Čína dosáhla milníku energetické nezávislosti – přeměnila thorium na uran - zpět na článek

Počet komentářů: 207

Přidat komentář
    1. @ Honza

      To se ti vymstí, tohle rouhání. Nevíš, že se jako pouhý lidský červ nemáš plést do božích úradků? Kaj se zavčas, neb i černoprdelníci stanou před božím soudem a jejich lžím a pokrytectví se Nejvyšší vysměje.

      PS: Už jsi dnes políbil lemroucha nějakýmu tvýmu židovskýmu pánu? Nezanedbávej to, nebo fi to vypijef.

      1. S těma komentářama tady se vobčas děje něco podivnýho. Třeba tento můj předešlej jsem odeslal jako reakci někam jinam, a je tady. Mrkev v zimě hmmmm….

        1. ModrýKlokan 21.11.2025 v 14:21
          Když to komentuješ z jiný galaxie . . . . Je to přece jenom dálka.

  1. Já jsem především skeptický k té technologii jako takové, protože to není poprvé, co Čína tvrdila, že má něco jako Svatý grál. Ve druhé řadě jsem skeptický k jejím perspektivám, opět na základě zkušenosti, protože všechny ty předpovědi, „co bude do roku XXYY, případně po roce ABCD“, jsou značně na pendrek. V 70. letech se soudilo, že ropa dojde do konce tisíciletí a víceméně nahrazena atomem bude zhruba v té době. Realita je taková, že v roce 2025 se ropa nechystá dojít ani náznakem a atomové elektrárny například v Evropě se odstřelujou, protože Němci jsou banda debilů (což v 70. letech v USA těžko mohl někdo předvídat). Takže v tomto směru uvidíme.
    Jinak ta technologie je nesporně zajímavá, a zdaleka nejhorší zpráva ze všech je, že ji vyvinuli Číňani. Potíž je, řekl bych, s provozní a stavební náročností, stejně jako u „klasických“ reaktorů. Ono když se to tak vezme, tak „obyčejná“ atomovka je taky prakticky nevyčerpatelný zdroj bezpečné a poměrně čisté energie, který se dá udělat rozkošně kompaktní. Jasně, když už to bouchne, tak je to megaprůser, ale na druhou stranu, bouchlo to čtyřikrát za celou historii, a to do toho hrabali takoví experti na bezpečnost, jako právě Číňani, Rusáci, nebo USAF. Jenže sežeň uran. Sežeň plutonium. Sežeň thorium. A pak taky postav to, ekoaktivistům a unijní regulaci navzdory. Udržuj to. Zabezpeč to proti (eko)teroristům. Sežeň na to lidi, když reaktorščik je mimořádně náročné povolání, které vyžaduje praxi, jeden chlap se ti zabije při autonehodě, druhej dostane chřipku, a máš problém. Atd. To jsou problémy, které thoriový reaktor rozhodně zjednodušuje, ale neřeší. Kdybych to měl maximálně zjednodušit, tak bych řekl „uvěřím, až to uvidím“.

    1. @ Nitus

      Pokud nevystřízlivím, mohu lidstvu odhalit nevyčerpatelný zdroj čisté energie Tokamakosh. Toroidní quarkosonový reaktor s inerciálním udržením. Vědci z mé rodné planety vyspělých modrých bytostí Osho, obešli Greenwaldův limit hustoty a zcela zesměšnili Boltzmannovu konstantu.

      Jako člen personálu intergalaktické mise Osho, jsem měl za úkol, předat obyvatelům Třetí planety naše vyspělé technologie. Velení mise bohužel cíle přehodnotilo. Granáty prý tupým opicím do rukou nepatří.

      Tak se polepšete vopičáci, nebo mi pošlete další basu piv!

      1. Dá se s tím překročit rychlost světla? Nebo aspoň povolená rychlost na dálnicích?

        1. @ Svaty

          Mnohonásobně… má to ale svý mouchy…

    2. To je právě ono, ty thoriové reaktory se staví ve vícero zemích, ale všude se to zdržuje kvůli administrative kolem bezpečnosti, to, že v Číně rostou reaktory jak houby po dešti není moc příznivý signál…

      1. Všechno kolem jaderné energetiky se zdržuje kvůli administrativě a posedlosti bezpečností, na Západě vylepšené o hysterické aktivisty.

