebelantství D-F serveru. Již sám J.S. Bach řekl, že: Disonance jsou tím tvrdší, čím více se blížíme k harmonii.
Páně krampusův styl nehodnotím, třeba je to dadaista. Ti takhle píší a i jinak umělecky oblažují (serou) širokou intelektuální veřejnost. S tím byly vždy potíže, jak víme, Voskovce skrzevá účast v mainstreamovém filmu, vyhodili intoši z Devětsilu. Jak Voskovec sám tvrdil, nebyla to manifestace ničeho, chtěl si vydělat jen nějakej ten halíř. A „Pohádka máje“ nebyl herecky náročný film. A navíc, Devětsil byl známý soustavným deklarováním všeho a vylučování zde bylo národním sportem.
Řešit by se to sice mělo, tedy ten SAVP, ale kolikrát tu bylo publikováno spousta parádních hovadin, bez následných a hlubokých otřesů. Pravda, ten SAVP to dostal docela do obrátek. Možno sice tvrdit, že je to hovado, ale třeba se mýlíme; možná jen s orientací tohoto webu zoufale nesouhlasí a volá o pomoc. Sice trochu ujetým způsobem, Řekl bych, že velmi nešťastným. Snad mu to dojde a odebere se vysírat na jiný server a bude líp. Jak říká jistý politik, kterého doopravdy nemusím.
Shrnu to:
Jsa dlouholetým čtenářem D_F (ještě, když tento web běžel na phpRS), zvykl jsem si na ledacos. Pochopitelně se spoustou názorů zde zásadně, zdůrazňuji, zásadně nesouhlasím, ale proč bych to tu ventiloval. Zakládat flame a provokovat hádky? Ale kdeže. Ti, co to mají, nebo mohou řešit, ať to řeší, pokud chtějí.
Pokud jsem jednou za pár století něco napíši, jsem rád, když je mi odpovězeno, potěší to. Ostatně i když mne někdo pošle do prdele, stane se. Reakce se počítá. Jsem tu jen dělník na vinici Páně. Osobně já stále pokládám tento server za dostatečný pro to, abych jej občas otevřel bez obavy, že plýtvám strojovým časem svého kolovrátku, či zbytečně propálenou elektrikou.
Johann: Žádný konec to není, jenom se to do tý situace hodilo. Přežilo to Urzovo kýblingy, přežije to i tyhlety Mloky, leda by někdo vypnul hosting. Pozoruhodný je ale že i troling zanamenává jakýsi úpadek. Zatímco Urza sice kýbloval, ale snažil se obhajovat svý názory a uměl česky, tihle trolové už neovládají ani jazyk a v hlavě mají salát, takže nemají co obhajovat a chodí si sem jenom pro svou každodenní dávku ponížení. To za předpokladu že jsou ty Mločí identity dvě, což není zcela jisté.
Jsem zvědavej kam se to vyvine. Příští generace nejspíš přijde, škytne, uprdne se a přidá asi dvacet ohromně vtipnejch smajlíků. Nějakej magor tu bude vždycky, vždycky byl, to je jistý.
Na břehu líně tekoucí tůně, napůl skrytí pod kořeny staré vrby, seděli dva mloci.
Od dob, kdy Karel Čapek prorokoval jejich celosvětovou dominanci, už uplynulo hodně vody.
Tito dva se však nerozhodli ovládnout svět materiálně. Stali se z nich pozorovatelé, pamětníci a především – strážci slova.
„Kam se to podělo, bratře?“ vydechl starší mlok a zaleskl se ve vlhkém večerním mhouření.
„Kam zmizela ta noblesa? Dneska každý jen bezhlavě skroluje, lajkuje a texty generuje jakési neforemné cosi bez kouska citu.“
Mladší mlok uznale pokýval hlavou, až se mu zažloutlé skvrny na hřbetě zaleskly. „Máš pravdu. Vzpomínáš na ty staré dobré časy? Na ty bitvy v diskusích na onom bájném webu? Už si ani nepamatuji, jak se to digitální smetiště jmenovalo, ale ta atmosféra!“
Oba obojživelníci se zasněně zahleděli na hladinu.
Vzpomínali na éru, kdy internetové diskuse nebyly jen snůškou agresivních výkřiků a gramatických zvěrstev.
I na tom nejzapadlejším fóru se totiž občas zjevil úkaz – Mistr Slova. Ovšem na bájném jich bylo tucet.
