Hrátky s hmyzáky jsou jistě zábavné, ale je nutné si uvědomovat i jistá rizika.
Syn, 36 r. dostal před lety z vosího bodnutí na chalupě boreliózu a potýká se s ní už léta, chodí ke specialistovi, což ho stojí docela prachy, občas polyká antibiotika, je to úporný problém.
Mě kousl při stříhání živého plotu mezi prsty pravé nohy mravenec, byl jsem naboso v kroksech.
Hezky se to zabarvilo, do tmavě višňové, doktor na pohotovosti jenom zaúpěl, když to viděl.
Týden antibiotika, antibiotická mastička.
Buď mi k stáru slábne imunita, nebo má hmyz nově na kusadlech nějaké zvláště vydařené bakterie.
Jako mladej jsem byl věčně pobodanej a pokousanej, a nic.
Čmeláci jsou zajímaví, budka na balkóně by mne taky bavila, ale ty kousance a bodance raději nebrat.
Spazik
Tak to jsou všechno věci na úrovni náhody, tomu se člověk nevyhne, musel by být zavřený někde indoor 24/7..
Jo_Do
Myslím, že článek obsahuje několik zásadních chyb, které by měl autor urychleně napravit. V článku se málo zdůrazňuje zlovolný vliv ruSSka na chov čmeláků. Odkud myslíte, že přilétají ti zavíječi? Minimálně jeden z nich přilétl z východního směru a to je jasná indicie, ke které je nutno přihlédnout. V článku zcela schází užitečné údaje o podpoře chovu čmeláků v Evropské Unii. Zejména by měl článek čtenáře podrobně seznámit s dlouhodobou evropskou enviromentální politikou s přihlédnutím k chovu hmyzích společenstev trvale udržitelným způsobem – a to pisatel zjevně neučinil. Také zcela opomenul zmínit a dopodrobna rozebrat problematiku čmeláčího genderfuck, kdy ve hmyzích společenstvech došlo k tomu, že samičky pracují, zatímco trubci jsou obvykle jen na sex. Tedy naopak, než je obvyklé ve společenství lidském. Autor také nezmínil, jestli už EU závazně rozhodla či ne, jak se budou nazývat samičky a samečci čmeláků, způsobem neurážejícím menšiny. V článku je tedy ještě hodně co napravovat, ale my nikoho nezavrhujeme soudruzi. Pokud se pisatel polepší a chyby napraví, přejdeme to jen s důtkou.
Alan.Cox
Zapomněl jste zdůraznit pokroky EU v nanotechnologiích a biotechnologiích, které podstatně vylepšují užitkovost čmeláků.
Progresivní novinář by vypíchl několik ženských jmen, které udělalo významný pokrok ve výzkumu čmeláků, nebo se o to pokoušejí (například šlechtění čmeláků pro lidskou výživu). Ideálně i nějakou černošku a transosobu.
Chybí také zhodnocení ekologického přínosu čmeláků i s vyhodnocením snížení uhlíkové stopy – a o kolik °C se tím planeta ochladí v horizontu nejližších 1000 let.
Šlechtění čmeláčí letky, kterou provádí rakouská univerzita v Branau, na sledování obyvatel a zda nepoužívají fosilní paliva na topení, s případnou vestavěnou vysílačkou pro odesílání zjištěných dat – ta v článku také chybí.
Hrátky s hmyzáky jsou jistě zábavné, ale je nutné si uvědomovat i jistá rizika.
Syn, 36 r. dostal před lety z vosího bodnutí na chalupě boreliózu a potýká se s ní už léta, chodí ke specialistovi, což ho stojí docela prachy, občas polyká antibiotika, je to úporný problém.
Mě kousl při stříhání živého plotu mezi prsty pravé nohy mravenec, byl jsem naboso v kroksech.
Hezky se to zabarvilo, do tmavě višňové, doktor na pohotovosti jenom zaúpěl, když to viděl.
Týden antibiotika, antibiotická mastička.
Buď mi k stáru slábne imunita, nebo má hmyz nově na kusadlech nějaké zvláště vydařené bakterie.
Jako mladej jsem byl věčně pobodanej a pokousanej, a nic.
Čmeláci jsou zajímaví, budka na balkóně by mne taky bavila, ale ty kousance a bodance raději nebrat.
Tak to jsou všechno věci na úrovni náhody, tomu se člověk nevyhne, musel by být zavřený někde indoor 24/7..
Myslím, že článek obsahuje několik zásadních chyb, které by měl autor urychleně napravit. V článku se málo zdůrazňuje zlovolný vliv ruSSka na chov čmeláků. Odkud myslíte, že přilétají ti zavíječi? Minimálně jeden z nich přilétl z východního směru a to je jasná indicie, ke které je nutno přihlédnout. V článku zcela schází užitečné údaje o podpoře chovu čmeláků v Evropské Unii. Zejména by měl článek čtenáře podrobně seznámit s dlouhodobou evropskou enviromentální politikou s přihlédnutím k chovu hmyzích společenstev trvale udržitelným způsobem – a to pisatel zjevně neučinil. Také zcela opomenul zmínit a dopodrobna rozebrat problematiku čmeláčího genderfuck, kdy ve hmyzích společenstvech došlo k tomu, že samičky pracují, zatímco trubci jsou obvykle jen na sex. Tedy naopak, než je obvyklé ve společenství lidském. Autor také nezmínil, jestli už EU závazně rozhodla či ne, jak se budou nazývat samičky a samečci čmeláků, způsobem neurážejícím menšiny. V článku je tedy ještě hodně co napravovat, ale my nikoho nezavrhujeme soudruzi. Pokud se pisatel polepší a chyby napraví, přejdeme to jen s důtkou.
Zapomněl jste zdůraznit pokroky EU v nanotechnologiích a biotechnologiích, které podstatně vylepšují užitkovost čmeláků.
Progresivní novinář by vypíchl několik ženských jmen, které udělalo významný pokrok ve výzkumu čmeláků, nebo se o to pokoušejí (například šlechtění čmeláků pro lidskou výživu). Ideálně i nějakou černošku a transosobu.
Chybí také zhodnocení ekologického přínosu čmeláků i s vyhodnocením snížení uhlíkové stopy – a o kolik °C se tím planeta ochladí v horizontu nejližších 1000 let.
Šlechtění čmeláčí letky, kterou provádí rakouská univerzita v Branau, na sledování obyvatel a zda nepoužívají fosilní paliva na topení, s případnou vestavěnou vysílačkou pro odesílání zjištěných dat – ta v článku také chybí.