        1. Aktiviststvo. Neměli bychom upozaďovat zásluhy ostatních ženderů na záchraně světa.

    3. Hlavní nevýhoda thoriových reaktorů byla ta, že v nich při provozu nevzniká nic co by se dalo použít jako štěpný materiál pro jadernou zbraň. Takže se celý „řetězec“ nastavil na uranové reaktory.

      1. nebude to dane aj vyskytom samotneho paliva v jednotlivych krajinach? Pokial je mi zname, India ma thorium ale malo uranu takze thoriova cesta je logicka. V CSSR to asi bolo naopak alebo sa mylim?

  2. Tvl další co zmatlá milion věcí dohromady, a pže vo tom neví ani povrchní hovno, tak vymejšlí úplný kokotiny.

    Ne tvl, je úplně jedno, co je použitý jako médium pro přenos energie, pokud to má mit nejakej použitelnej výkon a není to nekde na sibiři, tak to POTŘEBUJE hromadu vody k chlazení. Tečka. Řekněme, že to zvedne účinnost úplně zázračně, na 50 % (bez kogenerace). Elekrárna produkční velikosti, příkladmo 1000 MWe, furt potřebuje vyvětrat 1000 MWt. Ukaž ně ty vole blbej jak to uděláš v poušti…jako demonstrátor a v provedení minireaktoru pro nejaký vzdálený prdele to asi se vzdušným chlazením a těma superkritickejma oxidouhlčitejma turbínama může fungovat, ale pokud by to došlo na velký elekrárny, tak budou zase stopro chlazený vodou.

    Jinak rejžáci to nevyvinuli, rejžáci udělali co umijou – vokopírovali to tentokrát to aspoň neukradli, bylo to veřejně dostupný v archivech) a vylepšili. Energetickejch reaktorů, i běžnejch koncepcí, kde je možný vyměňovat palivo bez odstávky, je ale i v provozu dost, příkladmo CANDU bo RBMK. To není nic tak extra novýho. To doplňování má svoje výhody, jistě, ale ai provozní nevýhody / náklady / problémy.

    Uvidíme, co se nakonec prosadí na trhu, většina zápata se nakonec vysrala na kovama chlazený reaktory s vohledem na to, že to vyžadovalo řešení mnohem víc konstrukčních výzev (a bylo to dražší), než si tehdá souruzi korupčně nalajnovali…ale rusáci to se sodíkem provozujou šedesát let, mají stovky tisíc reaktorhodin, BN-600 běží desítky let, BN-800 devět let. Projekt na BN-1200M, první plně komerční rychlej reaktor schopnej běžet na MOX palivo je hotovej, aktuálně se připravuje prostor pro stavbu. BREST-OD-300 s olovem je aktuálně ve stavbě a z toho plnohodnotná verze (BR-1200) se už taky vyvíjí (ale to proběhne určitě mnoha změnama, podle poznatků z provozu toho prvního prototypovýho).

    Píšu už dlouho, že rejžáci se kurva rychle dotáhli a dotahujou na rusáky, ale eště tam furt nejsou. Todle je sice hodnotnej krok, ale rozhodně to není že by jako ujeli všem vo parník, jak z toho kde kdo dělá.

    1. Přes to nejede vlak. Každej nedělní magazín musí obsahovat klíčový informace, co zázračného vyvinuli američtí a britští vjedci (dříve sovětští vědci). Čínští vědci jsou pouze další iterace procesu, netřeba se rozčilovati zbytečně…

    2. Pokud jsem to správně pochopil, tak „minireaktor pro nějaký vzdálený prdele“ je majoritní koncept, se kterým Číňani počítají, a zároveň předpokládají, že přesně to jim thoriový reaktor umožní, takže tady to asi zase tak moc mimo není. Pokud to teda bude fungovat tak, jak si čínští soudruzi představují, což je asi hodně sporné.

    3. Hele s tim chlazenim vetsich reaktoru. Nejsem si jistej, ze voda je nutny predpoklad. Ted jsem byl na exkurzi v Dukovanech a tvrdili nam, ze pac uz vypili snad pres pul reky, tak novy reaktory budou vzduchem chlazeny. A i celkove se tak nejak mnozi zpravy, ze jako nejakou vodu budou potrebovat, ale jinak to bude spis suchy. Taky me to hlava nebere, pac merne teplo vody je neskutecne. Ale asi neplanujou u Dukovan louzicku roztavenych kovu.