„To byl tehdy panečku intelektuální tanec,“ pokračoval starší mlok a v hlase se mu mísila pýcha s nostalgií.
„Když tam tehdy kdosi začal kýbloval cosi… pamatuješ? Ta kadence! Ta výstavba vět! Dotyčný sice mohl mluvit o úplné malichernosti, mohl vršit argumenty proti nesmyslům, ale dělal to s takovou noblesou, že člověk musel smeknout. A hlavně – neměl salát v hlavě. Žádná myšlenková kaše, žádný chaos. Mělo to hlavu a patu.“
„Přesně tak,“ přizvukoval druhý. Dneska lidé píší, jako by jim v mysli uvízlo shnilé zelí. Ale tehdy? Tehdy byla čeština na prvním místě. Ten neznámý diskutér ovládal mateřštinu jako virtuóz. Každá čárka měla své místo, každá metafora seděla jako ulitá. Byla radost sledovat, jak se i v takovém digitálním podzemí dá pěstovat čistý, břitký a bohatý jazyk.“
Pro oba mloky nebyla čeština jen nástrojem komunikace, ale posvátným dědictvím. Vnímali ji jako hlubokou tůň, která nabízí nekonečné množství odstínů, jimiž lze vyjádřit i ty nejjemnější nuance lidské (či mloky pozorované) existence.
Když někdo dokázal i v bezvýznamné hádce zachovat dekórum a vytříbený jazykový styl, byla to pro ně nejvyšší forma umění.
„Svět se zrychlil a zploštěl,“ povzdechl si starší mlok a pomalu se sesunul blíž k vodě.“
„Ale dokud si my dva pamatujeme, jak zněla opravdová, hutná a hrdá čeština, ještě není vše ztraceno.“
„Pravdu máš,“ odpověděl mladší, ponořil tlapku do chladného proudu a tiše dodal: „Na ty, co nemají salátu v hlavě, se zkrátka nezapomíná.“
s nadšením a hlubokým pohnutím jsme se seznámili s novým programem revitalizace našich provozoven.
Je skutečně osvěžující vidět, že po desetiletích provozu konečně přichází management s takto komplexním a konečným řešením našich historických omylů.
Plně podporujeme digitalizaci čistoty a zavedení župních okresů, neboť řád a disciplína jsou přesně to, co naši lhostejní a vlažní spoluobčané v Brně, Praze i pohraničí potřebují.
Nápad nahradit nevzhledné sochy na náměstích ekologickým monumentem našeho věčného vůdce usmiřovatele je geniálním tahem, který nepochybně sjednotí architektonický ráz celé země.
Velmi oceňujeme také Vaši štědrost v oblasti benefitů pro věrné zákazníky. Nabídka bezplatné jednosměrné cesty vlakem do nově zprovozněné pevnosti Terezín je přesně tím typem zážitkové turistiky, která na našem trhu dlouho chyběla.
Možnost otestovat v cílové stanici opravené plynové vedení a společně se zasmát za zvuku rajského plynu jen dokazuje, že lidské blaho je pro Vás na prvním místě.
Stejně tak se již nyní připravujeme na noční putovní pouť z Lidic do Ležáků.
Světlonoši s ohnivými loučemi nepochybně dodají tomuto sportovně-kulturnímu podniku tu správnou, nezapomenutou atmosféru a závěrečné barbecue, při kterém spálíme staré křivdy, bude jistě tou pravou tečkou za touto tradicí. Dobová hudba našich prarodičů v nás navíc probudí ten správný nostalgický sentiment.
Zlí jazykové sice mohou tvrdit, že masivní kampaň a přísahy věrnosti na dvě knihy jsou poněkud nestandardní, ale my, slušní a loajální zákazníci, víme, kde je naše místo.
Slibované dobré příděly porcí a jistota, že nám kryjete záda, jsou dostatečnou motivací k tomu, abychom projevili patřičný žaludek na vše, co nás v budoucnu čeká.
Vlaky jsou připraveny na nástupištích, louče jsou promazány. S důvěrou se zapisujeme na seznamy a vyhlížíme světlé zítřky pod Vaším vedením.
