Cesta ke svobodě v praxi - zpět na článek

Tak zaměstnanec není jen dělník. Wichterle, Holý nebo Heyrovský byli taky zaměstnanci, abych uvedl extrémní příklady.
Nakonec i managendement jsou zhusta zaměstnanci…

@Pohodar
Rozdělil jste lidsvo na ty, co touží být otroky, a na lidi, co podnikají. Postavit barák a prodat ho JE podnikání, pokud to člověk dělá na sebe. Jak se to přesně jmenuje v zákoně, je irelevantní.
Nepsal jsem, že podnikatel má jistotu ani že nemá. Psal jsem o tom, že to, že lidi toužej po svým jistým, není nic divnýho a už vůbec ne negativního. Že po tom toužej i OSVČ, páč je to normální. Jo, může bejt někdo, kdo má silný kecy, jak je super bejt lovná zvěř, silnejch keců jsou mraky.
Nefňukal jsem nikde, nevím, co se vám jeví. Naopak jsem psal, že mi jsou cizí bazény jedno. Snadno dohledatelné, pokud člověk umí číst.
Já jsem se svou materiální situací celekm spokojenej, pracuju, šetřím a nemám velký nároky. Chápu, že ty, kdo mají představu, že všichni nepodnikatelé zoufale brečej nad bídou a válej se celej den na gauči, to musí strašlivě srát ;o)

@Pohodar
Tak já beru jako podnikání i vedlejšák, pokud člověk dělá na sebe. Taky mám živnosťák, i když obrat je za poslední roky minimální, radši dělám věci do práce, to mne víc baví.
„spíše nechápu, že někdo chodí do běžné práce a za zcela standardní výkon si představuje výdělek pro pořádný nadstandard“
Tak ono je otázka, co je nadstandard, kdo to posoudí. Ano, někdo má přemrštěný nároky ve srovnání s druhými, mám dost známých, kteří o uchazečích vyprávějí zajímavé příběhy. Vesměs jde o mlaďochy, myslím ty uchazeče.
Ona je jedna věc přijímat výzvy (třeba se začít něco nového učit, zvýšit si vzdělání, prostě začít s něčím) a jiná věc je neustále se klepat, žít ve stresu, zda mne zítra nevyrazí (nezažil jsem, ale viděl jsem), zda mi vyjdou peníze, přestože dělám (dtto.), nebo kolik práce mi zase navalí, jestli se to dá stihnout, i když jedete od rána do večera (zažil jsem na minulém místě). Jasný, já dal výpověď, protože mám profesi, s kterou mne někde vždycky vezmou, ale zas to neplatí pro každýho. Ani jeden z těch lidí, co jsem zmínil, si přitom nestěžoval, byli to chlapi, který začali mluvit, až když byli fakt v koncích a už nemohli.
Přemíra stresu mívá dost negativní vliv na zdraví. Teď se moje známá, OSVČ, víceméně složila z přemíry práce. Prostě se snažila všem vyhovět, neodmítla ani zakázku, kterou nemohla stihnout. Taky jsem to kdysi dělal, a nikdy více.

@ Pohodar
Já to taky nemyslel konfrontačně, diskutuju.
Zajímavý rčení, to německý. Hlavně původ :o)
“ co myslím je, že naprostá většina hledá klid a pohodu, takový to teplíčko a smrádek, proflákat se nějak šichtou a hlavně že přijde výplata“
Ale jo. Jenže si jsem přesvědčenej, že kdyby podnikatelům nabídli, že ty samý prachy můžou mít za nic, tak to taky vezmou. To je přirozenost všeho živýho, šetřit energií. Akorát někdo je vychovanej k takový pracovitosti, že dělá, i když nemusí. To je to „nejdřív práce, pak zábava“.
Jak dělám v tom školství, tak děti samozřejmě leccos ojebou. Nezlobím se na ně, taky jsme to dělali, je potřeba to nastavit tak, aby to buď nešlo, nebo aby se tím ojebáním ve skutečnosti naučily to, co chci, aby se naučily. Bohužel státní politika a požadavek veřejnosti je, aby se jim to ojebávání usnadnilo. Co se týká práce, tak jak kde. Co mi vypráví žena, tak u nich v práci je poctivá práce pro vedení nezajímavá, žádá se, aby to vypadalo, ojebávání se toleruje. Na druhou stranu u nás je to nastavený naopak – hlavně se musí pořádně dělat. I proto se mi tam líbí.