      1. To sou takový plky, 4 GW do vzduchu sou naprosto nereálný, aniž by tam všichni v létě chcípli. Můžou jít na nejaký modernější věrákový chladicí věže, ale jak řikáš, skupenský (nikoli měrný) teplo. Podle mě dojde k nejaké úpravě režimu průtoku Jihlavy, aby tam dávali minimální množství co regulatorně jde, a asi bude snaha v Mohelnu (a hlavně Dalešicích) držet víc, tzn. vyšší hladinu v průběhu roku. Nebo dokonce třeba zvednout spodní hráz vo metr. A dovedu si představit snahu nasunout odstávky v JEDU I na léto už navěky, aby jely v době největšího problému s chlazením každej rok jenom (maximálně) 3 reaktory.

  3. Pak ještě ta s tou holčičkou s červenou čepičkou, tu mám taky moc rád…

  4. Dohnat a předehnat!

  5. Nerozumím tomu, nejsem Atomová Baba, a připadá mi to příliš složité a náročné.

    Jednodušší by bylo získávat prakticky neomezené množství energie z hloubek Země – na každý kilometr vrtu se teplota zvyšuje o 20 až 30 st.Celsia, stačí se tedy dostat do nějakých 10 km, dopravit tam vodu a páru použít na povrchu k pohonu parních turbín, osvědčené a vyzkoušené technologie pro i největší výkony.

    Odpadní teplo využít k vytápění budov a skleníků.

    Zkouší se už v současnosti, problémy jsou samozřejmě značné, snad se podaří hloubkové vrty zlevnit a zdokonalit.

    Jsou samozřejmě na Zemi místa pro tento způsob získávání energie více či méně příhodná, v blízkosti aktivního vulkánu by se jistě nemuselo vrtat tak hluboko.

    1. Celkově by to muselo být více ekologické, neboť by na Zemi nevznikalo nové teplo, jenom by se z hlubin na povrch přemisťovalo to stávající, již existující.

      1. Jenže to je veliký nesmysl. Ten thoriový reaktor je zhruba tak 10x jednodušší a levnější, než získávání tepla z hlubin země. A to vůbec nemluvím o tom, jaké důsledky by ty hlubinné vrty měly.

    2. Vyhodou thorioveho zdroje, pokud se podari ho zprumyslnit, je napriklad jeho premistitelnost. Takovy teplovodni generator na zemni vrty se napriklad na zaoceanske lodi blbe provozuje.

      1. Sysop: Se obavam, ze premistitelnost je jen vlhkej sen, pokud teda nemyslis premistitelnost typu letadlova lod nebo ledoborec; to uz se ale umi i dneska.

        1. Klasickej reaktor na uran 233 by šel, pokud by došlo k separaci toho uranu od thoria. Ale s ohledem na aktivitu to bude spíš (polo)automatická linka nekde na zemi, a reaktor pak ládovat tyčema vyrobenejma na té lince.

          Ten oběh thoria jakožto roztavené soli je na jednu stranu na papíře hrozně fajn, ale je potřeba si uvědomit, že ke vzniku nejakejch aktivních rozpadovejch prvků bude docházet tak či tak (byť třeba výrazně míň a výrazně míň aktivních, jak v klasickejch uranovejch reaktorech). Což je problém, pže takto radioaktivní sůl z primárního okruhu, u kterýho se (zatím) počítá s oběhem ai mimo reaktorovou budovu (aby bylo možno právě ty štěpný produkty separovat, a sypat do toho nový thorium) může utýct. To se musí teprve technicky vyřešit, esli třeba v podobě, že se ta sůl bude odebírat přímo v reaktorové hale např. do kontejnerů, odseparuje se potom mimo, a zase se vloží zpátky (tzn. nebude obíhat v potrubí, ale v přepravních nádobách), to se všecko uvidí.

    3. To funguje na Islandu, ale jinde ne. Tam stojí to vrtání do extrémní hloubky příliš mnoho peněz. Zkuste si spočítat kolik stojí jeden 10km vrt. Akorát myslím rusové se provrtali do 12km pod zem za mnoho let.

      Blískost aktivního vulkánu má zase tu nevýhodu, že občas z něj vyteče láva a něco zaplaví. Na Islandu je to běžné.

  6. Hoax, nic víc.

    Copak je třeba tohle:

    https://www.palba.cz/download/file.php?id=37900&mode=view

    …???

  7. Hm, to se mi dost líbí, a dokonce tomu principiálně rozumím.
    Teď jenom, jestli je to vůbec pravda. ;-)

  8. https://1url.cz/LJvcU

    Ale možná si to Arnaud Bertrand všechno vymyslel.

Napsat komentář

D-FENS © 2017