Klidný nebyl nikdy a tak úplně pro petrolheady taky ne, ale v principu musím souhlasit, že mi chybí ty doby, kdy se tady v diskusích odehrávaly zběsilé debatní přestřelky mezi onanovací mašinou HoníkemZZR, negramotným blbem Blbemotem, a liberálním fanatikem Z_Nouze_Urzou. Nebylo to ideální, ale mělo to jakýsi styl a dokonce i něco jako úroveň (podmíněnou mimo jiné i tím, že se to odehrávalo uvnitř poměrně nepočetné skupiny, u které nikdy nešlo vyloučit, že se někde sejde v jedné místnosti). Byly to diskuse osobností, možná ne strukturovaných úplně dle antických ideálů, ale aspoň výrazných. To současné dohadování AI botů o tom, čí hovno smrdí umělečtěji, alegoričtěji a AIčkověji, s tím nesnese srovnání v žádném ohledu. Možná i návrat administrátorská práva zneužívajícího PyžďuchaZZR bych ocenil více, než přítomnost sadografomana Aliena nebo rozmetačky hnoje Krampuse, protože Honík aspoň psal zajímavé články.
shifty
Tak namátkou JJ, Root, Cover72, OCs, RedGuy a spousty dalších dělali místní web i diskuze něčím unikátním a stačilo jen si číst a člověk se něco dozvěděl.
Teď už je to jen takovej kabaret a sem tam nějaká trefa v podobě dobrýho článku nebo vlákna diskuze. Boty je nejlepší naházet do ignoru.
Nitus
Naházel jsem. Blbý je, že z většiny diskusí nic nezbylo. Myslím, že tenhle web se z pozice „tady žádná cenzura není“ plynule dostal do pozice „tady žádná cenzura není potřeba“. To, co se tady prakticky odehrává, je určitá forma zahlcení, která když ji někdo vytváří řízeně (což je v tomto případě pravda tak způlky), tak je to tzv. cenzura šumem. Funguje to tak, že diskuse je totálně zamrdaná tapetami (případně obdélníky s nápisem „Tohoto uživatele jste si přáli ignorovat“, protože od určitého stupně „zaignorování“ to začíná být jedno). Každý tím pádem může psát všechno, a je to úplně jedno, protože nikdo nebude číst nic. Ty řádově jednotky lidí, co na to mají čas, nervy, náladu a žaludek, nikoho nezajímají, protože představují něco jako je chyba zaokrouhlení dokonce i v rámci webu této velikosti. Opravdu fenomenální vítězství svobody nad rozumem…
Takže jste sem chodil jako do cirkusu nebo jak? :-D
h72
Poslední hláška naší rodiny byla, když jsme z povzdálí zaslechli, při prolézání prořízlou plachtou, „kdo vstrčí lvovi hlavu do tlamy ……“. A jelikož se tlustý svědek od té doby neukázal ……
Nesouhlasím
S čím?
Ano, taky nevím s čím. Co je obsahem toho článku? Nějak jsem to nepochopil, přijde mi to úplně bezobsažné k sobě naházené věty. Je mi líto času, který jsem strávil jeho čtením. Čekal jsem na konci nějakou pointu.
„Co je obsahem toho článku? Nějak jsem to nepochopil, přijde mi to úplně bezobsažné k sobě naházené věty.“
Tak tos to pochopil přesně. Smutné, že?
Jak vidno, sem oproti většině zase napřed, usoudil-li jsem totiž, že to jsou sračky, který zbytno číst, už nejpozdějš u toho minulýho, teď dávám plnou a jdu rovnou do diškuze.
Byly doby, kdy sem tady čtl všecko, pak sem-tam se neco už fakt nedalo a vod půlky sem přeskočil rovnou na hodnocení, nejpozdějš vod dob zmazanýho zmazala už to ovšem nemá vůbec smysl, kübling začal ve velkým.
Ty jsi napřed vždycky kámo. Vsadím se, že už v pěti letech jsi byl zapšklej děděk, co otravoval okolí tím, jak „za nás“ byly holky kozatější, voda mokřejší, pivo pivovatější, pohlaví definovanější a cín olovnatější. Jen si dej pozor, abys oproti většině nakonec nebyl tak napřed, že budeš vlastně dávno mrtvej, protože mám pocit, že k tomu dost slibně spěješ.
To by mohlo na dnešní mládež platit. Je to kódované sdělení! Dřív než jim dojde, že je to až moc pjogjesivní a libejální, bude pozdě! Podprahový červíček se uchytí a nepustí! Chválím. Ovšem chtělo by to distribuovat jinde, tady není cílovka. Naše zdomácnělý červíčci si vetřelce nepustí.
Já se divil, proč kvalita Krampusova výstupu jde poslední dobou docela strmě dolů, když to v jednu konkrétní chvíli už vypadalo, že se to sice velmi neznatelně, ale přece začíná zlepšovat. Přinejmenším nic nenaznačovalo, že by se to mělo začít zhoršovat (což se v tu chvíli vlastně ani nejevilo reálné). No a ono je to tím, že vzrostla kvantita. Krampus očividně je jako tasemnice, čím rychleji vycházejí články, tím větší sračka. Což nemohu říci, že by mě překvapovalo.
Nééé, ulomenej levej roh, vražda ve sklepě, kožich, savo, PROČ?
Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká černá hlava a postupovala pomalu proti proudu.
“Je to sumec?” opakoval Povondra junior.
Starý pán upustil prut. “Tohle?” vyrazil ze sebe ukazuje třesoucím se prstem. “Tohle?”
Černá hlava zmizela pod vodou.
“To nebyl sumec, Frantíku,” povídal starý pán jakýmsi nesvým hlasem. “Půjdeme domů. To je konec.”
“Jaký konec?”
“Mlok. Tak už jsou i tady. Půjdeme domů,” opakoval skládaje nejistýma rukama svůj rybářský prut. “To teda je konec.”
“Vy se celý třesete,” lekl se Frantík. “Co je vám?”
“Půjdeme domů,” brebentil starý pán rozčileně a jeho brada se žalostně otřásala. “Mně je zima. Mně je zima. Tohle nám chybělo! Víš, to je konec. Tak oni už jsou tady. Hergot, to je zima! Já bych šel domů.”
Jj mlok jako sumec. Rybářská stráž to jistí. Pls sumci jsou přemnožení tak, že lokálně snížili míru z 90 cm na 70 a byl vydán pokyn: vraždit. Ulomenej levej roh, sklep, kožich, alpská zrůda Krampus. Přitom pivo tam mají slušné, v horských hospodách. I čepovaný radler.
Když se to přemnoží, sežere to všecko, krléš!
To: ARJ
Neviděl bych to zase tak hrozně. Dejme tomu, že žijeme v jakési eknklávě, v jakémsi městě, či osadě. Ze začátku to funguje bezproblémově. Názory jsou shodné a sporů není. Pak se komunita nějak opotřebuje. Začnou problémy:
Nejen rozdíly názorové, ale i úpad morálky a rozklad systému vůbec. Navíc i věci běžné, přestávají fungovat. Například elektřina skomírá; to zase tak nevadí sice, budeme číst při svíčkách. Movitější si pořídí pumpovací benzínovou lampu s punčoškou, systému Welsbachova, svítí to snad ještě lépe než žárovka, pouze to drobátko smrdí, ale kdo by to řešil, že?
Pak se podělá vodovod. V neudržovaném vodovodním řadu se množí bakterie. To už je horší sem tam vypukne epidemie, v lepším případě disenterie, spousta lidí sere, kudy chodí, tím strádají a je pochopitelně voláno po nápravě. Ti, co jsou ještě zázrakem relativně zdrávi, poukazují na neutěšený stav a označí viníky.
Takto to asi nějak vypadá momentálně zde. Neříkám že je to dobře. Krampus mi nerva netrhá. Píše. Pokud to uzná za vhodné a někdo mu to vydá. Pokud mne zaujme, přečtu si to. Pakli ne, nebudu se jeho články zabývat. Tzn. Nebudu pít kontaminovanou vodu, následky jsou mi známy. Kupuji tedy vodu balenou.
Jiná sorta je SAVP. Zdá se, že je to troll, množná nasazený. S těmi (trolly všeobecně) se jedná snadno, nejsou krmeni. Eventuelně jest možno je banovat, ale to není můj problém. Viz pan domácí. Ono je to asi tak: Zvykli jsme si na jistou úroveň a rebelantství D-F serveru. Již sám J.S. Bach řekl, že: Disonance jsou tím tvrdší, čím více se blížíme k harmonii.
Páně krampusův styl nehodnotím, třeba je to dadaista. Ti takhle píší a i jinak umělecky oblažují (serou) širokou intelektuální veřejnost. S tím byly vždy potíže, jak víme, Voskovce skrzevá účast v mainstreamovém filmu, vyhodili intoši z Devětsilu. Jak Voskovec sám tvrdil, nebyla to manifestace ničeho, chtěl si vydělat jen nějakej ten halíř. A „Pohádka máje“ nebyl herecky náročný film. A navíc, Devětsil byl známý soustavným deklarováním všeho a vylučování zde bylo národním sportem.
Řešit by se to sice mělo, tedy ten SAVP, ale kolikrát tu bylo publikováno spousta parádních hovadin, bez následných a hlubokých otřesů. Pravda, ten SAVP to dostal docela do obrátek. Možno sice tvrdit, že je to hovado, ale třeba se mýlíme; možná jen s orientací tohoto webu zoufale nesouhlasí a volá o pomoc. Sice trochu ujetým způsobem, Řekl bych, že velmi nešťastným. Snad mu to dojde a odebere se vysírat na jiný server a bude líp. Jak říká jistý politik, kterého doopravdy nemusím.
Shrnu to:
Jsa dlouholetým čtenářem D_F (ještě, když tento web běžel na phpRS), zvykl jsem si na ledacos. Pochopitelně se spoustou názorů zde zásadně, zdůrazňuji, zásadně nesouhlasím, ale proč bych to tu ventiloval. Zakládat flame a provokovat hádky? Ale kdeže. Ti, co to mají, nebo mohou řešit, ať to řeší, pokud chtějí.
Pokud jsem jednou za pár století něco napíši, jsem rád, když je mi odpovězeno, potěší to. Ostatně i když mne někdo pošle do prdele, stane se. Reakce se počítá. Jsem tu jen dělník na vinici Páně. Osobně já stále pokládám tento server za dostatečný pro to, abych jej občas otevřel bez obavy, že plýtvám strojovým časem svého kolovrátku, či zbytečně propálenou elektrikou.
Další samozvaný odborník?
Kolik jich ještě napíše?
Co byste rád Johann? Poplácat po ramínku?
A za co? Za domněnky?
:-D
Nebo za výdrž?
Johann: Žádný konec to není, jenom se to do tý situace hodilo. Přežilo to Urzovo kýblingy, přežije to i tyhlety Mloky, leda by někdo vypnul hosting. Pozoruhodný je ale že i troling zanamenává jakýsi úpadek. Zatímco Urza sice kýbloval, ale snažil se obhajovat svý názory a uměl česky, tihle trolové už neovládají ani jazyk a v hlavě mají salát, takže nemají co obhajovat a chodí si sem jenom pro svou každodenní dávku ponížení. To za předpokladu že jsou ty Mločí identity dvě, což není zcela jisté.
Jsem zvědavej kam se to vyvine. Příští generace nejspíš přijde, škytne, uprdne se a přidá asi dvacet ohromně vtipnejch smajlíků. Nějakej magor tu bude vždycky, vždycky byl, to je jistý.
Na břehu líně tekoucí tůně, napůl skrytí pod kořeny staré vrby, seděli dva mloci.
Od dob, kdy Karel Čapek prorokoval jejich celosvětovou dominanci, už uplynulo hodně vody.
Tito dva se však nerozhodli ovládnout svět materiálně. Stali se z nich pozorovatelé, pamětníci a především – strážci slova.
„Kam se to podělo, bratře?“ vydechl starší mlok a zaleskl se ve vlhkém večerním mhouření.
„Kam zmizela ta noblesa? Dneska každý jen bezhlavě skroluje, lajkuje a texty generuje jakési neforemné cosi bez kouska citu.“
Mladší mlok uznale pokýval hlavou, až se mu zažloutlé skvrny na hřbetě zaleskly. „Máš pravdu. Vzpomínáš na ty staré dobré časy? Na ty bitvy v diskusích na onom bájném webu? Už si ani nepamatuji, jak se to digitální smetiště jmenovalo, ale ta atmosféra!“
Oba obojživelníci se zasněně zahleděli na hladinu.
Vzpomínali na éru, kdy internetové diskuse nebyly jen snůškou agresivních výkřiků a gramatických zvěrstev.
I na tom nejzapadlejším fóru se totiž občas zjevil úkaz – Mistr Slova. Ovšem na bájném jich bylo tucet.
„To byl tehdy panečku intelektuální tanec,“ pokračoval starší mlok a v hlase se mu mísila pýcha s nostalgií.
„Když tam tehdy kdosi začal kýbloval cosi… pamatuješ? Ta kadence! Ta výstavba vět! Dotyčný sice mohl mluvit o úplné malichernosti, mohl vršit argumenty proti nesmyslům, ale dělal to s takovou noblesou, že člověk musel smeknout. A hlavně – neměl salát v hlavě. Žádná myšlenková kaše, žádný chaos. Mělo to hlavu a patu.“
„Přesně tak,“ přizvukoval druhý. Dneska lidé píší, jako by jim v mysli uvízlo shnilé zelí. Ale tehdy? Tehdy byla čeština na prvním místě. Ten neznámý diskutér ovládal mateřštinu jako virtuóz. Každá čárka měla své místo, každá metafora seděla jako ulitá. Byla radost sledovat, jak se i v takovém digitálním podzemí dá pěstovat čistý, břitký a bohatý jazyk.“
Pro oba mloky nebyla čeština jen nástrojem komunikace, ale posvátným dědictvím. Vnímali ji jako hlubokou tůň, která nabízí nekonečné množství odstínů, jimiž lze vyjádřit i ty nejjemnější nuance lidské (či mloky pozorované) existence.
Když někdo dokázal i v bezvýznamné hádce zachovat dekórum a vytříbený jazykový styl, byla to pro ně nejvyšší forma umění.
„Svět se zrychlil a zploštěl,“ povzdechl si starší mlok a pomalu se sesunul blíž k vodě.“
„Ale dokud si my dva pamatujeme, jak zněla opravdová, hutná a hrdá čeština, ještě není vše ztraceno.“
„Pravdu máš,“ odpověděl mladší, ponořil tlapku do chladného proudu a tiše dodal: „Na ty, co nemají salátu v hlavě, se zkrátka nezapomíná.“
„Vážené vedení našeho pokrokového sdružení,
s nadšením a hlubokým pohnutím jsme se seznámili s novým programem revitalizace našich provozoven.
Je skutečně osvěžující vidět, že po desetiletích provozu konečně přichází management s takto komplexním a konečným řešením našich historických omylů.
Plně podporujeme digitalizaci čistoty a zavedení župních okresů, neboť řád a disciplína jsou přesně to, co naši lhostejní a vlažní spoluobčané v Brně, Praze i pohraničí potřebují.
Nápad nahradit nevzhledné sochy na náměstích ekologickým monumentem našeho věčného vůdce usmiřovatele je geniálním tahem, který nepochybně sjednotí architektonický ráz celé země.
Velmi oceňujeme také Vaši štědrost v oblasti benefitů pro věrné zákazníky. Nabídka bezplatné jednosměrné cesty vlakem do nově zprovozněné pevnosti Terezín je přesně tím typem zážitkové turistiky, která na našem trhu dlouho chyběla.
Možnost otestovat v cílové stanici opravené plynové vedení a společně se zasmát za zvuku rajského plynu jen dokazuje, že lidské blaho je pro Vás na prvním místě.
Stejně tak se již nyní připravujeme na noční putovní pouť z Lidic do Ležáků.
Světlonoši s ohnivými loučemi nepochybně dodají tomuto sportovně-kulturnímu podniku tu správnou, nezapomenutou atmosféru a závěrečné barbecue, při kterém spálíme staré křivdy, bude jistě tou pravou tečkou za touto tradicí. Dobová hudba našich prarodičů v nás navíc probudí ten správný nostalgický sentiment.
Zlí jazykové sice mohou tvrdit, že masivní kampaň a přísahy věrnosti na dvě knihy jsou poněkud nestandardní, ale my, slušní a loajální zákazníci, víme, kde je naše místo.
Slibované dobré příděly porcí a jistota, že nám kryjete záda, jsou dostatečnou motivací k tomu, abychom projevili patřičný žaludek na vše, co nás v budoucnu čeká.
Vlaky jsou připraveny na nástupištích, louče jsou promazány. S důvěrou se zapisujeme na seznamy a vyhlížíme světlé zítřky pod Vaším vedením.
Vlajce zdar a s chutí do nové kapitoly!“
10 článků za 5 měsíců a jeden lepší než druhej.
10 dalších a -.-.-.-.- možná dostanou i ti co roky do diskuse nic nenapsali. :-D
Zdali jinotaje nejsou až moc jinotajné, když někteří stále píší, že neumíte psát?
Kde jsou ty časy, kdy tohle byl klidný web pro petrolheady….
@gogo
inu, dá se to i zhudebnit
https://youtu.be/90WD_ats6eE?is=5GaaMzHQgnX6yrSm
Klidný nebyl nikdy a tak úplně pro petrolheady taky ne, ale v principu musím souhlasit, že mi chybí ty doby, kdy se tady v diskusích odehrávaly zběsilé debatní přestřelky mezi onanovací mašinou HoníkemZZR, negramotným blbem Blbemotem, a liberálním fanatikem Z_Nouze_Urzou. Nebylo to ideální, ale mělo to jakýsi styl a dokonce i něco jako úroveň (podmíněnou mimo jiné i tím, že se to odehrávalo uvnitř poměrně nepočetné skupiny, u které nikdy nešlo vyloučit, že se někde sejde v jedné místnosti). Byly to diskuse osobností, možná ne strukturovaných úplně dle antických ideálů, ale aspoň výrazných. To současné dohadování AI botů o tom, čí hovno smrdí umělečtěji, alegoričtěji a AIčkověji, s tím nesnese srovnání v žádném ohledu. Možná i návrat administrátorská práva zneužívajícího PyžďuchaZZR bych ocenil více, než přítomnost sadografomana Aliena nebo rozmetačky hnoje Krampuse, protože Honík aspoň psal zajímavé články.
Tak namátkou JJ, Root, Cover72, OCs, RedGuy a spousty dalších dělali místní web i diskuze něčím unikátním a stačilo jen si číst a člověk se něco dozvěděl.
Teď už je to jen takovej kabaret a sem tam nějaká trefa v podobě dobrýho článku nebo vlákna diskuze. Boty je nejlepší naházet do ignoru.
Naházel jsem. Blbý je, že z většiny diskusí nic nezbylo. Myslím, že tenhle web se z pozice „tady žádná cenzura není“ plynule dostal do pozice „tady žádná cenzura není potřeba“. To, co se tady prakticky odehrává, je určitá forma zahlcení, která když ji někdo vytváří řízeně (což je v tomto případě pravda tak způlky), tak je to tzv. cenzura šumem. Funguje to tak, že diskuse je totálně zamrdaná tapetami (případně obdélníky s nápisem „Tohoto uživatele jste si přáli ignorovat“, protože od určitého stupně „zaignorování“ to začíná být jedno). Každý tím pádem může psát všechno, a je to úplně jedno, protože nikdo nebude číst nic. Ty řádově jednotky lidí, co na to mají čas, nervy, náladu a žaludek, nikoho nezajímají, protože představují něco jako je chyba zaokrouhlení dokonce i v rámci webu této velikosti. Opravdu fenomenální vítězství svobody nad rozumem…
Možná JJ, Root, Cover72, OCs, RedGuy dospěli a pochopili.
Nebo se vyčerpali.
Teď je to holt asi na vás.
Ale vy jste si možná zvykli na to, že si zde budete jen číst.
A když by došlo na přiložení jak se říká „ruky k dílu“ tak by se možná zjistilo, že vobě ruce ….
Ergo každý jednou věkem dospěje k poznání a stane se dospělým čili pochopí.
Zvládnete to i vy?
ad nešlo vyloučit: Ono se to celkem pravidelně v reálu dělo.
Bejvávalo. Jsou mrtví, Dejve. Všichni, Dejve…
Už zbyli jen dva.
Fňukna a Kňučil. :-D
Takže jste sem chodil jako do cirkusu nebo jak? :-D
Poslední hláška naší rodiny byla, když jsme z povzdálí zaslechli, při prolézání prořízlou plachtou, „kdo vstrčí lvovi hlavu do tlamy ……“. A jelikož se tlustý svědek od té doby neukázal ……
A jak to bylo s panem Vaculíkem dál?
Prý chtěl jít v listopadu 89 na letné na tribunu a něco národu říci, ale nepustili ho.
Petrolhedi? Vymírající druh?
Výborně Krampusi. Rusofobové, libtardi a fašouni už vzteky prskají.
Já jsem naopak myslel, že oslavujou jako ty! Zvláštní…
Nejzábavnější jsou ti, kteří horují za kapitalismus, pravici, konzervatismus…
Přitom vzdělání získali zcela zdarma a díky němu si žijí nad poměry.
Auta, domy, dovolené, hmotné statky…
Přitom zdravotnictví za hubičku, v zemědělsví dotace, školy zadarmo…
Socík kam oko pohlédne. :-D